Příloha 7: Posudek oponenta habilitační práce Masarykova univerzita Fakulta Lékařská fakulta MU Habilitační obor Neurologie Uchazeč MUDr. Marek Baláž, Ph.D. Pracoviště Neurologická klinika LF MU, „U Sv. Anny“ Habilitační práce Neuropsychological and non-motor aspects of deep brain stimulation of subthalamic nucleus. Oponent Prof. MUDr. Jan Roth, CSc. Pracoviště Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kateřinská 30, 120 00 Praha 2, Česká Republika e-mail jan1roth2@gmail.com Text posudku Předkládaná habilitační práce je psána anglicky, má 182 stránek. Z toho se prvních 12 stránek zabývá obecnou problematikou, tj. shrnutím veškeré klinické problematiky Parkinsonovy nemoci (PN) včetně nejnovějších patofyziologických, diagnostických a terapeutických znalostí. Další stránky již jsou věnovány původním výzkumným publikacím autora a spolupracovníků. Jedná se o 9 článků publikovaných vesměs v respektovaných mezinárodních časopisech s významným IF. Veškeré publikace se zabývají efekty hluboké mozkové stimulace (DBS) subthalamického jádra (STN) na non-motorické, především kognitivní funkce. Formální úroveň: Habilitační práce je rozčleněna velmi přehledně, text je edukativní a umožňuje pochopení problematiky i osobám v Parkinsonově nemoci a v terapii pomocí DBS méně orientovaným. Jednotlivé publikace jsou uvedeny krátkým, srozumitelným souhrnem významných zjištění. Tato struktura pomáhá snadné orientaci. Stylistická úroveň: písemný projev je vysoce odborný, text je však naprosto přehledný a srozumitelný. Je patrna skvělá úroveň znalostí angličtiny. Věcná úroveň: Téma habilitační práce je zcela aktuální. Non-motorické funkce u PN a jejich změny při terapeutickém užití DBS jsou nová témata, doposud nedostatečně prozkoumaná. DBS umožňuje získat elektrofysiologická data z hlubokých struktur mozku, v tomto případě z STN a jeho bezprostředního okolí. O těchto strukturách se v minulosti předpokládalo, že mají výlučnou motorickou funkci. Série provedených studií však prokazuje, že tento klasický pohled neplatí a STN se mimo regulace motoriky podílí i na modulaci afektivity a kognice. Mimořádně zajímavé výsledky spatřuji ve studii sledující změny P3 vlny v STN - modulaci exekutivních funkcí (double task paradigma) pomocí rTMS. V této práci byly prokázány změny při stimulaci IF kortexu a nikoliv DLPF kortexu, což je v mých očích paradoxní. Velmi pozitivně hodnotím systematické, víceleté výzkumné soustředění na téma non-motorických změn a jejich změn, které umožnilo návaznost jednotlivých výzkumných otázek a odpovědí. Některé ze získaných informací jsou prioritní a mimo pochopení některých patofyziologických mechanismů se uplatní i v klinické praxi - např. v bezpečnosti procedury a vyvarování se některých nepříznivých vedlejších efektů DBS. Již publikované práce poskytují solidní základnu pro další systematický výzkum autora. Pracoviště autora a autor sám je dobře znám svou dlouhodobou klinickou zkušeností a systematickým výzkumem mechanismů hluboké mozkové stimulace u PN. Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce (počet dotazů dle zvážení oponenta) 1. Mohl by autor sumarizovat veškeré hlavní důkazy prokazující existenci hyperpřímé dráhy z hlediska elektrofysiologického, dalšího funkčního a morfologického? Poněkud zlomyslná navazující otázka: lze interpretovat výsledky studií, pokud by hyperpřímá dráha neexistovala? J 2. Domnívá se autor, že by míra prodloužení latence P3 mohla mít prediktivní význam pro větší kognitivní fragilitu a tedy ve svém důsledku rychlejší progresi deteriorace kognitivních funkcí v DBS terénu? Bude se postupně se rozšiřující soubor pacientů sledovat prospektivně? Závěr Habilitační práce MUDr. Marka Baláže, Ph.D. na téma splňuje (a bohatě převyšuje) požadavky standardně kladené na habilitační řízení v oboru neurologie. Praha, dne 27.2.2015 Jan Roth