Posudek habilitační práce Masarykova univerzita Fakulta Lékařská fakulta Habilitační obor Patologická fyziologie Uchazeč MUDr. Julie Bienertová Vašků, Ph.D. Pracoviště Ústav patologické fyziologie LF MU Habilitační práce Úloha vybraných adipokininů a souvisejících molekul a jejich genetické variability v prenatálním/časném postnatálním metabolickém modelování v kontextu komplexních onemocnění během života Oponent prof.emer., MUDr.Radim Brdička, DrSc Pracoviště v důchodu Příjemně překvapující je téma a patrně i dominující směr autorčina výzkumného zaměření odhalující vlivy, které zásadním způsobem přispívají k současnému rozvoji nemocnosti komplexními chorobami. Stejně příjemné bylo i to, že Julie Bienertová Vašků předřadila ve své habilitační práci k uvedeným publikovaným článkům“resumé“představující určitý succus následujícího článku. Autorka opouští představu, že genová determinace je absolutní a ovládá fenotyp zcela podle zásady“buď anebo“, a dokazuje, že mezi genotypem a fenotypem je rozsáhlý prostor, dovolující značnou plasticitu výsledného stavu. Z tohoto hlediska se zaměřila na vybranou skupinu regulačních molekul produkovaných tukovou tkání a identifikovala význam a způsob jejich uplatnění v prenatálním a ranně postnatálním období na vznik komplexních chorob. Výsledky práce jsou dobře dokumentovány a podány srozumitelnou formou, s patřičným nadhledem nad řešenými otázkami. Zvláště pro mne, který jako student začínal svou „vědeckou“ kariéru na ústavu Experimentální patologie vedeném prof.Hepnerem, je sledování dynamického vztahu mezi genotypem a fenotypem jedním z nejzajímavějších problémů, který současná věda řeší. Jsem přesvědčen, že habilitační práce dokazuje beze vší pochybnosti nejen svým zaměřením, ale i způsobem řešení, že Julie Bienertová Vašků je zralou vědeckou pracovnicí se schopností výsledky výzkumu kriticky hodnotit a jasným a srozumitelným způsobem vysvětlit. Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce 1. V článku uvedeném pod č. 3.7. je na obrázku na str.96 ukazujícím na poměry BAFF hladin v materiálním séru a v pupečníkové krvi snadno identifikovatelný význam placenty jako regulujícího činitele, kdy rozptyl hodnot v pupečníkové krvi je u pacientek zřetelně větší a naopak u zdravých žen menší. Mohla by se autorka pokusit tento úkaz vysvětlit ? 2.V článku u vedeném pod č. 3.5 graf č. 1 ukazující hladiny BDNF u žen s PE zřetelný rozdíl mezi pupečníkovou a mateřskou krví, kdy u většiny jsou hladiny v pupečníkové krvi nižší, ale asi u 1/3 je tomu naopak, zatímco u kontrol pouze 2 z 34 sledovaných došlo k podobnému úkazu a graf č.2 týkající se hladin CNTF ačkoliv naznačuje, že hladiny v mateřské krvi u PE jsou spíše nižší proti kontrolám, kde je naznačena protichůdná tendence, jsou nápadné rozptyly hodnot. Cílem mých otázek je vzbudit zájem o otázky týkající se přímo významu placenty jako takové. Posudek habilitační práce Julie Bienertové Vašků Závěr Habilitační práce splňuje beze zbytku požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Patologické fyziologie a proto doporučuji, aby bylo v habilitačním řízení pokračováno a navrhuji, aby komise její práci přijala jako základ pro udělení pedagogického titulu docent. Praha, pátek, 22. března 2013 prof.emer. MUDr Radim Brdička, DrSc