Príloha 8: Návrh habilitační komise na jmenování docentem Masarykova univerzita
Fakulta Filozofická fakulta
Habilitační obor obecná a diachronní lingvistika
PhDr. Zbyněk Holub, PhD.
Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF Slezské univerzity v Opavě
Jazykové doklady prehistorické podunajské migrace slovanského etnika na český jih
Prof. RNDr. Václav Blažek, CSc. Masarykova univerzita v Brně - Filozofická fakulta
prof. emeritus PhDr. Radoslav Večerka, DrSc, FF MU prof. Mag Dr. Stefan Michael Newerkla, Institut für Slawistik, Universität Wien, Republik Österreich
doc. PhDr. Jiří Rejzek, PhD., Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Filozofická fakulta UK, Praha priv.doc. Dr. phil. habil. Harald Bichlmeier, Sächsische Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Arbeitsstelle Jena: Etymologisches Wörterbuch des Althochdeutschen, SRN
Hodnotící komise pro habilitační řízení PhDr. Zbyňka Holuba, Ph.D,, byla ve složení výše uvedeném ustanovena a schválena vědeckou radou FF MU a následně jmenována děkanem FF MU dne 12. listopadu 2015. Tato komise se shoduje s komisí, již schválila vědecká rada 5 12. 2013 a jmenoval děkan pro obor Indoevropská srovnávací jazykověda. Tento obor, v němž bylo habilitační řízení Zbyňka Holuba zahájeno, byl při reakreditaci přejmenován, náplň a zaměření zůstaly stejné, zdůraznil se diachronický rozměr: takové pojetí je habilitandovu bádání blízké.
Dne 4. 11. 2015 hodnotící komise konstatovala, že změna názvu akreditačního oboru na obecná a diaciironnI lingvistika nemá vliv ani na badatelské a pedagogické zaměření, ani na skutečnosti u kandidáta posuzované. Ze strany kandidátovy mezitím dále narostly sledované ukazatele o tyto nej významnější položky:
HOLUB, ZBYNĚK: Jazykové doklady prehistorické podunajské migrace slovanského etnika na český jih. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2014. 328 s. ISBN 978-80-7248-946-6.
Holub, Zbyněk & Greenberg, Marc L.; A Circum-Pannonian Word-Prosodic Parallel: Paroxytonic Accent in the South-West Bohemian Dialect. Dialektološki razgledi. Weiss, Peter (ed.). Jezikoslovni zapiski. Glasilo Inštituta za slovenskí jezik Frana Ramovša. R. 19, No/č. 2. ZRC S AZU. (2. Slovenskí dialektološki posvet /SDP 2. Ljubljana 29. -30. U. 2012). Založba ZRC, Ljubljana 2013. ISSN 0354-0448; s. 163-178.
HOLUB, ZBYNĚK: K současnému stavu terénního výzkumu současného nářečniho úzu na Opavsku. In: Dialektologie a geolingvištika v swoučasné střední Evropě. II. Slezská
Uchazeč Pracoviště
Habilitační práce
Habilitační komise Předseda
Členové
univerzita v Opavě. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví. Slezská univerzita v Opavě, tisk X-MEDIA SERVIS s r. o., Ostrava-Vítkovice. Opava 2015, ISBN 978-80-7510165-5, s. 202-222.
Za těchto okolností komise vzala na vědomi obsah a potvrdila platnost všech zápisů z předchozích jednaní, jež vedla jako komise pro obor Indoevropská srovnávací jazykověda. Dále vzala na vědomí a přijala veškerou dokumentaci v přílohách k habilitačnímu řízení a konstatovala, že uchazeč předložil v úplnosti všechny doklady o své dosavadní vědecko-výzkumné, přednáškové a pedagogické činnosti. Tyto doklady a přiložený seznam publikací i citačních ohlasů poskytují dostatečný obraz pro zhodnocení uchazečových aktivit v rámci habilitačního řízení a prokazují, že habilitand splňuje kritéria Masarykovy university pro ono řízení jak kvantitativně, tak kvalitativně.
Komise konstatovala, že nedošlo ke změně předloženého habilitačního spisu, a proto přijala již dříve zadané a dodané posudky. Posudky vypracovali dva odborníci domácí a jeden zahraniční: Radoslav Večerka (FF MU), Helena Chýlová (FPed ZČU) a Jadranka Gvozdanovic (univerzita v Heidelbergu). Všichni tři posuzovatelé se jednoznačně shodují, že práce je na vysoké odborné úrovni a plně vyhovuje požadavkům habilitačního řízení (posudky i s překladem jsou k dispozici).
Komise potvrdila platnost a schválila hodnocení uchazečovy přednášky pro odbornou veřejnost. Tu vykonal 26. 11. 2014 naFF MU na téma Toponyma slovanského původu v rakouském Viíorazsku. Komise konstatovala, že přednáška je zcela relevantní pro nově akreditovaný obor a že kandidát prokázal dostatečnou vědeckou i pedagogickou způsobilost, jaká se standardně požaduje v oboru obecná a diachrónni lingvistika;
Komise výslovně potvrdila volbu tématu kandidátovy přednášky před vědeckou radou ze tří témat, jež předložil:
1. Tzv. jihočeská penultima - reflexe dynamiky nebo melodický proces?
2. Ke stratigrafii anoikonym na území opavského Slezska.
3. Současné hranice poznání tzv doudlebského lexikonu a možnosti jeho dalšího výzkumu
Z habilitandových návrhů bylo vybráno téma 1. Jde o jeho vlastní objev, které dává do širších souvislostí s daty onomastickými.
Komise se rozhodla zdůraznit skutečnost uvedenou v závěrečném návrhu, jejž vypracovala jako komise předchozího oboru.
Hodnoceni vědecké kvalifikace uchazeče
Uchazeč PhDr. Zbyněk Holub, PhD. (* 1957) absolvoval r. 1980 studium českého jazyka a historie na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, dále r. 1987 dostudoval obor Český jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Mezi jeho učitele bohemistiky patřili prof. Večerka, prof. Erhart, prof. Slosar, prof. Chloupek, doc. Čejka, a na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích v oboru historie doc. Krýdl, prof. Janoušek, v českém jazyce doc. Cirklová; metodiku výuky studoval u prof. Hladílka a prof. Svobody. Vletech 1994-2000 studoval na FF MU a na FF KU v externím doktorském studiu obor český jazyk, které roku 2000 úspěšně uzavřel obhajobou disertační práce Doudlebský lexikon (I, II) a obdržel titul PhD. V roce 2004 si ještě doplnil titul PhDr.
Roku 1987 nastoupil jako odborný asistent na katedru českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích (od roku 1990 Jihočeské univerzity), kde působil do roku 2009. Po získání doktorátu (od r. 2000) přednášel též na katedře aplikované
jazykovědy Fakulty humanitních studií (dnes Filozofické fakulty) Západočeské univerzity v Plzni, později na katedře českého jazyka a literatury téže univerzity, kde působil do roku 2010. Od roku 2009 je jeho kmenovým pracovištěm Ustav bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity v Opavě.
Jeho vědecké zaměření ovlivnil nejvíce prof. František Čermák z FF UK, který byl jeho školitelem a který ho uvedl do studia nářečních databází a komputacních systémů při analýze mluvené řeči a nářečních textů, dále prof. Večerka (problematika slavistiky), prof. Erhart (základy indoeuropeistiky), dále pak doc. Cirklová, prof. Šlosar a dr. Balhar, kteří ho zasvětili do problematiky historické mluvnice Češtiny a dialektologie. K nim se později přidal i prof. Marvan. Tyto disciplíny se staly v posledních dvou desetiletích základním předmětem práce a výzkumu dr. Holuba; zejména v oblasti synchronní dialektologie, toponomastiky, nářeční lexikografie (a v jistém smyslu i geolingvistiky a regionalistiky). V disertační práci publikované na Západočeské univerzitě v roce 2003 se dr. Holub zaměřil na problematiku komplexní analýzy nářečního lexikonu, k níž využil též řady současných komputacních metod a postupů. Postupně rozšiřoval pole svého badatelského zájmu, v němž nyní rozvíjí rovněž přístupy současného akcentologického i onomastického výzkumu a bere v potaz též aspekty proměn mluvené řeči (na pomezí běžně mluveného jazyka a dialektu, popř. s ohledem na pragmatické a kognitivní pojetí jazyka). Tento teoretický přístup je dále rozvinut v jeho habilitačním spise, kde sleduje jazykové doklady II. slovanské kolonizační vlny v 7., popř. v 8. stol. n. 1. Propojuje zde závěry onomastických, archeologických, historických i jazykovězeměpisných bádání, zejména potom na dokladech hydronym a některých etnonym (popř. antroponym), jejichž rozšíření je možné sledovat v lokalitách na levém břehu Dunaje. Prezentoval zde metodiku přístupů onomastických i dialektologických s ohledem na proměny jmen v čase, popř. i na související změny v dalších jazykových rovinách. Akcentologický výzkum potom dokládá souvislosti dnešního stavu jazyka obyvatel žijících na pomezí českého jihu (částečně i západu) a rakouského severu. Zde Z. Holub upozorňuje na prozodické zvláštnosti českého jihu (popř západu), o nichž již dříve vedli spory (nejen) dialektologové. Z hlediska srovnávací lingvistiky lze patrně stopy prehistorické kolonizace najít i v intonačních proměnách současných jiho(západo)českých nářečí.
Vedle své disertace vydané knižně v roce 2003 publikoval další 2 monografie, v roce 2004 práci Doudlebské nářečí a výzkum, v roce 2014 vydal rozšířenou verzi své habilitační práce: Jazykové doklady prehistorické podunajské migrace slovanského etnika na český jih. Společně s kolektivem autorů editorsky upravil, komentoval a připravil k vydáni Chodský slovník Jindřicha Jindřicha (2007). Vlastní kapitolou přispěl do 12 vědeckých a odborných monografií. Dále své badatelské výsledky (zejména po r. 2000) uveřejnil v 8 časopiseckých článcích, z nichž 3 vyšly v zahraničí (v časopise FIS Bildung, který vydává Bunďesarbeitsgemeinschaft Kinder- und Jugendschutz v Berlině - 1997; dále v prestižním mezinárodním časopise Slávia Centralis {SCN IV/2, 2011}; také ve vědeckém časopise Haymoe o6o3peme: ayMauumapubie uccjiedoeanusv1 Science review: humanities research No 9, 2014, který vydává univerzita v Saratově) a v 56 článcích ve sbornících, z nichž 19 vyšlo v zahraničí (Volgograd, Orel, Pskov, Moskva, Lublin, Greifswald, Szczecin, Gdaňsk, Opole, Poznaň, Lodž, Racibórz, Banská Bystrica, Ružomberok, Bratislava, Zagreb); ve sborníku z konferencí pořádaných na univerzitách a na akademických pracovištích (jako SAZU v Ljubljaně, HAZU v Zagrebu, PAN ve Varšavě, ÔAW ve Vídni či PAH/RAN v Moskvě). Ohlasy na jeho práce sestávají z 1 recenze na jeho monografii Doudlebské nářečí a slovník (recenze vyšla v OPERA SLAVICA 15. Slavistické rozhledy, č. 2, 2005) a z 56 citací, z toho z 15 zahraničních (mj. v lingvistických publikacích, které vydala Kansas University, v ruském lingvistickém časopisu/bulletinu Jalik, který vydává SPGU St. Peterburg; v časopisech Slovenská reč a Sopostaviteľnoje jazykoznamje'Contrastive Linguistics; v katalozích CXľLC WorldCat a Slavistik-Portal, v knize prof. Stefana Newerkly Sprachkontakte Deutsch
Tschechisch -  Slowakisch. Wörterbuch der deutschen Lehrwörter im Tschechischen und Slowakischen: historische Entwicklung, Beleglage, bisherige und neue Deutungen (2. vyd., Frankfurt am Main: Peter Lang 2011). Habilitand uskutečnil následující studijní pobyty v zahraničí:
V roce 1988 se účastnil půlroční slavistické stáže ve Volgogradu (Volgogradský státní pedagogický institut; studijní pobyt byl určen též posluchačům - slavistům). V roce 1992 pobýval na dvoutýdenní stáži ve Pskově (Psovský státní pedagogický institut; stáž byla zaměřena na studium slovanské dialektologie a na problémy současné slavistiky) V roce 1995 absolvoval dvouměsíční stáž v St. Peterburgu na St. peterburské státní univerzitě (SPGU; školitel: prof. G. A. Lilič). Některé studijní a přednáškové pobyty dr. Holuba byly realizovány v rámci projektu (programu) Erasmus (Sokrates): v polské Wroclawi (Uniwersytet Wroclawski, 13. - 18. 6. 2010 a 21. - 28. 5. 2013; přednášky k problematice vztahu českých a polských nářečí ve Slezsku) a v litevském Vilniusu a Kaunasu, kde se jednalo o přípravný pobyt k budoucí spolupráci (Vilniaus universitetas, Vilnius; Kauno humanitarinis fakultetas, Vilniaus universitetas, Kaunas; 4.-11. 12. 2013; součástí programu byla opět série přednášek pro posluchače KHF VU v Kaunasu, zaměřených na problematiku vztahu slovanské a baltské prehistorické kolonizace).
Z konferenčních aktivit dr. Holuba je třeba zmínit, že se Čtyřikrát (v roce 2005, 2007, 2009, 2013) účastnil prestižní celosvětové konference Jazyk, kultura a společnost, kterou pořádala v Moskvě Akademie věd Ruské federace (vždy s příspěvkem, který byl následně publikován). Dále vystoupil na řadě konferenci, které pořádal mezinárodní komitét slovanských frazeologů na mnoha evropských univerzitách (v Polsku, v Rusku, v Chorvatsku, na Slovensku apod), dále na konferenci EUROPHRAS (s referátem; např. Bratislava -Liptovský Sv. Ján 1997) a ve spolupráci s prof. Markem Greenbergem (Kansas University, USA) se účastnil významného setkání Slovenskí dialektološki posvet 2 (SDP 2, Institut za slovenskí jezik Frana Ramovša ZRC S AZU) v Ljubljani v roce 2012. S dialektologickým referátem vystoupil i na výroční konferenci ke stoletému jubileu Ústavu pro jazyk český AV ČR (2011). V Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě garantoval dr. Holub 2 ročníky mezinárodní vědecké konference Dialektologie a geolingvistika v současné střední Evropě (2010, 2014). Vystoupil také na významné mezinárodní akcentologické konferenci IWOBA v Opavě v červenci 2009. V rámci regionalistických bádání též garantoval 8 ročníků regionálně-mezinárodní konference Genius loci českého jihu a západu (Plzeň, České Budějovice), a podílel se rovněž na organizaci četných menších (regionálních) konferencí. Pravidelně se účastní mezinárodních konferencí věnovaných problematice národního jazyka, mluvené řeči apod. na Univerzitě Mateja Bela (Banská Bystrica; např. 2000, 2002, 2004, 2006, 2008, 2010, 2012), brněnských československých konferencí a kongresů České asociace slavistů apod.
Co se týká projektů výzkumu a vývoje, Zbyněk Holub se podílel na vědeckém úkolu PF JU České Budějovice (720F-III-CJ/1. 1991-1996: Jazyk a řeč jihočeského regionu), úspěšně obhájil grantový projekt FRVŠ č.216/1999 Dialektologická praktika (2000) a spolupracoval i na projektu FRVS K jazyku a stylu českých barokních textů (katedra bohemistiky PF JU 1997-1999, pod vedením Mgr. Milana Davida). Obhájil rozvojový projekt (Program podpory celoživotního vzdělávání, bod I) MŠMT č. 126/02 Lexikon nejižnéjšího úseku českých nářečí (pro rok 2002) a doplňkový publikační grantový projekt Doudlebské nářečí a slovník (GA AV CR, 2003). Spolupracoval na přípravě projektu pod vedením prof. Jiřího Marvana {Starší české slovnikárství, 2000-2002) a na projektu spolupráce univerzit (v rámci programu Sokrates/Erasmus): Západočeská univerzita v Plzni - Ernst-Moritz-Arndt-Universität Greifswald, SRN (spolupráce a výměnné stáže učitelů a posluchačů; 2004-2005). Na projektech obdobné spolupráce (na programu výměny posluchačů a učitelů v rámci programu Sokrates/Erasmus) se podílí i na Slezské univerzitě v Opavě od roku 2010: s Univerzitou v
polské Wroclawi (Uniwersytet Wroclawski, Wydzial Filologiczny, Instytut Filologii Slowiaňskiej, Zaklad Bohemistyki; stáže 2010 a 2013) a s Humanitní fakultou Univerzity ve Vilniusu, která sídlí v litevském Kaunasu (Kauno humanitarinis fakultetas, Vilníaus universitetas; stáž, 2013). Na Slezské univerzitě v Opavě úspěšně obhájil 2 grantové projekty IGS (2010 a 2013) a ve spolupráci s posluchači grantový projekt SGS (2011-2012).
Závěr: Vědecká kvalifikace uchazeče odpovídá požadavkům standardně kladeným na uchazeče při habilitačním řízení na MU v oboru Obecná a diachrónni lingvistika.
Hodnocení pedagogické způsobilosti uchazeče
Habilitand vyučuje na Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity v Opavě, kde vede předměty zaměřené na problematiku vývoje českého jazyka, dialektologie, onomastiky, lexikológie, lexikografie a jazykové propedeutiky. Od roku 2013 rovněž externě vyučuje v Ústavu jazykovědy a bahistiky FF MU. Od počátku svého působení na této katedře zde vede předměty z dialektologie a jazykového zeměpisu.
Vede řadu bakalářských a magisterských diplomových prací v oboru dialektologie. Za posledních 5 let pod jeho vedením obhájilo diplomové práce 8 posluchačů a bakalářské práce 15 studentů.
Závěr: Pedagogická způsobilost uchazeče odpovídá požadavkům standardně kladeným na uchazeče v rámci habilitačních řízení v oboru Obecná a diachrónni lingvistika na MU.
Svou vysokou odbornou kvalifikaci habilitand prokázal i ve své přednášce pro širší odbornou veřejnost, která proběhla dne 26. 11. 2014 na FF MU na téma Toponyma slovanského původu v rakouském Vitorazsku.
Hodnocení habilitační práce uchazeče
Habilitand předložil habilitační spis Jazykové doklady prehistorické podunajské migrace slovanského etnika na český jih
Komise konstatuje, že předložená habilitační práce je na požadované obsahové a formální úrovni a přináší zcela nové poznatky v daném oboru.
Habilitační spis dr. Zbyňka Holuba posuzovali tři významní specialisté v oboru Srovnávací indoevropské jazykovědy.
1) Z oponentského posudku prof. Dr. Jadranky Gvozdanovič:
Of particular importance is the reconstruction of the so-called second migration wave, which reached the south-western and south-eastern areas from the south, after passing the Danube valley. The presented data show convincingly, that this migration wave did not come from the north, as previously assumed, but rather along the migration path (attested by the onomastics, next to increasing habitation density in the south during the relevant period) which can explain the continuity of the Slavic population across Pannonia pre-ceding the Hungarian migration of the 9th century.
Ramovš also described the phenomenon of the paroxytonal intonation (1935: 8) in these dialects such that in bisyllabic words with an old acute such as bába 'old woman', (or the neo-acute such as) súša 'dryness', the first syllable is stronger and the second has a higher tone; for trisyllabic words, Ramovš described it as primary accent on the first syllable and a kind of secondary accent on the final syllable. This dialectological description of the Slovene dialects which were historically contiguous to south-western Czech underlines the correctness of Holub's empirical data, and their value for further investigation.
The presented study is highly valuable for Slavic historical linguistics and I recommend the Masaryk University in Brno to accept it as a habilitation.
2) Z oponentského posudku prof emeriti PhDr. Radoslava Večerky, DrSc:
Svůj rozbor o starém slovanském osídlení na dnešním rakouském území severně od Dunaje a jižně od Čech a Moravy zakládá autor na velmi detailní analýze pojmenování vodních toků (řek, říček i potoků), které protékají rakouským teritoriem a ústí do Dunaje nebo do některého z jeho přítoků, popřípadě v Rakousku pramení, tečou pak na sever a vlévají se do některé z řek na českém území, v menší míře též pramení v oblasti české a moravské a vlévají se do toků v Rakousku.
Je orientován na výkladovou stránku filologickou, ale dalekosáhle se opírá též o poznatky historické a archeologické. Ve svých etymologických interpretacích překračuje srovnávací komplex slovanský a projevuje potřebné poučení z lingvistické teorie, obecné jazykovědy i konkrétně jazykovědy indoevropeistické. Do značných detailů pak sleduje geografickou lokalizaci zkoumaných jevů.
Posuzovaný spis hodnotím jako něco mnohem více než příležitostnou účelovou odbornou monografii. Přináší nejen nové poznatky dílčí, ale představuje přes svůj nenápadný název velkou syntézu, novátorskou jak celým svým pojetím, tak řadou výkladů k české dialektologii, k vývoji češtiny, k srovnávací slovanské i germánské filologii a zvláště pak k poznání praslovanštiny a jejího nářečního štěpení. Je to tedy svým způsobem „práce životní" nejen časovým rozsahem svého vytváření, ale i svým bohatým obsahem.
3) Z oponentského posudku PaedDr. Heleny Chýlové, Ph.D.:
Při výkladech původu jednotlivých hydronym autor zvažuje více motivačních možností, snaží se postihnout také případný přenos pojmenování mezi hydronymem a urbonymem, kombinuje přístup onomastický a etymologický. Mnohdy tak překračuje pohled úzce bohemistický, vstupuje do kontextu slavistického a indoevropského a kriticky pracuje s rozsáhlou literaturou předmětu.
Zjištěné shody mohou být dalším nepřímým dokladem jižní cesty Slovanů na české území. Autor v kapitole nejprve předkládá souhrn hlavních zjištění o současném stavu prozodické typologie a zabývá se komplexním pohledem na problematiku tzv. metatonii v západoslovanských jazycích. Tato část je nejen sumarizací základních názorů na sledovanou problematiku, ale představuje podle mého názoru také syntézu přinášející další otázky, obohacující naše současné poznání o prozodické situaci v západoslovanských jazycích a nastiňující možný směr dalšího výzkumu.
Autor zúročuje v předkládané práci svou odbornou i výukovou praxi, vychází v ní částečně ze sběru jazykových dokladů hlavně lexikálního charakteru získaných během řady let na českém jihu a západě. Práce přináší syntetický pohled na analyzované téma, obohacuje současné bohemistické i slavistické poznání se zřetelem ke studiu jazykových vztahů k sousedním
etnikům a dokládá proces prehistorické slovanské kolonizace jižních Čech na česko-rakouském pomezí. Posuzovaná práce splňuje požadavky kladené na práci habilitační, práci doporučuji k habilitačnímu řízení.
Závěr: Úroveň habilitační práce uchazeče odpovídá požadavkům standardně kladeným na habilitační práce v oboru Obecná a diachrónni lingvistika na MU.
Výsledek tajného hlasování komise
počet členů komise 5
počet členů komise přítomných hlasování 5
počet odevzdaných hlasů 5
z toho kladných 5
záporných 0
neplatných 0
Návrh komise
Na základě výsledku tajného hlasování ze 16. 6. 2015 následujícího po zhodnocení vědecké kvalifikace, pedagogické způsobilosti a úrovně habilitační práce uchazeče předkládá komise Vědecké radě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity návrh jmenovat uchazeče docentem v oboru Obecná a diachrónni lingvistika.
V Brně 19.11. 2015
prof. RNDr. Václav Blažek, CSc.
Masarykova univerzita v Brně - Filozofická fakulta
prof emeritus PhDr. Radoslav Večerka, DrSc, FF MU
prof. Mag. Dr. Stefan Michael Newerkla, Institut für Slawistik, Universität Wien, Republik Österreich
í, Ph.DyflJstav českého
doc. PhDr. Jiří Rejzek, Ph.DyflJstav českého jazyka a teorie komunikace, Filozofická fakulta UK, Pxaha^
/fit       r-    3 «v- *-doc. Dr. Harald Bichlmeier, Sächsische Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Arbeitsstelle Jena: Etymologisches Wörterbuch des Althochdeutschen, SRN