Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky
HABILITAČNÍ PRÁCE
Německé konstrukce s es a jejich
české protějšky
Brno 2015
PhDr. Hana Peloušková, Ph.D.
2
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem habilitační práci na téma Německé konstrukce s es a jejich
české protějšky zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem
použila k sepsání této práce, byly citovány a jsou uvedeny v seznamu použité
literatury.
V Brně dne PhDr. Hana Peloušková, Ph.D.
3
Obsah
Seznam zkratek .......................................................................................................... 9
Předmluva................................................................................................................. 11
1. Metoda výzkumu, dokladový materiál............................................................. 13
1.1. Zdroje dokladového materiálu ................................................................. 13
1.1.1. Česko-německý paralelní korpus (ČNPK)....................................... 13
1.1.1.1. Charakteristika korpusu .............................................................. 13
1.1.2. Česko-německý paralelní korpus vznikající v rámci projektu
InterCorp .......................................................................................................... 15
1.1.2.1. Charakteristika korpusu .............................................................. 15
1.1.3. Brněnský mluvený korpus................................................................ 17
1.1.4. Oral 2013.......................................................................................... 17
1.1.5. Google.............................................................................................. 17
2. Stav bádání....................................................................................................... 18
2.1. Es v monografiích .................................................................................... 18
2.1.1. Herbert Pütz (1975).......................................................................... 18
2.1.2. Hans Martin Kemme (1979) ............................................................ 19
2.1.3. Janine Marx-Moyse (1983).............................................................. 20
2.1.4. Bernhard Sonnenberg (1992) ........................................................... 21
2.1.5. Gisela Zifonun (2001)...................................................................... 21
2.1.6. Gisela Zifonun (2003)...................................................................... 24
2.1.7. Stefan Sudhoff (2003)...................................................................... 24
2.2. Es v odborných článcích .......................................................................... 25
2.2.1. Heinrich Erk, Nadja Koshuarova (1968).......................................... 25
2.2.2. Joachim Buscha (1972).................................................................... 26
2.2.3. Vladimir Admoni (1976).................................................................. 27
2.2.4. Gerhard Helbig (1975) ..................................................................... 27
2.2.5. Bernd Latour (1981)......................................................................... 28
2.2.6. Bjarne Ulvestad, Hennig Bergenholtz (1979 a 1983) ...................... 29
2.2.7. Gisela Zifonun (1995)...................................................................... 30
2.2.8. Herbert Pütz (1995).......................................................................... 31
2.2.9. Petra Szatmari (1998)....................................................................... 31
2.2.10. Elke Hentschel (2003)...................................................................... 32
2.3. Es v kontrastivně zaměřených článcích ................................................... 33
2.3.1. Lisbeth Falster Jakobsen, Jørgen Olsen (1980)................................ 33
2.3.2. John Ole Askedal (1985, 1999)........................................................ 34
4
2.4. Es v gramatikách ...................................................................................... 35
2.4.1. DUDEN (1984) ................................................................................ 35
2.4.2. DUDEN (2005) ................................................................................ 35
2.4.3. Gerhard Helbig, Joachim Buscha (1990) ......................................... 36
2.4.4. Ulrich Engel (1988).......................................................................... 36
2.4.5. Peter Eisenberg (1989)..................................................................... 37
2.4.6. Dora Schulz, Heinz Griesbach (1992).............................................. 38
2.4.7. Gisela Zifonun (1997)...................................................................... 38
2.4.8. Angelika Wöllstein-Leisten, Axel Heilmann, Peter Stepan, Sten
Vikner (1997)................................................................................................... 39
2.4.9. František Štícha (2003) .................................................................... 39
2.4.10. Jaromír Povejšil (1992).................................................................... 40
2.5. Es ve slovnících........................................................................................ 40
3. ES v historickém vývoji ................................................................................... 45
3.1. Původ........................................................................................................ 45
3.2. Historie..................................................................................................... 45
4. Frekvence es..................................................................................................... 46
5. Kookurenční analýza es ................................................................................... 47
5.1. Kolokace v korpusu InterCorp................................................................. 51
6. Funkce es.......................................................................................................... 52
6.1. Vymezení kategorií prostřednictvím distinktivních rysů......................... 53
6.1.1. SUBST = nahraditelnost jiným slovem............................................ 53
6.1.2. ELIM = eliminace permutací ........................................................... 54
6.1.3. REF = reference, odkaz na předcházející nebo následující.............. 56
6.2. ES jako zájmeno....................................................................................... 58
6.2.1. Charakteristické znaky..................................................................... 58
6.2.2. Referenční oblasti es ........................................................................ 59
6.2.2.1. Substance .................................................................................... 59
6.2.2.2. Situace......................................................................................... 61
6.2.2.3. Frekvence referenčních oblastí ................................................... 62
6.2.3. České protějšky konstrukcí s pronominálním es.............................. 63
6.2.3.1. Substance .................................................................................... 63
6.2.3.2. Situace......................................................................................... 67
6.2.4. Vlastnosti českých protějšků pronominálního es............................. 69
6.2.4.1. Eliminační test ............................................................................ 69
6.2.4.2. Permutační test............................................................................ 70
6.2.4.3. Dosazovací test ........................................................................... 72
5
6.2.5. Shrnutí.............................................................................................. 73
6.2.6. Lingvodidaktická poznámka ............................................................ 73
6.3. Poziční es/„Platzhalter“............................................................................ 75
6.3.1. Terminologie.................................................................................... 75
6.3.2. Charakteristika P .............................................................................. 76
6.3.3. Exkurz do problematiky německého slovosledu.............................. 76
6.3.4. Klasifikace P .................................................................................... 79
6.3.4.1. Rematizační poziční es (PR)....................................................... 81
6.3.4.1.1. Shrnutí ................................................................................... 88
6.3.4.1.2. Lingvodidaktická poznámka.................................................. 88
6.3.4.2. Čisté poziční es (PČ)................................................................... 89
6.3.4.2.1. Výskyt PČ.............................................................................. 89
6.3.4.2.2. Vlastnosti PČ......................................................................... 91
6.3.4.2.3. České protějšky německých konstrukcí s PČ........................ 93
6.3.4.2.3.1. Protějšky německého pasiva........................................... 93
6.3.4.2.3.2. Tematické části českých paralel a postavení jejich
německých protějšků............................................................................ 95
6.3.4.2.4. Shrnutí ................................................................................... 97
6.3.4.2.5. Lingvodidaktická poznámka.................................................. 97
6.3.4.3. Tematické es (PT)....................................................................... 98
6.3.4.3.1. Cíle výkumu ............................................................................ 100
6.3.4.3.2. Slovesa a jejich sémantické skupiny ....................................... 100
6.3.4.3.3. Funkce es ve strukturách s těmito slovesy............................... 101
6.3.4.3.4. Poziční es a formální subjekt................................................... 101
6.3.4.3.4.1. Vlastnost pozičního es:......................................................... 102
6.3.4.3.4.2. Vlastnosti formálního subjektu............................................. 102
6.3.4.3.4.3. Vlastnosti společné s pozičním es a formálním subjektem.. 102
6.3.4.3.4.4. Specifická vlastnost.............................................................. 102
6.3.4.3.4.5. Popis německých větných struktur a jejich českých protějšků...
.............................................................................................. 103
6.3.4.3.4.5.1. Pocity (velkého) strachu.................................................... 103
6.3.4.3.4.5.2. Pocit nevolnosti, závrati .................................................... 112
6.3.4.3.4.5.3. Pocity hladu a žízně (přeneseně chtění) ............................ 114
6.3.4.3.4.5.4. Pocit odporu, hnusu........................................................... 116
6.3.4.3.4.5.5. Pocity chladu ..................................................................... 118
6.3.4.3.4.5.6. Pocity intenzivního chtění ................................................. 121
6.3.4.3.5. Dotazníkové šetření................................................................. 124
6
6.3.4.3.5.1. Zadání dotazníku .................................................................. 125
6.3.4.3.5.2. Výsledky............................................................................... 126
6.3.4.3.5.3. Shrnutí výsledků dotazníkového šetření............................... 127
6.3.4.3.6. Shrnutí (PT)............................................................................. 128
6.3.4.3.7. Lingvodidaktická poznámka.................................................... 128
6.4. Formální subjekt a objekt (formales Subjekt/Objekt)............................ 130
6.4.1. Terminologie ...................................................................................... 130
6.4.2. Frekvence formálních subjektů a objektů .......................................... 130
6.4.3. Formální subjekt................................................................................. 131
6.4.3.1. Klasifikace konstrukcí s formálními subjekty.................................... 131
6.4.3.2. Zastoupení sloves/konstrukcí s formálním subjektem v dokladovém
materiálu ............................................................................................................ 134
6.4.3.3. Srovnání s češtinou............................................................................. 135
6.4.3.4. Shrnutí................................................................................................ 138
6.4.3.5. Lingvodidaktická poznámka .............................................................. 139
6.4.3.5.1. Vymezení problematiky................................................................. 139
6.4.3.5.2. Doporučení..................................................................................... 143
6.4.4. Formální objekt .................................................................................. 146
6.4.4.1. Terminologie ...................................................................................... 146
6.4.4.2. Charakteristické vlastnosti konstrukcí s formálním objektem ........... 146
6.4.4.3. Popis konstrukcí s FO ........................................................................ 150
6.4.4.4. Struktura konstrukcí s formálním objektem (součástí větné struktury je
subjekt a FO)...................................................................................................... 151
6.4.4.5. České protějšky konstrukcí s formálním objektem............................ 157
6.4.4.6. Ukázka českých protějšků německého idiomu s formálním objektem....
............................................................................................................ 159
6.4.4.7. Shrnutí................................................................................................ 161
6.4.4.8. Lingvodidaktická poznámka .............................................................. 162
6.5. Korelát (Korrelat)................................................................................... 165
6.5.1. Terminologie ...................................................................................... 166
6.5.2. Definice pojmu korelát....................................................................... 166
6.5.3. Zastoupení korelátů v dokladovém materiálu .................................... 167
6.5.4. Pozice korelátu es............................................................................... 167
6.5.4.1. Pozice subjektu................................................................................... 168
6.5.4.2. Pozice akuzativního doplnění/objektu ............................................... 168
6.5.4.3. Zastoupení korelátů v pozici subjektu a akuzativního objektu
v dokladovém materiálu..................................................................................... 169
7
6.5.4.4. Struktura řídících vět s korelátem es k subjektovým větám a
infinitivním konstrukcím.................................................................................... 169
6.5.4.5. Struktura řídících vět s korelátem es k objektovým větám a infinitivním
konstrukcím........................................................................................................ 173
6.5.4.6. Struktura závislých konstrukcí, na něž odkazuje korelát es............... 174
6.5.4.6.1. Konstrukce reprezentující subjekt.................................................. 175
6.5.4.6.2. Konstrukce reprezentující objekt (akuzativní doplnění slovesa věty
řídící) ........................................................................................................ 178
6.5.5. Otázka obligatornosti, fakultativnosti a nepřípustnosti korelátu es ... 179
6.5.5.1. Slovesa v řídících větách.................................................................... 181
6.5.5.1.1. Korelát es v pozici subjektu ........................................................... 181
6.5.5.1.1.1. Slovesa s obligatorním korelátem............................................. 181
6.5.5.1.1.2. Slovesa s fakultativním korelátem............................................ 182
6.5.5.1.2. Korelát es v pozici akuzativního objektu/doplnění........................ 182
6.5.5.1.2.1. Slovesa s obligatorním korelátem............................................. 183
6.5.5.1.2.2. Slovesa s fakultativním korelátem............................................ 183
6.5.5.1.2.3. Slovesa bez korelátu ................................................................. 184
6.5.5.2. Ověření validity Engelových seznamů............................................... 185
6.5.5.3. Míra výskytu korelátu es podle Ulvestada a Bergenholtze................ 187
6.5.5.4. Adjektiva v řídících větách ................................................................ 190
6.5.5.4.1. Ověření validity Latourových seznamů ......................................... 191
6.5.5.4.1.1. Adjektiva s obligatorním korelátem.......................................... 191
6.5.5.4.1.2. Adjektiva bez korelátu .............................................................. 219
6.5.5.4.2. Shrnutí dílčí analýzy....................................................................... 226
6.5.5.5. Substantiva v řídících větách se semanticky prázdnými slovesy
(zejména se slovesem sein) ................................................................................ 227
6.5.5.5.1. Shrnutí dílčí analýzy....................................................................... 232
6.5.5.6. Další faktory ovlivňující výskyt korelátu........................................... 232
6.5.5.6.1. Korelát jako prostředek desambiguace sloves ............................... 232
6.5.5.6.2. Postavení větných členů (slovosled) .............................................. 234
6.5.5.6.3. Vliv partikulí .................................................................................. 235
6.5.6. České protějšky konstrukcí s korelátem es ........................................ 236
6.5.6.1. Protějšky korelátu v pozici subjektu .................................................. 237
6.5.6.2. Protějšky korelátu v pozici akuzativního objektu .............................. 239
6.5.7. Shrnutí................................................................................................ 239
6.5.8. Perspektivy dalšího výzkumu............................................................. 241
6.5.9. Lingvodidaktická poznámka .............................................................. 242
6.5.9.1. Koreláty v učebnicích a cvičebnicích................................................. 242
8
6.5.9.2. Korelát es ve výuce němčiny ............................................................. 244
Závěr....................................................................................................................... 248
Resumé................................................................................................................... 250
Zusammenfassung.................................................................................................. 252
Summary ................................................................................................................ 254
Literatura................................................................................................................ 255
Přílohy ........................................................................................... 268
Seznam textů ČNPK........................................................................................... 268
Dotazník k PT..................................................................................................... 274
9
Seznam zkratek
a – osobní nebo zvratné zájmeno v akuzativu
A – substantivní čisté pádové doplnění v akuzativu
adj. - adjektivum
Adv – doplnění adverbiálního charakteru (Si a Ri)
akt. – činný rod
Art – kvalitativní doplnění
bmk – Brněnský mluvený korpus – označení dokladů z tohoto korpusu
ČNK – Český národní korpus
ČNPK – Česko-německý paralelní korpus – první funkční česko-německý paralelní
korpus (brněnský)
d – osobní nebo zvratné zájmeno v dativu
D – substantivní čisté pádové doplnění v dativu
DEREKO – Das deutsche Referenzkorpus – známý jako „Mannheimský korpus“
Ein – přiřazovací doplnění
ELIM – eliminace es permutací
fem. - femininum
FO – formální objekt
FS – formální subjekt
G – čisté pádové doplnění v genitivu
go – označení dokladů z Googlu
I – infinitivní doplnění
inf. - infinitiv
k – konstruovaný (nedoložený) příklad
K1 – první kontextově zapojená „kulisa“
K2 – druhá a další „kulisa“
mask. - maskulinum
MF – „Mittelfeld“ – část věty uvnitř větného rámce, v konstrukcích bez větného
rámce za určitým slovesem
MU – Masarykova univerzita
n – osobní nebo zvratné zájmeno v nominativu
N – substantivní čisté pádové doplnění v nominativu
10
ND – „nesubstantiva“ – děje/procesy
neutr. - neutrum
NO – „nesubstantiva“ - okolnosti
NP – nominální fráze
O1, O2 – ostatní části věty
Orl3 – Oral 2013 – označení dokladů z tohoto mluveného korpusu
os. – osoba (u sloves)
P – poziční es
P – předložkové doplnění
P1 – oblast příklonek po prvním přízvučném taktu
P2 – oblast příklonek, pokud věta začíná slovesem
pas - pasivum
PČ – „čisté“ poziční es v pasivních konstrukcích
pl - plurál
PR – rematizační poziční es
Pr. – předložkové doplnění
pred - predikativum
PT – tematizační poziční es
REF – reference, odkaz na předcházející nebo následující
Ri – směrové doplnění
RS – rematizovaný subjekt
S - subjekt
sg. - singulár
Si – situativní doplnění
SI – substantiva v konstrukcích Es ist +substantivum
SUBST – nahraditelnost es jiným slovem
subst. - substantivum
TEKAMOLO – pravidlo pro neutrální postavení okolnostních určení v části věty
„Mittelfeld“ (MF) – temporal, kausal modal, lokal
ÚČNK – Ústav Českého národního korpusu
V - sloveso
VP – slovesná fráze
VUT – Vysoké učení technické (v Brně)
11
Předmluva
Worum geht * jetzt? * handelt sich um *.
I méně zdatní znalci německého jazyka dokážou jistě nahradit hvězdičky
chybějícím slůvkem es, jež patří k nejfrekventovanějším německým slovům vůbec.
Nenáležité užití es nebo naopak jeho absence patří k velmi častým chybám, jichž se
dopouštějí nerodilí mluvčí němčiny prakticky na všech stupních pokročilosti, včetně
studentů germanistiky a učitelů němčiny. To dokládají mj. i výzkumy realizované
Goethe-Institutem v Mnichově (1976/77)1
. Příčinu je nutné hledat ve strukturní
odlišnosti ekvivalentních konstrukcí mateřského jazyka.
O německém es a jeho funkcích byla již napsána řada monografií a nespočet článků
zkoumajících tuto veličinu z nejrůznějších úhlů pohledu a nejrůznějšími
lingvistickými metodami.
Cílem této studie je popsat co nejdetailněji české protějšky německých konstrukcí
s es a připravit teoretický podklad pro formulaci lingvodidaktických doporučení ke
zvládání dané problematiky ve výuce německého jazyka českých rodilých
mluvčích, případně ve výuce českého jazyka německých rodilých mluvčích.
Dílčí výsledky výzkumu byly postupně prezentovány na několika konferencích a
posléze publikovány (Bochum, Sambachshof, Kouvola, Telč, Jena, Brno, Praha)2
.
Studie je určena všem, kteří se zabývají srovnáváním struktur českého a německého
jazyka, lingvistům, učitelům a studentům češtiny i němčiny jako cizích jazyků a
tvůrcům učebních materiálů. V obecnější rovině pak příznivcům korpusové
lingvistiky a dependenční gramatiky.
1
Srov. Kemme 1979: 1.
2
Peloušková 2008a, 2008b, 2009a, 209b, 2009c, 2010a, 2010b, 2010c, 2011a, 2011b, 2013a, 2013b.
12
Práce si neklade nárok na zcela vyčerpávající postižení dané problematiky, pokouší
se pouze rozkrýt některé souvislosti, které se jeví být relevantní pro její cíl.
Zejména kapitolu o es ve funkci korelátu je třeba chápat jako vstup do dané
problematiky s naznačením možných kroků následného výzkumu.
Naopak některé podkapitoly jsou rozpracovány s větší podrobností. Jedná se
zejména o funkce es, jež odborná literatura pomíjí nebo uvádí pouze okrajově, např.
es ve funkci formálního objektu nebo es ve funkci tematizačního pozičního prvku.
13
1. Metoda výzkumu, dokladový materiál
Teoretickým východiskem výzkumu je valenční teorie, jež poskytuje jednoduchý a
osvědčený instrument pro popis větných struktur ve výuce cizích jazyků3
.
Celý výzkum se opírá o autentický dokladový materiál vytěžený z elektronických
zdrojů.
Vzhledem k heterogenitě jednotlivých typů es si jejich popis vyžaduje odlišné
přístupy a postupy, jež vedou k získání relevantních poznatků.
1.1.Zdroje dokladového materiálu
1.1.1. Česko-německý paralelní korpus (ČNPK)4
Tento korpus byl prvním funkčním elektronickým paralelním česko-německým
korpusem u nás. Vznikal od roku 2001 do roku 2005 na katedře německého jazyka
a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s
ÚČNK, Fakultou informatiky MU, Fakultou informačních technologií VUT a
v rámci programu Aktion Österreich – Tschechische Republik se na rozšiřování
korpusu dva roky podílel Institut für Slawistik na univerzitě ve Vídni.
Korpus je v současné době umístěn a spravován na serveru Fakulty informatiky
MU5
a jeho uživatelským prostředím je manažer Bonito6
. Verze korpusu z přelomu
roku 2004/2005 existuje na CD.
1.1.1.1. Charakteristika korpusu
Synchronní
Do korpusu jsou zařazeny texty publikované od roku 1920.
Dvojjazyčný
3
Učebnice na základě valenční syntaxe: Deutsch aktiv neu, Themen, Tangram aj.
4
Konkordance a údaje získané z tohoto korpusu jsou označeny zkratkou cnpk, seznam zdrojů je
uveden v příloze.
5
https://ske.fi.muni.cz/auth/corpora
6
Informace o Bonitu naleznete na: http://ucnk.ff.cuni.cz/bonito/. Tento manažer využívá ČNK i
např. Slovenský národný korpus.
14
Korpus obsahuje pouze české či německé originální texty a jejich překlady. Je
vyloučena přítomnost třetího jazyka. Korpus obsahuje 63% českých originálních
textů.
Obecný
Do korpusu je zařazeno 211 textů. 63% tvoří beletrie, 17% publicistika a 20%
odborné texty. Korpus obsahuje 3,4 mil. slov v české části.
Zarovnaný
Všechny texty jsou zarovnány na úrovni odstavce, většina z nich ještě manuálně na
úroveň věty a jí odpovídající paralelní sekvence.
Morfologicky anotovaný
Pro českou část byl použit morfologický analyzátor ajka7
, který umožňuje
vyhledávat podle lemmatu i morfologické značky. Německá část korpusu je
označkována analyzátorem Tree Tagger8
, jenž umožňuje vyhledávat podle lemmatu
a slovního druhu. Vzhledem k tomu, že korpus nebyl desambiguován, vykazuje
vyhledávání podle značky určitou chybovost.
Opatřený vnější anotací (metainformacemi)
Informace o původu a zpracování textů existují ke každé paralele a obsahují tyto
položky: název dokumentu, název textu, zdroj, hrubou a jemnou stylistickou
charakteristiku textu, médium, jméno a pohlaví autora, u překladu i jméno a pohlaví
překladatele, jazyk, jazyk originálu, rok vydání a technické údaje o zpracování
textu. Tyto informace lze vyvolat ke každému konkordančnímu řádku a lze podle
nich vytvářet subkorpusy.
Všechny texty zařazené do korpusu jsou katalogizovány a archivovány na CD.9
ČNPK poskytl základní soubor paralelních dokladů, které byly využity zejména
v počáteční fázi výzkumu. Náhodným výběrem z něho bylo vytěženo a následně
7
Více informací na: http://nlp.fi.muni.cz/projekty/ajka/ajkacz.htm
8
Více informací na: http://www.ims.uni-stuttgart.de/projekte/corplex/TreeTagger/
9
Srov. Káňa/ Peloušková 2007. (Využití jazykových korpusů ve studiu učitelství německého jazyka)
15
technicky upraveno do tabulek 2000 paralelních dokladů, z nichž bylo možné
vyvodit úvodní statistiky (např. zastoupení jednotlivých funkcí es v dokladovém
materiálu).
1.1.2. Česko-německý paralelní korpus vznikající v rámci
projektu InterCorp1011
Projekt InterCorp je realizován od roku 2005 v Ústavu Českého národního korpusu
na FF UK v Praze. V letech 2005-2011 byl součástí výzkumného záměru Český
národní korpus a korpusy dalších jazyků12
. Od roku 2012 běží v rámci projektu
Český národní korpus v programu Projekty velkých infrastruktur pro vědu, výzkum
a inovace13
.
Výstupem projektu InterCorp je soustava synchronních paralelních korpusů co
největšího množství jazyků s češtinou. Díky tzv. společnému jádru (dílům světové
literatury, jež se překládají do mnoha jazyků) je možné pracovat s více jazyky
paralelně, případně propojovat různé jazyky i bez češtiny (např. francouzštinu se
španělštinou apod.). V současné době zahrnuje korpus 37 jazyků a češtinu, plánuje
se rozšíření o další jazyky, např. o japonštinu a korejštinu.
1.1.2.1. Charakteristika korpusu
Synchronní
Do korpusu jsou zařazovány texty publikované od začátku 20. století, převažují
však texty současné literatury.
Vícejazyčný
Korpus obsahuje originální texty různých jazyků a jejich překlady do jednoho či
více jazyků.
Převážně beletristický
10
Doklady získané z tohoto korpusu nejsou označeny. Jedná se o převážnou většinu dokladů.
Neoznačení znamená automaticky vytěžení z InterCorpu.
11
Jednotlivé verze jsou dostupné na: http://www.korpus.cz .
12
pod číslem 0021620823
13
Číslo projektu je LM2011023.
16
Korpus obsahuje především beletrii, v menší míře jsou zahrnuty texty odborné,
v poslední době je výrazně zastoupena mnohojazyčná publicistika (Project
Syndicate, Presseurop aj.).
Stále se rozšiřující a vyvíjející
Projekt stále probíhá, dílčí korpusy se rozšiřují, vyvíjejí se nové nástroje. Současná
verze česko-německého korpusu zahrnuje zhruba 77 milionů textových slov
v německé části14
.
Zarovnaný
Všechny texty jsou zarovnány na úrovni věty a jí odpovídající paralelní sekvence.
Morfologicky anotovaný
Pro českou část byl použit morfologický analyzátor morče15
, který umožňuje
vyhledávat podle lemmatu i morfologické značky. Německá část korpusu je
označkována analyzátorem RFTagger16
, jenž umožňuje vyhledávat podle lemmatu a
slovního druhu. Vzhledem k tomu, že korpus rovněž nebyl desambiguován,
vykazuje vyhledávání podle značky určitou chybovost.
Opatřený vnější anotací (metainformacemi)
Informace o původu a zpracování textů jsou zpracovány ke každé paralele a
obsahují položky: název dokumentu, jazyk textu, jméno a pohlaví autora, název
textu, u překladu jméno a pohlaví překladatele, vydavatele, místo a rok vydání,
technické údaje o zpracování textu. Tyto informace jsou zaneseny společně s texty
do databáze textů a také je lze vyvolat ke každému konkordančnímu řádku a
vytvářet podle nich subkorpusy.17
Získávání paralel z tohoto korpusu a jejich ukládání do programu excel je
uživatelsky přijatelnější než u staršího ČNPK.
14
Aktuální informace o současné (8.) verzi InterCorpu lze nalézt na:
http://ucnk.ff.cuni.cz/intercorp/?req=page:info
15
Více informací o tomto analyzátoru lze nalézt na: http://ufal.mff.cuni.cz/morce/index.php
16
Více informací na: http://www.cis.uni-muenchen.de/~schmid/tools/RFTagger/
17
Srov. www.korpus.cz/intercorp
17
Z tohoto korpusu byla vytěžena převážná většina paralelních dokladů uvedených
v této studii.
1.1.3. Brněnský mluvený korpus1819
Brněnský mluvený korpus je součástí Českého národního korpusu. Zachycuje
autentickou mluvu z Brna. Vznikl elektronickým přepisem magnetofonových
nahrávek na FF MU a zahrnuje cca půl milionu textových slov.
Tento korpus poskytl několik dokladů slova ono v kapitole o formálním subjektu.
1.1.4. Oral 20132021
Korpus Oral 2013 je zatím nejnovějším z řady korpusů neformální mluvené češtiny
Oral projektu Český národní korpus. Zachycuje spontánní konverzaci
v neformálních komunikačních situacích a pokrývá celé území České republiky. Od
starších mluvených korpusů se liší propojením přepisu se zvukovou stopou. Zatím
není lemmatizován ani morfologicky označkován. Zahrnuje cca 2,8 mil. textových
slov.22
Z tohoto korpusu bylo vytěženo několik dokladů zájmenného ono/vono v kapitole o
zájmenném es.
1.1.5. Google23
Internetový vyhledávač byl zdrojem německých mediálních konstrukcí, které byly
v cnpk a ic zastoupeny nedostatečným počtem dokladů.
18
Konkordance získané z tohoto korpusu jsou označeny zkratkou bmk.
19
Korpus je dostupný na: http://www.korpus.cz
20
Doklady získané z tohoto korpusu jsou označeny zkratkou Or13
21
Korpus je dostupný na http://www.korpus.cz
22
Více informací o tomto korpusu lze nalézt na adrese: https://ucnk.ff.cuni.cz/ORAL2013.php
23
„Vygooglované“ doklady jsou označeny go.
18
2. Stav bádání
Literatura věnující se německému es je pozoruhodně rozsáhlá. Řada
monografických prací a desítky odborných článků svědčí o tom, že se jedná o
fenomén mimořádně zajímavý, s různorodými funkcemi, jež představují stálou
výzvu k detailnímu zkoumání. Cílem této kapitoly není v žádném případě postižení
všech publikovaných přístupů a výsledků bádání, zmíněny budou pouze některé
práce, jež se jeví vzhledem k cíli naší studie jako podnětné či relevantní.
2.1.Es v monografiích
2.1.1. Herbert Pütz (1975)
Autor renomované a často citované monografie volí 5 distribučních kritérií
formálního charakteru, podle nichž německá es vytvářejí 9 skupin, jejichž funkce
jsou dále popisovány.
Těmito kritérii (distinktivními rysy) jsou:
1. možnost zaujímat jinou pozici ve větě než první,
2. možnost stát na prvním a jiném místě ve větě,
3. eliminace při permutaci hlavní a vedlejší věty (změně postavení věty hlavní
a vedlejší),
4. kongruence v rodě a čísle,
5. nahraditelnost zájmenem das.
Klasifikaci es podle přítomnosti/nepřítomnosti vymezených rysů ukazuje
následující tabulka:
Es-Mengen
Distributionskriterien
1 2 3 4 5 6 7 8 9
1. Positionsmögl. an
nicht-erster Stelle
- + + + + + + + +
2. Positionsmögl. an
nicht-erster und ester
Stelle
- + - + - + - + -
19
3. Eliminierung bei
relevanter Hauptsatz- und
Nebensatzpermutation
- + + - - - - - -
4.
Genus/Numeruskongruenz
- - - + + - - - -
5. Substituierbarkeit durch
das
- - - - - + + - -
24
Po provedení analýzy funkcí jednotlivých subkategorií es bylo zjištěno, že zatímco
u subkategorií 1-5 jsou distribuční kritéria v souladu s funkcemi (tvoří homogenní
skupiny), subkategorie 6-9 se jeví poněkud heterogenně.25
Pro naši kontrastivní analýzu, jakož i pro potřeby vyučování či učení němčiny, příp.
češtiny jako cizích jazyků se výše uvedená analýza es vzhledem ke své košatosti
a nepříliš uspokojivým výsledkům kategorizace příliš nehodí. Podnětné je
bezesporu vymezení určitých subkategorií es podle vhodně zvolených formálních
kritérií (rysů).26
2.1.2. Hans Martin Kemme (1979)
Publikace je primárně zaměřena na němčinu jako cizí jazyk. Jejím cílem je
prezentovat německé es-konstrukce tak, aby mohly být uvedené poznatky využity
ve výuce jazyka, při sestavování učebních materiálů a cvičení, příp. i při vlastním
učení se německému jazyku. Tento cíl se kryje s dílčím cílem naší studie, chybí
však kontrastivní rozměr. Konkrétní jev může být při výuce cizího jazyka na
základě analýzy chyb kvalifikován jako obtížný27
, jeho „obtížnost“ má však kořeny
v odpovídajících tvarech či konstrukcích jazyka mateřského, které mohou být zcela
odlišné.
Konstrukce s es jsou rozděleny do deseti oddílů bez poukázání na evidentní
hierarchii – oddíly 1-5 pojednávají o zájmenných es, oddíly 6 a 7 o korelátech, 8 o
24
Pütz: 1975.
25
Srov. Pütz 1975: 133-136.
26
Srov. Pütz: 1975.
27
„Lernschwierigkeit“
20
pozičním es ( „platzhalter“), 9. oddíl popisuje konstrukce s formálním subjektem,
10. konstrukce s formálním objektem. Poněkud unikají souvislosti mezi
„příbuznými“ konstrukcemi, což je z hlediska lingvodidaktického poněkud
nevýhodné. Učitelé a tvůrci učebních a cvičebních materiálů jistě ocení širokou
paletu námětů pro možná procvičování některých konstrukcí. Tyto náměty jsou
zařazeny za některé podkapitoly, např. „Zur Behandlung des es in Kopula-Sätzen
im Unterricht“28
. Bohužel u některých typů es-konstrukcí, jež jsou obtížné pro
české rodilé mluvčí, tyto náměty chybí (např. poziční es/„Platzhalter“, formální
subjekt a objekt). V praxi využitelný je rovněž připojený soubor cvičení opatřený
klíčem.29
2.1.3. Janine Marx-Moyse (1983)
Předmětem zkoumání v této monografické práci je korelát es odkazující
na subjektové věty. Autorka se snaží najít odpověď na otázku, kdy je es v řídící větě
nepřípustné, obligatorní či fakultativní. Vychází z valenční teorie a velmi
systematicky prochází jednotlivé větné struktury věty řídící i závislé.
Dochází k závěru, že na (ne)přítomnosti es v řídící větě se podílí několik faktorů,
např.:
 forma subjektové věty, příp. konstrukce označující subjekt (např. es se
zpravidla v řídící větě vyskytuje, je-li subjekt vyjádřen infinitivní
konstrukcí),
 struktura slovesa řídící věty (např. charakter slovesné předpony),
 valence slovesa řídící věty (např. nerealizace fakultativního doplnění)
atd.
Dále poukazuje na některé funkce es, např.:
 Es slouží někdy jako prostředek desambiguace u sloves, jejichž akuzativní
nebo kvalitativní doplnění je zastoupeno nepříznakovým neurčitým
zájmenem (nichts, viel, wenig u sloves ausmachen, nützen, helfen).
 Es slouží ke zjednoznačnění homonymních sloves (gelten, einfallen).
28
Kemme 1979: 15-17.
29
Srov. Kemme 1979.
21
Práce jako celek dokazuje nesmírnou komplikovanost této oblasti, závěry
jednotlivých kapitol překypují adverbii často, zpravidla, zejména, občas, zahrnují
seznamy sloves, pro něž daná pravidla (a dílčí pravidla) platí, a seznamy sloves, pro
něž neplatí atd.
Dát uspokojivou a pokud možno jednoduchou odpověď na vstupní otázku
pravděpodobně není možné. Nerodilý mluvčí nenajde spolehlivý klíč k řešení a
lingvodidaktik upadá do skepse. Zbývá zjednodušující pohled – přítomnost es je
zpravidla možná, uvést es jako korelát subjektové věty je menší riziko než ho
vypustit. 30
2.1.4. Bernhard Sonnenberg (1992)
Cílem a přínosem této rozsáhlé práce není vlastní výzkum německých korelátů,
nýbrž detailní analýza existujících teoretických přístupů a úhlů pohledu na tuto
problematiku. Mapuje, třídí, vyhodnocuje a uvádí do souvislostí kvantum poznatků
vyskytujících se v pozoruhodně bohaté literatuře, jež se fenoménem korelace a
korelátů zabývá, nebo se jí alespoň dotýká. Poskytuje podrobný historický kritický
přehled popisů korelátů od tzv. tradiční gramatiky přes generativní gramatiku po
dependenční a složkovou gramatiku a jejich modifikace.31
2.1.5. Gisela Zifonun (2001)
Metodologicky hodnotná práce srovnává zájmena a posléze osobní zájmena
několika jazyků podle jasně vymezených parametrů. Cílem je typologické srovnání
zkoumaných jazyků.32
U osobních zájmen zkoumá např. tyto parametry:
 pro-drop: Lze vypustit osobní zájmeno ve funkci subjektu, případně
objektu? Pokud ano, za jakých podmínek?
 silné, slabé a klitické formy osobních zájmen
 reference k abstraktním objektům
30
Srov. Marx-Moyse 1983.
31
Srov Sonnenberg 1992.
32
Projekt IDS Mannheim zaměřený na typologické srovnávání jazyků běží od roku 1999.
22
 druh a umístění klitik
a další.33
Pro naši studii je přínosné mj. zřetelné rozlišení nereferenčních nebo slabě
referenčních typů es, které koresponduje s naší klasifikací:
Slabě referenční užití neutrálního osobního zájmena:
1. Pevné/fixní es („das fixe es“) se vyskytuje v neosobních konstrukcích, je
obligatorní nebo fakultativní v určitých pozicích (formální subjekt/objekt,
predikativum), nemá status slovesného doplnění („ohne Argumentenstatus“,
„Quasi-Argument“).
Je běžné:
a. u sloves označujících povětrnostní jevy („Witterungsverben“) a
časové, příp. vzdálenostní údaje:
Es regnet. Es blüht hier überall. Es ist 5 Uhr. Es ist nicht weit.
b. v identifikačních konstrukcích (sein + substantivum v nominativu)
Jemand hat meine Pantoffeln versteckt. Wer war es? Es war Fritzchen. Es war
Fritzchen, der meine Pantoffeln versteckt hat.
c. u existenčních sloves na pozici subjektu
Es gibt selten etwas Neues unter der Sonne.
V jižní a švýcarské němčině:
Es hat viele seltene Blumen.
d. ve frazeologických spojeních na pozici subjektu nebo akuzativního
doplnění
Es handelt sich, um, es geht um, es gut/ satt haben, es bei etwas belassen
e. v neosobních reflexivních (mediálních) konstrukcích
Es lebt sich gut hier. Gut lebt es sich hier.
Es lässt sich hier leben. Gut lässt sich hier leben.
f. u sloves označujících prožitky („Befindlichkeitsverben“)
v odpovídajích sponových konstrukcích. Zde je es obligatorní pouze
na začátku věty („Vorfeld“), v jiných pozicích je fakultativní.
33
Srov. Zifonun 2001: 55-56.
23
Es friert mich. Mich friert (es).
jemanden ekelt, friert, graut, hungert (es), jemandem ist (es) heiß, kalt
2. Expletivní/poziční es („das expletive es“) se vyskytuje
v rematizujících/rematizačních konstrukcích pouze na začátku věty („Vorfeld“,
„Platzhalter“), nemá status větného členu a mizí, pokud je začátek věty obsazen
jinak.
Je běžné:
a. v pasivu nepřechodných sloves
Es wird gelacht. Gelacht wird.
Es darf hier gelacht werden. Hier darf gelacht werden. Gelacht darf hier werden.
b. při prezentaci rematického, většinou blíže neurčeného subjektu na
konci časti věty uvnitř rámce, v konstrukcích bez větného rámce na konci věty
(„Mittelfeld“). Tyto konstrukce jsou možné u nepřechodných sloves (tvořících
minulé časy perfektum a plusquamperfektum s pomocnými slovesy haben i sein ), u
přechodných sloves v aktivu i pasivu (tedy prakticky u všech sloves). Blíže určené
subjekty nejsou vyloučeny.
Es kamen viele Gäste. Viele Gäste kamen.
Es lachten alle. Alle lachten.
Es aßen alle einen Apfel. Alle aßen einen Apfel.
Es wurden viele Bücher verkauft. Viele Bücher wurden verkauft.
Es spricht jetzt unser Direktor. Jetzt spricht unser Direktor.
3. Korelát („Korrelat“) es odkazuje na větu nebo infinitivní konstrukci, jež je
extraponována za pravou částí rámcové konstrukce („Nachfeld“) nebo za
větou řídící a plní funkci subjektu nebo objektu. Korelát es může stát před i
za určitým slovesem/za levou částí rámcové konstrukce), před slovesem je
obligatorní, za slovesem/za levou částí rámce je principiálně fakultativní.
Pokud je část věty uvnitř rámce („Mittelfeld“) slabě obsazena, es se
zpravidla realizuje.
Es ist schön, dass Sie kommen. Dass Sie kommen, ist schön.
Wie genießen (es) sehr, an Ihrer Tagung teilnehmen zu können.
24
Ist es gut, dass er gekommen ist?? Ist gut, dass es gekommen ist?
Expletivní es a korelát es nemají status větného členu (subjekt či objektu), mají
pouze funkci pozičního prvku („Platzhalterfunktion“).34
2.1.6. Gisela Zifonun (2003)
Pokračování typologické studie se zaměřuje na reflexivní a reciproční zájmena.
V pasážích o mediálních konstrukcích upozorňuje na obligatorní přítomnost
„fixního es“ (formálního subjektu) v bezpodmětných konstrukcích s nepřechodnými
slovesy:
So fuhr es sich bequem.
V konstrukcích s přechodnými slovesy se„fixní es“ nevyskytuje:
Trotzdem oder auch deswegen lesen sie sich leicht wie ein Kriminalroman.35
2.1.7. Stefan Sudhoff (2003)
Další (generativistický) z pokusů podchytit podmínky/kritéria realizace/nerealizace
korelátu es pojmenovává oblasti, na něž by se měl zaměřit další výzkum dané
problematiky, konkrétní řešení však nenabízí. Odklání se od dosavadních pohledů
na kategorie řídících vět, od tradičního (Askedal 1985, 1990, Eisenberg 1999, Engel
a Schuhmacher 1976, Helbig a Buscha 2001 a další):
1) konstrukce, v nichž korelát není možný
2) konstrukce s fakultativním korelátem
3) konstrukce s obligatorním korelátem
i od pohledu Sandbergova (1998), jenž zavrhuje kategorii fakultativního korelátu.
Rozlišuje dvě kategorie řídících konstrukcí:
1) konstrukce, v nichž korelát není možný („behaupten-Typ“)
2) konstrukce, s fakultativním až obligatorním korelátem („bedauern-Typ“).
34
Srov. Zifonun 2001: 123-126.
35
Srov. Zifonun 2003: 112-113.
25
Zejména široká druhá kategorie vyvolává určité pochybnosti o přínosnosti této
klasifikace.
V souladu s prací Janine Marx-Moyse (1983) připouští větší volnost v užití korelátů
v konstrukcích s predikativními adjektivy.36
2.2.Es v odborných článcích
Z nepřeberného množství článků vybíráme pouze ty, jež nějakým způsobem
přispěly k nacházení odpovědí na dílčí otázky, které si v této studii klademe.
2.2.1. Heinrich Erk, Nadja Koshuarova (1968)
Článek cílený na cizince učící se německy je zajímavý zejména z metodologického
hlediska. Všímá si výskytu subkategorií es v odborných textech. Data byla získána
z korpusu 102 kvantitativně vymezených (300 normořádků) odborných textů ze tří
oblastí (přírodní, společenské a kulturní vědy), lze jej považovat za kvantitativně
vyvážený a výsledky v jednotlivých vědních oblastech je možné srovnávat. Článek
vznikl ještě před érou elektronických korpusů, texty byly zpracovávány manuálně.
Výskyty es jsou rozčleněny do šesti skupin, jež jsou dále vnitřně rozděleny podle
forem konstrukcí, v nichž byly nalezeny. U každé subkategorie es i u každé
struktury uvnitř této kategorie je uveden počet výskytů v jednotlivých vědních
oblastech.37
Do prvních dvou subkategorií jsou začleněna pronominální es, v první subkategorii
referující k substancím, v druhé k situacím (slovy naší studie, viz níže). Třetí
kategorie zahrnuje koreláty, čtvrtá poziční es, pátá es v bezpodmětných
konstrukcích s personálním dativem či akuzativem (v naší studii PT38
) a šestá
formální subjekty a objekty. Jednotlivé funkce es nejsou nijak pojmenovány, jsou
jen stručně formálně charakterizovány, např. subkategorie 6:
36
Srov. Sudhoff 2003.
37
Srov. Erk/ Koshuarova 1968: 1-6.
38
Tyto konstrukce jsou velmi vzácné a tvoří zanedbatelný podíl v dokladovém materiálu. Proto je
překvapivé jejich uvedení jako samostatné subkategorie.
26
„es ist fester Bestandteil von Syntagmen, inhaltlich nicht konkretisierbar, auch im
Satzinnern obligatorisch“39
.
Přesto koresponduje základní i vnitřní členění es do značné míry s naší studií a
podnětný je pokus o kvantitativní vyjádření zastoupení jednotlivých typů es
v odborných textech určitých vědních oblastí.
2.2.2. Joachim Buscha (1972)
Problematika es je zpracována v souladu s posláním článku a zaměřením publikační
platformy – časopis Deutsch als Fremdsprache je primárně určen cizincům či těm,
kteří se zabývají němčinou jako cizím jazykem.
Es – konstrukce jsou rozděleny do tří hlavních kategorií podle funkce es, jež je
možné vzájemně vymezit pomocí dvou distinktivních rysů, nahraditelnosti a
eliminovatelnosti:
A - es jako zájmeno (Prowort)
B - es jako korelát
C - es jako formální subjekt či objekt40
Vymezení podle (ne)přítomnosti rozlišujících rysů:
„ Ersetzbarkeit Weglassbarkeit
A + B
- +
C - - „41
Kategorie korelát zahrnuje koreláty i poziční/expletivní es, jež nemají odkazovací
funkci a vykazují i odlišné syntaktické vlastnosti. Proto je podle našeho soudu
vhodné tato dvě es od sebe odlišit. Stejnou klasifikaci es najdeme též v gramatice,
již J. Buscha napsal s G. Helbigem42
.
39
Erk/ Koshuarova 1968: 5.
40
Buscha, 1972: 100.
41
Buscha 1972: 100.
42
Srov. Helbig/ Buscha 1990: 393-400.
27
Oba zmiňované zdroje ukazují nutnost specifického přístupu při koncipování
gramatiky, jež není určena rodilým mluvčím. Problematika es - konstrukcí zaujímá
v celém kontextu učení se německé gramatice a komplexního osvojování si jazyka
takřka zanedbatelný podíl. Proto je nezbytné prezentovat daný fenomén co
nejjednodušším, ale přesto přehledným a exaktně podloženým způsobem. Článek J.
Buschi (1972)43
i výše uvedená gramatika44
jsou i přes výše uvedenou výhradu
nejvýraznějšími inspiračními zdroji této studie.
2.2.3. Vladimir Admoni (1976)
Článek je de facto příkrým odmítnutím generativistického přístupu v lingvistickém
bádání. Ostrá kritika je namířena proti obsáhlé práci H. Pütze (1975) „Über die
Syntax der Pronominalform es im modernen Deutsch“. Obecně je generativistický
přístup charakterizován jako „…Verlust des unmittelbaren und eigentlichen
Forschungsobjekts als einen einheitlichen Systems, den Übergang zum extremen
Empirismus in der Behandlung der konkreten sprachlichen Tatsachen, der sich mit
Handhabung eines schwerfälligen und komplizierten Regelwerkes paart. Auch das
grammatische Gestaltungssystem wird ignoriert…“.45
Za adekvátní způsob zkoumání gramatických jevů považuje Admoni „wenn man sie
nicht reduzierend, sondern in ihrer realen Existenz betrachtet, als multidimensionale
Einheiten mit komplizierter Feldstruktur, und wenn man dabei in genügendem
Maße die syntaktisch-semantischen Perspektiven berücksichtigt, die sich von den
grammatischen Formen, zum Teil auch von Wortformen eröffnen.“46
Jako příklad
tohoto adekvátního přístupu uvádí jedenáct nejdůležitějších způsobů užití
(Gebrauchsweisen) es.47
2.2.4. Gerhard Helbig (1975)
Článek je zamyšlením nad správností zažitého pojmu a nad podstatou jevu v mnoha
zdrojích etiketovaného jako „neosobní pasivum“ („unpersönliches Passiv“).
43
Srov. Buscha 1972: 99-103.
44
Srov, Helbig/ Buscha 1990: 393-400.
45
Admoni 1976: 227.
46
Admoni 1976: 227.
47
Srov. Admoni 1976: 219-227.
28
Zavádějícím elementem v těchto konstrukcích je právě es a jeho četné funkce.
Konstrukce es schneit je bezesporu neosobní, není přítomen agens a nelze ji
přetransformovat na konstrukci pasivní *es wird geschneit. Oproti tomu lze větu Es
wird getanzt. přetransformovat do aktiva: Man tanzt., agens je znám, jen není
explicitně jmenován, v každém případě však označuje osoby48
. Es zde hraje zcela
odlišnou roli (obsazuje první pozici ve větě, neboť na druhé pozici stojí určité
sloveso). Termín „neosobní pasivum“ je navzdory tradici nepřesný.49
2.2.5. Bernd Latour (1981)
Přínosný příspěvek pokoušející se řešit problematiku fakultativnosti korelátu es
k vedlejším větám a infinitivním konstrukcím. Teoretickým a terminologickým
východiskem pro tento dílčí výzkum je „mannheimská verze valenční teorie“50
.
Článek se zaměřuje na formu konstrukcí závislých na řídících větách s es (věty
uvedené dass, ob, wenn, tázacím zájmenem nebo příslovcem, infinitivní konstrukce
s částicí zu a bez zu, závislými větami s formou věty hlavní – např. v nepřímé řeči,
generalizující věty s was), statisticky vyhodnocuje zastoupení těchto konstrukcí ve
dvou korpusech (publicistických a odborných textů51
), konstatuje výraznou
dominanci vět s dass a infinitivních konstrukcí s zu (de facto konkurenčních forem
vět s dass).
Dále si všímá přítomnosti a nepřítomnosti es v řídících větách s určitou strukturou
(několika větných vzorců podle KVL)52
. Na základě statistického vyhodnocení
sestavuje seznamy sloves a adjektiv pro jazykovou pokročilost úrovně „Zertifikat
Deutsch als Fremdsprache“53
, u nichž se es vyskytuje obligatorně:
erklären für, ansehen für, befinden für, halten für, ansehen als, betrachten als,
bezeichnen als, erachten als, werten als, zählen als, aufnehmen, finden, nehmen,
nennen, sich denken
48
Jisté nedorozumění se drží po generace ve vyučování němčiny na našich školách a vloudilo se i do
učebnic, kde je zájmeno man často nazýváno „neosobním podmětem“, ač označuje jen a jen blíže
nespecifikované osoby (neurčitý osobní podmět).
49
Srov. Helbig 1975: 271-277.
50
Srov. Např. Engel/ Schuhmacher 1978.
51
Zde je nutné si uvědomit, že v sedmdesátch letech dvacátého století nebyly k dispozici rozsáhlé
jazykové korpusy.
52
Engel/ Schuhmacher 1978.
53
Odpovídá úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
29
angebracht, angenehm, ausreichend, bequem, dringend, dumm, einfach,
erforderlich, falsch, furchbar, gefährlich, gut, herrlich, interessant, klug, leicht,
lieb, möglich, normal, nötig, notwendig, richtig, schade, schlecht, schön, schwer,
schwierig, selbstverständlich, sinnvoll, traurig, üblich, unmöglich, vernünftig, wahr,
wahrscheinlich,wichtig.
Naopak u sloves mluvení a myšlení se es zpravidla nevyskytuje, stejně tak u
adjektiv: begreiflich, bekannt, deutlich, egal, fraglich, gleich, gleichgültig, klar,
sicher, verständlich.
Latour se domnívá, že fakultativita es je menší, než bylo dříve uváděno.
Pochopitelně by bylo vhodné prozkoumat více větných struktur, přesto považuji
tento článek po stránce věcné, metodologické i lingvodidaktické za velmi cenný.54
2.2.6. Bjarne Ulvestad, Hennig Bergenholtz (1979 a 1983)
První článek kriticky vyhodnocuje dosavadní poznatky o korelátu es vztahujícím se
k objektovým větám, jež považuje za neadekvátní a zavádějící. Pro další výzkum
navrhuje model, který by měl zahrnovat statistická, systémověsyntaktická a
pragmasyntaktická pravidla.55
Druhý článek prezentuje výsledky korpusové analýzy a představuje (podle mého
soudu) zatím nejkonkrétnější a nejhodnotnější příspěvek k dané problematice.
Zahrnuje tři seznamy sloves.
První seznam obsahuje cca 130 plnovýznamových sloves vyskytujících se v řídících
větách s korelátem es s informacemi o formě věty či konstrukce, k níž korelát
odkazuje: i – infinitivní konstrukce, d – věta se spojkou dass, w – věta se spojkou
wenn, o – věta se spojkou ob, f – nepřímá otázka uvedená tázacím zájmenem nebo
příslovcem (w-slovem), hs – hlavní věta.
54
Srov. Latour 1981: 240 – 253.
55
Srov. Ulverstad/ Bergenholtz 1979: 97-116.
30
Druhý seznam mapuje přítomnost a nepřítomnost es u necelé stovky
frekventovaných sloves, jež odkazuje na infinitivní konstrukce, věty s dass a věty
s wenn, např. jednoznačnou přítomnost es v řídících větách se slovesem hassen,
které odkazuje na všechny tři zkoumané konstrukce.
Třetí seznam prezentuje procentuální podíl přítomnosti a nepřítomnosti es v řídících
větách k infinitivním konstrukcím a větám s dass.
Výsledek výzkumu shrnuje diagram zachycující slovesa podle míry dominance es
od nulové (fürchten) po absolutní (hassen).
Pro naši studii je relevantní následující didaktické doporučení: hovořit o
obligatorním výskytu es, pokud 80% dokladů es zahrnuje, a o neslučitelnost s es,
pokud 80% dokladů es postrádá.
Výskyt nebo absenci korelátu es mohou ovlivnit další faktory, které by měly být
předmětem dalších bádání, např. intonace nebo přítomnost některých partikulí.
Přestože článek z roku 1983 přináší poměrně exaktní výsledky, poukazují autoři na
řadu dalších nejasností a nejednoznačností, jež problematiku korelátu es provázejí.56
2.2.7. Gisela Zifonun (1995)
Článek je de facto srovnáním dvou přístupů ke zkoumání určitého jazykového jevu,
generativního a deskriptivního. U tří typů neforického es, formálního subjektu,
expletivního es a korelátu (sic)57
se zabývá otázkou postavení („Stellung“),
obligatornosti („Festigkeit“) a větněčlenského statutu („Komplement-Assoziation“).
Jako atraktivní se jeví generativistická teze o nezbytnosti strukturního obsazení
subjektové pozice. Ukazuje se však, že neforická es plní zpravidla jinou funkci.
Výsledky generativní analýzy protiřečí zčásti výsledkům analýzy deskriptivní. Toto
srovnání hovoří ve prospěch systematické deskriptivní analýzy.58
56
Srov. Ulvestad/ Bergenholtz 1983: 1-26.
57
Zde je poněkud sporné zařazení korelátu mezi neforická es.
58
Srov. Zifonun 1995: 39-60.
31
2.2.8. Herbert Pütz (1995)
Článek se zamýšlí nad možnostmi a hranicemi tzv. referenční gramatiky.
Informandi odpovídají na otázky, analýza odpovědí přispívá k rozkrytí určitých
souvislostí a zákonitostí v jazyce. Ilustrativní otázkou je zde (ne)přítomnost
korelátu es k subjektovým větám v řídících větách s predikativním adjektivem:
Heute ist es angenehm, dass Peter kommt.
*Heute ist angenehm, dass Peter kommt.
Heute ist es bekannt, dass Peter kommt.
Heute ist bekannt, dass Peter kommt.
Se zamyšlením přicházejí logicky otázky. Jak rozsáhlá by musela být referenční
gramatika postihující a řešící všechny nejasnosti, na které v jazyce narážíme? A
přinesla by uspokojivá řešení? A co otázky, jež nebyly položeny? V každém
případě jde o metodu, jež je do jisté míry schopna určité zákonitosti odhalit.
Referenční gramatika pro učení se cizím jazykům se bude muset smířit se
zjednodušeními, jako: „Bei nachgestellten Subjektsätzen kann das vorläufige
Subjekt im Hauptsatz immer stehen.“5960
2.2.9. Petra Szatmari (1998)61
Pozornost je zaměřena na neforické es v konstrukcích se slovesem sich lassen, jež
odborná literatura označuje jako konkurenční formy nebo obdobu pasiva
(„passivähnlich“). Povahu a funkci es v jednotlivých typech konstrukcí se snaží
autorka postihnout prostřednictvím 10 parametrů navržených Askedalem (1990).
Popisovány jsou tyto konstrukce:
Es+sich lassen+Subjekt+Infinitiv I+(Adverbiale):
…es ließe sich frisch, fröhlich, frei ein neues Leben beginnen.
+/- es+lässt sich+Infinitiv I+(Adverbiale):
59
Pütz 1995: 73.
60
Srov. Pütz, 1995, s. 55-73.
61
Szatmari 1998: 225-245.
32
Es lässt sich sehr gut mit ihm zusammenarbeiten. Bekanntlich lässt sich über
sinnvolle Maßnahmen trefflich streiten.
Plnovýznamová slovesa v infinitivu jsou převážně nepřechodná.
Ukazuje se, že zkoumané konstrukce tvoří jakýsi mezistupeň mezi neosobními
slovesy a tzv. neosobním pasivem. Agens zde není vyjádřen, ale lze si jej domyslet.
Es obsazuje subjektovou pozici („Vorfeld-es“, „Platzhalter“), v pozici za určitým
slovesem se vyskytuje fakultativně (odlišnost od formálního subjektu u
impersonálií, jenž je vždy obligatorní, i od pozičního es v pasivních kostrukcích, jež
stojí pouze na začátku věty): Es lässt sich hier angenehm leben. Hier lässt (es) sich
angenehm leben.
Mezi pasivními konstrukcemi s modálními slovesy („werden-Passiv“) a
konstrukcemi se slovesem sich lassen je možné postihnout určitý sémantický rozdíl.
U pasivních konstrukcí se vztahuje modalita na schopnost agentu provádět děj, u
konstrukcí se sich lassen spíše na povahu děje a na to, zda určité vnější okolnosti
umožní nebo neumožní jeho realizaci. Adverbiale, jež se u konstrukcí se sich lassen
zpravidla vyskytují, lze dále dělit na situativní (např. dort, hier, heute), stupňující
(např. hart, schwer, leichten Herzens) a kvalifikující (např. vernünftig, angenehm,
trefflich).62
2.2.10.Elke Hentschel (2003)
Obsáhlejší internetový článek se zabývá výskytem expletivního es v subjektové
pozici (u neosobních sloves, v neosobních verbonominálních konstrukcích a
neosobních pasivních konstrukcích). Zkoumá fakultativní a obligatorní výskyt es
v jednotlivých typech konstrukcí. Pilotní studie v závěru článku se věnuje míře
akceptability výskytu expletivního es ve větách se dvěma predikáty. Formuluje pro
tyto konstrukce dvě pravidla:
„Regel 1
Die Akzeptabilität erhöht sich in dem Maße, in dem die beiden Prädikate
semantisch zusammenhängen und als einheitlicher Vorgang in der
62
Srov. Szatmari 1998: 225-242.
33
außersprachlichen Wirklichkeit gedeutet werden können (z. B.
'hereinkommen' und 'sich setzen', 'aus dem Wald kommen' und 'singen').
Dieser Regel widerspricht allerdings die Beobachtung, dass der blühende und
duftende Flieder in einer expletiven Konstruktion wenig akzeptabel zu sein scheint.
Hier kann nun eine Zusatzregel angenommen werden, die folgendermaßen lauten
könnte:
Regel 2
Wenn es strukturell möglich ist, müssen die beiden Prädikate vor dem
Subjekt zusammengefasst werden.
Diese Stellung ist immer dann möglich, wenn einteilige Prädikate ohne Zusätze wie
Objekte oder Adverbialbestimmungen stehen. Der Flieder-Satz hätte eine solche
Zusammenfassung als
Es blüht und duftet der Flieder
nicht nur zugelassen, sondern offensichtlich auch erforderlich gemacht.“63
Tato pravidla dokazují, že při popisu takových konstrukcí je nezbytné vedle
syntakticko-strukturních kritérií zohlednit rovněž (v tomto případě dokonce
prvořadě) kritéria sémantická.64
2.3.Es v kontrastivně zaměřených článcích
Z nepřeberného množství kontrastivně orientovaných článků vybíráme pouze ty,
které nějakým způsobem přispěly ke vzniku této studie.
2.3.1. Lisbeth Falster Jakobsen, Jørgen Olsen (1980)
Článek je užitečný zejména z hlediska metodologie kontrastivního výzkumu jazyků,
jež je zde demonstrována na kontrastivním popisu německého es a dánského
det/der.65
63
Henschel 2003: nestránkováno. Uveřejněno na http://www.linguistikonline.com/13_01/hentschel.html
(14.2.2011)
64
Srov. Hentschel 2003: nestránkováno. http://www.linguistik-online.com/13_01/hentschel.html
(14.2.2011)
34
2.3.2. John Ole Askedal (1985, 1999)
Oba články se zabývají kontrastivním popisem německého es a norského det.
Zdůrazněny jsou zejména obecnější typologické rozdíly:
 Norština je jazykem s vyšší potřebou vyjádření subjektu než němčina,
bezpodmětné konstrukce se v ní prakticky nevyskytují. Pojem subjekt
zahrnuje i formální subjekt, konstrukce s formálním subjektem mají vyšší
frekvenci než v němčině.
 „Syntaktický subjekt“ je v němčině definován jako es v nominativu, jež
nekongruuje s dalším nominativem téže věty. „Syntaktický subjekt
v norštině je topologicky definován jako první jmenný prvek stojící po
určitém slovesu ve větě. Všechny věty s určitým slovesem musí tento prvek
obsahovat.66
S časovým odstupem se autor k problematice vrací a precizuje své závěry na
základě generativistické teorie typologie jazyků, teorie konfiguracionality.
V rámci tohoto konceptu se dělí jazyky na základě gramatických kritérií na
nekonfiguracionální a konfiguracionální:
 „volný“ X „pevný“ slovosled
 bohatý X chybějící/„marginální“ deklinační systém
 diskontinuita X kontinuita složek
 žádné X možné pohyby nominálních frází, zejména překračování hranic
věty (extrakce z věty)
 neexistence X existence expletivních prvků
 možná X nepřípustná elize zájmen („(non)Pro-Drop“)
Odlišné užití nereferenčního norského det a německého es je odůvodněno odlišnou
měrou konfiguracionality v těchto jazycích. Norština je jazykem silně
konfiguracionálním.
65
Falster Jakobsen/ Olsen 1980: 92-180.
66
Srov Askedal 1985: 107-136.
35
Askedal uvádí následující konfiguracionální hierarchii jazyků:
norština>švédština>islandština>němčina.67
Na základě této teorie můžeme pravděpodobně zdůvodnit nepřítomnost
nereferenčních protějšků es v češtině.
2.4.Es v gramatikách
Je zcela nemožné prezentovat popisy konstrukcí s es ve všech gramatikách.
S ohledem na cíl studie se omezíme pouze na nejpoužívanější gramatiky dostupné
cílové skupině potenciálních čtenářů.
2.4.1. DUDEN (1984)
V této gramatice chybí kompaktní kapitola pojednávající o es jako fenoménu,
informace jsou rozptýleny v kapitolách o neosobních slovesech, o es předjímajícím
větný člen68
, o kongruenci atd.69
2.4.2. DUDEN (2005)
Systematizování problematiky konstrukcí s es najdeme v kapitole „2.2.5 Expletive
Nominalphrasen“70
. Es ve všech funkcích je označeno jako expletivum a zájmeno
současně.
Jsou vymezeny jeho čtyři základní funkce:
 zástupce nominální fráze (skutečné zájmeno): Vor der Tür sitzt ein
Kätzchen. Miaut es immer noch?
 pseudoaktant (zde je míněno es ve funkci formálního subjektu nebo
objektu): Es zog durch den Spalt. Mir geht es gut.
67
Srov. Askedal 1999: 33-62.
68
Paralelně je zde užito několika termínů: „präludierendes, erzählungseinleitendes Wort, Vorläufer,
Platzhalter“.
69
Srov. Drosdowski (ed.): DUDEN 1984.
70
Srov. Kunkel-Razum/ Münzberg (eds.): DUDEN 2005: 830-832.
36
 korelát (element odkazující na následující vedlejší větu – korelát):Es kommt
mir seltsam vor, dass Anna so lange wegbleibt. Podrobnější pojednání o
fakultativních a obligatorních korelátech zahrnuje paragraf 1706.
 „Platzhalter“ (element obsazující první pozici ve větě – „platzhalter“: Es
erschienen nur etwa dreißig Zuschauer.
Klasifikace funkcí es je v této gramatice totožná s klasifikací naší studie.
2.4.3. Gerhard Helbig, Joachim Buscha (1990)71
Kromě četných poznámek o užití es v příslušných kapitolách věnuje tato gramatika
es samostatnou kapitolu, poněkud nepřesně nazvanou „Pronomen es“72
.
Es je klasifikováno podle syntaktických funkcí:
1. zájmeno („Prowort“),
2. korelát/“Platzhalter“73
(„Korrelat/Platzhalter“),
3. formální subjekt a objekt („formales Subjekt und Objekt“).
Tato tři es jsou vymezena pomocí dvou distinktivních rysů – nahraditelnost,
eliminovatelnost:
„Übersicht:
Funktion Ersetzbarkeit Weglassbarkeit
1. + -
2. - +
3. - -„74
2.4.4. Ulrich Engel (1988)
Tato gramatika zmiňuje es jako fakultativní součást sloves grauen, schaudern,
schwindeln aj.75
, jako obligatorní součást sloves hageln, regnen, schneien aj.76
, jako
71
Kniha byla poprvé vydána v roce 1970.
72
Srov. Helbig/Buscha 1990: 393-400.
73
Zde splývají dvě rozličné funkce v jednu kategorii.
74
Helbig/Buscha 1990: 393.
75
Srov. Engel 1988: 190.
76
Srov. Engel 1988: 201.
37
tzv. expletivní es na začátku věty, např.: Es muss nocht ein Zug kommen77
, a jako
korelát k podmětným větám a větám zastupujícím akuzativní doplnění sloves.78
Vymezuje určité skupiny sloves, u nichž je korelát obligatorní, fakultativní nebo
zcela vyloučen. I když si tyto skupiny nekladou nárok na úplnost (u seznamů je
uvedeno „unter anderen“) a není zřejmé, jakým způsobem k nim autor dospěl,
představují výzvu k hlubšímu zkoumání a ověření, jakož i k prozkoumání českých
protějšků.
2.4.5. Peter Eisenberg (1989)
Gramatika poukazuje na specifičnost es oproti ostatním osobním zájmenům,
rozlišuje deiktické a sémanticky prázdné es. Oproti pojetí Engelovu79
, příp.
Götzovu80
označuje es v roli formálního subjektu či objektu za obligatorní doplnění
slovesa. Korelát es nepovažuje logicky za expletivum, neboť má forickou funkci,
spolu s extraponovanou dass-větou nebo infinitivní konstrukcí vytváří subjekt či
objekt řídící věty. K obligatornosti či fakultativnosti korelátu es uvádí doslova:
„Schwer zu entscheiden ist, unter welchen Umständen es obligatorisch ist, wenn es
nicht am Satzanfang steht.“81
Zajímavá je domněnka, že fakultativní korelát es má
rematizační funkci, ve větách s es je zdůrazněn predikát řídící věty, pokud v řídící
větě es chybí, leží důraz na vedlejší větě: např. Heute zeigt (es) sich, dass das ein
Fehler war.82
Ve srovnání s jinými gramatikami vynikají pasáže o es systematičností,
srozumitelností, užitečné jsou přesahy do různých deskriptivních konceptů (např. do
složkové či generativní gramatiky) tam, kde mohou vnést větší vhled do dané
problematiky. V kapitole o pasivu je zdůrazněn rozdíl mezi tzv. neosobním
pasivem, např. Es wird gewartet. a kataforickým es v pasivních větách se
subjektem, např. Es wird niemand bevorzugt.83
77
Srov. Engel 1988: 309.
78
Srov. Engel 1988: 252-259.
79
Srov. Engel 1988: 201.
80
Srov. Götze 1992: 368.
81
Eisenberg 1989: 196.
82
Srov. Eisenberg 1989: 196.
83
Srov. Eisenberg 1989: 137-145.
38
2.4.6. Dora Schulz, Heinz Griesbach (1992)
Kapitolu o osobních zájmenech stručně, výstižně a přehledně uzavírá podkapitolka
o „neosobním zájmenu es“. Paradoxně zahrnuje všechny kategorie nezájmenného
es.84
V několika dalších kapitolách jsou jednotlivé typy es popsány podrobněji.
V kapitole o infinitivních konstrukcích je zřejmý pokus o vymezení skupin sloves,
jejichž objektová pozice je v řídící větě obsazena korelátem es. Zde narážíme na
překvapivou informaci, že u slovesa lieben může korelát odkazující na doplnění
tohoto slovesa chybět: Meine Eltern lieben (es), am Wochenende an einen See zu
fahren.85
Slovesa lieben, hassen, gern haben, bývají přitom v některých zdrojích86
uváděna jako slovesa s povinným korelátem.
2.4.7. Gisela Zifonun (1997)
Gramatika si opakovaně klade otázku, kdy má es povahu komplemetu, kdy je a kdy
není „pravým subjektem“87
.
V přehledu funkcí es rozlišuje forická a neforická es (phorisch x nicht-phorisch).
Forická es referují k nominální frázi nebo k větě.
Mezi neforická es řadí expletivum es („Platzhalter“, poziční es), korelát a „pevné
es“ (fixes es, formální subjekt a objekt). Toto členění zčásti koresponduje s naší
studií.
V otázce obligatornosti a fakultativnosti korelátu es se odvolává na studie
Ulvestad/Bergenholtz 1979 a 1983 (viz výše). Připomíná, že i u skupin sloves
s údajně vyloučeným korelátem lze nalézt doklady, v nichž korelát figuruje (např.
befehlen, befürchten…), a naopak lze nalézt doklady nepřítomnosti korelátu
v dokladech se slovesy s údajně povinným korelátem: Wie kann man verantworten,
hier ein neues Kraftwerk zu errichten!88
84
Srov. Griesbach/ Schulz 1992: 156-158.
85
Srov. Griesbach/Schulz 1992: 76.
86
Srov. Engel 1988: 252-259, Zielinski 1991: 21-22.
87
Zifonun et al. 1997: 1074, 1082.
88
Srov. Zifonun et al. 1997: 1475 – 1483.
39
2.4.8. Angelika Wöllstein-Leisten, Axel Heilmann, Peter Stepan,
Sten Vikner (1997)
Kniha není běžnou gramatikou, nýbrž úvodem do syntaktické analýzy.
Popisuje a vymezuje jednoduchým a přehledným způsobem funkce es, což bylo
důvodem pro zařazení následující tabulky mezi gramatiky. Tabulku je možné využít
ve výuce němčiny.
Typen von es Ersetzt
NP/VP
Vereinbar
mit finitum
im Pl.
Kann im
Mittelfeld
auftreten
Bezieht sich
auf
Nebensatz
1. Pronomen
2. Platzhalter
3. Korrelat
4. Formales
Subjekt
+
-
-
-
-
+
-
-
+
-
+
+
-
-
+
-
89
2.4.9. František Štícha (2003)
Rozsáhlá česko-německá srovnávací gramatika zahrnuje řadu postřehů k německým
konstrukcím s es a jejich českým protějškům, např. k aktuálnímu členění výpovědi,
k nečleněným predikátům, k nečleněným predikátům se sponou, ke korelativům atd.
Široce pojatá a obsažná gramatika sleduje pochopitelně jiný cíl než naše úzce
zaměřená publikace, proto je obtížné si z dílčích poznámek učinit komplexní obraz
sledované problematiky. Lze jen obdivovat záběr gramatiky, nepřeberné kvantum
oblastí, kterým se do větší či menší hloubky věnuje, jakož i ocenit autentický
dokladový materiál (český i německý), jenž všechny popisované jevy
dokumentuje.90
89
Srov. Wöllstein-Leisten/ Heilmann/ Stepan/ Vikner 1997.
90
Srov. Štícha 2003.
40
2.4.10. Jaromír Povejšil (1992)
Mluvnice současné němčiny91
se prezentuje již v úvodu jako mluvnice srovnávací (s
češtinou). Bohužel právě v pasážích o konstrukcích s es (součást podkapitoly o
osobních zájmenech) přichází srovnávací dimenze poněkud zkrátka. Zdá se, že
poznámky o jednotlivých typech konstrukcí s es jsou uspořádány nahodile,
konstrukce s pronominálním es se prolínají s konstrukcemi s expletivy. Pojem
„formální subjekt“ je užíván pro označení es u neosobních sloves i es v roli
korelátu: Es macht mir Spaß, Auto zu fahren. Nadřazený pojem pro všechny
koreláty je zde „anticipační es“. Celkově vyznívá pojednání o konstrukcích s es
chaoticky a bez důsledného srovnání s češtinou je jeho efekt sporný.92
2.5.Es ve slovnících
Jaké informace o es a jeho funkcích získáme z běžných slovníků? Přispějí tyto
informace k pochopení významů jednotlivých typů es-konstrukcí?
Začátečníci zpravidla sáhnou po dvojjazyčném kapesním nebo elektronickém
slovníčku, pokročilejší zřejmě po překladovém slovníku. Pro srovnání uvádíme dva
lexikografické reprezentanty, oblíbený elektronický slovník firmy Lingea93
, jehož
starší verze jsou zdarma přístupné na internetu, a poněkud zastaralý, nicméně jediný
renomovaný překladový slovník Siebenschein94
.
Srovnání přináší překvapivé zjištění.
Heslo es u slovníku Lingea je přehledně strukturováno a nabízí jako bonus i
zvukovou podobu slova. Ze všech funkcí es uvádí pouze dvě – es jako zájmeno a
formální subjekt, vykazuje nepřesnosti:
„es – Pron (možno vyvolat zvukový záznam)
1. ono (nepřekládá se)
 Užívá se místo podstatného jména středního rodu označujícího osobu nebo
věc, která je již známa.
91
Kniha byla poprvé vydána v roce 1987.
92
Srov. Povejšil 1992: 157-161.
93
http://slovniky.lingea.cz/, přístup 12.3.2009.
94
Siebenschein et al. 1970.
41
Wo ist das Kind? - Es spielt im Garten. Kde je to dítě? – Hraje si na
zahradě.
2. Užívá se jako formální podmět u sloves týkajících se počasí.
Es regnet. Prší
Es ist ein Uhr. Je jedna hodina.95
3. Užívá se jako formální podmět neosobních sloves.
Es geht ihr gut. Daří se jí dobře.
Ich habe es eilig96
. Mám naspěch. Spěchám.“97
Siebenschein uvádí následující:
„es nahrazuje podstatné jméno a nepřekládá se: es ist gut, je dobře; es gibt
Menschen, die…, jsou lidé, kteří; Sind Sie es? Jste to Vy?; es klopft an der Tür,
někdo klepá; es ist kalt, je zima; es war einmal ein König, byl jednou jeden král; ich
bin es satt, mám toho dost, mám toho po krk“98
Úvodní charakteristika je velmi nepřesná a zčásti nepravdivá, což paradoxně
dokazují následující příklady. Heslo není vůbec strukturováno.
Bohužel musíme konstatovat, že je zpracování hesla es v obou slovnících
neuspokojivé a nedostatečné. U prvního slovníku jsme obdobný výsledek očekávali,
u druhého je takové zjištění alarmující.
Pokročilejší studenti němčiny a rodilí mluvčí použijí pravděpodobně německé
jednojazyčné výkladové slovníky. Těmi nejpoužívanějšími jsou (alespoň u nás)
DUDEN Universalwörterbuch99
a Wahrig100
.
95
nejen počasí
96
zde formální objekt
97
http://slovniky.lingea.cz/, přístup 12.3.2009.
98
Siebenschein et al. 1970: 436.
99
Drosdowski (ed.) 1989.
100
Wahrig 1994.
42
Heslo es je ve slovníku DUDEN Universalwörterbuch přehledně strukturováno a
postihuje v podstatě všechny funkce es, ačkoliv uvnitř jednotlivých kategorií zjevně
figurují heterogenní es. Sporné je rovněž označení es v oddílu 3. jako subjekt aj. K
jednotlivým subkategoriím es v následujícím shrnutí hesla připojujeme v závorkách
pojmy, jichž užívá tato studie:
1. označuje něco známého, o čem je, příp. má být řeč – Wie ist das Buch? Es
ist gut.; Ich höre jemand singen, es sind wohl Soldaten. (zájmeno)
2.
a. vztahuje se k přísudku nebo k celému významu věty/vedlejší věty –
er bat mich darum, und ich tat es auch (zájmeno)
b. předjímá podmět, jenž je posunut do následujících částí – es war
einmal ein König (poziční es); ich lehne es ab, alles nochmal zu
sagen (korelát)
c. vztahuje se k nějakému konkrétnímu – wir haben es geschafft
(zájmeno)
3. je podmětem v neosobních výrazech
a. u sloves označujících jevy počasí („Witterungsverben“) – es regnet
(formální subjekt)
b. u neosobního vyjádření děje – es brennt (formální subjekt)
c. u pasivní nebo reflexivní konstrukce – es wurde gelacht (poziční es)
, hier wohnt es sich gut (formální subjekt)
d. u vět označujících stavy – es ist Nacht (formální subjekt)
4. je formálním objektem – er hat es gut (formální objekt)101
Orientace v hesle slovníku Wahrig je poměrně komplikovaná, zejména proto, že je
popis jednotlivých es oddělen od příkladů. Vágní popisy se omezují převážně na
formy struktur, které jsou nahrazovány es, např.: za jednotlivé slovo, jako subjekt
aj. Jednotlivá es jsou rozčleněna na „osobní“ a „neosobní“, přičemž u tzv.
„osobních“ nalézáme příklady er wird es gut bei ihr haben, ich bin es müde aj.
101
Srov. Drosdowski (ed.) 1989:463.
43
Celá struktura hesla stejně jako jeho jednotlivé části jsou natolik chaotické a zčásti i
věcně chybné, že si klademe otázku, co takto koncipované heslo může uživateli
přinést. Výsledek analýzy tohoto hesla přináší nečekané zklamání.102
Z analyzovaných slovníků hodnotíme jednoznačně nejlépe heslo es ve slovníku
DUDEN Universalwörterbuch. K identickým výsledkům dospěly analýzy
rozličných hesel těchto slovníků v mnoha diplomových a bakalářských pracích na
PdF MU.103
V přímém kontrastu s mnohými kvalitativně neuspokojivými slovníky stojí
neuvěřitelné dílo minulosti, Deutsches Wörterbuch Jacoba a Wilhelma
Grimmů104
, kde heslo es zaujímá celých 35 sloupců hutného textu včetně
rozsáhlých pojednání o historii tohoto slova.
Jako malou ukázku uvádíme kousek odstavce o impersonáliích:
„Die hauptarten dieser impersonalien sind folgende,
1) sie drücken das geisterhafte, gespenstige, unsichtbare, ungeheuere aus, wobei
fast immer eine räumliche beziehung stattfindet oder leicht hinzuzudenken ist: es
geht hier des nachts um, es wandert um, es geht irre im haus, es spukt, es wabert,
wafelt; dort in der ecke ists nicht geheuer; bair. es weizt, da weizts. SCHM. 4, 206;
es ruht nicht, kommt auf dem saal gar nicht zur ruhe; in der kammer läszts noch
heut niemand ruhen. BANGE thür. chron. 276; die Barettobalma in einem isolierten
thal der Vareinaalpen, eine kleine, helle und trockne höle, ist zu rufe gekommen,
weil sie wie manche ähnliche stets wie ausgeblasen ist und nichts verunreinigendes,
wie laub und moos, darin liegen bleibt. 'es läszt nichts darin', sagen die hirten.
TSCHUDI alpenwelt 239; es leidet in dem und dem orte kein weisz vieh, es druckt
es stracks, dasz es morgens früh ganz breit gedruckt dort liegt. rockenphil. 5, 3 (wo
nur die beiden ersten es, nicht die beiden letzten hergehören); drauszen giengs thür
auf thür zu mit gräszlichem gepolter und nun kams auch ans schlafgemach. es
102
Srov. Wahrig 1994: 438.
103
Práce zahrnující zmiňované analýzy pojednávají o jednotlivých partikulích, spojeních
s konkrétními předložkami, vedlejších větách s konkrétními spojkami aj. a jsou uloženy
v Informačním systému Masarykovy univerzity.
104
Grimm J. a W. 1862.
44
drehte rasch am schlosz, versuchte viele schlüssel, bis es den rechten fand.
MUSÄUS volksm. 4, 60; heunt hats wieder im hause die thüren auf und zu
geworfen, die öfen eingeschmissen; es hat sich schon zwei nächte angemeldet; es
pocht, klopft (in der wand, ein unheimliches geschöpf). mhd. von der gespenstigen
Berhte:…“105
105
Grimm, J. a W. 1862, díl 3., odstavec 1107.
45
3. ES v historickém vývoji
3.1.Původ
Původ es musíme hledat již v „předněmeckém“ období. Nápadné jsou hláskové
shody staroindického idám s latinským id/is, gótským ita, starohornoněmeckým iз,
ëз, středohornoněmeckým eз, anglosaským hit, anglickým it, nizozemským hat,
západofríským et atd.106
3.2.Historie
Nejstarší funkce tohoto slova byla pronominální, nejčastěji funkce pronominálního
objektu. Pronominální subjekt byl v řečtině, latině, gótštině a také později ve střední
horní němčině vyjadřován jen zřídka, a to za účelem zdůraznění, neboť slovesné
tvary signalizovaly jednoznačně kategorii osoby107
.
Expletivního užití (desémantizace) přibývá ve staré horní němčině jen zvolna.
Zřídka se objevuje iз na začátku věty (u neosobních sloves s dativním či
akuzativním objektem, u neosobního pasiva, v rematických větách nebo ve větách s
neosobními slovesy bez aktantů): Iз is giscríban..., Iз nahtet... . Jednočlenné věty,
běžné ještě v gótštině, mizí, stále častěji se prosazuje postavení slovesa na druhém
místě: gótsky rignei – starohornoněmecky (Iз) reganôt.
Ve střední horní němčině přibývá výskyt expletivního eз, neboť první pozice ve
větě již nemůže zůstat neobsazena. Jen občas chybí korelát eз v řídících větách:
bezzer ist, daz wir ersterben.
V nové horní němčině odpovídá stav víceméně současnému jazyku, až na některé
odchylky, které lze považovat spíše za varianty: Ist (es) warm draußen?108
106
Srov. Pfeifer 1989.
107
Srov. např.. Grimm J. A W. 1862, Masařík 1989 nebo Große 1990.
108
Srov. Lenerz 1985: 91-136.
46
4. Frekvence es
Es patří bezesporu k nejfrekventovanějším německým slovům. Ve frekvenčním
slovníku Rosengrenové109
zaujímá 20. místo a v Ortmannově slovníku110
18. místo
mezi všemi německými slovy. Méně frekventní jsou dokonce i slova ein, eine, ich,
auch aj.
Vyspělé korpusové nástroje jsou schopny velmi snadno poskytnout frekvenční
charakteristiky podle nejrůznějších kritérií.
Vyhledáváme-li podle slovního tvaru v celé německé části korpusu InterCorp,
nacházíme es na 22. pozici (nejfrekventovanější je der, 21. pozici zaujímá werden,
23. pozici sie.). 22. pozici si es drží i ve třech pro tento účel vytvořených
subkorpusech, v textech Evropského parlamentu, ve všech beletristických textech
InterCorpu i v malém korpusu textů Hermanna Hesseho.
Ve frekvenčním seznamu lemat v celé německé části korpusu InterCorp stojí es na
13. místě (na 1. místě najdeme die, na 12. sich a na 14. mit.).
Korpusová data staršího česko-německého paralelního korpusu ČNPK vykazují
srovnatelnou četnost es a ist.
Korpusový manažer Bonito umožňuje graficky znázornit zastoupení hledaného
prvku v korpusu. Na následujícím diagramu vidíme zřetelně111
, že es je zastoupeno
ve všech textech. Zastoupení však není zcela rovnoměrné. Nejvyšších hodnot
dosahují beletristické texty, konkrétně Kafkovy romány „Das Schloss“ a „Der
Prozess“ a Neumanovy „Die Kinder von Wien“, nejnižší zastoupení vykazují
odborné texty (právnické, technické aj.), publicistika leží uprostřed, což není zcela v
souladu s výsledky vyhledávání v novějším InterCorpu.112
109
Srov. Rosengren 1972.
110
Srov. Ortmann 1975.
111
dle očekávání
112
Bylo by zajímavé prozkoumat, zda lze z tohoto zastoupení usuzovat na míru exaktnosti textu.
47
Zastoupení es v ČNPK:
5. Kookurenční analýza es
Pojem kookurenční (někdy též kolokační) analýza113
označuje rozličné
matematicko-statistické metody analýzy korpusového materiálu. Analýza
vyhodnocuje, jaká je pravděpodobnost souvýskytu určitého slova, sousloví, příp.
tvaru slova s jinými slovy. Cílená interpretace výsledků analýzy (rozkrytí
souvislostí z určitého úhlu pohledu) může být nápomocná lingvistům,
lexikografům, překladatelům, žurnalistům, sociologům, informatikům a dalším
profesím.
Germanistům je známá metoda kookurenční analýzy, koncipovaná C. Belicou v
letech 1995-1996. Tato kookurenční analýza je přístupná lingvistům a ostatním
zájemcům z celého světa, kteří pracují s celosvětově nějvětším elektronickým
souborem německých textů DEREKO (das Deutsche Referenzkorpus)114115
prostřednictvím systému Cosmas.
113
Srov. Perkuhn/ Belica 2004.
114
Tento korpus je znám i jako tzv. Mannheimský korpus, neboť byl sestaven a je provozován
neuniverzitní institucí zabývající se výzkumem a dokumentací současné němčiny Institut für
Deutsche Sprache (IDS) v německém Mannheimu.
115
Srov. Perkuhn/ Belica 2004.
48
Z tohoto zdroje pochází též nepatrná ukázka provedené kookurenční analýzy es:
13407
75
1 1
gibt Karten Vorverkauf
Informationen
100% Karten gibt es ... Vorverkauf
Informationen
12 11
gibt Karten Vorverkauf
Tel
45% Karten gibt es im Vorverkauf unter
Tel
17 5
gibt Karten Vorverkauf
RZ-Shop
60% Karten im Vorverkauf gibt es im
RZ-Shop
18 1
gibt Karten Vorverkauf
Tageskasse
100% Tageskasse gibt es Karten ...
Vorverkauf
21 3
gibt Karten Vorverkauf
Theaterkasse
100% Karten gibt es im Vorverkauf an
der Theaterkasse
604 583 gibt Karten Vorverkauf
76% Karten [...] gibt es im Vorverkauf
bei der
605 1
gibt Karten
Informationen
Abendkasse
100% Karten ... gibt es ... Abendkasse
Informationen
621 16
gibt Karten
Informationen
56% Informationen und Karten gibt es
unter der
623 2
gibt Karten Tel RZ-
Shop
100% Karten gibt es ... im RZ-Shop [...]
Tel
624 1
gibt Karten Tel
Theaterkasse
100% Karten gibt es ... Theaterkasse ...
Tel
625 1 gibt Karten Tel Tickets 100% Karten gibt es ... Tickets Tel
706 81 gibt Karten Tel 92% Karten [...] gibt es ... unter ... Tel
707 1
gibt Karten
Vorverkaufsstellen
Tickets
100% Tickets ... gibt es ...
Vorverkaufsstellen ... Karten
784 77
gibt Karten
Vorverkaufsstellen
98% Karten [...] gibt es an|bei allen|den
bekannten Vorverkaufsstellen
978 194 gibt Karten Abendkasse 90% Karten [...] gibt es an der
49
Abendkasse
100
1
23 gibt Karten RZ-Shops
100% Karten [...] gibt es in den|allen RZShops
im
102
6
25 gibt Karten RZ-Shop 100% Karten [...] gibt es im RZ-Shop
102
7
1
gibt Karten Tageskasse
Tickets
100% Karten ... gibt es Tickets ...
Tageskasse
105
7
30 gibt Karten Tageskasse
96% Karten [...] gibt es an der
Tageskasse
106
9
12
gibt Karten
Theaterkasse
100% Karten [für ...] gibt es an der
Theaterkasse im Rathaus
107
0
1 gibt Karten Tickets 100% Karten gibt es ... Tickets
280
9
173
9
gibt Karten 75% Karten [...] gibt es bei ...
281
0
1 gibt Vorverkauf Tel 100% gibt es ... Vorverkauf ... Tel
281
2
2
gibt Vorverkauf
Eintrittskarten RZ-Shop
100% Eintrittskarten gibt es im
Vorverkauf ... RZ-Shop
285
8
46
gibt Vorverkauf
Eintrittskarten
84% Eintrittskarten [...] gibt es im
Vorverkauf bei ...
285
9
1
gibt Vorverkauf
Vorverkaufsstellen
100% Vorverkauf ... gibt es ...
Vorverkaufsstellen
286
0
1
gibt Vorverkauf
Abendkasse
100% gibt es ... Vorverkauf ...
Abendkasse
286
1
1
gibt Vorverkauf RZShops
Tickets
100% Tickets gibt es ... Vorverkauf ...
RZ-Shops
286
3
2
gibt Vorverkauf RZ-
Shop
100% Vorverkauf [...] gibt es im RZ-Shop
287 15 gibt Vorverkauf Tickets 53% Tickets gibt es im Vorverkauf
50
8
301
2
134 gibt Vorverkauf 79% gibt es im Vorverkauf bei der
303
2
20
gibt Informationen Tel
Nähere
100% Nähere Informationen [...] gibt es
unter Tel
317
1
139 gibt Informationen Tel
97% Weitere Informationen [...] gibt es
bei unter ... Tel
317
3
2
gibt Informationen
Kuchen Kaffee
100% Kaffee [...] Kuchen [...] gibt es [...]
Informationen
317
4
1
gibt Informationen
Nähere
Anmeldeformulare
100% Nähere Informationen ...
Anmeldeformulare gibt es
347
8
304
gibt Informationen
Nähere
100% Nähere [...] Informationen [...] gibt
es bei|unter der
347
9
1
gibt Informationen
Eintrittskarten
100% Informationen ... Eintrittskarten
gibt es
348
9
10
gibt Informationen
Anmeldeformulare
60% Weitere Informationen und
Anmeldeformulare gibt es bei der
349
0
1
gibt Informationen
Tageskasse
100% Informationen ... gibt es ...
Tageskasse
116
Celková kookurenční analýza jednoho milionu náhodně vybraných es by si
vyžádala 65 stran textu. Ale i z této ukázky je zjevné, že zcela nejčastější souvýskyt
es je se slovesem geben v existenční vazbě es gibt. Vzhledem k tomu, že je korpus
sestaven převážně z publicistických textů, je nápadně častý souvýskyt es gibt se
substantivy Karten, Vorverkauf, Informationen atd. Takto bychom mohli
pokračovat, např. sledovat četnost tvarů geben ve spojení s es (méně frekventní je
gab, gebe (typické pro publicistiku), gäbe atd.). Enormně frekventní je souvýskyt
es geht, heißt, hieß, ging, gelang, kam zu, ist wichtig, wäre, ich finde richtig atd.
116
Malá ukázka nejčastějších kookurencí es: http://corpora.ids-mannheim.de/ccdb/ [10.3.2012].
51
Tyto informace mohou velmi účelně využít lexikografové, v naší studii budeme
zkoumat korespondenci výsledků kookurenční analýzy se statistickými údaji
získanými běžnou analýzou (paralelních) korpusových dat. 117
5.1.Kolokace v korpusu InterCorp
Pro zajímavost uvádíme seznam dvaceti nejčastějších bezprostředně sousedících
slov (vlevo a vpravo) v dokladech s es v korpusu InterCorp. Bylo vyhledáno 5 283
různých „sousedů“.
Počet pozic, ve kterých se kolokační partneři vyskytují, lze nastavit.
Frekvence T-score MI
1. p/n ist 55674 226.722 4.676
2. p/n gibt 18357 134.172 6.686
3. p/n war 22192 142.940 4.627
4. p/n dass 17384 120.269 3.509
5. p/n . 67523 211.279 2.419
6. p/n sich 14049 103.686 2.997
7. p/n gab 7312 84.504 6.410
8. p/n geht 6590 79.910 6.000
9. p/n wird 9698 87.779 3.202
10. p/n wenn 7537 80.737 3.836
11. p/n nicht 12409 92.101 2.529
12. p/n daß 7559 79.805 3.606
13. p/n sei 5769 74.117 5.369
14. p/n wäre 4930 68.353 5.237
15. p/n handelt 4600 67.053 6.460
16. p/n wie 6475 69.301 2.849
117
Nástrojů zjišťujících kookurenci se pochopitelně více, např. Collocate M. Barlowa z roku 2004 a
mnoho dalších.
52
17. p/n aber 4840 62.087 3.217
18. p/n hat 4599 56.368 2.567
19. p/n auch 4624 54.041 2.284
20. p/n kann 3622 52.101 2.897
6. Funkce es
Spontánní odpovědí českých rodilých mluvčích zabývajících se němčinou na otázku
„Co je to es?“ bývá nejčastěji „No přece zájmeno!“ I když je zájmenná funkce es
historicky primární, nejsou tato es početně převažující.
Odborné publikace118
uvádějí různá kritéria pro vymezení funkcí tohoto slova a více
či méně „košaté“ klasifikace, cíli plánované studie zcela vyhovuje vžitá klasifikace,
uvedená např. již v roce 1972 Buschou:
 zájmeno (Pronomen/Prowort) – referenční, většinou anaforické, obligatorní
es: Es (=das Kind) spielt.
 poziční es (syntaktisches Subjekt/„Platzhalter“): Es wird getanzt. Es kamen
viele Leute.
 korelát (Korrelat): Es freut mich, Sie kennen zu lernen.
 formální subjekt či objekt (formales Subjekt/ Scheinsubjekt, formales
Objekt/Scheinobjekt): Es regnet. Ich habe es eilig.119
Analýza 1 000 náhodně vybraných dokladů es z ČNPK poskytla představu o
zastoupení jednotlivých kategorií v jazyce. Překvapením byla převaha
nezájmenných es (59%) oproti „klasickému“ zájmenu (41 %).
118
Např. Pütz 1975, Kemme 1979, Marx-Moyse 1983, Helbig, Buscha, 1989 a další.
119
Srov. Buscha 1972: 99-103.
53
6.1.Vymezení kategorií prostřednictvím distinktivních rysů
Podchycením charakteristických vlastností (distinktivních rysů) je možné jednotlivé
kategorie jednoznačně vymezit.
Lze se domnívat, že k jednoznačnému rozlišení kategorií es postačí tři distinktivní
rysy:
6.1.1. SUBST = nahraditelnost jiným slovem
 Substituce jiným výrazem přichází v úvahu pouze u es ve funkci zájmena:
K. wehrte sich gegen das Wohlgefühl, aber es bestand.
K. wehrte sich gegen das Wohlgefühl, aber das Wohlgefühl/das Gefühl bestand.
K. se tomu příjemnému pocitu bránil, avšak pocit zůstával.
U identifikačních konstrukcí je možná substituce ukazovacím zájmenem das:
Dann hat er ihn, es ist aber kein Perser, es ist ein Inder.
Dann hat er ihn, das/der Mann ist aber kein Perser, das/er/Abi ist ein Inder.
Pak ho najde, ale není to Peršan, je to Ind.
 Poziční es, korelát ani formální subjekt či objekt není možné nahradit
žádným jiným slovem, ani zájmenem das120
:
120
Nahraditelnost zájmenem das je mj. jedním z distribučních kritérií (distinktivních rysů) v Pützově
rozsáhé monografii. Srov. Pütz 1975: 133-136.
zájmeno
41%
poziční es; 8%korelát
28%
form. subj./obj.
23%
54
o poziční es:
Es wird getanzt.
Tančí se.
*Das wird getanzt.
Es kamen viele Leute.
Přišlo mnoho lidí.
*Das kamen viele Leute.
o korelát:
Es freut mich, Sie kennen zu lernen.
*Das freut mich, Sie kennen zu lernen.
Těší mě, že Vás poznávám.
o formální subjekt a objekt:
Es regnet.
Prší.
*Das regnet.
Ich habe es eilig.
Mám naspěch.
*Ich habe das eilig.
6.1.2. ELIM = eliminace permutací
 Zájmenné es je v každé pozici obligatorní:
K. wehrte sich gegen das Wohlgefühl, aber es bestand.
K. se tomu příjemnému pocitu bránil, avšak pocit zůstával.
*K. wehrte sich gegen das Wohlgefühl, aber bestand.
 Poziční es mizí při obsazení první pozice jiným větným členem:
Es wird getanzt.
Tančí se.
Heute wird getanzt.
55
Dnes se tančí.
*Heute wird es getanzt121
.
Es kamen viele Leute.
Přišlo mnoho lidí.
Heute kamen viele Leute.
Dnes přišlo mnoho lidí.
*Heute kamen es viele Leute.
 Koreláty jsou na začátku věty obligatorní, mají stejnou funkci jako poziční
es, umožňují určitému slovesu zaujmout druhou pozici ve větě.
V pozici za určitým slovesem, tázacím nebo uvozovacím slovem se některé koreláty
vyskytují (téměř) obligatorně, některé fakultativně a některé mizí. Vliv na výskyt
korelátu mají sloveso, struktura věty řídící, forma závislé konstrukce a další
faktory122
.
obligatorní:
Es ist angenehm, dass Peter kommt.
Heute ist es angenehm, dass Peter kommt.
(Dnes) je příjemné, že Peter přijde
*Heute ist angenehm, dass Peter kommt.
fakultativní:
Es ist bekannt, dass Peter kommt.
Heute ist es bekannt, dass Peter kommt.
Ví se (Dnes se ví), že Peter přijde
Heute ist bekannt, dass Peter kommt.
bez korelátu:
Es bleibt überhaupt fraglich, ob letzten Endes die Wissenschaft sich über ihr Wesen
verständigen kann, ob sie selbst ein"wissenschaftliches Problem" darstellt.
121
Obvyklá chyba nerodilých mluvčích němčiny pramenící z nepochopení funkce pozičního es.
122
Srov. např. Latour 1981: 240 – 253.
56
Zůstává vůbec otázkou, zda se věda koneckonců může dorozumět o své vlastní
podstatě, zda ona sama představuje „vědecký problém“.
*Jetzt bleibt es überhaupt fraglich, ob letzten Endes die Wissenschaft sich über ihr
Wesen verständigen kann, ob sie selbst ein"wissenschaftliches Problem" darstellt.
 Formální subjekt ani objekt nelze v žádné pozici eliminovat:
Es regnet.
Prší.
*Regnet.
*Heute regnet.
Ich habe es eilig.
Mám naspěch.
*Ich habe eilig.
6.1.3. REF = reference, odkaz na předcházející nebo následující
 Zájmenná es jsou referenční (forická):
K. wehrte sich gegen das Wohlgefühl, aber es bestand. (anafora)
K. se tomu příjemnému pocitu bránil, avšak pocit zůstával.
"Ja", sagte der Gerichtsdiener," es sind Angeklagte, alle, die Sie hier sehn, sind
Angeklagte." (katafora)
"To jsou," řekl soudní sluha," jsou to obžalovaní, všichni, co jich tu vidíte, jsou
obžalovaní."
 Koreláty odkazují na obsah závislých konstrukcí, vedlejších vět nebo
infinitivních konstrukcí, jsou tedy referenční:
Ich sehe es an den Hufspuren, dass das Pferd auf indianische Weise geschult ist.
Vidím na stopách kopyt, že kůň je cvičen indiánským způsobem.
Vielleicht gelingt es mir, sie euch zu erleichtern.
Snad se mi podaří vám trochu ulehčit.
57
 Poziční es, formální subjekty a objekty jsou nereferenční (dáno jejich
povahou a funkcí).
Poziční es pouze vyplňuje první pozici ve větě.
Formální subjekty a objekty jsou pevnými součástmi konstrukcí.
Vymezení jednotlivých typů es můžeme tabelárně znázornit:
SUBST ELIM REF
zájmeno + - +
poziční es - + korelát
- +/-* +
form.
subjekt/obj.
- - *
jen u některých typů korelátů
58
6.2.ES jako zájmeno
Pronominální es se vyskytují v 41% autentických dokladů. Předpokládaný podíl byl
vyšší.
6.2.1. Charakteristické znaky
Es v pronominální funkci je
1. referenční
Es referuje k něčemu, co se vyskytuje v jazykovém či mimojazykovém kontextu.
Toto „něco“ může být vyjádřeno/označeno rozličnými jazykovými prostředky,
např.:
Das Theater besaß in der Zeit politische Bedeutung, es schuf ein geistiges Klima.
Divadlo mělo v té době politický význam, vytvářelo duchovní klima.
Ich kenne die Frauen, vielleicht ist sie in Sie verliebt, und Sie sind es nicht.
Já znám ženské, možná, že vás má ráda a vy ji rád nemáte.
2. většinou anaforické
Referent zpravidla předchází koreferenčnímu es.
Das Haus selbst ist nicht alt, es steht jedoch an einer denkwürdigen Stelle.
Dům sám není starý, stojí však na památném místě.
U identifikačních konstrukcí předchází es referentu:
"Ja", sagte der Gerichtsdiener, „es sind Angeklagte, alle, die Sie hier sehn, sind
Angeklagte."
"To jsou," řekl soudní sluha, "jsou to obžalovaní, všichni, co jich tu vidíte, jsou
obžalovaní."
Zde referuje es k osobám, jež jsou zmíněny i v předchozím kontextu:
„Wie gedemütigt die sein müssen.“ „Ja“, sagte der Gerichtsdiener, „es sind
Angeklagte… (osoby, které spolu hovoří, komentují situaci, kterou vidí)
"Jak jsou ti lidé ponížení." "To jsou," řekl soudní sluha, "jsou to obžalovaní…
59
3. obligatorní
Eliminace pronominálního es způsobuje negramatičnost, někdy i nesrozumitelnost
textu:
Das Haus selbst ist nicht alt, es steht jedoch an einer denkwürdigen Stelle.
Dům sám není starý, stojí však na památném místě.
*Das Haus selbst ist nicht alt, steht jedoch an einer denkwürdigen Stelle.
6.2.2. Referenční oblasti es
V souladu s Greplovým a Karlíkovým pojetím123
vymezujeme dvě základní
referenční oblasti es.
6.2.2.1. Substance
Tyto substance mohou být označeny substantivy v následujících formách:
 Substantiva středního rodu v nominativu (podměty) nebo v akuzativu, jež
mohou označovat konkréta i abstrakta.
o Konkréta:
Das Theater besaß in der Zeit politische Bedeutung, es schuf ein geistiges Klima.
Divadlo mělo v té době politický význam, vytvářelo duchovní klima.
(Theater/divadlo)
Danach trennt sich das Bärenbaby, innerhalb von einer Woche beginnt es zu hören
und zu sehen und es fesselt sich sehr fest an seine Mutter, die es weiter erzieht.
Poté se medvědí miminko oddělí, během jednoho týdne začne slyšet a vidět a citově
se velmi pevně připoutá ke své matce, která ho dál vychovává.
(Bärenbaby/medvědí miminko)
Dann stellte sie sich an den Nachbartisch, hob das Glas zum Mund und trank es
aus…
Postavila se ke stolu, s nímž jsme sousedili, dala sklenici k ústům a pila, aniž se
posadila.
(Glas/sklenice)
123
Srov. Grepl/ Karlík 1998: 225-232.
60
o Abstrakta:
K. wehrte sich gegen das Wohlgefühl, aber es bestand.
K. se tomu příjemnému pocitu bránil, avšak pocit zůstával.
(Wohlgefühl/příjemný pocit)
Und ist das Leid nicht göttlicher Besitz, dass die es tragen, die gemordet haben?
Což není smutek Boží výsadou, že ti jej nosí, kteří vraždili?
(Leid/smutek)
Es se užívá vždy anaforicky (po označení referentu).
Akuzativní es nestojí nikdy na začátku věty.
 Substantiva všech rodů a obou čísel v konstrukcích Es ist/sind124
+
substantivum v nominativu
Konstrukce Es ist/sind+substantivum v nominativu (jmenná část
verbonominálního predikátu, predikativum, přiřazovací doplnění) slouží k
identifikaci nebo klasifikaci (přiřazení/zařazení do nějaké kategorie, kategorizaci)
toho, co je v konstrukci označeno substantivem (tzv. identifikační konstrukce).
Zde může být es užito jak anaforicky tak kataforicky a nemusí kongruovat s
predikátem v čísle.
Dann hat er ihn, es ist aber kein Perser, es ist ein Inder. (maskulinum, anaforické
užití)
Pak ho najde, ale není to Peršan, je to Ind.
Dort traf er ein paar Leute, vielleicht waren es auch nur zwei, aber sie wirkten wie
vier, oder es waren drei, aber sie wirkten wie fünf. (plurál, anaforické užití)
Tam se tehdy dostavila skupinka lidí, možná byli dva, ale působili nejmíň jako čtyři,
nebo byli tři a působili jako pět.
124
Kromě různých tvarů slovesa sein se v této konstrukci mohou vyskytnout i slovesa bleiben a
werden.
61
"Ja", sagte der Gerichtsdiener," es sind Angeklagte, alle, die Sie hier sehn, sind
Angeklagte." (plurál, kataforické užití)
"To jsou," řekl soudní sluha," jsou to obžalovaní, všichni, co jich tu vidíte, jsou
obžalovaní."
6.2.2.2. Situace125
Tyto referenční oblasti označují:
 určité stavy, okolnosti nebo skutečnosti (něco, co se stalo, je; něco, co je
nějaké), které mohou být reprezentovány různými konstrukcemi (hlavními
či vedlejšími větami, infinitivními konstrukcemi, predikativními adjektivy
aj.):
"Je ruhiger ich bin, desto besser ist es für den Ausgang", sagte K. müde. (=wenn
ich möglichst ruhig bin/když jsem co nejklidnější)
"Čím klidnější jsem, tím lepší je to pro výsledek," řekl K. unaven.
Ich kenne die Frauen, vielleicht ist sie in Sie verliebt, und Sie sind es nicht. (=in sie
verliebt/do vás zamilovaná)
Já znám ženské, možná, že vás má ráda a vy ji rád nemáte.
Ich mag im Allgemeinen nicht verlockend sein, für ihn bin ich es aber.
(=verlockend/svůdná)
Možná, že nejsem svůdná pro každého, ale pro něho jsem.
Du bist auch ein wenig abgemagert, jetzt merke ich es. (=dass du abgemagert
bist/že jsi se spadl)
Také jsi se trochu spadl, teď to vidím.
Ja, er ist schuld, dass Lisbeth ihn liebt; er ist schuld, es nicht gewusst zu haben; er
ist schuld, es nicht beachtet zu haben; er ist schuldig. (=dass sie ihn liebt/že ho
miluje)
125
Srov. Grepl/ Karlík 1998: 225-232.
62
Ano, je vinen, že ho Alžběta milovala; je vinen za to, že to nevěděl; je vinen, že na to
nedbal; je vinen.
 určité procesy nebo děje, které mohou být vyjádřeny různými konstrukcemi:
Deshalb habe ich von Anfang an mit den Deutschen verhandelt und tue es weiter.
(=das Verhandeln mit den Deutschen/jednání s Němci)
Proto jsem zde s Němci hned od počátku jednal a stále jednám.
Wenn wir aber wirklich drohen, tun wir es schweren Herzens. (=das Drohen, die
Drohung/hrození, hrozba)
Pokud však skutečně musíme hrozit, činíme tak s těžkým srdcem.
Sich ruhig verhalten, selbst wenn es einem noch so sehr gegen den Sinn geht! (=das
ruhige Verhalten/klidné chování)
Chovat se klidně, i když je to člověku sebevíc proti mysli!
6.2.2.3. Frekvence referenčních oblastí
Pro zjištění frekvence referenčních oblastí bylo náhodným výběrem vytěženo 150
korpusových dokladů s pronominálním es.
Na diagramu vidíme zastoupením jednotlivých subkategorií ve zkoumaném
materiálu:
SN
48%
SI
7%
NO
24%
ND
21%
63
Legenda:
Substance: SN – substantiva středního rodu, SI – substantiva v konstrukcích Es ist
+subst.
Situace: NO - „nesubstantiva“ - okolnosti, ND - „nesubstantiva” – děje/procesy
Z diagramu vyplývá, že substantivní označení referentů lehce převládají. Přesto je
zastoupení situativních referentů vyšší, než jsme očekávali (45%).
6.2.3. České protějšky konstrukcí s pronominálním es
Jedním z našich cílů bylo najít souvislosti mezi německými referenčními oblastmi a
případnými českými protějšky es. Proto využíváme materiál, který je již podle
referenčních oblastí roztříděn a zkoumáme české paralely uvnitř čtyř vytvořených
skupin.
6.2.3.1. Substance
označené:
 substantivy středního rodu
Všeobecně známou diskrepancí mezi češtinou a němčinou je skutečnost, že český
subjekt může být (a také většinou je) nevyjádřen, pokud je z jazykového či
mimojazykového kontextu znám. Z toho logicky vyplývá, že je nezbytné rozdělit
paralelní doklady podle funkce es, tj. podle toho, zda ve větě označuje subjekt či
akuzativní doplnění.
Tříděním materiálu jsme zjistili, že v této skupině mírně převažuje es ve funkci
akuzativního doplnění (55%), es v roli subjektu bylo méně (45%).
o Es jako subjekt
Analýza paralelního dokladového materiálu plně potvrdila výše řečené. V českých
paralelách německých vět s es v roli subjektu zůstal subjekt nevyjádřen. Výjimku
tvoří paralely konstrukcí Es ist+substantivum.
Např:
Das Theater besaß in der Zeit politische Bedeutung, es schuf ein geistiges Klima.
Divadlo mělo v té době politický význam, vytvářelo duchovní klima.
64
Das Haus selbst ist nicht alt, es steht jedoch an einer denkwürdigen Stelle.
Dům sám není starý, stojí však na památném místě.
Všechny strukturní odlišnosti jsou způsobeny specifickými překladatelskými
postupy126
:
Es lag in tiefer Finsternis, und ich konnte nicht unterscheiden, woraus es bestand.
Leželo v hlubokém stínu a nemohl jsem rozeznat, co to vlastně je. (=was es
eigentlich ist.)
Im Februar 1387 gelang der Königin Hedwig die Einnahme von Grodek, Przemysl
und Lemberg; dadurch fiel Galizien an Polen zurück, wozu es bis 1773 gehörte.
V únoru 1387 obsadila královna Hedvika Grodek, Přemyšl a Lvov; tím připadla
Polsku zpět Halič a tento stav trval až do roku 1773. (=und dieser Zustand dauerte
bis 1773.)
Das Abgeordnetenhaus leitet die Gesetzesvorlage, zu der es seine Zustimmung
äußerte, unverzüglich an den Senat weiter.
Návrh zákona, se kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, postoupí
Poslanecká sněmovna Senátu bez zbytečného odkladu. (odlišné členění věty,
explicitní opakování téhož subjektu = Die Gesetzesvorlage, zu der das
Abgeordnetenhaus seine Zustimmung äußerte, leitet das Abgeordnetenhaus an den
Senat unverzüglich weiter.)
 Poznámka k pronominálnímu subjektu v mluvené češtině
Zatímco v psané češtině zůstává subjekt často nevyjádřen, ve spontánně mluvené
češtině je vyjádření subjektu zájmenem velmi časté. Vzhledem k zaměření a cíli
studie se nebudeme zabývat statistickým srovnáním psané a mluvené češtiny.
Spokojíme se s několika autentickými doklady z referenčního reprezentativního
korpusu mluvené češtiny ORAL 2013. Tento korpus obsahuje 2,79 mil. textových
slov a zahrnuje mluvený jazyk Česka, Moravy a Slezska.
Při nepatrném exkurzu do problematiky jsme si vybrali zájemno ona/vona. Zajímala
nás teritoriální distribuce těchto variant. Naprosto dle očekávání použilo zájmeno
126
Jde o překlady z češiny do němčiny i naopak.
65
ona 90% Moravanů a Slezanů, pouze 10% mluvčích uvádělo oblast svého původu
Česko. U varianty vona je poměr přesně obrácený, 90% mluvčích bylo z českých
oblastí. Pronominálního subjektu bylo často užito jako vycpávkového slova
zpomalujícího tok promluvy, v mnoha dokladech se objevuje pronominální subjekt
spolu se subjektem nominálním:
Např.:
nebo co ] + [ já sem dlouho s Janou nebyla. ] + [ a vona Jana řikala že vona je
strašně . pořádná ] Orl13
jistě ] + [ dyť von eee. to eee. no Maruša vona je asi mysim o pět.. ] + [ ne. vona
bude Orl13
Rovněž varianty ono/vono jsou distribuovány shodně. Ještě mnohem větší měrou
než ostatní zájmena fungují jako vycpávková slova, často vedle podmětu to.
Ekoopera. ale vono to právě. jako dohromady. vono to zní jak ňáká eko opera
Orl13
nene ] + [ udělali si ostudu trošku no ] + [ no jo ale tak vono to bylo jasný Orl13
já tam mám totiž upadlé takové ty knoflíky ] + [ a ono to tam nejde vrátit Orl13
o Es jako akuzativní doplnění
Odlišná situace nastává u akuzativního doplnění slovesa, jež bývá v obou jazycích
vždy vyjádřeno:
Er rief es mit bebender Stimme und verschwand.
Zvolal to třesoucím se hlasem a opět zmizel.
"Und da sollte ich mich feige ducken, das priesterliche Recht vergessen, das Gott
mir geschenkt hat, und es freiwillig andern Leuten abtreten?"
"A zde bych se měl zbaběle přikrčit, zapomenout na kněžské právo, které mi daroval
Bůh, a postoupit je dobrovolně jiným lidem?"
66
Straat hat es am ersten Tag erfunden.
Straat si ho vymyslel první den.
Pokud odpovídá akuzativní doplnění v němčině akuzativnímu doplnění v češtině
(ve většině případů) a označení referentu je v češtině středního rodu, jsou českými
protějšky es to, je, ho.
Jiné zájmenné tvary nastupují v případě odlišné valence českého slovesa nebo při
odlišném rodu či čísle českého označení referentu (shoda v rodu, čísle, pádu):
Straat macht ein Wort für Leben, er nennt es: sawal…
Straat vymýšlí slovo pro život, říká mu: saval… (odlišná valence českého slovesa –
dativ místo akuzativu)
Werner zieht einen Notizblock, beschreibt ein Blatt und überreicht es ihr.
Werner vytáhne poznámkový blok, popíše jeden list a podá jí jej. (s Blatt – neutr. x
ten list - mask.)
Natürlich verfasst Augustinus dieses Buch auch, damit es von Menschen gelesen
werde.
A samozřejmě píše Augustin svou knihu také proto, aby ji lidé četli. (s Buch – neutr.
x ta kniha – fem.)
Man hatte sich eben daran gewöhnt, sowohl die Familie, als auch Gregor, man
nahm das Geld dankbar an, er lieferte es gern ab, aber eine besondere Wärme
wollte sich nicht mehr ergeben.
Prostě si na to zvykli, jak rodina, tak Řehoř, oni s povděkem přijímali peníze, on je
rád odevzdával, ale chyběla tomu už jaksi ta pravá srdečnost. (s Geld sg. x peníze –
pl.)
o Substantiva v konstrukcích Es ist/sind + subst. v nominativu
Tyto identifikační konstrukce mají v němčině i češtině totožnou stavbu (srov. české
to je/jsou + subst. v nominativu). Českým ekvivalentem es je to:
67
"Ja", sagte der Gerichtsdiener," es sind Angeklagte, alle, die Sie hier sehn, sind
Angeklagte."
"To jsou," řekl soudní sluha," jsou to obžalovaní, všichni, co jich tu vidíte, jsou
obžalovaní."
Es ist nicht mein Geheimnis.
Není to mé tajemství.
Dann hat er ihn, es ist aber kein Perser, es ist ein Inder.
Pak ho najde, ale není to Peršan, je to Ind.
6.2.3.2. Situace
Bez ohledu na to, zda jsou referenty es okolnosti či děje nebo zda es vystupuje ve
větě jako subjekt či akuzativní doplnění, má es v českých odpovídajících větách
vždy protějšek.
Tento fakt dokazuje relevanci typů referenčních oblastí es pro výskyt českého
protějšku.
Tímto protějškem je v roli subjektu i akuzativního doplnění nejčastěji to.
"Es betrifft mich nicht", sagte der Onkel,"
"Netýká se to mne," řekl strýček,"
Man lässt es ihn fühlen, und er fühlt es selbst, er wehrt sich dagegen und will es
sich nicht zugestehen.
Dávají mu to pocítit, a on sám to cítí, brání se tomu a nechce si to přiznat.
Strukturní odlišnosti paralel jsou způsobeny konkrétními překladatelskými postupy
z češtiny či z němčiny nebo odlišností valence německého a českého alovesa:
Nun merkten die Kaufleute am Rialto, dass es ernst wurde.
V té chvíli si obchodníci na Rialtu uvědomili, jak je pro ně věc vážná. (=wie die
Sache für sie ernst ist.)
68
Mir passierte nie etwas, und es dauerte nicht lange, da kamen Politiker, um mit mir
zu diskutieren."
Nikdy se mně nic nestalo a brzy mne začali vyhledávat politikové za účelem diskuse.
(brzy=bald)
Wenn wir aber wirklich drohen, tun wir es schweren Herzens, …
Pokud však skutečně musíme hrozit, činíme tak s těžkým srdcem, … (tak=so)
Nur der König bemerkte es nicht, da sein Auge an der Gestalt des kühnen
Bergsteigers hing.
Pouze král si toho nevšiml, protože jeho oči visely na postavě odvážného horolezce.
(toho – gen., sloveso všimnout si=bemerken vyžaduje doplnění v genitivu)
"Nein, das habe ich nicht", sagte Fräulein Bürstner, "und habe es auch schon oft
bedauert…" "Ne, to nejsem," řekla slečna Bürstnerová," a často jsem toho už
litovala…" (toho – gen., sloveso litovat=bedauern vyžaduje doplnění v genitivu)
Zdá se, že výjimku tvoří konstrukce, v nichž se es vztahuje k předcházejícímu
adjektivu nebo substantivu verbonominálního predikátu. V českých paralelách
chybí odpovídající element:
Ich mag im Allgemeinen nicht verlockend sein, für ihn bin ich es aber.
Možná, že nejsem svůdná pro každého, ale pro něho jsem.
Wenn ich ein Narr bin, du bist es auch.
Jestli jsem blázen, tak ty jsi taky.
Pronominální es referující k osobám, vlastnostem, stavům, okolnostem označeným
ve větě přiřazovacím (Einordnungsergänzung) nebo kvalitativním (Artergänzung127
,
Adjektivalergänzung nebo Qualitativergänzung128
) doplněním je v němčině
obligatorní:
Du bist müde, glücklich, allein, meine Liebe, ein Schwein, eine schöne Frau… Ich
bin es (nicht).
127
Götze 1989: 330.
128
Engel 1988: 197.
69
Jsi unavená, šťastná, sama, moje láska, prase, krásná žena… Nejsem.
V češtině je sice možná reakce To (tedy/a) nejsem. To však zde nemůžeme
považovat za ekvivalent pronominálního es v německé paralele. Jedná se totiž o
částici, jejíž funkce může být zdůraznění řečeného, příp. navázání na předchozí
sdělení (zdůrazňovací či navazovací funkce).129
6.2.4. Vlastnosti českých protějšků pronominálního es
Výše uvedené výsledky korpusové analýzy ukázaly, za jakých podmínek má
německé pronominální es český protějšek a jaké jsou jeho formy.
Pomocí tří běžných operačních testů se přesvědčíme o některých vlastnostech těchto
protějšků, o tom, zda jsou české protějšky pronominálního es ve větě
eliminovatelné, přemístitelné či do věty dosaditelné.
6.2.4.1. Eliminační test
Německé pronominální es je větě obligatorní, nelze je tedy vypustit. Rovněž české
protějšky nemůžeme eliminovat, aniž utrpí gramatická správnost, či dokonce
srozumitelnost věty.
Např.:
Machen Sie es mir aber nicht schwieriger, als es schon ist.
Nedělejte mi to však těžší, než to už je.
Eliminační test:
*Nedělejte mi však těžší, než už je.130
So war es aber, und weshalb es so war, das war niemandem bekannt.
Bylo to tak, a odkud se to v ní bralo, není známo.
Eliminační test:
*Bylo tak, a odkud se v ní bralo, není známo.
129
Srov. Kolářová 2003: 140-147.
130
Hvězdička signalizuje nesprávnost/nesrozumitelnost věty.
70
6.2.4.2. Permutační test
Německé pronominální es stejně jako jeho české protějšky jsou klitika131
, tzn.
nepřízvučná slova, pro která platí v obou jazycích přísná, leč odlišná pravidla.
V němčině stojí es na začátku věty (proklitikon, předklonka) nebo za určitým
slovesem (enklitikon, příklonka), příp. také po primární spojce souřadící či
spojovacím výrazu závislé konstrukce (věty vedlejší, příp. infinitivní konstrukce –
zde pouze v akuzativu). Akuzativní es stojí za osobním zájmenem v nominativu.
České protějšky pronominálního es je, ho jsou enklitika, to je tzv. nestabilní
klitikon, tzn. může za určitých okolností stát pod přízvukem na začátku věty.
Enklitika stojí většinou za prvním přízvučným taktem věty. V případě, že se ve větě
vyskytuje více příklonek, stojí v následujícím pořadí:132
1. -li (Enklitikon v podmínkových vedlejších větách)
2. tvary pomocného slovesa být (jsem, jsme, bych, byste…)
3. zvratná zájmena a slovotvorné formanty si, se
4. nepřízvučné tvary osobnních zájmen (v pořadí: etický dativ, dativ,
nominativ, akuzativ, genitiv)133
5. byl v kondicionálu (on by se mu byl omluvil)
6. nepřízvučné zájmeno to
7. nepřízvučná adverbia (tu, tam, teď, tak)
8. osobní zájmena s předložkami
9. modifikační částice (vlastně, přece…)
např.
, aber es wird nicht wieder vorkommen.
, ale už se to nepřihodí.
, wenn ich es Ihnen begreiflich machen will,
mám - li vám to znázornit,
131
Nejčastějším ekvivalentem pronominálního es je enklitické to. Toto slovo má v češtině četné
funkce. Jako přízvučné ukazovací zájmeno odpovídá to německému das.
132
Srov. Karlík/ Nekula/ Rusínová (eds.) 1995: 649-651.
133
Tento podstatný rozdíl oproti němčině je častým zdrojem interferenčních chyb.
71
Sie werden sich alle gleich entfernen, wenn du es befiehlst; auch könntest du, wenn
es dir bei uns besser gefällt, hier übernachten.
Hned všichni odejdou, nařídíš - li to, taky bys tu mohl přespat, jestli se ti to tu líbí
víc.
Ze všech protějšků es mohou prakticky jen to nebo ono stát pod přízvukem na
začátku věty:
"Ich verspreche es dir"
"To ti slibuji." Zde se ovšem nabízí otázka, zda se vskutku jedná o paralely
identického významu či zda české větě odpovídá spíše věta Das verspreche ich dir.
Ke stejné otázce vedou všechny pokusy o přemístění zájmena to na začátek věty.
Větám s předsunutým to odpovídají německé věty s přízvučným das, dies.
např.
, aber es wird nicht wieder vorkommen.
, ale už se to nepřihodí.
permutace:
, ale to už se nepřihodí. = , aber das wird nicht wieder vorkommen.
Es ist nicht mein Geheimnis.
Není to mé tajemství.
permutace:
To není mé tajemství. = Das ist nicht mein Geheimnis.
Zájmeno v nominativu ono jako anafora substantivního subjektu středního rodu
může samozřejmě také pod přízvukem obsadit první pozici ve větě, objevuje se ale
stejně jako ostatní pronominální subjekty zřídka, převážně v mluveném projevu, a
jeho výskyt je vždy pragmaticky motivován:
To je krásné koťátko! Podívej, ono si hraje! = Das ist ein schönes Kätzchen! Schau
mal, es spielt! k134
(výraz podivu)
134
k=konstruovaný (nedoložený, vymyšlený) příklad.
72
Kromě náležitého enklitického postavení a postavení zájmen to či ono na začátku
věty jsou všechny ostatní pozice českých protějšků pronominálního es vyloučeny,
tedy gramaticky nesprávné.
Např.:
, aber es wird nicht wieder vorkommen.
, ale už se to nepřihodí.
permutace:
*, ale už to se nepřihodí.
*, ale už se nepřihodí to.
Machen Sie es mir aber nicht schwieriger, als es schon ist.
Nedělejte mi to však těžší, než to už je.
permutace:
*Nedělejte to mi však těžší, než už je to.
*Nedělejte mi však to těžší, než to už je.
*Nedělejte mi však těžší to, než to už je.
atd.
6.2.4.3. Dosazovací test
Jak již bylo řečeno, v českých paralelách německých vět s es v roli pronominálního
subjektu bývá subjekt často nevyjádřen. Vložení/dosazení pronominálního subjektu
není nikdy nepříznakové. Dosazovací test nám má ukázat, jak se od sebe věty bez
pronominálního subjektu a s pronominálním subjektem liší.
Např.:
Das Theater besaß in der Zeit politische Bedeutung, es schuf ein geistiges Klima.
Divadlo mělo v té době politický význam, vytvářelo duchovní klima.
Dosazovací test:
Divadlo mělo v té době politický význam, ono vytvářelo duchovní klima.
V psané nebo kontinuálně mluvené češtině působí ono uměle a nepřirozeně. Po
pauze po Divadlo mělo v té době politický význam, může ono v mluveném jazyce
sloužit ke zdůraznění (rematizaci) ve smyslu
73
Bylo to právě toto divadlo, jež vytvářelo duchovní klima.
Es war gerade das/dieses Theater, das ein geistiges Klima schuf!
6.2.5. Shrnutí
 Frekvenční analýza referenčních oblastí pronominálního es prokázala
mírnou převahu substancí (55%) oproti situacím (45%).
 Výsledky paralelní analýzy prokázaly jednoznačně souvislost mezi
referenční oblastí a výskytem českého ekvivalentu es. Pronominální es má
vždy český protějšek: to, ho, omezeně též ono. Pouze tam, kde se es
vztahuje k substantivnímu subjektu (substanci), zůstává v české paralele
(zejména v psaném projevu) pronominální subjekt často nevyjádřen. Toto
neplatí pro konstrukce Es ist … subst., v jejichž paralelách figuruje to jako
protějšek es: To je… subst.
 Odlišná je pozice českých protějšků es ve větě, neboť česká klitika podléhají
odlišným pravidlům než klitika německá.
 Z hlediska lingvodidaktického se pronominální es nejeví příliš
problematicky.
6.2.6. Lingvodidaktická poznámka
V začátečnické výuce němčiny jako cizího jazyka si žáci zvykají na přítomnost
pronominálního subjektu, jenž v češtině bývá často nevyjádřen. Tento jev však
žákům zpravidla nečiní velké potíže, mj. i proto, že v současné době bývá němčina
druhým cizím jazykem. Většinou jí předchází angličtina, z níž je tento jev upevněn.
Vhodným metodickým krokem by mohlo být upozornění na rozdíl mezi psanou a
mluvenou češtinou, v níž se pronominální subjekty vyskytují častěji (viz výše).
Naopak typickým prohřeškem německých rodilých mluvčích učících se češtině
bývá mnohdy redundantní realizace pronominálních subjektů, např.:
Divadlo mělo v té době politický význam, ono vytvářelo duchovní klima.
Das Theater besaß in der Zeit politische Bedeutung, es schuf ein geistiges Klima.
Závažnějším problémem, který vyžaduje cílenou pozornost, je odlišné pořadí klitik
v češtině a němčině. Klitické prvky mají v obou jazycích velmi pevné pozice, v
74
češtině předchází osobnímu či zvratnému zájmenu v akuzativu osobní či zvratné
zájmeno v dativu, např.:
Jak si to představuješ?
V němčině stojí nepřízvučná zájmena v pořadí nominativ, akuzativ, dativ, např.:
Wie stellst du es dir vor?
Tento jev se automatizuje poměrně dlouhou dobu, vhodnými cvičeními jsou
skládání vět, odhalování chyb a samozřejmě navozování komunikativních situací,
kdy je vhodné dané struktury použít: Gib es mir! Wie gefällt es dir? Sehen wir es
uns an! apod.
75
6.3.Poziční es/„Platzhalter“
6.3.1. Terminologie
Terminologie je poněkud nevyjasněná, nejednotná, překrývající se, někdy dokonce
zavádějící.
Pro tuto subkategorii es můžeme v gramatické literatuře nalézt mj. tato označení:
Buscha (1972) používá „syntaktisches Subjekt“ – „syntaktický subjekt“.
Helbig/Buscha (1991) používají velmi široce a synonymně termíny
„Platzhalter/Korrelat“, mimo jiné funkce míní i toto es.
DUDEN 4 – Die Grammatik(1959 – Paul Grebe) užívá několika termínů pro
označení dané kategorie: Vorläufer eines Satzgliedes, Einleitewort,
präludierendes, erzählungseinleitendes Wort
Griesbach/Schulz (1978) označují es v dané funkci jako „Füllwort“.
DUDEN4 – Die Grammatik (1984 i 2005) je stejně jako
Wöllstein/Heilmann/Stepan/Vikner (1997) a řada dalších označují jako
„Platzhalter“.
Tzv. „Knaurs Grammatik“ (1989) používá termín „Korrelat“ (pro korelát i toto
es)
Jung (1980) používá sousloví „formale Satzspitze“.
Povejšil (1992) hovoří o „formálním subjektu“, zatímco skutečný následný
subjekt označuje jako „syntaktický“.
Engel (1988) a Zifonun (1995) používají označení „das expletive es“.
76
Pittner (2004) volí termín „Vorfeld es“ stejně jako Altmann/Hahnemann (2005),
kteří navíc používají i „thematisches es“.
Takto bychom mohli donekonečna pokračovat přes „Flickwort“, „Füllsel“,
„Vorläufer“, „předjatý subjekt“, „falešný podmět“, „poziční subjekt“… po
„dummy“.
Za nejvýstižnější považuji německé termíny „Platzhalter a „Vorfeld es“, českým
protějškem v této studii je „poziční es“ (dále P).
6.3.2. Charakteristika P
P je nereferenční výraz, jenž figuruje na začátku německé věty a jehož formální
úlohou je vyplnit první, neobsazenou pozici ve větě, aby byl dodržen slovosled
oznamovací věty s určitým slovesem na druhém místě (Verb-Zweitstellung).
V češtině se element s touto funkcí nevyskytuje, neboť čeština neklade formální
požadavek na postavení slovesa.
6.3.3. Exkurz do problematiky německého slovosledu
Lepšímu pochopení německého slovosledu i aktuálního členění výpovědi může
přispět velmi stručný exkurz do dané problematiky.135
Charakteristickým rysem stavby německé věty je rámcová konstrukce
(„Satzklammer/Satzrahmen“).
Ze dvou typů větného rámce je pro nás relevantní rámec tvořený na levé straně
určitým slovesem a na pravé straně infinitivem, participiem nebo odlučitelnou
předponou136
.
Rámcová konstrukce člení větu na tři úseky, jež jsou obsazovány větnými členy.
Úsek před levou částí rámce („Vorfeld“), úsek uvnitř rámce („Mittelfeld“) a úsek za
pravou částí rámce („Nachfeld“).
135
Tento exkurz je určen zejména širšímu (laickému) okruhu čtenářů. Pro odborníky se může jevit
jako poněkud zjednodušující.
136
Druhý typ rámce tvoří uvozovací slovo vedlejší věty na straně levé a určité sloveso na straně
pravé.
77
Úsek před levou částí rámce („Vorfeld“) je obsazován u vět s určitým slovesem na
druhé pozici („Kernsatz“), tedy nejčastěji v oznamovacích větách. Je obsazován
neutrálně subjektem („Normalstellung“), při inverzním slovosledu („Inversion“)
častěji tematickým, méně často rematickým větným členem, v doplňovacích
otázkách stojí před určitým slovesem tázací slovo. Dalšími prvky, jež mohou
obsadit první pozici ve větě, jsou POZIČNÍ ES, FORMÁLNÍ SUBJEKT a
KORELÁT ES. V této pozici se všechna tato es chovají jako větné členy, umožňují
určitému slovesu zaujmout náležitou druhou pozici.
Následující tabulka představuje trochu zjednodušený popis postavení větných členů
v části věty nazývané „Mittelfeld“ (uvnitř rámcové konstrukce, příp. v oblasti po
určitém slovesu do konce věty bez rámcové konstrukce).137 138
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
n a d N Angaben D A P, G, Ri, Si, Art, Ein,
nom.Teile von FGV
stellungsfest stellungsvariabel offene Stellplätze stellungsfest
Thema (Kontaktbereich) Rhema (Informationsbereich)
139
Pevné pozice (1 – 3, „stellungsfest“) nalezneme bezprostředně po levé části rámce.
Obsazují je klitika, osobní a zvratná zájmena v pevném pořadí nominativ, akuzativ
a dativ (malá písmena signalizují v tabulce drobná nepřízvučná slůvka140
. Zájmeno
v nominativu může zaujmout i tématickou první pozici ve větě, osobní zájmena v
akuzativu a dativu přesunutá pod přízvukem na začátek věty označují zpravidla
réma.
137
Srov. např. Griesbach 1986 a Griesbach/ Schulz 1978.
138
Německá rámcová konstrukce dělí větu na tři úseky, jež jsou obsazovány větnými členy:
„Vorfeld“, „Mittefeld“ a „Nachfeld“.
139
Peloušková 2009d: 48, zjednodušeno a přepracováno podle Griesbacha 1986.
140
V češtině předchází klitický dativ akuzativu.
78
Následuje pozičně variabilní tematický úsek věty (5-7, „stellungsvariabel“)), kde
stávají substantivní čistá pádová doplnění s výjimkou genitivu a okolnostní učení.
Neutrální postavení čistých pádových doplnění je nominativ, dativ, akuzativ (velká
písmena označují přízvučná slova – substantiva). Neutrální pořadí okolnostních
určení odpovídá pravidlu „TEKAMOLO“ („temporal, kausal, modal, lokal“).
Skutečné pořadí těchto větných členů je dáno jejich výpovědní dynamičností,
přičemž sdělná hodnota (informativnost) narůstá zleva doprava.141
Další pozice (8-10, „offene Stellplätze“) poskytují pro rematizaci, přičemž sdělná
hodnota rematických členů roste zleva doprava.
Bezprostředně před pravou částí rámce, ve větách bez rámcové konstrukce se nalézá
opět pevná pozice (11, „stellungsfest), již obsazují předložková, genitivní, směrová,
situativní a přiřazovací doplnění, případně jmenné části verbonominálních vazeb.
Souvýskyt těchto částí věty je vyloučen, rematizace lze dosáhnout jejich
předsunutím na začátek věty nebo odsunutím za prvou část rámce
(„Ausklammerung“).
Z nejrůznějších důvodů se mohou vyskytovat některé části věty i za ukončenou
rámcovou konstrukcí („Nachfeld“). Hovoříme o „porušení větného rámce“
(„Ausklammerung/Ausrahmung“). Zkracování větného rámce a vysouvání
některých částí věty patří k výrazným vývojovým tendencím současné němčiny.
Žádný z typů es se samostatně v úseku za rámcovou konstrukcí nevyskytuje, ale
může být součástí „vyrámované“ konstrukce.
Je přirozené, že teoretickou oporu analýzy pozičních prvků tvoří rovněž poznatky
Pražské lingvistické školy a jejich pokračovatelů, tzv.“pražské (Daneš, Sgall,
Hajičová…)142
i brněnské (Firbas, Svoboda) 143
větve“.
Autentický jazykový materiál pomáhá poodhalit shody a rozdíly ve způsobu
aktuálního členění věty v obou jazycích, neboť slovy povolaného:
141
Srov. např. i Karlík/ Nekula/ Rusínová (eds.) 1995: 825.
142
Srov. např. Buráňová/ Hajičová/ Sgall 1980 nebo Daneš/ Hlavsa/ Grepl et al 1987.
143
Srov. např. Firbas 1992 nebo Svoboda 2007.
79
„Poměr mezi aktuálním a formálním členěním věty je jednou
z nejcharakterističtějších věcí v každém jazyku.“144
6.3.4. Klasifikace P
Subkategorie P můžeme klasifikovat podle typu konstrukcí, v nichž se vyskytuje, a
podle jeho funkcí:
 PR (= rematizační P) na tematické subjektové pozici v aktivních i pasivních
větách s rematizovaných (odsunutým) podmětem:
Es beginnen konkrete Gespräche über den Abschluss von offizieller
Partnerschaft.
Začínají konkrétní rozhovory o uzavření oficiálního partnerství
Es kann nicht alles geklärt werden.
Nemůžeme vše vyjasnit.
Funkce (motivace užití): Umožňuje rematizaci subjektu při zachování korektní
struktury oznamovací věty (Verb-Zweitstellung).
Vlastnosti:
o Nepodléhá kongruenci s určitým slovesem.
o Při permutaci (obsazení první pozice jiným větným členem) mizí.
 PČ ( = čistý) vyplňující pouze první pozici ve větách s neosobním pasivem bez
subjektu. Při obsazení první pozice ve větě jiným větným členem mizí.
Es muss unbedingt einmal aufgeräumt werden bei dir.
Musí se tu nutně uklidit.
Permutace: Bei dir muss unbedingt einmal aufgeräumt werden.
 PT ( = tematizační) vyplňující první pozici ve větách s osobním akuzativem
nebo dativem (logickým podmětem v akuzativu nebo dativu).
Es friert ihn an den Zehen.
Mrznou mu prsty na nohou.
144
Mathesius 1947: 235.
80
Es graute mir schon immer vor dir.
Vždycky jsem se tě děsila.
Zdá se, že tento typ P má es naopak funkci tematizační. Umístění označení osoby
zájmenem nebo substantivem v akuzativu nebo dativu na začátku věty je vždy
příznakové a u zájmen vždy rematizační (silné zdůraznění, vlastně jediná možnost
přesunu osobního zájmena, které má v oblasti uvnitř rámce pevně danou pozici.)
Mir graute (es) schon immer vor dir.
Vždycky jsem se tě děsila.
Vlastnosti:
o V těchto konstrukcích figuruje určité sloveso vždy ve 3. os. sg., můžeme
tedy mluvit o kongruenci s es, jelikož faktický subjekt se zde nevyskytuje.
o Přítomnost PT je vázána jen na některá slovesa.
o Při permutaci je přítomnost es za určitým slovesem fakultativní:
Mir graute (es) schon immer vor dir.
o PT se vyskytuje fakultativně i v konstrukcích vedlejších vět za uvozovacím
slovem:
Mir graute vor einem Leben mit Lucie, genauso wie es mir graut, wenn ich
daran denke,…
Děsil jsem se života s Lucií, stejně jako se děsím, pomyslím - li,…
Zmiňované charakteristické vlastnosti subkategorií P umožňují jejich vzájemné
vymezení:
P Stojí pouze na
začátku věty
umožňuje rematizaci
podmětu
formálně se
shoduje s určitým
slovesem
PR + + PČ
+ - +
PT - - +
81
Pro frekvenční analýzu bylo náhodným výběrem získáno 150 německých dokladů P
s jejich českými paralelami. Doklady byly roztříděny do výše zmiňovaných
subkategorií PR, PČ, PT. Dle očekávání se potvrdila hypotéza o drtivé převaze PR a
marginálním zastoupení PT.
Následující diagram znázorňuje výsledky této frekvenční analýzy:
6.3.4.1. Rematizační poziční es (PR)
Analýza německých konstrukcí s PR a jejich českých protějšků byla provedena na
základě analýzy 150 paralelních dokladů.
Funkce tohoto pozičního prvku je známa a byla již výše zmíněna, proto se v této
kapitole zaměříme zejména na české protějšky německých konstrukcí s PR.
Určitá jazyková zkušenost nám umožňuje formulovat hypotézy k výstavbě českých
protějšků německých vět s rematizovaným podmětem:
 Kontextově zapojené části tématu označující časové či místní okolnosti děje,
Sgallem (1980)145
nazývané„kulisy“, stojí v českých větách
s rematizovaným (přesunutým) podmětem zpravidla na začátku věty,
v němčině za určitým slovesem. První pozici vyplňuje v německé větě PR.
 Pokud nejsou tyto kulisy přítomny, začíná česká věta zpravidla slovesem.
145
Srov. Sgall 1980.
PR
95%
PČ
5%
PT
0%
PR
PČ
PT
82
Na základě předběžné analýzy byly české paralely zaneseny do šablony, jejíž
ukázku zde vidíte. Tato vizualizace umožnila snadné následné vyhodnocení
materiálu.
Inspirací pro vznik této šablony byl popis německého slovosledu uvnitř větného
rámce podle H. Griesbacha (1986)146
.
Věta je rozdělena do 7 oblastí, které mohou být obsazeny:
K1 = první kontextově zapojená „kulisa“
P1 = oblast příklonek po prvním přízvučném taktu
K2 = druhá a další „kulisa“ nebo J = jiný větný člen před slovesem
S = sloveso
P2 = oblast příklonek, pokud věta začíná slovesem
O1, O2 = ostatní části věty
RS = rematizovaný podmět
K1/J P1 K2-n S P2 O1 RS O2
Při čtení
nebo
před
usnutím
mi zbývá pohled na
černý
telefon.
Schází nám
ještě
mnoho
větných
souborů,
Přišly čtrnácté
narozeniny.
V
zatáčce
před
vámi
se tehdy
pomalu
sunul do kopce velký
náklaďák
s kládami.
Potácely se v tři postavy.
146
Srov. Griesbach 1986.
83
ní
Do
konce
utkání
zbývají pouhé tři
minuty.
Ještě mi schází Měsíční
jezero.
V analýze jsme si kladli zejména otázku, čím začínají české paralely německých vět
s PR.
Vyhodnocení analýzy:
1. Ve 40 % českých paralel německých vět s PR stálo na začátku sloveso.
Následná analýza přinesla až překvapivě jednoznačný výsledek. Ve všech
dokladech absentovaly tématické kulisy nebo byly vyjádřeny příklonkami, tudíž
stály až za slovesem v běžném pořadí (se v ní).
Přišly čtrnácté narozeniny .
Es kam sein vierzehnter Geburtstag.
Potácely se v ní tři postavy:
Es taumelten hier drei Gestalten:
Mám pořád stejné vrásky, jako jsem měla ve dvaceti, jenom jsou hlubší, výraznější.
Es sind immer dieselben da, die ich schon mit zwanzig bekommen habe, sie werden
nur tiefer, genauer .
Nepřijdou už žádné dopisy, telegramy ani pohledy.
Es werden keine Briefe, Telegramme und Ansichtskarten mehr kommen.
Byla jednou jedna princezna, kdysi dávno sem přicválali Uhři z širé krajiny
sahající do neprobádaných dálek, stalo se to na Dunaji a vrby ševelily, byla jednou
jedna kytice zlatohlavých lilií a jeden černý plášť...
84
Es war einmal eine Prinzessin, es sind einmal die Ungarn heraufgeritten aus dem
ins Unerforschbare reichenden weiten Land, es war einmal an der Donau und es
zischelten die Weiden, es war einmal ein Strauß Türkenbund und ein schwarzer
Mantel…
Zde bychom jako kulisu mohli označit jednou/einmal. Vzhledem k tomu, že se ale
jedná o čistě rematické, navíc formálně ustálené konstrukce (začátkek pohádky),
zůstává na začátku sloveso.
2. 36% českých dokladů začínalo kontextově zapojenými (tematickými
kulisami různého rozsahu.
V německých dokladech stojí tematické kulisy za určitým slovesem za oblastí
příklonek v pořadí daném výpovědní dynamičností.
Do konce utkání zbývají pouhé tři minuty, stav je stále nerozhodný tři : tři, vážení
posluchači, ve zbývajících třech minutách se může našim hochům podařit vsítit
vítěznou branku, na kterou tak dychtivě čekáte…
Es bleiben nur noch drei Minuten bis zum Schluß, immer noch Unentschieden, drei
zu drei , liebe Zuhörer. In den letzten drei Minuten kann es unseren Jungen noch
gelingen, das entscheidende Tor zu erzielen, das Sie so sehnlich erwarten…
Zase mám narozeniny.
Es ist wieder mein Geburtstag.
Každou chvilku už musí vyjít měsíc.
Es wird jetzt gleich der Mond aufgehen.
Zas ve mně ožívá naděje, jsem vzrušená, rozrušená...
Es kommt wieder Hoffnung in mir auf, ich bin angeregt, aufgeregt...
V zatáčce před vámi se tehdy pomalu sunul do kopce velký náklaďák s kládami...
85
Es ist damals ein großer Lastwagen mit Baumstämmen vor euch langsam in einer
Kurve aufwärts gefahren…
Na příslušném místě a tak zevrubně, aby to odpovídalo jejich důležitosti, bude
nutno ještě představit tři vysoce postavené osobnosti mužského pohlaví, z nichž
jedna se zabývá komunální politikou, druhá je ze světa…
Es werden an entsprechender Stelle, mit der ihrer Wichtigkeit entsprechenden
Ausführlichkeit noch vorgestellt werden: drei hochgestellte Persönlichkeiten
männlichen Geschlechts, der eine Kommunalpolitiker, der andere aus dem
Bereich…
Zde je rematizace podmětu v německé paralele ještě podtržena jeho vysunutím za
druhou část větného rámce (Nachfeld).
3. 14% českých paralel začínalo podmětem, tedy zdánlivě v rozporu
s německou paralelou. Zde musel být vzat v úvahu širší kontext, na základě něhož
se lze domnívat, že dané věty (včetně podmětu) nejsou kontextově zapojeny,
označují novou skutečnost, přinášejí novou informaci, posluchači neznámou. Lze na
ně aplikovat otázkový test s tzv. „plnou“ otázkou: Co se děje? Co se stalo?147
V německých paralelách analogicky nejde pouze o rematizaci podmětu, nýbrž o
čistě rematické věty.
Americká delegace prohlásila, že již neakceptuje usnesení z Jalty o celkové sumě 20
miliard dolarů, neboť od té doby způsobily sovětské a spojenecké armády
v Německu velké materiální škody a některé oblasti byly odděleny od Německa.
Die US – Delegation hatte erklärt, dass sie den Beschluss von Jalta über eine
Gesammtsumme von 20 Milliarden Dollar nicht mehr akzeptiere, denn seitdem
haben sowjetische und alliierte Armeen in Deutschland große Zerstörungen
angerichtet, und es seien einige Gebiete von Deutschland abgetrennt worden.
Nikdo mě nevyzve k tanci
Es holt mich niemand zum Tanz
147
Srov. Sgall, Hajičová, Buráňová 1980: 47.
86
Všechno zkyslo.
Es ist alles sauer geworden.
Někdo jde, šeptám, nech toho!
Es kommt jemand, flüstere ich, hör auf!
Rychlým pohledem přehlédl Heidesheim: ledacos bylo pobořeno, u nádraží celý
blok a i nádraží samo.
Er übersah mit einem schnellen Blick Heidesheim: Es war manches zerstört, am
Bahnhof eine ganze Häuserzeile und auch der Bahnhof selbst .
4. Rozličné odlišnosti v 8% paralel jsou způsobeny posunem v překladu
z němčiny do češtiny a naopak (překladatelskou licencí, překladatelským
postupem), případně obecnými odlišnostmi daných jazyků (v češtině činný rod
namísto německého trpného apod.). Tyto odlišnosti by zasloužily hlubší analýzu.
I s tím by se mělo přestat, protože si to ti druzí právě tak nezaslouží, jako ty si
nezasloužíš, abych nad tebou plakal.
Es müßte auch das noch aufhören, denn die anderen verdienen es so wenig, daß
man über sie weint, wie du es verdienst, daß ich über dich weine.
V české paralele stojí na začátku akcentované předložkové doplnění slovesa, jehož
německým protějškem je rematizovaný podmět (odlišná perspektiva: něco by mělo
přestat, s něčím by se mělo přestat)
Tato zpráva by se měla pokud možno vyhnout obscenitám…
Es sollen in diesem Bericht Obszönitäten möglichst vermieden werden…
V obou paralelách jsou rématem obscenity/ Obszönitäten, v německé pasivní
paralele vyjádřeny podmětem.
Když odcházel, měl dojem, že tato návštěva definitivně skončila, avšak další nejsou
vyloučeny, neboť v tváři paní H. zůstalo vedle únavy ještě hodně laskavosti.
87
Es blieb beim Abschied der Eindruck, dass dieser Besuch endgültig beendet,
weitere aber nicht ausgeschlossen seien, denn es blieb viel, wenn auch ermüdete
Liebenswürdigkeit auf dem Gesicht von Frau H. stehen.
Jsou známy případy, kdy ve vagónech byly udělány díry, aby lidé mohli vykonat
potřebu.
Es sind Waggons gezeigt worden, die von den Leuten durchlöchert wurden, damit
sie ihre Notdurft verrichten konnten.
atd.
5. Zbývající 2% českých paralel začínala částicí s navazovací funkcí, za kterou se
přimkly příklonky. Tento jev zaslouží další pozornost.
To tě ale ruší jiná vzpomínka.
Es stört dich aber eine andre Erinnerung.
Ale ani se ho nikdo neodváží zeptat
Es wagt ihn aber auch niemand fragen.
Zde se zdá, že podmět nikdo vykazuje nižší výpovědní dynamičnost než neodváží
zeptat. V němčině je postavení wagt a fragen formálně stanoveno148
, i když existuje
možnost silného zdůraznění umístěním infinitivu na začátek věty:
Fragen wagt ihn niemand.
, nebo tu leží koně, zduřelí, ztuhlí a zkrvavení…
oder es liegt ein Pferd dort, aufgedunsen, erstarrt und blutbesudelt…
nebo/oder zde neplní funkci disjunktivní konjunkce, spíše navazují na předchozí
text ve smyslu dále, a taky, a ještě. Německé oder nemá vliv na slovosled.
148
Srov. Griesbach 1992 – „stellungsfest“ viz výše.
88
Zastoupení začátků českých protějšků vět s PR můžeme vyjádřit graficky:
Označením “jiné“ rozumíme strukturní odlišnosti dané převážně překladatelským
postupem.
6.3.4.1.1. Shrnutí
 PR obsazuje první pozici ve větě s rematickým subjektem.
 PR nemá český ekvivalent.
 České protějšky konstrukcí s PR začínají:
o slovesem (40%), pokud ve větě nejsou přítomny kontextově
zapojené „kulisy“.
o „kulisami“ (36%), v německých protějšcích stojí tyto tematické
kulisy před rematickým podmětem (za určitým slovesem).
o podmětem (14%) v rematických větách, u německých protějšků
nejde potom pouze o rematizaci podmětu, ale celé věty.
o navazovací částicí (2%), za kterou následují příklonky.
o jinak (8%), odlišnosti jsou dány překladatelským postupem nebo
odlišností jazyků (např. preference pasiva v němčině).
6.3.4.1.2. Lingvodidaktická poznámka
Vzhledem k tomu, že čeština jazykový prostředek ekvivalentní PR k rematizaci
subjektu nepotřebuje, může být tento jev zdrojem interferenčních chyb a může
někdy vést až k nepochopení výpovědi.
sloveso
40%
kulisa
36%
podmět
14%
částice
2%
jiné
8% sloveso
kulisa
podmět
částice
jiné
89
S PR se setkávají žáci poměrně brzy, na úrovni A2 – B1 podle Evropského
referenčního rámce pro jazyky. Ve výuce dětí se často pracuje s pohádkou, jejímž
„klasickým“ začátkem je „Es war einmal…“. V učebnicích pro začátečníky jsou
ponechány struktury s PR bez komentáře, ve výuce na úrovni B1 je označováno PR
jako „předjatý“ nebo „předsunutý“ podmět bez uspokojivého vysvětlení, jakou
funkci tento prvek má. I oboroví studenti německého jazyka upadají do rozpaků,
jsou-li dotázáni na funkci PR. Obecně je u žáků základních škol a studentů
středních a jazykových škol povědomí o zákonitostech německého slovosledu a
možnostech aktuálního členění výpovědi poněkud chatrné. Žádná z existujících
učebnic domácí i zahraniční provenience neposkytuje na tuto problematiku ucelený
pohled. Informace o slovosledu jsou rozptýleny v učebnicích bez souvislostí formou
poznámek „na okraj“, takže systematičtější vhled poskytuje až předmět syntax
v oborovém studiu německého jazyka.
Bylo by velmi žádoucí nejpozději na úrovni B1 zařazovat systematičtější objasnění
funkce PR, upozorňovat na významové rozdíly mezi větami s podmětem na první
pozici a větami s rematizovaným podmětem a na kongruenci určitého slovesa se
skutečným podmětem věty. V ideálním případě poslouží jako jazykový materiál
texty, s nimiž se pracuje ve výuce. Pro srovnání s češtinou poskytnou veliké
množství autentického paralelního jazykového materiálu paralelní korpusy (např.
InterCorp).
6.3.4.2. Čisté poziční es (PČ)
Analýza německých konstrukcí s PČ a jejich českých protějšků byla provedena na
základě analýzy 50 paralelních dokladů.
6.3.4.2.1. Výskyt PČ
Toto expletivum stojí na začátku pasivních konstrukcí s netranzitivními slovesy,
případně s tranzitivními slovesy bez uvedení subjektu. Je-li první pozice ve větě
obsazena jiným větným členem, es mizí:
Např.:
Aktiv Passiv
90
Die
Kinder
helfen
den
Eltern
im
Haushalt.
Es wird
den
Eltern
im
Haushalt
geholfen.
Den Eltern wird im Haushalt geholfen.
Im
Haushalt
wird den Eltern geholfen.
Aktiv Passiv
Die
Studenten
warten
seit
Stunden
auf den
Professor.
Es wird
seit
Stunden
auf den
Professor
gewartet.
Auf den
Professor
wird seit Stunden gewartet.
Seit
Stunden
wird auf den Professor gewartet.
Aktiv Passiv
Das
Publikum
klatscht. Es wird geklatscht.
Aktiv Passiv
Man tanzt
auf
Partys
bis früh
morgens.
Es wird
auf
Partys
bis früh
morgens
getanzt.
Bis früh
morgens
wird auf Partys getanzt.
Auf Partys wird bis früh morgens getanzt.
149
149
Srov. http://www.deutschplus.net/pages/295 (cit. 27.10.2014)
91
6.3.4.2.2. Vlastnosti PČ
Kromě obsazení první pozice ve větě nemá jinou funkci. Zde si však musíme klást
otázku, z jakého důvodu stojí na první pozici právě tento sémanticky prázdný
element. Odpověď nalézáme samozřejmě ve funkční větné perspektivě.
Subjektová pozice je neutrálně vyhrazena subjektu. V bezpodmětných větách typu
neosobního pasiva může obsazení první pozice sloužit k tematizaci některých
větných členů, zpravidla adverbiálních určení nepříliš velkého rozsahu. To platí
pochopitelně i pro konstrukce podmětné.
Jetzt wird getanzt. k
Teď se tančí.
Morgen fahre ich nach Wien. k
Zítra jedu do Vídně.
Pod silným důrazem mohou první pozici ve větě zaujímat i rematické větné členy,
zejména rozsáhlejší se substantivním jádrem: 150
Původní doklady:
Doch es wird über das männliche, lebhafte Enkelkind gelacht.
Ale to mužské živé vnouče nás může jen rozesmát.
Rematizace předsunutím předložkového doplnění na začátek věty (spojeno se
silným důrazem – tzv. subjektivní slovosled):151
Über das männliche, lebhafte Enkelkind wird gelacht.
Rematizovány mohou být de facto všechny větné členy (rematizovaný větný člen
nese větný přízvuk).
Auf der Ebene königlicher Sprachhandlungen wird jetzt nicht mehr einfach
beschlossen und befohlen,…
Na úrovni královských jazykových aktivit se už nebude prostě rozhodovat a
rozkazovat,…
150
Srov. např. Engel 1988: 73-74.
151
Srov. např. Benešová 1968: 34-41.
92
Osobní zájmena (klitika) mají svou neutrální pozici za určitým slovesem nebo za
uvozovacím slovem vedlejší věty. Předsunutí na první pozici ve větě (pod
přízvukem) má rematizační efekt:
Ihr werdet viel geliebt, und es wird euch viel verziehen.
Jste velmi milováni a mnoho je vám odpuštěno.
Ihr werdet viel geliebt, und euch wird viel verziehen.
Stejně funguje předsouvání přízvučných osobních zájmen v češtině:
… a vám je mnoho odpuštěno.
V bezpodmětných pasivních konstrukcích je první pozice ve větě obsazována
PČ/expletivem es, pokud
 není ve větě k dispozici jiných větný člen, jenž by mohl být
tematizován či silně rematizován umístěním na začátek věty:
Auf der Ebene königlicher Sprachhandlungen wird jetzt nicht mehr einfach
beschlossen und befohlen, sondern es wird begründet, argumentiert, überzeugt.
Na úrovni královských jazykových aktivit se už nebude prostě rozhodovat a
rozkazovat, nýbrž zdůvodňovat, argumentovat, přesvědčovat.
V tomto souvětí souřadném (věty v adverzativním vztahu) vidíme na začátku první
věty poměrně rozsáhlé rematické okolnostní určení, druhá věta začíná expletivem,
uvnitř rámce není žádný větný člen.
 mají tématické větné členy své pevné místo uvnitř rámcové
konstrukce (např. klitika, předložková doplnění).
Ihr werdet viel geliebt, und es wird euch viel verziehen.
Jste velmi milováni a mnoho je vám odpuštěno.
…es wird intensiv mit ihnen gearbeitet.
…hojně se používají.
Určitý tvar pomocného slovesa je ve formální shodě s es, tedy ve 3. osobě
singuláru. Tímto se liší od rematizačního P, kde se určité sloveso formálně shoduje
s rematizovaným subjektem, např.:
93
Produkte nutzen sich im Laufe der Zeit ab, es werden strengere Sicherheitsnormen
entwickelt, und die Erkenntnisse von Wissenschaft und Technik schreiten fort.
Výrobky podléhají vlivu času, vypracovávají se přísnější bezpečnostní normy a
postupuje pokrok vědy a techniky.
Ostatní části věty, genitivní, dativní, předložkové doplnění a adverbiální určení
zůstávají v pasivní konstrukci ve stejné podobě jako v aktivu.
d. h. es wird von einer vollständigen Materialisierung aller Risiken
ausgegangen …
tj. vychází z úplného zmaterializování všech rizik…
Er hatte das Gefühl, es würde aus ihm getrunken, und dann hatte er
kein einziges Gefühl mehr, keinen Gedanken.
Měl pocit, jako by z něj pila, a pak už necítil nic, na nic nemyslel.
6.3.4.2.3. České protějšky německých konstrukcí s PČ
Analýzu českých protějšků německých konstrukcí s PČ můžeme rozdělit do těchto
kroků:
 analýza slovesných tvarů jako protějšků německého pasiva
 analýza počátků českých vět (tematických částí věty) a srovnání postavení
ekvivalentních větných členů v němčině
6.3.4.2.3.1.Protějšky německého pasiva
Je známo, že čeština užívá pasivních konstrukcí mnohem vzácněji než němčina.
V největším množství českých paralel (58%) se vyskytl zvratný tvar slovesa
(reflexivní deagentivum, reflexivní pasivum), např.:
Zu diesem Fest werden alle Freunde geladen, es wird viel gegessen, getrunken und
getanzt; alles, was geschieht, ist zeremoniell festgesetzt
Na slavnost se pozvou všichni přátelé, hodně se jí, pije a tančí; všechno, co se děje,
je určeno ceremoniálními pravidly.
94
Erklärung: es wurde nicht weniger gestorben, aber die Evakuierung der Stadt
wurde nun konsequenter und auch rigoroser durchgeführt.
Proč? Ne že by se umíralo méně, ale evakuace města se teď začala provádět
důsledněji a přísněji.
Méně častěji (34%) a změnou perspektivy aktantů figurovaly v českých paralelách
činné tvary sloves:
Es wird sogar hinter ihr hergerufen:
Dokonce za ní pokřikují:
„Herr Mundstock“, flüsterte auf dem Gang Frau Čížek, „es wird gerade gemeldet,
dass das Standrecht verhängt worden ist.
"Pane Mundstock," šeptala na chodbě paní Čížková, "teď právě hlásí, že vyhlásili
stanné právo.
České protějšky s opisným pasivem byly v menšině (5%):
…es wird einem geholfen sein…
…protože mu bude pomoženo…
Doložen je nevětný protějšek německé pasivní konstrukce:
Über seine Herkunft war wenig bekannt, es wurde nur gemunkelt, seine Vorfahren
seien konvertierte Juden gewesen…
O Felicianově původu se mnoho nevědělo, kromě domněnky, že jeho předky byli
židé, kteří konvertovali ke křesťanství…
Graficky znázorněno:
34%
5%
58%
3%
sloveso v činné rodě
sloveso v trpném rodě
zvratný tvar slovesa
nevětný útvar
95
6.3.4.2.3.2.Tematické části českých paralel a postavení jejich
německých protějšků
Očekávali bychom, že by protějšky německých vět s PČ mohly být české věty
začínající slovesem, neboť ostatní části věty mají pravděpodobně vyšší výpovědní
dynamičnost.
Např.:
…, es wurde geputzt und geforscht und wieder geputzt und wieder geforscht und
wieder geputzt.
…, uklízelo se a zkoumalo a zase uklízelo a zase zkoumalo a zase uklízelo.
…, es wurde weniger geraucht, dafür anscheinend um so mehr gearbeitet.
…, kouřilo se tu teď méně, zato se víc pracovalo.
Oproti očekávání však převládaly paralely začínající jinými větnými členy (69%):
 subjektem v aktivních konstrukcích
…aber es wurde hier geklopft, an meine Zellentür…
…ale někdo klepal zde, na dveře mé cely…
Subjekt označuje blíže nespecifikovanou osobu, rematické určení místa je ještě dále
upřesněno, v němčině je vysunuto silně rematické lokální upřesnění za druhou část
rámcové konstrukce (Nachfeld).
…es würde mir von niemand nachgefragt.
…nikdo se po mě už ani nezeptal.
Tematickému zájmennému subjektu v češtině odpovídá vyjádření původce děje v
německé pasivní konstrukci. Postavení předložkového spojení na začátek věty by
mělo rematizační efekt, proto zůstává uvnitř rámce.
 adverbiálním určením
…es wird gerade gemeldet, dass das Standrecht verhängt worden ist.
…teď právě hlásí, že vyhlásili stanné právo.
Určení času zesílené partikulí právě, navíc v nezvyklém pořadí (neutrálně zřejmě
právě teď), upoutává pozornost na závažnou informaci obsaženou v rematické
96
vedlejší větě. Předsunutí temporálního určení gerade na začátek věty by oslabilo
jeho výpovědní dynamičnost.
- es wurde einfach in sie reingeknallt -
jednoduše do nich stříleli V
obou paralelách vidíme naprostou shodu růstu výpovědní dynamiky až k
nejzávažnější infomaci vyjádřené participii reingeknallt – stříleli.
 navazovací partikulí ono
Das ist erst der Gesang, doch es wird ja nicht nur gesungen bei dieser
Demonstration gegen den widrigen Namen eines Platzes.
Ale to je teprve zpěv, jenže ono se při téhle demonstraci proti odpornému jménu
náměstí nejenom zpívá.
Ono v českých paralelách nelze v žádném případě považovat za subjekt, nýbrž za
navazovací partikuli, nebo při vyprávění dokonce za parazitní slovo umožňující
získat zlomek sekundy pro další formulaci. Česká paralela akcentuje jednoznačně
nejenom zpívá, důraz umocňuje intenzifikační partikule nejenom (navíc v delší
přízvučné podobě oproti slabší nejen). Vyrámované okolnostní určení v němčině se
jeví spíše jako dodatek a vysvětlivka.
es wurde ja bis in den Zweiten Weltkrieg hinein viel gebaut: Kasernen,
Barackenlager.
ono se taky až do druhé světové války náramně stavělo: kasárny, tábory s nízkými
baráky.
Ono zde plní funkci shodnou s předchozím dokladem. Výčet za dvojtečkami je v
obou paralelách rematem, vysunutí čistých pádových doplnění za druhou část
rámcové konstrukce má v němčině vždy silný rematizační efekt.
Takto bychom mohli rozebrat všechny doklady s PČ. Některé odchylky jsou
evidentně dány překladatelským postupem a individuální interpretací originálu
překladatelem, ale ve většině případů je přítomnost PČ na začátku věty logicky
odůvodnitelná, postavení větných členů je dáno obecnými slovoslednými
97
zákonitostmi (např. postavení určitého slovesa a klitik) a aktuálním členěním
výpovědi a z hlediska sdělné hodnoty koresponduje s češtinou.
6.3.4.2.4. Shrnutí
o PČ obsazuje první pozici ve větách v bezpodmětných pasivních
konstrukcích.
o PČ nemá český protějšek.
o Pouze v 5% českých dokladů německých bezpodmětných pasivních
konstrukcí se vyskytlo opisné pasivum, 58% dokladů tvořily protějšky
s reflexivním pasivem a ve 34% je doloženo sloveso v činném rodě.
o Pouze 31% českých paralel začínalo určitým slovesem.
o 69% českých paralel začínalo jiným větným členem, subjektem v aktivních
konstrukcích, adverbiálním určením nebo navazovací partikulí ono.
o Lingvodidaktická obtížnost jevu úzce souvisí s obtížností fenoménu
německého pasiva a se strukturními odlišnostmi jeho českých protějšků.
6.3.4.2.5. Lingvodidaktická poznámka
PČ je stejně jako PR jazykový element, který nemá v češtině protějšek, je tedy pro
české rodilé mluvčí cizí.
Setkávají se s ním mírně pokročilí žáci a studenti němčiny (směřující z úrovně A2
k úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky)152
v souvislosti s úvodem do problematiky německého pasiva.
Určitou výhodou zde může být fakt, že setkání s PČ s velkou pravděpodobností
předchází konfrontace s PR, kdy je faktický subjekt odsunut do rematické oblasti a
začátek věty obsazen pozičním es/expletivem (např. Es war einmal…). Rovněž by
v této fázi pokročilosti mělo být samozřejmé a upevněné postavení určitého slovesa
ve větě oznamovací (na druhé pozici). Neobsadí-li první pozici jiný větný člen,
nastupuje es.
152
Srov. např. http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/spolecny-evropsky-referencni-ramec-projazyky
(29.1.2015)
98
Výrazně problematičtější než výskyt es v bezpodmětných pasivních konstrukcích je
skutečnost, že jejich české protějšky zpravidla neobsahují „klasické“ pasivum,
nýbrž nejčastěji reflexivní deagentivum – viz výše).
Např.:
Zu diesem Fest werden alle Freunde geladen, es wird viel gegessen, getrunken und
getanzt; alles, was geschieht, ist zeremoniell festgesetzt
Na slavnost se pozvou všichni přátelé, hodně se jí, pije a tančí; všechno, co se děje,
je určeno ceremoniálními pravidly.
Proto patří mnohdy kapitoly o pasivu a cvičení k tomuto jevu k těm hůře chápaným
a méně oblíbeným.
Paradoxně častější chybou než vynechání es na počátku pasivních konstrukcí bývá
nenáležité kladení es za určité sloveso pasivní konstrukce,
např.
Es wird viel gegessen, getrunken und getanzt
*Jetzt wird es viel gegessen, getrunken und getanzt.
Správné užití PČ je cvičeno nejen v klasických gramatických transformačních
cvičeních, ale zejména užíváním pasivních konstrukcí v přirozených
komunikačních situacích (např.: Was wird in der Deutschstunde/auf dem Sportplatz,
im Urlaub/in der Küche gemacht? Was wird gerade gemacht? apod. pantomimická
cvičení, komentáře k situačním obrázkům, fotografiím, filmovým
sekvencím). Upevnění a správné užívání pasivních konstrukcí je dlouhodobým
úkolem, jenž přesahuje i do vyšších pokročilostí.
6.3.4.3. Tematické es (PT)
Jak již bylo zmíněno v předmluvě práce, zůstávají některé typy es stranou
pozornosti četných německých monografií a článků o dané problematice. Bývají
uváděny jen kurzoricky, chybí hlubší analýza a liší se i přiřazení k ostatním
subkategoriím es. K těmto typům patří bezpochyby es vyskytující se ve větách s
několika německými slovesy označujícími nepříjemné psychosomatické stavy,
převážně pocity velkého strachu či jiného diskomfortu (např. grauen, grausen,
99
gruseln, schaudern, frösteln, ekeln…). Neprobádanost daných konstrukcí i
strukturní odlišnost jejich českých protějšků představují navzdory jejich nízké
frekvenci výzvu k podrobnějšímu výzkumu.
Vzhledem k převládajícím shodným vlastnostem s PR a PČ řadíme expletivum
v konstrukcích jako např:
Es graute mir schon immer vor dir.
Vždycky jsem se tě děsila.
k pozičním es153
.
V odborné germanistické literatuře je es v těchto konstrukcích pouze zmíněno,
neexistuje žádný seznam sloves se shodnými syntaktickými vlastnostmi,
nejednotnost panuje ve vymezení funkce es, neboť vykazuje některé vlastnosti
formálního subjektu, jiné pozičního es154
.
Proživatel, tedy osoba, jež nepříjemný stav pociťuje, je označen ve větě jménem
v dativu či akuzativu. Nereferenční tematické es plní před slovesem obligatorně
funkci tzv. „pozičního es“(umožňuje slovesu zaujmout druhou pozici ve větě), za
slovesem nebo za uvozovacím slovem ve struktuře vedlejší věty se vyskytuje
fakultativně: Es graust ihm vor der Operation. Vor der Operation graust (es) ihm.
Ihm graust (es) vor der Operation.
Čeština jazykový prostředek ekvivalentní tomuto typu es nemá, což může být pro
české rodilé mluvčí učící se němčině zdrojem interferenčních chyb. Neobvyklé pro
Čechy je rovněž označení proživatele jménem v dativu nebo akuzativu, neboť české
protějšky těchto sloves označují proživatele zpravidla nominativem: Es graust
jedem vor ihr. Každý se jí děsí., ale např.: Mike schauderte. Mika zamrazilo.
153
Pouze u Erka a Koshuarové 1968: 5 tvoří es v těchto konstrukcích samostatnou subkategorii.
Tento pohled se vzhledem k jedinečné vlastnosti tohoto es (viz níže) jeví jako logický a správný. S
přihlédnutím k velmi nízké frekvenci daných konstrukcí a i z lingvodidaktického hlediska
považujeme však další položku v klasifikaci es za neefektivní.
154
Např. Pütz 1975 řadí tato es do stejné kategorie jako formální subjekty a objekty.
100
Frekvence PT je velmi nízká. PT, tematizační poziční es, jsou zastoupena
v dokladovém materiálu pozičních es pouze jedním procentem.
6.3.4.3.1. Cíle výkumu
Výzkum konstrukcí s PT si klade tyto dílčí cíle:
 sestavit co nejúplnější seznam zmiňovaných sloves a roztřídit je podle
významu (pocity strachu, nevolnosti, chladu, žádosti…),
 popsat strukturu konstrukcí s těmito slovesy, zaměřit se na označení
proživatele jménem v akuzativu a dativu, zjistit dominantní formu označení
proživatele u jednotlivých sloves,
 podchytit a popsat povahu es v těchto konstrukcích,
 pokusit se nalézt odpověď na otázku, v kterých případech/zda vůbec je es
v pozicích za slovesem obligatorní,
 podchytit a popsat české ekvivalentní konstrukce,
 formulovat lingvodidaktická doporučení pro zařazování dané problematiky
do výuky (např. která slovesa zařadit na konkrétních stupních pokročilosti).
Výsledky analýzy korpusových dat jsou konfrontovány s výsledky malého
dotazníkového šetření.
6.3.4.3.2. Slovesa a jejich sémantické skupiny
Sestavit úplný seznam zmiňovaných sloves není snadné. Většina z nich je velmi
málo frekventní, ve slovnících bývají označována jako archaická nebo stylisticky
příznaková (gehoben – vyskytují se zpravidla v textech vysokého stylu).
Podle významu je můžeme roztřídit do těchto skupin:
 pocity velkého strachu: bangen, grauen, grausen, gruseln, schaudern,
schauern,
 pocity nevolnosti: schwindeln,
 pocity hladu a žízně: dürsten, hungern,
 pocity odporu: ekeln,
 pocity chladu: frieren, frösteln,
 pocity intenzivního chtění: gelüsten, verlangen.
101
Jednotlivé pocity psychického diskomfortu i chtění se prolínají:
hungern - hladovět i chtít
frösteln - mrazit z chladu i strachu
schauern, schaudern - chvět se chladem i strachem
Některá slovesa se používají častěji v odlišném významu:
schwindeln - točit se hlava/mít závrať, ale častěji švindlovat/podvádět
grauen - děsit se, ale častěji šedivět a rozednívat se
6.3.4.3.3. Funkce es ve strukturách s těmito slovesy
Es na začátku věty plní funkci pozičního prvku (expletiva), umožnuje slovesu
zaujmout ve větě oznamovací druhou pozici. V případě, že první pozici ve větě
neobsadí jiný větný člen (není-li k dispozici nebo není-li pro jeho umístění na
začátku věty důvod z hlediska aktuálního členění výpovědi), pomáhá es na začátku
věty udržet označení proživatele v tematické oblasti bezprostředně za určitým
slovesem. Umístění označení osoby zájmenem nebo substantivem v akuzativu nebo
dativu na začátek věty je vždy příznakové a u zájmen zpravidla rematizační. Jde o
silné zdůraznění, de facto o jedinou možnost přesunu osobního zájmena, které má v
oblasti uvnitř rámcové konstrukce či za určitým slovesem ve větách bez rámcové
konstrukce – Mittelfeld - pevně danou pozici.
Pokud je začátek věty obsazen jiným větným členem nebo v konstrukci uvedené
věty vedlejší, je výskyt es za určitým slovesem nebo uvozovacím slovem
fakultativní, převládající jsou doklady bez es155
.
6.3.4.3.4. Poziční es a formální subjekt
Je zřejmé, že es v popisovaných konstrukcích vykazuje PT vlastnosti typické pro
poziční es, vlastnosti typické pro formální subjekt a vlastnosti specifické.
155
Srov. Peloušková 2009: 90-104.
102
6.3.4.3.4.1. Vlastnost pozičního es:
Na začátku oznamovací věty plní obligatorně úlohu pozičního prvku (expletiva),
stojí před určitým slovesem.
6.3.4.3.4.2. Vlastnosti formálního subjektu
 Určité sloveso stojí vždy ve 3. osobě singuláru (formální shoda es se
slovesem).
 Sloveso je vždy v činném rodě, nelze je převést do trpného rodu.
 Za určitým slovesem nebo uvozovacím slovem stojí v klitické oblasti156
před ostatními klitiky (osobními zájmeny), tedy bezprostředně za
určitým slovesem, příp. uvozovacím slovem.
6.3.4.3.4.3. Vlastnosti společné s pozičním es a
formálním subjektem
 Es je sémanticky prázdné, nereferenční.
 Es je nenahraditelné jiným výrazem.
 Es se v subjektové pozici (na začátku věty) chová jako větný člen/aktant,
odsouvá sloveso na náležitou druhou pozici.
 Es je vždy nepřízvučné (klitikon).
6.3.4.3.4.4. Specifická vlastnost
V pozici za určitým slovesem nebo uvozovacím slovem je fakultativní. Tuto
vlastnost mají i některé koreláty, např.:
Desto wichtiger ist (es), dass ich es tue.
Tím důležitější je, abych tak učinil.
K vymezení PT, pozičních es (P = PR a PČ) a formálního subjektu (FS) postačí
tedy pouze dva distinktivní rysy:
 formální shoda se slovesem (3. os. sg. akt.),
 fakultativní v některých pozicích.
156
Tzv. „Wackernagel-Position“.
103
formální shoda se
slovesem (pouze 3. os.
sg. akt.)
fakultativní v některých
pozicích
PT + +
P - FS
+ -
6.3.4.3.4.5. Popis německých větných struktur a jejich
českých protějšků
Struktury s německými slovesy i jejich protějšky jsou popisovány jednotným
způsobem.
Sledujeme:
 označení proživatele jménem v dativu či akuzativu,
 výskyt a postavení es,
 české ekvivalenty konstrukcí s PT a jejich struktury.
Vzhledem k nízké frekvenci zkoumaných sloves a zatím nevelkému rozsahu
současného paralelního korpusu InterCorp je počet dokladů nepříliš vysoký. Přesto
poskytuje poměrně objektivní a pro naši studii dostačující pohled na zkoumané
struktury. Pro ještě hlubší jednojazyčnou analýzu by bylo možné vytěžit dostatečné
množství dokladů z jednojazyčných korpusů, např. tzv. Mannheimského korpusu.
6.3.4.3.4.5.1. Pocity (velkého) strachu
bangen (7157
): VDP(vorD)158
 Označení proživatele
Ve všech dokladech je proživatel uveden v dativu, např.:
Allein, wovor mir bangt, ist seine Passion, Eheschließungen zu arrangieren.
Čeho se obávám, to je jeho vášeň pro organizování sňatků.
157
Počet zkoumaných paralelních dokladů. Tento počet je uveden u všech zkoumaných sloves a
poskytuje představu o jejich četnosti. Vzhledem k nízké četnosti sloves, byly využity všechny
dokady s danými slovesy z korpusu InterCorp (dotaz na lemma slovesa).
158
U zkoumaných sloves uvádíme větný vzorec: V=sloveso, D=doplnění (označení proživatele)
v dativu, A=doplnění (označení proživatele) v akuzativu, P=předložkové doplnění (uvedena rovněž
předložka a pád, který se s ní pojí).
104
Es bangt mir davor, aber ich brauche nicht traurig zu sein…
Je mi z toho úzko, ale nesmím být smutná…
 Výskyt a postavení es
o V 71% dokladů se es nevyskytuje, např.:
Ihr bangte jedes Mal vor dem Ausflug.
Tyto výlety v ní vždy vzbuzovaly obavy.
o Es se vyskytuje pouze ve dvou dokladech (29%), v obou dokladech
stojí na začátku věty:
Es bangt mir vor einer Situation, da eine liebende und ungeliebte Frau mit ihrer
Rückkehr droht,…
Snáším úzkostně situace, kdy milující a nemilovaná žena vyhrožuje svými návraty,…
Es bangt mir davor, aber ich brauche nicht traurig zu sein…
Je mi z toho úzko, ale nesmím být smutná…
 České ekvivalenty
o Převládají podmětné protějšky, přičemž podmět označuje
 proživatele strachu či úzkosti: někdo se bojí něčeho, někdo
snáší něco úzkostně, někdo se obává něčeho, někdo má
starosti o něco/někoho,
 původce či příčinu psychosomatického stavu: někoho mučí
strach.
o Pouze jeden protějšek je bezpodmětný, proživatel je uveden v dativu:
někomu je úzko z něčeho.
Frekventnější než bezpodmětné konstrukce se slovesem bangen jsou ve stejném
významu bezpodmětné konstrukce se slovesy sein nebo werden a adverbiem bange,
příp.ustáleně spojeným s angst. Proživatel je uveden v dativu a poměrně zřídka se v
konstrukcích objevuje es, obligatorně na začátku věty, vzácně za slovesem nebo
uvozovacím slovem věty vedlejší, např.:
105
Es kann ihm eventuell nach seinem alten Heim bange wern, und er könnt Reissaus
nehmen, wenn Sie ihn losbinden möchten.
Vono se mu třeba může zastesknout po starým domově a von by moh vzít roha,
kdybyste ho odvázal ze šňůry .
Nun, mein Mädchen, bin ich aber so alt, dass es mir um mein Leben nicht
mehr bange ist.
Ale teď jsem, panenko, tak stará, že se už o svůj život nebojím.
Langsam wurde es Ofal bange.
Ofalovi začalo být úzko.
Mir wird, wie ich den Leitenden so im Profil sehe, angst und bange.
Jak se tak na něj z profilu dívám, pocítím strach.
Er selbst begreife erst in groben Zügen, Eugen solle froh sein über seine
Mittelmäßigkeit, manchmal werde einem angst und bange.
I on sám to zatím chápe jen v hrubších obrysech, takže Evžen by se mohl ze své
průměrnosti radovat , neboť někdy člověka až přepadá děs.
Mnohem častěji než bezpodmětné konstrukce se slovesem bangen se vyskytují
podmětné věty s tímto slovesem (7:120), např.:
Die Menschen vermögen nur zu warten und zu bangen.
Lidé umějí jen čekat a třást se strachy.
Jeder wünschte sich mehr, forderte Besseres oder bangte vor Schlimmerem.
Každý toho chce víc, hledá něco lepšího nebo se děsí horšího.
Poměrně frekventní jsou též substantiva Bange nebo Bangen, např.:
„Keine Bange“, sagte Langdon.
"Nebojte se," uklidňoval ho Langdon.
Die Cousine fragte mit Verwunderung, fast mit Bangen.
106
Sestřenka se ptala s podivem, skoro s úzkostí.
grauen (50): VDP(vorD)
 Označení proživatele
Ve všech dokladech je proživatel uveden v dativu, např.:
Und vor der Arbeit graute es mir am meisten.
Ze všeho nejvíc jsem se ale děsil práce.
Tao Chi'en hatte viel von den Dampfschiffen reden gehört, und ihm graute vor
ihnen.
Tao Čchien už o lodích poháněných parou slyšel a měl z nich hrůzu.
 Výskyt a postavení es
o V 90% dokladů se es nevyskytuje, např.:
Vor dem graut mir mehr als vor Hitler…
Z ní já mám větší hrůzu nežli z Hitlera…
o Es se vyskytuje pouze v 5 dokladech (10%).
 Pouze v jednom dokladu stojí es jako expletivum na začátku
věty:
Es graute ihm vor dem, was er gleich sehen würde, und er öffnete seine
schmerzenden Augen.
Oči ho dosud pálily, ale otevřel je, předem naplněn hrůzou z toho, co uvidí.
 Ve čtyřech dokladech se es vyskytuje v pozici za slovesem
nebo uvozovacím slovem, např.:
Und vor der Arbeit graute es mir am meisten.
Ze všeho nejvíc jsem se ale děsil práce.
Mir graute vor einem Leben mit Lucie, genauso wie es mir graut, wenn ich daran
denke,…
Děsil jsem se života s Lucií, stejně jako se děsím, pomyslím - li,…
 České ekvivalenty
Všechny české ekvivalenty jsou podmětné, přičemž podmět označuje:
107
o proživatele: někdo se děsí něčeho, někdo se hrozí něčeho, někdo se
bojí něčeho, někdo se obává něčeho, někdo má strach z něčeho,
někdo pociťuje děs z něčeho, někdo má hrůzu z něčeho,
o původce či příčinu psychosomatického stavu: něco děsí někoho, něco
leká někoho, něco v někom vzbuzuje děs, někomu se něco hnusí, na
někoho doléhá hrůza z něčeho.
grausen (17): VD/AP(vorD)
 Označení proživatele
Proživatel je uveden v dativu, pouze v jednom případě jednoznačně v akuzativu,
v některých případech nebylo možné vzhledem k homonymii tvarů rozlišit, zda jde
o dativ či akuzativ:
»Mir (dativ) graust davor«, sagte ich.
„Mám z ní hrůzu“, přiznal jsem.
Ich weiß nur eins: dass mich (akuzativ) vor diesem Säugling graust, weil er nicht
riecht, wie Kinder riechen sollen."
Já vím jenom jedno, že mě z tohohle kojence jímá hrůza, protože nevoní, jak by měly
vonět děti."
Uns (D nebo A) graust vor solcher staubtrockener luftleerer innerer Ruhe und
Harmonie, von der der aufgewühlte Christus einst wahrlich nichts wußte .
Při pohledu na takový vyschlý, vzduchoprázdný vnitřní klid a harmonii, jež
rozdrásaný Kristus ve své době vskutku neznal, nás mrazí.
 Výskyt a postavení es
o Es se nevyskytuje ve 12 dokladech (71%), např.:
»Mir graust davor«, sagte ich.
„Mám z ní hrůzu“, přiznal jsem.
o Es zahrnuje 5 dokladů (28%).
 Pouze v jednom dokladu stojí es jako expletivum na začátku
věty:
Es graust ihm vor ihr.
108
Děsí se jí.
 Ve čtyřech dokladech se es vyskytuje v pozici za slovesem
nebo uvozovacím slovem es, např.:
…aber Lucky grauste es vor den übelriechenden Arzneitränken und den
Akupunkturnadeln…
…jenže Lucky se děsil páchnoucích roztoků a akupunkturních jehel…
Keiner konnte umhin, das Weihnachtsessen in Hogwarts zu genießen, nicht einmal
einer, den es davor grauste, später den Vielsaft-Trank zu schlucken.
Vánoční oběd v Bradavicích byl zážitkem pro každého - dokonce i pro ně tři, ačkoli
v nich byla malá dušička, neboť ještě toho dne měli vypít Mnoholičný lektvar.
 České ekvivalenty
České ekvivalenty jsou
o podmětné, podmět označuje
 proživatele: někdo se děsí něčeho, někdo má hrůzu
z něčeho,
 původce či příčinu psychosomatického stavu: něco
někoho děsí, někoho jímá z něčeho hrůza (proživatel je
uveden v akuzativu).
o bezpodmětné s užitím proživatele v akuzativu (1 doklad):
Uns graust vor solcher staubtrockener luftleerer innerer Ruhe und Harmonie, von
der der aufgewühlte Christus einst wahrlich nichts wußte .
Při pohledu na takový vyschlý, vzduchoprázdný vnitřní klid a harmonii, jež
rozdrásaný Kristus ve své době vskutku neznal, nás mrazí.
o idiomy: v někom je malá dušička, někomu vstávají vlasy hrůzou
gruseln (6): VD/AP(vorD)
 Označení proživatele
Proživatel je uveden v dativu (67%) nebo v akuzativu (33%):
ach, wie gruselte mir (dativ), ach, wie gruselt es mir (dativ)!
ach, já se bojím, ach, já se bojím!
109
In Kirchen hat es ihn (akuzativ) immer gegruselt, auch in den schönsten.
V kostelech mu vždycky běhal mráz po zádech, i v těch nejkrásnějších.
 Výskyt a postavení es
o Es se nevyskytuje ve 4 dokladech (77%), např.:
Wie gruselt mir, oh, wie gruselt mir jetzt! ,und wirklich, es gibt das:
Mám zimnici, mám strašnou zimnici! ,a skutečně to existuje:
o Ve 2 dokladech (33%) figurovalo es za určitým slovesem či za
uvozovacím slovem:
In Kirchen hat es ihn immer gegruselt, auch in den schönsten.
V kostelech mu vždycky běhal mráz po zádech, i v těch nejkrásnějších.
…dass es einen gruseln konnte…
…že člověka skoro jímala hrůza…
 České protějšky jsou
o podmětné, přičemž podmět označuje
 proživatele: někdo se bojí,
 původce či příčinu psychosomatického stavu: někoho jímá
hrůza.
o Idiomy: někomu běhá mráz po zádech (50% všech dokladů)
V jednom dokladu bylo užito slovesa ve smyslu „být velmi zima“:
Wie gruselt mir, oh, wie gruselt mir jetzt!
Mám zimnici, mám strašnou zimnici!
Je zřejmé, že je u tohoto slovesa propojen pocit strachu a chladu.
sich gruseln
V korpusu byly nalezeny 3 doklady zvratného slovesa sich gruseln (rovněž mít
velký strach, hrůzu), proživatel je uveden v nominativu (subjekt):
Andrea kommt nicht mehr in mein Zimmer, weil sie sich vor der Schlange gruselt.
Andrea ke mně do pokoje vůbec nechodí, protože má z té hadí kůže hrůzu.
110
schaudern (33-63): VA/DP(vorD, beiD)
 Označení proživatele
Proživatel je označen jménem v akuzativu (52%) nebo dativu (48%). Značně
rozpětí počtu výskytů je dáno vysokou tvarovou homonymií v němčině, kdy není
možné vždy jednoznačně určit pád jména v nominativu, akuzativu či dativu
(zejména u vlastních jmen), např.:
Lucille (nominativ, dativ nebo akuzativ) schauderte ebenfalls.
Lucille se otřásla.
Užití akuzativu a dativu pro označení proživatele je kvantitativně přibližně
vyrovnané:
Ihm (dativ) schaudert nicht vor ihr.
Neděsí se jí.
Ihn (akuzativ) schauderte vor jeder Erklärung.
Měl hrůzu z jakéhokoli vysvětlování.
 Výskyt a postavení es
o Es se nevyskytuje ve 13-43 dokladech z 33-63 (40-68%), např.:
Ihn schauderte vor jeder Erklärung.
Měl hrůzu z jakéhokoli vysvětlování.
o Es se vyskytuje ve 20 dokladech z 33-63 (61-31%).
 Es jako expletivum na začátku věty figuruje v 8 dokladech
z 33-63 (24-13%), např.:
Erika Kohut fühlt einen menschlichen Körper in ihrem Rücken, und es
schaudert sie.
Erika Kohutová ucítí v zádech lidské tělo a přeběhne jí po nich mráz.
 Es v jiných pozicích stojí
 v pozici za určitým slovesem v 6 dokladech (18%-
10%)
Wollüstig schaudert es ihn vor dem Blick in die innere Maschinerie der Seele.
111
Při nahlédnutí do vnitřní mašinérie duše ho slastně zamrazí. (Zde výjimečně
nejde o nepříjený pocit, nýbrž o „slastné, žádostivé mrazení“.),
 za uvozovacím slovem rovněž v 6 dokladech (18%-
10%), např.:
…und für einen Moment glaubte er einen Ausdruck von solchem Schmerz und Leid
zu erkennen, dass es ihn schauderte.
Chviličku jako by v jejích očích viděl takovou bolest a utrpení, že ho zamrazilo.
Česká bezpodmětná paralela je vystavěna shodně.
Jako (teritoriální) varianty slovesa schaudern uvádějí slovníky rovněž schauern,
schuddern, schudern, schoddern. V korpusu InterCorp nebyly nalezeny žádné
doklady těchto variant. Jejich frekvence a význam pro studii jsou zcela
zanedbatelné.
 České ekvivalenty jsou
o podmětné:
 Podmět označuje proživatele: někdo se otřese, někdo se
(za)chvěje, někdo se bojí, někdo má hrůzu, někdo se obává,
že, někdo je roztřesený někdo trne, někdo se zděsí, někdo
neovládne chvění, někdo je otřesen, někdo se zhrozí.
 Podmět označuje původce psychosomatického stavu,
proživatel je označen jménem v akuzativu: něco děsí někoho.
o bezpodmětné, proživatel je označen jménem v akuzativu: někoho
mrazí, když, někoho zamrazí, když, někoho šokuje něco
o idiomy: někomu běhá/přeběhne/přebíhá mráz po zádech, někoho
obchází děs, někým lomcuje hrůza
o nevětné: jaká hrůza
Chvění je způsobeno většinou nepříjemným zážitkem, strachem, jde o spojení
pocitu strachu s chladem a třasem.
O něco frekventnější než bezpodmětné věty jsou se slovesem schaudern věty, ve
kterých je proživatel uveden jako subjekt v nominativu (37-67): VS(P)(beiD)
112
Ich sah ihn an und schauderte.
Podíval jsem se na něho a zachvěl jsem se.
Oproti bezpodmětným konstrukcím je zde nepatrný významový posun od pocitu
k projevu těla (zachvět se, otřást se, cukat se, ale také jímat hrůza, uleknout se,
zamrazit).
Nezanedbatelný je rovněž výskyt podmětných konstrukcí se slovesem lassen,
označením proživate v akuzativu a slovesem schaudern v infinitivu (12):
V(lassen)SAP(vorD,beiD)I159
(schaudern):
Serena strahlte eine Lebendigkeit und Stärke aus, die Mike schaudern ließ.
Vyzařovala z ní energie a síla, které Mika děsily.
Die Erinnerung an ihren Duft in allen Zimmern ließ ihn vor Lust schaudern.
Když si vybavil to, co k ní patřilo a čím byly místnosti, které obývala, prostoupeny,
zachvěl se slastí.
Subjekt označuje původce či příčinu psychosomatického stavu/děje.
Strukturně zajímavé jsou i doklady se slovesem machen, s označením původce
v nominativu a proživatele v akuzativu a infinitivem schaudern (3):
V(machen)SAP(vorD,beiD)I(schaudern):
Allein die Vorstellung, »dass es so etwas gibt«, lahmte sie in allem, was sie
unternahm und dachte, und machte sie schaudern und erstarren.
Ve všem, co začínala dělat anebo myslit, brzdilo a mrazilo ji hned na samém
začátku vědomí, "že něco takového existuje".
6.3.4.3.4.5.2. Pocit nevolnosti, závrati
schwindeln (21) VA/D
 Označení proživatele
Proživatel je uveden častěji v dativu (77%), zřídka v akuzativu (23%), např.:
Mir schwindelte.
Točila se mi hlava
159
I označuje ve větném vzorci infinitivní doplnění, které je zde reprezentováno slovesem
schaudern.
113
Ihn schwindelte ein wenig, als er nach unten blickte.
Když pohlédl dolů, zatočila se mu maličko hlava.
 Výskyt a postavení es
o Es se vyskytlo pouze v 16% dokladů, ve dvou dokladech na začátku
věty, v jednom dokladu za uvozovacím slovem věty vedlejší:
…wo man plötzlich gewußt hat, was es heißt: Es schwindelte ihn…
…kdy člověk najednou poznal, co znamená dostat závrať…
…und es schwindelte ihm.
…a jímala ho závrať.
Dass ihr ein Irrer gegenübersaß, ein Mann, dem es schwindelte von einer Unruhe
der Art, die immer einen Ausweg findet, wußte sie nicht.
Netušila, že má naproti sobě maniaka, muže trpícího závratí z neklidu, jenž si
pokaždé někudy najde cestu ven.
 České ekvivalenty
České ekvivalenty jsou:
o podmětné (často na hranici idiomu), někomu se (za)točí hlava,
někoho jímá závrať, někdo má závrať, někdo dostane závrať, někdo
trpí závratí, na někoho jdou mdloby, něco někoho zmate,
o bezpodmětné, proživatel je uveden v dativu: někomu je nevolno,
o idiomy: někomu jde hlava kolem.
V obdobném významu jsou doloženy věty (3) s podmětem Kopf (hlava), např.,
proživatel je uveden v dativu (dativus possessivus):
Ihm schwindelte leicht der Kopf.
Točila se mu slabě hlava.
Mogli schwindelte der Kopf,
Ač cítil Mauglí nevolnost a závrať,
114
Ve stejném významu jsou doloženy struktury se slovesy lassen (2) a machen (2) a
schwindeln v infinitivu, proživatel je uveden v akuzativu, subjektem je označen
původce stavu:
Der Anblick ließ ihn schwindeln.
Zatočila se mu z toho hlava.
Diese zweifache Ferne hatte den vierjährigen Knaben schwindeln gemacht.
Ta dvojí dálka probouzela v čtyřletém chlapci závrať.
Poněkud frekventnější je užití slovesa schwindeln ve smyslu podvádět, švindlovat,
šidit, předstírat, lhát, např.:
„Du hast geschwindelt“, sagte er, „du hast zwischen den Fingern durchgeschaut.“
„Švindloval jsi,“ řekl otec, „díval ses přes prsty.“
Und da Gehaltserhöhungen verboten sind, müssen die Leute wohl oder übel
schwindeln.
A protože zvyšování platů je zakázáno, musejí lidé šidit za každou cenu.
6.3.4.3.4.5.3. Pocity hladu a žízně (přeneseně chtění)
dürsten (5) VAP(nach)
 Označení proživatele
Proživatel je uveden v akuzativu, např.:
Doch nach einiger Zeit stellte ich fest, dass unsere Korrespondenz hoffnungslos
einseitig war - mich aber dürstete es nach Zwiesprache.
Jenomže po čase jsem zjistila, že naše korespondence je beznadějně jednostranná,
zatímco já prahla po dialogu.
 Výskyt a postavení es
o Es se vyskytlo ve 40 % dokladů, v jednom dokladu na začátku věty,
v jednom dokladu za určitým slovesem:
César Santos riet zur Vorsicht, denn das Wasser war trüb, und einige Stunden zuvor
hatten sie Kaimane gesehen, aber allen war heiß, und es dürstete sie nach
Abkühlung.
115
César Santos je upozornil, aby dávali pozor, protože voda byla kalná a před
několika hodinami zahlédli kajmany; všichni však byli rozpálení a měli žízeň.
Doch nach einiger Zeit stellte ich fest, dass unsere Korrespondenz hoffnungslos
einseitig war - mich aber dürstete es nach Zwiesprache.
Jenomže po čase jsem zjistila, že naše korespondence je beznadějně jednostranná,
zatímco já prahla po dialogu.
 České ekvivalenty
České ekvivalenty jsou podmětné: někdo prahne po něčem, někdo žízní (po něčem),
někdo má žízeň.
Slovesa je tedy užito v původním i přeneseném významu (toužit/prahnout/dychtit
po něčem, chtít něco).
Několikanásobně častěji (38:5) je doloženo dürsten v podmětných větách, a to jak
v původním, tak i v přeneseném významu:
Sie hungern oder dürsten, und sobald sie murren, sind sie vom Zerfall bedroht.
Hladovějí nebo žízní, a jakmile začnou reptat, jsou ohroženi rozpadem.
Er behandelte aber die Stute schlecht, dürstete nach Rache und harrte seiner
Stunde. Sie kam.
Nechával ji ale ve špíně, vůbec o ni nedbal, žíznil po pomstě, čekal, až přijde jeho
hodina, a dočkal se.
Nejčastější je v původním významu v němčině i češtině verbonominální spojení
Durst haben – mít žízeň.
hungern (4) VA v původním významu, VAP(nach) v přeneseném významu
 Označení proživatele
Proživatel je uveden v akuzativu:
"Mich hungert", sagte Mogli zu guter Letzt. "Ich bin ein Fremdling in diesem Teil
der Dschungel.
"Chce se mi jíst, "řekl Mauglí, "jsem cizím v této části džungle.
116
Weil der Tag nie kommt, an dem alle faulen Äpfel gegessen sind, weil immer Äpfel
nachfaulen und nichts weggeworfen werden darf, hungert sie nach einer fremden
verbotenen Frucht .
Děti lační po cizím zakázaném ovoci, protože všechna ta nahnilá jablka se nikdy
nesnědí, protože jablka hnijí stále dál a nic se nesmí zahodit.
 Výskyt a postavení es
V žádném dokladu se nevyskytlo es.
 České ekvivalenty
České protějšky jsou:
o podmětné: někdo lační po něčem, někdo hladoví po něčem, někdo má
hlad,
o bezpodmětné, proživatel je uveden v dativu: někomu se chce jíst.
Mnohonásobně častěji (134:4) je doloženo hungern v podmětných větách, a to jak
v původním, tak i v přeneseném (méně často) významu:
Er muß hungern.
Musí hladovět.
Er hungert nach Liebe und mag mich jeden Tag mehr, das merke ich gut.
Dychtí po lásce a každým dnem mě má víc rád, to na něm vidím.
Samozřejmě nejfrekventnější je v původním významu v němčině i češtině
vebonominální spojení Hunger haben – mít hlad.160
6.3.4.3.4.5.4. Pocit odporu, hnusu
ekeln (17) VA/DP(vorD)
 Označení proživatele
Proživatel je uveden v akuzativu (82%), méně často v dativu (18%), např.:
160
Z paralelního korpusu InterCorp bylo vytěženo 934 dokladů slova Hunger, převážně ve spojení
Hunger haben.
117
Er half eigenhändig mit, den Kranken die enge Stiege hinaufzutragen, obwohl ihn
(akuzativ) unsäglich vor den Pusteln und den schwärenden Furunkeln ekelte.
Vlastnoručně pomáhal při přenášení nemocného po úzkých schodech, ačkoli se mu
nevýslovně hnusily pupínky a hnisající nežity.
…und jetzt ekelt dir (dativ) vor mir…
…a teď se mě štítíš…
 Výskyt a postavení es
o Es se vyskytuje v 59% dokladů.
 Ve 4 dokladech (40%) plní funkci pozičního prvku
(expletiva), např.:
Es ekelte ihn vor diesem Volk,…
Stejně tak se mu hnusil všechen ten lid,…
 V 6 dokladech (60%) stojí za uvozovacím slovem věty
vedlejší (vždy s proživatelem v akuzativu), např.:
Agnes ist sich sicher, dass es den Vater gerade vor dieser Intimität ekelte.
Agnes je si jista, že právě této intimity se otec štítil.
 České ekvivalenty
České ekvivalenty jsou
o podmětné, podmět označuje
 proživatele: někdo se štítí něčeho, někdo si něco hnusí
 původce či příčinu psychosomatického stavu, označení
proživatele je v dativu: něco se někomu hnusí, něco se
někomu oškliví,
o Idiom: někomu se zvedá žaludek z něčeho
Frekventnější (45:17) jsou v identickém významu doklady se zvratným sich ekeln
(VSP(vorD)), ve kterých subjekt označuje proživatele, např.:
Ich sah so aus, dass ich mich vor mir selber ekelte.
Vypadal jsem tak, že jsem se hnusil sám sobě
118
Srovnatelně frekventní (17:17) jsou sémanticky totožné věty se slovesem anekeln
(VSA), v nichž je proživatel uveden v akuzativu:
Alles ekelt mich an.
Všechno mě zhnusuje.
Teresa, die auf mich losstürzt und mich in einer Wolke aus Schweiß und Parfüm
umarmt, ekelt mich an.
Zvedá se mi žaludek z Terezy, která se vždycky přižene jako vichřice, a obklopena
oblakem potu a voňavky, mě začne objímat.
6.3.4.3.4.5.5. Pocity chladu
frieren (20-32) VA. Značné rozpětí v počtu výskytů je dáno nejednoznačností tvarů
nominativu a akuzativu, zejména u vlastních jmen, např.:
Im Übrigen fror Ellert (nominativ nebo akuzativ) bereits auch.
Ellertovi byla ostatně také zima.
Frieren v subjektových větách je podstatně frekventnější než ve zkoumaných
konstrukcích, doloženo je celkem 242 „frieren“, z toho 222-216 (homonymie tvarů
nominativu a akuzativ zejména u jmen) v subjektových větách, např.:
Man friert nicht im Winter, sondern an einem Sommertag am Meer.
Nemrazí tě v zimě, nýbrž jednoho letního dne u moře.
 Označení proživatele
Proživatel je vždy uveden v akuzativu, např.:
Mich fror plötzlich, und ich eilte, nach Haus und zu Bett zu kommen.
Náhle se do mne dala zima a chvátal jsem, abych se dostal domů a do postele.
 Vyskyt a postavení es
o V 75% dokladů se es nevyskytuje, např.:
Ihn friert, er hat viel Blut verloren.
Je mu zima, ztratil mnoho krve.
o Pouze v jednom dokladu se vyskytuje poziční es na začátku věty:
119
Am nächsten Tag fuhr ich mit der Straßenbahn eine lange Strecke bis an den
Prager Stadtrand, es war Dezember, es fror mich an den Fingern in den Gassen der
Hochhaussiedlung, die in diesen Vormittagsstunden völlig verödet war.
Jel jsem tedy další den dlouho tramvají na okraj Prahy, byl prosinec, zábly mne
ruce a sídliště bylo v dopoledních hodinách úplně pusté.
o Ve čtyřech dokladech stojí es za určitým slovesem nebo za
uvozovacím slovem věty vedlejší, např.:
Diesen Mann fror es immer, überall und zu jeder Jahreszeit.
Tomu člověku bylo vždycky chladno, všude a v každé roční době.
Solange die Hand den Spatenstiel hielt und sich die Finger um ihn krallten, solange
es ihn unter den Nägeln fror und die Haut an den Händen abgeschürft wurde, so
lange lebte der Mensch.
Dokud ruka držela násadu a dokud se prsty svíraly, dokud záblo pod nehty a kůže
na dlani byla sdírána, dotud žil člověk.
 České ekvivalenty
České protějšky jsou
o podmětné: někoho roztřásá zima (proživatel v akuzativu), někomu je
zima (proživatel v dativu), do někoho se dá zima, někdo je prokřehlý,
někdo má chladné tváře, něco někoho zamrazí (proživatel
v akuzativu), někdo se otřese, někomu zebou ruce (proživatel
v dativu),
o bezpodmětné: někomu je zima (proživatel v dativu), někoho zebe
(proživatel v akuzativu), někoho (za)mrazí (proživatel v akuzativu),
někoho zebe někde (prož. v akuzativu).
Většinou jde o pocit chladu, někdy o nepříjemné zamrazení za nepříjemných
okolností, např.:
Mich friert's, wenn ich sehe, wozu Menschen fähig sind …
Mrazí mne, když vidím, čeho jsou lidé schopni …
Doloženy jsou i podmětné věty se slovesy lassen a machen, proživatelem
v akuzativu a slovesem frieren v infinitivu:
120
Dr. Mei nickte, grübelte über Herrn Tschao nach und erkannte plötzlich
Zusammenhänge, die ihn frieren ließen.
Dr. Mei přikývl. Přemýšlel o panu Čchaovi a náhle si uvědomil souvislosti, které ho
zamrazily.
Er spürt es in den Füßen auf dem grauen feuchten Pflaster, das ihn frieren macht
und im Hals kitzelt.
Cítí to v nohách na šeré vlhké dlažbě, která ho studí a lehtá v krku.
frösteln (26-44) VA.
Značné rozpětí v počtu výskytů je dáno nejednoznačností tvarů nominativu a
akuzativu, zejména u vlastních jmen, např.:
Kazlah fröstelte in der warmen Augustnacht.
Kazlach se v horké srpnové noci zachvěl.
 Označení proživatele
Proživatel je uveden v akuzativu, např.:
Mich fröstelt etwas, der Kamin ist ausgegangen…
Je mi trochu chladno, v krbu už zhaslo…
 Výskyt a postavení es
o Es se vyskytuje v 46% dokladů (z jednoznačných 26, pokud
připustíme, že nejednoznačné doklady mají označení proživatele
v akuzativu, bude podíl dokladů s es nižší).
 Es jako poziční prvek figuruje ve čtyřech dokladech, např.:
Aus dem sommerhellen Tag trat der Konsul unmittelbar in das düstere, kühle
Erdgeschoss des Konaks, und es fröstelte ihn, als stiege er in eine Katakombe.
Z horkého letního dne konzul bez přechodu vkročil do setmělého a stinného přízemí
konaku a zachvěl se jako při vstupu do katakomb.
 Ve třech dokladech stojí es za určitým slovesem, např.:
Den Konsul fröstelte es.
Konzul se zachvěl.
121
 V pěti dokladech zaujímá es pozici za uvozovacím slovem
věty vedlejší, např.:
In den Augen, die sie anstarrten, war eine Kälte, dass es Selene fröstelte.
Jeho oči, chladné, až ji mrazilo, jako by ji držely téměř fyzickou silou.
 České ekvivalenty
České protějšky jsou
o podmětné: někdo se roztřese, někdo cítí zamrazení, někdo se
(za)chvěje, někdo se otřese,
o bezpodmětné: někoho zebe, někomu je chladno, někoho (za)mrazí,
o idiomy: někoho jímá mráz, do někoho se dá zima, někomu naskočí
husí kůže.
Jde o chvění způsobené většinou nepříjemným zážitkem, strachem, ale i zimou,
často spojení pocitu strachu s chladem a třasem.
Frekventnější je frösteln v podmětných větách se shodným významem, kdy subjekt
označuje proživatele (28-56), např.:
John Franklin hatte Fieber und fröstelte.
John Franklin měl horečku a chvěl se zimou.
Nezanedbatelné jsou i doklady vět se slovesy lassen nebo machen a slovesem
frösteln v infinitivu, kde subjekt označuje příčinu nebo původce stavu a proživatel
stojí v akuzativu, např.:
Die Luft, die ins Zimmer strömt, lässt sie frösteln,…
Vzduch, který proudí do pokoje, ji rozechvěje,…
Es ist feucht, und das macht ihn frösteln.
Tráva bude mokrá a zastudí.
6.3.4.3.4.5.6. Pocity intenzivního chtění
gelüsten (19) VAP(nachD)
 Označení proživatele
Proživatel je uveden v akuzativu, např.:
122
Er sieht die fetten Larven der Lukara-Brüder, und es gelüstet ihn danach.
Vidí tučné larvy lukarských bratří a dostane na ně chuť.
 Výskyt a postavení es
o V 95% dokladů se vyskytuje es, pouze v jednom dokladu (5%) es
chybí:
Und sofort begann Smirre hinter den Gänsen herzujagen, einmal, weil ihn nach
einer guten Mahlzeit gelüstete, dann aber auch in der Absicht, sich für all den
Verdruß zu rächen, den sie ihm bereitet hatten.
Smirre se hned za husami pustil, jednak z chuti na dobré jídlo, ale ještě víc proto,
aby se jim pomstil za všechna protivenství, která mu způsobily.
 Es jako poziční prvek se vyskytuje ve čtyřech dokladech,
např.:
Er sieht die fetten Larven der Lukara-Brüder, und es gelüstet ihn danach.
Vidí tučné larvy lukarských bratří a dostane na ně chuť.
 Ve zbývajících 14 dokladech stojí es za určitým slovesem či
za uvozovacím slovem věty vedlejší, např.:
Während die Männer des Clans den Neuankömmling nur zu gerne weiterziehen
sahen, schließlich gelüstete es sie selbst nach Talitha und Serophia, sahen die
beiden Frauen das anders.
A zatímco oba muži z obou kmenů byli jen rádi, že cizinec jim ukázal záda, protože
Talithu a Serofii chtěli pro sebe, obě ženy byly jiného názoru.
Das liegt ganz an ihnen, wie es sie gelüstet und wie sie es sich vornehmen.
To záleží na nich, jak se jim zachce a jak si umanou.
 České ekvivalenty
České protějšky jsou
o podmětné: někdo (za)touží po něčem/někom, někdo baží po
něčem/někom, někdo chce něco/někoho, někdo dychtí po něčem,
někdo má zálusk na něco, někdo má potřebu něčeho, někdo dostane
chuť na něco/někoho, někdo si dělá chuť na něco/někoho,
o bezpodmětné: někomu se zachce něčeho,
123
o nevětné: nejraději, z chuti,
o idiomy: někdo si brousí zuby na něco.
verlangen (VAP(nachD))
Sloveso verlangen (VSA) je ve významu žádat/požadovat/chtít velmi frekventní,
zkoumané bezpodmětné konstrukce zaujímají pouze 1,5% dokladového materiálu.
Z náhodně vybraného tisíce dokladů jich bylo vytříděno 15.
 Označení proživatele
Proživatel je uveden vždy v akuzativu, např.:
Ich werde mich hüten, dieses Satzes wegen zu glauben, es hätte ihn ausdrücklich
nach Hanna und mir verlangt.
Budu se mít na pozoru, abych si kvůli téhle větě myslil, že chtěl zrovna k Haně a ke
mně.
 Výskyt a postavení es
o Es figuruje v 86% dokladů (13), pouze ve dvou dokladech chybí:
Ich bin gekommen, dir zu sagen, dass mich verlangt, morgen dein Haus zu
verlassen und zu den Asketen zu gehen.
Přišel jsem, abych ti řekl, že se mne zmocnila touha opustit zítra tvůj dům a jít k
asketům.
Es war eine ideale Situation. Ich konnte lernen und studieren, wonach mich
verlangte.
Byla jsem v ideální situaci, mohla jsem si studovat, co jsem chtěla.
 Es jako poziční prvek je doloženo dvakrát, např.:
Und nun erbitte ich von euch, lass mich ziehen, denn es verlangt mich, noch heute
nach Banja in das Kloster der Heiligen Dreieinigkeit zu kommen.
A teď mě, snažně vás prosím, nechte jít, protože musím ještě za dnešní noci dojít do
Banje ke klášteru Svaté Trojice. Zde stojí es za primární souřadící spojkou, která
nemá charakter větného členu a neovlivní slovosled.
 Ve zbylých 11 dokladech stojí es za určitým slovesem nebo
uvozovacím slovem věty vedlejší:
124
Die Männer verlangte es nach weiblicher Gesellschaft…
Mužům se stýskalo po ženské společnosti…
Wenn es dich danach verlangt, Waffen zu tragen, dann ist es besser, du wirst
Polizist, als du wirst Verbrecher, weil du als Polizist Straffreiheit hast.
Jestli chceš chodit ozbrojen, pak je lepší být policistou než zločincem, protože jako
policista jsi chráněn beztrestností.
 České ekvivalenty
České protějšky jsou
o podmětné: někdo chce něco, někoho se zmocní/přepadne touha po
něčem, někdo touží po něčem, někdo je jímán touhou po něčem
někdo má chuť něco udělat, někdo musí něco udělat, někdo je dychtiv
udělat něco,
o bezpodmětné: někomu se (za)chce něco udělat, někomu se stýská po
něčem.
Je vyjádřena vnitřní nebo vnější (méně často) potřeba něčeho.
6.3.4.3.5. Dotazníkové šetření
Analýzu korpusového materiálu doplňuje drobné dotazníkové šetření.
Toto šetření zjišťuje:
 označení proživatele jménem v akuzativu nebo v dativu u jednotlivých
sloves (dominující forma, jediná možná forma),
 preference variant s es a bez es v pozici za určitým slovesem či uvozovacím
slovem,
 případný významový rozdíl mezi variantami s es a bez es,
 používanost sloves v daném významu (velmi časté/spíše časté/spíše
vzácné/nepoužívané).
125
Dotazník byl sestaven formou multiple-choice (výběr možných odpovědí, bylo
možné označit více odpovědí a respondenti měli/mohli podchytit významový rozdíl
mezi variantami. Dále měli odhadnout používanost zvolených konstrukcí.
6.3.4.3.5.1. Zadání dotazníku161
In dieser kurzen Umfrage geht es um Richtigkeit bzw. mögliche Varianten
bestimmter Satzstrukturen.
Unterstreichen Sie bitte, welche Variante(n) Sie für richtig halten. Im Falle, dass Sie
mehrere unterstreichen, geben Sie an, ob Sie Bedeutungsunterschiede spüren.
Versuchen Sie die Häufigkeit der Verben in diesen Bedeutungen einzuschätzen.
Český překlad:
V tomto krátkém dotazníku jde o správnost, pří. Možné varianty určitých větných
struktur.
Podtrhněte, prosím, kterou variantu/které varianty považujete za správné, uveďte,
jestli je mezi nimi nějaký rozdíl.
Pokuste se odhadnout, jak často se slovesa v tomto významu vyskytují.
Příklad konkrétního úkolu:
a) Aber jetzt graut es mir vor den Abenden und den Nächten
b) Aber jetzt graut mich vor den Abenden und den Nächten.
c) Aber jetzt graut es mich vor den Abenden und den Nächten.
d) Aber jetzt graut mir vor den Abenden und den Nächten.
Ihre Anmerkung:
Vaše poznámka:
grauen: sehr häufig - eher häufig - eher selten – ungebräuchlich
velmi často - spíše často - spíše zřídka - nepoužívané
Zkoumány byly bezpodmětné konstrukce se slovesy grauen, gruseln, schaudern,
hungern, gelüsten a verlangen.
161
Plné znění dotazníku je umístěno v příloze.
126
Respondenty byli němečtí rodilí mluvčí z různých německy mluvících oblastí s
rozličným (převážně vysokoškolským) vzděláním. Bylo vyplněno 12 dotazníků.
Plné znění dotazníku je uvedeno v příloze.
6.3.4.3.5.2. Výsledky
Vyhodnocením vyplněných dotazníků jsme získali tyto informace:
grauen
 preference akuzativu v označení proživatele
 mírná preference variant s es
 žádné vymezení významového rozdílu ve variantách s a bez es
 spíše vzácné
gruseln
 označení proživatele v dativu i v akuzativu
 mírná preference variant s es
 žádné vymezení významového rozdílu ve variantách s a bez es
 spíše vzácné
schaudern
 označení uživatele v dativu i akuzativu
 mírná preference variant s es
 žádné vymezení významového rozdílu ve variantách s a bez es
 spíše často až spíše vzácně
hungern
 označení proživatele pouze v akuzativu
 mírná preference variant s es
 žádné vymezení významového rozdílu ve variantách s a bez es
 nepoužívané
gelüsten
 označení proživatele pouze v akuzativu.
127
 vyrovnané preference variant s es a bez es
 žádné vymezení významového rozdílu ve variantách s a bez es
 spíše vzácné až nepoužívané
verlangen
 preference označení proživatele v akuzativu
 vyrovnané preference variant s es a bez es
 žádné vymezení významového rozdílu ve variantách s a bez es
 spíše časté až spíše vzácné
6.3.4.3.5.3. Shrnutí výsledků dotazníkového šetření
Výsledky dotazníkového šetření korespondují s výsledky korpusové analýzy v
těchto bodech:
 označení proživatele
 frekvence konstrukcí (málo dokladů – nízká užívanost)
Překvapivá byla v dotazníkovém šetření preference variant s es u sloves grauen,
gruseln a schaudern, v dokladovém materiálu byly varianty s es v menšině.
Rovněž vyrovnané preference variant s es a bez es u sloves gelüsten a verlangen v
dotazníkovém šetření byly v rozporu s výsledky analýzy korpusového materiálu,
kde se varianty s es vyskytují v drtivé většině.
Tento rozpor můžeme pravděpodobně zdůvodnit odlišností literárního a spontánně
užívaného jazyka.
Dle očekávání nebyl žádný z rodilých mluvčích schopen exaktně vymezit
významový rozdíl mezi variantou s a bez es. To zřejmě ani není možné. Pouze
jedna respondentka vyjádřila domněnku, že varianty s es jsou pro běžný jazyk
častější (es jako „parazit“, hezitační zvuk, umožňující získat zlomek sekundy pro
další formulaci v mluveném projevu).
128
Zajímavé byly též rozdíly v odhadování frekvence (užívanosti sloves) – čím vyšší
vzdělání, tím vyšší frekvence (snad bohatší idiolekt vzdělanějších respondentů).
Navzdory velmi skromnému okruhu respondentů a nevelké rozsáhlosti dotazníku se
ukázal tento pokus o dotazníkové šetření jako smysluplný.
6.3.4.3.6. Shrnutí (PT)
Analýza korpusových dokladů i malé dotazníkové šetření přispěly ke zpřesnění
popisu zkoumaných struktur s PT.
 Uspokojivé je zjištění převládající formy označení proživatele. Výsledky
korpusové analýzy i dotazníkového šetření byly v souladu (viz výše).
 V psaném jazyce se es vyskytuje v menšině dokladů, na začátku věty
obligatorně, v pozici za určitým slovesem a za uvozovacím slovem věty
vedlejší zřídka. V mluveném jazyce je frekvence užití es těchto pozicích
vyšší.
 V konstrukcích se slovesy chtění se vyskytuje es v mluveném i psaném
jazyce téměř vždy.
 Ani rodilí mluvčí nejsou schopni vymezit významový rozdíl mezi
variantami s es a bez es.
 České paralely jsou převážně podmětné, řidčeji bezpodmětné (zamrazilo
mě).
 Lingvodidaktická závažnost získaných poznatků je vzhledem k nízké
frekvenci zkoumaných struktur zanedbatelná.
6.3.4.3.7. Lingvodidaktická poznámka
Vzhledem k velmi nízké frekvenci zkoumaných struktur nemá velký význam
zatěžovat začátečnickou až středně pokročilou výuku němčiny jako cizího jazyka
systematickým výkladem a cvičením této problematiky. Snad jen u frekventnějšího
slovesa frieren je možné upozornit na varianty Ich friere. Es friert mich. Mich friert
(es). V pokročilejší výuce se studenti setkávají při četbě literatury s označeními
temných pocitů, ale s největší pravděpodobností si s nimi na základě předchozí
jazykové zkušenosti poradí (grausig-grausam-grausen; Frost-frösteln). Jejich
129
lingvodidaktická závažnost je marginální. Své místo mají tyto konstrukce
samozřejmě ve studiu germanistiky (syntax, slovotvorba, lexikologie), kde je nutné
zaměřit se na označení proživatele v bezpodmětných konstrukcích, na obligatorní
poziční es a na české ekvivalenty.
130
6.4.Formální subjekt a objekt (formales Subjekt/Objekt)
Formální subjekt i objekt jsou sémanticky prázdné, nereferenční, nenahraditelné a
nepostradatelné součásti určitých sloves či konstrukcí.
6.4.1. Terminologie
I u těchto typů es zaznamenáváme terminologickou rozmanitost a nejednotnost.
Uvádíme pouze nejčastější označení v gramatikách.
Griesbach a Schulzová (1960) používají termíny „Funktionssubjekt“ a
„Funktionsobjekt“. Od roku 1961 se setkáváme s termínem „Scheinsubjekt“ a
„Scheinobjekt“ v gramatice J. Erbena162
. Tentýž termín nalezneme např. i
v Metzlerově jazykovědném lexikonu163
. Helbig a Buscha (1991), Götze (1989), a
řada dalších autorů používají termíny „formales Subjekt“ a „formales Objekt“.
Zajímavý je vývoj terminologie v gramatikách DUDEN. Vydání z roku 1984
přiřazuje es v neosobních konstrukcích k subjektům, vydání z roku 2005 je
pojmenovává jako „Pseudoaktant“164
. Engel (1988) toto es považuje za nedílnou
součást sloves a nepojmenovává ho. Eisenberg (1989) označuje es v roli formálního
subjektu či objektu za obligatorní doplnění slovesa. Zifonun (1997) je pojmenovává
jako „fixes es“.
6.4.2. Frekvence formálních subjektů a objektů
Jak jsme již zmínili, zaujímá tato kategorie překvapivých 23,3% všech německých
es. Procentuální zastoupení formálních subjektů a objektů v dokladovém materiálu
lze vyčíst z tohoto diagramu:
1.1.2. Formální subjekt
cnpk
162
Erben 1980.
163
Glück (ed.) 2000.
164
Srov. DUDEN 1984 a DUDEN 2005.
form. subjekt
96%
form. objekt
4%
131
Vidíme drtivou převahu formálních subjektů a marginální podíl formálních objektů.
6.4.3. Formální subjekt
Na začátku věty se ujímá es role pozičního es („Platzhalter“), tedy obsazuje první
pozici ve větě, aby sloveso mohlo stát na druhém místě. Pokud je první pozice ve
větě obsazena, stojí es bezprostředně za určitým slovesem. Sloves a konstrukcí s es
jako formálním subjektem je v němčině velké množství a netvoří sémanticky
jednotnou skupinu.
6.4.3.1. Klasifikace konstrukcí s formálními subjekty
V souladu s Buschou165
prezentujeme rozdělení podle syntaktických kritérií:
 Slovesa bez aktantů. Jedná se o početnou skupinu neosobních sloves, která
mohou být použita i v přeneseném významu. Často označují tato slovesa
jevy počasí („Witterungsverben“) či prostředí:
blitzen (blýskat se), dämmern (stmívat se, rozednívat se), donnern (hřmít),
dunkeln (stmívat se), gießen (silně pršet, lít), hageln (padat kroupy), klingeln
(zvonit – např. ve škole), nebeln (být mlha), schütten (silně pršet, lít), stürmen
(být bouřka), nieseln (mrholit), regnen (pršet), spuken (strašit), weihnachten
(být vánoční atmosféra), wetterleuchten (blýskat se „na časy“), ziehen (táhnout
– průvan) a další, např.:
Es goss, und es war nebelig.
Lilo a byla mlha.
Ich fürchtete mich nicht, mit ihr nach Libosad zu fahren, selbst wenn es dunkelte.
Nebál jsem se s ní jezdit do Libosadu, i když se stmívalo.
Plötzlich dämmerte es ihm. (zde přeneseně – dämmern s osobním dativem)
Najednou se mu rozbřesklo v hlavě.
Hat es nicht geklingelt?
Nezvonil někdo?
165
Srov. Buscha 1972: 103.
132
Některá z těchto sloves mají i varianty se skutečným subjektem (stejně jako české
protějšky):
Nach ein paar Minuten klingelte das Telefon nochmals.
Za několik minut znovu zazněl zvonek telefonu.
Paolo hob seine Gitarre über den Tisch und schüttete vorsichtig Königin Kleopatra
heraus.
Paolo zvedl kytaru nad stůl a opatrně z ní vytřepal Královnu Kleopatru.
Mondini goss ihm in aller Seelenruhe sein Bier über die Hose.
Mondini, s obrovským klidem, mu vylil pivo na kalhoty.
 Konstrukce s významově prázdnými slovesy sein, bleiben a werden a
predikativem, označující/popisující okolnosti probíhajícího děje (časové,
povětrnostní aj.):
Es war inzwischen viel heller geworden.
Zatím se už hodně rozednilo.
Es war sehr neblig und kalt.
Byla hrozná mlha a zima.
Als Karl erwachte, war es schon Abend.
Když se Karel vzbudil, byl už večer.
Schon war es zu spät.
Teď už bylo pozdě.
 Slovesa s osobním akuzativním či dativním objektem:
Er eröffnete eine Schule in Thagaste, aber dann lockte es ihn wieder nach
Karthago…
Sám si otevřel vlastní školu v Thagaste , ale pak ho znovu zlákalo Kartágo…
Du weißt so gut wie ich, woran es mir fehlt.
133
Víš stejně dobře jako já, čeho se mi nedostává.
„Heute hat es ihm aber geschmeckt", sagte sie.
"Dnes mu ale chutnalo," říkala.
Wie geht es denn Ihrer Schwester?
Jak se daří Vaší sestře?
 Slovesa s nejrůznějšími objekty:
Do této poněkud široce definované kategorie patří několik velmi frekventovaných
sloves a konstrukcí s formálním es, především es gibt+A, es handelt sich um, es
geht um, es kommt zu, es mangelt an(D), es fehlt an(D) a další:
Übrigens gab es keinen Ausweg für ihn.
Nakonec mu popravdě ani jiná možnost nezbývala.
Freilich handelte es sich nicht um ein bewusstes Plagiat,…
Ovšem že se nejednalo o vědomý plagiát,…
Um Geld ist es hier nicht gegangen.
O peníze tady nešlo.
Zu einer komplexen Restaurierung kam es erst im Jahr 1998.
Ke komplexnímu restaurování došlo teprve v roce 1998.
In der Bearbeitung von Jan Vodňanský mangelt es an nichts von diesem…
Ve zpracování Jana Vodňanského nic z toho nechybí…
Für Sigismund kam es nun darauf an, Gregor gegenüber keine Konzessionen zu
machen.
Zikmundovi záleželo na tom, aby Řehořovi nedělal žádné ústupky.
 Tzv. mediální konstrukce s reflexivizovanými slovesy a adverbiálními
objekty:
134
Leicht lebt es sich als Arbeitsvieh im Dienst der schweren Industrie. cnpk
Jak dobytku mi blaze je, živ z těžké jsem industrie.
Mein Gott, geht es sich gut, wenn einem die Gedanken vorauseilen!cnpk
Jej Bohu, to se to jde, když se tak člověku rozběhnou myšlenky!
 Součást sekundární spojky souřadící, ve spojení s dass podřadící – es sei
denn (,dass) – leda(že), pokud ne…
Diese Frist darf nicht weniger als 5 Tage betragen, es sei denn, es liegen
außergewöhnliche Umstände vor;
Tato lhůta nesmí být kratší než pět dnů, pokud neexistují výjimečné okolnosti;
Von nun an werde ich nichts schön nennen, es sei denn ihr Geschenk.
Od nynějška neřeknu o ničem, že je to krásné, leda by to byl její dar.
In der Regel wird die Kommission künftig sämtliche Anwendungen der Verordnung
veröffentlichen, es sei denn, dass die Kenntnis der Verordnung den Terroristen
erwiesenermaßen in die Hände spielen könnte.
Všeobecným pravidlem, které má Komise v úmyslu v budoucnosti dodržovat, je
zveřejňovat každý případ uplatňování nařízení, s výjimkou těch případů, v nichž by
znalost nařízení napomáhala terorismu.
6.4.3.2. Zastoupení sloves/konstrukcí s formálním subjektem v
dokladovém materiálu
Pro kontrastivní analýzu bylo náhodným výběrem získáno 150 paralelních dokladů
s formálním subjektem a jejich české paralely. Je zřejmé, že i tento malý exkurs
odráží poměrně objektivně situaci v současné němčině i češtině.
135
Následující diagram prezentuje počty doložených sloves/konstrukcí s formálním
subjektem:
Z dokladového materiálu vyplývá, že pouze několik vysoce frekventovaných sloves
a konstrukce es ist/wird a predikativum způsobují tak vysoké zastoupení formálních
subjektů mezi ostatními typy es. Ostatní slovesa a konstrukce se vyskytují spíše
ojediněle.
6.4.3.3. Srovnání s češtinou
V tomto stručném srovnání pomineme podrobné interpretace českých ekvivalentů.
Omezíme se pouze na tabelární výčet českých protějšků doprovázený srovnáním
českých a německých konstrukcí. Ve sloupci s německými slovesy/konstrukcemi
uvádíme vedle počtu dokladů i části dokladů umožňující porozumění německým
paralelám.
Pro zápis větných struktur (vzorců) využíváme jednoduchého popisného aparátu
inspirovaného zápisem Lutze Götzeho166
.
166
Srov. Götze 1989.
1 3 2
13
65
1
18
22
1 1
14
1 1 3 2
0
10
20
30
40
50
60
70
136
sloveso/konstrukce
167i
(v dokladovém
materiálu v různých
tvarech), počet, části
vět
větný vzorec české protějšky větné vzorce
Es gibt (66)
Unruhen
Anzeichen
keinen Spaß mehr
keinen Ausweg
Auseinandersetzung
en
das Sinloseste,
was es gibt
Es gibt Leite, die
glauben…
durch alle Straßen,
die es gibt
V+A+Adv. je/jsou (různé tvary)
28x
má/mám/měljsem 5x
existovala 2x
uskuteční se
pořádají se
narazili na
zabírají prostor
vládl neklid
je možné
přestávaly žerty
nezbývala možnost
zmítaly se ve sporech
nejnesmyslnější věc
na světě
Jedni si myslí
všemi ulicemi
V+S+Adv.
V+S+A
V+S+Adv.
V+S+Adv.
V+S+Adv.
V+S+P
V+S+A
V+S+Adv.
V+pred..+S
V+S
V+S
V+S+P.
subjekt
subjekt
objekt
Es ist/wird + pred.
(hell, zu spät,.neblig)
(22)
V+Pred. Nebude pozdě…
Bylo pozdě…
Bylo mlhavo…
Rozednilo se.
Rozlilo se světlo…
V+pred.
V+pred.
V+pred.
V
V+S
167
Slovesa jsou uváděna ve 3. os. sg. préz. a jsou řazena podle frekvence (počtu dokladů).
137
Byla mlha… V+S
Es handelt sich um
(18)
V+P jde/šlo o… 5x
jedná se o… 2x
byl to/jím… 4x
V+P
V+P
Vpred.+S
Es kommt zu (14)
Verhandlungen
Verabschiedung
des Gesetzes
Union
Verhandlungen
Verlobung
…Wie kam es dazu?
V+P došlo k… 4x
Z. vedl jednání
zákon byl schválen
uskutečnila se unie
Z. vyjednával s…
Z. zasnoubil…
Proč tak najednou?
V+P
V+S+A
Vpas.+S
V+S
V+S+P
V+S+A+P
nevětně
Es geht um (13) V+P šlo o/jde o 3x
jedná se o…
V+P
V+P
Es regnet (3) V Pršelo… V
Es geht j-m um (2) V+D+P šlo mu o…
Z. se rozhodl…
V+D+P
V+S+P
Es geht j-m + adv (2) V+D+Adv. Jak se daří vaší
sestře?
Už je vám lépe?
V+S+Adv
V+S+Adv
Es fehlt an (2) V+P čeho se nedostává… V+G
Es sei denn (2) souřadící
spojka, ve
spojení s dass
podřadící
spojka
ledaže
jen kdyby
Es mangelt an (1) V+P nic nechybí… V+S
Es kommt j-m darauf
an (1)
V+D+P Z. záleželo na… V+D+P
Es liegt j-m an (1) V+D+P Zakládá si na
uhlazenosti…
V+S+P
Es gießt (1) V Lilo… V
138
Es knistert (1) V pak slabý šelest nevětně
Zkratky:
V=sloveso, predikát; pred.= predikativum; pas.=pasivum, S=subjekt; Adv.=objekt
(doplnění) adverbiálního charakteru; G=objekt (doplnění) v genitivu; D=objekt
(doplnění) v dativu; A=objekt (doplnění) v akuzativu; P=předložkový objekt
(doplnění).
Při rozšiřování dokladového materiálu168
se ukazuje tatáž tendence – přibývají
doklady s frekventovanými slovesy a konstrukcemi a objevují se ojediněle další
bezpodmětná slovesa.
6.4.3.4. Shrnutí
Výsledky provedené analýzy ukazují, že
 v češtině kategorie formálního subjektu neexistuje169
,
 české ekvivalentní konstrukce mají často identickou strukturu jako německé,
ovšem bez formálního subjektu,
 odlišné struktury českých protějšků lze většinou přičíst
o konkrétnímu překladatelskému postupu z češtiny do němčiny a
naopak, neboť je možné ve stejném významu užít i protějšky se
stejnou konstrukcí (bez formálního subjektu),170
o odlišnosti ve valenci protějšků, es fehlt an, es mangelt an – de facto
synonyma s významem chybět něco/nedostávat se čeho.
 nejvyšší frekvenci vykazuje konstrukce es gibt, která nemá v češtině
obdobu.
 vzhledem k vysoké frekvenci formálních subjektů v němčině a jejich
absenci v češtině je třeba výše uvedeným konstrukcím ve výuce německého
168
Tato tendence se jasně prokázala při pokusném rozšíření dokladového materiálu na 300 náhodně
vybraných paralel.
169
Zde jsou zřejmé dva důvody:
1. V češtině jsou na rozdíl od němčiny běžné věty jednočlenné i bezpodmětné.
2. Čeština nemá na rozdíl od němčiny pevné postavení určitého slovesa ve větě.
170
Např.: německé větě Es kam zur Verabschiedung des Gesetzes odpovídá v češtině Zákon byl
schválen i Došlo ke schválení zákona…, přičemž pro němčinu je na rozdíl od češtiny
charakteristický spíše nominální styl.
139
jazyka pro české rodilé mluvčí věnovat dostatečnou pozornost. Zavádějí se
do výuky na všech stupních pokročilosti (od A1).
6.4.3.5. Lingvodidaktická poznámka
6.4.3.5.1. Vymezení problematiky
V závěrečném shrnutí kontrastivní analýzy zjednodušujeme pro potřeby učení se
němčině jako cizímu jazyku výše uvedenou klasifikaci konstrukcí s formálními
subjekty.
 Věty se slovesy bez aktantů nejčastěji označující jevy počasí (tzv.
„Witterungsverben“)
Německým slovesům s formálním subjektem bez aktantů odpovídají v češtině
slovesa bez aktantů, tvořící jednočlenné věty.
…, es regnete jeden Tag…
…, pršelo den co den…
Es goss, und es war nebelig.
Lilo a byla mlha.
Častou interferenční chybou českých rodilých mluvčích bývá vypouštění
obligatorního es (vlastně pevné součásti slovesa) v pozici za určitým slovesem:
*Plötzlich dämmerte ihm.
na místo
Plötzlich dämmerte es ihm.
Najednou se mu rozbřesklo v hlavě.
Další interferenční chyba (spíše začátečnická) se týká obecně německých sloves,
jejichž české protějšky jsou reflexivní, např. blitzen-blýskat se, dämmern-rozednívat
se/stmívat se.
*Es dämmert sich.
Zejména v mluvené češtině se často objevuje na začátku bezpodmětných vět (a
nejen v nich) slůvko ono:
140
uvidíme no tak ono je ještě brzo (bmk)
a ono taky asi záleží jak kde (bmk)
ale jinak tak ono de o úterý a pak je poslední cvičení (bmk)
protože ono záleží na tom, jakou školu skončí (bmk)
potom taky ono záleží na těch lidských vztazích (bmk)
Toto slůvko je však odlišného charakteru než německý formální subjekt. Není
slovotvorným formantem/morfémem/součástí sloves v těchto větách, plní spíše
funkci navazovací částice, příp. také hezitačního či parazitního slova171
. Je vždy
eliminovatelné.
Stejně tak slůvko to, příp. ono ve větách typu“
To prší! (k) = Podívej, to je liják!
To to prší! (k) = To je ale liják!
Ono prší! (k) = Představ si, prší!
není formálním subjektem, nýbrž částicí vyjadřující emocionální zainteresovanost
mluvčího na ději (míru děje, příp. údiv).172
 Věty se slovesy s různými aktanty tvořící bezpodmětné věty
Velkou valenční podobnost češtiny a němčiny dokládá shodná struktura českých
protějšků (pokud akceptujeme jako paralelu mezi um/o, an, auf/na aj.), opět
samozřejmě bez formálního subjektu. Analýza dokladového materiálu poskytuje
poměrně objektivní představu o nejfrekventovanějších slovesech s formálním
subjektem:
Es kommt zu etw., – dochází/dojde k něčemu
Es handelt sich um etw. – jedná se o něco
Es geht um etw. – jde o něco
Es geht j-m irgendwie – někomu se daří nějak
Es fehlt j-m an etw. – někomu se nedostává něčeho, chybí něco – Zde jde o odlišnou
valenci (předložková vazba v němčině x čisté pádové doplnění v češtině)
Es mangelt j-m an etw. - dtto
Es kommt j-m auf etw. an – někomu na něčem záleží
171
srov. Karlík, Nekula, Pleskalová (eds.) 2002: 570.
172
srov. Kolářová: 2005.
141
Es liegt j-m an etw. an - dtto
Zdrojem chyb v této oblasti je neznalost syntaktické valence (vazby) německých
sloves, slabá reflexe paralel a diskrepancí mezi češtinou a němčinou (např. vazby
sloves es mangelt j-m an etw., es fehlt j-m an etw. apod.)
 Konstrukce s tzv. existenční vazbou es gibt173
Čeština nemá specifickou „existenční vazbu“, vyjadřující, že něco někde/někdy je,
existuje, nachází se.
Vazba es gibt je v němčině nesmírně frekventní, což vyplývá i z analýzy
dokladového materiálu (44% formálních subjektů je součástí této vazby).
Většinu českých protějšků tvoří konstrukce něco je někde/někdy (32 z 66).
Aber es gab dort keine Zigarre…
Ale doutník tam nebyl.
Poměrně častým protějškem jsou konstrukce někdo má něco (6 z 66):
Nur in Bolivien gibt es einen einhändigen Admiral.
Jednorukého admirála má pouze Bolívie.
V menší míře se objevují konstrukce se slovesy: existovat (3x), uskutečnit se,
pořádat, narazit na, vazba es gibt + A je v dokladech součástí vět, jejichž českými
protějšky jsou spojení: zabírají prostor, vládl neklid, je možné, přestávaly žerty,
nezbývala možnost, zmítaly se ve sporech.
Pro Čechy učící se němčinu představuje automatizace konstrukce es gibt
dlouhodobý proces, stejně jako vše, co mateřskému jazyku není vlastní.
 Konstrukce s významově prázdnými slovesy sein, bleiben a werden a
predikativem, označující/popisující okolnosti probíhajícího děje (časové,
povětrnostní aj.):
173
Specifické „existenční konstrukce“, jsou běžné např. v němčině es gibt, ve francouzštině il y a,
v angličtině there is/are.
142
České protějšky mají opět identickou strukturu, ovšem bez formálního subjektu:
Es war vollkommen still.
Je naprosté ticho.
Es war vor elf Uhr, Herr Schmidt war nicht hier.
Bylo před jedenáctou hodinou, pan Schmidt byl pryč.
Chybou bývá opět vypuštění es, zejména v pozici za určitým slovesem:
*Als er auf Deck kam, war elf Uhr.
na místo
Als er auf Deck kam, war es elf Uhr.
Když vstoupil na palubu, bylo jedenáct hodin.
 Tzv. mediální konstrukce s reflexivizovanými slovesy a dvěma
adverbiálními objekty (jeden označuje místo, druhý způsob či míru děje)
Ve 150 dokladech s formálním subjektem se nevyskytl žádný s touto konstrukcí.
Při prohledávání celého korpusu cnpk se našly pouze dva doklady:
Leicht lebt es sich als Arbeitsvieh im Dienst der schweren Industrie. cnpk
Jak dobytku mi blaze je, živ z těžké jsem industrie.
Mein Gott, geht es sich gut, wenn einem die Gedanken vorauseilen! cnpk
Jej Bohu, to se to jde, když se tak člověku rozběhnou myšlenky!
Vzhledem k tomu, že konstrukce má stabilní strukturu, a je tudíž snadno
vyhledatelná, poskytl další dokladový materiál Google:
Im Dunklen lässt es sich gut speisen. (go)
Im Zug denkt es sich gut. (go)
Mit einem Elektroherd lässt es sich gut kochen und backen. (go)
In Ising tagt es sich wunderbar entspannt, … (go)
In Portimão lebt es sich gut. (go)
Wie gut lebt es sich von Luft und Liebe? (go)
In der Nische lässt es sich gut wachsen. (go)
143
Auf kleinem Fuß lebt es sich schwer. (go)
Auf gutem Boden wächst es sich leicht. (go)
Mit 48 Kilo fliegt es sich leicht. (go)
Im Zug schläft es sich schlecht. (go)
Jedná se převážně o součásti reklamních sloganů či propagačních materiálů, kde
právě tato konstrukce (běžnější v mluvené němčině) navozuje familiérní atmosféru.
Konkurenčními konstrukcemi mohou být konstrukce s pasivem nebo neurčitým
osobním zájmenem man:
Im Zug wird schlecht geschlafen. (exaktní)
Im Zug schläft man schlecht. (neutrální)
V češtině jsou dané reflexivní konstrukce (ovšem opět bez formálního subjektu)
velmi produktivní. Pasivní konstrukce nepřicházejí v úvahu.
Určitou obdobou německého man je sice člověk/lidé/jeden, lze ale bez obav vyslovit
hypotézu, že reflexivní konstrukce se vyskytují častěji.
Srov.:
Ve vlaku se špatně spí. (k)
Ve vlaku se člověk špatně vyspí. (k)
Interferenční chybou by zde opět mohlo být u českých rodilých mluvčích
opomenutí formálního subjektu.
* Im Zug schläft sich schlecht.
6.4.3.5.2. Doporučení
S formálním subjektem se setkáváme ve výuce němčiny jako cizího jazyka již na
úrovni A1.
Zejména ve výuce dětí se stálým opakováním bez analýzy automatizují struktury
typu Wie spät ist es? Es ist…Uhr. Es ist kalt/heiß/Abend…, Wie geht´s? Mir geht´s
gut… Es regnet/schneit…
144
Ideální je upevňování těchto struktur v přirozených komunikativních situacích, u
malých dětí i v říkankách a písničkách, např. Guten Tag, guten Tag, hallo wie
geht´s?.
V pozdnější výuce (např. při zařazení němčiny jako druhého cizího jazyka na druhý
stupeň ZŠ) je už nezbytné upozornit na přítomnost slůvka, jež nemá český
protějšek, a snížit tak nebezpečí vzniku interferenčních chyb. Pokud výuce němčiny
předchází angličtina, neměly by žákům dělat problémy konstrukce jako Es
regnet/It´s raining. K upevnění jevu už mohou posloužit i cílená gramatická
cvičení, např. permutace jako Es regnet heute. Heute regnet es. K nenáležitému
vypouštění es dochází mnohem častěji v pozici za slovesem nebo v konstrukci věty
vedlejší (Ich weiß, dass es regnet.) než na začátku věty.174
Od pokročilosti A2 se postupně upevňuje vazba es gibt + A. Jak již bylo výše
uvedeno, jedná se o dlouhodobý proces přesahující až do pokročilosti B2.
Konstrukce je češtině opravdu cizí a žáci mají tendenci využívat konkurenčních
jazykových prostředků, zejména slovesa sein. Více než přítomnost obligatorního es
činí ale žákům potíže aktant v akuzativu a existence konstrukce jako takové175
.
Naštěstí lze vytvořit velmi mnoho komunikativních situací, v nichž je vazba es gibt
často užívána a zní přirozeně, např. Was gibt es zum Abendbrot, im Fernsehen, im
Kino…
S přibývající slovní zásobou ve vyšších pokročilostech přibývá sloves, jejichž
součástí je formální subjekt (es geht um etwas, es handelt sich um etwas, es kommt
zu etwas, es fehlt an etwas, es dämmert a další). České protějšky těchto sloves tvoří
zpravidla bezpodmětné věty, interferenční chybou může být vynechání es. Na
druhou stranu jsou pokročilejší žáci již zvyklí na strukturu německé věty se
subjektem, byť formálním.
174
K těmto soudům vede autorku mnohaletá učitelská zkušenost, velmi užitečný by byl samozřejmě
seriózní empirický výzkum této problematiky.
175
dtto
145
Mediální konstrukce s reflexivizovanými slovesy a dvěma adverbiálními objekty,
jakož i spojka es sei denn (,dass) se objevují až v poměrně pokročilé výuce, kde je
na jejich strukturní zvláštnosti upozorňováno.
146
6.4.4. Formální objekt
Formální objekt je kategorií es, která stojí převážně na okraji zájmu monografií i
odborných článků.
Malá rozpracovanost problematiky souvisí pochopitelně s četností konstrukcí,
v nichž se formální objekt vyskytuje. V dokladovém materiálu formálních subjektů
a objektů tvoří formální objekty pouhá 4 procenta.
Výzvou pro hlubší prozkoumání je mj. i fakt, že zatímco formální subjekty své
české ekvivalenty nemají, v některých českých protějšcích německých konstrukcí
s formálním objektem figuruje sémanticky prázdné obligatorní to: např. es weit
bringen – dotáhnout to daleko, es schwer/leicht haben – mít to těžké/lehké, es mit jm
gut meinen – myslet to s někým dobře apod.
Formálnímu objektu věnujeme tedy o něco více pozornosti, než by si možná
vzhledem k nízké frekvenci a proporcím této studie zasloužil.
6.4.4.1. Terminologie
Existují rozličná pojmenování es ve funkci, kterou zde nazýváme formální objekt
(dále FO). Za všechny např. Schulz a Griesbach176
používají „Funktionsobjekt“,
Pittner a Berman177
„expletives es“, Altmann a Hahnemann178
„Pseudoobjekt“,
DUDEN 2005 „Pseudoaktant“.
6.4.4.2. Charakteristické vlastnosti konstrukcí s formálním
objektem
Sloves s formálním objektem (dále FO) je relativně málo a tvoří zpravidla ustálená
spojení, např.:
Er hat es mit Leuten zu tun, mit denen er sonst nie ein Wort gewechselt hätte…
Chlap se musí stýkat s lidma, s kterýma by se v životě nebavil…
176
Griesbach/ Schulz 1978: 123.
177
Pittner/ Berman 2004: 129-130.
178
Altmann/ Hahnemann 2005: 179-181.
147
Weil sie abknöpfbar war und ich es eilig hatte, schob ich sie nur wie eine Kapuze
nach hinten.
Že byla připínací a že jsem spěchal, vyvlíknul jsem ji jen jako kapucu dozadu.
Besonders die Welträtsel hatten es ihm angetan.
Zejména jej okouzlují poslední záhady světa.
Besonders auf Kant hatte er es abgesehen.
Zvláště měl na mušce Kanta.
Poměrně komplexní charakteristiku FO nalezneme u Pütze (1975), který vymezuje
11 typů es pomocí charakteristických vlastností – tzv. distribučních kritérií179
. Na
rozdíl od některých jiných subkategorií es tvoří FO sémanticky i syntakticky
homogenní skupinu:
 Nestojí na začátku věty.
 Jsou obligatorní.
 Nelze je nahradit das.
 Stojí u určitých sloves ve všech osobách v sg. s pl.
 Vyskytují se jen v v aktivních větách (nikoliv v pasivních konstrukcích).
 Jsou vázány na pevná spojení (jsou součástí pevných spojení).
 Reprezentují sémanticky prázdné gramatické objekty.180
Velmi rozsáhlá literatura o německých konstrukcích s es obohacuje tuto
charakteristiku o další dílčí postřehy, jejichž syntéza vyústí v komplexnější popis.181
FO jsou:
 nereferenční, sémanticky prázdná es. Nelze se na ně zeptat.
Der Hauptkommissar hatte es so eilig, dass er trotz seiner Länge kaum mit
ihm Schritt hielt.
Vrchní komisař spěchal tak, že mu vzdor své výšce stěží stačil.
179
viz výše.
180
srov. Pütz 1975: 31-32. V rozsáhlé monografii je formálnímu objektu věnována jedna strana.
181
srov. např. Erk/ Koshuarova 1968: 1-6, Cho 1975: 119-124, Admoni 1976: 99-103.
148
Existují hraniční případy, kdy es částečně referenční je, např.:
Aber er hat es nicht leicht, selbst mit dir nicht.
Ale nemá to lehké, ani s tebou ne.
Lze se na ně zeptat a referuje v tomto případě např. k určité životní
situaci.182
Rovněž Pütz183
uvádí podobný hraniční případ, kdy es může být referenční. Ve
větě rozšířené o infinitivní doplnění plní es funkci korelátu.
Ich halte es in dieser Stadt nicht länger aus.
Ich halte es nicht nicht länger aus, in dieser Stadt zu leben.
U „pravých“ FO se závislé konstrukce nevztahují k es, ale k celému ustálenému
spojení:
Ich fuhr auf die Massachusetts Avenue - ich hatte es eilig, die Akte zu
kopieren und irgendwie wieder an ihren Platz zu stellen.
Řítil jsem se po Massachusettské, už abych měl spis okopírovaný a mohl ho
vrátit, kam patří.
Schulz a Griesbach184
uvádějí:
„Wenn ein Unterordnungsgefüge nachgestellt wird, bezieht sich dieses nicht auf
es, sondern auf das ganze Verbalfeld: Doch Lisa hatte es heute eilig, ins Freie
zu kommen.“
 obligatorní es, nelze je eliminovat. Zifonun185
navrhuje označit formální
argumenty za součást predikátu. Ale protože vykazují některé vlastnosti
argumentů, vrací se k pojmu formální objekt.
Jsou pevnou součástí spojení s některými tranzitivními slovesy (haben,
bringen, machen, halten…), kde zaujímají pozici objektu. Některá jsou
pevně spjata s konkrétními adjektivy, případně s předložkovými doplněními
182
Totéž platí i pro český ekvivalent. Srov. např. Kolářová 2004: 188-192.
183
Srov. Pütz 1975: 32.
184
Griesbach/ Schulz 1978: 123.
185
Srov. Zifonun 1997: 38.
149
(es eilig haben, es auf etwas abgesehen haben). Tato spojení mají specifické
významy, některá je možno označit za frazeologismy (uvádějí je
frazeologické slovníky, např. es auf etwas abgesehen haben)186
.
 nenahraditelná es. Není možné je nahradit das ani jiným výrazem. Výjimku
tvoří výše uvedené hraniční případy (es schwer mit j-m haben).
 Nestojí nikdy v části věty zvané „Vorfeld“, tedy na začátku věty, nýbrž vždy
v části věty „Mittelfeld“, tedy za určitým slovesem nebo za uvozovacím
výrazem závislé nebo přací věty, případně závislé infinitivní konstrukce.
Stojí v příklonkové oblasti (za určitým slovesem nebo uvozovacím výrazem
věty vedlejší) a podléhají pravidlům postavení příklonek v němčině (tedy
„nad“, tj. stojí po osobním zájmenu v nominativu před osobním či zvratným
zájmenem v dativu).187
Quidos Vater meinte es zweifellos gut mit seinem Sohn,…
Kvidův otec to však se synem myslel bezpochyby dobře,…
Desto eher wissen wir schließlich, mit wem wir es zu tun haben.
O to dříve se aspoň dozvíme, s kým máme tu čest.
Der Bernhardiner hatte es ihnen angetan, noch mehr aber, daß der schöne
alte Herr sich als seinen Pápa bezeichnete.
Přitahoval je bernardýn, ale ještě víc to, že se ten krásný starý pán sám
označoval za jeho 'pápa'.
 Mohou stát u sloves ve všech osobách188
. Zde je podstatný rozdíl oproti
formálním subjektům (u impersonálií), kde es formálně kongruuje se
slovesem, tudíž sloveso stojí logicky pouze ve třetí osobě singuláru (es
regnet, es gibt…, es geht um atd.).
186
Za frazeologická spojení je označuje např. Askedal 1999: 46-47.
187
Na rozdíl od češtiny, kdy dativ předchází akuzativu.
188
Srov. Pütz 1975: 32.
150
 Sloveso je u konstrukcí s formálním objektem vždy v činném rodě, nelze je
převést do trpného rodu. Totéž platí i pro konstrukce s formálním
subjektem.
*Es wird von mir eilig gehabt.
*Heute wird geregnet. *Es wird heute geregnet.
6.4.4.3. Popis konstrukcí s FO
Při popisu kostrukcí s FO byly podniknuty tři kroky:
Prvním krokem této části bylo pořídit soupis německých konstrukcí s FO. Tento
soupis konstrukcí si neklade žádný nárok na úplnost. Získala jsem jej excerpcí
z odborné literatury, dále na základě své jazykové zkušenosti, pouze několik
dokladů bylo odhaleno tříděním korpusového materiálu. Žádná z existujících
odborných prací bohužel neuvádí rozsáhlejší seznam, zmiňuje vždy jen několik
příkladů. Automaticky je vytěžit z jazykových korpusů není možné. Paralelní
doklady jsem vytěžovala z korpusu zpětně na základě klíčových slov (sloves a
adjektiv).
Druhým krokem byl pokus roztřídit konstrukce s FO podle jejich struktury. U
německých konstrukcí uvádím české protějšky. Pokud lze najít český protějšek
s FO, je zde uveden. Cílem tohoto kroku je mj. zjistit, zda existuje nějaká souvislost
mezi strukturou konstrukce s německým FO a přítomností nebo nepřítomností
českého FO v protějšcích a zda je možné zformulovat nějaké lingvodidaktické
doporučení při osvojování si této problematiky ve výuce německého jazyka pro
české rodilé mluvčí, případně pro německé rodilé mluvčí učící se češtině, nebo
nezbývá než se připojit k názoru uvedenému v jediné monografické práci o eskonstrukcích
s lingvodidaktickým zaměřením, že se tato pevná spojení musí naučit
nazpaměť189
.
Třetím krokem byl pokus vymezit míru reference/referenčnosti es ve spojeních,
popřípadě míru reference českých ekvivalentů FO. Analyzované konstrukce byly
rozděleny do dvou kategorií:
189
srov. Kemme 1979: 32-33.
151
1. Konstrukce s „pravými“ nereferenčními FO. Graficky nejsou vyznačeny.
2. Konstrukce s částečně referenčními es („hraniční případy“). Lze se na ně
zeptat a lze si přibližně představit oblasti či situace, k nimž referují.
Graficky jsou vyznačeny šedě. U jednotlivých spojení je uvedena
předpokládaná referenční oblast/situace.
Poznámka:
Obligatorní, nenahraditelná, avšak jednoznačně referenční es se vyskytují
v konstrukcích s vysoce frekventovanými slovesy označujících tabuizované
činnosti/oblasti. Es referuje k tabuovým oblastem (zde sex, smrt). České protějšky
obsahují odpovídající slovesa a pevnou součást to:
Es (jemandem) machen –(u)dělat to (někomu)
Es mit jemandem machen/treiben/tun – táhnout to, rozdat si to, dělat to
s někým
Wie es wohl wäre, es mit einer Du Pont zu tun.
Přemítá, jaké to asi je, rozdat si to s nějakou Du Pontovou.
es hinter sich haben – mít to za sebou= umřít
Ja, ja, der hat es schon hinter sich.
Jo, jo, už to má za sebou.
Es nicht mehr lange machen – umřít
Er macht es nicht mehr lange.
Už tu dlouho nebude.
V české paralele zde pevná součást spojení (to) chybí.
6.4.4.4. Struktura konstrukcí s formálním objektem (součástí
větné struktury je subjekt a FO)
 sloveso + subjekt + doplnění v dativu + FO
es jemandem geben – nandat to někomu (zmlátit někoho, porazit někoho) VÝPRASK,
PORÁŽKA, NAKLÁDAČKA
„Na Jungs, werden wir's ihnen geben?“
"Tak co, kluci, nandáme jim to?"
152
 sloveso + subjekt + doplnění v dativu+adjektivum/adverbium/adjektivní
participium + FO
es jemandem angetan haben (méně často antun) – okouzlit někoho,
přitahovat někoho
Der Bernhardiner hatte es ihnen angetan, noch mehr aber, dass der schöne
alte Herr sich als seinen Pápa bezeichnete.
Přitahoval je bernardýn, ale ještě víc to, že se ten krásný starý pán sám
označoval za jeho 'pápa'.
es sich/jemandem toll/fein/gemütlich/bequem machen – uvelebit se, udělat
někomu pohodlí
Und dann mach's dir erst einmal bequem, denn ich werde dir eine
spannende Geschichte erzählen.
A udělej si pohodlí, protože teď ti budu vyprávět zajímavý příběh,
es sich/jemandem leicht/schwer machen – dělat to někomu lehké/těžké –
ŽIVOT, SOUŽITÍ, PRÁCE
Ach, Liebling, es ist alles eigentlich ganz leicht. Man muss es sich nur nicht
selber schwer machen.
Víš, miláčku, všechno je vlastně docela snadné. Jenom si to člověk nesmí
sám ztěžovat.
es jemandem gut gehen lassen – Měj/te se dobře! (při loučení)
Lass es Dir gut gehen, grüß Zita.
Měj se dobře, pozdravuj Zitu.
 sloveso + subjekt + předložkové doplnění + FO
es auf etwas ankommen lassen – dopustit, riskovat
Vernets Bankhaus wollte es nicht darauf ankommen lassen, dass ein
Schlüssel gestohlen und die zugehörige Depotnummer durch Geiselnahme
eines Angestellten erpresst werden konnte.
153
Banka zjevně nechtěla riskovat, že by někdo ukradl klíč a pak si vzal
zaměstnance banky jako rukojmí, aby mu prozradil konkrétní číslo.
es auf etwas anlegen – mít v úmyslu, zamýšlet, záležet někomu na něčem
Ich bekam jetzt immer deutlicher den Eindruck, als wolle sie es darauf
anlegen, auch inhaftiert zu werden.
Měl jsem stále jasnější pocit, že jí záleží na tom, aby i ona byla zatčena.
es mit etwas aufnehmen - rozdat si to s někým, soupeřit s někým – ZÁPAS,
SOUTĚŽ
Ich schätze, dass ein einziger von ihnen stark genug ist, es mit uns allen
aufzunehmen.
Mám pocit, že jediný z nich je dost silný, aby si to rozdal s námi všemi.
es (vor Unruhe, Hitze…) (nicht) aushalten – nevydržet to čím –
SETRVÁVÁNÍ NĚKDE
Er fragte, wie man es hier aushalten könne.
Ptal se, jak se to tady dá vydržet.
Cormick konnte es auf dem Dach vor Aufregung nicht mehr aushalten.
Cormick nemohl na střeše rozčilením vydržet.
es mit jemandem (nicht/nie) aushalten – (ne)vydržet to s někým – ŽIVOT,
SOUŽITÍ
Sie muß aber daran denken, weil sie sonst buchstäblich, ohne ihr nie
erlahmendes Gefühlstreiben, Gefühlantreiben, es niemals mit einem Mann
aushalten könnte, der ja ein Kranker ist und sich kaum mit ihr beschäftigt.
Musí na to myslet, protože by to jinak bez svých nikdy neutuchajících pocitů,
citových podnětů a vzruchů nevydržela s mužem, který je chorý a skoro se jí
nezabývá.
es bei etwas belassen – spokojit se s něčím
Er sparte alles Schwierige aus und beließ es bei den Anfangsgründen.
Vypustil všechno složité a spokojil se s elementárními znalostmi.
154
es an etwas (am Herzen, an der Blase…) haben – mít zdravotní potíže
s nějakým orgánem, mít něco s něčím – NEMOC, PROBLÉM
Ich hab's am Magen, lieber Genosse.
Mám něco se žaludkem, milý soudruhu.
Zde vzniká otázka, zda můžeme považovat něco za ekvivalent sémanticky
prázdného es.
es in sich haben – mít to v sobě – VLASTNOST, NADÁNÍ, SKLON
Der hat es in sich, wie viele von denen, die nur ihre Pflicht getan haben.
Ten to má v sobě, tak jako spousta těch, co jenom konali povinnost.
es mit jemandem halten – táhnout to s někým, držet s někým – SOUŽITÍ,
VZTAH
Bjelskj hält es mit dem Zaren.
Bělskij drží s carem.
es mit jemandem treiben – táhnout to s někým, mít vztah s někým –
SOUŽITÍ,
Es lebte allein, trieb es aber mit der verheirateten Nachbarin,…
Ten chlápek žil sám, ale táhl to s vdanou sousedkou,…
es sich mit jemandem verderben – si to u někoho pokazit, rozházet –
REPUTACE, VZTAH
Wer es sich mit ihm verdibt, ist am Ende der Reise nur noch ein
Nervenbündel.
Kdo si to s ním rozhází, tak je na konci plavby nervově odepsaný.
es mit jemandem/etwas versuchen – zkusit to s někým
Oder versucht es mit dem sturen Wiederholen eures eigenen Namens;
Nebo to zkuste s tvrdošíjným opakováním svého vlastního jména;
es an etwas fehlen lassen – opomenout/opomíjet
155
Der Prediger hatte es daran fehlen lassen, ihm war die Sprache der Bibel
als ausreichend erschienen.
Kněz takovou věc opomíjel, jazyk Bible mu připadal postačující.
 sloveso + subjekt + předložkové doplnění s konkrétním substantivem + FO
es mit der Angst bekommen/kriegen – polekat se, vyděsit se
Alle bekamen es mit der Angst, nur Mutter nicht,…
Všichni se vyděsili, až na matku,…
 sloveso + subjekt + předložkové doplnění + adjektivum/ adverbium/
participiální adjektivum + FO
es auf jemanden/etwas abgesehen haben (méně často absehen) – mít na
někoho/něco spadeno, políčeno
Vor allem auf mich hat er es abgesehen, dabei tue ich ihm doch gar nichts.
Hlavně na mne má spadeno, a já mu přece nic nedělám.
es mit jemandem gut/aufrichtig/ ehrlich/ernst/böse/meinen – myslet to
s někým dobře/upřímně/vážně/zle
Es klingt häßlich, als er's sagt, aber er hat es gut gemeint, um des alten
Teams willen.
Vyzní to šeredně, ale myslel to dobře: šlo mu o čest jejich někdejšího týmu.
es jemandem bei etwas leicht/schwer machen – ulehčovat/ztěžovat někomu
něco (bei etwas!)
Er, der in seiner Jugend Gedemütigte, der sich alles mühselig erkämpfen
muß , der die eigene Furcht vertreibt, indem er Furcht verbreitet, sucht die
Erlösung durch die Vernichtung derjenigen, die es ihm beim Aufstieg so
schwer gemacht haben .
V mládí ponižovaný muž, který si musel všechno namáhavě vybojovat, který
šířením děsu zahání vlastní děs, se chce spasit tím, že zničí všechny, kdo mu
tak ztěžovali vzestup.
es an etwas fehlen lassen – opomenout/opomíjet
156
Der Prediger hatte es daran fehlen lassen, ihm war die Sprache der Bibel
als ausreichend erschienen.
Kněz takovou věc opomíjel, jazyk Bible mu připadal postačující.
 sloveso + subjekt + adjektivum/adverbium + FO
es weit/zu etwas/irgenwohin/ bringen – dotáhnout to daleko/na…/někam –
KARIÉRA
Sie sehen, wie weit ich es gebracht habe, ich bin schon die Beste.
Vždyť vidíte, kam až jsem to dotáhla. Jsem tady jednička.
es eilig haben – mít naspěch
Ich falle da vom Himmel, weil ich es so eilig habe, bei euch ein Süppchen zu
essen!
Padám z nebe, protože jsem tolik pospíchal, abych si u vás dal polívčičku.
es gut machen (Mach´s gut!) – Měj se!, Hodně štěstí! (při loučení)
„Mach´s gut, Robby,“ sagte er.
„Hodně štěstí, Robby,“ řekl.
es (nicht) fein/gemütlich/leicht/schlecht/schwer/toll haben – (ne)mít to
lehké/špatné/těžké/perfektní – ŽIVOT, SITUACE
Ich weiß, dass du's mit mir oft nicht leicht hast, und es tut mir leid.
Vím, že to se mnou často nemáš lehké, a je mi to líto.
 sloveso + subjekt + předložkové doplnění+infinitivní doplnění (zu tun) + FO
es mit jemandem zu tun bekommen/kriegen – dostat se/pustit se s někým do
sporu/křížku, mít s někým co dělat (inchoativní)
Wenn sich Mattischek über dich beschwert , Pickart , bekommst du es mit
mir zu tun .
Jestli si na tebe bude Mattischek stěžovat, tak si mě nepřej.
157
Dem Schneider werde ich sagen, er soll seinen Hund an die Kette legen;
sonst bekommt er's mit mir zu tun.
Krejčímu řeknu, ať si psa uváže, nebo bude mít se mnou co dělat.
es mit jemandem zu tun haben - mít (s někým) co do činění (durativní)
Ich werde mich morgen beim Zentralarbeitsamt melden, die Genossen
anhusten, damit sie auch begreifen, mit wem sie es zu tun haben, und ich
werde sagen:…
Zítra se budu hlásit na ústředním pracovním úřadě, zakašlu na soudruhy,
aby pochopili, s kým mají co do činění, a řeknu:…
Z této jednoduché analýzy vyplývá, že zřejmě neexistuje vymezitelná souvislost
mezi strukturou idiomatického spojení a mírou reference formálního objektu es.
Hraniční případy se objevují napříč všemi strukturami.
6.4.4.5. České protějšky konstrukcí s formálním objektem
Snaha podchytit možné české protějšky německého formálního objektu
v idiomatických spojeních přináší tyto postřehy:
 Českým protějškem německého formálního objektu bývá to, u spojení
obsahujících es zu tun co.
 Jedná se o převážně obligatorní složku idiomu.
U některých spojení lze to eliminovat:
Cormick konnte es auf dem Dach vor Aufregung nicht mehr aushalten.
Cormick (to) nemohl na střeše rozčilením vydržet.
 V převážné většině případů je to stejně jako jeho německý protějšek
částečně referenční („hraniční případ“), např. es leicht/schwer haben – mít to
lehké/těžké (život, situaci), es weit bringen/dotáhnout to daleko (kariéru)190
190
Je zjevné, že opozice referenční x částečně referenční je poněkud vágní a vnímání míry reference
může být značně individuální. To se potvrdilo i v diskusi s kolegy.
158
Mnohem vzácnější jsou nereferenční to (protějšky nereferenčního es: es mit
jemandem gut/ernst meinen - myslet to s někým dobře/vážně, es mit
jemandem versuchen – zkusit to s někým.
 Česká a jejich ekvivalentní německá spojení s formálními objekty jsou často
podobně nebo stejně vystavěna:
es sich mit jemandem verderben – si to u někoho pokazit
es (nicht) fein/gemütlich/leicht/schlecht/schwer/toll haben – (ne)mít to
lehké/špatné/těžké/perfektní
Některá německá spojení s formálním objektem, jejichž české protějšky
formální objekt nemají, mají pro Čechy poněkud neprůhlednou stavbu i
význam, což souvisí i jejich nízkou frekventovaností, např.:
es auf etwas ankommen lassen – dopustit, riskovat,
es auf etwas anlegen – mít v úmyslu, zamýšlet, záležet někomu na něčem,
es bei etwas belassen – spokojit se s něčím.
 Es i to jsou klitika a podléhají tudíž striktním pravidlům pro postavení
těchto elementů v daných jazycích (viz výše).
 V češtině se vyskytuje poměrně velké množství idiomatických spojení,
jejichž pevnou součástí je nereferenční akuzativní to a jejichž německé
ekvivalenty formální objekt postrádají191
, např. označujících pohyb: přihasit
si to, šinout si to, vzít to někudy.
Např.:
Přihasil jsem si to k němu a to von už vytáhnul šavli a po ksichtě mu tečou
slzy, takový bílý slzy, hotový lidský mlíko.
Ich reite auf ihn zu, und schon zieht er den Säbel, Tränen fließen dabei über
seine Wangen, weiße Tränen , menschliche Milch.
191
srov např. Čermák 1994: 597-630, Kolářová 2004: 188-192.
159
Kouknu - šine si to ke mně nějakej pán, slušně a čistě voblečenej, ale
pozoruju, že si vo sobě moc myslí a taky má v hlavě.
Plötzlich merke ich, wie sich ein unbekannter, nicht schlecht und sogar
reinlich gekleideter Herr an mich herandrängt; seiner ganzen Person sehe
ich große Einbildung an, und er ist angeheitert.
Někteří z nich chtěli překročit řeku ještě za soumraku, aby se dostali na
starou vojenskou cestu do Moskvy, jiní chtěli počkat do rána, další zase
navrhovali vyhnout se obloukem Gordonově armádě a vzít to do Moskvy
oklikou.
Einige wollten noch in der Dämmerung den Fluss überqueren, um auf die
alte Heerstraße nach Moskau zu gelangen, andere wollten bis zum Morgen
warten, und wieder andere schlugen vor, Gordons Heer in weitem Bogen zu
umgehen und auf Umwegen nach Moskau zu marschieren.
6.4.4.6. Ukázka českých protějšků německého idiomu
s formálním objektem
Jedním z frekventovaných německých idiomů s formálním objektem je es
abgesehen auf jemanden/etwas haben. V žádném z českých protějšků se
nevyskytuje český pronominální komponent v akuzativu (to). Široká paleta
ekvivalentů je však nesmírně zajímavá. Uvedeme jen několik z nich:
mít spadeno na někoho/něco
Schon von Beginn des Spiels an hatte ich gewusst, dass es Kurt nur auf mich
abgesehen haben würde.
Od počátku hry jsem věděl, že Kurt bude mít spadeno jen na mě.
zaměřovat se na někoho/něco
Auf mich hatte es dieser Mensch besonders abgesehen, weil er in mir die «
schwache Stelle » von uns dreien erwartete;
Na mne se tenhle člověk obzvlášť zaměřoval, protože ve mně očekával „slabý
článek“ naší trojky;
zatoužit po někom
160
„Weh mir“, sagte sie sich, „er hat es wahrhaftig auf mich abgesehen!“
„Běda mi," řekla si, „právě po mně musel zatoužit!"
chtít někoho/něco
Er hat es wahrhaftig auf mich abgesehen.
Opravdu mě chce.
naschvál
Als hätte sie es eigens darauf abgesehen, stürzte sich die Patrouille in das dichteste
Wacholdergestrüpp des ganzen Walde.
Četa jako naschvál se zaplétala do nejhustšího jalovčí celého lesa.
zasednout si na někoho
…ehemaliger Spieler des S.C. Mährisch Ostrau, hatte es auf mich abgesehen,…
…bývalý hráč S. C. Moravská Ostrava, si na mě zasedl…
jít po někom
Mich wundert es nicht mehr, dass sie es auf dich abgesehen haben.
Už se nedivím, že po tobě jdou.
jít někomu o něco
Die Mutter fürchtet, dass der junge Mann auch noch auf Geld es abgesehen hat.
Matka se obává, že tomu mladému muži jde ještě k tomu i o peníze.
usilovat
Alexandre Dumas würden Sie gewiss nicht beschuldigen, es auf die Seele Ihrer
Tochter abgesehen zu haben.
Alexandra Dumase byste jistě neobvinil, že usiluje o duši vaší dcery.
mířit k něčemu
Das nächste Auto, auf das er es abgesehen hatte, stand an einer Ecke.
Další auto, k němuž mířil, stálo na rohu.
161
mít políčeno na někoho/něco
Der Hübsche hatte es auf eine andere Beute abgesehen.
Hezoun měl políčeno na jinou kořist.
mít žízeň na někoho
Auf dich, mein Lieber, habe ich es schon lange abgesehen…
Na tebe, holomku, mám už dávno žízeň…
ukládat o něco
…dass die Welt voll von Verbrechern ist, die sich überall herumtreiben und es auf
fremdes Eigentum abgesehen haben.
…že svět je pln potulných zločinců, kteří ukládají o cizí majetek.
Jediný existující renomovaný německo-český překladový slovník „Siebenschein“
uvádí u hesla: es auf jemanden/auf etwas abgesehen haben pouze mít na koho/nač
spadeno, mít nač zálusk, pást po čem, brousit si nač zuby. 192
O relevanci
paralelních korpusových dat tedy nemůže být sporu.
6.4.4.7. Shrnutí
 FO je součást pevných spojení, často frazeologismů.
 FO není možné eliminovat ani nahradit jiným výrazem.
 FO nikdy nestojí na začátku věty.
 Slovesa v konstrukcích s FO mohou stát v libovolných osobách a netvoří
pasivum.
 FO je příklonka a podléhá slovosledovým zákonitostem klitik (odlišným
od češtiny).
 FO je sémanticky prázdný nereferenční prvek. U některých spojení je
FO částečně referenční, je možné odhadnout oblast, k níž referuje, např.
es weit/zu etwas/irgenwohin/ bringen – dotáhnout to daleko/na…/někam
- Referuje pravděpodobně ke kariéře.
 Mnoho českých protějšků neobsahuje element ekvivalentní FO, např. es
eilig haben, es absehen von etwas, Mach´s gut! a další.
192
Srov. Siebenschein et al. 1970: 54.
162
 Českým protějškem FO v některých ekvivalentních konstrukcích je to.
Jedná se převážně o „hraniční případy“, kdy je v češtině i němčině FO
částečně referenční, např.: es (nicht)
fein/gemütlich/leicht/schlecht/schwer/toll haben – (ne)mít to
lehké/špatné/těžké/perfektní (život, situaci), es mit jemandem gut meinen
- myslet to s někým dobře
 Často mají české protějšky stejnou stavbu jako německé (viz např.
předchozí příklady).
 Konstrukce s některými českými slovesy pohybu obsahují to,např.
šinout si to, mést si to aj., v jejich německých protějšcích se však FO
nevyskytuje.
 Kritériem pro zařazení spojení s FO do výuky němčiny jako cizího
jazyka je jejich frekvence (viz výše). Pokud tyto konstrukce patří
k frazeologismům, příliš se strukturně neanalyzují, např. Mach´s gut! –
Měj se!. Za efektivní můžeme ale považovat poukazování na strukturní
podobnost s českými protějšky, např. es mit jemandem gut meinen –
myslet to s někým dobře.
6.4.4.8. Lingvodidaktická poznámka
Na základě výše uvedených postřehů je vskutku obtížné formulovat konkrétní
doporučení pro výuku cizího jazyka.
 Německé konstrukce s FO nejsou příliš frekventované (viz úvodní
statistika). Některé lze dokonce považovat za poměrně či velmi vzácné.
Proto by bylo vhodné udělat rozumný výběr a do obecnějšího poučení o
této problematice zahrnout jen ty nejfrekventovanější. Vzácnější spojení
je třeba pojímat jako frazeologismy s konstantní stavbou a zařazovat je
ve výuce velmi pokročilých žáků (např. es mit der Angst (zu tun)
bekommen/polekat se, es bei etwas belassen/spokojit se s něčím).
Hrubou představu o frekvenci těchto spojení nám mohou poskytnout (a
zčásti již poskytly) jazykové korpusy, i když mechanismus vyhledávání
je poměrně náročný, neboť např. slovesa, jež se v daných spojeních
vyskytují (machen, haben, bringen apod.), jsou nesmírně častá.
163
 Při zavádění spojení s FO je pravděpodobně efektivní poukazovat na
obdobnou stavbu ekvivalentních spojení v češtině, zejména tam, kde se
v českých protějšcích vyskytuje to. (např. es mit jemandem gut
meinen/myslet to s někým dobře, es schwer haben/mít to těžké, es weit
bringen/dotáhnout to daleko, es mit jemandem (nicht)
aushalten/(ne)vydržet to s někým, es sich mit jemandem
verderben/pokazit si to u někoho, es mit jemandem/etwas
versuchen/zkusit to s někým/něčím). Tato spojení pravděpodobně ve
výuce problémy dělat nebudou.
 Mezi německými spojeními s FO, jejichž české protějšky FO postrádají,
by v běžné výuce neměla chybět tato spojení:
Es eilig haben/mít naspěch – zde je vhodné poukázat na obligatorní es a
jinak shodnou stavbu, procvičovat ve všech osobách (drilová i
komunikativní cvičení). Jedná se o pravděpodobně nejfrekventovanější
spojení s FO, zavádí se ve výuce poměrně brzy.
Es jemandem/sich bequem machen/ se udělat si/někomu pohodlí – je
vhodné poukázat na obligatorní es a jinak obdobnou stavbu. Toto
spojení je poměrně frekventní.
Es auf jemanden/etwas abgesehen haben/mít na někoho/něco spadeno –
je vhodné poukázat na obligatorní es a jinak shodnou stavbu. Frekvence
tohoto spojení je nižší, zavádí se v pokročilejší výuce, pravděpodobně až
po zavedení absehen von etwas.
Mach´s gut/Měj se!, Hodně štěstí! – toto spojení nemá smysl analyzovat,
je třeba si je osvojit jako pevnou frázi. Pro svoji vysokou frekvenci se
objevuje již v počáteční výuce.
164
 Při práci se spojeními s FO je třeba hlídat postavení es, neboť pořadí
klitik v němčině je oproti češtině odlišné (pořadí nominativ-akuzativdativ
za první částí větného rámce – viz výše).
 Smysluplné je rovněž upozornění na to, že některá česká spojení
s formálním to naopak odpovídají německým spojením bez FO (např.
šinout si to někudy/někam).
165
6.5.Korelát (Korrelat)
Otázka obligatornosti, fakultativnosti či nepřípustnosti korelátů je bezpochyby
nejobtížnější ze všech otázek, které si v souvislosti s německými es-konstrukcemi
můžeme klást. Jedná se o problematiku v pravém slova smyslu bezbřehou, žádná
z mnoha existujících prací193
ji nepostihuje v plném rozsahu a neposkytuje
spolehlivý klíč k odpovědím na nesčetné otázky. Gramatika DUDEN 1984 uvádí
k problematice doslova: „Damit gerät man unversehens in eins der umstrittensten
Kapitel der Sprachwissenschaft“.194
Běžní rodilí uživatelé jazyka klíč nepotřebují, pro studenty a učitele německého
jazyka (nerodilé, ale i rodilé mluvčí) je však rozkrytí souvislostí mezi stavbou řídící
a závislé věty či infinitivní konstrukce a obligatorním/fakultativním/zakázaným
korelátem velmi zásadní.
Bylo by neseriózní a nereálné slibovat ve studii o všech typech německých eskonstrukcí
a o jejich českých protějšcích nějakou univerzální, spolehlivou a
teoreticky dokonale podloženou metodu umožňující cizinci bezchybně užít či neužít
korelát. To se dosud nikomu nepodařilo. Studie si v souladu se svým základním
cílem všímá korelátů, jež jsou přítomny v dokladovém materiálu, analyzuje
konstrukce, v nichž se vyskytují, a konstrukce, k nimž odkazují, a zjišťuje, zda
české paralely obsahují elementy, jež je možné označit za protějšky německých
korelátů. Statistické údaje získané analýzami pomáhají odhalit velmi frekventní
konstrukce, jimiž by se žáci a učitelé němčiny měli zabývat. Výsledkem práce by
měla být přijatelná, jasná, byť zjednodušující instrukce, jak se zachovat, aby
množství chyb spojených s užíváním korelátů bylo pokud možno eliminováno.
V každém případě berme kapitolu o korelátech v této studii jako vstup do dané
problematiky z kontrastivního úhlu pohledu, jako shrnutí a ověření relevantních
poznatků uvedených v odborné literatuře a jako soubor podnětů k dalšímu bádání.
193
Monografické práce a obsáhlé články: Pütz 1975, Marx-Moyse 1983, Sonnenberg 1992,
Hentschel 2003 a mnoho dalších.
194
DUDEN 1984: 555.
166
6.5.1. Terminologie
Bernhard Sonnenberg ve své obsažné, leč bohužel málo řešící práci (Korrelate im
Deutschen 1992), jež se zabývá spíše otázkou metodologie výzkumu těchto
elementů, zachycuje podrobně vývoj terminologie od sklonku 18. století. Za
všechny jen pár označení: Determinativ (Adelung 1782), Demonstrativ (Bauer
1832, Becker 1870), Hindeutung či Formwort (Heyse 1849), Stütze (Behagel
1928), Stützwort (Erben 1972, přičemž tento autor již používá, byť vzácněji, pojem
Korrelat), Helbig a Buscha (1975, 1986) používají poněkud zavádějícně pojem
Korrelat pro korelát (v našem slova smyslu) i sémanticky prázdný tzv.
„platzhalter“ – poziční es (Es kamen viele Leute. – es zde slouží k rematizaci
subjektu při zachování pozice slovesa na druhém místě, jedná se o nedeiktický
výraz). V současných německých gramatikách a lingvistických pracích (Zifonun195
,
Hentschel196
, nové vydání gramatiky jazykové řady vydavatelství DUDEN197
a
další) je termín Korrelat užíván v „našem“ slova smyslu. V české lingvistické
literatuře se vyskytují různé termíny pro označení daného elementu, např. pádový
ukazatel, korelativum, opěrný výraz, souvztažný výraz, korelát.198
6.5.2. Definice pojmu korelát
Nelze pochopitelně opomíjet interdisciplinární rozměr pojmů korelát/korelativum,
korelace, korelovat, které využívá filozofie, logika, matematika, teologie i další
oblasti, přičemž podstata ale zůstává identická, např. Eisler (1927) definuje pojmy
z filozoficko-logického pohledu:
„Korrelate (correlata, bzw. Korrelationsbegriffe) sind Denkobjekte bzw. Begriffe,
die nur in wechselseitiger Beziehung Sinn haben, einander als Ergänzung fordern,
als Glieder zu einer und derselben Relation gehören (z. B. Vater-Sohn). Die
Beziehung von Korrelaten zueinander heißt logische Wechselbeziehung oder
Korrelation.“ 199 200
195
Srov. Zifonun 1997: 1475.
196
Srov. Hentschel 2003, http://www.linguistik-online.com/13_01/hentschel.html .
197
Srov. DUDEN 2005, 830-832.
198
Srov. např. Karlík et al. 2002: 234 (Encyklopedický slovník češtiny, heslo Korelativum).
199
Eisler 1927: 860, in Sonnenberg 1992: 7.
200
Srov. Sonnenberg 1992: 4-7.
167
Analogicky definuje korelaci (samozřejmě v jazyce) Zifonun201
:
„Korrelatverbindungen bestehen aus einem anaphorischen oder deiktischen
Ausdruck, z. B. es, das, dafür, dem Korrelat, und einer Infinitivkonstruktion oder
einem dass-/ob- oder W-Satz. Beide Arten von Verbindung werden hier aufgrund
ihrer grammatischen Gemeinsamkeiten zusammen abgehandelt und als ein eigener
Typ der Realisierung primärer Komponenten neben nominaler und präpositionaler
Realisierung, Realisierung durch Infinitivkonstruktionen und Realisierung durch
Nebensätze betrachtet.“202
Elektronický slovník cizích slov uvádí u pojmu korelát definici „souvztažný
pojem“203
.
Shrneme-li základní poznatky o vlastnostech a funkcích korelátů, dospíváme
k jednoduché definici:
Korelát je často kataforický, vzácněji anaforický odkazovací element
(Verweiselement, Bezugselement), který zaujímá ve větě pozici větného členu,
jenž se objevuje v určité formě na jiném místě věty.
6.5.3. Zastoupení korelátů v dokladovém materiálu
Roztříděním 2000 dokladů konstrukcí s es jsme získali představu o zastoupení
jednotlivých subkategorií. Koreláty tvoří více než čtvrtinu všech es (28%).204
6.5.4. Pozice korelátu es
Korelát es se užívá výhradně kataforicky a obsazuje pozici subjektu nebo
akuzativního doplnění (objektu), který/které následuje ve formě vedlejší věty
nebo infinitivní konstrukce.
201
Zifonun 1997.
202
Zifonun 1997: 1475.
203
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/korelat (22.10.2010, 17.33).
204
Viz výše a srov. Peloušková 2008: 109-119.
168
6.5.4.1. Pozice subjektu
Es v pozici subjektu stojí na začátku věty obligatorně, za určitým slovesem nebo za
uvozovacím výrazem věty vedlejší většinou fakultativně, jen zřídka obligatorně,
např.:
Ich möchte fast sagen, es ist vielleicht ein Wink des Schicksals, dass gerade in
diesem Augenblick unser vortrefflicher Kapitän und Freund van Toch von uns
gegangen ist .
Řekl bych, je to snad pokyn osudu, že právě v tuto chvíli nám odešel náš výtečný
kapitán a přítel J. van Toch.
Es ist aufregend, die Gegenstände des Mannes zu betrachten, den man zu lieben
beginnt, sie geben Aufschluß über seine Gewohnheiten und seine Geheimnisse.
Fascinuje mě prohlížet si věci patřící muži, kterého začínám milovat, odhalují jeho
zvyky a tajemství.
Desto wichtiger ist es, dass ich es tue.
Tím důležitější je, abych tak učinil.
Vielleicht liegt es daran, dass Sie eine neue Frisur haben und ich Sie nicht erkenne.
Možná vás nepoznávám, protože máte nový účes.
In Regensburg kam noch ein jahrelanger Konflikt zur Entscheidung, der wiederum
illustriert, wie wenig das Wort des Kaisers im Reich galt und wie schwer es für ihn
geworden war, seinen Geboten Gehör zu verschaffen.
V Řeznu právě skončil jeden letitý konflikt, opět ilustrující, jak málo v říši platilo
císařovo slovo a jak těžké bylo pro něho zjednat si respekt.
6.5.4.2. Pozice akuzativního doplnění/objektu
Es v pozici akuzativního doplnění stojí většinou fakultativně výhradně uvnitř věty.
Vielleicht verdankt er es ihnen, dass er sich der Versuchung des Marxismus und
jeglicher Ideologie zu entziehen vermochte.
Snad díky nim se mu podařilo vyhnout pokoušení marxismu i jakékoliv ideologie.
169
Brächten Sie es jetzt wirklich zustande, jetzt wegzugehen?
Byl byste opravdu schopen teď odejít?
Alle sind völlig übermüdet, doch keiner wagt es, sich den Mund am Brunnen
anzufeuchten.
Všichni jsou uondaní, ale nikdo si netroufá smočit pusu v kašně.
Na začátku věty (při anaforickém užití korelátu) stává das:205
Sich den Mund am Brunnen anzufeuchten, (das) wagt doch keiner. (k)
Smočit si pusu v kašně se nikdo neodváží.
6.5.4.3. Zastoupení korelátů v pozici subjektu a akuzativního
objektu v dokladovém materiálu
Pro vstupní i následné dílčí analýzy korelátů a jejich českých protějšků bylo
vytříděno 400 paralelních dokladů. Na následujícím diagramu vidíme jasnou
převahu korelátů k subjektovým větám či infinitivním konstrukcím (76%).
6.5.4.4. Struktura řídících vět s korelátem es k subjektovým
větám a infinitivním konstrukcím
Analýzu řídících vět s korelátem es k subjektovým větám a infinitivním
konstrukcím provádíme na 304 paralelních dokladech (76% dokladů s korelátem es,
viz výše).
205
Srov. Buscha 1972: 102.
K. objekt.
24%
K. subjekt.
76%
170
Při popisu těchto vět se v této fázi zaměřujeme na:
 slovesa (plnovýznamová, sémanticky vyprázdněná – „bedeutungsentleert“
ve verbonominálních spojeních),
 postavení es (na začátku, za slovesem).
Řídící věty s korelátem es k subjektovým větám a infinitivním konstrukcím
obsahují
 plnovýznamová slovesa:
Doloženo: ausreichen, auszahlen sich, bedeuten (3)206
, bedürfen, bleiben (4),
dauern, einfallen, ergeben Sinn (3), erscheinen (3), ersparen, erwartet werden,
leichtfallen, freistehen, gelingen (9), genügen (2), geschehen, liegen im
Interesse, lohnen sich, nahe legen, schwerfallen, scheinen (8), stimmen,
verstehen sich, verweigert werden
 verbonominální spojení s významově vyprázdněnými slovesy:
o sein
 se substantivem:
Doloženo: an der Zeit (3), ein Anreiz, Aufgabe (3), der erste Schritt, ein
Fehler (2), die Größe, die Herasforderung, die Lesart, ein Irrtum, ein
Paradox, ein Sieg, ein Trick, (k)ein Wunder (3), ein Zufall, eine Forderung,
eine Illusion, eine Ironie (4), Pflicht, Priorität, Entrüstung, mein Rat,
Menschenverstand, höchste Zeit (2), im Interesse, eine Erfahrung, unser
Ziel, Unsinn, von Bedeutung
 s adjektivem (příp. participiem):
Doloženo: am wichtigsten, notwendig, ausgeschlossen, besser (2), bemüht,
bestrebt, einfach(er) (5), entscheidend (2), erforderlich (3), erinnert, erlaubt
(2), erwiesen, fair, falsch, gestattet, irreführend, klar (3), korrekt, leicht,
(un)möglich (12), nötig, notwendig, offensichtlich, richtig, riskant, seltsam,
schwierig (10), sinnlos, sinnvoll (4), tragisch (2), überraschend (2),
unabdingbar (3), ungewiss, ungewöhnlich, unklar, unverantwortlich,
unvernünftig, (un)wahrscheinlich(er) (5), verboten, verwunderlich (2),
vorbei, voreilig, vorstellbar (2), wichtig (9), zu früh (2)
206
Číslo v závorce udává počet výskytů v dokladovém materiálu.
171
 s infinitivním doplněním (s částicí zu)
Doloženo: abzusehen, anzurechnen, zu erkennen (2), zu rechnen, zu
verdanken, zu verhindern
o haben se substantivem (+ an sich)
Doloženo: an sich, den Anschein (2), einen Sinn (3), keinen Wert
o machen s adjektivem
Doloženo: leichter, wahrscheinlich
o werden s adjektivem
Doloženo: deutlich, offensichtlich, schwierig(er) (2)
I kvantitativně omezený náhodný vzorek dokladů s koreláty (400 dokladů) nám
poskytuje představu o četnosti struktur, v nichž se vyskytují. Lze předpokládat, že
navýšení počtu dokladů by potvrdilo vysokou četnost některých sloves či adjektiv
(např.: gelingen, sein möglich, wichtig), rovnoměrně by přibývaly další výrazy,
poměr struktur by se příliš nelišil.
Proto již v této fázi můžeme doložené struktury statisticky vyhodnotit:
Následující diagram ukazuje zastoupení struktur s korelátem k subjektovým větám
či infinitivním konstrukcím:
plnovýzn.slov.
23%
sein+subst.
19%
sein+adj.
48%
sein+inf.
3%
haben+subst.
4%
machen+adj.
1%
werden+adj
2%
172
Z diagramu vyplývá převaha konstrukcí s verbonominálním spojením slovesa sein a
adjektiva (48%) a substantiva (19%). Celkem figuruje sloveso sein v 70 % (!)
dokladů s korelátem k subjektové větě či infinitivní konstrukci.
Dalším krokem analýzy je zjištění postavení korelátu es v dokladovém materiálu.
Korelát es stojí:
 na začátku věty:
Es ist schwierig, ihnen durch das Angebot einer anderen Politik Einhalt zu
gebieten.
Není snadné jim vzít vítr z plachet a nabídnout alternativní koncepci v jakékoli
oblasti.
 za slovesem:
Heute ist es unmöglich einen solchen Optimismus an den Tag zu legen.
Dnes není takový optimismus na místě.
 za uvozovacím slovem věty vedlejší:
Robert McNamara hat betont, dass es notwendig sei, sich in die Lage des Gegners
zu versetzen.
Robert McNamara zdůraznil nutnost vcítit se do pozice protivníka.
Následující diagram zobrazuje zastoupení pozic korelátu es k subjektovým
vedlejším větám či infinitivním konstrukcím v dokladovém materiálu. Původní
hypotéza, že bude převládat postavení es na začátku věty (pravděpodobně ovlivněná
příklady z gramatik a učebnic), se nepotvrdila. Četnost postavení na začátku věty a
za slovesem je téměř shodná.
173
6.5.4.5. Struktura řídících vět s korelátem es k objektovým větám
a infinitivním konstrukcím
Analýzu řídících vět s korelátem es k objektovým větám a infinitivním konstrukcím
provádíme na 96 paralelních dokladech (24% dokladů s korelátem es, viz výše).
V těchto větách převládají plnovýznamová slovesa (nejčastěji se vyskytlo sloveso
ermöglichen - 10x), opakovala se verbonominální spojení se slovesem machen
(einfacher, leicht(er) (2), schwer, unmöglich (3), sich zum Ziel, sich zur Aufgabe,
celkem 9x)
Doloženo: ablehnen (2), abwarten, anerkennen, anlegen auf, ansehen,
auferlegen, begrüßen, bewerkstelligen, bringen auf, bringen mit sich,
erlauben (3), erleichtern, ermöglichen (10), erschweren, gewohnt sein,
halten für, lehren, leisten sich (3), liegen an, machen einfacher, machen
leicht, machen leichter, machen schwer, machen sich zum Ziel, machen sich
zur Aufgabe, machen unmöglich (3), schaffen (3), scheinen, überlassen,
verabsäumen, verhindern, vermeiden, versäumen, verstehen, vorziehen,
wagen, widerstreben, zulassen (2)
Korelát es k objektovým větám či infinitivním konstrukcím stojí
 za slovesem, příp. za pronominálním subjektem stojícím za určitým
slovesem:
za slovesem
45%
na začátku
44%
za uvoz.
slovem
11%
174
Alle sind völlig übermüdet, doch keiner wagt es, sich den Mund am Brunnen
anzufeuchten.
Všichni jsou uondaní, ale nikdo si netroufá smočit pusu v kašně.
Vielleicht verdankt er es ihnen, dass er sich der Versuchung des Marxismus und
jeglicher Ideologie zu entziehen vermochte.
Snad díky nim se mu podařilo vyhnout pokoušení marxismu i jakékoliv ideologie.
 za uvozovacím slovem věty vedlejší:
Eine der wichtigsten Aufgaben der Regierung ist die Schaffung der Spielregeln, die
es ermöglichen, dass eine Marktwirtschaft funktioniert.
Jednou z nejdůležitějších rolí vlády je vytvořit „pravidla hry“ pro řádné fungování
tržní ekonomiky.
Následující diagram zobrazuje zastoupení pozic korelátu es k objektovým vedlejším
větám či infinitivním konstrukcím v dokladovém materiálu:
6.5.4.6. Struktura závislých konstrukcí, na něž odkazuje korelát
es
Cílem této části analýzy je zjistit, zda korelát es odkazuje častěji k vedlejším větám
nebo infinitivním konstrukcím. U vedlejších vět si rovněž všímá uvozovacího slova
(spojky dass nebo ob, tázací slovo – „W-Wort“).
Vycházíme opět ze souboru 400 paralelních dokladů s es ve funkci korelátu.
Materiál je rozčleněn podle pozic es na:
 subjekty
za slovesem
66%
za
uvozovacím
slovem
34%
175
o infinitivní konstrukce (de facto konkurenční formy vět se spojkou
dass)
o vedlejší věty uvedené
 spojkou dass
 spojkou ob
 jiným spojovacím výrazem
 objekty
o infinitivní konstrukce (de facto konkurenční formy vět se spojkou
dass),
o vedlejší věty uvedené
 spojkou dass
 spojkou ob
 jiným spojovacím výrazem
6.5.4.6.1. Konstrukce reprezentující subjekt
V dokladovém materiálu zaujímají konstrukce reprezentující subjekt 77% (viz
výše).
Z tohoto množství je doloženo:
 66% infinitivních konstrukcí, např.:
Jetzt bleibt es nur, die Adressatin zu finden.
Teď už zbývá jen najít adresátku.207
, ist es doch schwer, sich an gespendetem Lob nicht zu freuen.
, přece jen je těžké netěšit se z chvály poskytované.
Wenn es auch manchem leicht fällt, verweigertes Lob zu entbehren.
I když se zdá být pro nejednoho člověka snadné, aby se obešel bez nepřiznané
chvály.
207
I v češtině je běžné vyjádření subjektu infinitivní konstrukcí, i když pro české infinitivní
konstrukce v roli doplnění slovesa platí více omezení.
176
 28% vedlejších vět se spojkou dass, např.:
Für mich stand es fest, dass diese Ehe in Trümmer gehen werde, weil Sie es so
wollten.
Bylo mi jasné, že tohle manželství se rozpadne, protože vy to chcete .
Ich sehe es an den Hufspuren, dass das Pferd auf indianische Weise geschult ist.
Vidím na stopách kopyt, že kůň je cvičen indiánským způsobem.
 6% vedlejších vět uvedených jiným spojovacím výrazem, např.:
o als ob
…,schien es ihm , als ob durch die Vorfälle des Morgens eine große Unordnung in
der ganzen Wohnung der Frau Grubach verursacht worden sei…
…domníval se, že událostmi dnešního rána byl v bytě paní Grubachové způsoben
velký nepořádek…
o als
Nach und nach schien es mir, als falle von der Decke ein leiser, kaum merklicher
Schimmer von Licht.
Čím dál víc jsem měl dojem, že od stropu padá slabý, stěží pozorovatelný odlesk
světla.
Zde reprezentují věty s als ob a als subjekty slovesa scheinen v řídící větě. 208
o wenn
Aber vielleicht wird es gerade deshalb besser sein, wenn wir so bleiben, wie wir
sind.
208
Podřadící spojka als ob a v současné němčině produktivní spojka als, po níž následuje určité
sloveso, jsou typické pro tzv. nereálné srovnávací věty (irreale Vergleichssätze), jež jsou
subkategorií příslovečných vět způsobových (Modalsätze), např:
Er bewegte sie hin und her, als ob er einen Baum fällte.
Hejbal s ní doleva a doprava, jako by řezal strom.
Wie gebannt blickte sie in das weiße Gesicht, stand so still , als wäre auch sie aus Stein gemeißelt.
Ta bílá tvář jí učarovala. Stála nehybně, jako by i ona sama byla vytesaná z mramoru.
177
Ale snad právě proto bude lépe, zůstaneme - li tak, jak jsme.
V dokladovém materiálu (400 dokladů) se nevyskytly žádné vedlejší věty uvedené
spojkou ob ani tázacím slovem (“W-Wort”).
Následující doklady byly vytěženy jen pro ilustraci dodatečně:
Und es ist fraglich, ob wir uns wirklich genug aus anderen machen oder den
weniger Begünstigten genug abgeben.
Nadto není jisté, zda nám na ostatních skutečně sejde nebo zda lidem méně
šťastným dáváme dost.
Es ist noch nicht sicher, welchen Weg zu Wasser oder zu Lande wir nehmen
werden.
Není jisté, kudy pojedeme po souši a kudy po moři.
Es ist wichtig, was ich glaube.
Je důležité, čemu věřím já.
Zastoupení závislých konstrukcí v dokladovém materiálu můžeme graficky
znázornit:
Vysoký podíl infinitivních konstrukcí předčil očekávání.
66%
28%
6%
infinitivní konstrukce
vedlejší věty s dass
ostatní vedlejší věty
178
6.5.4.6.2. Konstrukce reprezentující objekt (akuzativní doplnění slovesa věty
řídící)
V dokladovém materiálu zaujímají konstrukce reprezentující objekt 24% (viz výše).
Z tohoto množství je doloženo:
 83% infinitivních konstrukcí, např.:
Brächten Sie es wirklich zustande, jetzt wegzugehen?
Což byste byl opravdu schopen odejít mi teď?
Ihr wißt ja selbst, dass ich es gewohnt bin, mich dem Kaiser offen zu stellen, nicht
vor ihm zu kriechen...
Sami však víte, že jsem zvyklý stavět se proti císaři zpříma a ne se před ním plazit...
 16% vedlejších vět uvedených spojkou dass, např.:
Ich sehe es an den Hufspuren, dass das Pferd auf indianische Weise geschult ist.
Vidím na stopách kopyt, že kůň je cvičen indiánským způsobem.
Er erreichte es, dass die Hussiten bis auf wenige Taboritengemeinden bereit waren,
Sigismund auf der Grundlage der Kompaktaten und der 14 Artikel anzuerkennen.
Dosáhl toho, že husité , až na několik málo táborských obcí, byli ochotni Zikmunda
uznat na základě kompaktát a čtrnácti artikulí.
 1% vedlejších vět uvedených tázacím slovem (1 doklad s wie):
Die Diktatur hat es ihren Regierungsapparat gelehrt, wie man Parteizöglinge
organisiert.
Diktatura její vládnoucí aparát naučila, jak zorganizovat stranickou mašinérii.
Zastoupení závislých konstrukcí v dokladovém materiálu graficky znázorňujeme:
179
Zde je převaha infinitivních konstrukcí ještě výraznější než u závislých konstrukcí
reprezentujících subjekt.
6.5.5. Otázka obligatornosti, fakultativnosti a
nepřípustnosti korelátu es
Otázka, zda je v řídící větě korelát es obligatorní, fakultativní či nepřípustný, je tou
nejkomplikovanější otázkou, kterou si vůbec můžeme v souvislosti s problematikou
německých es-konstrukcí klást209
. Přestože je odborná literatura zabývající se
fenoménem „korelát“ pozoruhodně rozsáhlá, uspokojivou odpověď nenalezneme.
Můžeme se pouze pokusit ověřit některé publikované výsledky dosavadních
výzkumů a snažit se z nich vyvodit závěry relevantní pro využití ve výuce a studiu
německého (příp. i českého) jazyka. 210
Východiskem i solidním podkladem pro další výzkum a následné lingvodidaktické
zpracování může být kapitola o korelátech k subjektovým a objektovým větám
(„Korrelate zu Ergänzungssätzen“) v gramatice Ulricha Engela211
.
209
Viz výše.
210
Tato studie zkoumá konstrukce, v nichž se korelát es vyskytuje, otázku obligatornosti,
fakultativnosti či nepřípustnosti samostatně neřeší.
211
Srov. Engel 1988: 252 – 256.
83%
16%
1%
infinitivní konstrukce
vedlejší věty s dass
vedlejší věta s tázacím
slovem
180
Všímá si přítomnosti, nepřítomnosti či nepřípustnosti korelátů es, dessen a
předložkových adverbií/ zájmenných příslovcí (např davon, darin a dalších)
v řídících větách.
Koreláty člení na:
 obligatorní (vyskytují se obligatorně v řídících větách bez ohledu na
postavení závislé věty či infinitivní konstrukce),
 fakultativní (mohou se vyskytnout v řídících větách bez ohledu na postavení
závislé věty či infinitivní konstrukce),
 pozičně podmíněné („stellungsbedingt“) obligatorní koreláty (vyskytují se
v řídících větách předcházejících závislým větám či konstrukcím),
 pozičně podmíněné („stellungsbedingt“) fakutativní koreláty (vyskytují se
fakultativně v řídících větách předcházejících závislým větám či
konstrukcím).
Velice relevantní je z lingvodidaktického hlediska poznámka, že korelát es se
nemusí v řídící větě realizovat pouze tehdy, je-li řídící věta větou oznamovací,
nikoliv tázací či imperativní (rozkazovací/vyzývací).212
Na začátku oznamovací věty řídící (před určitým slovesem) je korelát es
samozřejmě vždy obligatorní, plní roli pozičního es a umožňuje slovesu zaujmout
druhou pozici.
Je zřejmé, že se na výskytu korelátu podílí více faktorů.213
V každém případě k nim patří: struktura věty řídící - slovesa, substantiva a adjektiva
v ní figurující. Určitou roli může sehrát i slovosled, výskyt některých partikulí
i suprasegmentální fonologické jevy – přízvuk, intonace.
Nezanedbatelným spoluhráčem ve struktuře celé věty jsou i závislé konstrukce,
k nimž korelát odkazuje.
212
Srov. Engel 1988: 253.
213
Srov. např. Pütz 1975, Marx-Moyse 1983, Sonnenberg 1992, Hentschel 2003 a mnoho dalších.
181
6.5.5.1. Slovesa v řídících větách
Jako praktická studijní pomůcka při řešení tohoto problému se osvědčily
tzv.“Engelovy seznamy“ 214
.
Tyto seznamy sloves v řídících větách si nekladou nárok na úplnost, u každého je
uvedeno mj. (unter anderen). Doplnili jsme je o několik dalších sloves.
6.5.5.1.1. Korelát es v pozici subjektu
Korelát je pozičně podmíněn, stojí vždy v řídící větě předcházející závislé větě či
infinitivní konstrukci.
6.5.5.1.1.1. Slovesa s obligatorním korelátem
abhängen von, ändern, angehen (Es geht dich nichts an.)215
, ausmachen (Es macht
mir nichts aus.), bekommen (Es bekommt ihr gut.), enttäuschen, sich gehören,
gelten (Es gilt mir nichts.), gelten als, helfen, kosten, liegen an/bei, sich lohnen,
machen (Es macht mir nichts.), nehmen, sich schicken für
Příklady s českými paralelami:
…,aber dem Blatt bekommt es ganz gut, wenn wir auf das 'Gemeckere' hören, oder
nicht?
ale našemu časopisu docela prospěje, když budeme naslouchat takovému rejpání,
nemyslíš?
Zu einem Zeitpunkt, zu dem die EU-Mitgliedstaaten sich unter einem ernsthaften
Haushaltsdruck befinden, enttäuscht es mich zu sehen, dass das Europäische
Parlament, statt Prioritäten zu setzen, sich dazu entscheidet, den Haushaltsplan um
mindestens 5 % zu erhöhen.
V době, kdy se členské státy EU nachází pod vážným rozpočtovým tlakem, nerad
vidím, že Evropský parlament chce místo určování priorit raději navýšit rozpočet o
přinejmenším 5 %.
214
Srov. Engel 1988: 253 – 256.
215
U sloves, která mohou mít více významů, je význam zjednoznačněn příkladem.
182
6.5.5.1.1.2. Slovesa s fakultativním korelátem216
ärgern, aufregen, beruhigen, beschäftigen, erschrecken, freuen, gefallen, gelingen,
interessieren, kümmern, passieren, sein (Es ist eine Tatsache.), stimmen (Es
stimmt.), stimmen (Es stimmt nicht optimistisch.), stören, treffen (Es hat mich tief
getroffen.), überraschen, verbinden mit, verdienen, wehtun, sich wiederholen,
wundern zählen als, sich zeigen
Příklady s českými paralelami:
Daher überrascht (es) nicht, dass die Ukraine unter Janukowitsch keine weiteren
Probleme mehr bei der Versorgung mit russischem Gas hat.
Nemělo by tedy být překvapením, že za Janukovyče již neměla Ukrajina s
dodávkami ruského plynu žádné další problémy.
Mich interessiert (es) nicht, wer an den Ergebnissen verdienen wird, die das
auslaufende Meeresforschungsschiff eines Tages von seiner Reise mitbringen wird.
Mne nezajímá, kdo vydělá na výsledcích, které jednoho dne přiveze ze své cesty
vyplouvající výzkumná oceánská loď.
Zpravidla bez korelátu stojí v řídících větách sloveso folgen (aus), např:
Daraus folgt, dass die Kommission öffentliche Stellen, die Kapitalanteile
bestimmter Unternehmen erwerben, weder bevorzugen noch benachteiligen darf.
Z této zásady vyplývá, že činnost Komise nemůže ani znevýhodňovat, ani
upřednostňovat orgány veřejné moci, které získávají podíly určitých společností.
6.5.5.1.2. Korelát es v pozici akuzativního objektu/doplnění
Korelát je pozičně podmíněn, stojí vždy v řídící větě předcházející závislé větě či
infinitivní konstrukci.
Nestojí nikdy na začátku věty.
216
Těchto sloves je velice mnoho, Engel: 1988: 254 uvádí pouze několik.
183
6.5.5.1.2.1. Slovesa s obligatorním korelátem
ablehnen, ansehen als/für, aufgeben (verzichten), aufnehmen (Sie haben es
freundlich aufgenommen.). halten für, lieben, hassen, nennen, rechnen zu
Příklady s českými paralelami:
Trolle lieben es, alte Reifen zu kauen.
Trolové strašně rádi žvýkají staré pneumatiky.
…, du lehnst es also ab, etwas für das Wohl deiner eigenen Kinder zu tun, du
egozentrischer, versoffener, vollgekiffter Feigling?
…, ty odmítáš udělat cokoli pro blaho svých vlastních dětí, ty egocentrický,
vychlastaný, nafetovaný zbabělče?
6.5.5.1.2.2. Slovesa s fakultativním korelátem
abmachen mit, abwarten, anbieten, ansehen (Man sieht es ihm an.), sich ansehen,
ausschließen, beachten, behalten, begrüßen, behaupten, dass, belegen durch/mit,
bemerken, beobachten, beraten mit, beschließen, berichten, beschreiben, beweisen,
bewundern, bezahlen (Sie hat es mit ihrer Freiheit teuer bezahlt.), sich einbilden,
erfahren, erkennen, erklären, (sich) erlauben, eröffnen, erreichen, dass, erzählen,
fühlen, dass, glauben, hören, dass, hören von, lernen aus/von, lesen, loben, lohnen,
melden, (sich) merken, messen, mitteilen, probieren, sagen, schließen aus,
schreiben über, sehen, dass, (sich) überlegen, untersuchen, verabreden mit,
verbieten, verdienen, vergessen, verlangen, dass, vermuten, versichern,
versprechen, verstehen, versuchen, verzeihen, vorlesen, sich vorstellen, wagen,
wissen, wünschen zu
Příklady s českými paralelami:
Du hast (es) versprochen, dein Vitamin E zu nehmen.
Slíbíls mi, že budeš užívat ten vitamín E.
Unter Idee des Lebens verstehe ich (es), dass das Leben, das einzige Leben in einer
Menge von Formen verkörpert ist, jedes Lebewesen ist den anderen Lebewesen in
184
manchem ähnlich, in manchem unähnlich, gerade darum, weil es lebendig ist wie
sie.
Ideou života rozumím, že život, jediný život je ztělesněn v množství forem; každý
živočich je, jakožto živočich, těm ostatním v něčem podobný, v něčem nepodobný,
právě proto, že je živý jako oni.
6.5.5.1.2.3. Slovesa bez korelátu
anfangen, annehmen (vermuten), antworten, anzeigen, aufgeben (např.
Hausaufgabe), ausmachen (verabreden), ausrechen, beantragen, beginnen,
behaupten, bekommen (s infinitivem), bestellen j-m von, bestimmen, bewegen,
denken, finden, dass, fühlen (s infinitivem), fürchten, hören (s infinitivem), meinen,
prüfen, raten, reifen, sehen (s infinitivem), verlangen (s infinitivem)
Latour de facto v souladu s Engelem uvádí, že bez korelátu se zpravidla užívají
slovesa mluvení a myšlení (verba dicendi et sentiendi).217
Věty jako Er sagt es, dass er kommt. považuje za téměř neakceptovatelné.
I Ulvestad a Bergenholtz uvádějí jako slovesa bez korelátu: ahnen, denken,
erzählen, fühlen, glauben, hören, sagen, sehen a wissen.218
Příklady s českými paralelami:
Die UEN-Fraktion hat beantragt, zu den Aussprachen über
Menschenrechtsverletzungen den Unterpunkt Iran durch einen neuen Unterpunkt
Georgien zu ersetzen.
Skupina UEN požadovala, aby v diskusi o případech porušení lidských práv byla
položka o Íránu nahrazena novou položkou o Gruzii.
Ich fürchte sogar, dass mein Kaiserreich nicht besonders gut auf mich zu sprechen
ist und mich vor ein Kriegsgericht stellen würde, wenn ich so dumm wäre,
zurückzugehen.
Obávám se dokonce, že o mně moje císařství nemá nejlepší mínění a že by mě
postavilo před válečný soud, kdybych byl tak hloupý a vrátil se.
217
Srov Latour 1981: 252.
218
Srov. Ulvestad/ Bergenholtz 1983: 16.
185
Ich glaube nicht, dass ich je wieder rauchen werde.
Myslím, že víckrát už kouřit nebudu.
6.5.5.2. Ověření validity Engelových seznamů
Není zcela zřejmé, na základě jaké metody dospěl autor k sestavení seznamů
sloves219
. S největší pravděpodobností se opírá o vlastní jazykové povědomí
(jazykový cit, intuici), což je u rodilého mluvčího legitimní.
Přesto jsou takové seznamy výzvou k přezkoumání na základě autentického
jazykového materiálu.
Byla provedena pouze drobná namátková zkouška. Náhodným výběrem jsme zvolili
dvě slovesa, která jsou zařazena v seznamech jako slovesa s obligatorním
korelátem, jedno s korelátem v pozici subjektu (abhängen), druhé s korelátem v
pozici akuzativního doplnění (ablehnen). Do třetice bylo namátkově vybráno
sloveso, u něhož je korelát v pozici akuzativního doplnění údajně nepřípustný
(beantragen). Cílem bylo prověřit validitu seznamů.
abhängen
Při vyhledávání podle lemmatu slovesa bylo v korpusu InterCorp vytěženo 1615
dokladů. Tento počet byl náhodným výběrem zredukován na 500. Tříděním bylo
získáno pouze sedm dokladů korelátu es v postavení za určitým slovesem nebo za
uvozovacím slovem věty vedlejší. Zkoumaný vzorek (500 výskytů) neobsahoval
žádný doklad řídící věty s daným slovesem bez korelátu.
Výběrem z celého korpusu prostředníctvím dotazu na frázi „davon hängt“ byly
vytěženy pouze dva doklady řídící věty bez korelátu:
ZAGs sind wirklich wichtig, davon hängt ab, für welche Berufe du dich bewerben
kannst und so.
Zkoušky NKÚ jsou opravdu důležité, ovlivní to tvoje budoucí zaměstnání.
Davon hängt ab, in welche Abteilung Sie kommen.
219
Engel 1988: 253 – 256.
186
Na tom závisí, na které oddělení vás dáme.
Zařazení slovesa abhängen mezi slovesa s obligatorním korelátem je tudíž zcela
oprávněné.
ablehnen
Při vyhledávání podle lemmatu slovesa bylo z korpusu InterCorp vytěženo 4585
dokladů. Tento počet byl náhodným výběrem zredukován na 500. Z tohoto vzorku
bylo vytříděno čtrnáct dokladů korelátu es v postavení za určitým slovesem nebo
za uvozovacím slovem věty vedlejší. Zkoumaný vzorek (500 výskytů) neobsahoval
žádný doklad řídící věty s daným slovesem bez korelátu.
Výběrem z celého korpusu prostředníctvím dotazu na frázi „lehn.* ab“ byly
vytěženy tři doklady řídící věty bez korelátu:
Ich lehnte ab heimzukehren.
Odmítla jsem se vrátit.
Sie lehnte ab, ihn zu treffen.
Odmítala schůzky.
Sie lehnte ab zu kommen,
Odmítla přijít,
Vzhledem k tomu, že dotaz na frázi „lehn.* ab“ není jedinou možností získání
dokladů řídící věty bez korelátu, můžeme konstatovat, že v řídících větách se
slovesem ablehnen se korelát es zpravidla/většinou vyskytuje, ale lze najít i
doklady bez korelátu. Z lingvodidaktických důvodů přijmeme jako pravidlo tu
variantu, jež je mnohem pravděpodobnější, a můžeme akceptovat zařazení slovesa
ablehnen mezi slovesa s obligatorním korelátem.
beantragen
Při vyhledávání podle lemmatu slovesa bylo z korpusu InterCorp vytěženo 5948
dokladů. Tento počet byl náhodným výběrem zredukován na 500. Tříděním bylo
získáno 53 dokladů bez korelátu es v postavení za určitým slovesem nebo za
187
uvozovacím slovem věty vedlejší. Zkoumaný vzorek (500 výskytů) neobsahoval
žádný doklad řídící věty s daným slovesem s korelátem.
Pokusy vytěžit řídící větu se slovesem beantragen a korelátem es („beantrag.* es“,
„es beantrag.*“) nepřinesly žádný výsledek.
Můžeme tedy v souladu se seznamem potvrdit, že v řídící větě se slovesem
beantragen se korelát nevyskytuje.
Takto bychom pochopitelně mohli pokračovat u všech sloves seznamů, což není
nutné. Považujme je za věrohodnou a vítanou pomůcku zejména pro nerodilé
mluvčí němčiny.
6.5.5.3. Míra výskytu korelátu es podle Ulvestada a
Bergenholtze220
Jak již bylo výše uvedeno, představují výzkumy B. Ulvestada a H. Bergenholtze
zcela konkrétní a hodnotný příspěvek k posouzení výskytu korelátu es v řídících
větách.
Dokladový materiál s korelátem es byl roztříděn podle sloves v řídících větách.
Vznikl seznam sloves, která byla dále zkoumána na rozsáhlejším dokladovém
materiálu. Byly analyzovány formy konstrukcí závislých na daných slovesech (věty
se spojkou dass, infinitivní konstrukce, věty uvedené wenn) a zjišťována přítomnost
či nepřítomnost korelátu.
Uvádíme pro ilustraci údaje u čtyř sloves:
sloveso +es -es
INF
+es -es
DASS
+es -es
WENN
ablehnen 176 : 16 1 : 1
bedauern 29 : 42 51 : 66 11 : 1
hassen 50 : 0 2 : 0 26 : 0
vorziehen 366 : 41 3 : 0 3 : 0
221
220
Srov. Ulvestad/ Bergenholtz 1983: 1-26.
188
Zjištěná data byla podkladem pro vypracování dvou seznamů sloves, u nichž bylo
zaznamenáno v dokladovém materiálu minimálně deset výskytů. První seznam
zachycuje procentuálně vyjádřený výskyt es (% dokladů s es a % dokladů bez es)
v řídících větách, po nichž následuje vedlejší věta s dass, druhý stejně vyjádřený
výskyt v řídících větách, po nichž následuje infinitivní konstrukce. Frekventnější
slovesa figurují v obou seznamech. Seznamy byly doplněny o několik sloves, jež se
v dokladovém materiálu nevyskyla (Do prvotního seznamu byla zařazena pouze
slovesa, u nichž bylo doloženo es.), ale gramatiky je uvádějí (např. fürchten a
befürchten s nulovým výskytem es).
Výsledné seznamy považujeme za natolik užitečné, že je uvádíme v plném rozsahu:
Infinitivní konstrukce – Infinitivsätze:
+es -es +es -es
abwarten 100% 0,0% ermöglichen 81,8% 18,2%
anstellen 100% 0,0% erreichen 81,8% 18,2%
aufgeben 100% 0,0% vergessen 80% 20%
aushalten 100% 0,0% verdienen 78,6% 21,4%
einrichten 100% 0,0% vermeiden 76,7% 23,3%
hassen 100% 0,0% abgewöhnen 73% 27%
schaffen 100% 0,0% unterlassen 72% 28%
schätzen 100% 0,0% zutrauen 68,8% 31,2%
verantworten 100% 0.0% riskieren 66,7% 33,3%
zuwege bringen 100% 0,0% bereuen 65,9% 34,1%
fertig bringen 99,1% 0,9% lernen 61,3% 38,7%
überlassen 99,1% 0,9% wagen 49,3% 50,7%
übernehmen 98,5% 1,5% bedauern 40,8% 59,2%
genießen 98,4% 1,6% angewöhnen 40,5% 59,5%
leisten 98% 2% versäumen 38,7% 61,3%
unternehmen 96,1% 3,9% vermögen 28,1% 71,9%
ertragen 95,3% 4,7% verbieten 26,8% 73,2%
221
Srov. Ulvestad, Bergenholtz 1983: 17-18.
189
erwarten 95,2% 4,8% erlauben 25,1% 74,9%
lieben 94,5% 5,5% gestatten 23% 77%
lassen 92,3% 7,7% verstehen 15% 85%
ablehnen 91,7% 8,3% versuchen 6,5% 93,5%
ersparen 90,3% 9,7% befehlen 0,0% 100%
vorziehen 89,9% 10,1% befürchten 0,0% 100%
versagen 85,7% 14,3% beschließen 0,0% 100%
verschmähen 83,3% 16,7% fürchten 0,0% 100%
Vedlejší věty se spojkou dass – dass-Sätze
+es -es +es -es
begrüßen 100% 0,0% bemerken 65,7% 34,3%
dahin
bringen
100% 0,0% begreifen 65,5% 34,5%
einrichten 100% 0,0% gestehen 59,4% 40,6%
fertig bringen 100% 0,0% bereuen 58,1% 41,9%
hinnehmen 100% 0,0% hindern 57,6% 42,4%
fügen 95,7% 4,3% lernen 56,2% 43,8%
überlegen 95,7% 4,3% zulassen 55,9% 44,1%
danken 92% 8% anmerken 54,8% 45,2%
lieben 91,7% 8,3% spüren 54,2% 45,8%
verdanken 91,4% 8,6% leiden 54,1% 45,9%
anrechnen 90% 10% ansehen 50,3% 49,7%
machen 88,9% 11,1% erreichen 50% 50%
vergessen 88,9% 11,1% verbieten 50% 50%
erwarten 88,2% 11,8% leugnen 48,3% 51,7%
fassen 88,2% 11,8% vorstellen 46,8% 53,2%
schätzen 87,5% 12,5% mögen 46,2% 53,8%
verdienen 86,8% 13,2% bedauern 43,6% 56,4%
zeigen 85,7% 13,3% dulden 42,4% 57,6%
erleben 83,9% 16,1% verhindern 40,5% 59,5%
ertragen 83,6% 16,4% erkennen 38,1% 61,9%
190
genießen 83,3% 16,7% zutrauen 33,3% 66,7%
verdenken 82,4% 17,6% beweisen 28,1% 71,9%
übelnehmen 80,4% 19,6% vermeiden 27,5% 72,5%
vertragen 80% 20% verhehlen 23,8% 76,2%
verübeln 80% 20% klarmachen 21,7% 78,3%
schaffen 78,3% 21,7% verstehen 21,2% 78,8%
durchsetzen 77,4% 22,6% eingestehen 21,1% 78,9%
erfahren 75,9% 24,1% zugeben 18,6% 81,4%
merken 74,6% 25,4% erlauben 17,9% 82,1%
riskieren 72,7% 27,3% gestatten 11,3% 88,7%
verzeihen 72,3% 27,7% einsehen 11% 89%
gönnen 72,2% 27,8% befürchten 0,0% 100%
wollen 67,2% 32,8% fürchten 0,0% 100%
Pro didaktické účely doporučují autoři zjednodušení, k němuž se přikláníme:
O slovesech s obligatorním es hovoříme tehdy, kdy se v 90% dokladů es
vyskytuje.
O slovesech bez es tehdy, kdy 90% dokladů es postrádá.
6.5.5.4. Adjektiva v řídících větách
Z analýzy dokladového materiálu vyplývá, že plnovýznamová slovesa jsou
zastoupena v řídících větách pouhými 23%. 74% dokladů tvoří verbonominální
spojení sloves sein, machen, werden a haben s adjektivy a substantivy a 3% sloveso
sein s infinitivem dalšího slovesa.222
Sloveso sein se vyskytuje v 70 % (!) dokladů s korelátem k subjektové větě či
infinitivní konstrukci. Spojení slovesa sein a adjektiva tvoří 48% všech dokladů
s korelátem. Proto mu hodláme věnovat zvýšenou pozornost.
222
viz výše.
191
Za velmi relevantní pro výuku a studium němčiny jako cizího jazyka můžeme
považovat Latourův (1981) seznam adjektiv s obligatorním korelátem
k subjektovým větám nebo infinitivním konstrukcím:
„angebracht, angenehm, ausreichend, bequem, dringend, dumm, einfach,
erforderlich, falsch, furchtbar, gefährlich, gut, herrlich, interessant, klug, leicht,
lieb, möglich, normal, nötig, notwendig, richtig, schade, schlecht, schön, schwer,
schwierig, selbstverständlich, sinnvoll, traurig, üblich, unmöglich, vernünftig, wahr,
wahrscheinlich, wichtig“. 223
Většinou bez korelátu se používají adjektiva:
„begreiflich, bekannt, deutlich, egal, fraglich, gleich, gleichgültig, klar, sicher,
verständlich“. 224
6.5.5.4.1. Ověření validity Latourových seznamů
Vzhledem k vysoké frekvenci konstrukcí s adjektivy prověříme přítomnost či
nepřítomnost es u všech uvedených adjektiv obdobným způsobem jako u
namátkově vybraných sloves z Engelových seznamů225
. Náhodným výběrem
vytěžíme 250 dokladů adjektiva v základní formě (nikoliv podle lemmatu, jako
tomu bylo u sloves). Budeme sledovat přítomnost či nepřítomnost korelátu v pozici
za určitým slovesem nebo za uvozovacím slovem vedlejší věty.
6.5.5.4.1.1. Adjektiva s obligatorním korelátem
angebracht
Z 250 výskytů adjektiva angebracht v základním tvaru bylo 75 dokladů tohoto
adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 6 dokladů
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty. V daných pozicích nebyl nalezen
žádný doklad bez korelátu. V řídících větách s adjektivem angebracht je korelát
es obligatorní.
223
Latour 1981: 248. Tento seznam byl sestaven z adjektiv, jež mají být aktivně osvojena
v pokročilosti odpovídající mezinárodní jazykové zkoušce „Zertifikat Deutsch als Fremdsprache“,
jež testuje jazykovou úroveň B1 podle Evropského referenčního rámce pro jazyky, je to rovněž
úroveň státní maturity u nás či úroveň tzv. „malé státnice“ na jazykových školách.
224
Latour 1981: 248.
225
Viz výše.
192
Příklady s českými paralelami:
Aber vielleicht wäre es angebracht, zumindest einzugestehen, dass die
Demokratisierungsbemühungen im Land gescheitert sind.
…, ale měli bychom si alespoň přiznat, že demokratické pokusy selhaly.
V konstrukcích řídících vět převažuje sloveso sein (78 dokladů), ve dvou dokladech
figuruje sloveso scheinen, v jednom erscheinen, např:
Hier nun, auf den Bus wartend, der ihn in Richtung Vatikan stadteinwärts bringen
sollte, schien es dem Verf. angebracht, den platonischen Bann zu brechen;
A tady, na zastávce autobusu, který ho měl odvézt do města, směrem k Vatikánu,
zprav. napadlo, že by měl ono platonické kouzlo zlomit;
angenehm
Z 250 výskytů adjektiva angenehm v základním tvaru byly 4 doklady tohoto
adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 6 dokladů
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty. V daných pozicích nebyl nalezen
žádný doklad bez korelátu. V řídících větách s adjektivem angenehm je korelát es
obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Ich will nicht wissen", erwiderte Pilatus dumpf und gereizt, "ob es
dir angenehm oder unangenehm ist, die Wahrheit zu sagen.
Nezajímá mě," odpověděl přidušeně a zlostně Pilát," jestli je ti příjemné nebo
nepříjemné mluvit pravdu.
V konstrukcích řídících vět převažuje sloveso sein (9 dokladů), v jednom dokladu
figuruje sloveso nennen.
…sie nennen es gut und angenehm, Unrecht zuzufügen und schlecht , es zu erleiden.
…je dobré a příjemné nespravedlnost působit a špatné jí trpět.
ausreichend
Z 250 výskytů slova ausreichend v základním tvaru byly nalezeny pouze 4 doklady
tohoto adjektiva v řídících větách s korelátem v pozici za určitým slovesem
(většinu dokladů tvořily věty s realizovaným subjektem nebo doklady s ausreichend
193
jako adverbiem). V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad bez korelátu.
V řídících větách s adjektivem ausreichend je korelát es obligatorní.
Kromě slovesa sein je doloženo i sloveso erscheinen:
Stattdessen erscheint es ausreichend, ein Gremium einzurichten, das die
Testaktivitäten der nationalen Referenzlaboratorien koordiniert.
Zdá se dostačující místo ní ustavit koordinační komisi pro kontrolu činností
národních referenčních laboratoří.
bequem
Z 250 výskytů slova bequem v základním tvaru byl nalezen pouze 1 doklad tohoto
adjektiva v řídících větách s korelátem v pozici za určitým slovesem (převládaly
konstrukce s podmětem – etwas ist bequem a konstrukce s formálním objekten es
sich bequem machen, es bequem haben). Nebyl nalezen žádný doklad v pozici za
určitým slovesem nebo za uvozovacím slovem věty vedlejší bez korelátu es.
Výsledky analýzy svědčí o velmi nízké frekvenci řídících vět se slovesem sein,
scheinen, erscheinen a adjektivem bequem. Ani dotaz na frázi „bequem ist“
nepřinesl žádný výsledek (ani s korelátem ani bez korelátu).
Sloveso v řídící větě jediného dokladu je erscheinen.
Ich habe auch nicht das Recht, wenn es mir bequem erscheint, zu sagen: "Ich
verstehe nicht", und mich damit aus dem Kampf zurückzuziehen.
Nesmíme také říci, když je to pro nás výhodné, "Tomu nerozumím", a takto vyklidit
bojiště.
Jeden doklad s korelátem byl nalezen na základě dotazu na frázi „ist es bequem“:
Da die Feuersbrunst fast täglich von neuem aufflammt, ist es bequem, die
Journalisten der Brandstiftung zu bezichtigen“, heiszt es im Editorial von Le
Monde.
Protože se ale oheň každý, respektive skoro každý den rozhoří znovu, nabízí se jako
pohodlné řešení obvinit ze žhářství novináře,“ píše Le Monde v úvodníku.
Proto se přikláníme k zařazení adjektiva bequem mezi adjektiva s obligatorním
korelátem.
194
dringend
Z 250 výskytů slova dringend v základním tvaru nebyl nalezen žádný doklad tohoto
adjektiva v řídících větách s korelátem v pozici za určitým slovesem ani za
uvozovacím slovem věty vedlejší. Nebyly nalezeny ani řídící věty s tímto
adjektivem bez korelátu. Domníváme se, že k zařazení adjektiva dringend do
seznamu pro pokročilost B1 došlo omylem. Dringend se vyskytuje v dokladovém
materiálu často jako intenzifikační partikule adjektiv notwendig, erforderlich a
dalších, např.:
Ich habe für diese Entschließung gestimmt , weil es dringend notwendig ist, dem
Einsatz von Gewalt und sexuellem Missbrauch gegen Frauen ein Ende zu bereiten.
Hlasovala jsem pro toto usnesení, neboť je bezodkladně nutné zastavit používání
násilí a sexuálního zneužívání na ženách.
Častý je rovněž výskyt dringend jako adverbia u sloves brauchen, ersuchen, bitten,
auffordern a dalších.
Ve snaze vytěžit potřebné doklady byly specifikovány dotazy na korpus.
Dotaz [word="dringend"][lemma="sein"]nepřinesl žádný výsledek.
Prostřednictvím dotazu [lemma="sein"][]{1,5}[word="dringend"] byly vytěženy
dva doklady s adjektivem dringend a slovesem sein v řídící větě v pozici za určitým
slovesem a s korelátem es. V jednom případě bylo adjektiva dringend užito
v kopulativním spojení s dalším adjektivem:
Weiterhin ist es ebenso dringend wie schwierig, die Agenturen besser zu
kontrollieren.
Další nutností, kterou je stejně tak obtížné uvést do praxe, je kontrola těchto
agentur.
Pouze v jednom dokladu stojí v řídící větě dringend samostatně:
Warum ist es so dringend, diese Initiativen zu beschließen?
Proč je tak naléhavě zapotřebí, aby byly tyto iniciativy přijaty?
195
Z frekvenčních důvodů doporučujeme dringend ze seznamu pro jazykovou úroveň
B1 vyřadit.
dumm
Z 250 výskytů adjektiva dumm v základním tvaru bylo 7 dokladů tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 3 doklady v pozici za
uvozovacím slovem vedlejší věty. V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad
bez korelátu. V řídících větách s adjektivem dumm je korelát es obligatorní.
Příklad s českou paralelou:
Selbstverständlich war es dumm, dass ein Arzt, der seinen Beruf ausüben durfte,
einen Arzt , der Fenster putzte , fragte „Wie geht es dir?“
Bylo samozřejmě hloupé, aby lékař, který pokračuje ve své práci, se ptal "jak se
máš?" lékaře, který umývá výlohy.
einfach
Slovo einfach je natolik frekventní, že v 250 dokladech tohoto slova nebyl nalezen
žádný doklad tohoto slova v řídící větě se sémanticky prázdným slovesem.
Proto bylo nutné specifikovat dotazy na korpus. Prostřednictvím dotazu
„[word="einfach"][]{1,5}[lemma="sein"]“ bylo z 250 náhodně vybraných dokladů
vytříděno 9 dokladů tohoto adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým
slovesem a prostřednictvím dotazu „[word="einfach"][lemma="sein"]“ rovněž
z 250 náhodně vybraných konkordancí 14 dokladů v pozici za uvozovacím slovem
vedlejší věty. V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad bez korelátu.
V řídících větách s adjektivem einfach je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Das erste und das zweite Mal war es relativ einfach, in diesem Parlament Kritik
anzubringen.
Poprvé a podruhé bylo v této sněmovně poměrně snadné kritizovat.
Ich möchte ebenfalls darauf hinweisen, dass die Verbraucher, wenn es einfach
wäre, diesen Rechtsvorschriften zu entsprechen…
196
Dovolte mi také říct, že pokud by bylo snadné tyto právní předpisy splnit…
erforderlich
Z 250 výskytů adjektiva erforderlich v základním tvaru bylo 23 dokladů tohoto
adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 3 doklady
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty. V daných pozicích nebyl nalezen
žádný doklad bez korelátu. V řídících větách s adjektivem erforderlich je korelát
es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Zum Schutz unserer Sozialversicherungssysteme war es erforderlich, erneut ein
Vorabgenehmigungssystem für stationäre oder kostenintensive Behandlungen
einzurichten .
Pro zajištění našich systémů sociální ochrany bylo zásadní, abychom znovu zavedli
systém předchozího povolení pro nemocniční či vysoce nákladnou péči.
Das bedeutet, dass die Investition extrem hoch ist – und dass es, trotz des hohen
Anteils an Investitionen in die Infrastruktur, dringend erforderlich ist, die
potentiellen Risiken zu bewältigen.
To znamená, že investice jsou mimořádně vysoké - a že je navzdory vysokému
podílu investic do infrastruktury naléhavě nutné pracovat s potenciálními riziky.
falsch
Z 250 výskytů adjektiva falsch v základním tvaru bylo 6 dokladů tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 5 dokladů v pozici za
uvozovacím slovem vedlejší věty. V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad
bez korelátu. V řídících větách s adjektivem falsch je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Aber vom prinzipiellen Standpunkt aus ist es ganz falsch , eine Theorie nur auf
beobachtbare Größen gründen zu wollen.
Ale z principiálního hlediska je zcela nesprávné chtít založit teorii na
pozorovatelných veličinách.
197
Es gab einige Diskussionen darüber, ob es richtig oder falsch war, eine Einigung
für die erste Lesung vorzubereiten.
Diskutovalo se také o tom, zda je správné či špatné připravit dohodu pro první
čtení.
furchtbar
Z 250 výskytů adjektiva furchtbar v základním tvaru byl nalezen pouze 1 doklad
tohoto adjektiva v konstrukci s korelátem v pozici za určitým slovesem.
Zuerst war es furchtbar, die beiden zu finden.
Nejprve bylo hrozné, že jsem je takhle našla.
Rozšíření počtu konkordancí na všechny v korpusu nepřineslo žádný další výsledek.
Nebyl rovněž nalezen žádný doklad furchtbar v řídících větách k subjektovým
vedlejším větám nebo infinitivním konstrukcím.
Furchtbar můžeme považovat za adjektivum s obligatorním korelátem.
Toto adjektivum se vyskytuje v dokladovém materiálu často jako intenzifikační
partikule adjektiv lange, laut, dumm, traurig, schläfrig a dalších.
Častý je rovněž výskyt furchtbar jako adverbia u sloves, např. schneien.
Jeho frekvence v řídících větách k subjektovým vedlejším větám nebo infinitivním
konstrukcím je marginální.
Proto doporučujeme adjektivum furchtbar ze seznamu pro jazykovou úroveň B1
vyřadit.
gefährlich
Z 250 výskytů adjektiva gefährlich v základním tvaru bylo 5 dokladů tohoto
adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 2 doklady
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty. V daných pozicích nebyl nalezen
198
žádný doklad bez korelátu. V řídících větách s adjektivem gefährlich je korelát es
obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Wirklich gefährlich sei es, wenn jemand ahnungslos vorlief und meinte, zum Abstieg
zu kommen.
Je to opravdu nebezpečné, zejména, kdyby někdo šel nic netuše kupředu a myslel si,
že se tudy dostane dolů.
Wheelers Schlußfolgerungen belegen für mich treffend, wie gefährlich es ist, wenn
man die Lehre des Positivismus, die Wissenschaft solle sich nur um Dinge
kümmern, die beobachtet werden können, zu ernst nimmt.
Tyto Wheelerovy závěry dle mého soudu dobře ilustrují nebezpečí vznikající při
tom, když se bere příliš vážně doktrína pozitivismu, že věda by se měla zabývat jen
pozorovatelnými veličinami.
gut
Z 250 výskytů adjektiva gut v základním tvaru byly 3 doklady, tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem
Pro získání dalších dokladů byl specifikován dotaz na korpus:
[lemma="sein"][]{1,5}[word="gut"].
Z 250 výskytů gut bylo vytěženo dalších 18 dokladů tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 1 doklad. v pozici za
uvozovacím slovem vedlejší věty.
V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad bez korelátu. V řídících větách
s adjektivem gut je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
…dann ist es gut, in der Bibel nachzuschlagen.
…pak je dobře podívat se do bible.
Etwa darüber, dass es „sehr gut ist, sehr gut ist, dass es keinen Herrn mehr gibt…
Třeba o tom, že "dobré je, dobré je, že už není pána…
199
herrlich
Z 250 výskytů adjektiva herrlich v základním tvaru byl 1 doklad tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 9 dokladů v pozici za
uvozovacím slovem vedlejší věty. V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad
bez korelátu. V řídících větách s adjektivem herrlich je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Herrlich ist es, dein Antlitz zu sehen.
Je nádherné vidět tvou tvář.
Jde o první doklad v této analýze s postavením adjektiva na začátku věty. Původní
hypotéza předpokládala vyšší frekvenci takových konstrukcí.
…,dass es herrlich sei, hier auf einem Prager Platz den italienischen Arbeiterführer
mit einem italienischen Revolutionslied zu begrüßen…
…,že je to nádherné, pozdravit na pražském náměstí italského dělnického vůdce
italskou revoluční písní…
Relativně vysoký podíl řídících vět s herrlich tvoří v dokladovém materiálu vedlejší
věty uvedené tázacím slovem wie, např.:
Und sie verziehen es mir - wissen Sie, wie herrlich es ist, etwas verziehen zu
bekommen, das man gar nicht als eine Schuld empfindet?
A oni mi to odpustili - víte, jak je to nádherné, když se člověku odpustí něco, co
vůbec nepociťuje jako vinu?
interessant
Z 250 výskytů adjektiva interessant v základním tvaru bylo vytříděno 6 dokladů
tohoto adjektiva v konstrukcích řídících vět s korelátem v pozici za určitým
slovesem, 6 dokladů tohoto adjektiva v konstrukcích bez korelátu v pozici za
určitým slovesem a 3 doklady s korelátem v pozici za uvozovacím slovem vedlejší
věty.
V řídících větách s adjektivem interessant je korelát es fakultativní.
200
Příklady dokladů s korelátem s českými paralelami:
Interessant wird es sein, wie unser Bataillon den schlafenden Feind überfalln
wird…
Zajímavé bude, jak náš batalión přepadne spícího nepřítele…
Stell dir vor, wie interessant es wäre, wenn ich einen Roman vom Hinterhaus
herausgeben würde.
Představ si, jak by to bylo zajímavé, kdybych vydala román o zadním domě.
Příklady dokladů bez korelátu s českými paralelami:
Sie wechseln sich ziemlich regelmäßig ab, aber interessant ist, dass einer von ihnen
immer drin bleibt.
Dost pravidelně se střídají, ale zajímavé je, že jeden z nich pokaždé zůstává uvnitř.
Interessant war doch, wie die andren Franzosen, und nicht die allein, alle
Deutschen für dämonisch hielten, ganz besonders natürlich diese ganz prominenten
Mörder.
Zajímavé bylo, jak všichni Francouzi, a nejen oni, připisovali Němcům jakési
démonické vlastnosti, zejména těm nejprominentnějším vrahům.
Všechny doložené řídící věty bez korelátu stejně jako jejich české protějšky
začínají adjektivem.
klug
Z 250 výskytů adjektiva klug v základním tvaru byly 2 doklady tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 6 dokladů v pozici za
uvozovacím slovem vedlejší věty. V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad
bez korelátu. V řídících větách s adjektivem klug je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
…, deshalb ist es klug , in der Nähe der Schallplatten zu bleiben.
…, proto je dobré držet se u desek.
201
Und angesichts der völligen Ratlosigkeit Langdons fragte sie sich, ob
es klug gewesen war, ihn in die Herrentoilette zu bestellen.
Když viděla, jak je Langdon ohromený, přemýšlela o tom, jestli udělala dobře, když
ho vylákala sem na pánské toalety na slepém konci chodby.
leicht
Z 250 výskytů adjektiva leicht v základním tvaru bylo 8 dokladů tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 7 dokladů v pozici za
uvozovacím slovem vedlejší věty. V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad
bez korelátu. V řídících větách s adjektivem klug je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Nachdem ihre Identität feststand, war es leicht gewesen, die Wege der Aufwieglerin
in Bahia zu rekonstruieren.
Když odhalili její identitu, bylo snadné zrekonstruovat trasu cesty podvratnice až do
Bahie.
Es war ihm klar, dass es nicht leicht sein würde, ihn wegzuschicken, ohne ihn
anzuhören,
Bylo mu jasné, že nebude snadné ho vyhodit, aniž by ho vyslechl,
V řídících větách s adjektivem leicht dominuje sloveso sein, pouze v jednom
dokladu se vyskytlo sloveso fallen.226
Dort immer schon heimisch, fiel es uns leicht, tiefere Fluchtgänge und Nistkammern
anzulegen.
Jelikož tady byly jsme vždy doma, bylo pro nás vyloženě snadné vést únikové
chodby ještě hlouběji a zakládat další a další hnízdiště.
lieb
Z 250 výskytů adjektiva lieb v základním tvaru bylo 8 dokladů tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem, 1 doklad tohoto adjektiva
226
Es zde plní funkci korelátu, bez závislé konstrukce bychom jej označili jako FO – viz výše.
202
v konstrukcích v pozici za určitým slovesem bez korelátu a 1 doklad s korelátem
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty.
Vzhledem k velké převaze dokladů s korelátem můžeme akceptovat zařazení
adjektiva lieb mezi adjektiva s obligatorním korelátem.
Příklady s korelátem s českými paralelami:
Und dem Herrn Prokuristen“ - selbst bei dieser Bemerkung redete er eigentlich nur
zum Fabrikanten - „wird es gewiss lieb sein, wenn wir es ihm abnehmen.
A panu prokuristovi" - i při této poznámce mluvil vlastně jen k továrníkovi - "bude
jistě milé, když mu to odejmeme.
Ich weiß, ihr Herren, dass es euch nicht lieb ist, solches zu hören,
Však vím, pánové, že vám není milé, že to slyšíte,
Doklad bez korelátu s českou paralelou:
aber mir wäre lieb, wenn Gutes daraus würde.
ale byl bych rád, kdyby z toho vzniklo něco dobrého.
möglich
Z 250 výskytů adjektiva möglich v základním tvaru bylo 13 dokladů tohoto
adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 16 dokladů
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty.
V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad bez korelátu. V řídících větách
s adjektivem möglich je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Wie war es möglich, dass er es nicht mehr wusste, wo er sie doch so gut kannte?
Jak je to možné, že to neví, když ji tak dobře zná?
Česká paralela obsahuje korelát to. Jedná se o první doklad českého korelátu, na
který jsme narazili při třídění materiálu s adjektivy v řídících větách.
Ganz abgesehen davon, wie es möglich ist , dass ich vor nur fünf Jahren noch so …
kindisch, so unerwachsen war.
203
Nemluvě už o tom, jak je možné, že před pouhými pěti lety jsem byl ještě tak. . .
dětský, tak nedospělý.
Aber möglich ist es, dass er in die NSDAP eintrat, Hitler war an den
Protektoratsdeutschen sehr gelegen.
Ale možné je, že do NSDAP vstoupil. Hitlerovi na protektorátních Němcích velmi
záleželo.
Po primární spojce aber následuje adjektivum a sloveso s korelátem (na rozdíl od
adjektiva interessant, kde ve stejně vystavěných konstrukcích korelát chybí (viz
výše).
normal
Z 250 výskytů adjektiva normal v základním tvaru byly pouze 2 doklady tohoto
adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 1 doklad
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty. Pro získání dalších dokladů byl
specifikován dotaz na korpus: [lemma="sein"][]{1,5}[word="normal"].
Ze 154 výskytů normal bylo vytěženo dalších 5 dokladů tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 1 doklad bez korelátu
s adjektivem na první pozici.
Ve zkoumaných pozicích byl nalezen pouze jeden doklad bez korelátu. V řídících
větách s adjektivem normal je korelát es obligatorní.
Příklady s korelátem s českými paralelami:
Elliott hatte auf Pump gelebt, was für den Adel ganz normal war, allerdings war es
ebenso normal, die Gläubiger zu bezahlen, bevor sie mit ihren Forderungen vor
Gericht gingen.
Elliott žil na úvěr, což bylo u šlechty obvyklé, ale bylo také zvykem zaplatit
věřitelům, než vezmou celou věc k soudu.
Ich denke darüber nach," sagte Quidos Mutter, „ob es ganz normal ist, wenn ein
tschechischer Leser in tschechischen Zeitschriften nur das englische Resümee liest.
Přemýšlím," řekla Kvidova matka, "zda je úplně normální, když český čtenář čte z
českých časopisů pouze résumé v angličtině.
204
Doklad bez korelátu s českou paralelou:
Normal ist, was uns nützt, was unsereinen zum Menschen macht.
Normální je, co nám prospívá, co z našince dělá člověka.
nötig
Z 250 výskytů adjektiva nötig v základním tvaru bylo 9 dokladů tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 11 dokladů v pozici za
uvozovacím slovem vedlejší věty.
V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad bez korelátu. V řídících větách
s adjektivem nötig je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
An dieser Stelle meines Berichtes ist es nötig, etwas klarzustellen,…
Na tomto místě mé zprávy je nutné, abych vysvětlil něco,…
Ich habe geträumt, dass es nötig war, die Schuld abzuwaschen…
Zdálo se mi, že bylo třeba smýt vinu…
notwendig
Z 250 výskytů adjektiva notwendig v základním tvaru bylo 15 dokladů tohoto
adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 12 dokladů
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty.
V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad bez korelátu. V řídících větách
s adjektivem nötig je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Im Interesse einer besseren Zukunft ist es doch aber notwendig, etwas zu tun.
Ale v zájmu lepší budoucnosti je přece třeba něco dělat.
Dr. Sarton hat alles das natürlich gewusst; trotzdem bestand er darauf, dass
es notwendig sei, den Erdenmenschen und seine Lebensart intim kennenzulernen.
205
Dr. Sarton si to všechno uvědomoval, přesto však trval na tom, že je stále nutno
důvěrně poznávat Pozemšťany a jejich život.
V analyzovaných dokladech převládá v řídících větách sloveso sein, objevily se ale
dva doklady se slovesem werden a jeden se slovesem scheinen:
Wegen des Andrangs aus dem Reich war es notwendig geworden, die Verhandlung
vom Kantonsgericht in den Sitzungssaal des Kleinen Rates von Graubünden zu
verlegen.
Kvůli návalu z Říše bylo nutno přeložit přelíčení z kantonálního soudu do zasedací
síně graubündenské vlády.
doch dabei schien es ihr notwendig, alles zu wissen,
ale přitom musela nezbytně vědět všechno,
richtig
Z 250 výskytů adjektiva richtig v základním tvaru byly poue 3 doklady tohoto
adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 2 doklady
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty. Pro získání dalších dokladů byl
specifikován dotaz na korpus: [lemma="sein"][]{1,5}[word="richtig"].
Z 250 dalších výskytů richtig bylo vytěženo dalších 18 dokladů tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem, 1 doklad s korelátem za
uvozovacím slovem vedlejší věty a 1 doklad bez korelátu s adjektivem na první
pozici a 1 doklad bez korelátu za uvozovacím slovem vedlejší věty.
Ve zkoumaných pozicích byly nalezeny pouze dva doklady bez korelátu.
Vzhledem k převládajícím dokladům s korelátem můžeme akceptovat Latourovo
zařazení adjektiva richtig mezi adjektiva s obligatorním korelátem.
Příklady s korelátem s českými paralelami:
Sein Gespür sagte ihm, dass es doch richtig gewesen war, herzukommen.
Tušení mu napovídalo, že jednal správně, když přišel.
V řídících větách převládá sloveso sein, ale objevily se i doklady se slovesy
erweisen a erscheinen:
206
Und leider erwies es sich als richtig, dass sie keine Eile hatten.
A bohužel se ukázalo, že měli pravdu, když nijak nespěchali.
Während es ihr immer richtig erschienen war, dass sie mit ihm hatte leben wollen,
war es ihr immer traurig vorgekommen, dass er sich mit ihr hatte belasten müssen,
es ergab gar nichts für ihn.
Zatímco jí vždycky připadalo správné, že s ním chce žít, připadalo jí vždycky
smutné, že on se s ní musí zatěžovat, vždyť z toho neměl pražádný prospěch.
Doklady bez korelátu s českými paralelami:
Bei aller Liebe, du mit deinem Klassenbewusstsein musst doch sehen, dass
nicht richtig war, was sie getan hatte, dem Feind in die Hände zu spielen!
Láska sem láska tam, ty se svým třídním uvědoměním přece musíš vidět, že to, co ta
žena prováděla, není správné, nahrávala nepříteli!
Richtig ist, dass Odysseus sich erst in Ithaka für Telemach interessierte.
Pravda je, že se Odysseus zajímal o Télemacha až na Ithace.
schade
Z 250 výskytů adjektiva schade v základním tvaru bylo 6 dokladů tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem, 1 nespisovný doklad
tohoto adjektiva v pozici za určitým slovesem bez korelátu a 6 dokladů s korelátem
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty.
V řídících větách s adjektivem schade je korelát es obligatorní.
Příklady s korelátem s českými paralelami:
"Ich geh ins Bett", sagte Vera," eigentlich ist es schade, wenn sie zugemacht wird."
"Du si lehnout," řekla Vera, "vlastně to bude škoda, jestli ji zavřou."
Sie erklärte mit überraschender, bemerkenswerter Arglosigkeit, dass es schade
wäre, wenn er nicht an dem Abend mit dem großen Dichter teilnähme.
Prohlásila s podivuhodnou a nečekanou bezelstností, že by bylo škoda, aby se
student nezúčastnil večera, na němž bude přítomen veliký básník.
207
Doklad bez korelátu s českou paralelou:
Wäre schade , wenn das Ihre Pläne stören sollte .
Byla by škoda, kdyby vám to mělo rozházet plány.
Tento jediný doklad bez korelátu zachycuje substandardní strukturu s určitým
slovesem v hlavní větě na začátku.
schlecht
Analýza 250 náhodně vybraných dokladů s adjektivem schlecht nepřinesla žádný
výsledek. Vzhledem k vysoké frekvenci slova schlecht bylo nutné zpřesnit dotaz na
korpus: [lemma="sein"][]{1,5}[word="schlecht"].
Z 350 dalších výskytů schlecht byly vytěženy 3 doklady tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem, 3 doklady s korelátem za
uvozovacím slovem vedlejší věty, 2 doklady bez korelátu v substandardních
konstrukcích s určitým slovesem na první pozici a 1 doklad bez korelátu ve
standardní konstrukci začínající adjektivem.
Vzhledem k převládajícím dokladům s korelátem můžeme akceptovat Latourovo
zařazení adjektiva schlecht mezi adjektiva s obligatorním korelátem (stejně jako
jeho opozitum gut).
Příklady dokladů s korelátem s českými protějšky:
Könnte sich die Geschichte der Tschechen wiederholen , wäre es gewiß nicht
schlecht , jedesmal die andere Möglichkeit zu erproben und dann die beiden
Ergebnisse zu vergleichen .
Kdyby se mohly dějiny Čechů opakovat, bylo by jistě dobré vyzkoušet pokaždé tu
druhou eventualitu a potom srovnat oba výsledky.
Wir sollten daraus nicht schließen, dass es schlecht ist, sich auf die Globalisierung
des Fußballs einzulassen.
Ponaučením tedy není, že přijmout globalizovaný fotbal za svůj je špatné.
Doklady bez korelátu s českými paralelami:
Der einzige praktische Vorschlag ist der zu Beginn des 4. Kapitels erwähnte gut
ist, was dauert, schlecht ist, was zu Verfall und Degeneration führt.
208
Setkáváme se s jedinou praktickou hypotézou (zmínili jsme se o ní na začátku 4.
kapitoly), že dobré je vše, co uchovává, a zlé vše, co vede ke zkáze či degeneraci.
Následující dva doklady zachycují nespisovnou mluvenou němčinu:
War nicht schlecht, Dagger unter die Nase zu reiben, wie gut du alleine
klarkommst.
A Daggerovi to pěkně vomlať vo nos, jak se ti teď dobře vede.
„Wieso, ist doch nicht schlecht, wenn alle denken, dass wir Freunde der
Sowjetunion sind,“ sagte Frau Kuppisch.
"A proč ne? Na tom není nic špatného, když si budou všichni myslet, že máme rádi
Sovětský svaz," řekla paní Kuppischová.
schön
Z 250 výskytů adjektiva schön v základním tvaru byly 3 doklady tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem, 2 substandardní doklady
tohoto adjektiva v pozici za určitým slovesem bez korelátu a 3 doklady s korelátem
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty.
Zpřesnění dotazu [lemma="sein"][]{1,5}[word="schön"] a analýza dalších 400
dotazů přinesly dalších 8 dokladů s korelátem v pozici za určitým slovesem.
V řídících větách s adjektivem schön je korelát es obligatorní.
Příklady s korelátem s českými paralelami:
„Ach, du Dummer, wie schön ist es, zu leben!“
"Ach ty hlupáčku, jak krásné je žít."
Wie er auf mich seine Dichtung losgelassen hat, wie es schön ist, wenn man
scheißen kann, und nicht schön, wenn man die Hosen dabei an hat, und so ist es
beides zugleich,
Když na mě udělal tu básničku, jak je pěkný, když se člověk může vysrat, ale jak
není pěkný, když má přitom na sobě kalhoty, takže je to obojí zároveň,
Doklady bez korelátu s českými paralelami:
209
Wär ja schön, wenn sie glücklich…
Bylo by hezký, kdyby byste šťastná…
Ist ja ganz schön, wenn die jungen Leute gefördert werden.
Je to docela hezké, že se podporují mladí lidé.
Postavení určitého slovesa na začátku věty je typické pro nespisovný mluvený jazyk
(Umgangssprache).
schwer
Z 250 výskytů adjektiva schwerv základním tvaru bylo 9 dokladů tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 5 dokladů v pozici za
uvozovacím slovem vedlejší věty.
V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad bez korelátu. V řídících větách
s adjektivem schwer je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Aber dennoch ist es schwer, mit Sicherheit zu sagen, in welchem Maße diese
Meinung richtig ist:
Přesto je těžké zodpovědně prohlásit, nakolik je to mínění správné.
, wie schwer es war, für so einen Jungen etwas wirklich Vernünftiges zu tun…
, jak těžké bylo udělat pro takového chlapce něco opravdu rozumného…
Pouze v jednom dokladu stojí adjektivum na začátku věty:
Schwer war es nur, den geeigneten Mann zu finden, mit dem das kluge Spiel zu
spielen war.
Těžké bylo jenom nalézt vhodného člověka, s nímž by tu chytrou hru sehrála.
V konstrukcích řídících vět převládá sloveso sein, opakovaně se ale vyskytují i
slovesa werden a fallen (schwer fallen), např:
Die Wildgans kam wieder näher heran, aber man sah deutlich, wie schwer es ihr
wurde, ihre Furcht zu bezwingen.
Divoká husa přistoupila blíže, ale bylo dobře vidět, že velmi těžko přemáhá strach.
210
wie schwer es mir fiel, aus allem Gesagten Conny herauszuhören,
jak mi bylo zatěžko vyposlouchat z toho všeho, co tu bylo řečeno, Connyho,
schwierig
Z 250 výskytů adjektiva schwierig základním tvaru bylo 14 dokladů tohoto
adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 20 dokladů
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty.
V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad bez korelátu. V řídících větách
s adjektivem schwierig je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Denn wenn man ihn gewähren lässt, wird es noch einmal so schwierig sein,
weiterhin den allgemeinen Eindruck aufrechtzuerhalten, dass das menschliche
Leben im Grab endet.
Pokud se mu povolí, bude mnohem těžší zachovat všeobecný dojem, že lidský život
končí hrobem.
Ich entschied, dass es nicht so schwierig war, auf die Liebe zu verzichten,
Rozhodla jsem se, že není tak těžké vzdát se lásky,
Kromě převládajícího slovesa sein se v řídících větách vyskytlo sloveso werden,
např.:
, wurde es schwierig, bei immer noch hochgehender See anzulegen.
, bylo za stále ještě silného vlnobití obtížné přirazit k ní.
Ojedinělý je doklad s adjektivem na začátku věty:
, aber schwierig ist es, hier die rechten Begriffe zu finden.
, ale je obtížné najít zde správné pojmy.
selbstverständlich
Z 250 výskytů adjektiva selbstverständlich základním tvaru byly nalezeny pouze 4
doklady tohoto adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem.
211
Prostřednictvím specifičtějšího dotazu
[lemma="sein"][]{1,5}[word="selbstverständlich"] se analýzou 192 dalších
dokladů podařilo vytěžit 12 dokladů řídících vět s korelátem v pozici za určitým
slovesem a 3 doklady řídících vět bez korelátu.
V řídících větách s adjektivem selbstverständlich je korelát es spíše fakultativní.
Příklady s českými paralelami s korelátem:
Für die Römer war es selbstverständlich, dass Niederlagen und Katastrophen den
Zorn der Götter signalisierten.
Pro Římany bylo samozřejmé, že porážky a katastrofy signalizují hněv bohů.
Doklady bez korelátu s českými paralelami:
Ich habe gesehen, dass heutzutage nicht mehr selbstverständlich ist, in Schwarz zur
Beerdigung zu gehen.
Všimla jsem si, že dnes už není tak samozřejmé chodit na pohřby v černém.
Dabei ist selbstverständlich, dass wir die Ethnologie unserer eigenen Gesellschaft
vollkommen erstellen könnten.
Rozumí se, že můžeme dokonale pěstovat etnologii naší vlastní společnosti.
, da war es seine Absicht gewesen und war ihm natürlich und
selbstverständlich erschienen, dass er , nach den Jahren seines Asketentums, in
seine Heimat und zu seinem Vater zurückkehre.
, bylo jeho záměrem a zdálo se mu přirozené, že se po letech asketického života
vrátí do svého domova a k svému otci.
Tento doklad můžeme považovat z hlediska výskytu korelátu za sporný. Korelát es
se vyskytuje v řídící větě se slovesem sein, jež je kopulativně spojena s řídící větou
s natürlich und selbstverständlich a slovesem erscheinen. Následující subjektová
věta se vztahuje k oběma řídícím větám, lze tedy spekulovat o tom, že korelát es
funguje jako odkazovací element pro obě řídící věty.
sinnvoll
212
Z 57 výskytů adjektiva sinnvoll v základním tvaru227
bylo 5 dokladů tohoto
adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 4 doklady
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty.
V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad bez korelátu. V řídících větách
s adjektivem sinnvoll je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
In einer Gesellschaft, die unterbevölkert ist, ist es sinnvoll, die Studien auf die
Gerontologie zu konzentrieren, also den Altersprozess zu erforschen.
Ve společnosti, jež má málo lidí, je praktické zaměřit bádání na gerontologii a
zkoumat průběh stárnutí.
Er hatte herausgefunden, dass es nicht sinnvoll war, „Führungsfragen“ zu stellen,
die mit ja oder nein beantwortet werden mussten.
Přišel na to, že nemá smysl klást navádějící otázky, na něž byla pouze odpověď ano
nebo ne.
traurig
Z 250 výskytů adjektiva traurig v základním tvaru byl pouze 1 doklad tohoto
adjektiva v konstrukci s korelátem v pozici za určitým slovesem.
Prostřednictvím specifičtějšího dotazu [lemma="sein"][]{1,5}[word="traurig"] byl
analýzou 300 dalších dokladů vytěžen ještě 1 doklad řídící věty s korelátem v pozici
za určitým slovesem.
V dané pozici nebyl nalezen žádný doklad bez korelátu. V řídících větách
s adjektivem traurig je korelát es obligatorní.
Frekvence řídících vět k subjektovým větám a infinitivním konstrukcím
s významově prázdným slovesem a adjektivem traurig je poměrně nízká. Ve
zkoumaném materiálu se vyskytlo několik dokladů s obligatorním korelátem es na
prvním místě ve větě228
. Drtivá většina dokladů obsahovala subjekt označující
konkrétní osobu (jemand ist traurig/někdo je smutný). Proto se zamýšlíme nad tím,
227
Překvapivě nízká frekvence základního tvaru sinnvoll.
228
Tyto doklady jsou pro nás irelevantní.
213
zda má pro jazykovou úroveň B1 smysl uvádět adjektivum traurig v seznamu
adjektiv s obligatorním korelátem.
Příklad s českou paralelou s korelátem:
…, und zweitens ist es immer traurig, wenn eine wissenschaftliche Methode die in
sie gesetzten Erwartungen nicht erfüllt,…
…, a za druhé je to vždycky smutná věc, když vědecká metoda nesplní očekávání,…
üblich
Z 250 výskytů adjektiva üblich základním tvaru bylo 14 dokladů tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 3 doklady v pozici za
uvozovacím slovem vedlejší věty.
V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad bez korelátu. V řídících větách
s adjektivem üblich je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Bei uns ist es nicht üblich, dass ein Mann seinen Jungen in die Gefahr
hinausschickt, selbst wenn es logisch ist.
U nás není zvykem, aby muž posílal svého mladého syna do hrozícího nebezpečí, i
když by to bylo logické.
Ich weiß, dass es bei den Franziskanern üblich ist, sich die Sympathien des Volkes
mit solchen Narreteien zu sichern, ...
Já vím, že u františkánů je zvykem získávat si přízeň lidu podobnými hloupostmi, …
Kromě převládajícího slovesa sein v řídících větách se v analyzovaném vzorku
dokladů vyskytlo několik dokladů se slovesem werden, např.:
Damals begann es üblich zu werden, dass man aus Bequemlichkeit ihm die Schuld
zuschob, wenn ein Mädchen geschwängert worden war und man den Vater nicht
kannte.
Jest pravda, že se v té době ujal zvyk jednoduše a prostě Cosimovi vinu dávati,
jestliže nějaká dívka přišla k outěžku a nevědělo se s kým.
214
unmöglich
Z 250 výskytů adjektiva unmöglich základním tvaru bylo 13 dokladů tohoto
adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 19 dokladů
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty.
V daných pozicích nebyl nalezen žádný doklad bez korelátu. V řídících větách
s adjektivem unmöglich je korelát es obligatorní.
Příklady s českými paralelami:
Wenn man nichts davon wusste, war es vollkommen unmöglich, diese schlüpfrige
Wand aus glattgeschliffenem Fels zu erklimmen, das ohrenbetäubende Getöse des
Wasserfalls im Rücken.
Bez znalosti jejich existence a místa, kde se přesně nacházejí, bylo nemožné zdolat
hladké, vlhké a kluzké zdi s ohlušující masou vody v zádech.
…, und ich gebe ihm das Geld, weil es mir unmöglich ist, seine Frau zu kränken,
indem ich ihn demütige.
, a já mu dám peníze, protože nemohu urazit jeho ženu tím, že bych ho ponižoval.
vernünftig
Analýza 250 výskytů adjektiva vernünftig v základním tvaru ani zpřesněný dotaz
[lemma="sein"][]{1,5}[word="vernünftig"] nepřinesly žádný výsledek.
Prostřednictvím dotazu [word="vernünftig"][lemma="sein"] byl vytěžen 1 doklad s
korelátem v pozici za určitým slovesem, 9 dokladů s korelátem v pozici za
uvozovacím slovem vedlejší věty a 1 doklad v řídící větě bez korelátu.
V řídících větách s adjektivem vernünftig můžeme považovat korelát es za
obligatorní.
Příklady s korelátem:
, wäre es letztendlich vernünftig gewesen, wenn sie bei einer umfassenden Strategie
für die Ozeane eine führende Rolle spielen würden.
, bylo by smysluplné, kdybychom je nechali hrát vedoucí úlohu ve velké strategii pro
oceány.
215
Und da es doch vernünftig sei, in eine Theorie nur Größen einzuführen, die man
unmittelbar beobachten könne, sollte eben der Begriff der Elektronenbahn in der
Theorie nicht vorkommen.
A jelikož je správné pracovat v teorii jenom s takovými veličinami, které mohou být
přímo měřeny, pojem dráhy elektronu by správně neměl v teorii vůbec vystupovat.
Doklad bez korelátu:
… vernünftig ist, was lebensfähig ist …
… rozumné je to, co je životaschopné …
Zde paradoxně nacházíme korelát v řídící větě české paralely.
wahr
Z 250 výskytů adjektiva wahr v základním tvaru byly 2 doklady tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem a 7 dokladů s korelátem
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty. Analýza dalších 250 dokladů
vytěžených prostřednictvím dotazu [word="wahr"][lemma="sein"] přinesla 2
doklady s korelátem za určitým slovesem, 7 dokladů s korelátem za uvozovacím
slovem věty vedlejší a 3 doklady v nezávislých řídících větách bez korelátu.
V řídících větách s adjektivem wahr můžeme považovat korelát es za fakultativní.
Příklady s korelátem:
, ebenso wahr aber ist es, dass mich deine Angst anwidert und dass ich darin einen
Mangel des notwendigen Vertrauens sehe.
, stejně pravda je však, že se mi tvůj strach hnusí a že v něm vidím nedostatek
nezbytné důvěry.
, während Kunden, die gar keinen Bedarf hatten, Milch kauften und nach nicht
vorhandenen Nahrungsmitteln fragten, nur um zu sehen, ob es wahr sei, dass die
beiden auf Santiago Nasar warteten, um ihn zu töten.
, zatímco přicházeli falešní zákazníci, kteří bez potřeby kupovali mléko a ptali se na
neexistující potraviny jen proto, aby se podívali, je - li to pravda, že tam čekají na
Santiaga Nasara, aby ho zabili.
Zde figuruje v české paralele korelát to.
216
Doklady bez korelátu:
Aber gleichfalls ist wahr, dass Armin Hary uns gegeneinander ausgespielt hat,…
Ovšem taky je pravda, že Armin Hary nás štval proti sobě,…
Es stimmt, dass die Verfassung gültig ist, und wahr ist auch, dass die Bilder
geschändet werden.
Je pravda, že ústava platí, a je aj pravda, že portréty sú hanobené.
Wahr is, Fleisch hat man nicht viel kochen können, nur was man an Schweinen oder
mageren Kühen in der Umgebung aufgetrieben hat.
Pravda, masa mnoho se nemohlo vařit, jen tak co se sehnalo prasat nebo hubených
krav v okolí.
wahrscheinlich
Z 250 výskytů adjektiva wahrscheinlich v základním tvaru byly vytěženy 4 doklady
tohoto adjektiva v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem. Slovo
wahrschscheinlich figurovalo ve většině dokladů jako modální partikule.
Specifikací dotazu [word="wahrscheinlich"][lemma="sein"] bylo vytěženo z 250
dokladů 14 dokladů wahrscheinlich s korelátem v pozici za určitým slovesem, další
specifikací [word="wahrscheinlich"][lemma="sein"] z 200 dokladů 22 dokladů
s korelátem za uvozovacím slovem vedlejší věty. Celkem byly získány
z analyzovaného materiálu 3 doklady řídících vět s adjektivem wahrscheinlich bez
korelátu. Vzhledem ke značné převaze dokladů s korelátem (40:3) můžeme
považovat korelát es v řídících větách s wahrscheinlich za obligatorní.
Příklady s korelátem:
Außerdem ist es wahrscheinlich, dass Thales sich gefragt hat, wie Wasser zu Eis
und Dampf werden kann - um dann wieder zu Wasser zu werden.
, a rovněž je pravděpodobné, že přemýšlel o tom, jak se voda promění v led a páru a
pak se zase změní zpátky ve vodu.
217
, denen zufolge es äußerst wahrscheinlich ist, dass im Fall des Außerkrafttretens
der Maßnahmen die betroffene Ware erneut in bedeutenden Mengen und zu
gedumpten Preisen aus den betroffenen Ländern in die Gemeinschaft eingeführt
wird.
, kde se uvádí, že je vysoce pravděpodobné, že dovozy do Společenství z dotyčných
zemí budou pokračovat ve významných objemech a za dumpingové ceny, pokud
budou opatření zrušena.
Doklady bez korelátu:
Für mich ist absolut wahrscheinlich, dass er negativ ausfallen wird.
Já ani trochu nepochybuji, že bude negativní.
Nach alldem ist sehr wahrscheinlich, dass Nelly ihre Teilnahme an der regulären
Feier durchgesetzt hat, denn interessanter als der neugeborene Vetter Manfred
konnte nichts sein.
Je velice pravděpodobné, že Nelly prosadila svou účast na oslavě, vždyť nemohlo
být nic zajímavějšího než novorozený bratranec Manfred.
, obwohl wenig wahrscheinlich ist, dass die im Krieg beschädigte Dachkonstruktion
nach mehr als zwanzig Jahren doch noch einstürzen wird.
, přestože je málo pravděpodobné, že střešní konstrukce, poškozená za války, by se
po více než dvaceti letech přece jen sesula.
wichtig
Z 250 výskytů adjektiva wichtig v základním tvaru byl 13 dokladů tohoto adjektiva
v konstrukcích s korelátem v pozici za určitým slovesem, 14 dokladů s korelátem
v pozici za uvozovacím slovem vedlejší věty a 19 dokladů řídících vět bez korelátu.
V řídících větách se sémanticky prázdným slovesem a adjektivem wichtig je korelát
es fakultativní.
Příklady s korelátem:
Für jedes Volk ist es wichtig, unter welchem Vorzeichen es in die Geschichte
eingetreten ist.
218
Pro každý národ je důležité, v jakém znamení vstupoval do dějin.
Hier bekam er die einzige scharfe Antwort von Schwarzenbach, dem es wohl
sehr wichtig war, dass alle an dieser Debatte teilnahmen und dass sie ihn in diesem
Punkt unerbittlich sahen.
A na to mu dal Schwarzenbach jedinou ostrou odpověď, neboť mu zřejmě nadmíru
záleželo na tom, aby se téhle debaty zúčastnil každý a aby se on sám právě v tomto
bodě ukázal neúprosný.
V řídících větách převládá sloveso sein, v několika dokladech figuruje též sloveso
scheinen, např.:
Aus irgendeinem Grund schien es ihm sehr wichtig, seinen Vater zu überzeugen.
Z nějakého důvodu mu připadalo strašlivě důležité, aby otce přesvědčil.
Příklady bez korelátu:
Dokladů řídících vět bez korelátu je 19, neuvádíme je všechny, ale pokusíme se o
určité shrnutí.
18 dokladů řídících vět má de facto stejnou strukturu, řídící věta není větou závislou
a začíná adjektivem wichtig, po němž následuje určité sloveso
Wichtig ist nur, dass es geklopft hat.
Důležité je jen to, že někdo zaklepal.
V české paralele se zde vyskytuje korelát to, jeho přítomnost souvisí
pravděpodobně s částicí jen.
Wichtig wäre auch gewesen, dass dieser Verrückte dort einen oder zwei Schritte
nach links machte, so dass ihn der Spot besser ausleuchten konnte.
Důležité by také bylo, kdyby ten šílenec tam udělal jeden nebo dva kroky stranou,
aby ho bodové světlo mohlo lépe osvítit.
Wichtig allein blieb, die posthypnotischen Befehle so in Rosi zu verankern, dass sie
später in jeder Situation ihre Macht ausübten.
219
Důležité je, zakotvit v Rózi posthypnotické rozkazy tak, aby později v každé situaci
fungovaly.
V řídících větách s wichtig převažuje sloveso sein (viz výše), zde stojí sloveso
bleiben.
Pouze jeden doklad zachycuje závislou řídící větu bez korelátu:
dass es verschiedene Formen und Techniken gibt, einen Kranzkörper zu bilden ,
dass beim Bindegrün wichtig ist, welches Bindegrün für welche gewählte
Kranzform erkoren wird;
že existují různé formy a techniky, jak udělat korpus věnce, a že u vazačské zeleně je
důležité, jaká je pro tu kterou zvolenou formu věnce správná;
Shrnutí dílčí analýzy
Analýza dokladového materiálu potvrdila až na výjimky (interessant,
selbstverständlich, wahr a wichtig) oprávněnost zařazení zkoumaných adjektiv mezi
adjektiva s obligatorním korelátem.
V rozsáhlejších řídících větách je výskyt korelátu mnohem častější než
v nerozvitých krátkých konstrukcích, zejména těch, jež začínají adjektivem, např.:
Wichtig ist nur, dass es geklopft hat.
Důležité je jen to, že někdo zaklepal.
6.5.5.4.1.2. Adjektiva bez korelátu
Bez korelátu se podle Latoura229
zpravidla užívají adjektiva begreiflich, bekannt,
deutlich, egal, fraglich, gleich, gleichgültig, klar, sicher, verständlich230
.
Validitu tohoto seznamu prověříme stejným způsobem jako validitu seznamu
adjektiv s obligatorním korelátem.
begreiflich
229
Srov. Latour 1981: 248.
230
Seznam adjektiv odráží opět jazykovou pokročilost B1.
220
Z 97 dokladů základního tvaru begreiflich byl pouze 2 doklady řídící věty
bez korelátu a 4 doklady s korelátem v části věty za určitým slovesem nebo za
uvozovacím slovem vedlější věty (dále pro zjednodušení „Mittelfeld“).
V řídících větách se sémanticky prázdným slovesem a adjektivem begreiflich je
korelát es fakultativní.
Doklady bez korelátu:
Schwer begreiflich ist allerdings, wie sie es angestellt hatten –
Těžké je naopak pochopit, jak to dokázali Man
merkte ihnen an, dass gepolsterte Bänke für sie etwas waren, bei dem ihnen
nicht ganz begreiflich war, dass es kein Geld kostete, sich darauf auszuruhen.
Bylo na nich vidět, jak je jim zatěžko pochopit, že smějí odpočívat na
polštářovaných lavicích, a nestojí to peníze.
Příklady dokladů s korelátem:
Daher ist es begreiflich, wenn jeder , der sprachwissenschaftlich auch nur
einigermaßen versiert war, dem Chor » Slavik «-» Nachtigall « am Zeug flicken
konnte.
Je tedy pochopitelné, že každý, kdo byl poněkud zběhlý v jazykovědě, mohl
napadnout pěvecký sbor Slavík - Die Nachtigall.
und Herr Matrei erklärte dann doch, fast im Ernst, dass es ihm nicht
ganz begreiflich sei, warum Robert mit Liz nicht nach Klagenfurt gefahren war
, sondern ausgerechnet nach Marokko,
a pan Matrei pak přece prohlásil, skoro vážně, že dost dobře nechápe, proč Robert
a Liz nejeli do Klagenfurtu, ale mermomocí zrovna do Maroka,
Mnohem častěji se vyskytly doklady s adjektivem begreiflich v konstrukcích
řídících vět k objektovým větám se slovesy machen a finden, bez korelátu i s
korelátem, např.:
Wie sollten sie ihnen begreiflich machen, was eine Impfung ist?
Jak jim vysvětlit, co je očkování?
221
und welche es immerhin begreiflich machen, dass er in jener Andeutung einer
zukünftigen Möglichkeit über seine Pflicht etwas hinausgehen konnte.
, a které nám umožňují, abychom přece jen pochopili, že dveřník zašel snad trochu
dál, než bylo jeho povinností.
bekannt
Z 250 dokladů základního tvaru bekannt bylo nalezeno 19 řídících vět bez korelátu
a 2 doklady s korelátem v části věty „Mittelfeld“.
Akceptujeme zařazení bekannt mezi adjektiva bez korelátu.
Příklady dokladů bez korelátu:
Aber bald wurde bekannt, dass an einem bestimmten Ort deutsche Schäferhunde
Mode waren, und die reichen Leute wollten ihren eigenen haben, mit
Garantieurkunde.
Brzy se však proslechlo, že kdesi jsou v módě policejní ovčáci, a bohatí je hned
chtěli mít včetně záruky kvalitního rodokmenu.
Wie Ihnen sicher bekannt ist, decken Versicherungen auch solche Schäden nicht.
Jak jste si jistě vědom, pojišťovny takový druh škody ani nehradí.
Doklady s korelátem:
Von Klamm ist es bekannt, dass er sehr grob ist;
Klamm je známý svou hrubostí;
Weil … es bekannt wäre, wenn Peter Pettigrew ein Animagus gewesen wäre.
Protože … protože kdyby byl Petr Pettigrew zvěromág, lidé by o tom určitě byli
věděli.
U tohoto dokladu by bylo možné zdůvodnit přítomnost korelátu určitou prodlevou
či odmlčením se v průběhu formulace řídící věty, což potvrzuje tezi o výskytech
korelátu v delších konstrukcích.
deutlich
222
Z 250 výskytů deutlich bylo nalezeno 8 dokladů řídících vět bez korelátu.
Nevyskytl se žádný doklad řídící věty s korelátem v části věty „Mittelfeld“.
Akceptujeme zařazení deutlich mezi adjektiva bez korelátu.
Příklady dokladů bez korelátu:
, ist den Frauen deutlich geworden, dass nirgendwo Zuflucht mehr ist,
, sotva jim začalo být naprosto zřejmé, že více není kam se utéci,
Der Pfarrer zeigte sich nicht, damit auch ganz deutlich sei, dass es sich um
Selbstmord und nicht um ein Verbrechen handelte, wie die Polizisten weiterhin
behaupteten.
Farář nebyl přizván, aby bylo jasné, že došlo k sebevraždě a ne ke zločinu, jak
policie potají rozhlašovala.
Deutlich figuruje mnohem častěji v řídících větách k objektovým větám se slovesy
machen a fühlen. Ani v těchto větách se nevyskytl žádný doklad s korelátem es.
egal
Z 250 výskytů egal bylo nalezeno 7 dokladů řídících vět bez korelátu a 15 dokladů
řídící věty s korelátem v části věty „Mittelfeld“.
V řídících větách se sémanticky prázdným slovesem a adjektivem egal je korelát es
fakultativní.
Příklad bez korelátu:
Dir ist egal, was ich tue.
Je ti jedno, co udělám.
Ve zkoumaném materiálu nebyl nalezen jediný doklad řídící věty ve formě
závislé/vedlejší věty.
Příklady s korelátem:
Mir ist es egal, wenn man mich ins Gefängnis steckt.
Je mi jedno, jestli půjdu do vězení.
223
, dass es egal is, im pathologischen Institut einen Menschen zu zerschneiden, was
sich aufgehängt hat oder vergiftet.
, že je to jedno, rozřezat v patalogickým ústavě ňákýho člověka, který se voběsil
nebo votrávil.
Převládající výskyty egal byly nevětné, např. Ganz egal. Egal, was, wenn, wohin…
fraglich
Z pouhých 46 výskytů fraglich bylo nalezeno 8 dokladů řídících vět bez korelátu a
6 dokladů řídící věty s korelátem v části věty „Mittelfeld“.
V řídících větách se sémanticky prázdným slovesem a adjektivem fraglich je
korelát es fakultativní.
Příklady bez korelátu
Fraglich bleibt, wieso er Kleist erwähnte und die Fernsehsendung vom Vorabend,
Sporné je, proč se zmínil o Kleistovi a o televizním vysílání z minulého večera;
Zumal immer fraglich war, warum das Bleibende blieb.
V prvé řadě tu byla otázka, proč to, co zůstává stejné, zůstává a nemění se.
Příklady s korelátem:
Allerdings war es fraglich, ob das Sinn hatte .
Bylo ovšem velkou otázkou, jestli to ještě mělo nějaký smysl.
, dass es eine ganze Weile fraglich schien, wer die Oberhand behalten würde.
, že dlouho nebylo jasné, kdo bude mít převahu.
, dass es,hätte es Bonek nicht gegeben , fraglich ist, ob ich je einen so studierten
Vater gehabt hätte.
, že nebýt Bonka, kdoví jestli bych kdy měl tak studovaného tatínka.
V rozsáhlejších konstrukcích, zejména ve vedlejších větách, se korelát zpravidla
vyskytuje. V tomto dokladu je větný rámec navíc zatížen vloženou vedlejší větou.
224
gleich
Z pouhých 250 výskytů gleich nebyl nalezen žádný doklad řídící věty bez korelátu
ani žádný doklad řídící věty s korelátem v části věty „Mittelfeld“.
Prostřednictvím dotazu [lemma="sein"][]{1,5}[word="gleich"]byly vytěženy pouze
2 doklady řídící věty s korelátem v části věty „Mittelfeld“.
V řídících větách se sémanticky prázdným slovesem a adjektivem gleich je korelát
es fakultativní (předpokládáme analogii se synonymním egal).
Doklady s korelátem:
Mir ist es gleich, wohin wir fahren.
Je mi jedno, kam pojedeme, ale chci být co nejrychleji pryč.
, und langsam war es mir gleich, was mit den Tulpen in Auschwitz war.
, a pomalu mi začalo být jedno, jak to bylo s tulipány v Osvětimi.
gleichgültig
Z 250 výskytů gleichgültig byl nalezen pouze jeden doklad řídící věty bez korelátu
a 15 dokladů řídící věty s korelátem v části věty „Mittelfeld“.
V řídících větách se sémanticky prázdným slovesem a adjektivem gleichgültig je
korelát es fakultativní (předpokládáme analogii se synonymním egal).
Doklad bez korelátu:
Mir ist gleichgültig, was Sie da zusammenrühren oder schütteln …
Je mi fuk, co mi namícháte nebo našejkrujete …
Příklady s korelátem:
, denn ihm war es völlig gleichgültig, wer wen tötete.
, protože mu bylo jedno, kdo koho zabije.
, dass es ihr überhaupt ganz gleichgültig ist, mit wem Atti auf dem See herumrast,
, a že je jí navíc zcela lhostejné, s kým se Atti prohání po jezeře,
225
Ve většině dokladů s korelátem je gleichgültig ještě rozvito intenzifikačními
partikulemi: völlig, ganz, offenbar, ziemlich aj.
klar
Z 250 výskytů klar bylo nalezeno 56 dokladů řídících vět bez korelátu a pouze 4
doklady řídící věty s korelátem v části věty „Mittelfeld“.
Akceptujeme tedy zařazení klar mezi adjektiva bez korelátu.
Příklady bez korelátu:
Ihm war klar, dass er nicht einfach eine Fahrkarte lösen und in Jekaterinburg aus
dem Zug steigen konnte.
Byl si vědom, že si nemůže prostě koupit jízdenku a v Jekatěrinburgu vystoupit.
Eine Warnung nur, liebster Freund, damit dir klar wird, in welches Loch du fallen
könntest, falls ich …
To bylo jenom varování, kamaráde, aby ti bylo jasné, kam spadneš, když já …
Příklady s korelátem:
, denn Khan Kutschum wird es klar werden, dass jeder weitere Kampf gegen mich
und meine Männer Euer Leben gefährdet.
, protože chán Kučjuma snad konečně pochopí, že jakýkoliv další boj proti mně a
mým mužům znamená ohrozit tvůj život.
, nur war es trotz seiner Entschiedenheit nicht klar, ob er aus Überzeugung oder
nur aus Gleichgültigkeit so redete.
, ovšem ani při této pevnosti nebylo jasné, zda tak mluví z přesvědčení, nebo jen z
lhostejnosti.
sicher
Z 500 výskytů sicher byly nalezeny pouze 4 doklady řídících vět bez korelátu a
žádný doklad řídící věty s korelátem v části věty „Mittelfeld“.
Akceptujeme zařazení sicher mezi adjektiva bez korelátu.
Příklady bez korelátu:
226
, aber sicher war, dass Europa mit uns zu rechnen schien und sehr auf uns hoffte,
, ale jisté bylo, že s námi Evropa zřejmě počítala a mnoho si od nás slibovala,
, aber ich versuchte es gar nicht erst, weil ich sicher war, nicht einer der ihren zu
sein.
, avšak ani jsem se o to nepokoušela, poněvadž jsem jasně cítila, že nejsem jako oni.
Frekvence sicher je velmi vysoká, výrazně častěji se toto slovo vyskytuje ve funkci
přitakávací partikule nebo v podmětných konstrukcích jemand ist sich einer Sache
sicher.
verständlich
Z 324231
výskytů verständlich bylo nalezeno 6 dokladů řídící věty bez korelátu a 11
dokladů řídící věty s korelátem v části věty „Mittelfeld“.
V řídících větách se sémanticky prázdným slovesem a adjektivem verständlich je
korelát es fakultativní.
Příklad bez korelátu:
, und so wird verständlich, dass es unmöglich wurde, dass in dieser Zeitlosigkeit
sich ein Wunder erfüllte,
, a je tedy pochopitelné, že se stalo nemožné, že se v tom bezčasí naplnil zázrak,
Příklad s korelátem:
Unter solchen Umständen ist es verständlich, wenn dem Oberst die Verliebtheit
seiner Frau und die amourösen Spazierritte mitten im Winter, vor den Augen der
Öffentlichkeit und der Dienerschaft, höchst ungelegen kamen.
Za takových poměrů bylo pochopitelné, že plukovníkovi byla ta zamilovanost jeho
ženy a ty milostné jízdy v zimě, před očima lidí i služebnictva, velmi nevhod.
6.5.5.4.2. Shrnutí dílčí analýzy
Výsledky analýzy dokladového materiálu jsou zčásti v rozporu s Latourovým
seznamem232
. Z deseti zkoumaných adjektiv, u nichž autor uvádí, že se vyskytují
231
všechny výskyty ve zkoumaném subkorpusu
227
většinou bez korelátu, byl zjištěn výrazně převažující počet dokladů bez korelátu
pouze u čtyř: bekannt, deutlich, klar a sicher. U dalších šesti byl poměrně vysoký,
až převažující počet dokladů s korelátem: begreiflich, egal, gleich, fraglich,
gleichgültig a verständlich.
S výjimkou řídících vět s adjektivy sicher a deutlich byl v řídících větách
s ostatními adjektivy větší či menší měrou korelát es zastoupen.
Toto zjištění považujeme z lingvodidaktického hlediska za příznivé.
Konstrukce řídících vět s korelátem jsou zpravidla rozvitější než konstrukce bez
korelátu.
6.5.5.5. Substantiva v řídících větách se semanticky prázdnými
slovesy (zejména se slovesem sein)
Latour233
připouští, že je v konstrukcích se sémanticky prázdnými slovesy, zejména
se slovesem sein, a predikativním substantivem v řídících větách za určitým
slovesem nebo uvozovacím slovem korelát fakultativní. Obligatorní je korelát ve
zjišťovacích otázkách 234
.
Přítomnost korelátu má údajně souvislost s rozsáhlostí nominální konstrukce
v řídící větě. Pokud je substantivum rozvito rozsáhlejším přívlastkem (v
předložkovém pádu, v genitivu, rozsáhlejším adjektivním nebo participiálním
přívlastkem), je přítomnost korelátu častá.
Vybíráme proto z naší úvodní kapitoly o korelátech tři nejčastěji se vyskytující
substantiva a pokusíme se na základě analýzy dokladového materiálu potvrdit či
vyvrátit tuto tezi.
K této krátké analýze připojujeme idiom (es) an der Zeit sein, jenž je rovněž
opakovaně doložen.
232
Srov. Latour: 1981: 248.
233
Srov Latour 1981: 245.
234
Viz výše.
228
Aufgabe
Prostřednictvím dotazu [word="Aufgabe"][]{1,6}[lemma="sein"] a následným
vytříděním bylo vytěženo 41 výskytů substantiva Aufgabe v řídících větách
nezačínajících obligatorním korelátem es.
Pouze ve dvou dokladech se nevyskytl korelát es:
Zde bylo substantivum rozvito adjektivem i genitivním přívlastkem:
Die einzige Aufgabe der Rechten war, die Militärs bei der Ausarbeitung der neuen
Dekrete und Gesetze zu beraten.
Jediným úkolem pravice bylo poradit vojákům při vypracování nových dekretů a
nových zákonů.
V tomto dokladu rozvíjí substantivum pouze posesívní zájmeno:
Ihre Aufgabe wird sein, Janne Dahlman vorzuspielen, dass unsere Vereinbarung
mit dem Vanger-Konzern - die uns derzeit ja noch über Wasser hält - den Bach
runtergeht, weil Henrik Vanger schwer erkrankt und Martin Vanger verstorben ist.
Jejím úkolem bude postarat se o to, aby Dahlman věřil, že naše smlouva s Henrikem
Vangerem - která nás právě teď drží nad vodou - je k ničemu, protože Henrik je
těžce nemocný a Martin Vanger se zabil v autě.
Ve zbylých 39 dokladech figuroval korelát es.
V 16 dokladech se nerozvité substantivum vyskytlo ve vztažné větě, např.:
Es gibt sogar eine staatliche Behörde, deren Aufgabe es ist, Sümpfe trockenzulegen,
Flüsse und Bäche zu begradigen, das heißt, Feuchtbiotope zu vernichten.
Existuje dokonce státní instituce, jejímž úkolem je vysoušet bažiny a narovnávat
toky řek a potoků, což znamená zničit vlhkomilné biotopy.
Ve 12 dokladech bylo substantivum rozvito genitivním přívlastkem, např.:
, und die Aufgabe des Königs ist es, für den Gott das zu „verwalten“ und im Opfer
„vorzuführen“, was er sich mit seinen Strahlen zinspflichtig gemacht hat.
Královským úkolem je bohu svět „spravovat“ a „předvádět“ jako oběť to, co bůh
svými paprsky učinil zdanitelným.
229
Ve zbylých dokladech bylo substantivum rozvité předložkovým atributem či
kombinací zájmenných, adjektivních a předložkových atributů, např.:
Ihre letzte Aufgabe in dieser Welt war es, die zu vereinen, die durch ihr Leben
gegangen waren,
Jejím posláním na tomto světě bylo spojit všechny, kdo se v jejím životě objevili,
Doklady se substantivem Aufgabe potvrdily pouze vysokou četnost řídících vět
s korelátem, preference korelátu u rozvitého substantiva se nepotvrdila.
Wunder
Prostřednictvím dotazu [word="Wunder"][]{1,6}[lemma="sein"] a následným
vytříděním byly vytěženy pouze 3 výskyty substantiva Wunder v řídících větách
nezačínajících obligatorním korelátem es.
Ve dvou dokladech se nevyskytl korelát es:
Das größte Wunder an ihnen war, dass ihre starke Federkraft durch die
geheimnisvolle Ankerhemmung vollkommen gleichbleibend wirkte.
Nejzázračnější na nich bylo, že díky kotevnímu chodu působila síla jejich pera stále
dokonale rovnoměrně.
Substantivum bylo rozvito adjektivním i předložkovým atributem.
Das größte Wunder dieses Jahrhunderts ist, wenn man mich fragt, dass diese Frau
einen Mann gefunden hat.
Podle mýho zázrak století, že vůbec splašila manžela.
Zde rozvíjí substantivum zájmeno a genitivní atribut.
Pouze jeden doklad obsahoval korelát:
Obwohl es überhaupt kein Wunder mehr war, dass Hitler und seine obersten Helfer
in diesen Tagen, der brutal skrupellose Göring und der juristisch gewiefte, älteste
Mann in der Führungsriege, der ehemalige Münchner Polizeijurist und jetzige
Reichsinnenminister Wilhelm Frick, die nächste Aktion gut einzufädeln wussten mit
Legalitätsbruch und falschen Versprechungen.
I když to, jak Hitler a jeho nejvyšší pomocníci těchto dnů, Göring, brutálně prost
všech skrupulí, a právnicky protřelý nejstarší muž vůdcovské kliky, někdejší
230
mnichovský policejní právník a nynější říšský ministr vnitra Wilhelm Frick, dokázali
s porušením zákonnosti a falešnými sliby šikovně zosnovat další akci, to tedy už
žádný zázrak nebyl.
Zde proti očekávání nebylo substantivum Wunder v konstrukci vedlejší věty
rozvito.
V české paralele je do řídící věty vložena velmi rozsáhlá závislá věta, na niž
odkazuje korelát to, který se ještě jednou opakuje po ukončení závislé konstrukce.
Ani doklady se substantivem Wunder nepotvrdily preferenci korelátu u rozvitého
substantiva.
Ziel
Prostřednictvím dotazu [word="Ziel"][]{1,6}[lemma="sein"] a následným
vytříděním bylo vytěženo 79 výskytů235
substantiva Ziel v řídících větách
nezačínajících obligatorním korelátem es.
Korelát es se v MF236
se vyskytl pouze v 5 dokladech:
Pouze v jednom dokladu nebylo substantivum Ziel rozvito:
Die Ingenieure von Godrej stellten fest, wenn das Ziel lediglich war, das Essen
nicht verderben zu lassen.
Inženýři společnosti Godrej si povšimli, že pokud cílem není vytvářet led, ale
zamezit kažení potravin, postačí, když se lednička ochlazuje na několik stupňů nad
nulou.
Další doklady obsahují rozsáhlejší nominální spojení, např.:
Das Ziel dieser Art des Terrorismus ist nicht, ein vereinigtes (katholisches) Irland,
ein unabhängiges Baskenland oder einen palästinensischen Staat zu schaffen.
Nesměřuje k vytvoření sjednoceného (katolického) Irska, nezávislého baskického
státu, ba ani státu palestinského,
235
Zdrojem byly zejména publicistické texty.
236
Tj. v části věty nazývané „Mittelfeld“, tedy za určitým slovesem či za uvozovacím slovem, viz
výše
231
V 74 dokladech figuroval korelát v MF.
V 6 dokladech nebylo substantivum ve vztažné vztažné vedlejší větě vůbec rozvito,
např.:
Das Mikrofinanzierungsinstrument ist genau für die Menschen vorgesehen,
deren Ziel es ist, eine Lösung für all diejenigen Menschen bereitzustellen,
A právě nástroj mikrofinancování je nástrojem zaměřeným na lidi, jehož účelem je
poskytnout odpověď všem jedincům,
V 5 dokladech bylo substantivum rozvito pouze přivlastňovacím zájmenem, např.:
Unser Ziel sollte es sein, eine Entlohnung für die Betreuung von Kindern
einzuführen.
Naším cílem by mělo být zavedení odměn za péči o děti.
Většinou (v 56 dokladech) bylo substantivum rozvito genitivním atributem, často
dále rozvitým, např.:
geht davon aus, dass es nicht mehr Ziel der stichprobenartigen Prüfung von
Vorgängen ist, die wahrscheinlichste Fehlerquote zu ermitteln, und dass die
Ergebnisse der Prüfung beim neuen Ansatz gemeinsam mit den Ergebnissen der
drei anderen Säulen betrachtet werden;
chápe, že cílem zkoumání vzorku transakcí již není výpočet nejpravděpodobnější
míry chybovosti a že výsledky zkoumání v rámci nového přístupu jsou posuzovány
společně s výsledky získanými v ostatních třech pilířích;
Stejně jako u substantiva Aufgabe potvrdily doklady se substantivem Ziel vysokou
četnost řídících vět s korelátem, preference korelátu u rozvitého substantiva se
nepotvrdila.
An der Zeit
Jednoduchým dotazem na frázi bylo vytěženo po redukci konkordancí a následném
třídění 86 dokladů idiomu (es) an der Zeit sein v MF. Ve všech dokladech
figurovalo es. Zde můžeme s jistotou konstatovat, že es je nedílnou a
232
neeliminovatelnou částí tohoto idiomu, i když roli korelátu k závislým konstrukcím
plní.
Příklady:
Zudem belustigte mich ein Brief, der auf Grund unserer Anfrage eingetroffen war,
ob es nicht an der Zeit sei, Licht in eine gewisse alte Affäre zu bringen.
Navíc mě rozveselil dopis, který došel na základě našeho dotazu, zdali už není čas
vrhnout světlo do jisté staré aféry.
Daher ist es an der Zeit, die Konsequenzen der verfolgten Strategien zu bewerten
und einzugestehen.
Proto je čas zhodnotit a připustit si důsledky politik, které byly uplatňovány.
6.5.5.5.1. Shrnutí dílčí analýzy
Korelát es je v MF řídících větách se substantivy ve funkci přiřazovacího doplnění a
sémanticky prázdnými slovesy, zejména se slovesem sein, velmi častý, řídící věty
bez korelátu jsou v menšině.
S výskytem korelátu pravděpodobně nesouvisí rozsáhlost nominální konstrukce, ale
rozsáhlost celé řídící věty, v řídících větách s rámcovou konstrukcí (ve vedlejších
větách) se korelát vyskytuje takřka vždy.
6.5.5.6. Další faktory ovlivňující výskyt korelátu
6.5.5.6.1. Korelát jako prostředek desambiguace sloves
Některá polysémní slovesa tvoří řídící věty s odlišnými strukturami, součástí
některých korelát es je, součástí jiných nikoliv237
.
Skutečný desambiguační efekt zde korelát es nemá, ale spoluutváří význam věty,
např.:
sehen = vidět (bez korelátu) X považovat/pokládat něco za něco (s korelátem)
Ich sehe, wie das ganze Schiff sich aufbäumt, wie die zackigen Fetzen in den
Himmel steigen und der riesige Qualmpilz hochwächst.
237
Srov. např. Marx-Moyse 1983: 133.
233
Vidím, jak se celá loď vzepne, jak rozeklané cáry letí k nebi a zvětšuje se obrovský
sloup dýmu.
ale
und sehe es als einen Vorteil für eine kleine, isolierte und entfernte Region im
äußersten Randgebiet, wie Madeira es ist, jemanden in der Kommission zu haben,
der ihre Realität sehr gut versteht.
a protože spatřuji jako výhodu pro malý, izolovaný, vzdálený a odlehlý region, jako
je Madeira, aby v Komisi byl někdo, kdo chápe její realitu ve skutečné podobě.
finden = myslet si/domnívat se/zjistit (bez korelátu) X považovat/pokládat něco za
nějaké (s korelátem)
Der Ratsvorsitz findet, dass der Gipfel dieses klare politische Ziel haben und ein
neues System zur Verwaltung der weltweiten Nahrungsmittelversorgung starten
sollte,
Předsednictví se domnívá, že summit by měl mít jasný politický cíl - zahájit nový
systém řízení světového zajišťování potravin,
, da ich nach Lesen des Berichts von Herrn Böge finde, dass dieser die wesentlichen
Punkte zur Verbesserung der Funktionsweise des Fonds enthält.
, neboť při čtení zprávy pana Bögeho jsem zjistil, že existují důležité momenty, jak
fungování fondu dále zlepšovat.
ale
Herr Kugler fand es nämlich besser , vor unsere Zugangstür einen Schrank zu
stellen.
Pan Kugler přišel na to, že bude lepší postavit před náš vchod skříň.
V některých případech však tvoří slovesa v odlišných významech stejné větné
struktury. Zde může mít přítomnost korelátu skutečnou rozlišovací schopnost, např.:
gelten = platit/mít platnost (bez korelátu) X jít o něco (s korelátem)
Im selben Sinne gilt, dass die Moral zu wichtig ist, um sie den Philosophen zu
überlassen, insbesondere dort, wo es um die Moralität der Märkte geht.
Obdobně platí, že morálka je příliš vážnou věcí, než abychom ji svěřili filozofům,
obzvlášť jde - li o morálku trhů.
234
ale
Willst du hören, dass du ein gerissener Geschäftspartner bist, wenn es gilt,
Schrotthändler übers Ohr zu hauen?
Rád bys slyšel, jaký jsi mazaný kšeftař, když jde o to napálit nějakého obchodníka se
šrotem?
Bildung ist wichtig, vor allem wenn es gilt, Vorurteile abzubauen.
Vzdělání je důležité, zvláště pokud jde o bourání předsudků.
Tento faktor není příliš prozkoumán a zaslouží si další pozornost.
6.5.5.6.2. Postavení větných členů (slovosled)
Analýzy řídících vět se sémanticky prázdnými slovesy (převážně se slovesem sein)
a substantivy, případně adjektivy (jmennými částmi verbonominálního predikátu)
ukázaly, že se korelát es vyskytuje menší měrou v nerozvitých nebo málo rozvitých
řídících větách začínajících predikativním substantivem nebo adjektivem, po němž
následuje na druhé pozici určité sloveso, např.:
Sein Ziel war, alle Gerüche der Welt in sich zu versammeln, unter der einzigen
Bedingung, dass sie ihm neu sein mussten.
Jeho cílem bylo vlastnit všechny vůně, které by mu svět mohl nabídnout. Jediný jeho
požadavek byl, aby byly nové.
Ihre Aufgabe wird sein, Janne Dahlman vorzuspielen, dass unsere Vereinbarung
mit dem Vanger-Konzern - die uns derzeit ja noch über Wasser hält - den Bach
runtergeht, weil Henrik Vanger schwer erkrankt und Martin Vanger verstorben ist.
Jejím úkolem bude postarat se o to, aby Dahlman věřil, že naše smlouva s Henrikem
Vangerem - která nás právě teď drží nad vodou - je k ničemu, protože Henrik je
těžce nemocný a Martin Vanger se zabil v autě.
Interessant war doch, wie die andren Franzosen, und nicht die allein, alle
Deutschen für dämonisch hielten, ganz besonders natürlich diese ganz prominenten
Mörder.
235
Zajímavé bylo, jak všichni Francouzi, a nejen oni, připisovali Němcům jakési
démonické vlastnosti, zejména těm nejprominentnějším vrahům.
Wichtig ist nur, dass es geklopft hat.
Důležité je jen to, že někdo zaklepal.
Fraglich bleibt, wieso er Kleist erwähnte und die Fernsehsendung vom Vorabend,
Sporné je, proč se zmínil o Kleistovi a o televizním vysílání z minulého večera;
V kapitole prověřující adjektiva s obligatorním korelátem jsme na tuto skutečnost
opakovaně naráželi.238
6.5.5.6.3. Vliv partikulí
Dalším faktorem, jenž ovlivňuje přítomnost nebo nepřítomnost korelátu es v řídící
větě, může být podle Ulvestada a Begenholtze239
partikule.
Partikule nur (noch), bloß, lediglich, höchstens údajně omezují užití es.
Řídící věty se slovesem begrüßen a nur jsou doloženy s korelátem es i bez korelátu,
např.:
Ich kann nur begrüßen, was der Herr Minister heute Vormittag gesagt hat,
, velice vítám vyjádření pana ministra z dnešního dopoledne,
Ich kann nur begrüßen, dass die Kommission Abkommen mit Kamerun und der
Republik Kongo abgeschlossen hat.
Nemohu než uvítat skutečnost, že Komise uzavřela dohody s Kamerunem a
Konžskou republikou.
ale
Als Wissenschaftler kann ich es nur begrüßen, dass die wissenschaftliche Sicht
endlich auch in hochrangigen politischen Gremien wie diesem akzeptiert und
anerkannt wird.
238
Srov. rovněž Latour 1981: 245.
239
Srov. Ulvestad/ Bergenholtz 1983: 21 – 22.
236
Jako vědec mohu pouze přivítat skutečnost, že vědecký pohled se nakonec přijímá a
uznává, a to i v tak vysokých politických orgánech, jako je tento orgán.
Ich kann es nur begrüßen, Herr Kommissar, dass Sie die europäische Sozialpolitik
endlich aus der Warteschleife holen.
Mohu jen říci, že jsem velice šťastná, že jste, pane komisaři, konečně dodal
evropské sociální politice čerstvý podnět.
Naopak přítomnost partikulí auch a sogar může vyvolat výskyt korelátu es i
v konstrukcích se slovesy, u kterých zpravidla korelát nestává, např.:
Sie wusste, ich wusste es auch, dass man Hekabe zu gehorchen hatte.
Věděla, já to věděla také, že Hekabé je nutno poslechnout.
Zde se vyskytuje i korelát v české paralele.
Gott weiß, und ich , glauben Sie mir, weiß es auch, dass dem Menschen oft nichts
andres übrig bleibt, als Unrecht zu tun - sei’s gegen andre, sei’s gegen sich selbst.
Bůh ví, a já, věřte mi, to také vím, že člověku často nezbývá nic jiného než páchat
křivdu, buď na druhých, nebo na sobě.
S největším pravděpodobností se i v české paralele projevilo akcentování obsahu
české řídící věty přítomností korelátu to.
Aber er sagt es auch sofort, wenn ihm ihre Frisur gefällt.
Ale neváhá jí ani říct, když jí to sluší.
V každém případě jsou souvislosti přítomnosti určitých partikulí s výskytem či
absencí korelátu es zajímavou výzvou k dalšímu bádání.
6.5.6. České protějšky konstrukcí s korelátem es
Jak již bylo zmíněno, pro tuto analýzu bylo vytříděno 400 paralelních dokladů
s korelátem es. Pouze v 7 z nich byl nalezen element, u něhož si můžeme klást
otázku, zda je možné ho považovat za protějšek německého korelátu es. Všechny
ostatní české paralely (393!) ekvivalent postrádaly.
Např.:
Vielleicht gelingt es mir, sie euch zu erleichtern.
237
Snad se mi podaří vám trochu ulehčit.
Ich sehe es an den Hufspuren, dass das Pferd auf indianische Weise geschult ist.
Vidím na stopách kopyt, že kůň je cvičen indiánským způsobem.
Desto wichtiger ist es, dass ich es tue.
Tím důležitější je, abych tak učinil.
6.5.6.1. Protějšky korelátu v pozici subjektu
Es ist ein wirklich trauriges Paradox, dass gerade diejenigen besser darauf
vorbereitet sind, als neue demokratische politische Elite zu wirken, die von den
kommunistischen Unterdrückern geschult worden sind.
Je to smutný paradox, že lidé vyškolení komunistickými utlačovateli jsou nakonec
lépe připraveni být novou demokratickou politickou elitou.
Tato česká paralela jako jediná ze všech 7 obsahuje korelát zcela odpovídající
německému korelátu paralely německé. Korelát to je fakultativní:
Je smutný paradox/smutným paradoxem/paradoxní, že lidé vyškolení
komunistickými utlačovateli jsou nakonec lépe připraveni být novou demokratickou
politickou elitou.
Es war ein Fehler, armen Ländern zuviel, nicht zuwenig, Kredit zu gewähren, und
diesen Kredit nach politischen Notwendigkeiten zu verteilen, anstatt nach
rigorosen, an der Bekämpfung der Armut orientierten Kriterien.
Chyboval v tom, že dával příliš mnoho úvěrů chudým zemím a při tomto štědrém
rozhazování uděloval úvěry spíše podle politických potřeb, než dle přísných kritérií,
jež by pomohla v boji s chudobou.
Zde došlo překladatelským postupem k odišnému ztvárnění obsahu: Es war ein
Fehler x Chyboval v tom. Korelát v tom stojí v pozici předložkového
objektu/doplnění. Je možné ho vypustit:
Chyboval, že dával příliš mnoho úvěrů chudým zemím a při tomto štědrém
rozhazování uděloval úvěry spíše podle politických potřeb, než dle přísných kritérií,
jež by pomohla v boji s chudobou.
238
Selbstverständlich ist es auch möglich, dass überhaupt keine neue Regierung
zustande kommt.
Jistě, je možné i to, že nová vláda vůbec nebude.
Und am wichtigsten ist es, dass die Serben, die in großer Zahl das alte Regime
unterstützt haben, bei der Aufarbeitung des Falls Milosevic dazu genötigt würden,
sich mit ihrem eigenen Verhalten auseinanderzusetzen und mit ihrem eigenen
Gewissen fertig zu werden.
Významný je i ten moment, že pokud budou Miloševiče soudit sami Srbové, z nichž
mnozí jeho režim podporovali, budou nuceni postavit se tváří v tvář vlastnímu
chování a ve svém svědomí z toho vyvodit patřičné důsledky.
Es ist in diesem Zusammenhang wichtig, dass Entwicklungsländer in der neuen
Handelsagenda einen mehrfachen Durchbruch erreicht haben.
Důležité je rovněž to, že rozvojové země dosáhly v nové obchodní agendě několika
významných průlomů.
V předchozích třech dokladech mluvčí předem upozorňuje na závažný obsah
následujícího sdělení tím, že před korelát předsouvá intenzifikační partikuli i to,
rovněž to, i ten moment (zde je odkaz ještě „zpomalen“ a zdůrazněn substantivem
moment). V německých paralelách je důležitost obsahu závislé věty/konstrukce
podtržena zdůrazněním adjektiva wichtig: selbstverständlich auch wichtig, am
wichtigsten, v poslední paralele jen koncovým postavením.
Čistě gramaticky viděno jsou v českých paralelách koreláty fakultativní (při
eliminaci se ovšem ztrácí zmíněné zdůraznění):
Jistě, je možné, že nová vláda vůbec nebude.
Významné je, že pokud budou Miloševiče soudit sami Srbové, z nichž mnozí jeho
režim podporovali, budou nuceni postavit se tváří v tvář vlastnímu chování a ve
svém svědomí z toho vyvodit patřičné důsledky.
239
Důležité je, že rozvojové země dosáhly v nové obchodní agendě několika
významných průlomů.
6.5.6.2. Protějšky korelátu v pozici akuzativního objektu
Ve zkoumaném materiálu byly nalezeny pouze 2 doklady odpovídajících korelátů.
In der Praxis erscheint es Cusanus als Übel, dass der Kaiser häufig nur durch eine
seine Macht schmälernde Wahlkapitulation auf den Thron gelange.
Za zlořád považoval Mikuláš Kusánský to, že se císař na trůn dostává často jen díky
zúžené volební kapitulaci v důsledku své moci.
Domnívám se, že zde je zde je užití zájmena to (pod přízvukem) motivováno
snahou zdůraznit obsah/závažnost obsahu závislé věty (demonstrativní zájmeno), na
rozdíl od německé paralely s nepříznakovým nepřízvučným korelátem. To můžeme
eliminovat:
Za zlořád považoval Mikuláš Kusánský, že se císař na trůn dostává často jen díky
zúžené volební kapitulaci v důsledku své moci.
Er erreichte es, dass die Hussiten bis auf wenige Taboritengemeinden bereit
waren, Sigismund auf der Grundlage der Kompaktaten und der 14 Artikel
anzuerkennen.
Dosáhl toho, že husité, až na několik málo táborských obcí, byli ochotni Zikmunda
uznat na základě kompaktát a čtrnácti artikulí.
České sloveso dosáhnout vyžaduje v daném významu genitivní doplnění, proto
korelát toho. Tento korelát je obligatorní, neboť forma doplnění určuje význam
slovesa (bedeutungsdifferenzierend): dosáhnout něčeho X dosáhnout na něco.
*Dosáhl, že husité, až na několik málo táborských obcí, byli ochotni Zikmunda
uznat na základě kompaktát a čtrnácti artikulí.
6.5.7. Shrnutí
Analýza autentických dokladů přinesla následující poznatky přispívající k poznání
konstrukcí s korelátem es a jejich českých ekvivalentů:
 Koreláty tvoří 28 % všech německých es.
240
 Převládají koreláty v pozici subjektu (76%), koreláty v pozici akuzativního
doplnění se vyskytují v 24% dokladů.
 70% korelátů v pozici subjektu se vyskytuje ve větách s verbonominálním
predikátem se slovesem sein. Tento poznatek je překvapivý a vede
k přehodnocení relevance dosavadních přístupů.
 Koreláty v pozici subjektu stojí nejčastěji za slovesem (45%).
 Koreláty v pozici akuzativního objektu se vyskytují častěji ve větách s
plnovýznamovými slovesy.
 Koreláty v pozici akuzativního objektu stojí nejčastěji za slovesem (66%).
 Konstrukce závislé na řídících větách s es reprezentující subjekt jsou
převážně infinitivní konstrukce (66%), dále vedlejší věty se spojkou dass
(28%), marginálně jsou zastoupeny ostatní vedlejší věty (6%).
 V konstrukcích závislých na řídících větách s es reprezentujících akuzativní
doplnění řídícího slovesa je převaha infinitivních konstrukcí ještě vyšší
(83% !), vedlejší věty z dass se vyskytují v 16% dokladů, pouze 1% tvoří
ostatní vedlejší věty.
 Nejproblematičtější otázkou v souvislosti s koreláty je jejich fakultativnost,
obligatornost či nepřípustnost. V této oblasti jsme podnikli pouze dílčí
kroky. Zaměřili jsme se na existující seznamy sloves a adjektiv a prověřili
míru jejich fakultativnosti či obligatornosti.
 Odborné publikace se soustředí zejména na plnovýznamová slovesa v řídící
větě a jejich slučitelnost s korelátem, faktorů ovlivňujících přítomnost
korelátu je ale více. Jistým způsobem se na výskytu korelátu podílí i
struktura závislé konstrukce, určitou roli mohou sehrát i partikule a
slovosled v řídící větě. Všechny tyto faktory si zaslouží hlubší prozkoumání.
 V češtině se rovněž vyskytují koreláty v pozici subjektu a akuzativního
objektu, ve srovnání s němčinou však velmi zřídka (1 skutečný protějšek ve
400 paralelách), zejména tam, kde mluvčí hodlá upozornit na závažnost
obsahu závislé věty konstrukce.
 V češtině i v němčině je korelát obligatorní, pokud forma doplnění určuje
význam slovesa (dosáhnout něčeho X dosáhnout na něco).
241
6.5.8. Perspektivy dalšího výzkumu
Čím hlouběji se snažíme problematice korelátu es porozumět, tím více otázek a
námětů k dalšímu zamyšlení a prozkoumání vyvstává.
K hlubšímu prozkoumání vyzývají např. tyto otázky:
 Do jaké míry má vliv forma závislé konstrukce na přítomnost korelátu?
Analýza dokladů řídících vět s es zjistila, jaké závislé konstrukce převládají,
ale nevíme, v jakém poměru by byly konstrukce závislé na řídících větách
bez korelátu. Tato otázka není v odborné literatuře (vy)řešena.
 Podílí se opravdu konkrétní sloveso a forma závislé konstrukce na výskytu
korelátu? Tato interakce není rovněž prozkoumána. Lze se spíše domnívat,
že určitá slovesa preferují určité typy závislých konstrukcí, ale jistou
odpověď dá až hlubší výzkum.
 Jaký je skutečný vliv partikulí v řídících větách na výskyt korelátu?
Odborná literatura240
zmiňuje velmi stručně některé partikule, ale je možné,
že je jich více a že pro výskyt korelátu a partikulí platí další pravidla. I
v češtině je zřejmý souvýskyt partikulí a korelátu, který si zaslouží
pozornost.
Každá z těchto otázek by si vyžádala samostatnou monografii založenou na
výzkumu enormního množství dokladového materiálu.
Dalšími náměty k bádání mj. jsou:
 slovosled řídící věty a výskyt korelátu,
 korelát es jako prostředek desambiguace sloves,
 ověření eliminovatelnosti korelátu prostřednictvím tzv. „referenční
gramatiky“ – reprezentativní dotazníková šetření s rodilými mluvčími,
 podmínky dosaditelnosti korelátu do české věty.
240
Ulvestad/ Bergenholtz 1983: 21 – 22.
242
Otázky i náměty cílí spíše na výzkum jednoho jazyka a jsou nad rámec této
kontrastivní práce.
6.5.9. Lingvodidaktická poznámka
6.5.9.1. Koreláty v učebnicích a cvičebnicích
Problematice korelátů není v učebnicích a cvičebnicích němčiny věnována takřka
žádná pozornost.
Pojem „korelát“ se sice v učebnicích občas vyskytuje, ale ve významu pozičního
es241
.
Analýza běžných učebnic ukazuje naprostou absenci cílených cvičení vedoucích
k eliminaci chyb v užití korelátů.
Osvědčená cvičebnice Deutsche Übungsgrammatik242
věnuje několik stran
cvičením k různým funkcím es243
. Stejně jako gramatika týchž autorů244
pojmem
korelát“ označuje korelát i poziční es. Dvě cvičení s komentářem jsou věnována i
korelátům v našem smyslu slova. Upozorňuje na obligatorní korelát na první pozici
ve větě, obligatorností, fakultativností či nepřípustností es uvnitř věty se
nezabývá245
.
Určitou, nikoliv však dostatečnou pozornost věnuje korelátům cvičebnice ABC der
deutschen Nebensätze246
. Tato cvičebnice je určena studentům se solidními základy
němčiny a je vhodná i k samostudiu. Jednotivá témata uvádí stručná teorie a
praktické poznámky, následují cvičení, ke kterým je k dispozici klíč.
241
Např. v učebnici Sprechen Sie Deutsch 2: Dusilová, Kolocová, Brožíková, Goedert, Schneider,
Vachalovská, Krueger 2001: 62 - 63.
242
Helbig, Buscha 1981.
243
Srov. Helbig, Buscha1981: 181 – 184.
244
Srov. Helbig/Buscha 1990: 393-400. Je možné, že z tohoto zdroje pochází označení korelát pro
poziční es.
245
Srov. Helbig, Buscha 1981: 181 – 182.
246
Zielinski 1991.
243
Relevantní poznámky:
 Korelát es je vždy realizován v otázkách.
 Korelát es k akuzativním větám je obligatorní u sloves, jež komentují obsah
vedlejší věty, např. es gut finden.
 Korelát es se nepoužívá u sloves, která vypovídají o modalitě závislé věty
(„modifizierende Verben“) – slovesa chtění, myšlení, smyslového vnímání a
představ, např.:
Ich möchte/denke/glaube/bezweifle/befürchte/sehe/vermute…, dass er das
macht. Přesto se i u těchto sloves může korelát realizovat, pokud řídící věta
obsahuje novou, podstatnou informaci, která je (i intonačně) velmi
zdůrazněna, např.: Möchtest du, dass er das macht? Ich möchte es auf
keinen Fall, dass er das macht.
 Řídící věty se slovesem sein a predikativním substantivem či adjektivem
bývají často zkráceny pouze na predikativum, např.: Schön (=Es ist schön),
dass Sie gekommen sind.
Následují seznamy sloves v řídících větách, na nichž jsou závislé věty s dass, ob,
tázacím slovem nebo infinitivní konstrukce (ekvivalenty vět s dass). Pro naši studii
je relevantní seznam sloves s obligatorním korelátem k objektovým větám.
Předností pro uživatele cvičebnice jsou i příkladové věty.
Pro konfrontaci s jinými zdroji uvádíme pouze výčet sloves:
es ablehnen, es abgesehen haben auf A (v této studii je toto es označeno za formální
objekt), es sich angelegen sein lassen, es j-m anheimstellen, es j-m anlasten als A,
es j-m och anrechnen, es ansehen als A, es aufgeben, es positiv/kritisch aufnehmen,
es nicht (länger) aushalten, es ausnutzen, es befürworten, es begrüßen, es beklagen,
es betrachten als A, es bewundern, es teuer bezahlen müssen, es mit dem Leben
bezahlen müssen, es bezeichnen als A, es mit sich bringen, es j-m (schlecht/nicht)
danken, es sich (D) erlauen können, es j-m erleichtern, es j-m ermöglichen, es j-m
erschweren, es (nicht) ertragen (können), es fertig bringen, es nicht/kaum erwarten
können, es gut/schlecht/richtig/falsch finden, es sich (D) gefallen lassen, es gewohnt
sein, es eilig haben (ve studii FO), es leicht/schwer haben (FO), es gern/satt haben,
es für richtig/falsch/gut/schlecht/fraglich/zweifelhaft/ungewiss/unsicher/einen
244
Fehler/einen Nachteil/einenVorteil/ein Glück halten, es hassen, es j-m heimzahlen,
es (nicht) hinnehmen (können), es nicht dazu kommen lassen, es j-m zur Last legen,
es sich (D) leisten können, es (nicht) lieben, es j-m schlecht lohnen, es j-m
leicht/schwer/möglich/unmöglich machen, es (nicht) mögen, es
schwer/leicht/tragisch nehmen, es ernst nehmen, es sich (D) nicht nehmen lassen, es
auf sich (A) nehmen, es in die Hand nehmen, es sich (D) zu Herzen nehmen, es
falsch/verkehrt/richtig/ein Glück/ein Unglück/einen Zufall/ein Wunder nennen, es
rechnen zu, es schätzen, es sich schenken, es mit Humor/Geduld/Fassung tragen, es
j-m übelnehmen,es j-m überlassen, es unterlassen, es verabscheuen, es verachten,
es jm-m nicht verdenken können, es verdienen, es vermeiden, es versäumen, es nicht
vetragen (können), es j-m verübeln/nicht verübeln können, es zählen zu.
Následujících šest cvičení se zaměřuje nejen na korelát es, ale i na koreláty
da(r)+předložka. Pro lepší zvládnutí dané problematiky je cvičebního materiálu
opravdu málo. Přesto je daná cvičebnice výjimkou, která této velice obtížné
problematice věnuje alespoň nějakou pozornost.247
6.5.9.2. Korelát es ve výuce němčiny
Vzhledem ke skutečnosti, že otázka obligatornosti, fakultativnosti a nepřípustnosti
korelátu es v řídících větách není a pravděpodobně nikdy nebude zcela uspokojivě
teoreticky vyřešena, nelze si klást pro výuku němčiny jako cizího jazyka příliš
vysoké ambice. Na rozdíl od jiných gramatických fenoménů, jež je možné dokonale
ovládnout, jde o to, aby množství jazykových prohřešků, jichž se studenti němčiny
dopouštějí, bylo pokud možno eliminováno. Pro české rodilé mluvčí je
problematika ztížena faktem, že čeština užívá korelátu jako protějšku německého es
minimálně.
Na problematiku korelátu es narážejí žáci poměrně brzy, jakmile se seznamují se
stavbou německého souvětí podřadného (v pokročilosti A2). Tato problematika je
však provází nadále po celou dobu osvojování si daného jazyka až do nejvyšší
pokročilosti.
247
Srov. Zielinski 1991: 17 – 29.
245
Výhodou pro počáteční konfrontaci s korelátem je předchozí upevnění pozice
určitého slovesa ve větě a předchozí seznámení se s některými funkcemi es,
zejména formálním subjektem (Es regnet.) a pravděpodobně i s pozičním es.248
Pro lingvodidaktické potřeby (navzdory počáteční skepsi) se ukázaly jako zásadní
některé statistické výsledky analýz korpusového materiálu:
 76% doložených korelátů odkazuje v řídících větách na subjektové vedlejší
věty nebo infinitivní konstrukce.
 70% korelátů k subjektovým vedlejším větám a infinitivním konstrukcím se
vyskytuje v řídících větách se slovesem sein a predikativním substantivem
nebo adjektivem.
Tyto údaje nás vedou k přehodnocení závažnosti některých zdrojů. Většina autorů
se soustředí na výskyt korelátů v řídících větách s plnovýznamovými slovesy, i
když jsou pro výuku jazyka z frekvenčního hlediska podstatné zejména struktury
s významově prázdnými slovesy a predikativy.
Neproblematické budou s největší pravděpodobností řídící věty, kde korelát na
začátku věty plní současně funkci pozičního es, např.
Es ist schön/wichtig/interessant,… Upevněno je povědomí o postavení určitého
slovesa i o tom, že pokud na začátku věty nestojí jiný větný člen, je první pozice
obsazena es.
Pro pozice za určitým slovesem nebo za uvozovacím slovem vedlejší věty jsou pro
nás cenná zjištění:
 V řídících větách s predikativními substantivy je korelát převážně
fakultativní a vyskytuje se zejména v rozsáhlejších konstrukcích.
 V řídících větách s predikativními adjektivy nebude korelát vysloveně
vyloučený, neboť i u adjektiv „bez korelátu“ korelátem byly většinou
v analýze korpusového materiálu nalezeny doklady s korelátem. Stejně jako
u substantiv se korelát vyskytuje zejména v rozsáhlejších řídících větách.
248
Viz výše v lingvodidaktických poznámkách k jednotlivým typům es.
246
Z těchto postřehů lze vyvodit sice zjednodušující, ale pro pokročilosti do B1
postačující instrukci, že je menším prohřeškem či rizikem korelát es v konstrukcích
s významově prázdnými slovesy, zejména se slovesem sein, realizovat než jej
vypustit.249
V pokročilejší výuce německého jazyka (od B2 výše) doporučujeme pracovat
s revidovanými Latourovými seznamy adjektiv250
. Po prověření prostřednictvím
analýzy poměrně rozsáhlého dokladového materiálu se počet uvedených adjektiv
zredukoval, vyřazená adjektiva můžeme považovat za adjektiva s fakultativním
korelátem.251
Uvádíme zde již redukované seznamy adjektiv.
Adjektiva s obligatorním korelátem k subjektovým větám nebo infinitivním
konstrukcím:
angebracht, angenehm, ausreichend, bequem, dumm, einfach, erforderlich, falsch,
gefährlich, gut, herrlich, klug, leicht, lieb, möglich, normal, nötig, notwendig,
richtig, schade, schlecht, schön, schwer, schwierig, sinnvoll, traurig, üblich,
unmöglich, vernünftig, wahrscheinlich.
Adjektiva bez korelátu k subjektovým větám nebo infinitivním konstrukcím:
bekannt, deutlich, klar, sicher. 252
Od pokročilostní úrovně B2 je vhodné seznamovat studenty rovněž se slovesy
v řídících větách, u nichž se korelát es vyskytuje obligatorně, případně u nichž se
nevyskytuje.
Zde je možné využít výše uvedené Engelovy seznamy253
, seznam uvedený ve
cvičebnici ABC der deutschen Nebensätze254
, případně i tabulek ve studii Ulvestada
a Bergenholtze255
.
249
Srov. též Marx-Moyse 1983. Studie dospívá ke shodnému závěru.
250
Latour 1981: 248. Tyto seznamy byly vytvořeny pro pokročilost B1 a je na zvážení učitele, jestli
se rozhodnou využít je již pro tuto pokročilost či později.
251
Viz výše.
252
Původní seznamy byly vytvořeny pro pokročilost B1 a je na zvážení učitele, jestli se rozhodnou
využít je již pro tuto pokročilost či později.
253
Engel 1988: 253 – 256.
247
Proces osvojování si cizího jazyka je prakticky celoživotní, zahrnuje nesčetné
jazykové prostředky a rozvoj všech řečových dovedností. Proto je představa o
soustavném a déledobém poučení o korelátech v běžné výuce na střední či jazykové
škole poněkud iluzorní. Snad jen v oborovém germanistickém studiu je možné
vyhradit korelátu a ostatním funkcím es větší prostor.
Důležité je správné a jasné vysvětlení funkcí es a materiál k nahlédnutí,
samostatnému studiu a procvičování tohoto fenoménu.
254
Zielinski 1991: 17 – 29.
255
Ulvestad/ Bergenholtz 1983: 1-26.
248
Závěr
Literatura o německém slůvku es je velmi bohatá. Tato studie se pokusila vytěžit
z dosavadních poznatků o dané problematice ty informace, jež byly relevantní pro
její základní cíle, podchytit povahu jednotlivých typů es, porovnat konstrukce s es
s jejich českými ekvivalenty a zamyslet se nad úskalími, jež německé konstrukce
s es představují pro české rodilé mluvčí v různých fázích osvojování si německého
jazyka. Shrnutí výsledků výzkumu jednotlivých typů konstrukcí i stručné
lingvodidaktické poznámky následují za příslušnými kapitolami.
Přestože je studie určena především českým učitelům němčiny a autorům učebních
materiálů, mohou ji využít rovněž překladatelé, studenti němčiny a de facto všichni
uživatelé německého jazyka, kteří na tento častý fenomen stále narážejí. Výsledky
korpusových analýz obohacují dosavadní stav poznání o četné statistické údaje, jež
odborná literatura postrádá a může jich dále využít.
Jak již bylo zmíněno v úvodu práce, nejsou proporce studie zcela vyvážené.
K tomuto faktu vedly dvě pohnutky, snaha podrobněji popsat funkce es, které
v odborné literatuře nejsou uspokojivě zpracovány (FO a PT), a potřeba připravit
solidní podklad pro lingvodidaktické zpracování (revize seznamů sloves a adjektiv
s obligatorními a vyloučenými koreláty). Relativní rozsáhlost kapitoly o es ve
funkci korelátu svědčí o komplikovanosti jevu, který však v rámci dané studie
zdaleka neřešíme a nemůžeme řešit komplexně. Naznačujeme pouze určité cesty,
kterými by se následný výzum mohl ubírat. Ukazuje se, že tento výzkum již spadá
mimo rámec kontrastivní lingvistiky a je spíše záležitostí čistě germanistickou.
Logickým následným krokem po dokončení této studie je aplikace dosažených
výsledků. Výstupem bude studijní a cvičební materiál využitelný jako doplněk
výuky německého jazyka pro pokročilost B2 a vyšší, který bude možné podle
potřeby nasadit do výuky souběžně s kteroukoliv učebnicí a který bude vhodný i
pro prohlubující samostudium. Bude zahrnovat stručnou a přehlednou teorii
k jednotlivým subkategoriím es, doplňující studijní materiály (např. seznamy sloves
249
s formálním objektem, seznamy sloves a adjektiv s koreláty a bez korelátů a další),
a zejména praktická cvičení sloužící k pochopení jednotlivých funkcí es a prakticky
procvičující užití es v jednotlivých typech konstrukcí i v souvislých textech. Pro
sestavování cvičení bude využit autentický jazykový materiál vytěžený
z jazykových korpusů. Ke cvičením bude vypracován klíč. Materiál bude
k dispozici v tištěné i elektronické formě, cílem je poskytnout jej co nejširšímu
okruhu uživatelů.
Dalším plánem je zavedení povinně volitelného semináře pro oborové studenty
německého jazyka na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity k vybraným
tématům kontrastivní syntaxe, jehož poměrně výraznou součástí bude kapitola
„Konstruktionen mit es und ihre Entsprechungen im Tschechischen“. Počítáme
s využitím výše uvedeného materiálu a s vytvořením interaktivního e-learningového
kurzu v prostředí Moodle, který bude složit k samostatnému procvičování
problematiky. Seminář bude nabízen i studentům z jiných fakult Masarykovy
univerzity.
Tato teoretická studie vzešla z potřeby školské praxe. Věřme, že určitým způsobem
obohacuje stav poznání a bude užitečná i ve své praktické aplikaci.
250
Resumé
Studie z oblasti kontrastivní syntaxe se zaměřuje na konstrukce s německým
slůvkem es a jejich české protějšky. Jejím cílem je připravit teoretický podklad pro
následné lingvodidaktické zpracování dané problematiky. Teoretickým
východiskem práce je valenční teorie. Výzkum se opírá o autentická jazyková data
vytěžená z elektronických jazykových korpusů, zejména z česko-německých
paralelních korpusů ČNPK a InterCorp.
Úvodní kapitoly mapují stav poznání o problematice konstrukcí s es. Z rozsáhlé
existující literatury o tomto fenoménu vybírají pouze ty tituly, jež obsahují
informace relevantní pro cíl studie; monografie, odborné články, gramatiky.
Všímáme si též zpracování hesla „es“ ve slovnících. Následují kapitoly o es
v historickém vývoji, o frekvenci a kookurenci es.
Jádro studie tvoří kapitola 6. Zabývá se jednotlivými funkcemi es, vymezuje je,
zkoumá jejich frekvenci a následně je podrobně zpracovává. Popisuje konstrukce,
v nichž se es v dané funkci vyskytuje, zkoumá ekvivalentní konstrukce české a
snaží se v nich nalézt protějšky es. Nejdříve se zabývá pronominálním es, dále
pozičním es a jeho subkategoriemi (rematizační, čisté poziční a tematizační es), es
v roli formálního subjektu a objektu a na závěr korelátem es. Podkapitoly
k jednotlivým funkcím jsou zakončeny shrnutím získaných poznatků a
lingvodidaktickou poznámkou, jež naznačuje způsob práce s jevem ve výuce
němčiny jako cizího jazyka. Vzhledem k heterogennímu charakteru typů es jsou
jednotlivé podkapitoly zpracovány metodologicky odlišně. Kapitolu o korelátu es je
nutné chápat jako vstup do problematiky, jež si žádá další rozpracování.
Závěr práce předkládá vizi aplikace teoretických výsledků studie ve výuce
německého jazyka.
251
Klíčová slova:
syntax; korpusová lingvistika; kontrastivní lingvistika; paralelní korpus; zájmeno;
poziční es; formální subjekt; formální objekt; korelát; didaktika;
252
Zusammenfassung
Diese Studie aus dem Bereich der kontrastiven Syntax konzentriert sich auf
Konstruktionen mit dem deutschen Wort es und ihre tschechischen Entsprechungen.
Ihr Ziel ist es, eine theoretische Unterlage für eine anschschließende
linguodidaktische Umsetzung dieser Problematik vorzubereiten. Den theoretischen
Ausgangspunkt bildet die Valenztheorie. Die Untersuchungen stützen sich auf
authentische Daten aus elektronischen Sprachkorpora, vor allem aus den
tschechisch-deutschen Parallelkorpora, ČNPK und InterCorp.
Die ersten Kapitel fassen den Forschungsstand zu den deutschen „EsKonstruktionen“
zusammen. Aus der umfangreichen Literatur, die zu diesem Them
vorliegt, wurden lediglich die Titel (Monographien, Artikel, Grammatiken)
ausgewählt, die für das Ziel dieser Studie relevante Informationen beinhalten.
Herangezogen wurden auch die Lemmata zu dem Stichwort „es“ in Wörterbüchern.
Es folgen Kapitel über es in der historischen Entwicklung und über Frequenz und
Kookkurrenz dieses Wortes.
Den Kern der Studie bildet das Kapitel 6. Es befasst sich mit den einzelnen
Funktionen von es, grenzt sie ab, untersucht ihre Frequenz und anschließend
behandelt es sie ausführlich. Die Konstruktionen mit es in den einzelnen Funktionen
und ihre tschechischen Entsprechungen werden untersucht und beschrieben, es wird
nach Äquivalenten des deutschen es gesucht. Zuerst wird das Pronomen es
behandelt, dann der Platzhalter und seine Subkategorien (rhematisierender, reiner
und thematisierender Platzhalter), anschließend das formale Subjekt und Objekt und
zum Schluss das Korrelat es. Alle Unterkapitel zu den einzelnen Funktionen von es
schließen mit einer Zusammenfassung der festgestellten Erkenntnisse und mit einer
linguodidaktischen Anmerkung ab, die die Arbeitsweise mit dieser Erscheinung im
Unterricht des Deutschen als Fremdsprache andeutet. Aufgrund des heterogenen
Charakters der Typen von es werden die einzelnen Kapitel methodologisch
unterschiedlich konzipiert. Das Kapitel über das Korrelat es ist als Einstieg in diese
253
äußerst komplizierte Problematik zu verstehen, der weiter ausgearbeitet werden
sollte.
Das abschließende Kapitel legt eine Vision der praktischen Anwendung der
Forschungsergebnisse im DaF-Unterricht vor.
Schlüsselwörter:
Syntax; Korpuslinguistik; kontrastive Linguistik; Parallelkorpus; Pronomen;
Platzhalter; formales Objekt; formales Objekt; Korrelat; Didaktik;
254
Summary
This study on contrastive syntax focusses constructions with the German word es
and their Czech counterparts. The goal is to prepare a theoretical basis for a didactic
processing of this issue. The teoretical background of this work is the valence
theory. The research is based on authentic language data acquired from electronic
language corpora, especially from the Czech-German parallel corpora namely the
ČNPK and the InterCorp.
The beginning chapters summarize the state of research of German "esconstructions".
From the large existing literature on this phenomenon only those
titles (monographs, articles, grammars) are chosen which contain information
relevant to the study objective. We compared also lemmata "es" in several
dictionaries. This is followed by chapters on es in the historical development, on
frequency and cooccurrence of this word.
The core of the study (Chapter 6) deals with particular functions of es, defines them,
examines their frequency and then describes them in detail. First it deals with the
pronominal es, further with the positional es and its subcategories, with es in the
role of formal subject and object and finally with the correlate es. Each subpart
includes a description of the Czech equivalent structures, a summary of research
results and didactic remarks that suggest how to work with the phenomenon in
teaching German as a foreign language. Due to the heterogeneous nature of various
types of es, the respektive subparts differ methodologically. Chapter on correlative
es must be understood as an input into the issue, which requires further elaboration.
The conclusion presents a vision of application of the theoretical results in the
German language teaching and learning.
Keywords:
syntax; corpus linguistics; contrastive linguistics; parallel corpus; pronoun;
expletiv; formal subject; formal object; correlate; didactics;
255
Literatura
Abraham, Werner (1996): Personalpronomina, Klitiktypologie und die Struktur des
Mittelfeldes. In: Lang/ Zifonun (ed.): Deutsch typologisch (=Jahrbuch 1995 des
IDS). Berlin/New York, 428-470.
Abramov, Boris Alexandrovič (1967): Modelle der subjektlosen Sätze im
Deutschen. In: Deutsch als Fremdsprache 4, 361–374.
ABZ slovník cizích slov. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/korelat
[22.10.2010]
Admoni, Wladimir G. (1982): Der deutsche Sprachbau. München: Beck.
Admoni, Vladimir (1976): Es handelt sich um es. Zur gegenwärtigen Lage in der
Grammatiktheorie. In: Wirkendes Wort 26, 219-227.
Ágel, Vilmos (2000): Valenztheorie. Tübingen: Gunter Narr
Altmann, Hans/ Hahnemann, Suzan (2005): Syntax fürs Examen. Wiesbaden:
Verlag für Sozialwissenschaften.
Askedal, John Ole (1985): Zur kontrastiven Analyse der deutschen Pronominalform
es und ihrer Entsprechung im Norwegischen. In: Deutsche Sprache 13, 107-136.
Askedal, John Ole (1999): Nochmals zur kontrastiven Beschreibung von deutsch es
und norwegisch det. Ein sprachtypologischer Ansatz. In: Wegener (ed.): Deutsch
kontrastiv. Typologisch-vergleichende Untersuchungen zur deutschen Grammatik.
Tübingen: Stauffenburg, 33–62.
Back, Michael (1995): Ich weiß nicht, was soll es bedeuten. Zur Frage subjektloser
Sätze im Deutschen und anderswo. In: Deutsche Sprache 23, 147-174.
256
Baerentzen, Per (1987): Die Spezialverwendungen des deutschen es und der
dänischen Äquivalente det/der. In: Sprachwissenschaft 12, 341-380.
Ballweg-Schramm, Angelika (1976): Korrelat und Satzgliedstellung, dargestellt am
Beispiel satzförmiger E0 und E1. In: Schumacher (ed.): Untersuchungen zur
Verbvalenz. Forschungsberichte des IDS. Tübingen: Gunter Narr, 240-247.
Ballweg, Joachim (1976): SE mit fakultativem Korrelat. In: Schumacher (ed.):
Untersuchungen zur Verbvalenz. Forschungsberichte des IDS. Tübingen: Gunter
Narr, 248-252.
Behaghel, Otto (1923): Deutsche Syntax. Eine geschichtliche Darstellung. Die
Wirtklassen und Wortformen. Heidelberg: Carl Winters Universitätsverlag.
Belica, Cyril (1995): Statistische Kollokationsanalyse und – clustering.
Korpuslinguistische Analysemethode. Mannheim: IDS.
http://corpora.ids.mannheim.de [2.4.2012]
Belica, Cyril (2001): Kookkurrenzdatenbank CCDB - V3.3. Eine
korpuslinguistische Denk- und Experimentierplattform. Mannheim: IDS.
http://corpora.ids-mannheim.de/ccdb/ [28.5.2012]
Benešová, Eva (1968): O sémantickém charakteru českého slovosledu. In: Slovo a
slovesnost 26/1. Praha: ÚJČ AV ČR, 34-41.
Benešová, Lucie/ Křen, Michal/ Waclawičová, Martina (2013): ORAL2013:
reprezentativní korpus neformální mluvené češtiny. Praha: Ústav Českého
národního korpusu FF UK. http://www.korpus.cz [14.9.2014]
Brinkmann, Hennig (1971): Die deutsche Sprache. Gestalt und Leistung.
Düsseldorf: Pädagogischer Verlag Schwann.
257
Buráňová, Eva/ Hajičová, Eva/ Sgall, Petr (1980): Aktuální členění věty v češtině.
Praha: Academia.
Buscha, Joachim (1972): Zur Darstellung des Pronomens es in einer deutschen
Grammatik für Ausländer. In: Deutsch als Fremdsprache 9/1, 99-103.
Buscha, Joachim/ Wiese, Eva (1987): Die Pronominalform es und ihre Äquivalente
im Polnischen. In: Linguistische Arbeitsberichte 58. Leipzig: Karl-MarxUniversität,
2-22.
Buscha, Joachim (1988): Die Funktionen der Pronominalform es. In: Deutsch als
Fremdsprache 25, 27-33.
Council of Europe. Český překlad: kol. autorů (2002): Společný evropský
referenční rámec pro jazyky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Čermák, František et al. (1994): České frazémy a idiomy verbální. In: Slovník české
frazeologie a idiomatiky, R-Ž. Praha: Academia, 597-630.
Daneš, František/ Grepl, Miroslav/ Hlavsa, Zdeněk (1987): Mluvnice češtiny 3.
Skladba. Praha: Academia.
DeReKo (2014): Deutsches Referenzkorpus. Mannheim: IDS
http://www.ids.mannheim.de/kl.html [11.10.2014]
Doehring, Hans-Georg (1980): Die syntaktischen Funktioen des Pronomens „es“.
In: Deutsch als Fremdsprache 17, 89-92.
Dovalil, Vít/ Káňa, Tomáš/ Peloušková, Hana/ Zbytovský, Štěpán/ Vavřín, Martin
(2014): Korpus InterCorp_de verze 6 z 8.4.2013. Praha: Ústav Českého národního
korpusu FF UK. http://www.korpus.cz [14.12.2014]
258
Dovalil, Vít/ Káňa, Tomáš/ Peloušková, Hana/ Zbytovský, Štěpán/ Vavřín, Martin
(2014): Korpus InterCorp_de verze 7 z 19.12.2014. Praha: Ústav Českého
národního korpusu FF UK. http://www.korpus.cz [24.3.2015]
Drosdowski, Günther (ed.) (1984): DUDEN 4 – Grammatik der deutschen
Gegenwartssprache. Mannheim/ Wien/ Zürich: Dudenverlag.
Drosdowski, Günther (ed.) (1989): DUDEN Deutsches Universalwörterbuch.
Mannheim/ Wien/ Zürich: Dudenverlag.
Dusilová, Doris/Kolocová Vladimíra/ Brožíková, Lucie/ Goedert, Ralf/ Schneider,
Mark/ Vachalovská, Lenka/ Krüger, Jens (2001): Sprechen Sie Deutsch? 2. Praha:
Polyglot.
Eisenberg, Peter (2004): Grundriß der deutschen Grammatik. Band 2: Der Satz.
Stuttgart/Weimar: Metzler.
Engel, Ulrich/ Schuhmacher, Helmut (1978): Kleines Valenzlexikon deutscher
Verben. Tübingen: Gunter Narr.
Engel, Ulrich (1988): Deutsche Grammatik. Heidelberg: Julius Groos.
Engelen, Bernhard (1986): Einführung in die Syntax der deutschen Sprache. Band
II: Satzglieder und Satzbaupläne. Baltmannsweiler: Pädagogischer Verlag
Burgbücherei Schneider.
Erben, Johannes (1972): Deutsche Grammatik. München: Max Hueber.
Erk, Heinrich/ Koshuarova, Nadja (1968): Das Pronomen „es“. In:
Deutschunterricht für Ausländer 18. München: Goethe-Institut, 1-6.
Eroms, Hans-Werner (1986): Funktionale Satzperspektive. Tübingen: Max
Niemeyer.
259
Falster Jakobsen, Lisbeth/ Olsen, Jørgen (1980): Zur Technik der kontrastiven
Beschreibung, dargestellt an dt. „es“ und dän. „det“/ „der“. In: Kopenhagener
Beiträge zu germanistischen Linguistik 16. København: Københavns Universitet.
Firbas, Jan (1992): Functional sentence perspective in written and spoken
communication. Cambridge: Cambridge University Press.
Flämig, Walter (1991): Grammatik des Deutschen. Einführung in Struktur- und
Wirkungszusammenhänge. Berlin: Akademie.
Glinz, Hans (1973): Die innere Form des Deutschen. Eine neue deutsche
Grammatik. Bern: Francke.
Glück, Helmut (ed.) (2000): Metzler Lexikon Sprache. Stuttgart: J.B. Metzler
Verlag.
Götze, Lutz (1989): Knaurs Grammatik der deutschen Sprache. Sprachsystem und
Sprachgebrauch. München: Lexikographisches Institut.
Grebe, Paul (ed.) (1959): DUDEN 4 – Grammatik der deutschen
Gegenwartssprache. Mannheim: Bibliographisches Institut.
Grepl, Miroslav; Karlík, Petr (1998): Skladba češtiny. Olomouc: Votobia.
Griesbach, Heinz/ Schulz, Dora (1978): Grammatik der deutschen Sprache.
Ismaning: Max Hueber.
Griesbach, Heinz (1986): Neue deutsche Grammatik. Berlin/ München:
Langenscheidt.
Grimm, Jacob a Wilhelm (1862): Deutsches Wörterbuch. Band 3. Leipzig: Verlag
von S. Hirzel.
260
Große, Rudolf (1990): Funktionen des Pronomens iz im Althochdeutschen. In:
Neuere Forschungen zur hstorischen Syntax des Deutschen. Reihe Germanistische
Linguistik 103. Tübingen: Max Niemeyer, 29-38.
Helbig, Gerhard (1975): Was ist ein unpersönliches Passiv? Bemerkungen zur
Klssifizierung des Vorgangspassivs. In: Deutsch als Fremdsprache 5. Leipzig:
Herder-Institut, 271-277.
Helbig, Gerhard/ Buscha, Joachim (1981): Deutsche Übungsgrammatik. Leipzig:
VEB Verlag Enzyklopädie Leipzig.
Helbig, Gerhard/ Buscha, Joachim (1990): Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für
den Ausländerunterricht. Berlin/München/Leipzig/Zürich/New York:
Langenscheidt.
Hentschel, Elke (1993): Es war einmal ein Subjekt. Bern: http://www.linguistikonline.de/13_01/hentschel.pdf.
[14.2.2011]
Hladká, Zdeňka (2002): BMK (Brněnský mluvený korpus): přepisy nahrávek
brněnské mluvy z 90. let 20. století. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF
UK, http://www.korpus.cz . [24.3.2010]
Cho, Kyun (1975): Die Konstruktionen mit „es“ im Neuhochdeutschen. Freiburg
(Švýcarsko): Universität Freiburg.
Káňa, Tomáš/ Peloušková, Hana (2006). Elektronische Korpora in Tschechien und
das tschechisch-deutsche Parallelkorpus. In: Kettemann/ Marko (ed.): Planning,
Gluing and Painting Corpora. Frankfurt am Main: Peter Lang, 27-46.
Káňa, Tomáš/ Peloušková, Hana (2007a). Možnosti a meze paralelního korpusu. In:
Káňa/Peloušková (ed.): Německý jazyk a literatura ve výzkumu a výuce. Brno:
Masarykova univerzita, 103 – 108.
261
Káňa, Tomáš/ Peloušková Hana (2007): Využití elektronických korpusů ve studiu
německého jazyka. In Communication, Interaction and the Process of Teaching
Foreign Languages after Joining the European Union. Bratislava: RETAAS, 204-
210.
Káňa, Tomáš (2014): Sprachkorpora in Unterricht und Forschung DaF/DaZ. Brno:
Masarykova univerzita.
Karlík, Petr/ Nekula, Marek/ Rusínová, Zdenka (ed.) (1995): Příruční mluvnice
češtiny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha.
Karlík, Petr/ Nekula/ Marek; Pleskalová, Jana (ed.) (2002): Encyklopedický slovník
češtiny. Praha: Lidové noviny.
Kemme, Hans-Martin (1979). Der Gebrauch des „es“ im Deutschen. Eine
Darstellung für den Unterricht an Ausländer. München: Goethe-Institut.
Köhler, Kar-Heinz (1976): Zum Problem der Korrelate in Gliedsätzen. In:
Schumacher (ed.): Untersuchungen zur Verbvalenz. Tübingen: Gunter Narr, 174-
239.
Kolářová, Ivana (2004): Frazeologické výrazy se slovem to v jazykové komunikaci.
In: Pořízka/Polách (ed.): Vztah langue a parole v perspektivě “interaktivního
obratu” v lingvistickém zkoumání. Olomouc: Univerzita Palackého, 188-192.
Kolářová, Ivana (2005): Kritéria a možnosti rozlišení navazovací a expletivní
platnosti slova to (V hodinách to hrklo / To hrklo v hodinách). In Štícha/Šimandl
(eds.): Gramatika a korpus/ Grammar and Corpora. Praha: Academia, 143-151.
Kunkel-Razum, Kathrin/ Münzberg, Franziska (eds.) (2005): DUDEN 4 – Die
Grammatik. Mannheim/ Zürich: Dudenverlag.
262
Latour, Bernd (1981): Zur Fakultativität des Pronomens es als Korrelat satzförmiger
Ergänzungen. In: Wierlacher (ed.): Jahrbuch Deutsch als Fremdsprache 7.
Heidelberg: Julius Groos, 240-253.
Lenerz, Jürgen (1985): Zur Theorie syntaktischen Wandels. Das expletive es in der
Geschichte des Deutschen. In: Abraham (ed.): Erklärende Syntax des Deutschen.
Studien zur deutschen Syntax 25. Tübingen: Gunter Narr, 91-136.
Lötscher, Andreas (1983): Satzakzent und funktionale Satzperspektive im
Deutschen. Tübingen: Max Niemeyer.
Maermann, Siegfried (1953): Es. In: Muttersprache, 16-18.
Marx-Moyse, Janine (1983): Untersuchungen zur deutschen Syntax. Es als
vorausweisendes Element eines Subjektsatzes. In: Zeitschrift für Dialektologie und
Linguistik 44. Wiesbaden: Franz Steiner
Masařík, Zdeněk (1989): Historische Entwicklung des Deutschen. Praha: Státní
pedagogické nakladatelství.
Mathesius, Vilém (1947): Čeština a obecný jazykozpyt. Praha: Melantrich.
Ortmann, Wolf Dieter (1975): Hochfrequente deutsche Wortformen. München:
Goethe-Institut.
Peloušková, Hana (2008a): Hat das expletive es Entsprechungen im Tschechischen?
In: Kratochvílová/ Nálepová (eds.): Sprache: Deutsch. Opava: Slezská univezita v
Opavě, 51-60.
Peloušková, Hana (2008b): Die Konstruktionen mit es, ihre Funktionen und
Entsprechungen im Tschechischen. In: Pittner (ed.): Beiträge zu Sprache und
Sprachen 6. Vorträge der 16. Jahrestagung der Gesellschaft für Sprache und
Sprachen. München: Lincom, 109-119.
263
Peloušková, Hana (2009a): Zum Pronomen es und seinen Äquivalenten im
Tschechischen. In Spáčilová/ Vaňková (eds.): Germanistische Linguistik und die
neuen Herausforderungen in Forschung und Lehre in Tschechien. Brno:
Academicus, 307-317.
Peloušková, Hana (2009b) Das Pronomen es, seine Referenten und seine
Entsprechungen im Tschechischen. In:Helin (ed.): Linguistik und Übersetzung in
Kouvola. Beiträge zu Sprache und Sprachen 7. Vorträge der 17. Jahrestagung der
GESUS. Helsinky: University of Helsinky, 115-133.
Peloušková, Hana (2009c): Konstruktionen mit dem deutschen Platzhalter es und
ihre tschechischen Entsprechungen. In: Káňa/ Peloušková (eds.): Deutsch und
Tschechisch im Vergleich. Korpusbasierte linguistische Studien II. Brno:
Masarykova univerzita, 90 – 104.
Peloušková, Hana (2009d). Leitfaden zur Syntax des einfachen Satzes. Kurz gefasste
Theorie mit Übungen und Ergänzungsmaterialien. Brno: Masarykova univerzita.
Peloušková, Hana (2010a): Zu deutschen ,Es-Konstruktionen´ und ihren
tschechischen Äquivalenten. In: Kratochvílová/ Wolf (eds.): Kompendium
Korpuslinguistik: Eine Bestandsaufnahme aus deutsch-tschechischer Perspektive.
Heidelberg: Universitätsverlag Winter, 265 – 274.
Peloušková, Hana (2010b). Was entspricht den deutschen Konstruktionen mit dem
Platzhalter es im Tschechischen? In: Bock (ed.): Aspekte der Sprachwissenschaft:
Linguistik-tage Jena. 18. Jahrestagung der Gesellschaft für Sprache und Sprachen
e.V. Jena: Dr. Kovač, 93-102.
Peloušková, Hana (2010c): Německé konstrukce s es a jejich české protějšky.
In: Čermák/ Kocek (eds.): Mnohojazyčný korpus InterCorp: Možnosti studia. Studie
z korpusové lingvistiky 12. Praha: Lidové noviny/ Ústav Českého národního
korpusu, 190-203.
264
Peloušková, Hana (2011a): Korelát k subjektovým a objektovým větám v němčině a
češtině. In: Čermák (ed.): Korpusová lingvistika Praha. Praha: Filozofická fakulta
Univerzity Karlovy, Ústav Českého národního korpusu, 284 – 295.
Peloušková, Hana (2011b): Konstruktionen mit dem Korrelat es, ihre Strukturen
und tschechische Parallelen. In: Káňa/ Peloušková (eds.): Deutsch und Tschechisch
im Vergleich. Korpusbasierte linguistische Studien II. Brno: Masarykova univerzita,
Pedagogická fakulta, 101-114.
Peloušková, Hana (2013a): Konstrukce s formálním objektem v němčině a jejich
protějšky v češtině. In: Gramatika a korpus 2012: 4. mezinárodní konference u
příležitosti stého výročí narození Miloše Dokulila. Hradec Králové: Gaudeamus, 12
s. (nestránkováno, CD).
Peloušková, Hana (2013b): Konstruktionen mit formalem Objekt im Deutschen und
ihre Entsprechungen im Tschechischen. In: Korpus - gramatika – axiologie 8.
Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 58-70.
Peloušková, Hana (2013c): Das Projekt InterCorp und seine Rolle in der
Deutschlehrerausbildung und Forschung. In: Slowakische Zeitschrift für
Germanistik 5/ 2. Banská Bystrica: Verband der Deutschlehrer und Germanisten der
Slowakei, 55-64.
Perkuhn Rainer/ Belica, Cyril (2004): Eine kurze Einführung in die
Kookkurrenzanalyse und syntagmatische Muster. Mannheim: IDS. http://www.idsmannheim.de/kl/misc/tutorial.html
[20.4.2013]
Pfeifer, Wolfgang (ed.) (1989): Etymologisches Wörterbuch des Deutschen. Berlin:
Akademie-Verlag.
Pittner, Karin/ Berman, Judith (2004): Deutsche Syntax. Ein Arbeitsbuch. Tübingen:
Gunter Narr.
265
Povejšil, Jaromír (1992): Mluvnice současné němčiny. Praha: Academia.
Pütz, Herbert (1975): Über die Syntax der Pronominalform „es“ im modernen
Deutsch. Tübingen: Gunter Narr.
Pütz, Herbert (1995): Die Berücksichtigung von distributionellen Fakten in einer
Referenzgrammatik; veranschaulicht an einem Ausschnitt der Syntax des
Pronomens es. In: Germanistische Linguistik 126. Hildesheim: Georg Olms, 55-73.
Rall, Dieter/ Rall, Marlene (1988): Das kommt uns spanisch vor: rätselhafte
Pronomen. In: Mrazovič/ Teubert (eds.): Valenzen im Kontrast. Ulrich Engel zum
60. Geburtstag. Heidelberg: Groos, 328-346.
Rosengren, Inger (1972): Ein Frequenzwörterbuch der deutschen Zeitungssprache.
Lund: Gleerup.
Sadziňski, Roman (1983): Zum Gebrauch des objektbezogenen es-Korrelats. In:
Deutsch als Fremdsprache 20, 337-339.
Siebenschein, Hugo et al. (1970): Německo-český slovník, A-L. Praha: SPN.
Sonnenberg, Bernhard (1992): Korrelate im Deutschen. Beschreibung, Geschichte
und Grammatiktheorie. Reihe Germanistisch Linguistik 126. Tübingen: Max
Niemeyer.
Společný evropský referenční rámec pro jazyky: http://www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/spolecny-evropsky-referencni-ramec-pro-jazyky
[21.4.2015]
Sudhoff, Stefan (2003): Argumentsätze und es-Korrelate. Zur syntaktische Struktur
von Nebensatzeinbettungen im Deutschen. Berlin: wvb.
266
Svoboda, Aleš (2007): Brněnská škola funkční větné perspektivy v pojmech a
příkladech. E-learningový text pro posluchače výběrového semináře z funkční větné
perspektivy. Ostrava: Ostravská univerzita.
Szatmári, Petra (1989): Es und kein Ende. Zum nicht-phorischen es in passivisch
interpretierbaren sich-lassen-Konstruktionen. In: Jahrbuch der ungarischen
Germanistik, 225-242.
Štícha, František (2003): Česko-německá srovnávací gramatika. Praha: Argo.
Tauch, Heike (1995): Prowortsemantik und Pronomina. Zum semantischen
Spektrum der Prowörter der deutschen Gegenwartssprache. Frankfurt am Main:
Peter Lang.
Ulvestad, Bjarne/ Bergenholtz, Hennig (1979): Es als „Vorgreifer“ eines
Objektsatzes. Teil I. In: Deutsche Sprache 7, 97-116.
Ulvestad, Bjarne/ Bergenholtz, Hennig (1983): Es als „Vorgreifer“ eines
Objektsatzes. Teil II. In: Deutsche Sprache 11, 1-26.
Wahrig, Gerhard (1994): Deutsches Wörterbuch. Gütersloh: Bertelsmann.
Welke, Klaus (2007): Einführung in die Satzanalyse. Die Bestimmung der
Satzglieder im Deutschen. Berlin/ New York: Walter de Gruyter.
Wöllstein-Leisten, Angelika/ Heilmann, Axel/ Stepan, Peter/ Vikner, Sten (1997):
Deutsche Satzstruktur. Grundlagen der syntaktischen Analyse. Tübingen:
Stauffenburg, 108-112.
Zielinski, Wolf-Dietrich (1991): ABC der deutschen Nebensätze. Einführung und
Übungen. München: Hueber.
267
Zifonun, Gisela (1995): Minimalia grammaticalia: Das nicht-phorische es als
Prüfstein grammatischer Theoriebildung. In: Deutsche Sprache 23. Berlin: Erich
Schmidt, 39-60.
Zifonun, Gisela et al. (1997): Grammatik der deutschen Sprache. Berlin/New York:
Walter de Gruyter.
Zifonun, Gisela (2001): Grammatik des Deutschen im europäischen Vergleich. Das
Pronomen. Teil 1 Überblick und Personalpronomen. Amades: Arbeitspapiere und
Materialien zur deuschen Sprache 4/01. Mannheim: IDS.
Zifonun, Gisela (2003): Grammatik des Deutschen im europäischen Vergleich. Das
Pronomen. Teil II: Reflexiv- und Reziprokpronomen. Amades: Arbeitspapiere und
Materialien zur deutschen Sprache 1/03. Mannheim: IDS.
268
Přílohy
Seznam textů ČNPK
Tento seznam je výtahem z katalogu textů ČNPK (viz výše), jehož plné znění je
dostupné na webové stránce katedry německého jazyka a literatury PdF MU
v Brně256
:
Plný katalog textů zahrnuje tyto informace: název souboru, titul, jméno a pohlaví
autora, jméno a pohlaví překladatele, jazyk originálu, zdroj textu, roky vydání,
obecnou a podrobnou stylistickou charakteristiku textu a technické údaje o textu a
jeho zpracování.
Tato jeho zkrácená verze uvádí pouze autora textu (pokud je znám), titul, základní
stylistickou charakteristiku (T-main: lit = literární texty, pub = publicistika, sci =
odborné texty) a výchozí jazyk textu (v.j.: cz = čeština, de = němčina).
Cílem přehledu (chybí úplné bibliografické údaje) je získání plastičtější představy o
složení ČNPK, z něhož byl vytěžen základní soubor 2 000 paralelních dokladů pro
vstupní statistiku této studie.
autor titul T_ma
in
v.j.
Albl Miroslav a
kol.
Františkovy Lázně pub cz
Altman a kol. Život a kultura etnických minorit a malých
sociálních skupin
sci cz
Baum Wilhelm Kaiser Sigismund sci de
Brachtl Zdeněk a
kol.
Město Jeseník pub cz
256
http://www.ped.muni.cz/fileadmin/user_upload/katedry/nemecky_jazyk/aktivity/katalog03-
web.pdf
269
Bystřická Zuzana Rozsudek 37C88/2000 sci cz
Čapek Karel Dášeňka čili život štěněte lit cz
Čapek Karel Hordubal lit cz
Čapek Karel Krakatit lit cz
Čapek Karel Hovory s T.G.Masarykem lit cz
Dokulil Ladislav Ekologický mikroregion Horácko pub cz
Fischer, Mayer Die ethnischen Minderheiten und kleinen
Sozialgruppen
sci de
Freitag Erhard F. Kraftzentrale Unterbewusstsein sci de
Funke Klaus Der erste Ausruf "Sekten" sci de
Gruša Jiří Dotazník aneb modlitba za jedno město a
přítele
lit cz
Halířová a kol. Galerie hlavního města Prahy sci cz
Härtling Peter Die Herzwand lit de
Hašek Jaroslav Osudy dobrého vojáka Švejka lit cz
Havel Václav Zahradní slavnost lit cz
Hegewald-Kawich
Horst
Hunde richtig verstehen sci de
Hesse Hermann Peter Camenzind lit de
Hrabal Bohumil Obsluhoval jsem anglického krále lit cz
Kafka Franz Nezvěstný (Amerika) lit de
Kafka Franz Der Prozess lit de
Kafka Franz Das Schloss lit de
Kafka Franz Die Verwandlung lit de
Káňa Tomáš Nájemní smlouva sci cz
Kohlhaase
Wolfgang
Erfindung einer Sprache lit de
kolektiv Picknick-Deutsch-Tschechische Lektüre lit de
Komlosy Andrea Textile Wege durch das Waldviertel und
Südböhmen
sci de
Kotecký Vojtěch Dědové, děti a Praděd pub cz
Kranz Gisbert Augustinus sci de
270
Kriseová Eda Václav Havel. Básník a prezident lit cz
Kühn Jiří Lužické Hory pub cz
Kundera Milan Doktor Havel po deseti letech lit cz
Kundera Milan Zlaté jablko (povídka z knihy "Směšné lásky") lit cz
Martin Procházka Kutnohorsko pub cz
Neumann Robert Die Kinder von Wien lit de
Nösterer Franz Kleinschulen in Österreich sci de
Perutz Leo Meister des jüngsten Tages lit de
Perzi N. Grenze und Migration im 20. Jahrhundert sci de
Piťha Petr Posesivní vztah v češtině - resumé sci cz
Quitt Evžen Dukovany pub cz
Ransmayr
Christoph
Przemysl. Ein mitteleuropäisches Lehrstück lit de
Rauscher Erwin Schulpartnerschaft verwirklichen sci de
Schachinger Eva
Maria
Die Auswirkungen des EU-Beitritts sci de
Schelle Karel Současnost a perspektivy úpadkového práva sci cz
Schnitzler Arthur Die Toten schweigen lit de
Slawik Wolfgang Programm LEONARDO DA VINCI sci de
Strádal J,
Úlovcová H.
“Úvod do světa práce” ve vzděl.programu SŠ sci cz
Strelka Joseph P. Literatur und Politik sci de
Sylvia Amann Smlouva o založení EHZS sci de
Škvorecký Josef Prima sezona lit cz
Škvorecký Josef Zbabělci lit cz
Šmajs Josef Kultura proti přírodě sci cz
Vaculík Ludvík Sekyra lit cz
Werich Jan Fimfárum lit cz
x Aktion: Česká republika - Rakousko sci cz
x Alptrend centrum pub cz
x Auftragsbestätigung für Mietvertrag sci de
x Auftrag auf Verlängerung des Visums... sci de
271
x Břeclav pub cz
x Vítáme vás v druhém největším… pub cz
x Burda international 1/2000 pub de
x Burda international 2/2000 pub de
x BVV generálním partnerem hudebního
festivalu
pub cz
x České dráhy sci cz
x Český Krumlov pub cz
x Pilsner Urquell Original Restaurant pub cz
x Czechinvest sci cz
x Datenbank-Abrufvertrag sci de
x Česko-německá obchodní a průmyslová
komora
sci cz
x Rede zur Eröffnung des Festivals Mitte Europa
2002
pub de
x Gradace profesní dráhy učitele sci cz
x Hallo Nachbarn 2000 pub de/
cz
x Hallo Nachbarn 2001 pub cz
x Hallo Nachbarn 1999 pub de/
cz
x Divadlo Spejbla a Hurvínka pub cz
x Účinný hydraulický produkt sci cz
x Město Cheb-oficiální stránky pub cz
x Divadlo Image pub cz
x Jídelní lístek restaurace Amsterodam sci cz
x Jídelní lístek restaurace Gingilla sci cz
x Jihlava pub cz
x Jižní Morava pub cz
x Jizerske Hory pub cz
x Oficiální stránka města Karlovy Vary pub cz
x Heidelberg Zement Group sci de
272
x Pohřební a hřbitovní služby města Brna, spol.
s.r.o.
pub cz
x Informační server Špindlerův Mlýn pub cz
x Kroměříž pub cz
x Landarzt lit de
x Loutkové divadlo Radost pub cz
x Leihvertrag sci de
x Lingea Lexicon 2000 Help sci cz
x Litomyšl pub cz
x Marienbad.com pub cz
x Výstava-"Génius genetiky" pub cz
x Mietvertrag sci de
x Mikulov pub cz
x MU-Dohoda o provedení práce sci cz
x Husitské muzeum Tábor pub cz
x Muzeum Trutnov/hrad Trutnov pub cz
x Národní divadlo v Brně pub cz
x Národní divadlo Praha pub cz
x Nürnberger Gesetze sci de
x Národní park Podyjí pub cz
x Národní park CHKO Šumava pub cz
x Starobrněnské augustiniánské opatství pub cz
x 4-Stutzen-Turbinen-Roto-Packer sci de
x Společnost strojírny Poldi Kladno sci cz
x Povolení soukromě používat služební vůz sci cz
x Ski areál Špindlerův mlýn pub cz
x Slavonice - stránky regionálního informačního
střediska
pub cz
x Špindlerův Mlýn pub cz
x Spolek Adalberta Stiftera pub de
x Telč pub cz
x Aktuální a obecné informace o JE Temelín pub cz
273
x Tiskárna pub cz
x Třeboň pub cz
x Účinný hydraulický produkt sci cz
x Botschaft der BRD, Prag sci de
x Zámky, hrady, tvrze a města ČR pub cz
x Znojmo pub cz
x Autrag des Zukunftsfonds sci de
Zeman Ludwig Urkunde sci de
Zervan Marián Virtuální galerie ateliéru Valčík pub cz
x = autor není znám (u textů získaných z internetu a u některých odborných textů)
274
Dotazník k PT
In dieser kurzen Umfrage geht es um Richtigkeit bzw. mögliche Varianten
bestimmter Satzstrukturen.
Unterstreichen Sie bitte, welche Variante(n) Sie für richtig halten. Im Falle, dass Sie
mehrere unterstreichen, geben Sie an, ob Sie Bedeutungsunterschiede spüren.
Versuchen Sie die Häufigkeit der Verben in diesen Bedeutungen einzuschätzen.
1
e) Aber jetzt graut es mir vor den Abenden und den Nächten
f) Aber jetzt graut mich vor den Abenden und den Nächten.
g) Aber jetzt graut es mich vor den Abenden und den Nächten.
h) Aber jetzt graut mir vor den Abenden und den Nächten.
Ihre Anmerkung:
grauen: sehr häufig - eher häufig - eher selten – ungebräuchlich
2)
a) Ihn gruselte sichtlich vor Franziskas unerhört blutigem Bild.
b) Ihm gruselte es sichtlich vor Franziskas unerhört blutigem Bild.
c) Ihn gruselte es sichtlich vor Franziskas unerhört blutigem Bild.
d) Ihm gruselte sichtlich vor Franziskas unerhört blutigem Bild.
Ihre Anmerkung:
gruseln: sehr häufig - eher häufig - eher selten - ungebräuchlich
3)
a) "Es hungert mich", sagte Mogli zu guter Letzt.
b) "Mich hungert es", sagte Mogli zu guter Letzt.
c) "Mich hungert", sagte Mogli zu guter Letzt.
d) "Mir hungert", sagte Mogli zu guter Letzt.
275
Ihre Anmerkung:
hungern: sehr häufig - eher häufig - eher selten - ungebräuchlich
4)
a) Lucius Malfoy stand einen Moment lang reglos da, und Harry sah seine
rechte Hand zucken, als ob ihn nach seinem Zauberstab gelüstete.
b) Lucius Malfoy stand einen Moment lang reglos da, und Harry sah seine
rechte Hand zucken, als ob es ihm nach seinem Zauberstab gelüstete.
c) Lucius Malfoy stand einen Moment lang reglos da, und Harry sah seine
rechte Hand zucken, als ob ihm nach seinem Zauberstab gelüstete.
d) Lucius Malfoy stand einen Moment lang reglos da, und Harry sah seine
rechte Hand zucken, als ob es ihn nach seinem Zauberstab gelüstete.
Ihre Anmerkung:
gelüsten: sehr häufig - eher häufig - eher selten - ungebräuchlich
5)
a) Es schauderte einen bei dem bloßen Gedanken daran…
b) Es schauderte einem bei dem bloßen Gedanken daran…
c) Einem schauderte bei dem bloßen Gedanken daran…
d) Jeder schauderte bei dem bloßen Gedanken daran…
e) Einem schauderte es bei dem bloßen Gedanken daran…
f) Einen schauderte bei dem bloßen Gedanken daran…
Ihre Anmerkung:
schaudern: sehr häufig - eher häufig - eher selten - ungebräuchlich
276
6)
a) Es war eine ideale Situation. Ich konnte lernen und studieren, wonach es
mich verlangte.
b) Es war eine ideale Situation. Ich konnte lernen und studieren, wonach mir
verlangte.
c) Es war eine ideale Situation. Ich konnte lernen und studieren, wonach mich
verlangte.
d) Es war eine ideale Situation. Ich konnte lernen und studieren, wonach es
mir verlangte.
Ihre Anmerkung:
verlangen: sehr häufig - eher häufig - eher selten - ungebräuchlich
Material: InterCorp und Varianten
Herzlichen Dank!
Hana Peloušková