Návrh habilitační komise na jmenování docentem
Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Lingvistika konkrétních jazyků (slovanské jazyky)
PhDr. Zdenka NEDOMOVÁ, Ph.D. Katedra slavistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity
Tendence k analytismu v současné ruštině (na materiálu jmenných slovních druhů)
prof. RNDr. Václav Blažek, CSc. Masarykova univerzita - Filozofická fakulta
prof. PhDr. Helena Flídrová, CSc. Univerzita Palackého v Olomouci - Filozofická fakulta
prof. PhDr. Jozef Sipko, Ph. D. Prešovská univerzita - Filozofická fakulta
doc. PaedDr, Blažena Rudincová, CSc. Ostravská univerzita - Filozofická fakulta
doc. PhDr. Aleš Brandner, CSc. Masarykova univerzita - Filozofická fakulta
Hodnocení vědecké kvalifikace uchazeče
Uchazečka PhDr. Zdeňka Nedomová, Ph. D. (*1964) absolvovala v roce 1987 studium učitelské kombinace ruština -pedagogika na Filozofické fakultě Univerzity J. Ev. Purkyně v Brně. V temže roce získala titul PhDr. Mezi její učitele na rusistice patřili prof. Mrázek, prof. Večerka, prof. Žaža, prof. Jiráček, na pedagogice prof. Jova, prof. Monatová, prof. Mojžišek. Po absolvování vysokoškolského studia působila několik roků jako učitelka ruštiny na ostravských školách. Jazykovednému bádáni se věnuje od roku 1995, kdy nastoupila jako odborná asistentka na Katedru rusistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity (několik roků působila jako tajemnice katedry) a současné zahájila doktorské studium na Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Ve své odborné činnosti se zaměřila na výzkum synchronního stavu ruštiny z pohledu lexikológie, morfologie, syntaxe a funkční stylistiky. Systematicky se věnovala a dosud věnuje výzkumu jmenných slovních druhů. V roce 2001 úspěšně ukončila doktorské studium. V disertační práci, která vyšla později jako knižní monografie {Funkčně-sěmantické pole kvantity v ruštině v porovnání s češtinou. Ostravská univerzita, Ostrava 2006. ISBN 80-7368-164-1), sledovala podíl jmenných slovních druhů ve funkci výrazových prostředků tří sémantických typů kvantity (numerality, dělitelné a měřitelné kvantity) a podtypů počitatelné kvantity - numerality (singularity, hromadnosti a plurality). Výrazové prostředky polycentrického íunkčně-sémantiekého pole kvantity tvoří nehomogenní systém různých jazykových prostředků (lexikálních, morfologických, lexikálně-morfologických a syntaktických). Zaměření výzkumu na jmenné slovní druhy zdůvodňuje fakt, že za centrum
Fakulta
Habilitační obor
Uchazeč Pracoviště
Habilitační práce
Habilitační komise Předseda
Členové
fiinkčně-sémantického pole kvantity jsou považovány gramatická kategorie čísla, číslovky a čiselně-jmenná spojení. Kromě číslovek se na vyjadřování této kategorie podílejí také substantiva a adjektiva. Právě proto byla pozornost soustředěna na jmenné slovní druhy a jimi označovaná kvantita předmětů.
Koncepce funkčně-sémantického pole kvantity byla uchazečkou rozpracována postupně a prezentována v 11 dílčích studiích uveřejněných ve sbornících z konferencí a z kongresu Mezinárodní asociace učitelů ruského jazyka a literatury (MAPRJaL). Komplexně byla celá problematika zpracována ve výše citované disertační práci.
Při výzkumu funkčně-sémantického pole kvantity vycházela uchazečka z teorie tzv. funkční gramatiky, která je rozvíjena v Rusku A. V. Bondarkem a jeho spolupracovníky. Kromě toho má toto zaměření i další stoupence v podobě funkčné-komunikativní gramatiky G. A. Zoloto-vové nebo teorie funkčně-komunikativm syntaxe M. V. Vsevolodovové. Výzkum funkčně-sémantického pole kvantity byl v Českém prostředí ojedinělý. Analyzovaný ilustrativní materiál z různých funkčních stylů (odborného, úředního, publicistického, uměleckého a prostě sdělovacího) dokumentoval pestrý obraz možnosti vyjádření kvantitativní sémantiky v ruštině. Situace v ruštině byla konfrontována se situací v češtině a pozornost byla soustředěna zejména na typologické rozdíly mezi porovnávanými jazyky.
V odborných kruzích byly zaznamenány 4 ohlasy na monografii a 11 ohlasů na publikované stati.
Jmenné slovní druhy byly v centru pozornosti habilitandky také při výzkumu jedné z mnoha aktuálních tendencí v současné ruštině, a to tendence k analytismu. Toto vývojové směřováni souvisí s obecnějšími jazykovými procesy demokratizace, intelektualizace a zejména internacionalizace. Proces internacionalizace je charakteristický pro všechny slovanské jazyky intenzívním přejímáním z cizích jazyků. Klíčové postavení tu zaujímají substantiva. U substantiv byly sledovány projevy analytismu u nesklonných přejímek, dále u snižování formálního kontrastu mezi jednotlivými pády jmen a také analytického způsobu vyjadřování přirozeného rodu syntaktickými prostředky u obourodých substantiv. U číslovek byla pozornost zacílena na unifikaci pádových tvarů. U nesklonných adjektiv bylo upozorněno na jejich přechodný charakter v rámci klasifikace slovních druhů. Dílčí problémy byly postupně zpracovány v 5 statích v domácím i zaliraničním prostředí. Souborný výzkum byl zachycen v knižní monografii (Tendence k analytismu v současné ruštině /na materiálu jmenných slovních druhů/. Ostravská univerzita, Ostrava 2003. ISBN 978-80-7464-257-9). "
Problematika vývojových tendencí v současné ruštině jev Rusku zkoumána zhruba od 70. let
20. století v souvislosti s výzkumem celkové jazykové situace a tzv. aktivních procesů v ruštině druhé poloviny 20. století a počátku 21. století. Bádání vedená M. V. Panovcm a L. P. Kry-sinem jsou zaměřena na jednotlivé jazykové roviny a konkrétní projevy změn. Dosud však neexistuje studie, která by se zaměřila výlučně na jmenné slovní druhy a současně registrovala projevy tendence k analytismu v rusko-českém porovnávacím plánu.
V monografii z roku 2013 si kladla habilitandka za cíl popsat a analyzovat konkrétní projevy analytismu a s tím související projevy aglutinace v morfologické rovině ruštiny na počátku
21. století. Učinila mnohá typologická zjištěni tykající se situace v současné ruštině. Soustředila se na ty slovní druhy, u kterých se tyto tendence projevují nejvýrazněji.
V odborném prostředí je zaznamenáno 9 ohlasů na publikované stati a zatím 1 ohlas na monografii; další ohlasy lze očekávat vzhledem k relativně nedávnému termínu jejího vydání.
V letech 1999—2004 byla habilitandka zapojena do výzkumu řečových modelů ve sféře podnikáni v rámci rozsáhlého záměru MŠMT Cizojazyčná řečová komunikace ve sféře podnikání (česko-anglicko-německo-ruský projekt). V jejím případě šlo o primární vymezení podnikatelské komunikace v rámci sfér a podsfér komunikace celého tzv. sociálně-komunikativního
kontextu v ruštině a češtine. Daná problematika byla uchazečkou postupně analyzována v 16 statích a sbornících z konferencí. Souborně byla publikována v kapitole kolektivní monografie Řečové modely ve sféře podnikání (In: K cizojazyčné řečové komunikaci ve sféře podnikání. Ed K. Lepilová a kol. Ostravská univerzita, Ostrava 2004, s. 175-232. ISBN 80-7042-676-4).
Závěr: Vědecká kvalifikace uchazečky odpovídá požadavkům standardně kladeným na uchazeče v rámci habilitačního řízení v oboru Lingvistika konkrétních jazyků, (slovanské jazyky) na MU.
Hodnocení pedagogické způsobilosti uchazeče
Habilitandka se od počátku svého působeni na Ostravské univerzitě věnuje výuce lingvistickým disciplínám a didaktice vyučování ruštině na základních a středních školách. V průběhu jarního semestru stud. r. 2013/2014 působila externě také na FF MU; pro posluchače rusistiky měla připravené lekce v rámci doporučené výběrové přednášky s názvem Funkčně-sémantické pole kvantity v ruštině. Na FF OU je členkou komisí pro státní závěrečné zkoušky. Pod jejím vedením bylo úspěšně obhájeno 30 bakalářských a 14 magisterských diplomových prací. Je autorkou a spoluautorkou čtyř učebních textů - z oblasti ruské stylistiky a metodiky vyučování ruskému jazyku.
Závěr: Pedagogická způsobilost uchazeče odpovídá požadavkům standardně kladeným na uchazeče v rámci habilitačního řízení v oboru Lingvistika konkrétních jazyků (slovanské jazyky) na MU.
Svou vysokou odbornou kvalifikaci habilitandka prokázala i ve své přednášce pro širší odbornou veřejnost, která proběhla dne 18. listopadu 2015 na PdF OU na téma Dynamika vývoje současné ruštiny.
Hodnocení habilitační práce uchazeče
Uchazečka předložila jako habilitační práci monografii Tendence k analytismu v současné ruštině (na materiálu jmenných slovních druhů), HabiltaČní práci posuzovali tři odborníci v oblasti ruského jazyka. Prof. PhDr. Jozef Šipko, Ph.D. (Prešovská univerzita - Filozofická fakulta), konstatuje, že „predložená habilitačná práca je aktuálna a najmä v rusistickom prostredí má potenciál byť významným prínosom". Doc. Mgr. Jiří Korostenski, CSc. (Západočeská univerzita Plzeň - Filozofická fakulta), uvádí: „práci považuji za přínosnou, v mnohých případech až objevnou, za velmi cenné považuji zvláště rozboiy konkrétního jazykového materiálu se všeobecňujicími závěry". Doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc. (MU Brno - Filozofická fakulta), píše: „přínos publikace spatřuji zejména v jejím syntetizujícím pohledu na danou problematiku, který dosud nejen v české rasistické produkci chyběl".
Závěr: Úroveň habilitační práce PhDr. Zdeňky Nedomové, Ph.D., odpovídá požadavkům kladeným na uchazeče v rámci habilitačního řízení v oboru Lingvistika konkrétních jazyků (slovanské jazyky) na MU.
Výsledek tajného hlasování komise
počet členů komise 5 počet členů komise přítomných hlasování 5 počet odevzdaných hlasů 5 z toho kladných 5
záporných 0
neplatných 0
Návrh komise:
Na základě výsledků tajného hlasování následujícího po zhodnocení vědecké kvalifikace, pedagogické způsobilosti a úrovně habilitační práce předkládá komise vědecké radě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity návrh
jmenovat PhDr. Zdeňku Nedomovou, Ph.D.jdocentkou
v oboru Lingvistika konkrétních jazyků (slovanské jazyky).
V Brně 28. ledna 2016
prof. RNDr. Václav Blažek CSc.
prof. PhDr. Helena Flídrová, CSc.
prof. PhDr. Jozef Šipko, Ph.D.
doc. PhDr. Aleš Brandner, CSc.
doc. PaedDr. Blažena Rudincová, CSc
/