iíabilitační práce
V&X* Václava Bakeěová, Ph.D.
Zobrazení prostoru v dílej-iaríg Noelovs, Suzarine Itenauaové, ciylyie_Ccrmairiov5 a Christiane Si.n&erové
Kc-EpajřeiitiAnii srovnáváni různých literárních osobností je. v literární riiatorii poměrně běžné. Děje se tak napříč různými literaturami i v různých, časových horizontech.. V česká literární historii,, napr. u Václava černého, byla běžná komparace vlivů ...'..2.x francouzskou a českou literaturou. Na tuto tradici v jistém smyslu navázala i monografie Mgr. V. Bakešové Ticho a naděje, jež vyšla v roce >Oll /Brno, Masarykova univerzita - CDK/, analyzující a srovnávající křesťanské vlivy a motivace v literáti tvaruje   trojice francouzských autorek Marie Noelová /188j-l^C7/, cJuzarme Renaudové / 188^-1^64/ a S.ylvie Germainové /1^54/. Tato monografie byla jistým východiskem, a jakýmei předstupněm k je ji habilitační práci, v níž chce Mfr.Václava Bakeěová, Ph.D. analyza/at prostor literárního díla jako ječen z konstitutivních tvůrcích prvků. / K trojici anályzovanýcn autorek je přirazena jestě   francouzská prozaička, a esejistka Christiane Jingerová, 1^43-20^7./
rrostoru, jednomu z podstatných fenoménů literrání tvorby, věnuje pozornost řada naratologů, Často díky oslnivému zjevu zakladátela francouzské kritiky imaginárna G. Ba ehe lajda, k jehož fenomenologickým postupům má také V. 3akešová blízko.
V hachelarácvských fenomenologických Intencích hledí na autonom-nost iiaaginárna zakotvené v určitém, prostoru. Pod tímto zorným úhlem zkoumá u anály z-ovaných autorek prostor domu, cesty, města či přírody. V. Bakeěová velmi podrobné rozebírá topos. přírody v jejicn proměnách a dokládá, jak významně to proměňuje, obrazji-nost autorek. Stejně tak důkladně vnímá topos cesty jako princip evokace či ±.opos městy jako souboru nepružnějších konotací.  
V. Bakeěová často upozorňuje na souvislost mezi místem a intencí, vyrůstající z tonoto prostoru, a tak jsme svěáky podrobná topo-analýzy míst. Velmi přínosná je jV jedna ze závěrečných kapitol práce, kae jsme seznámeni s u nás méně známou geokritikou, jež se zaměřuje na vztah mezi iiterráním textem a prostředím, obklopujícím tvůrčí subjekt.
Osobitost Bakeáová práce se vyjevuje zejména v její určité polemičnosti a bachelardovským pojmem "nezměř nos t" a "šiastný prostor", kae u G. Bachelarda postrádá víceméně prostor pro hlubší prožitek transcendentího vztahu k realitě. Pro G. Bachelard je "slastný prostor" přece vším. prostorem snění či meditace, kdy může člověk vystoupit ze sebe sama, aniž by mířil k něčemu nadosobnímu či k modlitbě, V. Bakeěová zce akcentuje ;--pirituální rozměr meditace, zatímco Baciielard v tcmto případě zůstává věren avámu původnímu přírodovědnému* zaměření.. Analyzované a interpretovaná autorky^ vytvářejí, podle Bakeěová, svýs.i díly prostor spiritualizovaná reality, která je ve své podstatě jeencu $kx± jedinou chválou stvořeného jsoucna. Spojení reálněno se sakrálním v„ tvárl posléze novy atasuiý prostor , který není pros/^tjrem
sněni ani není pouhou iluzí, ale je novou realitou, p t vně spojenou as konkrétním, by.tis. tvůrčího ducha.
Práce M&r. Václavy Bakešová, Ph.D. má, diky svá erudovan.os.ti i originalite, všechny parametry vyzrálé habilitační práce a proto ji přirozeně doporučuji k obhajobě.