Posudek oponentky habilitační práce
Masarykova univerzita Fakulta: Filozofická
Habilitační obor: Etnológie
Uchazeč: Giuseppe Maiello, Ph.D.
Pracoviště: Fakulta multimediální komunikace UTB ve Zlíně Habilitační práce: „POLARITA SEXUALITY A SMRTI
Soubor etno-antropologických studií"
Oponentka: doc. Mgr. Martina Čichá, Ph.D.
Pracoviště: Fakulta humanitních studií UTB ve Zlíně; Filozofická fakulta UP v Olomouci
Text posudku:
Habilitační práce Giuseppeho Maiella představuje soubor jeho významných publikací, spadajících do oblasti antropologie sexuality, antropologie smrti a antropologie náboženství, primárně ve vazbě na slovanský areál, ale i Střední východ, staré Řecko a Řím, čímž práce jednoznačně získává tradiční etnologický rozměr. Pojítkem většiny těchto prací je tematika vampyrismu a posmrtné magie, v této souvislosti i originální symbolika a mytologie, jejichž znalost autor v práci suverénně prokazuje.
Již název práce odráží autorův významný výzkumný přínos, neboť neznám dílo, které by se takto uceleně věnovalo právě polaritě sexuality a smrti, s využitím hermeneutiky a interkulturního komparačního přístupu. Ten je o to cennější, že se neomezuje jen na krátkou historickou etapu, ale umožňuje seriózní vědecký exkurz napříč dlouhým obdobím v dějinách lidstva a současně reflektuje současnost (viz prezentace odlišných badatelských přístupů k tematice umírání a smrti, k vampyrismu atd.).
Autorovy práce jsou přínosné také v tom, že ačkoli jsou jednoznačně směřovány do oblasti sociokulturní antropologie a etnológie, ve vztahu k lidské sexualitě, též umírání a smrti člověka, neignorují biologickou podstatu člověka. Naopak, staví na ní, s vědomím, že tyto složky jsou vzájemně propojeny, resp. vzájemně se ovlivňují. Integrálně antropologický charakter badatelské práce je, dle mého soudu, u uchazeče o habilitaci v oboru etnológie klíčový.
Ve svých pracích Giuseppe Maiello vychází z detailního studia velkého množství literárních pramenů, především cizojazyčných, což je jeho další devíza, neboť evidentně disponuje znalostí několika světových i nesvětových, primárně slovanských, jazyků. Předložené práce jsou v češtině, slovenštině, ale i angličtině a ruštině. V textech je současně řada citací v dalších jazycích, též balkánských, neboť autor se dlouhodobě věnuje, mimo jiné, právě oblasti Balkánského poloostrova.
Práce obsahuje následující vědecká pojednání: Double Burial and Slavic Specifity; Calmetova interpretace událostí v Kisiljevu a Medvedje a následující teologický spor; Vampírske epidémie a apotropaické praktiky v slovanských oblastiach strednej Európy: mora jej pôsobenie; O několika vampyristických postavách v kulturních tradicích Středního východu, starého Řecka a Ríma; O mladých dívkách a smrti mezi staletími a žánry; Kuriózní sexualita upírů; O současných pohřebních rituálech v českých zemích na příkladu krematorií v Praze - Strašnicích, Zlíně a Plzni; Ještě jednou o smrti, erosu a pravoslaví v souvislosti se
Zakázanými pohádkami; Sexuálny život starých Slovanov; O archeomytologii Mariji Gimbutiene; Italští kritici Mircei Eliada jako představitele období tzv, militantního antifašismu; Zapomenuté lužickosrbské zajímavosti a Racionalismus Karla Ferdinanda Schertze a Mágia posthuma.
Jediná výtka, kterou k souboru prací Giuseppeho Maiella mám, se týká drobných jazykových nedostatků, které jsem nalezla v česky psaných pracích, nicméně jejich odbornou kvalitu nijak nesnižují.
Na závěr je možno konstatovat významný autorův přínos k etno-antropologickému výzkumu, ve vazbě na problematiku vampyrismu a posmrtné magie, kterou autor dává do méně tradičních souvislostí s lidskou sexualitou. Jeho přístup k zpracovávaným tématům hodnotím jako originální. Prezentované studie přinášejí nové poznatky, a jak na poli tuzemského, tak zahraničního, výzkumu se stávají důležitým zdrojem informací pro širší badatelskou veřejnost.
Dotazy oponentky k obhajobě habilitační práce:
1. Na str. 9 autor uvádí, že u Slovanů byla hlavním způsobem pohřbívání „inhumace, následná exhumace kostí a nakonec sekundární pohřební rituál". Současně tvrdí, že „tato teoretická úvaha se následně stala východiskem k dalšímu studiu, soustředěnému tentokrát na tzv. vampyrismus, fenomén spojený se smrtí a sexualitou, který byl hojně studován v 18. století rakouskými a německými lékaři a teology v celé Evropě". O které autory / práce se v této souvislosti zejména opírá? Existují i studie, které tato tvrzení popírají?
2. V práci se, ovšem jen sporadicky, objevuje termín „černá magie" (viz např. tvrzení Giuseppeho Furlaniho na str. 44). Co autor sám považuje za „černou magii"? Má vůči tomuto pojmu a jeho konotaci (antagonistický k „bílé magii") nějaké výhrady?
3. Na str. 58 autor uvádí: „Termín vampyrismus se začal užívat místo dříve obecně rozšířeného termínu „posmrtná magie" (magia posthuma)". Je podle autora tyto pojmy vhodné chápat jako identické?
4. Jaký je podle autora rozdíl mezi upírskými a pseudoupírskými romány? Viz str. 67.
5. Na str. 72 se píše o „upírkách dekadence a postmodernismu". V následujícím textuje tato úvaha rozvinuta na příkladu Alice Lenské, její tvorby i atypického životního stylu. Nicméně i zde se autor práce pohybuje na velíce křehké hranici mezi realitou a fikcí. Je možno upírství - coby fenomén současnosti - chápat jako prostý konstrukt samotného autora?
6. Je skutečně možno absenci pláče během smutečních obřadů (viz práce věnovaná současným pohřebním rituálům v českých zemích) považovat za důsledek tabuizace smrti, která je průvodním jevem soudobé české (a zdaleka nejen české) společnosti?
7. Na str. 120 autor tvrdí, že „ve slovanské společnosti neexistoval nějaký specifický moment přechodu ze stavu svobodné ženy do stavu ženy vdané". V této souvislosti klade důraz výhradně na ženinu plodnost. Můžeme tedy u starověkých Slovanů hovořit o absenci svatebních rituálů?
8. Na str. 158 se autor odvolává na Schertze, a v souvislosti s jeho přesvědčením na fakt, že „mrtvola může zůstat neporušená nikoliv díky kouzlům, ale jednoduše z přirozených důvodů". Z toho rezultuje všeobecně míněná otázka, do jaké míry autor ve svých pracích, resp. analytických přístupech, zohledňuje úroveň tehdejšího přírodovědného a medicínského poznání, případně z jakých autorů zejména vychází.
Závěr:
Habilitační práce G. Maiella „POLARITA SEXUALITY A SMRTI. Soubor etno-antropologických studií" splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Etnológie.
Olomouc, dne 17. 3. 2014 doc. Mgr. Martina Čichá, Ph.D.