Posudek oponenta habilitační práce Masarykova univerzita Fakulta Právnická fakulta MU Habilitační obor Ústavní právo a státověda Uchazeč JUDr. Mgr. Pavel Molek, Ph.D. Pracoviště Právnická fakulta Masarykovy univerzity Habilitační práce Právo na spravedlivý proces Oponent Prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc. Pracoviště Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Posuzovaná habilitační práce je napsána na závažné a dlouhodobě aktuální téma. Uchazeč se předmětné problematice již dříve věnoval a publikoval také stejnojmennou monografii v roce 2012. Koncepce práce je založena na zohlednění tří rovin právní úpravy – České republiky – ústavní a zákonné, Rady Evropy – Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (zvláště jejího čl. 6 a navazující četné judikatury) a Evropské unie v podobě Listiny základních práv EU, konkrétně hlavy VI. Z hlediska struktury je habilitační práce, vedle úvodu a závěru, členěna na 9 částí. Strukturalizace má logický charakter, vychází z jednotlivých aspektů spravedlivého procesu, které jsou postupně analyzovány, s předřazením přehledu uzlových bodů historického vývoje práva na spravedlivý proces. Habilitant se nejprve zabývá jednotlivými úrovněmi ochrany práva na spravedlivý proces ve smyslu uvedeném výše. Poté analyzuje právo na přístup k soudu a legitimnost jeho omezení. Dále přechází k rozboru standardních atributů soudnictví, které mají garantovat spravedlnost řízení před soudy – nezávislost a nestrannost; habilitant k nim správně přiřazuje i požadavek legality zřízení soudu a princip zákonného soudce. V další části zevrubně rozebírá jednotlivé požadavky, kladené na řízení před soudy a přiměřeně i jinými orgány: veřejnost, ústnost, rovnost účastníků, řádné provádění důkazů, řádné odůvodnění rozhodnutí. V této části práce možná habilitant mohl více zohlednit quaestiones iuris, zvláště problematiku závaznosti právních názorů vyšších soudů vůči nižším obecně (a otázku „sjednocování judikatury“) a při aplikaci práva při použití opravných prostředků. Habilitant se poté zabývá aktuální problematikou přiměřené délky řízení. Na judikatuře ESLP dokládá, že pokud jde o průtahy v řízení se jedná o systémově rozšířený jev v evropském soudnictví, který musí být posuzován in concreto dle složitosti řízení, počtu instancí, aktivitě příslušných soudních a správních orgánů a aktivitě účastníků. V této souvislosti by bylo namístě věnovat více pozornosti soudní soustavě v ČR a nastavení instančního přezkumu a tedy i podmínek opravných prostředků a také ústavních stížností. V části čtvrté, na str. 67 an. se však uchazeč nejspíše přiklání k názoru K. Šimáčkové, kritizující „další a další přezkumné soudní instance“, též se dovolává práva každého na spravedlivý rozsudek a účinnou podporu v řízení a požaduje odstranění různých bariér v přístupu k soudní spravedlnosti (str. 78 an.). Sdílí habilitant její názory? Jak by se vypořádal s přetížením justice a tedy i délkou řízení? Dvě kapitoly jsou věnovány trestnímu řízení, jeho zvláštnostem a zejména zevrubnému rozboru zásady nullum crimen, nulla poena sine lege V této souvislosti pak poukazuje i na rozpor Listiny základních práv a svobod (čl. 40 odst. 6) s Evropskou úmluvou (čl. 7 odst. 2) z hlediska retroaktivního stíhání zločinů podle mezinárodního práva (str. 317 – 318). Je otázkou, zda vedle trestního řízení neměl habilitant přiblížit i specifika dalších řízení, mám na mysli v první řadě volební soudnictví. V poslední meritorní části se uchazeč věnuje právu na náhradu škody za nesprávný postup státu a odškodnění za nezákonné odsouzení. Celkově hodnotím posuzovanou práci JUDr. Mgr. Pavla Molka, Ph.D. velmi kladně. Prokazuje nespornou erudici autora, což se projevuje jak v samotném vymezení a strukturalizaci tématu, tak jeho promyšlené analýze. Habilitant pracuje s rozsáhlou literaturou a judikaturou domácí i zahraniční provenience (1650 odkazů), kterou používá věcně přiléhavě. Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce 1. Jak si habilitant představuje „evropský společný soudní systém“, o němž hovoří na str. 15? 2. Jak se habilitant dívá na výklad imunity poslanců (a senátorů), podaný v souvislosti s trestním stíháním 3 poslanců v roce 2013 Nejvyšším soudem? (ke str. 52) 3. Má se v řízení před soudy a správními úřady uplatnit zásada „vigilantibus iura“? (ke str. 79) 4. Lze event. zřízení Nejvyšší rady soudnictví, posilující nezávislost soudů, sloučit s ústavní zásadou suverenity lidu dle čl. 2 Ústavy? 5. Je namístě stanovit, resp. rozšiřovat závazné lhůty pro rozhodování soudů ve speciálních řízeních a bylo by namístě vymezit orientační lhůty pro rozhodování soudů obecně, jejichž překročení by bylo nutno zdůvodnit? (ke str. 186 a n.) Závěr Habilitační práce JUDr. Mgr. Pavla Molka, Ph.D. „Právo na spravedlivý proces“ splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Ústavní právo a státověda. Prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc. Datum: 30 8. 2014