MASARYKOVA UNIVERZITA
Posudek oponenta habilitační práce
Masarykova univerzita Fakulta
Obor řízení
Uchazeč
Pracoviště uchazeče Habilitační práce (název) Oponent
Pracoviště oponenta
Přírodovědecká Zoologie
RNDr. Ľubomír Vidlička, CSc.
Ústav zoologie SAV, Bratislava
Vybrané aspekty z etologie a taxonomie švábov (Blattaria)
prof. Ing. Otakar Holuša, Ph.D. et PhD.
Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Text posudku (rozsah dle zvážení oponenta) ...
Předložená habilitační práce na téma „Vybrané aspekty z etologie a taxonomie švábov (Blattaria)" představuje soubor 17 publikovaných prací, u kterých je habilitant většinou první z autorů. Textová část práce (mimo přiložené publikace) na 37 stranách je rozdělena na 4 oddíly - etologie, rozšíření a taxonomie švábů ve střední Evropě, tropické druhy švábů, fosilní druhy švábů, čímž dokazuje komplexní záběr autora ve studiu švábů. V úvodu velmi pěkně popisuje svou „osobní cestu" jak se jeho vztah ke švábům vyvíjel, a jak postupně se jeho profesní dráha se šváby rozvíjela. Autor velmi detailně píše o historickém vývoji nomenklatury a popisů jednotlivých vybraných druhů,
Předložená velmi obsáhlá a především komplexní habilitační práce jednoznačně potvrzuje, že Dr. Vidlička patří ke světovým odborníkům na řád švábů. Svými znalostmi a publikovanými výsledky výrazně posouvá tento obor entomologie kupředu.
formální poznámky:
> Autor použil v textu vyjádření „autoři z Čiech", avšak se jednalo o autory z Moravy a ze Slezska (Holuša, Kočárek), pozor na záměnu pojmů „Cechy" a „Česká republiky". Podobně i pojem „česká muzea", je lepší vypisovat moravská či slezská, obzvláště když to tato muzea mají ve vlastním názvu např. Slezské zemské muzeum.
> Pro pojem Karpatská kotlina (the Carpathian basin), který je používán v maďarské a slovenské literatuře (pojem vychází z označení Uherského království, které zabíralo území od Kysúc do Sedmihradska), by bylo vhodnější z biogeografického a geomorfologického hlediska používat označení „pohoří Karpat a přilehlé Panónske nížiny". Především pak z toho hlediska, když bereme v úvahu i východní, severní či západní svahy Karpatského pohoří (dnes území UA, PL, CZ).
> V celé práci je malý počet formálních nedostatků - překlepy, kurzíva latinských názvů.
Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce (počet dotazů dle zvážení oponenta)...
1. V rámce ortopteroidního hmyzu jsou velice různorodé způsoby námluv a páření, Která
skupina hmyzu má podobný způsob páření jako švábi? Jak se fylogenetický vyvinuly tyto způsoby, dalo by se říci, že švábi mají „původní" či „archaický" typ páření?
2. Autor popisuje způsob páření u druhu Nauphoeta cinerea. Mají stejný či podobný způsob
páření i evropské druhy rodů Ectobius a Phyllodromica, nebo způsob páření může být zcela druhově specifický?
i
MASARYKOVA UNIVERZITA
3. Kde se na zeměkouli vyskytuje druh švába nejseverněji? A má zde specifickou strategii,
aby přežil, co je tedy omezující pro výskyt švábů?
4. Autor popisuje druhovou diverzitu druhů rodu Phyllodromica na Balkánském poloostrově.
Proč taková intenzívní speciace v této oblasti, je to dáno typem biotopů či obecné tendenci speciace u švábů?
5. Mají jednotlivé druhy rodu Ectobius ve střední Evropě preferenci v typech biotopů?
6. V článku o druhu Ectobius sylvestris a jeho vertikální migraci autor používá pojem „oak
forest". Je zřejmé, že se jedná o popis biotopu, v lesnictví pojem „porostní typ". Nicméně porostní typ „oak forest, česky dubový les či dubina" se může vyskytovat v různých polohách. Na Slovensku se v lesnické praxi používá geobiocenologický klasifikační systém pro klasifikaci trvalých ekologických podmínek. Tento systém pracuje s potenciální vegetaci (z důvodu různých porostních typů) a klasifikuje lesní ekosystémy s ohledem na trvalé ekologické podmínky. Tudíž „dubový les" se může vyskytovat v různých nadmořských výškách, a různých edafických podmínkách - od 1. do 4. vegetačního stupně (nadstavbová jednotka geobiocenologického systému), včetně azonálních společenstev luhů, ale všude je jen „oak forest". Bude rozdíl v ekologii švábů právě v různých vegetačních stupních, když víme, že environmentálni faktory v jednotlivých VS jsou různé, i když porostním typem je stále „oak forest".
7. Jak jsou druhy v tropech citlivé na změnu biotopu, či změnu struktury? Znamená změna
tropických pralesů úbytek či vymizení některých druhů nebo naopak tropické druhy budou eurytopní a změna biotopu bude znamenat jen pokles v abundanci?
8. Existuje nějaká hypotéza, jak vypadala první forma švába v prvohorách? A jakou měl
ekologickou strategii?
Habilitační práce RNDr. Ľubomíra Vidličky, CSc. „Vybrané aspekty z etologie a taxonomie švábov (Blattaria)" splňuje - nesplňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Zoologie.
Závěr
V Brně dne 14.X.2016
podpis
2