Příloha 7: Posudek oponenta habilitační práce
Masarykova univerzita Fakulta
Habilitační obor
Přírodovědecká Zoologie
Uchazeč Pracoviště Habilitační práce
Přírodovědecká fakulta MU
Netopýři a úkryty: poznatky ze studia letounů (Chiroptera) v oblasti Moravského krasu
Mgr. JanZukal, Ph.D.
Oponent Pracoviště
Prof.RNDr. Ivan Horáček CSc. Katedra zoologie PřF UK Praha
Text posudku
Jádrem habilitačního spisu Jana Zukala je soubor 28 autorových studií, publikovaných v rozmezí let 1994 až 2014 vesměs v impaktových mezinárodních periodikách (4 Acta Chiropterologica, 4 Folia Zool., 2 PlosONE, 2 J.Zool. London, 3 Mamm. Biol., 2 J.Wildlife Disease, 1 J.Mammalogy, 1 Nether.J.Zool., 1 Emerging Disease, 1 nvironmental Toxicology atd.). Soubor je rozdělen do pěti tematických bloků a uveden vstupním textem shrnujícím na 25 str. klíčové výstupy jednotlivých bloků a jejich kontextuální souvislosti. Jednotící momenty výstižně charakterisuje název studie: osovým tématem jsou zde různé stránky ukrytové biologie středoevropských netopýrů, jejichž analýza se odvíjí v první řadě od rozsáhlých datových souborů nashromážděných soustavným dlouhodobým výzkumem v Moravském krasu a jeho okolí. Plně to platí zejména pro první blok studie "Změny početnosti a struktura společenstva netopýrů". Srovnání dlouhodobých populačních trendů v hlavních zimovištích této oblasti je zde rozšířeno o podrobná data týkající se vnitrosezonní dynamiky osídlení zimoviště a hibernačního chování nejpočetnějších druhů, Myotis myotis a Rhinolophus hipposideros. Takto tematisované práce z let 1994-2003 jsou doplněny recentní fylogeografickou analýzou Myotis myotis založenou na rozsáhlém souboru z této oblasti (Bryja et al. 2010), potvrzující předpoklad o západomediteránním původu středoevropské populace tohoto druhu.
Práce týkající se biologie hibernace jsou zařazeny rovněž do následujícího bloku "Výběr úkrytů a letová aktivita netopýrů". V první řadě to platí pro studii Zukal et al. (2005) anály sující faktory úkrytové preference a intensity ukryto vých změn v průběhu hibernační sezony. Jde o jednu ze serie prací založených na rozsáhlém datovém aparátu získaném komplexním výzkumem v modelové lokalitě Kateřinská jeskyně, představujícím svým rozsahem a členitostí vzorovou ukázku příkladně rozvrženého terénního výzkumu této problematiky. Další práce druhého bloku se týkají spíše problematiky letních úkrytů resp. prostorové aktivity netopýrů v době aktivního života. Jejich výstupy jsou především cenná originální data o stanovištních preferencích a mezihabitatových rozdílech ve struktuře loveckých společenstev netopýrů. Významnou součástí tohoto blokuje i práce Berkové et al. (2014) kvantitativně hodnotící vliv různých kontextuálních faktorů na výběr úkrytu mateřských kolonií netopýra velkého, zůrazňující význam habitatové diversity v širším okolí úkrytu.
Následující blok "Výletová a návratová aktivita u vchodu do úkrytu" spojuje aplikace instrumentální metodologie: celoroční automatické sledování pomocí infračervené průletové brány, doplněné odchyty do nárazových sítí, probíhající po několik sezon ve vchodu
Kateřinské jeskyně. Významnými zjištěními jsou doklady nápadných odlišností rozložení noční aktivity v různých fázích životního cyklu nebo kvantifikace efektu různých klimatických proměných na intensitu a časové rozložení výletové aktivity. V poslední práci tohoto bloku (Zukal et al., v tisku) je srovnání aktivitních dat úseku prosinec-březen v roce 2007 a 2011 aktualisováno důrazem na souběžné doklady týkající se prevalence geomykosy a výsledky interpretovány v kontextu diskusí o efektu syndromu bílého nosu na chování hibernujících netopýrů.
Předposlední blok "Antipredační chování během výletové a návratové aktivity" zahrnuje 4 práce, z nichž tři spojuje celosezonní sledování výletové a návratové dynamiky letních kolonií několika druhů netopýrů kombinované s experimentálním testováním efektu několika ptačích predátorů. Netriviálním zjištěním zde je například vysoce průkazný efekt predátora na zesílení negativní korelace úrovně výletové agregace a načasování výletu nebo tendence ke zkrácení návratové fáze, jež lze pokládat za antipredační strategie. Pozornosti zasluhuje rovněž vysoce průkazná převaha nedospělých zvířat ve velkém materiálu potravní aktivity puštíka.
Závěrečný blok "Těžké kovy a syndrom bílého nosu - potenciální hrozby pro populace netopýrů" je počtem 8 zařazených prací nej rozsáhlejší části souboru, současně se ovšem od vstupního tématu úkrytové biologie a jeho metodologického rozvrhu nejvíce vzdaluje. Zařazeny jsou zde tři práce zevrubně shrnující globálně dostupná data o tkáňových residuích těžkých kovů včetně řady originálních dat získaných z našeho území, naznačující výrazné mezidruhové rozdíly v obsahu jednotlivých polutantů, korelované s odlišnostmi v lovecké strategii a habitatových preferencích jednotlivých druhů. Pět prací je pak věnováno různých stránkám problematiky geomykosy netopýrů a syndromu bílého nosu. Zásadní, z hlediska podílu habilitanta. je zvláště souborná studie Zukala et al (2014) poskytující kvantitativní data příslušných epidemiologických parametrů pro většinu středoevropských druhů a srovnávající specifika záchytnosti různými výzkumnými technikami (makroskopické vyšetření, histopatologická analýza, neinvazivní screening využívající UV fluorescence).
Závěrečný blok práce ilustruje současný posun těžiště autorových výzkumů od autekologické problematiky a otázek úkrytové biologie k tématům ekotoxikologické a environmentálni analýzy resp. přesahovým souvislostem konservační biologie netopýrů. I v těchto směrech se ovšem významně uplatňuje kvalita, která indexuje celý soubor předložených prací a výzkumnou aktivitu habilitanta. Tou je důvěrná znalost předmětu zájmu, v jejímž pozadí stojí soustavná terénní práce s dobře připraveným projektem sledování, využívajícím optimálním způsobem dostupné instrumentální prostředky a inovativní metodické postupy. V těchto ohledech, jak ostatně přesvědčivě dokládá i publikační zhodnocení habilitantovy aktivity, jsou požadavky, kladené na vědecko-výzkumný potenciál uchazeče habilitačního řízení, celkem jednoznačně splněny. Úvodní text, shrnující jednotlivá témata dikcí populárně naučné explikace, pak zřetelně dokládá autorovy disposice k zúročení výzkumných zkušeností v kontextech pedagogického působení.
Závěr: Předložená habilitační práce Jana Zukala je přesvědčivým dokladem výzkumných kvalit autora. Pokládám ji za dostatečný podklad k úspěšnému završení habilitačního řízení.
Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce
str. 10-11: Jsou k poznatkům o vnitrosezonní dynamice osídlení zimovistě k disposici data o charakteru agregace (posici a početnosti clusterů)? Dochází v posledních destiletí s nárůstem početnosti v zirríovištích Moravského krasu ke změnách agregační dynamiky?
str. 14-15 (práce Berková et al. 2014): postrádám souborné kritické zhodnocení šetření. Práce ukázala přesvědčivě, že žádná z početných testovaných strukturních a kontextuálních faktoru, včetně jejich kombinací generovaných multivariační analysou, nesplňuje nárok vysvětlující proměně volby úkrytu kolonie. Neznamená to tedy, že jediným průkazným faktorem je akt faktického obsazení úkrytu a sociálni tradice jeho užívání? Co z toho plyne v kontextu konservační biologie?
str. 16 - v diskusi problematiky "ztráty nokturnality" v průběhu hibernace by možná neuškodil podrobnější kritický rozbor tématu a jednoznačné rozlišení různých stránek jevu - k aspektu desynchronisace cirkadiálního rytmu poskytují záznamy výletové aktivity fakticky jen velmi orientační informace. Bylo jinými prostředky sledováno časové rozložení probouzení či aktivita netopýrů uvnitř zimovistě?
str. 16-17 (práce Zukal et al. v tisku): srovnání aktivity netopýrů ve dvou distantních sezonách je bezpochyby důležité a inspirativní. Chápu i důvody exposice toho srovnání v pojmosloví "před WNS / po WNS" - je však takováto exposice udržitelná s ohledem na zjištění, že geomykosa je našem území residentní dlouho před úsekem "před WNS" (srv. třeba Martínková et al. 2010)? Neměly by být, pro pořádek, záznamy z obou srovnávaných sezon konfrontovány s průběhem příslušných zim a rozdíly v početnosti zimující populace?
str. 19 (Obr. 7 a Berková et Zukal 2010) : Není mi jasný význam význam písmen a,b,c, - k jakým skupinám se vzahují? V referované práci (Berková et Zukal 2010) chybí z pochopitelných důvodů (srv. použitá metoda) data o druhovém složení vzorků: lze z kontrolních odchytů posoudit nakolik zde vyvozované charakteristiky noční aktivity platí stejnou měrou pro všechny zastižené druhy?
str. 19 - sémantická náplň pojmů podzimní migrace a swarming se dosti liší, nejsou ekvivalentní a neměly by být zaměňovány
str. 19 — ovlivňují kontextuální proměně (teplota, srážky apod.) strukturu swarmujícího společenstva ? - jsou v tomto směru v průběhu období podzimních přeletů rozdíly mezi samci, samicemi a mláďaty ?
str. 21 (obr 8 a práce Petrželková et al. 2004): jednotlivé věkové kohorty M.myotis jsou dobře odlišitelné dle postupu erupce a obrusu zubů (srv. např. Horáček 1985): byl materiál z vývržků zhodnocen tímto způsobem?
str. 23-24: existují experimentální fysiologická šetření o bezprostředním efektu různě silné zátěže jednotlivými toxickými polutanty na netopýry ?
Závěr
Habilitační práce Jana Zukala „Netopýři a úkryty: poznatky ze studia letounů (Chiroptera) v oblasti Moravského krasu" splňuje požadavky standardně kladené habilitační práce v oboru Zoologie.
Praha, 3. 11.2015
Prof.Dr. Ivan Horáček CSc