ar
MASARYKOVA UNIVERZITA
Příloha č. 11
Posudek oponenta habilitační práce
Masarykova univerzita Fakulta
Obor řízení
Uchazeč
Pracoviště uchazeče Habilitační práce (název)
Oponent
Pracoviště oponenta
Přírodovědecká Geologické vědy Mgr. Lenka Lisá, PhD. Geologický ústav AV ČR
Jevy a procesy v neživé přírodě v kontextu vývoje současné krajiny a archeologického záznamu
Prof. UJK dr hab. Tomasz Kalicki
Uniwersytet Jana Kochanowskiego w Kielcach, Instytut Geografii
Text posudku (rozsah dle zvážení oponenta) ...
Prof. UJK dr hab. Tomasz Kalicki Kielce 27.09.2016
Uniwersytet Jana Kochanowskiego w Kielcach Instytut Geografii
RECENZJA
pracy habilitacyjnej dr. Lenki Lisy „Jevy a procesy v neživé přírodě v kontextu vývoje současné krajiny a archeologického záznamu"
Recenzowana praca obejmuje 252 strony, na które skladajú si? rozdzialy wstepne (1, 2) licza_ce 29 stron, reprinty prac opublikowanych (str. 35-243), podsumowanie (1 strona) i spis cytowanej literatury (8 stron).
Témat i cel pracy
Autorka za cel pracy postawita sobie studium zjawisk i procesów abiotycznych w czwartorz?dzie. Jak wynika z tytulu pracy, a nie z tekstu, zjawiska te i procesy mialy byč ujete w kontekscie rozwoju wspólczesnego šrodowiska przyrodniczego oraz zápisu archeologicznego. Równoczešnie autorka wyražnie podkresla (str. 7), že w pracy nie uwzgl?dnia wszystkich srodowisk sedymentacyjnych, a skúpia si? na srodowiskach i osadách, które badala i publikowala wyniki w ostatních 10 latách. Równoczešnie ani w tytule, ani w tekscie nie zostaby podkreslone metodyczne cele pracy, które w tym ujeciu tématu pelnia^ zasadnicza^ rol?, gdyž praca nie obejmuje jakiegos regionu, lecz jak pokazuje zestaw prac autorki, dotyczy róžnorodnych zagadnieň na bardzo róžnych obszarach - Morawie, Czeskim Lesie, dolinie Nilu, Syberii. Wydaje si?, že jest to pewnym niedociajmi?ciem w formulowaniu tématu jak i celu pracy.
Rozdzialy wstepne
W pierwszej cz?sci autorka omawia poszczególne typy procesów uj?tych w pracy: stokowe, fluwialne, eoliczne, glacigeniczne, limniczne i bagienne, jaskiniowe, antropogeniczne (procesy w kontekscie archeologicznym). Jak pisze autorka w przedmowie koncepcja takiego uj?cia procesów i zjawisk ma swoje žródto w wyktadach z geoarcheologii prowadzonych przez nia^ na uniwersytetach w Brnie i Pilžnie. Daje si? to odczuč czytaja^c
MASARYKOVA UNIVERZITA
tekst, gdyž každý podrozdzial dotycz^cy jednego typu procesów rozpoczyna si? „szkolnym" wykladem zaczerpni?tym z dowolnego podr?cznika geomorfologii, geologii dynamicznej lub sedymentologii (czeskiego? angielskiego?), który jednakže nie jest przez autorke, cytowany. Brak takiej cytacji naležy uznač za niedocÍ3gni?cie formálne. Krótkie omówienie tých procesów na obszarze Czech, a nast?pnie uwzgl?dnienie wlasnych prac nie jest niestety osadzone na szerszym tie regionálnym (europejskim, šwiatowym), dlatego dyskusja jest bardzo ograniczona, a szereg stwierdzen budzi powažne zastrzeženia merytoryczne (np. w procesach fluwialnych).
W procesach stokowych oprócz generalnego wst?pu i kilku uwag dotycz^cych Czech uwzgl?dnione zostaly zagadnienia stratygraficzne dotyczace lessowych, kopalnych gleb interstadialnych (MIS 3)(str. 10-11), które tylko došč lužno wiažq. si? z omawianymi procesami (erozyjne oglowienie gleb z poziomu A - wedfug autorki w okresie granicznym pomi?dzy warunkami interstadialnymi i stadialnymi). Szerzej potraktowane s^ równiež procesy w skali mikro, jak osady w jaskini Kulna, a takže zapelnianie zagl?bieň i jam na stanowiskach neolitycznych i rzymskich. Taki wybór tematów wi^že si? z prácami wlasnymi autorki.
W procesach fluwialnych oprócz generalnego wst?pu i uwag dotycz^cych Czech uwzgl?dnione studia w dolinie Nilu i Morawy (prace wlasne autorki). W dolinie Nilu opisano schémat powstawania osadów pozakorytowych, który jednak nie bierze pod uwag? skomplikowanych procesów erozyjno-akumulacyjnych na równinie zalewowej, ich zróžnicowania przestrzennego i w profilu, co bylo juž opisywane w szeregu prácach (np. Klimek 1974, Walling, Froehlich 1978, Szmaňda 2013). Autorka twierdzi, že wzrost szybkosci agradacji pozakorytowej jest powszechny na wiekszošci rzek europejskich (str. 13) i powohije si? na szczególowe prace z dolin malých cieków Niderlandów i dorzecza Renu. Szkoda, že nie uwzgl?dnia opracowaň podsumowuj^cych zjawisk w dolinách srodkowoeuropejskich, w ktorých wykazano brak takiej tendencji w wi?kszoáci dolin oraz wyražne fazy narastania pokryw madowych nawi^zuj^ce do klimatycznych wahaň w holocenie (np. Kalicki 2006).
Przy procesach eolicznych autorka skúpia swojq. uwag? na lessach i osadách lessopodobnych, ich rozmieszczeniu na obszarze Czech, zróžnicowaniu granulometrycznemu oraz obszarom alimentacji przy wykorzystaniu róžnorodnych metod, np. analizy mineralów ci?žkich, analizie mikroskopowej powierzchni ziaren etc. Podrozdzial ten koňcz^ uwagi o zasiedleniu obszaru Moraw przez ludnosč paleolityczn^.
Do procesów glacigenicznych zostaly zaliczone procesy glacjalne, fluwioglacjalne i limnoglacjalne. Na obszarze Czech relikty zlodowaceň skandynawskich, w postaci osadów a nie form, zachowane sa^ jedynie szcz^tkowo. Dlatego autorka skúpia swoj^ uwag? na lokálnych górskich lodowcach, które wyst?powaty w Karkonoszach i Szumawach, a ktorých badaniach uczestniczyla.
Przy omawianiu procesów przebiegaj^cych w jeziorach i bagnach, autorka poza ogólnym wst?pem, skupila si? na przedstawieniu kilku przykladów róžnego typu jezior i osadów je wypelniají|.cych w nawi^zaniu do s^siaduj^cych z nimi stanowiska archeologicznych (Jezioro Komořanske, Švancemberk, Abusirskie w Egipcie). Jednakže zupelnie nieuprawnione jest uznawanie angielskiego terminu backswamp za synonim paleokoryta (starorzecza), jak pisze autorka przy omawianiu doliny Laby, gdyž w polskiej i czeskiej literaturze jego odpowiednikiem jest basen powodziowy.
Procesy i osady wyst?puj^ce w šrodowisku jaskiniowym dzieli autorka na wewn^trzjaskiniowe i przy wylocie z jaskini. Omawia szczególowiej badania sedymentologiczne z jaskini Kulna i Botovskiej.
Na zakoňczenie autorka omawia procesy antropogeniczne zwi^zane z neolityzacja^ i odlesieniem.     Podkrešla    wag?    interdyscyplinarnego    podej šcia    przy štúdiách
2
r
MASARYKOVA UNIVERZITA
geoarcheologicznych podajúc kilka przykladów takich badaň, w ktorých uczestniczyla na obszarze Czech. Na zakoňczenie skúpia si? na problemie rozpoznawania podtóg (powierzchni užytkowych) na stanowiskach archeologicznych.
W kolejnej cz?šci wst?pu przedstawiono wybrane metody stosowane w geoarcheologii. Na poczatku autorka podkresla wag? podejšcia makro (off site) przy badaniach geoarcheologicznych - rozpoznanie kartograficzne obszaru, zebranie literatury, opisy makro rzežby, tekstury i struktury osadów, klasyfikacja osadów i profilów zgodnie z róžnorakimi klasyfikacjami geologicznymi czy gleboznawczymi etc. Ďalej skúpia si? na omówieniu analizy mikromorfologicznej osadów i jako przyklad omawia badania šredniowiecznego obiektu w Brnie. Kolejný metody jest mikroskopowa analiza powierzchni ziaren kwarcu przedstawiona w založeniach teoretycznych i w praktyce zastosowana w Karkonoszach i Pradze. Przedstawiono kilka metod badania uziarnienia osadów drobno i grubo klastycznych, zwracajac uwag? na powiazanie tej metody z metody podatnošci magnetycznej przy badaniach lessów. Metoda analizy podatnošci magnetycznej, ktorej ogólne založenia im ograniczenia zostary tu przedstawione, znalazla zastosowanie w badaniach aluwiów Nilu i pozwolila na rozróžnienie osadów skladaných w šrodowisku wysoko- i niskoenergetycznym. Na zakoňczenie przedstawiono zespól metod geochemicznych stosowanych w badaniach geoarcheologicznych.
Prace wlasne
Prace wlasne (14 prac) zostaty pogrupowane po dwie do poszczególnych procesów: stokowych, fluwialnych, eolicznych, glacjalnych, limnicznych i bagiennych, jaskiniowych, antropogenicznych. S3, to w zdecydowanej wi?kszosci prace publikowane w czasopismach z listy filadelfijskiej (4 prace w Quaternary International, po 1 pracy w Geological Quaterly, Catena, Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, Geomorphology, J. of Archaeological Sciences) w latách 2009-2015. W otrzymanej przeze mnie pracy wyst?puje niezgodnosč pomiedzy spisem prac, a ich rzeczywistym zamieszczeniem w poszczególnych cz?šciach. Dotyczy to cz?sci obejmujacej procesy stokowe i eoliczne, gdzie zostaíy zamienione prace (spisy str. 33 i 89; práca Lisa i in. 2014 i Hosek i in. 2015).
Zalaczone prace cechuje si? bardzo wysokim poziomem merytorycznym i metodycznym. W szeregu z nich zaprezentowano nowe uj?cia problemów paleogeograficznych, geoarcheologicznych, stratygraficznych, co bylo možliwe dzi?ki zastosowaniu nowoczesnych metod interdyscyplinarnych. Wklad autorki w poszczególne prace jest znacza^cy i nie podlega dyskusji. Najwažniejsze wyniki tých prac zostaly przez autork? krótko przedstawione w rozdziatach wst?pnych dotyczacych poszczególnych procesów i metod.
Podsumowanie
W podrozdziale tym autorka krótko przedstawia swój naukowy rozwój i stopniowe rozszerzanie wachlarza metod stosowanych przez nia^ w badaniach pelo geografícznych i geoarcheologicznych.
Prac? koňczy spis cytowanej literatury, jednak niekompletny, gdyž szereg prac cytowanych nie jest tu uj?tych, np. Grygar 2011 (str. 13) i z licznymi bl?dami w uj?ciu alfabetycznym.
Uwagi formálne
W pracy wyst?puje kilka formálnych bl?dów i niedociajmi?č. Pierwszym z nich jest niezgodnosč spisu tresci i samej pracy. Chôdzi o calkowicie pomylona^ numeracj? rozdzialów
Literatura
3
MASARYKOVA UNIVERZITA
i podrozdziatów (brak rozdzialu 4 sic!). Bt?dy te nie zostafy poprawione równiež w tekšcie, gdzie autorka powohije siq na rozdziaty, które nie istnieja^ lub maj% inna^ zawartošc. Do braków formálnych nálezy równiež zaliczyč szereg pozycji cytowanych w tekscie, a nie ujetých w spisie literatury.
PODSUMOWANIE
Podsumowujac uwažam, že práca reprezentuje wysoki poziom merytoryczny. Najwi^kszym jej mankamentem jest zbyt ogólny tytul nie odpowiadajq.cy trešci oraz brak sprecyzowania w celu podejscia metodycznego, który uzasadniatby taki zestaw artykutów.
Uwažam, že práca spetnia kryterium rozprawy habilitacyjnej i na jej podstawie možná przystapič do procedowania kolejných stopni do uzyskania tytuhí doktora habilitowanego przez dr. Lenke, Lis?.
Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce (počet dotazů dle zvážení oponenta)...
1. Akumulacja pozakorytowa w Europie srodkowej w póžnym glacjale i holocenie ze szczególnym uwzglednieniem zachowania stanowisk arcgeologicznych na dnách dolin
2. Zmiany aktywnošci procesów morfogenetycznych w rožných typach geosystemów europejskich - przyczyny i skutki
Závěr
Habilitační práce dr. Lenki Lisy „Jevy a procesy v neživé přírodě v kontextu vývoje současné krajiny a archeologického záznamu" splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Geologické vědy.
V Brně dne 10.9.2016
podpis
4
Český překlad oponentského posudku prof. Kalického napsaného v polštině
Prof. UJK dr hab. Tomasz Kalicki Kielce 27.09.2016
Univerzita Jana Kochanowskiego v Kielcích Geografický ústav
RECENZE
habilitační práce dr. Lenky Lise „Jevy a procesy v neživé přírodě v kontextu vývoje současné krajiny a archeologického záznamu"
Oponovaná práce obsahuje 252 stran, které lze rozdělit na úvodní kapitoly (1, 2) tvořící 29 stran, reprinty publikovaných prací (str. 35 - 243), souhrn (1 strana) a seznam citované literatury (8 stran).
Téma a cíl práce
Autorka si za cíl své práce zvolila studium abiotických jevů a procesů v kvartéru. Jak je zřejmé z názvu práce, ale nikoliv z textu, tyto jevy a procesy měly být popisovány v souvislosti s vývojem současného přírodního prostředí a také archeologického záznamu. Zároveň autorka jasně zdůrazňuje (str. 7), že v předložené práci nebere do úvahy všechny typy sedimentačních prostředí, ale zaměří se na prostředí a sedimenty, které studovala a publikovala o nich v posledních 10 letech. Přitom ani v titulu ani v textu nebyly zdůrazněny metodické cíle práce, které v tomto pojetí tématu hrají zásadní roli, když autorka nezpracovává konkrétní oblast, ale jak ukazuje zastoupení publikací, řeší různé problémy na velmi odlišných územích - Moravě, Českém lese, údolí Nilu, Sibiři. Zdá se, že se jedná o zřejmý nedostatek jak ve formulaci tématu, tak i cíle práce.
Úvodní kapitoly
V první části autorka popisuje jednotlivé typy procesů, které jsou uvedeny v práci: svahové, fluviální, eolické, glacigenní, jezerní i v bažinách, procesy probíhající v jeskynním prostředí a procesy antropogenní (procesy v archeologickém kontextu). Jak píše autorka v úvodu, koncepce takového chápání procesů a jevů vychází z její přednáškové činnosti na universitách v Brně a v Plzni. Lze to vycítit při čtení textu, kdy každá podkapitola týkající se jednoho typu procesu začíná „školním" výkladem získaným z příručky geomorfologie, dynamické geologie nebo sedimentologie (české?, anglické?), která však není autorkou citovaná. Absence takové citace je nutné považovat za formální nedostatek. Stručné popsání zmíněných procesů na území Čech a následné zmiňování vlastních prací není umístěné v širším regionálním kontextu (evropském, světovém), proto je diskuze velmi omezená a řada tvrzení pak vyvolává vážné věcné výhrady (např. v případě fluviálních procesů).
V části týkající se svahových procesů se autorka zmiňuje vedle obecnějšího popisu a několika úvah týkajících se Čech o stratigrafických problémech sprašových interstadiálních půd (MIS 3) (str. 10 - 11), které se však pouze okrajově vztahují k problematice svahových procesů (eroze půd z horizontu A - podle autorky v hraničním období mezi interstadiály a stadiály). Více probrané jsou svahové procesy detekované na mikroúrovni, a to jak v jeskyni Kůlna, tak při zaplňování zahloubení a jam z neolitu a doby římské. Tato volba témat souvisí s prací autorky.
V případně fluviálních procesů jsou vedle obecného úvodu a úvah týkajících se Čech uvedeny studie z povodí Nilu a Moravy (vlastní práce autorky). V údolí Nilu je popsáno schéma vzniku aluviálních sedimentů, tento model však nebere v úvahu komplikované erozně akumulační procesy na záplavové rovině a jejich prostorovou proměnlivost i v příčném řezu,
což již bylo popsáno v řadě prací (např. Klimek 1974, Walling, Froehlich 1978, Szmaňda, 2013). Autorka tvrdí, že nárůst rychlosti naplavovaní (agradace) nivních sedimentů je podobný na většině evropských řek (s. 13) a odvolává se na podrobné práce z údolí malých vodních toků v Nizozemí a v povodí Rýna. Je škoda, že neuvádí práce shrnující jevy ve středoevropských údolích, kde bylo prokázáno, že se ve většině případů s tímto jevem nesetkáváme a lze sledovat výrazné fáze narůstání mocností fluviozemí v návaznosti na klimatické výkyvy v holocénu (např. Kalicki 2006).
V případě eolických procesů autorka zaměřila svou pozornost na spraše a sprašové sedimenty, jejich výskyty na území Čech, rozdíly v zrnitosti a jejich provenienci. Pro studium těchto sedimentů využila množství metod: např. analýzu těžkých minerálů, mikroskopickou analýzu povrchu zrn atd. Podkapitolu uzavírají úvahy o osídlení území Moravy v paleolitu.
Mezi glacigenní jevy byly zařazeny procesy glaciální, fluvioglaciální a limnoglaciální. Na českém území jsou pozůstatky skandinávských ledovců, v podobě sedimentů ale ne tvarů, zachovány pouze okrajově. Proto se autorka zaměřila na výzkumy lokálních horských ledovců, které se vyskytovaly v Krkonoších a na Šumavě, na kterých se přímo účastnila.
Při analýze procesů probíhajících v jezerech a v bažinách se autorka, po krátkém obecném úvodu, soustředila na představení několika příkladů různého typu jezer a uloženin, které je vyplňují ve vztahu k okolním archeologickým lokalitám (Komořanské jezero, Švancemberk, Abusírské jezero v Egyptě). Avšak zcela neopodstatněné je používání anglického termínu backswamp jako synonymum termínu paleokoryto (slepé rameno), jak píše autorka v pasáži o údolí Labe, když v polské i české literatuře mu odpovídá termín niva.
Procesy a sedimenty, které vystupují v jeskynním prostředí, autorka dělí na vnitrojeskynní a vchodové. Detailněji se zabývá sedimenty z jeskyní Kůlna (Morava) a Botovskaja (Rusko).
Závěrem se autorka věnuje antropogenním procesům spojeným s neolitizací a odlesněním. Zdůrazňuje význam interdisciplinárního přístupu v geoarcheologických výzkumech a udává několik příkladů takových výzkumů, kterých se sama účastnila na českém území. Na závěr se soustředila na problematiku rozpoznání podlah (užitkových úrovní) na archeologických lokalitách.
V následující části práce jsou představeny vybrané metody používané v geoarcheologii. Na začátku autorka zdůrazňuje význam makroskopického popisu (v terénu), studium mapových podkladů, rešerše literatury, terénní popisy profilů, struktury a textury sedimentů, zařazení sedimentů a profilů podle různých klasifikací geologických či pedologických atd. Dále se zaměřuje na diskuzi týkající se mikromorfologické analýzy sedimentů a jako příklad uvádí výzkum středověkého objektu v Brně. Další zmiňovanou metodou je mikroskopická analýza povrchu zrna křemene a její praktická aplikace v Krkonoších a v Praze. Rovněž je uvedeno několik metod určení zrnitosti drobně a hrubě klastických sedimentů a jejich vztah k magnetické susceptibilitě v případě studia spraší. Metodu magnetické susceptibility použila autorka při studiu aluviálních sedimentů Nilu a interpretovala podle nich fáze vysoko a nízko energetické sedimentace. Na závěr práce je uvedena skupina geochemických metod aplikovaných při geoarcheologických výzkumech.
Vlastní práce
Vlastní práce (14 publikací) byly autorkou sestavené po dvou, tak aby odrážely studium jednotlivých procesů: svahových, fluviálních, eolických, glaciálních, limnických a v bažinách, v jeskynním prostředí a s antropogenním ovlivněním. Jsou to v naprosté většině práce publikované v časopisech indexovaných na Web of Science (4x Quaternary International; lx Geological Quaterly, Catena, Palaeogeography-Palaeoclimatology-Palaeoecology, Geomorphology, J. of Archaeological Sciences) v letech 2009-2015. V práci, kterou jsem obdržel, však existuje rozpor mezi seznamem publikací a jejich skutečným
umístěním v samotném textu. Týká se to části zahrnující svahové a eolické procesy, kde došlo k záměně prací (publikace na straně 33 a 89; práce Lisá et al. 2014 a Hošek et al. 2015)
Prezentované publikace se vyznačují vysokou úrovní obsahu a metodiky. V řadě z nich je představeno nové pojetí přístupu k řešení paleogeografických, geoarcheologických a stratigrafíckých otázek, které bylo umožněno díky použití moderních interdisciplinárních metod. Příspěvek autorky v každé práci je významný a není třeba jej diskutovat. Nej důležitější výsledky těchto publikací byly stručně autorkou zmíněny v úvodních kapitolách o jednotlivých geologických procesech a metodách.
V této kapitole autorka stručně shrnuje svůj vědecký vývoj a postupné rozšiřování vějíře metod, které používá ve výzkumech jak geografických tak geoarcheologických.
Práce končí seznamem citované literatury. Ten je však neúplný, neboť řada citovaných prací tu chybí, např. Grygar, 2011 (str. 13) a je zde několik chyb v abecedním pořadí uváděné literatury.
Komentář k formální stránce práce
V práci se objevuje několik formálních chyb a nedostatků. Prvním z nich je nekompatibilita obsahu práce a samotného složení. Jedná se o celkově chybné číslování kapitol a podkapitol (např. chybí kapitola 4!). Tyto chyby nejsou opravené v textu, kde se autorka odvolává na kapitoly, které neexistují nebo mají jiný obsah. Mezi formální nedostatky je nutné zahrnout i řadu citací v textu, které nejsou uvedeny v seznamu literatury.
Na závěr se domnívám, že práce představuje vysokou odbornou úroveň. Jejím největším nedostatkem je příliš obecný název, který neodpovídá obsahu a nedostatečné upřesnění v metodickém přístupu, který by odůvodňoval přiložený soubor článků.
Domnívám se, že práce splňuje kritérium habilitační práce a na jejím základě lze postoupit k dalším fázím nutným k udělení habilitačního titulu dr. Lence Lisé.
Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce
1. Nivní (mimokorytové) akumulace ve střední Evropě v pozdním glaciálu a v holocénu ve vztahu k zachování archeologických nalezišť na dnech údolí.
2. Změny v aktivitě morfogenetických procesů v různých typech evropských geosystémů -příčiny a následky.
Závěr
Habilitační práce dr. Lenky Lisé „Jevy a procesy v neživé přírodě v kontextu vývoje současné krajiny a archeologického záznamu" splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Geologické vědy.
Shrnutí
Literatura
SHRNUTÍ
V Brně dne 10.9.2016
...T. Kalicki
podpis
Český překlad kontroloval: