Posudek oponenta habilitační práce
Masarykova univerzita	
Fakulta	Pedagogická fakulta MU
Habilitační obor	Pedagogika
	
Uchazeč	Mgr. Petr KNECHT, Ph.D,
Pracoviště	Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
Habilitační práce	Knecht, P. (2014). Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů v učebnicích a ve výuce zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita. 207 s. ISBN 978-80-210-7651-8.
	
Oponent	prof. RNDr. Danuše NEZVALOVÁ, CSc,
Pracoviště	Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Text posudku (rozsah dle zvážení oponenta)
V souladu s čl. 2 odst. 6 směrnice děkana č. 1/2014 Zásady habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na PdF MU se oponent vyjádří k těmto bodům:
a. aktuálnost námětu
Mgr. Petr KNECHT, Ph.D. předkládá jako habilitační práci publikaci Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů v učebnicích a ve výuce zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita. 207 s. ISBN 978-80-210-7651-8. Tato publikace je jedním z výstupů projektu GACR GPP407/12/PO59, jehož byl autor předložené publikace řešitelem. Zvolené téma je vysoce aktuální, neboť reaguje na situaci, kdy nově zaváděný koncept kompetence se stal součástí rámcových a školních vzdělávacích programů. Zatímco v zahraniční literatuře a výzkumu je tento koncept velmi dobře propracovaný, vnáší pedagogické a oborově didaktické literatuře a zejména ve výzkumu je stále nedostatečně řešen. Zavedení pojmu kompetence do teorie a praxe lze chápat i jako příslib toho, že na scénu přichází nová kultura vyučování a učení. Tato nová kultura by měla napomoci řešit problémy spojené s informační explozí, globalizací pracovního trhu, nezaměstnaností, proměnami společenských norem, nerovností příležitostí.aj. Vyvolává otázky, zda vzdělávací systém připravuje absolventy, kteří jsou schopni adekvátně reagovat na společenské, ekonomické apolitické změny. Poté, co nová kultura vyučování a učení ohlásila svůj příchod na vědeckou scénu a některé její pojmy se etablovaly v dokumentech vzdělávací politiky, zbývá položit si otázku, zda a popř. jak proniká nová kultura vyučování a učení do školních tříd mezi učitele a žáky. Hledání odpovědi na tuto otázku není zajisté jednoduché a nedává možnost je řešit v celé šíři. Autor publikace se proto soustředil na jednu z klíčových kompetencí, která je prezentována v našich kurikulárních dokumentech, a to kompetenci k řešení problémů. Problém této kompetence řeší nejen z pohledu teorie, ale také si klade otázku, zda a popř. jak proniká kompetence k řešení problémů do školních tříd mezi učitele a žáky. Zvolené téma lze tedy velmi příznivě hodnotit a považovat za vysoce aktuální.
b. přístup k řešení
Cílem publikace je propojit teoretické a empirické poznatky obecné didaktiky, oborových didaktik a kognitivní psychologie se zkoumáním geografických učebních úloh ve školních učebnicích geografie a ve školní výuce zeměpisu na 2. stupni základní školy. Cílem výzkumu,
prezentovaného v publikaci bylo zjistit, zda učební úlohy v učebnicích a učební úlohy, které jsou zadávány žákům ve výuce zeměpisu, podporují rozvíjení kompetence k řešení problémů. Publikace je rozdělena na dvě části. V první části knihy jsou řešeny teoretické problémy pojmů, vztahujících se k následnému výzkumu, který je stěžejní v druhé části. V první části se autor zabývá teoretickým výzkumem odborné literatury a kurikulárních dokumentům, vztaženým k pojmům učební úloha, nová kultura vyučování a učení, kompetence, problém, řešení problémů, problémová úloha, problémová výuka. Autor zkoumá definice a klasifikace těchto pojmů v literatuře, provádí jejich komparaci a zaujímá vlastní postoj a uvádí definice, ze kterých bude vycházet ve vlastní práci. Tato část je zpracována velice důkladně, systematicky, strukturovaně a logicky. Byl zkoumán velký počet zahraničních i českých literárních pramenů, převažují práce publikované zejména v němčině a angličtině. Po každé části následuje shrnutí nej důležitějších poznatků. Za velice cenný a konstruktivní lze považovat navržený troj dimenzionální model příležitostí k rozvíjení kompetence k řešení problémů ve výuce zeměpisu (1.9.2). Navrhovaný model je rozdělen do tří dimenzí, které zahrnují výchozí poznatkové domény modelu - obecně didaktickou (systémovost), psychologickou (komplexita) a pedagogickou (náročnost). V každé dimenzi se pak rozlišují tři dílčí úrovně jejich rozvinutí, na základě kterých je možné vypovědět, jak určitá úloha nebo určitý typ úloh přispívá k rozvíjení kompetence k řešení problémů. Model je velmi dobře teoreticky propracovaný a je aplikovatelný v empirickém výzkumu. Obtížný pravděpodobně bude pro využití ve školní praxi.
Celkově lze říci, že tato teoretická část publikace je zpracována na velmi dobré vědecké úrovni, opírá se o velký počet citací a je značným přínosem pro teorii obecné didaktiky i oborových didaktik. Lze konstatovat, že autor učinil značný krok ke zkvalitnění a zvýšení vědeckosti obou didaktik.
c. použitá metodologie
Druhá část předložené publikace je věnována výzkumu problémových učebních úloh v učebnicích a ve výuce zeměpisu. Autor správně označuje výzkum za deskriptívne explanační. Spojuje výzkum kurikula a výzkum výuky. Cílem výzkumu je v učebnicích a ve výuce zeměpisu identifikovat, popsat a analyzovat učební úlohy podporující rozvíjení kompetence k řešení problémů. Z uvedeného cíle stanovuje pět dílčích cílů, které jsou formulovány logicky, komplexně, hierarchicky správně a splnitelně. První částí výzkumu je analýza pěti učebnic zeměpisu, které byly vydány pěti různými nakladatelstvími. Bylo analyzováno 1229 učebních úloh. Hlavní použitou výzkumnou metodou byla obsahová analýza a to jak kvantitativní, tak i kvalitativní. Výzkumná metoda byla zvolena optimálně vzhledem k stanoveným cílům a vedla k vyčerpávající odpovědi na stanovené výzkumné otázky. Výzkum probíhal v letech 2012-2014 a byl rozdělen do čtyř navazujících fází. První fáze spočívala v rešerši související literatury i empirických výsledků. Výsledkem je teoretický model, pomocí něhož byly identifikovány a analyzovány problémové učební úlohy. Cílem druhé fáze bylo vytvořit kategoriální systém splňující kritéria validity a reliability. Tento cíl byl naplněn. Ve třetí fázi proběhla analýza problémových úloh ve vybraných učebnicích zeměpisu a byl zhodnocen jejich didaktický potenciál s ohledem na požadavek rozvíjení kompetence k řešení problémů. Ve čtvrté fázi výzkumu byla provedena analýza vybraných problémových úloh ve výuce zeměpisu, zachycených na videozáznamu. Celkově použitá metodologie je vhodná a aplikovatelná ve výzkumu učebnic i výuky jiných vyučovacích předmětů. Na základě navržené a užité výzkumné metodiky lze stanovit jaké učební úlohy podporují rozvoj klíčových kompetencí. Autor poukazuje i na limitace použité metodiky.
d. kvalita a správnost dosažených výsledku
Výsledky výzkumu jsou přehledně zpracovány v třetí části publikace. Analýza učebních úloh ve zkoumaných učebnicích ukázala, že úlohy, které vedou jednoznačně k rozvíjení kompetence k řešení problémů jsou zastoupeny cca 3%. V učebnicích dominují úlohy, které vykazují nejnižší potenciál k rozvíjení kompetence k řešení problémů. Takové úlohy jsou zacíleny především na zapamatování či zopakování jednotlivých faktů. V další subkapitole této části je analyzováno 7 výukových situací z videozáznamů vyučovacích hodin zeměpisu. Autor uvádí, že výsledky realizovaného výzkumu podávají svědectví o tom, že se v českých školách ve výuce zeměpisu problémové učební úlohy, jak jsou vymezeny v teoretické části práce, téměř neobjevují. Ve videozáznamech bylo identifikováno sedm výukových situací, které mají alespoň částečný potenciál rozvíjet kompetenci k řešení problémů. Ukázalo se, že přibližně v jedné osmině pozorovaných vyučovacích hodin byli žáci aktivně konfrontováni s problémovou učební úlohou. Ve výzkumu byly formulovány hypotézy, k jejichž ověření bylo použito neparametrické analýzy rozptylu. Všechna získaná data jsou přehledně zpracována v tabulkách a sloupcových grafech. Dosažené výsledky jsou vědecky správné a odpovídají realitě. Autor je si vědom skutečnosti, že každý výzkum v oblasti pedagogiky je vždy zjednodušením složité reality.
e. původnost dosažených výsledků
Dosažené výsledky jsou původní, tento výzkum nebyl u nás doposud realizován. Autor publikace se ve své dosavadní publikační činnosti již zabýval zkoumanou problematikou. V publikaci jsou srovnány prezentované výzkumy s jinými obdobnými výzkumy jak u nás, tak i v zahraničí.
f. uplatnitelnost výsledků pro rozvoj oboru a další bádání
Získané výsledky lze využít ve vzdělávací politice, tvorbě kurikulárních materiálů a tvorbě učebnic. Výzkumná zjištění upozorňují na obecnější problémy školního vzdělávání. Publikace je přínosem pro rozvoj obecné didaktiky i didaktiky zeměpisu.
g. uplatnitelnost výsledků v praxi
Předkládaná práce má ambici přispět spíše ke zmapování aktuálního stavu praxe než k jeho nápravě. Vytváří vědění pro další porozumění problémům geografického vzdělávání na základní škole. Výsledky výzkumu učebních úloh v učebnicích a ve výuce zeměpisu vedou k požadavku zavádění nové kultury učebních úloh do vzdělávací praxe. Práce předkládá návrh konkrétních opatření pro tvorbu učebnic a vzdělávací praxi (s.l 66-168).
h. formální úprava a jazyková úroveň práce
Text je psán srozumitelně a jasně. S uspořádaností, přehledností a jazykovou úrovní předložené práce lze vyjádřit spokojenost. Jazykové vyjádření je přesné a odpovídá provedenému výzkumu. Jazyk je kultivovaný a bezchybný. Stejně tak grafické zpracování je velmi dobré.
Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce (počet dotazů dle zvážení oponenta)
1. Navrhněte alespoň dvě zásadní doporučení pro výuku obecné didaktiky v přípravě budoucích učitelů, která by vedla k uplatnění z výzkumu vyplývajícího požadavku zavádění nové kultury učebních úloh do vzdělávací praxe.
2. Jaké vidíte souvislosti mezi problémovými úlohami a badatelsky orientovanými úlohami? V předkládané publikaci se jen velmi stručně vyjadřujete k B O V, které považujete za spíše orientované na dovednosti.
Závěr
Habilitační práce Petra KNECHTA Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů v učebnicích a ve výuce zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita. 207 s. ISBN 978-80-210-7651 -8 splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Pedagogika.
V....Olomouci.................................dne...6. prosince 2015
Danuše Nezvalová
(podpis)