MASARYKOVA UNIVERZITA
Ped fakulta - podatelna
MU250470
Posudek oponenta habilitační práce
Datum/Cos    JQ -(Jg. 2013 /
Masarykova univerzita Fakulta
Habilitační obor
Počet listů dokumentu:
Pedagogická fakulta MU
Počet příl. o listů/sv.:................../
Počet a druh nelist. příloh:........../
Habilitační práce
Uchazeč Pracoviště
PaedDr. Hana ANDRÁŠOVÁ, Ph.D.
Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích
Mnohojazyčnost v podmínkách českého školství se zřetelem na výuku němčiny po angličtině
Oponent Pracoviště
doc. PhDr. Věra JANÍKOVA, Ph.D. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
Aktuálnost tématu
K prioritám současné vzdělávací politiky patří podpora výuky cizích jazyků, v jejíž realizaci se odrážejí nejen nejnovější poznatky výzkumu didaktiky cizích jazyků a jejích hraničních vědních disciplín společně se změnou paradigmatu metodicko-didaktického přístupu, ale i obecně sdílená očekávání současné společnosti, pro kterou se stává komunikace minimálně ve dvou cizích jazycích jedním zkruciálních požadavků kladených na její členy. Téma habilitační práce zaměřené na otázky spojené s rozvojem vícejazyčné kompetence v podmínkách českého školství lze proto označit za aktuální.
Charakteristika habilitační práce
Cílem habilitační práce bylo na základě teoretických východisek ukotvených v konceptu mnohojazyčnosti zjistit (1) jaké faktory ovlivňují vztah žáků v české škole ve věku 12-17 let k učení se cizím jazykům na příkladu němčiny a angličtiny, (2) zda se mění úroveň znalostí němčiny vzhledem k měnící se organizaci výuky cizích jazyků a (3) co vede k poklesu zájmu o učení se němčině, což v posledních několika letech zaznamenáváme na všech stupních škol. Za zásadní považuji vývozem závěrů pro edukační praxi i další aktéry podílející se na formování současných trendů v českém jazykovém vzdělávání.
V16 kapitolách a na 340 stranách habilitantka představuje různé aspekty konceptu mnohojazyčnosti i jejího výzkumu, který v posledních několika desetiletích prochází dynamickým vývojem. V první části, která svou koncepcí plní ukotvující a explikační funkci teoretických východisek následně podrobně popsaného výzkumu, je po představení cílů habilitační práce vymezen pojem mnohojazyčnosti, nastíněno směřování současné evropské jazykové politiky a jejího odrazu v českém jazykovém vzdělávání, přičemž je pozornost věnována analýze strategických vzdělávacích dokumentů (viz RVP ZV), které jako svoji prioritu deklarují podporu jazykové i kulturní rozmanitosti a mnohojazyčnosti. Pro ucelenější pohled by zde měla být uvedena i podrobnější zmínka o Společném evropském referenčním rámci pro jazyky. Následně autorka podává výklad konceptu didaktiky mnohojazyčnosti se zřetelem k výuce německého jazyka jako dalšího cizího jazyka (L3) po angličtině jako prvního cizího jazyka (L2) u žáků s ^češtinou jako
MU250470
mateřským jazykem (LI). S drobnou výhradou (viz níže) za relevantní pro téma práce považuji předložený exkurz do teorií osvojování jazyků v obecné rovině. Za velmi přínosné lze označit představení modelů osvojování dalších (tzv. terciárních) cizích jazyků. Autorka následně nabízí na základě analýzy různých vzdělávacích dokumentů a řady provedených výzkumů syntetizující náhled na postavení němčiny a angličtiny v českém školství společně s argumenty podporujícími její přesvědčení o důležitosti znalostí němčiny v českém prostředí. Za významné a vysoce relevantní pro téma habilitační práce i pro didaktiku cizích jazyků v teoretické i aplikační rovině považuji obsahy kapitoly 8, v níž jsou v kontrastivním pojetí a s přihlédnutím k historickému vývoji představeny jazykové systémy angličtiny a němčiny. Jedno ze stěžejních teoretických východisek pro realizovaný výzkum představuje pojetí chyby při učení se cizímu jazyku a zdůraznění psycholingvistického aspektu, kterým je zejména pozitivní a negativní transfer (interference).
V druhé části habilitační práce je prezentován empirický výzkum realizovaný habilitantkou. Pro zkoumání vybraných aspektů mnohojazyčnosti byl zvolen průřezový smíšený výzkum založený na dotazování a testování jazykové úrovně respondentů. Výzkumné otázky a celkový kontext výzkumu si vyžádaly kombinaci kvantitativních a kvalitativmch metod, které se etablují ve výzkumu mnohojazyčnosti (vedle metod pedagogického výzkumu se jedná o metody sociolingvistického a psycholingvistického výzkumu a přístup založený na analýze žákovských produktů). K vyhodnocování dat bylo použito statistických metod a interpretativního přístupu. Z hlediska teorie osvojování více jazyků se východiskem výzkumného šetření stal Faktorový model B. Hufeisenové. Habilitantka formuluje výzkumný problém, vytyčuje 14 výzkumných otázek a 14 hypotéz (zde byla formulována nulová a alternativní statistická hypotéza), které jsou poté verifikovány ve dvou etapách, v roce 2007 a 2010. V roce 2007 se výzkumu zúčastnilo 249 respondentů (194 žáků základních škol, 55 žáků nižších ročníků víceletých gymnázií; 16 základních škol a 4 víceletá gymnázia). V roce 2010 se jednalo o 214 respondentů (137 žáků základních škol, 77 žáků nižších ročníků víceletých gymnázií; 13 základních škol a 5 víceletých gymnázií). Výzkumný vzorek je v práci podrobně popsán, je založen na dostupném výběru. Pro vyhodnocení více než 20.000 dat byl vytvořen kategoriální systém, využito otevřeného a axiálního kódování, které se stalo základem pro následné selektivní kódování potřebné pro integraci výsledků s cílem zodpovědět jednu z hlavních výzkumných otázek, která zní: Jaký vztah měli žáci v roce 2007 a 2010 k osvojování cizích jazyků, čím je tento vztah podmíněn a jakou roli v něm sehrávají jazykové znalosti, zkušenosti a pořadí osvojovaných jazyků (s. 159). Na základě provedeného výzkumu habilitantka vyvozuje závěry pro úspěšnou realizaci konceptu mnohojazyčnosti ve výuce dalšího cizího jazyka (na příkladu němčiny po angličtině).
Pečlivě zpracovaný seznam použité literatury (s. 296-317), který obsahuje velké množství zahraničních zdrojů, svědčí o hlubokém vhledu habilitandky do výzkumné oblasti. K přehlednosti práce přispívá Seznam tabulek a grafů. Z příloh oceňuji zejména podněty pro edukační praxi ve formě konkrétmch výukových aktivit sestavených v duchu konceptu didaktiky mnohojazyčnosti.
Prínos práce f
Předložená habilitační práce je příspěvkem k dalšímu rozvoji teorie didaktiky cizích jazyků i jejího výzkumu a zároveň svými výsledky poskytuje cenné podněty pro edukační praxi. Hlavní přínos spatřuji v tom, že se jedná v českém prostředí o první rozsáhlejší práci cíleně zaměřenou na mnohojazyčnost a její výzkum. Výrazně se v ní odráží dlouholeté pedagogické působení habilitantky v oblasti didaktiky německého jazyka ve vysokoškolské přípravě budoucích učitelů i jako lektorky četných metodicko-didaktických seminářů v rámci dalšího vzdělávání učitelů cizích jazyků. Za další pozitiva habilitační práce považuji:
• poskytnutí příležitosti k odborné diskusi o terminologických úskalích české didaktiky cizích jazyků;
• rezonanci s mezmárodním kontextem, v němž v současné době patří mnohojazyčnost k aktuálním tématům výzkumu didaktiky cizích jazyků (zejména v německy mluvících zemích);
• konkretizaci konceptu mnohojazyčnosti v podmínkách českého prostředí a záměrem na specifickou kombinaci pořadí osvojovaných jazyků (čeština - angličtina -němčina);
• využitelnost výsledků výzkumu nejen pro vědeckou komunitu, ale i pro učitele (cizích) jazyků, autory učebnic, vysokoškolské didaktiky cizích jazyků a další aktéry podílející se na směřování českého jazykového vzdělávání; interdisciplinární přístup ke zpracování tématu;
explicitně vyslovenou potřebu akcentuace významu synergických účinků při sukcesivním osvoj o vám cizích jazyků,
li
• vysokou míru možnosti aplikace výsledků výzkumu do edukační praxe.
■  ,^m*. -
Připomínky a dotazy
Práce představuje ucelený a uspořádaný vhled do konceptu mnohojazyčnosti a jejího výzkumu. Nicméně se zde vynořují jistá diskutabilní místa, z nichž si některá dovoluji s ohledem na graduační práci tohoto typu předestřít k úvaze: (1) Teorie osvojování jazyků řzaměřené na LI a L2 jsou zajisté pro zpracovávané téma v obecné rovině relevantní, otázkou ale je, zda bylo vhodné je pouze taxativně vyjmenovávat a charakterizovat a nezaujmout kote kritický postoj. (2) Rovněž u předestřených modelů zaměřených na osvojování cizích jazyků s ohledem na vztah mezi L2 a L3 mohl být explicitněji uveden analyticko-kritický pohled na tento fenomén. (3) Po explikaci pojmu 'mnohojazyčnost' by bylo vhodné, aby autorka vedle syntetizujícího závěru vyjádřila i vlasmi pojetí.
Pro odbornou rozpravu předkládám následující dotazy:
• Mnohojazyčnost je v celé práci chápána ve vztahu k současnosti, může vzniknout i dojem, že se jedná o jev zcela nový. Ale historie lidstva je multilingvní (z hlediska společenské a často i individuální mnohojazyčnosti) a multikulturní. V čem je současné pojetí tohoto fenoménu nové, jiné, aktuální?
• Populace bývá mj. dělena na monolingyní, bilingvní a multilingvní. V odborné literatuře (např. Harding-Esch & Riley, 2008) je uváděno, že více než polovina světa je bilingvní. Bilingvismus a multilingvismus jsou považovány za rozšířenější než
monolingvismus. Jak jsou v tomto kontextu oficiálně označováni Češi? Které společnosti jsou považovány za trilingvní?
• V práci je popsán koncept didaktiky mnohojazyčnosti a zároveň se zde hovoří o didaktice výuky dalšího cizího jazyka (tj. tzv. terciární didaktice cizích jazyků). V jakém vztahu jsou oba tyto koncepty?
• Jedním z doporučení vyslovených autorkou je potřeba přehodnocení oborově didaktické přípravy budoucích učitelů cizích jazyků. Ve kterých oblastech by mělo dojít k zásadním změnám?
• Pokusem o systematické uplatnění konceptu mnohojazyčnosti ve školní výuce cizích jazyků je tzv. Gesamtcurriculum B. Hufeisenové. Jak je toto kurikulum koncipováno?
• Víme, že při tomto typu výzkumu je třeba počít s tím, že jeho výsledky mohou být ovlivněny specifiky jednotlivých výzkumných vzorků, neboť i když je vdaném výzkumu pro obě etapy formálně téměř shodný (ročník a typ školy), jedná se o v konečném důsledku o Jiné žáky". Můžete se k této problematice vyjádřit?
• Na s. 158 je uvedeno: „[...] žáci celkem jednoznačně uváděli, že bud' mají pro cizí jazyky nadání, nebo že jejich zájem o jazyky je významně podmíněný osobností učitele [...]. " Jak lze vysvětlit, že žáci hovoří o nadám, popř. co si pod tím představují? Jaký názor na fenomén jazykového nadání zastáváte?
Habilitační práce PaedDr. Hany Andrášové, Ph.D. ,Mnohojazyčnost v podmínkách českého školství se zřetelem na výuku němčiny po angličtina splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Pedagogika.
Závěr
V Brně dne 6. června 2013