Dutum/Čas    1 8 -09" 2013 /.............
MJ294933
Posudek oponenta habilitační práce
Počet listů dokumentu:........Ý.........
Počet příl. a listú/sv.:................../
Počet o druh nelist. příloh:........../
Masarykova univerzita Fakulta
Habilitační obor
Pedagogická fakulta MU Pedagogika
Uchazeč Pracoviště Habilitační práce
PaedDr. Milan KUBIATKO, PhD., Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Postoje žiakov druhého stupňa základných škôl k prírodovedným predmetom
Oponent Pracoviště
prof. PhDr. Martin BÍLEK, Ph.D. Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové
Text posudku
Oponentský posudek na habilitační práci PaedDr. Milana Kubiatka,, Ph.D. vychází z předložené habilitační práce na téma „Postoje žiakov druhého stupňa základných škôl k prírodovedným predmetom" a z dalších výstupu habilitanta s vazbou na téma habilitační práce, známých autorovi oponentního posudku z odborného tisku a z dalších zdrojů.
PaedDr. Milan Kubiatko, Ph.D. je v odborné komunitě znám svými studiemi a dalšími výstupy zejména z oblasti analýzy různých aspektů přírodovědného vzdělávání se zvláštním zřetelem na výuku biologie a souvisejícího vzdělávání učitelů. V jeho přístupech se snoubí různé pohledy na tuto problematiku od psychologických zákonitostí přes pedagogicko-didaktické aspekty až po aspekty přírodovědně-didaktické. Téma habilitační práce lze hodnotit jako vysoce aktuální, a jak je z práce a také z řady souvisejících publikací patrné, jedná se o završení několikaleté výzkumné a další odborné činnosti.
Posuzovaná habilitační práce má rozsah 232 stran textu a 4 přílohy s plným zněním výzkumných nástrojů. Formální stránka předkládané habilitační práce je na velmi dobré úrovni. Práce má v jednotlivých částech jasnou logickou strukturu a seznam použité literatury čítá 252 pramenů, citovaných dle příslušných norem.
Po úvodu s vymezením řešené problematiky, následují další tři relativně samostatné, teoreticko-analyticky orientované části, zabývající se postupně analýzou vzdělávací oblasti Člověk a příroda v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), definicemi pojmu „postoj" a možnostmi jeho měření jako součásti pedagogických a pedagogicko-psychologických výzkumů a charakteristikou současného stavu řešené problematiky, tedy prezentací výsledků provedených výzkumných studií zaměřených na analýzu postojů žáků k přírodovědným učebním předmětům.
1
MU294933
Celá tato teoreticky a bazálně informačně zaměřená část habilitační práce je zpracována přehledně, dokumentuje erudovanost autora v dané problematice. Několik poznámek mám pouze k terminologickým nepřesnostem, např. „prírodovedné postoje" či „vyučovací předměty" na místo „vzdělávací obory" v RVP. Některé další drobné nedostatky spíše formálního charakteru (zejména překlepy) jsem označil přímo do textu habilitační práce, ale ty i přes překvapující četnost nijak nesnižují její obsahovou kvalitu. Vysoce hodnotím i zpracování výsledků jak mezinárodních tak tuzemských výzkumů zdané oblasti včetně explicitního shrnutí současného stavu řešené problematiky. Z drobných připomínek k těmto částem habilitační práce bych ještě uvedl několik poznámek týkajících se RVP ZV:
-   RVP Z V v současné době stanovuje pro vzdělávací oblast Člověk a příroda pouze 21 a ne 22 hodin,
z jakých zdrojů vychází autor při tvrzení, že v ČR bylo zjištěno, že jsou disponibilní hodiny na ZŠ využívány k výuce přírodovědných předmětů (str. 14),
RVP ZV nestanovuje vzdělávací obsah, ale doporučuje vzdělávací obsah.
Výzkumnou část habilitační práce tvoří popis výzkumného projektu autora zaměřeného na zkoumání postojů žáků druhého stupně ZŠ k jednotlivým přírodovědným předmětům, tedy k fyzice, chemii, biologii a zeměpisu.
Autor formuluje hlavní a dílčí cíle a výzkumné otázky, opírající se o teoretické základy, prezentované v úvodních částech práce. Jako nezávislé proměnné vybírá rozdíl mezi postoji dívek a chlapců a změny v postojích v závislosti na ročníku druhého stupně ZŠ, který žáci navštěvují. Poněkud problematicky uvažuje i oblíbenost předmětu jako nezávislou proměnnou. Dle mého názoru je sporné zjišťovat „oblíbenost předmětu v závislosti na jeho oblíbenosti u žáků". Autor tento paradox vysvětluje využitím tohoto přístupu jako metody k zjišťovaní validity dotazníku, což se mi též nejeví jako adekvátní postup. K výzkumným otázkám jsou následně formulovány tři hypotézy, v nichž mi chybí precizace vztahu k učebním předmětům na rozdíl od vztahu k jednotlivým přírodním vědám (to je do jisté míry i problém formulovaných položek v dotaznících).
V další části se autor podrobně se zaměřuje na popis výzkumného vzorku, použitých výzkumných metod a nástrojů, jejichž plné znění vhodně prezentuje v přílohách. Následuje podrobná analýza získaných dat. Nakolik nejsem příliš velkým příznivcem mechanického převádění slovních škál na číselné škály a preferuji pro kvantitativní zpracování raději využití
2
číselných škál s popsanými krajními body, musím konstatovat, že autor provedl obšírnou datovou analýzu a přesvědčil o dobré orientaci ve využití metod statistického zpracování dat.
Popis designu výzkumného projektu je podobně jako teoretická část práce na velmi dobré úrovni prezentující badatelskou i publikační erudici autora. Za poznámku či dotaz by asi stál výběr položek zařazených do „konativní složky" postoje (např. položka 11. vtab. 2 a položka 10 vtab. 3 a další). Dále je asi problematické považovat „oblíbenost předmětu" za demografickou položku (str. 179). Naopak zde postrádám jiné možné demografické položky, jako velikost místa bydliště, velikost školy apod. Určité pochybnosti mám i o získaném, pro přírodovědné vyučování pozitivním, výsledku analýz ve smyslu pozitivního postoje ke všem přírodovědným předmětům, což jev nesouladu s předchozími výzkumy. Domnívám se, že důvodem může být i ten fakt, že autor zkoumal postoje k jednotlivým předmětům u různých žáků (podrobně popisuje důvody, které ho k tomu vedly), a těm mohl daný přírodovědný předmět do značné míry substituovat celý blok přírodovědných předmětů. Ze stejného důvodu je dle mého názoru také asi obtížné porovnávat postoje k jednotlivým předmětům vzájemně mezi sebou. Větší preciznost by také zasloužilo používání pojmu „pomůcky", který někdy splývá s obecně akceptovaným pojmem „učební pomůcky", ale jindy je do jisté míry nepřesným substituentem pojmu materiální didaktické prostředky.
Výzkumná část habilitační práce je zakončena podrobnou prezentací výsledků pro jednotlivé učební předměty a diskusí použité metody a výzkumných nástrojů a výsledků výzkumných šetření. Tyto části hodnotím také velmi pozitivně, jen mi zde chybí explicitní porovnání s výsledky studií provedených v ČR, kde např. učební předmět chemie na ZŠ již není nejvíce neoblíbeným předmětem.
Habilitační práci autor zakončuje velmi dobře zpracovaným závěrem rozděleným na dvě části, a to shrnutí hlavních výsledků a přínosů práce a návrhy pro další výzkumná šetření.
Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce (počet dotazů dle zvážení oponenta)
1. Jaký je názor autora na možnosti integrované výuky přírodovědných předmětů na základní škole. Očekával byste přínos tohoto přístupu k zlepšení zájmu o přírodní vědy a jejich výuku?
2. Domníváte se, že u žáků základní školy existují rozdíly v postojích k přírodovědným učebním předmětům a jejich ekvivalentům jako jednotlivým přírodním vědám?
3
3. Jaký je Váš názor na možnosti úprav kurikula v oblasti přírodovědného vzdělávaní na ZŠ ve smyslu genderových rozdílů?
Závěr
Habilitační práce Milana Kubiatka „Postoje žiakov druhého stupňa základných škôl k prírodovedným predmetom" splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Pedagogika.
V Hradci Králové, dne 12. 9. 2013
4