MU250475
Posudek oponenta habilitační práce
Datum/Čas    | | .ng_ 2Q13 /
Masarykova univerzita Fakulta
Habilitační obor
Počet listu dakuBitíoiu; Počet 0. a teffl/sv.;.
Pořef q druh nelist přiU-
Uchazeč Pracoviště Habilitační práce
Mgr. Eva ZEZULKOVÁ, Ph.D. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě Výchova řeči jako nástroj inkluzivního vzdělávání žáků s mentálním postižením v primárním vzdělávání
Oponent Pracoviště
doc. PaedDr. Miroslava BARTOŇOVÁ, Ph.D., Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
Text posudku
Habilitační práce Mgr. Evy Zezulkové, Ph.D., je zpracována jako jedno z aktuálních témat z oblasti speciálněpedagogických - téma osvojení si řečových schopností a komunikativní kompetence u kategorie, žák s lehkým mentálním postižením v primárním inkluzivním vzdělávání. Autorka k volbě tématu, které je předmětem jejího dlouhodobějšího badatelského zájmu a úsilí, dospěla reflektováním trendů ve vlastním oboru, ale též i na základě potřeb současné pedagogické praxe orientované na základní paradigmata inkluzivního prostředí. Oceňuji zájem autorky o dané téma, a jak sama uvádí, jedná se o ojedinělou studii v našich podmínkách. Tato studie vychází ze současných tendencí vzdělávání zaměřených na výtvorem, a současně i osvojení si optimálních podmínek inkluzivního vzdělávám žáků s lehkým mentálním postižením s akcentem na komunikaci a realizací těchto podmínek v rámcových vzdělávacích programech.
Habilitační práce je rozsáhlým spisem, tvoří ji 327 stran autorského textu, koncepčně je členěna do pěti částí s mnoha podkapitolami. Celkově má práce jasnou strukturu, jednotlivá témata na sebe logicky navazují. Součástí práce je pět příloh. V seznamu použitých pramenů je uvedeno velké množství titulů. Jedná se o zdroje české, slovenské, anglosaské provenience. Prameny autorčina původu jsou zastoupeny 8 položkami. Habilitační práce má standardní dělení s částí teoretickou a empirickou, vlasmi výzkum autorky. Po stránce metodologické se jedná o kombinaci teoreticko-analytického a empirického postupu.
Zpracování teoretických východisek předložené práce zahrnuje diskurz o současném stavu dosavadního řešení poznám v oblasti komunikativních a jazykových kompetencí u žáků s mentálním postižením v kontextu analýzy rámcových vzdělávacích programů. Operacionalizaci relevantních pojmů lze přiznat formulační jasnost a logickou utříděnost provázenou myšlenkovou návazností. Navzdory širokému zaměření se domnívám, že některé specifikované a popisované pasáže by si zasloužily teoretický vhled i z pohledu analýz zahraničních studií a výzkumů. Mám-li se kriticky vyjádřit, autorka prokázala dobrou orientaci v dostupné odborné produkci k danému tématu a přináší tak do domácího prostředí sumu informací z problematiky analýzy komunikačních schopností u žáků, úžeji, vymezením komunikační kompetence u žáků s lehkým mentálním postižením v inkluzivním vzdělávání. Tato část práce není pouze souhrnem poznatků, ale je nositelem teoretického přínosu, v případě, že áúlprka tyto poznatky včleňuje do praktických souvislostí. V rámci vymezení obsahu jednotlivých kapitol je úvodní kapitola věnována deskripci
MU250475
speciálněpedagogických disciplín logopedie a psychopedie, vymezení pojmu komunikace, komunikativní kompetence, primární a inkluzivní vzdělávání. V druhé a třetí kapitole autorka upozorňuje na determinanty komunikativních kompetencí, poukazuje na základní vztah: myšlení a řeč, řeč a motorika, řeč a percepce. Dále podrobně specifikuje vývoj řeči u dětí a žáků s mentálním postižením. Obsah těchto dvou kapitol je podle mého názoru nevyhnutným minimem, které by měl znát každý, kdo pracuje s žáky s mentálním postižením. Pozitivně hodnotím, že teoretické poznatky rozšířila o první empirickou studii habilitačního spisu, zaměřenou na zjišťování úrovně fonematického uvědomění u žáků s lehkým mentálním postižením na prvním stupni. Za zajímavou lze považovat poslední kapitolu teoretického vstupu, autorka v ní specifikuje a popisuje diagnostiku jazykových kompetencí. Je věcí diskuse, zda vzhledem k širšímu tématu práce nezařadit i vymezení inkluzivní (podpůrné) diagnostiky.
Logicky konzistentní, systémově pojatý je v předložené práci popis výzkumné procedury a jejich výsledků. Hlavní cíl výzkumu směřovala autorka na analýzu a posouzení dosažené úrovně komunikativní kompetence u žáků s LMP v primárním vzdělávám, přičemž kritéria posuzování vycházejí z očekávaných výstupů v oblasti komunikativní kompetence pro předškolní vzdělávání. V rámci rozsáhlého výzkumného šetření analyzovala dosažené úrovně ve vztahu k základním složkám řeči, ve vztahu k jednotlivým jazykovým rovinám a dílčím komunikativním kompetencím. Jedná se o studii, kdy analytickou jednotkou byli pedagogové a žáci s lehkým mentálním postižením. Setrem se zúčastnilo 414 respondentů (učitelů), vyplnili celkem 1114 dotazníků (žák-s LMP v:primárním vzdělávání). Vzhledem kalům výzkumu se mi jeví lcvantitatřvní metodologie/jákoťopravněná. V úvodní výzkumné.kapitole autorka podrobně specifUaije'dešmg
á pozorování žáků na záM^ě'-'žáznaMových .Br^ů.i^¥:xámci<.jsmH«te3so'^o£3Í9EQ«ara^o výzkumného šetření ověřovala platnost či neplatnosti 7 stanovených hypotéz.
Pozitiva předložené práce:
1. Jde o práci, kterou lze vzhledem k výzkumu;řZahrnující.:célou Českou republiku, považovat za ojedinělou.
2. Za největší přínos předložené práce považuji aplikaci dosažených výzkumných výsledků z oblasti komunikační kompetence u žáků s lehkým mentálním postižením do edukačního procesu v rámci inkluzivního vzdělávání. To si dle mého názoru vyžaduje nejen dobré teoretické poznatky v dané oblasti, ale i praktické zkušenosti.
3. V neposlední řadě oceňuji návrhy a opatření ve vztahu k torbě školních vzdělávacích programů u žáků s lehkým mentálním postižením s akcentem na komunikační kompetenci uplatňovanou v jednotlivých vzdělávacích oblastech a průřezových tématech.
Některé připomínky k předložené práci:
1. Na s. 15 vymezujete klasifikaci mentální retardace, postrádám výmezem dalších mezinárodně uznávaných klasifikací, které se domnívám musí být nezbytnou součástí habilitačm práce (upustila bych již od specifikace pojmu oligofřenie, výchovná zanedbanost).
2. Větší prostor by si, podle mého názoru, zasloužila i problematika edukace žáků
s lehkým mentálním postižením. Podrobně specifikujete komunikační kompetenci, ale její realizaci v rámci vzdělávacích oblastí je nutné zasadit do organizace (metod, forem, strategií) vzdělávání.
3. Vzhledem k terminologii, přesně vymezte, kdy užíváme pojem ve spojení: dítě
s mentálním postižením, žák s mentálním postižením. V textu oba pojmy zaměňujete.
Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce (počet dotazů dle zvážení oponenta)
1. V Diskuzi konstatujete, že u žáků s lehkým mentálním postižením mají méně verbální praxe (vysvětlete pojem), dále, že tuto situaci ztěžují i další faktory jako je možná nedoslýchavost, domnívám se však, že tato kategorie nebyla oblastí vší studie. Vysvětlete, co vás vedlo k těmto závěrům.
2. Uvádíte, že z analýzy indikátorů zaměřených na dosaženou kvalifikaci a další vzdělávání učitelů (s. 285), mají pedagogové nedostatek informací o specifikaci osobnosti žáků s mentálním postižením a nepociťují potřebu dalšího vzdělávání. Domnívám se, že tyto závěry by bylo možné konstatovat v případě, že kategorii pedagog vymezíte na pedagoga se speciálněpedagogickým vzděláním a bez speciálněpedagogického vzdělání. Objasněte.
3. Vyjádřete se k výše uvedeným dotazům v textu.
Habilitační práce Mgr. Evy Zezulkové, Ph.D., „Výchova řeči jako nástroj inlduzivnflio vzdělávám žáků s mentálním postižením v primárním vzdělávám" splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Speciální pedagogika a přináší nové vědecké poznatky. Autorka prokázala, že dobře ovládá sledovanou problematiku. Práci doporučuji k obhajobě v rámci habilitačního řízení.
Závěr
V Brně dne 3.6.2013