Příloha 6: Posudek oponenta habilitační práce Masarykova univerzita Fakulta Fakulta sportovních studií Habilitační obor Kinantropologie Uchazeč PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph.D. Pracoviště Fakulta sportovních studií Habilitační práce Džúdó na olympijských hrách Oponent Prof.PhDr.Michal Charvát,CSc. Pracoviště Fakulta sportovních studií Text posudku Habilitační spis je uveden pětiverším v nesrozumitelném jazyce připomínajícím latinu. O latinu však nejde, zato při fonetickém anglickém čtení získáme jakýsi anglický obsah. Zdroj „říkanky“ v podivném jazyce není v práci uveden. Autorova interpretace spočívá ve tvrzení, že „nemůžeme věřit informacím bez toho, abychom je ověřily“ jinak hrozí „mystifikace pravdy“..... Úvodem posudku předloženého habilitačního spisu mi umožněte krátké vyznání, ve kterém si dovoluji konstatovat svůj obdiv k džúdó i ostatním úpolovým sportům, jejich filozofii, sociální interpretaci a hostilitní základ - s plným vědomím a dodržováním etických zásad „fair play“. Současně s obdivem shledávám nemnoho osobní erudice k posuzování analýz zápasů z olympijských her a jejich vývoj i dalšího směřování džúdó ve světovém sportovním hnutí. S plným vědomím uvedených souvislostí považuji sledované téma za zdařilé a odpovědně zpracované. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole se autor věnuje cílům a metodologii, které však nejsou jasně stanoveny. Můžeme konstatovat, že nesou znaky a „kvazi šifry“. Autor zde obhajuje svůj osobní přístup když poněkud méně jasně konstatuje, že vědeckým i osobním záměrem bylo objevit „nějakou historii džúdó“. Metodologický model sice definuje cíl jako objevení „nějaké historie“, ale habilitační práci by prospěla čistější interpretace vědecké otázky. Ve druhé kapitole se habilitant věnuje vzniku a významu starověkých a novověkých olympijských her. Z časového hlediska lze konstatovat, že data jsou ve vztahu k dějinám sportu naprosto přesná. Drobné nepřesnosti v textu jako např.: s. 3 starořecké agónes, ale nebyly hrami ani sportovním kláním, nebo vojenským cvičením“. Ve smyslu názoru historiků je agón (řecky) shromáždění, později soutěž, zápas, boj jako samozřejmý prvek řeckého životního stylu. Může být rázu sportovního (fyzického), ale později i múzického (soutěže múzické). Uvedený příklad naznačuje složitost a specifiku historického bádání, které si autor plně uvědomuje. Třetí kapitola vychází z teorie japonských bojových umění a formativního vlivu džúdó na japonská bojová umění. Ve čtvrté kapitole autor popisuje sportovní diplomacii před zařazením i po zařazení džúdó do programu olympijských her. Pátá kapitola má empirický charakter. Důsledně se zabývá analýzou zápasů z olympijských her a mistrovství světa, kde pomocí odpovídajících statistických metod sleduje změny džúdó po 2. světové válce. Tato kapitola je cenná především z hlediska současného sportovního džúdó a přináší trenérům, učitelům, ale i studentům fakulty mnoho zajímavého materiálu empirického charakteru. V závěru habilitační práce autor sumarizuje hlavní myšlenky. Doporučuje, aby se v odborné terminologii jasně rozlišovala různá vývojová stádia džúdó a to: Tradiční džúdó, Kódókan džúdó a Olympijské (sportovní) džúdó. Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce (počet dotazů dle zvážení oponenta) 1. Mají úpolové sporty hostilitní základ avšak s plným vědomím dodržování sportovně etických zásad? 2. Recenzenta zaujalo již komentované pětiverší, které je zřejmě mottem pracovního úsilí a následných výsledků habilitace. Prosím o laskavé vysvětlení jeho významu. Závěr Předložený disertační spis PhDr. Bc. Zdenko Reguliho, Ph.D. je velmi zajímavě, netradičně zpracován a přináší některé nové poznatky z velmi málo známé oblasti džódó. Je psán odpovídajícím jazykem bez větších nepřesností a celkovým přístupem rozšiřuje vědecké poznání ve sféře historie a současnosti úpolových sportů. Habilitační práce Zdenko Reguliho „Džúdó na olympijských hrách“ splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Kinantropologie. Brno, 3.10.2011 Prof.PhDr.Michal Charvát,CSc.