MASARYKOVA UNIVERZITA Příloha c. 11 Posudek oponenta habilitační práce Masarykova univerzita Fakulta Fakulta sportovních studií Obor řízení Kinantropologie PhDr. Magdaléna Hagovská, Ph.D, Cert. MDT. Uchazeč Pracoviště uchazeče Habilitační práce (název) Masarykova Univerzita v Brne, Fakulta sportovních studií Hodnotenie efektu tréningu kognitívnych funkcií v kombinácii s pohybovým programom u seniorov s miernym kognitívnym deficitom Oponent Pracoviště oponenta prof. MUDr. Marcela Griinerová Lippertová, Ph.D. Klinika rehabilitačního lékařství FNKV Šrobárova 50, 100 00 Praha 10 Text posudku Práce se věnuje významné problematice, které souvisí se stárnutím populace. Ve stáří narůstá kognitivní deficit. Dochází ke zhoršování pozornosti a paměti, snížení psychomotorického tempa a objevují se poruchy rovnováhy, což negativně ovlivňuje vykonávaní běžných denních aktivit. Habilitační práce je rozdělena do 3 částí a má rozsah 175 stránek bez zohlednění příloh. 1. část obsahuje všeobecné informace 2. část se zabývá vztahem stárnutí kognitivních funkcí a poruchu rovnováhy a 3. část obsahuje vlasmi výzkum. V teoretické části zpracovává problematiku kognitivních funkcí. Zaměřuje se na lehkou kognitivní poruchu a možnosti ovlivnění různými rehabilitačními postupy. Věnuje se vztahu mezi kognitivními a posturálními funkcemi. Popisuje využití balančních cvičení v gerontológii. V experimentální práci je hodnocen vliv kognitivního tréninku metodou CogniPlus v kombinaci s dynamickým balančním tréninkem na kognitivní domény, posturální kontrolu, riziko pádů, aktivity každodenního života a kvalitu života v porovnaní s balančním tréninkem samotným. 80 seniorů s mírným kognitivním deficitem bylo rozděleno do experimentální a kontrolní skupiny. Obě skupiny absolvovali denně 30 minut pohybového - dynamického balančního 1 MASARYKOVA UNIVERZITA tréninku. Experimentální skupina navíc absolvovala progresívni kognitivní trénink CogniPlus (20 terapii, 2 krát týdně). Psychologické vyšetření kognitivních a psychomotorických schopností bylo realizované pomocí neuropsychologické baterie standardizovaných testů obsahující například Sluchový paměťový test (AVLT), Addenbrookský kognitivní test (ACE) a Stroopov test. Posturální kontrola byla hodnocená prostřednictvím BESTestu a riziko pádů testem Tinnetiové a 4 formami testu Up and Go. Běžné denní aktivity (ADL) byly hodnocené Bristolskou škálou a testem kvality života podle Spitzera. Práce poukazuje na významné propojení mezi kognitivními a posturálními funkcemi, a zvládáním běžných denních aktivit a na zvýšení efektivity balančních cvičení v kombinaci s kognitivním tréninkem. Tato terapie měla větší dopad na kognitivní funkce, posturální funkce, riziko pádů a vykonávání běžných denních aktivit. Souhrnném si dovoluji podotknout, že práce se mi líbila, pokládám téma za velmi aktuální a přínosné. Soubor literatury byl velmi dobře zpracován, autorka zhodnocuje stav literatury a odkazuje na vlastní poznatky což je zejména v rámci diskuze práce velmi přínosné. Myslím že výstup práce bude mít možnost ovlivnit terapii nejen pacientů s mírným kognitivním deficitem, ale též pacientů s různými neurologickými onemocněními. Pokládám možností ambulantní terapie jakou velmi přínosné. Stav kognice pacienta je nejen důležitý pro jeho . schopnosti v denním a pracovním životě ale též i pro schopnost a motorického učení a vývinu motorických schopností a kompenzačních strategií. Za přínosné pokládám též, že výstup terapie je hodnocečn nejen pomocí assessmentu neurologických a senzomotorických funkcí ale autorka, cílí též na možnost transferu získaných dovedností do denního života a jejich vliv na zlepšení kvality života pacientů. Práce může mít využití pro klinickou praxi a vést k doporučení zařazování tzv. duál tasking do péče o seniory. Jak autorka sama uvádí, bylo by vhodné sledovat dlouhodobý efekt a upřesnit dávkování s ohledem na únavnost, jak také ověřit další možnosti intervencí. 2 IMI MASARYKOVA UNIVERZITA Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce Z textu metodiky mi nebylo úplně jasné, jakým způsobem trénink probíhal, jestli se jednalo o trénink jednotlivce nebo trénink skupinový. Byl zkoumán vliv skupinové terapie versus terapie jednotlivce na effekt tréninku? Bylo uvažováno o kombinaci tréninku kognitivních funkcí v přímé souvislosti, nejen v návaznosti, s pohybovou aktivitou? Byl zkoumán vliv motivační složky nebo cíleného feedback na výsledek terapie? Závěr Habilitační práce PhDr. Magdalény Hagovské, Ph.D, Cert. MDT. „Hodnotenie efektu tréningu kognitívnych funkcií v kombinácii s pohybovým programom u seniorov s miernym kognitívnym deficitom" splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Kinantropologie. / ...— / V Praze dne 4.4.2017 / podpis 3