Příloha 7: Posudek oponenta habilitační práce
Masarykova univerzita Fakulta
Habilitační obor
Ekonomi cko -správní
Veřejná ekonomie a regionální rozvoj
Habilitační práce
Uchazeč Pracoviště
Ing. Milan Jan Puček, MBA, Ph.D.
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd; Soukromá vysoká škola Znojmo; Národní zemědělské muzeum Řízení a rozvoj samospráv s využitím metod přenesených ze ziskového sektoru - na příkladu BSC, marketingu, benchmarkingu, racionálních úspor, FMEA.
Oponent Pracoviště
doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc.
Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity
Text posudku
a) Aktuálnost předložené habilitační práce
Předložená práce má formu souboru uveřejněných vědeckých prací doplněných komentářem habilitanta. Dle mého názoru je v souladu s dosavadním vědecko-pedagogickým profilem autora, který se dlouhodobě věnuje nástrojům řízení veřejného sektoru přeneseným ze soukromého sektoru, zejména nástrojům kvality, ale také např. marketingu a dále procedurám spjatými s racionálními úsporami, antikorupčním aktivitám apod. Jedná se tedy o problematiku, ke které již publikoval řadu statí i podnětných monografií.
Lze proto přivítat i tuto habilitační práci, která se z aspektu nových moderních přístupů a metod na základě vlastní praxe a realizovaných výzkumů (primárních i sekundárních) zamýšlí nad problémem zvyšování kvality, výkonnosti a efektivity veřejného sektoru v segmentu samospráv cestou transferu nástrojů ze soukromého sektoru.
b) Zvolené metody zpracování
Ing. Milan Puček, MBA, Ph.D. se v habilitační práci po teoreticko-metodologické stránce opírá o koncept NPM. V jednotlivých textech (publikacích) pak používá jak obecně vědní metody (deskripce, analýza, syntéza, analogie, komparace, indukce, dedukce atd.), tak i metody empirické (strukturovaný rozhovor) a zejména formu případových studií, na jejichž základě získává informace, které pak s ohledem na předmět zkoumání podrobuje ekonomické analýze.
Postup, který autor používá je logicky korektní. Celkově konstatuji, že habilitant osvědčuje dovednost sofistikované analýzy použitých zdrojů, přičemž prokazuje komplexní přehled o prezentovaných metodách. V tomto smyslu autor také osvědčuje znalost relevantní odborné literatury české i zahraniční provenience.
c) Výsledky habilitační práce s uvedením, jaké poznatky přinesla
Habilitační práce aktuálně a vhodně reaguje na nové možnosti sledování kvality a měření výkonnosti veřejného sektoru v segmentu samospráv, které přinášejí reformy veřejné správy a veřejných financí, které v ČR proběhly (resp. doposud probíhají) a jim imanentní nástroje transponované a implementované ze soukromého sektoru.
Práce je rozčleněna na úvodní kapitolu a šest komentovaných teoretických textů, které
prezentují výsledky výzkumu autora. Úvodní kapitola vymezuje koncepci předkládaného souboru publikací, osvětluje teoretická východiska a současný stav výzkumu v předmětné oblasti, dokládá použité metody a exploatované datové soubory. Následně shrnuje získané poznatky a hodnotí cíle habilitační práce a její přínos, včetně určení možných směrů dalšího výzkumu.
První komentovaná stať „Strategie public management - selected experiences with BSC implementation" se zaměřuje na využití metody BSC na příkladu města Vsetína, kde důraz je položen na strategické řízení dané municipality. Druhý text „Marketing muzeí: případová studie muzeí Zlínského kraje se orientuje na možnost uplatnění marketingu v pěti krajských muzeích zřizovaných Zlínským krajem z hlediska volby vhodných marketingových strategií. Třetí článek „Collaborative benchmarking of municipalities in the Czech Republic - current experience" se věnuje benmarkingu obcí a to zejména z pohledu výkonnosti a efektivity.
Čtvrtá stať „Theory and Practice of the Public Sector Savings: Case of Czech regions*' identifikuje a analyzuje možnosti racionálních úspor v samosprávě. Pátý text představuje kapitolu v monografii „Metody a nástroje dosahování úspor a vytváření štíhlé administrativy". Obě publikace spolu souvisejí a dokládají potenciální směry úspor (eliminace iracionálního „plýtvání" zdrojů ve veřejném sektoru) a možnou redukci administrativních nákladů, včetně využití disponibilního instrumentária (přeneseného z tržní sféry) v těchto procesech. Šestý příspěvek „Vedou vyšší výdaje na úředníka k nižšímu riziku korupce? Analýza českých krajů" využívá metodu FMEA pro analýzu rizika korupce. .
Všechny zařazené publikace v souboru tvoří kohézni a komplementární komplex, který je zaměřen na problematiku řízení samospráv (včetně jejich organizací) z hlediska transferu portfolia vybraných metod ze soukromého do veřejného sektoru v souvislostech konceptu NPM, jehož prvky byly - v té či oné podobě - začleněny do jednotlivých etap reforem veřejné správy a reforem veřejných financí aktuálně realizovaných v ČR. Za cennou, je možné pokládat i skutečnost, že autor - prezentující uvedené procesy formou případových studií - se osobně na transpozici a implementaci uvedených metod podílel, inicioval je a testoval je na různých manažerských funkcích v rámci veřejné správy, resp. veřejného sektoru.
d) Význam pro společenskou praxi, nebo pro další rozvoj vědy
Praktickým přínosem jsou zjištěné poznatky a formulována doporučení pro implementaci metod kvality, výkonnosti a efektivnosti, jakož i pro volbu jednotlivých nástrojů ve vybraných institucích veřejného sektoru v segmentu územní samosprávy (obce, kraje, příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky). Poznatky zjištěné v práci mohou sloužit jak k edukačním účelům, tak i jako zdroj informací pro management územní samosprávy. Jak je patrné, habilitační práce přináší nové aplikované poznatky v oblasti teorie kvality, výkonnosti a efektivnosti veřejného sektoru a jeho měření a návrhy postupů pro kalkulaci hodnoty rizika korupce dle metodiky FMEA.
e) Splnění sledovaných cílů
V habilitační práci jsou stanoveny dva cíle. Hlavním cílem habilitační práce je prostřednictvím šesti vybraných prací (doplněných komentářem), analyzovat a diskutovat na konkrétních příkladech z praxe, zkušenosti a přínosy, ale současně i omezení, disponibilních metod přenesených ze soukromého sektoru do managementu územní samosprávy v kontextu konceptu NPM. Druhým cílem práce je pak vyhodnotit, zda transfer sledovaných metod přispěl k efektivnějšímu řízení vybraných municipalit nebo samosprávou zřizovaných organizací.
Uvedené cíle více zdůrazňují aplikační zaměření habilitace, kdy vědecký přínos je spatřován právě ve shrnutí dosavadní poznatkové báze předmětné problematiky, její
klasifikaci, selekci a predikaci z hlediska formulace optimálních doporučení pro fungování zkoumaných institucí (územních samospráv a jejich organizací) z aspektu praktické implementace metod kvality, výkonnosti a efektivnosti. V tomto smyslu konstatuji, že dané cíle byly splněny.
Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce
1. V územní samosprávě (na rozdíl od státní správy) lze rozlišit dvě personální vrstvy řízení a to management volený a management profesionální. Jaká je role obou vrstev managementu při implementaci metod zkoumaných autorem habilitace?
2. Autor analyzuje možnosti transferu metod ze soukromého do veřejného sektoru v segmentu územní samosprávy na příkladu vybraných institucí. Bylo by možné uspořádat (klasifikovat) „vhodné" („doporučované") uplatnění sledovaných metod z hlediska typů organizací (např. kraj, obce III., II., I., příspěvkové organizace) nebo z aspektu jejich funkčního zaměření (např. v oblasti vzdělávacích, sociálních, zdravotních, kulturních služeb apod.)?
Závěr
Habilitační práce Milana Jana Půčka „Řízení a rozvoj samospráv s využitím metod přenesených ze ziskového sektoru - na příkladu BSC, marketingu, benchmarkingu, racionálních úspor, FMEA" splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Veřejná ekonomie a regionální rozvoj.
Brno, dne 31. 12. 2014
Jan Šelešovský