MASARYKOVA UNIVERZITA Posudek oponenta habilitační práce Masarykova univerzita Fakulta Obor řízení Uchazeč Pracoviště uchazeče Habilitační práce (název) Oponent Pracoviště oponenta Ekonomicko-správní fakulta Veřejná ekonomie Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D. Katedra veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulta Masarykova univerzita Efektivnost výdaju obcí na nakládání s odpady - Vybrané faktory doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. Fakulta lesnická a dřevařská Česká zemědělská univerzita v Praze Text posudku: Předložená habilitační práce se zabývá efektivností výdajů obcí při nakládání s odpady. Toto téma považuji za velice aktuální. Tak jak je v práci zmíněno, nelze se spokojit s tím, že výdaje obcí na ochranu životního prostředí a tedy i na odpadové hospodářství, jsou poměrně vysoké a stále rostou. Je z toho zřejmý význam těchto výdajů do budoucna a proto je důležité zabývat se efektivností těchto výdajů po stránce teoretické i po stránce praktické a nedopustit plýtvání veřejnými finančními prostředky. Svým zaměřením se jedná o jednu z mála prací, která u nás řeší tuto aktuální problematiku a lze ji z tohoto důvodu považovat za přínosnou. Na práci lze ocenit celkový přístup řešení, který je zřejmý ze struktury práce. Zabývá se teoretickými východisky, výdaji na nakládání s odpady obcí, faktory efektivnosti výdajů obcí. a vybranými faktory efektivnosti. Metodický přístup je z obecného pohledu uveden v úvodní části práce a konkrétně v jednotlivých kapitolách podle uvedeného členění. Vedle vlastního metodického postupu lze ocenit obsáhlou rešerši k jednotlivým okruhům řešení. Cíle práce jsou uvedeny v úvodní kapitole. Vedle definování obecného cíle, tj. provést kritickou rešerši faktorů efektivnosti výdajů na odpadové hospodářství ve vztahu k současnému stavu poznání v dané oblasti a prozkoumat, které z faktorů definovaných v tuzemských i zahraničních studiích reálně ovlivňují nákladovou efektivnost výdajů na odpadové hospodářství obcí v praxi, je uvedeno 5 dílčích cílů. V návaznosti na publikované výsledky lze konstatovat, že všechny stanovené cíle byly splněny. Z hlediska řešení efektivnosti veřejných výdajů považuji za důležitou úvahu nad pojmem efektivnosti, který se v oblasti veřejných financí a ochrany životního prostředí obtížně definuje. V této souvislosti bych rád upozornil na ojedinělou publikaci OECD (vedle v práci citované publikace Competition in Local Services: Solid Waste Management) z roku 2006 „Cost-Benefit Analysis and the Environment", kde jsou uvedeny oceňovací metody využívané členskými státy OECD při analýzách souvisejících s ochranou životního prostředí. i IM) MASARYKOVA UNIVERZITA Ze zabezpečování veřejných služeb v odpadovém hospodářství je zřejmé, tak jak je v práci konstatováno, neefektivní fungování veřejného sektoru a existence selhání státu vinou interních nebo externích faktorů. Z toho vyplývá nutnost sledovat a vyhodnocovat efektivnost výdajů na odpadové hospodářství a hledat vhodné faktory efektivnosti. Jak je dále uvedeno je zřejmé, že výsledky hodnocení jsou závislé nejen na faktorech, ale také na metodě hodnocení. Z hlediska získání dostatečných dat je významná druhá kapitola, která hodnotí různé zdroje dat. Jak je zde uvedeno, výdaje na odpadové hospodářství tvoří v ČR průměrně více než 50 % všech běžných výdajů vynakládaných do oblasti životního prostředí a více než 4 % celkových výdajů obcí. Je zde dále uvedeno, že data jsou shromažďována již od roku 1997. K tomu bych poznamenal, že data ze strany MF a CSU byla sledována již dříve, ale s menší spolehlivostí a bez možnosti komparace s jinými státy. V práci jsou uvedeny i současné 3 zdroje dat (CSU, MF ČR a EKO-KOM, a.s.) není však pro úplnost zmíněn systém sledování dat o odpadovém hospodářství na MŽP, vyplývajícím ze zákona o odpadech. Vedle využitelnosti dat by mohla být také posouzena kvalita dat. Jak je v závěrech této kapitoly uvedeno, z analýzy celkových výdajů je patrné, že rozdíly ve výdajích nejsou jen u velikostních skupin obcí, ale také v různých regionech. Tyto výdaje mají rostoucí tendenci, a proto je upozorněno na velký potenciál pro jejich snižování. Klíčová je kapitola třetí, která definuje faktory efektivnosti výdajů obcí na nakládání s odpady. V této kapitole bych chtěl upozornit na tabulku 17, kde není zřejmé, zda do vzorku obcí byla zahrnuta Praha. Na str. 74 není zcela zřejmé, jak byly vybrány faktory efektivnosti. Z této kapitoly jsou významné závěry. Mezi faktory, které aktéři veřejných politik vnímají jako klíčové, náleží počet obyvatel a demografické aspekty, kvalita služeb, frekvence svozu a meziobecní spolupráce. S výjimkou kvality byly tyto činitele vyhodnoceny jako zásadní i v rámci ekonometrické analýzy. Z hlediska rešerší zahraničních zkušeností bylo výjimečné, že faktor počtu obyvatel má silnější korelaci s výdaji než množství komunálního odpadu. Výsledky porovnání teorie a praxe ve vztahu k faktorům efektivnosti výdajů prokázaly, že pro hodnocení efektivnosti není významný pouze výběr vysvětlujících proměnných, ale také způsob samotného hodnocení. Kapitola čtvrtá se zabývá případovými studiemi u vybraných faktorů na základě předchozí kapitoly. V této kapitole bych chtěl upozornit, že v tabulce 34 jsou uvedeny výsledky hypotéz, tyto hypotézy však nejsou předem blíže formulovány. K otázce, jakou roli hraje kontrahování a jak ovlivňuje nákladovou efektivnost výdajů na odpadové hospodářství obcí, bych chtěl upozornit na příspěvek prof. Pavla Public Procurement Market and the Municipal Waste Management uveřejněný v tomto roce ve sborníku z konference Theoretical and Practical Aspects of Public Finance 2016 (DOI 10.18267/pr.2016.sed.2155.8). Je zde poukazováno na situaci v českých regionech, která jasně ukazuje oligopolní strukturu, která nepřináší dostatečný tlak na ceny. Výsledkem by mohly být vyšší náklady, zejména v malých obcích. Závěrem považuji za nutné vyzdvihnout metodický přístup autorky k hodnocení efektivnosti výdajů obcí na odpadové hospodářství. Je zřejmé, že touto problematikou se zabývá již delší dobu, na druhé straně v práci předkládá výsledky, které ještě nebyly publikované. Předložené výsledky dokládají význam habilitační práce pro teorii i praktické využití v podmínkách České republiky i v mezinárodním kontextu. 2 IMI MASARYKOVA UNIVERZITA Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce: 1) Na str. 71 je popisován vzorek čtyřiceti obcí s nejnižšími výdaji na odpadové hospodářství na obyvatele a nejnižším rozdílem mezi výdaji a příjmy na obyvatele. Jedná se o veškeré příjmy z odpadového hospodářství? V souvislosti s příjmy existuje vztah mezi výdaji na komunální odpady a výší místních poplatků, resp. jejich stimulačním účinkem? 2) Z provedené rešerše literatury vyplývá, že z analyzovaných faktorů se počet obyvatel v zahraničních výzkumech téměř nevyskytuje. Jak lze vysvětlit, že faktor počtu obyvatel je u nás významnější než v zahraničí? 3) Z výsledků práce vyplývá, že bude potřebný další výzkum v dané oblasti. Lze přesto uvést, ve smyslu cíle práce, jaké jsou nová teoretická zobecnění pro oblast vědecké teorie? Habilitační práce Mgr. Ing. Jany Soukopové, Ph.D. „Efektivnost výdajů obcí na nakládání s odpady - Vybrané faktory" splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Veřejná ekonomie. Závěr f V Praze dne 29. prosince 2016 3