Masarykova univerzita Filozofická fakulta
r
Ustav slavistiky
Ruský jazyk
Mgr. Lukáš Plesník
Fungování analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině
Disertační práce
Školitel: doc. PhDr. Aleš Brandner, CSc.
Brno 2018
Prohlášení
Prohlašuji, že předloženou disertační práci, vypracovanou pod vedením vedoucího práce doc. PhDr. Aleše Brandnera, CSc, jsem vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenných zdrojů a literatury.
V Kel či-Komárovi cích dne 22. ledna 2018
Lukáš Plesník
Poděkování
Na tomto místě bych velmi rád poděkoval doc. PhDr. Aleši Brandnerovi, CSc, za laskavou podporu, cenné rady a odborné konzultace, které mně během vzniku disertační práce byly velmi nápomocny.
Poděkování patří rovněž všem kolegům z domácího pracoviště KSL FF OU, zejména doc. PhDr. Ireně Bogoczové, CSc, doc. PhDr. Zdeňce Nedomové, Ph.D., a PhDr. Simoně Mizerové, Ph.D. Zvláště velké poděkování náleží rodině, a to za tvůrčí zázemí, které mně během psaní práce poskytla. Za četné podněty, rady a věcné připomínky děkuji také přátelům, především Mgr. Ing. Lukáši Maršíkovi a Mgr. Janě Orlíkové.
OBSAH
ÚVOD......................................................................................................................................................8
1 METODOLOGICKÁ KONCEPCE DISERTAČNÍ PRÁCE.......................................................12
2 AKTUÁLNÍ TENDENCE V JAZYCÍCH SLOVANSKÉHO AREÁLU
(NA PŘÍKLADU RUŠTINY, ČEŠTINY A POLŠTINY).................................................................15
2.1 Demokratizace a liberalizace jazyka, jazyková globalizace.........................................................16
2.1.1 Aktuální lexikálni procesy...................................................................................................19
2.1.2 Aktuálni gramatické procesy................................................................................................20
2.2 Internacionalizace slovní zásoby..................................................................................................21
2.3 Analytizmus a aglutinace.............................................................................................................24
3 ANALYTICKÁ ADJEKTIVA.........................................................................................................27
3.1 Analytická adjektiva a jejich terminologická nominace..............................................................27
3.2 Analytická adjektiva a jejich vymezení v tzv. širokém a úzkém pojetí.......................................31
3.2.1 Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí.............................................................................33
3.2.1.1 Pohled A. A. Reformatského.........................................................................................33
3.2.1.2 Pohled M. V. Panova.....................................................................................................35
3.2.1.3 Způsoby třídění analytických adjektiv tzv. širokého pojetí...........................................41
I. Klasifikace J. Gazdy..........................................................................................................42
II. Klasifikace Je. I. Golanovové...........................................................................................43
III. Klasifikace V. Beniniho..................................................................................................44
IV. Klasifikace L. Mrovécové...............................................................................................46
V. Klasifikace J. Kesnera et al..............................................................................................49
VI. Klasifikace Z. Nedomové...............................................................................................51
3.2.1.4 Kritická reflexe analytických adjektiv tzv. širokého pojetí...........................................53
3.2.2 Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí...............................................................................54
3.2.2.1 Analytická adjektiva v normativních mluvnicích ruštiny 50. - 80. let..........................55
3.2.2.2 Morfologicko-lexikální specifika analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí.................57
3.3 Analytická adjektiva j ako lexikálni konverzní jednotky..............................................................60
3.4 Analytická adjektiva j ako strukturní komponent analytických konstrukcí..................................62
3.5 Analytická adjektiva v české a polské lingvistice........................................................................64
3.5.1 Analytická adjektiva v české lingvistice..............................................................................64
3.5.1.1 Analytická adjektiva v normativních mluvnicích češtiny.............................................64
4
3.5.1.2 Analytická adjektiva v pracích českých lingvistů.........................................................66
3.5.2 Analytická adjektiva v polské lingvistice.............................................................................70
3.5.2.1 Analytická adjektiva v normativních mluvnicích polštiny............................................70
3.5.2.2 Analytická adjektiva v pracích polských lingvistů........................................................71
4 PREFIXOIDY A ŘECKO-LATINSKÉ FORMANTY A JEJICH POZICE V RÁMCI ANALYTICKÝCH ADJEKTIV.........................................................................................................74
4.1 Prefixoidy jako typy morfémů přechodného typu........................................................................74
4.1.1 Afixoidy a jejich terminologická nominace.........................................................................74
4.1.2 Kvaziprefixální konstrukce..................................................................................................76
4.1.3 Kvaziprefixace v pojetí J. Jiráčka.........................................................................................78
4.2 Řecko-latinské formanty jako významný komponent terminologické slovotvorby.....................80
4.2.1 Typy konstrukcí s řecko-latinským formantem....................................................................82
4.2.2 Přehled nej produktívnej sich kvaziprefixálních řecko-latinských formantů.........................82
5 ANALYTICKÁ ADJEKTIVA V RUŠTINĚ, ČEŠTINĚ A POLŠTINĚ......................................86
5.1 Charakteristika dokladového materiálu z hlediska praktického konceptu práce..........................86
5.1.1 Dokladový materiál ruštiny..................................................................................................86
5.1.2 Dokladový materiál češtiny..................................................................................................87
5.1.3 Dokladový materiál polštiny................................................................................................87
5.2 Zpracování dokladového materiálu..............................................................................................88
6 ANALYTICKÁ ADJEKTIVA V RUŠTINĚ..................................................................................90
6.1 Charakteristika analytických adjektiv v ruštině...........................................................................90
6.2 Morfologicko-lexikální analýza analytických adjektiv v ruštině.................................................91
6.3 Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí.......................................................................................94
6.3.1 Sémantická analýza..............................................................................................................95
6.3.2 Strukturní analýza..............................................................................................................101
6.3.2.1 Poziční aspekt..............................................................................................................101
6.3.2.2 Konektivní aspekt........................................................................................................103
6.3.2.3 Kvantitativní aspekt.....................................................................................................104
6.3.3 Etymologická analýza........................................................................................................105
6.4 Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí...................................................................................108
6.4.1 Sémantická analýza............................................................................................................109
6.4.2 Strukturní analýza..............................................................................................................113
6.4.2.1 Poziční aspekt..............................................................................................................113
5
6.4.2.2 Konektivní aspekt........................................................................................................114
6.4.2.3 Kvantitativní aspekt.....................................................................................................115
6.4.3 Etymologická analýza........................................................................................................115
7 ANALYTICKÁ ADJEKTIVA V ČEŠTINĚ.................................................................................118
7.1 Charakteristika analytických adj ektiv v češtině.........................................................................118
7.2 Morfologicko-lexikální analýza analytických adjektiv v češtině...............................................119
7.3 Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí.....................................................................................122
7.3.1 Sémantická analýza............................................................................................................122
7.3.2 Strukturní analýza..............................................................................................................126
7.3.2.1 Poziční aspekt..............................................................................................................126
7.3.2.2 Konektivní aspekt........................................................................................................127
7.3.2.3 Kvantitativní aspekt.....................................................................................................128
7.3.3 Etymologická analýza........................................................................................................129
7.4 Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí...................................................................................131
7.4.1 Sémantická analýza............................................................................................................132
7.4.2 Strukturní analýza..............................................................................................................135
7.4.2.1 Poziční aspekt..............................................................................................................135
7.4.2.2 Konektivní aspekt........................................................................................................135
7.4.2.3 Kvantitativní aspekt.....................................................................................................136
7.4.3 Etymologická analýza....................................................................................................137
8 ANALYTICKÁ ADJEKTIVA V POLŠTINĚ..............................................................................139
8.1 Charakteristika analytických adjektiv v polštině........................................................................139
8.2 Morfologicko-lexikální analýza analytických adjektiv v polštině.............................................140
8.3 Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí.....................................................................................142
8.3.1 Sémantická analýza............................................................................................................143
8.3.2 Strukturní analýza..............................................................................................................146
8.3.2.1 Poziční aspekt..............................................................................................................146
8.3.2.2 Konektivní aspekt........................................................................................................147
8.3.2.3 Kvantitativní aspekt.....................................................................................................148
8.3.3 Etymologická analýza........................................................................................................149
8.4 Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí...................................................................................151
8.4.1 Sémantická analýza............................................................................................................152
8.4.2 Strukturní analýza..............................................................................................................154
8.4.2.1 Poziční aspekt..............................................................................................................155
6
8.4.2.2 Konektivní aspekt........................................................................................................155
8.4.2.3 Kvantitativní aspekt.....................................................................................................156
8.4.3 Etymologická analýza........................................................................................................157
9 KOMPARATIVNÍ REFLEXE ANALYTICKÝCH ADJEKTIV V RUŠTINĚ, ČEŠTINĚ
A POLŠTINĚ......................................................................................................................................159
9.1 Komparativní reflexe dokladového materiálu............................................................................160
9.2 Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí.....................................................................................161
9.2.1 Komparativní reflexe sémantické analýzy.........................................................................161
9.2.2 Komparativní reflexe strukturní analýzy............................................................................162
9.2.3 Komparativní reflexe etymologické analýzy.....................................................................166
9.3 Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí...................................................................................169
9.3.1 Komparativní reflexe sémantické analýzy.........................................................................169
9.3.2 Komparativní reflexe strukturní analýzy............................................................................171
9.3.3 Komparativní reflexe etymologické analýzy.....................................................................174
ZÁVĚR................................................................................................................................................176
PE3IOME............................................................................................................................................180
STRESZCZENIE...............................................................................................................................185
SUMMARY........................................................................................................................................189
LITERATURA...................................................................................................................................193
Nonnativní literatura a slovníky......................................................................................................193
Sekundární literatura........................................................................................................................196
Internetové zdroje a databáze...........................................................................................................201
SEZNAM GRAFŮ.............................................................................................................................202
7
ÚVOD
Disertační práce Fungování analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině je věnována problematice morfologicky nezformovaných, tj. nevyhraněných výrazů, plnících ve vztahu k řídící lexikální jednotce determinační, resp. atributivní funkci. Tyto morfologicky nezformováné lexikální jednotky jsou hlavním předmětem předložené práce.
Prvotní problém uchopení těchto jednotek spočívá v jejich terminologické nominaci. Na základě prostudovaných odborných pramenů je třeba zdůraznit značnou terminologickou nejednotnost, roztříštěnost až nestálost zkoumaných výrazů. Rada lingvistů, zabývající se danou problematikou, zpravidla přichází s novými termíny, čímž na jednu stranu obohacuje terminologický fond těchto jednotek, avšak na druhou stranu tak vnáší ještě větší nepřehlednost a nesystémovost v jejich terminologickém uchopení (viz kap. 3.1). Proto považujeme za nutné již zde, bezprostředně v úvodu disertační práce, zdůraznit naše terminologické vymezení, které koresponduje s termínem ruského lingvisty M. V. Panova, analytické adjektivum. Pod termínem analytické adjektivum rozumíme morfologicky nezformovaný výraz s atributivní funkcí, jemuž v české a polské lingvistické terminologii zpravidla odpovídají termíny nesklonné adjektivum, resp. przymiotnik nieodmienny. Vzhledem k jednotnosti, ustálenosti či větší terminologické přehlednosti práce se tedy ve všech třech zkoumaných jazycích přikláníme k užívání termínu analytické adjektivum. Výraz analytický v užití terminologické nominace analytické adjektivum chápeme tedy jako synonymum k slovům neohebný, neměnný či nesklonný.
Zkoumání problematiky analytických adjektiv, tj. lexikálních jednotek korespondujících s touto terminologickou nominací, vychází zejména z učení ruských lingvistů A. A. Reformatského a M. V. Panova, kteří se k definici těchto jednotek vyjádřili v řadě odborných statí. Autorem termínu analytické adjektivum je A. A. Reformatský, který v roce 1937 představuje novou kategorii nezformovaných výrazů, které pojmenovává jako analytická adjektiva. Na počátku 70. let 20. století tuto problematiku významně rozpracoval M. V. Panov, který uvádí rozsáhlou diachrónni klasifikaci 19 druhů analytických adjektiv. Tato klasifikace se stala výchozím bodem pro celkovou koncepci i zpracování naší disertační práce, na základě této klasifikace jsou definovány rovněž termíny analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí a analytická adjektiva tzv. širokého pojetí, s nimiž v práci pracujeme.
Nehledě na to, že počátky zkoumání problematiky analytických adjektiv sahají do 30. let 20. století, je aktuálnost daného tématu i dnes velmi vysoká. Podobou
8
analytických adjektiv disponují zpravidla přejaté výrazy, jejichž frekvence výskytu je v jazycích slovanského areálu v souladu se stále rostoucí jazykovou globalizací, internacionalizací, demokratizací či liberalizací stále vyšší. Proto tedy považujeme zpracovávanou problematiku za vysoce aktuální a potřebnou.
Plánovaný výstup disertační práce představují základní cíle, jež jsou doprovázeny dílčími cíli, kterých má být dosaženo při zpracování jednotlivých souborných analýz analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině.
Základní cíle disertační práce jsou:
1. fungování analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině z komparativního hlediska;
2. vypracování reprezentativního dokladového materiálu ruských, českých a polských analytických adjektiv;
3. provedení všestranné analýzy ruských, českých a polských analytických adjektiv.
Dílčí cíle disertační práce se zaměřují na řešení následujících úkolů:
1. na materiálu ruských analytických adjektiv provést:
a) sémantickou analýzu analytických adjektiv tzv. úzkého i širokého pojetí;
b) strukturní analýzu analytických adjektiv tzv. úzkého i širokého pojetí;
c) etymologickou analýzu analytických adjektiv tzv. úzkého i širokého pojetí;
2. na materiálu českých analytických adjektiv provést:
a) sémantickou analýzu analytických adjektiv tzv. úzkého i širokého pojetí;
b) strukturní analýzu analytických adjektiv tzv. úzkého i širokého pojetí;
c) etymologickou analýzu analytických adjektiv tzv. úzkého i širokého pojetí;
3. na materiálu polských analytických adjektiv provést:
a) sémantickou analýzu analytických adjektiv tzv. úzkého i širokého pojetí;
b) strukturní analýzu analytických adjektiv tzv. úzkého i širokého pojetí;
c) etymologickou analýzu analytických adjektiv tzv. úzkého i širokého pojetí. Vzhledem k tomu, že problematika analytických adjektiv je vlastní spíše ruštině,
resp. z ruské lingvistiky vychází, velký přínos disertační práce představuje zpracování paralel ve dvou západoslovanských jazycích, tj. češtině a polštině. V těchto jazycích zaujímá problematika analytických adjektiv okrajovou pozici, proto zde shledáváme jeden z hlavních vědeckých přínosů disertační práce. Česká a polská národní lingvistika nepracuje s termínem analytické adjektivum, užívá pouze termíny nesklonné adjektivum, resp. przymiotnik nieodmienny, které však korespondují spíše s analytickými adjektivy tzv. úzkého pojetí.
9
Problematika tzv. širokého pojetí analytických adjektiv v české a polské odborné literatuře absentuje. Při bližším zkoumání je možné si povšimnout zpracování problematiky afixoidů, resp. prefixoidů a sufixoidů, avšak další krok směrem k problematice právě analytických adjektiv tzv. širokého pojetí již nebyl učiněn. Naše disertační práce nahlíží zejména na problematiku prefixoidů, tj. specifických morfému přechodného typu, právě optikou analytických adjektiv tzv. širokého pojetí. V tomto pohledu lze rovněž shledávat značný přínos námi uchopené a následně zpracované problematiky.
Vědecký přínos disertační práce lze shledávat ve dvou rovinách, a to jak v rovině teoretické, tak v rovině praktické.
Teoretická část disertační práce uvádí obsáhlý náhled na tematiku analytických adjektiv, představuje návrh na komplexní sjednocení terminologie z oblasti analytických adjektiv právě pomocí jedné univerzální terminologické jednotky, kterou je analytické adjektivum. Dalším neméně důležitým záměrem práce je utřídit hlavní teoretické poznatky, jež primárně vycházejí z pramenných zdrojů sekundární literatury. Na základě shromážděné odborné literatury byly vytvořeny hlavní teoretické kapitoly (viz kap. 2, 3, 4), které přehledně a uceleně reflektují zkoumanou problematiku. V těchto kapitolách je problematika analytických adjektiv globálně demonstrována, počínaje aktuálními tendencemi v současné ruštině, češtině a polštině, přes vlastní zpracování problematiky analytických adjektiv, až k prefixoidům a řecko-latinským formantům, které představují morfémy přechodného typu, resp. analytická adjektiva tzv. širokého pojetí.
Teoretické poznatky disertační práce se opírají zejména o ruské pramenné zdroje a jsou podloženy zpravidla příklady ruských analytických adjektiv, jelikož jejich problematika je primárně vlastní ruštině a je zmiňována právě v řadě titulů ruské národní lingvistiky. Při zpracování teoretických kapitol jsme se snažili vycházet jak z tradiční normativní literatury, tak z literatury reflektující nej novější poznatky námi zkoumané oblasti.
Praktická část disertační práce obsahuje vlastní analýzu analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině z různých klasifikačních hledisek (sémantické, strukturní, etymologické). Prvotní fází ve zpracování rozsáhlé analýzy analytických adjektiv ve sledovaných jazycích bylo vytvoření obsáhlého dokladového materiálu, jenž výsledně čítá 1 472 analytická adjektiva. Tento materiál byl sestaven na základě reprezentativního lexikonu, který koresponduje se současným stavem jazyka. Podrobně jsou všechny lexikografické zdroje představeny v úvodní kapitole praktické části disertační práce (viz kap. 5.1). Druhá fáze představovala vlastní analýzu všech analytických lexikálních jednotek v ruštině, češtině a polštině. Pod touto analýzou rozumíme představení morfologicko-lexikální charakteristiky
10
analytických adjektiv (viz kap. 6.2, 7.2, 8.2), jejich sémantický, strukturní a etymologický rozbor, který je uveden na přikladu jednotlivých jazyků vždy zvlášť v rovině analytických adjektiv tzv. úzkého a širokého pojetí (viz kap. 6.3, 6.4, 7.3, 7.4, 8.3, 8.4).
Text disertační práce disponuje bohatým vnitřním členěním, zpracované informace jsou tříděny do kapitol vyššího a nižšího řádu.
Struktura disertační práce je tvořena devíti hlavními kapitolami, které představují základní osnovu prezentované problematiky. Ke kapitolám teoretického charakteru řadíme kapitoly č. 1, 2, 3 a 4 {Metodologická koncepce disertační práce, Aktuální tendence v jazycích slovanského areálu (na příkladu ruštiny, češtiny a polštiny), Analytická adjektiva, Prefixoidy a řecko-latinské formanty a jejich pozice v rámci analytických adjektiv), kapitoly č. 5, 6, 7, 8 a 9 reprezentují praktickou část {Analytická adjektiva v ruštině, češtině a polštině, Analytická adjektiva v ruštině, Analytická adjektiva v češtině, Analytická adjektiva v polštině, Komparativní reflexe analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině). Vstup do prezentované problematiky představuje úvod na počátku práce, na konci práce se nachází závěr, shrnutí v ruštině {Pe3K>Me), polštině {Streszczenie) a angličtině {Summary), přehled odborných pramenů a literatury {Normativní literatura a slovníky, Sekundární literatura, Internetové zdroje a databáze) a seznam grafických zobrazení, které věcně doplňují text disertační práce.
11
1 METODOLOGICKÁ KONCEPCE DISERTAČNÍ PRÁCE
Předložená disertační práce je z hlediska své struktury tvořena devíti hlavními kapitolami. První čtyři kapitoly reprezentují teoretické poznatky získané studiem odborných pramenů a literatury, následující kapitoly představují praktický koncept práce, který primárně vychází z teoretického základu, sekundárně je pak vystavěn zejména na různých metodách analýzy (klasifikační, vztahová, systémová) získaného dokladového materiálu.
Konkrétním metodologickým postupům, které byly nápomocny při zpracování jednotlivých kapitol disertační práce, předcházelo obsáhlé přípravné období v podobě odborných předmětů studovaného oboru, a to jak v první polovině doktorského studia (Obecná metodologie, Pramenné studium), tak v polovině druhé, během níž vlastní práce vznikala (Textová příprava).
Samotný postup vzniku disertační práce lze popsat v několika fázích, pro přehlednější demonstraci vyčleňujeme tři hlavní fáze. První fáze představovala vyhledávání, studium a třídění odborných pramenů a literatury. Všechny odborné zdroje uvádíme v poslední kapitole (viz Literatura), a to ve třech blocích, tj. Normativní literatura a slovníky, Sekundární literatura a Internetové zdroje a databáze. Druhá fáze spočívala ve vytvoření korpusu výchozího dokladového materiálu. Vlastní excerpta analytických adjektiv jsou podložena reprezentativními lexikografickými prameny, které reflektují aktuální lexikum současné ruštiny, češtiny a polštiny. Třetí fáze byla tvořena vlastním psaním disertační práce, přičemž primárně byly zpracovány kapitoly teoretické části (viz kap. 1, 2, 3, 4), následně kapitoly praktického charakteru (viz kap. 5, 6, 7, 8, 9).
Disertační práce je prací lingvistickou, proto pro potřeby jejího zpracování bylo využito vědeckých metod, resp. teoretických vědeckých metod. Z repertoáru tohoto typu metodologického zpracování byla užita zejména metoda analýzy jazykových dat, která výrazně dominuje při zpracování praktických kapitol disertační práce (viz kap. 6, 7, 8), nebyla však opomenuta ani metoda syntézy, které bylo využito při závěrečné komparativní reflexi analytických adjektiv všech tří zkoumaných jazyků (viz kap. 9). V dílčích částech práce byly rovněž využity metody srovnání, generalizace, indukce nebo analogie.
Dominantní metodu zpracování disertační práce představuje metoda analýzy jazykových dat, která byla aplikována v praktických kapitolách věnovaných vlastní analýze dokladového materiálu, tj. konkrétním analytickým adjektivům v ruštině, češtině a polštině. V kapitolách č. 6 (viz kap. Analytická adjektiva v ruštině), č. 7 (viz kap. Analytická adjektiva
12
v češtině) a č. 8 (viz kap. Analytická adjektiva v polštině) bylo využito několik druhů analýzy, tj. na excerpovaný materiál byly aplikovány zejména metody klasifikační, vztahové a systémové analýzy. Klasifikační analýza umožnila excerpovaná analytická adjektiva členit do jednotlivých tříd, vztahová analýza upozornila na vzájemné vztahy mezi jevy na sobě závislými či nezávislými, metoda systémové analýzy umožnila zkoumání analytických adjektiv s cílem pochopit je a v závěru práce vysvětlit. Tento závěrečný typ analýzy zkoumaných dat přechází v rámci struktury disertační práce plynule v metodu syntézy. Tato metoda, jak již bylo zmíněno, byla v maximální míře využita při zpracování závěrečného shrnujícího výstupu reprezentovaného kapitolou č. 9 (viz kap. Komparativní reflexe analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině).
Z hlediska dílčího zpracování praktických kapitol disertační práce jsme se opírali o funkčně-sémantický přístup, při němž jsme využili dílčích analytických metod, tj. metody sémantické, strukturní a etymologické analýzy. Díky metodě sémantické analýzy byly určeny konkrétní sémantické skupiny analytických adjektiv v ruštině, češtině i polštině. Metodou strukturní analýzy byl ve všech sledovaných jazycích zkoumán strukturní aspekt analytických adjektiv, tj. jejich pozice vůči řídícímu výrazu (poziční aspekt), způsob jejich připojení k řídící lexikální jednotce (konektivní aspekt) a počet komponentů tvořících analytické adjektivum (kvantitativní aspekt). Metodou etymologické analýzy byly definovány zdrojové jazyky všech analytických adjektiv dokladového materiálu ruštiny, češtiny a polštiny.
Jak uvádíme výše, metoda syntézy byla využita zejména při zpracování poslední kapitoly praktické povahy (viz kap. Komparativní reflexe analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině). Pomocí metody syntézy nám bylo umožněno setřídit všechny tři dílčí analýzy, tj. jednotlivé analýzy analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině (viz kap. 6, 7, 8), a na základě výchozích zjištění následně vytvořit závěrečný shrnující pohled nasledovanou problematiku. Metodou syntézy byly v závěru práce sledovány vzájemné souvislosti mezi analytickými adjektivy v ruštině, češtině a polštině, syntéza nám v obecném slova smyslu byla nápomocna k odhalení vnitřních zákonitostí fungování námi sledovaných analytických lexikálních jednotek.
Oba základní metodologické postupy disertační práce, tj. metoda analýzy jazykových dat a metoda syntézy, byly průběžně ve všech kapitolách doprovázeny srovnávací metodou. Metoda srovnání tedy rovněž náleží k hlavním metodologickým postupům při zpracování celé práce, jelikož hlavním cílem disertační práce je poukázat na fungování analytických adjektiv ve třech slovanských jazycích. Metoda srovnání byla nejvíce využita v závěrečné
13
kapitole (viz kap. Komparativní reflexe analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině), obdobně jako metoda syntézy, bylo jí využito ale i v teoretických kapitolách práce, a to zejména při demonstraci četných příkladů na materiálu tří námi zkoumaných jazyků.
V o něco menší míře byly v průběhu zpracování disertační práce využity teoretické vědecké metody generalizace, indukce a analogie. Tyto výzkumné metody však nelze opomíjet, i ony mají značný podíl na celkové metodologické koncepci práce.
Metoda generalizace byla využita zejména při zpracování dílčích shrnutí v závěru jednotlivých kapitol, stejně jako při zpracování závěrečných výstupů práce. Tyto výstupy jsou prezentovány jak v závěrečné shrnující kapitole, tak v samotném závěru disertační práce (viz Závěr).
V dílčích kapitolách bylo užito rovněž metody indukce, která je v obecném měřítku založena na zkoumání jednotlivých jevů, jejich popisů jako faktů a na následném zobecnění. V kontextu předložené disertační práce chápeme metodu indukce jako metodu odvozování všeobecných tvrzení, která vyplývají z dokladového materiálu na základě mnoha poznatků o jednotlivostech. Takto pojatá metoda indukce byla užita zejména při zpracování kapitol strukturní analýzy analytických adjektiv tzv. úzkého i širokého pojetí (viz v jednotlivých jazycích podkapitoly Poziční aspekt, Konektivní aspekt, Kvantitativní aspekt).
Za zmínku stojí rovněž výzkumná metoda analogie, jejímž základem je hledání totožného vztahu mezi zkoumanými jevy. Je však nutné podotknout, že výsledek analogické metody je třeba považovat pouze za pravděpodobný, nelze s ním operovat jako stvrzením nevyvratitelného charakteru. Vzhledem k tomu, že analogickou metodu je vhodné užívat spíše při tvorbě modelů, bylo jí proto využito v teoretické části práce při zpracování kapitoly pojednávající o roli analytických adjektiv v analytických konstrukcích (viz kap. 3.4). Pomocí dané metody bylo popsáno pět hlavních analytických konstrukcí, které představují základní strukturní vzorce různorodých spojení s analytickými adjektivy.
Vzhledem k obsáhlosti předložené disertační práce, k její členité struktuře a v neposlední řadě trojímu náhledu na zkoumanou problematiku z pohledu jednoho východoslovanského a dvou západoslovanských jazyků byly pro nás výše uvedené výzkumné metody velmi užitečné, a to jak při zpracování poznatků teoretického charakteru, tak při zpracování jednotlivých praktických částí.
14
2 AKTUÁLNÍ TENDENCE V JAZYCÍCH SLOVANSKÉHO AREÁLU (NA PŘÍKLADU RUŠTINY, ČEŠTINY A POLŠTINY)
Problematika analytických adjektiv je velice úzce spjata s mnoha aktivními procesy, které probíhají v posledních desetiletích v jazycích slovanského areálu. V souvislosti s geopo-litickými změnami počátku 90. let 20. století se ve slovanských jazycích projevily četné tendence, jež svými procesy ovlivnily (a dodnes ovlivňují) jejich lexikální i gramatickou rovinu1.
Již na konci 80. let 20. století se autorský kolektiv monografie Dynamika slovnej zásoby súčasnej slovenčiny (1989) zmiňuje o jazykových tendencích ve slovanských jazycích, které jsou považovány za charakteristické pro fungování spisovných jazyků. Autoři uvádějí tendence jako terminologizace a determinologizace lexika, intelektualizace jazyka, tvoření nových lexikálních jednotek či procesy univerbizace a multiverbizace (Horečky, Buzássyová, Bosák 1989: 245). Odborné lingvistické práce reflektující zmíněné jazykové tendence vznikaly následně v průběhu 90. let i v dalších slovanských národních jazycích, např. v ruštině PyccKUů h3uk Konua XX cmojiemun (1985-1995) v redakčním zpracování Je. A. Zemské, v češtině Český jazyk na přelomu tisíciletí v redakci F. Daneše, v polštině Najnowsze dzieje jqzyków slowiaňskich. Jezykpolski v redakční úpravě S. Gajdy.
Jedním z výrazných projevů jazykové situace současných slovanských jazyků je jejich dynamická povaha související s rozsahem a způsobem užívání jazyka. V ruštině, češtině a polštině, tedy slovanských jazycích, jež jsou hlavním předmětem zkoumání této disertační práce, lze pozorovat řadu aktivních procesů (jazykových tendencí) lexikální i gramatické povahy. Tyto procesy ve větší či menší míře nabourávají stav současného jazyka. Jejich přehled se pokusíme nastínit v následujících kapitolách .
1 Aktuálním jazykovým tendencím v ruštině, češtině a polštině je ze strany lingvistů průběžně od 90. let věnována značná (a dodnes stále neutuchající) pozornost. Velmi podrobně je téma zpracováváno v ruské lingvistice (N. S. Valginová, Je. V. Marinovová, Je. A. Zemská, L. V. Raciburská, M. Krongauz aj.), neméně se však problematice věnují i čeští lingvisté (F. Daneš, O. Martincová, D. Svobodová, P. Mitter, J. Mravinacová aj.) a polští lingvisté (K. Waszaková, E. Koriakowcewová, K. Ožóg, B. Walczak, S. Gajda aj.). Často se jedná o zpracování témat souvisejících s cizojazyčnými vlivy v jednotlivých národních jazycích.
2 E. Lotko upozorňuje na fakt, že jazykové tendence mají různý rozsah a intenzitu působení, tudíž je možné je z tohoto hlediska klasifikovat. E. Lotko definuje obecné (nadřazené) jazykové tendence a specifické (dílčí) jazykové tendence (Lotko 2009: 209). Z hlediska námi zpracovávané problematiky k obecným jazykovým tendencím řadíme demokratizaci, liberalizaci, globalizaci či intelektualizaci. K specifickým jazykovým tendencím řadíme všechny ostatní subtendence, jež mají souvislost zejména s lexikem daného jazyka: pasivizace / reaktivizace / aktualizace lexika, terminologizace / determinologizace lexika, internacionalizace lexika, analytizmus, aglutinace.
15
2.1 Demokratizace a liberalizace jazyka, jazyková globalizace
Společnost na přelomu 20. a 21. století prošla mnoha vývojovými proměnami, které více či méně ovlivnily mnoho oblastí společenského života. Ekonomické, politické či kulturní proměny společnosti se rovněž odrazily ve vývoji jednotlivých jazyků. Změny politickoekonomické povahy výrazně ovlivnily vývoj mnoha slovanských jazyků, zejména pak těch, které se do počátku 90. let 20. století nacházely pod vlivem Sovětského svazu. Tato slova potvrzuje i polská lingvistka K. Waszaková, která vnímá přelom tisíciletí jako období zásadního přelomu v dějinách východní Evropy se známými důsledky na celkový vývoj euroatlantického společenství. „Politické, ekonomické či společenské změny v zemích bývalého sovětského bloku se projevily v řadě kulturních změn, ve změnách mentality, životního stylu a přirozeně také v samotném jazyce" (Waszakowa 2005: 9, překlad autora). Závěr 20. století byl tedy pro jazyky slovanského areálu poměrně bouřlivým obdobím a tudíž se změna politické situace v mnohých zemích výrazně projevila i v dalším vývoji jednotlivých slovanských j azyků.
Ze tří jazyků zkoumaných v této disertační práci byla výše zmíněnými proměnami nejvíce zasažena ruština, která jako silně extrovertní jazyk byla a je konfrontována s mnoha jazykovými vlivy. Čeština (jazyk výrazně introvertní) a polština (z historického hlediska jazyk extrovertní) jsou ve vztahu k přejímání cizích slov zdrženlivější. Počet mluvčích obou jazyků je ve srovnání s počtem mluvčích ruštiny nižší, čeština a polština se více brání cizím jazykovým vlivům, a proto nejsou konfrontovány s vnějším prostředím do takové míry, jako silně extrovertní ruština. Nehledě na extrovertnost a introvertnost jednotlivých jazyků (Lotko 2009: 220), ve všech jazycích se do jisté míry projevují víceré vývojové proměny. Aktuálně probíhající změny se týkají jak celkové situace ve sledovaných jazycích, tak způsobů, jakými je ruština, čeština a polština užívána svými mluvčími. V souvislosti se zmíněnými společenskými procesy přelomu 20. a 21. století je tedy třeba zdůraznit, že tyto procesy ovlivňují nejen společnost jako celek, ale mají významný vliv i na samotný jazyk a formují jeho podobu.
K nej výraznější m vývojovým trendům, které lze v ruštině, češtině a polštině na počátku 21. století pozorovat, můžeme zařadit tendence označované jako demokratizace jazyka, resp. „zhovorovění" jazyka, liberalizace slovní zásoby či projevy jazykové globalizace.
16
Demokratizační jazykový trend v ruštině, češtině a polštině je možné chápat jako proces pozvolného „zhovorovění" jazyka . Česká lingvistka D. Svobodová zmiňuje tříúrovňovou terminologickou řadu, která je tvořena termíny demokratizace, pseudo-demokratizace a substandardizace. V souladu s naznačenou stratifikací se demokratizace, event. také „zhovorovění" jazyka, projevuje v podstatě ve všech jazykových rovinách. Její motivací je snaha přizpůsobit jazyk a jeho funkce aktuálním potřebám diferenciace různých typů jazykové komunikace, a to i za cenu toho, že dojde k porušování, popř. překračování dosavadních komunikačních zvyklostí a norem4. Pseudodemokratizace jazyka je chápána jako snaha autorů působících v médiích přiblížit se co nejvíce předpokládanému jazykovému vkusu čtenářů, diváků a posluchačů, tzn. co nejširší veřejnosti. Substandardizace je pak nástrojem procesu pseudodemokratizace, tzn. tendence k menší zdrženlivosti ve volbě jazykových prostředků a k nespisovnému vyjadřování (Svobodová 2009: 7)5.
Cnoeapb jiumeucmuHecKUX mepjuuHoe autorky T. V. Žerebilo rozlišuje v souvislosti s demokratizací jazyka dva základní pojmy, tj. demokratizaci spisovného jazyka a demokratizaci spisovných norem. Pojem demokratizace spisovného jazyka definuje jako modifikaci jazykových norem, která je uskutečňována s cílem přiblížení kodifikované podoby jazyka k obecnému jazykovému úzu vzhledem k rozdílům, které se mezi těmito úrovněmi vyskytují. Pojem demokratizace spisovných norem je pak chápán v konkrétnejším pojetí a představuje tedy pronikání nekodifikovaných jazykových komponentů do roviny spisovného jazyka opět s cílem zmírnit rozdíl mezi úrovněmi spisovného a nespisovného jazyka pKepeomio 2010: 87). Podobně vnímá problém také Cnoeapb coifuojiumeucmunecKUX mepjuuHoe V. Ju. Mi-chaľčenka, který definuje demokratizační proces spisovného jazyka jako modifikaci jazykových norem, jehož cílem je přiblížit kodifikovaný jazyk běžnému jazykovému úzu. Upozorňuje navíc na fakt, že demokratizace jazyka se může týkat různých jazykových úrovní, tj. např. lexika, syntaxe, resp. ortografie (MiixanbneHKO 2006: 53-54).
3 Termín „zhovorovění" jazyka užívá ve svých pracích D. Svobodová, v jiných titulech odborné literatury se zpravidla setkáváme s termínem „zlidovění" jazyka.
4 Obdobně definují problematiku demokratizace jazyka i J. Horečky, K. Buzássyová, J. Bosák, kteří vidí demokratizační tendenci v jazyce v působení běžného mluveného jazyka na jazyk spisovný. Demokratizaci tedy popisují jako uplatňování nespisovných prvků v normativní struktuře spisovného jazyka (Horečky, Buzássyová, Bosák 1989: 245).
5 Vzhledem k užívané terminologii je třeba učinit poznámku týkající se správného terminologického vymezení spisovnosti / nespisovnosti jazyka. Každá národní lingvistika má svoji vlastní stratifikaci pojmů, mnohé z nich se zdají být na první pohled podobné či stejné, avšak nejsou stejně definovány. V češtině stavíme do opozice termíny jazyk spisovný a jazyk nespisovný, popř. jazyk běžně mluvený. Termín hovorový je v české lingvistice definován jako mluvená forma jazyka, tzn. patří do spisovného jazyka. V ruské národní lingvistice jsou stavěny do opozice termíny jiiiTepaTypm>iií íiji.ik a pa3roBopm>iií íiji.ik V polské národní lingvistice je nadřazeným pojmem jezyk ogólny, jemu jsou pak podřazeny termíny jezyk kulturalny a jezyk potoczny.
17
Podobný jazykový trend představuje liberalizace slovní zásoby. V širším slova smyslu je pojem liberalizace jazyka chápán jako vzájemný vztah několika jazykových útvarů, přičemž dochází k postupnému sbližování různých podob daného jazyka. V. G. Kostomarov popisuje několik projevů procesu liberalizace v jazyce: rozšíření sémantického pole slov, aktivizace zastaralých výrazů, aktivizace náboženských termínů, vznik neologizmů v procesu tvoření nových slov, aktivizace procesu přejímání cizích lexikálních jednotek aj. Výše uvedené liberalizační procesy v jazyce V. G. Kostomarov zdůvodňuje takovými faktory, jako např. sociálně-politické změny, demokratizace společnosti, rozvoj vědy a kultury či působení hromadných sdělovacích prostředků (KocTOMapoB 1994: 65, 118, 188, 232).
Za velmi progresivní tendenci lze označit jev přispívající k vzájemnému sbližování jazyků. K. Waszaková uvádí, že „koncem 20. století se výrazným způsobem prosadil proces, o jehož intenzifikaci se vedou diskuse již od 70. let. Jedná se o vzájemné sbližování jazyků na bázi jednoho dominantního jazyka" (Waszakowa 2005: 9, překlad autora). Hovoříme tedy o procesu jazykové integrace, popř. o projevech jazykové globalizace. „Pronikání cizojazyčných výpůjček anglického původu do jiných jazyků, ať už přímo ze zdrojového jazyka, nebo prostřednictvím jiných jazyků v podobě adaptovaných mezinárodních lexémů, je vykládáno jako proces přispívající ke vzájemnému sbližování jazyků, tedy jako proces jejich integrace, popř., dle názorů některých, jako projev jazykové globalizace" (Waszakowa 2005: 9, překlad autora).
D. Svobodová považuje za nej výraznější projev globalizačních tendencí v komunikaci pronikání mezinárodně platných jazykových prvků, a to především lexikálních anglicizmů, do jazykových systémů všech vyspělých kulturních jazyků (srov. Zaža 1999: 30). Tak silnému projevu jazykové globalizace ostatní jazyky málo odolávají, a to i jazyky s menším počtem uživatelů, mezi něž patří např. čeština (Svobodová 2009: 9). N. V. Basko rovněž vnímá termín jazyková globalizace v souvislosti s velmi silným vlivem angličtiny na ostatní jazyky, hovoří o pronikání anglicizmů do lexika ostatních jazyků. Jako důvod uvádí objektivní nutnost vyspělých kulturních jazyků přejímat termíny anglického původu, jelikož právě prostřednictvím termínů anglického jazyka bývají nejčastěji pojmenovávány nové reálie v politické, ekonomické a vědecko-technické oblasti (Bacxo 2014: 252).
18
2.1.1 Aktuální lexikální procesy
V lexikální rovině převažují procesy související se změnou sémantiky slov, probíhá přesun aktivní slovní zásoby do pasivní slovní zásoby, do lexika slovanských jazyků pronikají nové přejaté výrazy, probíhají četné změny funkčně-stylistické povahy.
V oblasti sémantických procesů lze zmínit procesy týkající se změny sémantické struktury slova (hovoříme o tzv. restrukturaci), dále smyslovou modifikaci, sémantickou derivaci nebo spontánní smyslový posun. Restrukturace představuje změnu vzájemného vztahu mezi významy v struktuře vícevýznamového výrazu. Pod pojmem smyslová derivace pak rozumíme rozšíření významů daného výrazu, popř. naopak jeho konkretizaci. Sémantická derivace představuje proces vzniku nového významu dané lexikální jednotky. Sémantická derivace je velmi aktivní proces, své uplatnění nachází v oblastech ekonomiky, sportu nebo informačních technologií. Spontánní smyslový posun je proces, který je spojen s postupnou ztrátou koncepčního smyslu lexikální jednotky v běžném pojetí. Slovo, které je zasaženo tímto procesem, se postupně mění a jeho význam se posouvá ve směru od významu abstraktního k významu konkrétnímu. Ve výsledku je pak význam lexikální jednotky zcela vzdálen původnímu obsahu slova (Ky3bMHHa 2015: 52-54).
Se sémantickými procesy je rovněž úzce spojen rozvoj nových eufemizmu a disfemizmů. Snahou mluvčích, kteří ve svých výpovědích užívají eufemizmy, je vyhnout se komunikačním konfliktům. Eufemizmus tedy představuje výraz označující nepříjemný fakt zjemňujícím způsobem (Čermák 2007: 236). Naopak disfemizmus označuje výraz prezentovaný mluvčím v mnohem hrubší podobě, často má charakter nespisovného slova (Ky3bMHHa 2015: 55).
V souvislosti s problematikou aktivity a pasivity slovní zásoby je třeba zmínit procesy pasivizace, reaktivizace či aktualizace slovní zásoby. Pasivizace lexika představuje fázi změn od postupného poklesu frekvence výskytu konkrétní lexikální jednotky, popř. celého tematického celku, až po její možné nabytí vlastností historizmu. Příkladem tohoto procesu jsou mnohé výrazy označující předměty a jevy vzniklé před výraznými ekonomickými apolitickými změnami na počátku 90. let minulého století. V ruštině je pro tyto výrazy užíván termín sovětizmus (cobctusm) označující verbální znaky sovětské kultury. Opačný proces z hlediska frekvence užívání lexikálních jednotek představují procesy reaktivizace a aktualizace slovní zásoby. Jedná se o přesun lexikálních jednotek ze sféry historizmu či tabuizmů do oblasti aktivně užívaných výrazů. Např. v ruském jazykovém prostředí procesem aktualizace prošlo velké množství náboženského lexika, a to opět
19
v souvislosti s politickými a ekonomickými změnami na počátku 90. let 20. století (Ky3bMHHa 2015: 63-67).
K významným lexikálním procesům patří také procesy terminologizace a determinologizace slovní zásoby. V důsledku terminologizace narůstá počet termínů v odborné slovní zásobě. Determinologizace pak představuje rozšíření značného množství termínů z výhradně odborné oblasti do oblasti méně odborné či neodborné. Vědecká terminologie se tak stává běžným výrazivem užívaným širokým okruhem mluvčích. Terminologizace i determinologizace lexika má přímou souvislost s intelektualizací jazyka, a to v souvislosti s rozvojem vzdělávacího procesu (BanruHa 2001: 96-107). Autorský kolektiv J. Horečky, K. Buzássyová a J. Bosák staví intelektualizací jazyka do dialektického protikladu k demokratizaci jazyka (viz kap. 2.1) a tendenci k intelektualizací popisuje jako zvyšování závažnosti a podílu odborného jazyka na jazykové komunikaci či jako aktivizaci stylistických posunů do roviny spisovného (knižního) jazyka (Horečky, Buzássyová, Bosák 1989: 245).
2.1.2 Aktuální gramatické procesy
Gramatická rovina jazyka představuje poměrně stabilní a konzervativní vrstvu jazykového systému, na rozdíl od slovní zásoby jazyka nepodléhá změnám bezprostředně a okamžitě, proces gramatických změn je pozvolnější a dlouhodobější. Změny v gramatické struktuře jazyka mají zpravidla souvislost s variantními tvary a mají povahu různorodých tendencí. Jednou z aktuálních tendencí v gramatice zejména ruštiny (v menší míře češtiny a polštiny) je tendence k analytizmu (viz kap. 2.3).
Většina slovanských jazyků, resp. jejich gramatická struktura, je založena na syntetické (flektivní) povaze. Flexe slouží k vyjadřování gramatických, resp. syntaktických vztahů v rámci slova, a to zpravidla pomocí sufixů, popř. koncovek. Díky vysoké aktivitě flexe lexikálních jednotek řadíme slovanské jazyky jako ruština, čeština a polština k syntetickým (fiektivním) jazykům6. Opozici k syntetickým jazykům tvoří analytické jazyky vyjadřující
6 V rámci tří zkoumaných jazyků je dominanta flexe nejvýraznější v češtině, ta je považována za nejflektivnější slovanský jazyk. V polštině je dominance flexe méně výrazná, avšak o něco málo výraznější než v ruštině. Ruština je tedy ve skupině námi analyzovaných jazyků považována za nejméně flektivní jazyk. E. Lotko, zabývající se jazykovou konfrontací češtiny a polštiny, uvádí, že v případě obou jazyků výrazně dominuje flexe, avšak stupeň flexivnosti se v obou jazycích liší. Ve fonologické rovině svědčí o větší flektivnosti češtiny její značně rozvinutý vokalický systém (poměr vokálů ke konsonantům je přibližně 30 % : 70 %), který vytváří příznivé podmínky pro větší diferenciaci morfologických paradigmat. Naopak méně flektivní polština, obdobně jako např. i ruština, je řazena k nejkonsonantičtějším slovanským jazykům (poměr vokálů ke konsonantům je přibližně 16 % : 84 %). Tento fakt tedy potvrzuje, že repertoár koncovek substantívni deklinace v polštině
20
gramatické vztahy pomocnými slovy (Čermák 2007: 126, 203, 249). V současné době lze za nej progresivnějšího zástupce analytických jazyků považovat angličtinu, která v důsledku řady aktuálních jazykových procesů (internacionalizace lexika, liberalizace lexika, tendence k analytizmu) ovlivňuje a narušuje stavbu jazyků flektivních.
Radu aktivních procesů lze zaregistrovat také ve slovotvorbě slovanských jazyků. Z hlediska extralingvistických faktorů je možné zmínit samotný proces přejímání výrazů cizího původu včetně internacionalizace slovní zásoby (viz kap. 2.2), popř. tendenci k jazykové hře, jejíž důsledkem je vytváření expresivních lexikálních jednotek. Z hlediska vnitřních lingvistických faktorů je patrná ekonomie jazykových prostředků, resp. nárůst aglutinativních rysů (viz kap. 2.3) (Ky3bMHHa 2015: 146). Taktéž v oblasti slovotvorby je patrná tendence k zvýšení produktivity jednotlivých slovotvorných modelů, tvoření mnoha odvozených slov od aktuálně vysoce frekventovaných výrazů v komunikační sféře jazyka, aktivizace tvoření složených výrazů, nárůst zkratkových výrazů, popř. zvýšení produktivity takových procesů, jakými jsou krácení kmene či univerbizace (Ky3bMHHa 2015: 146-152).
V obecném slova smyslu lze všechny výše zmíněné vývojové tendence chápat jako jev jazykové globalizace, který se zřetelně projevuje jako sílící tendence k internacionalizaci slovní zásoby, a to ve všech jazycích euroatlantického regionu, včetně slovanských jazyků, tedy i ruštiny, češtiny a polštiny (Gazda 2010: 83).
2.2 Internacionalizace slovní zásoby
Jak bylo zmíněno, již od konce 80. let je proces obohacování slovní zásoby slovanských jazyků výrazně ovlivňován extralingvistickými faktory. V souvislosti s ekonomickými a politickými změnami na počátku 90. let 20. století výrazně zesílil proces internacionalizace slovní zásoby, který je možné považovat zajeden z nej progresivnějších procesů v oblasti současného lexika, a to zejména v ruštině, neméně však také v současné polštině a češtině7. Internacionalizace slovní zásoby má velmi úzkou spojitost s problematikou analytických adjektiv, proto jí také věnujeme pozornost.
je přibližně o 15 % chudší než v češtině. V ruštině je tento repertoár zmenšen ve srovnání s češtinou dokonce o 23 %. V morfologické rovině jsou typologické rozdíly mezi češtinou a polštinou ještě značnější. Čeština disponuje bohatším repertoárem koncovek v deklinačních a konjugačních paradigmatech, stejně jako výraznějším procesem perfektivizace sloves cizího původu (častější tvoření vidových dvojic). V polštině se naopak vyskytuje větší množství univerzálních koncovek (tzn. větší pádový synkretizmus) a větší množství neohebných apelativ a vlastních jmen cizího původu (Lotko 1997: 9-10).
7 Reakcí na internacionalizaci slovní zásoby v jednotlivých národních jazycích je řada odborných publikací věnujících se aktuálnímu internacionalizačnímu procesu. Internacionalizaci ruského lexika se pravidelně věnuje ve svých publikacích Je. V. Marinovová, např: Hnox3bmnue cnoea e pyccmů penu KonifaXX'— nmajia XXI e.:
21
V nej širším slova smyslu lze hovořit o procesu internacionalizace jazyka. Tento pojem definujeme jako výskyt velkého počtu internacionalizačních jednotek v daném jazyce, tj. slov, morfému, frazeologizmu i syntaktických konstrukcí (MuxajibHeHKO 2006: 80). Internacionalizaci lze tedy vnímat jako důsledek úzkého kontaktu několika jazyků v rámci jednoho kulturně-jazykového areálu, v kterém dochází mezi jednotlivými jazyky k jejich vzájemnému ovlivňování. Internacionalizaci chápeme jako proces vyvolaný rozšiřováním jazykových kontaktů v celosvětovém měřítku a projevuje se jako přejímání lexikálních jednotek z cizího j azyka, resp. užívání jazykových prostředků cizího původu (v současné době především anglicizmů, resp. internacionalizmu) (Svobodová 2009: 8).
Velmi úzký vztah panuje rovněž mezi již zmíněnou jazykovou globalizací a internacionalizací jazyka. J. Gazda, který vychází z poznatků K. Waszakové (Waszakowa 2005: 194-197), uvádí, že jazyková globalizace se nejzřetelněji projevuje právě jako sílící tendence k internacionalizaci slovní zásoby ve všech jazycích euroatlantického regionu, včetně jazyků slovanských. J. Gazda dále upozorňuje na fakt, že vztahy mezi jazyky, které vstupují do vzájemného kontaktu, nejsou vždy rovnocenné, převažují vztahy jednostranné, tj. slovanské jazyky zpravidla vystupují v roli příjemce cizojazyčných výpůjček. Tento fakt tedy popírá skutečnost vzájemného ovlivňování jazyků. V tomto případě se jedná spíše o jednostranné působení jednoho jazyka (angličtina) na ostatní jazyky (slovanské jazyky). Důsledkem tohoto jednosměrného působení, konkrétně angličtiny formou anglicizmů či amerikanizmů, je pak v ruštině, češtině i polštině nejen velké množství paralelních výpůjček anglo-americké provenience, ale také množství slovotvorných prvků a modelů (Gazda 2010: 85). K. Waszaková vnímá zaznamenaný nárůst lexikálních výpůjček angloamerického původu ve všech slovanských jazycích jako důsledek stále intenzivnějších mezinárodních kontaktů na přelomu 20. a 21. století, které vedly ke sblížení jazyků zemí euroatl antického regionu. Nej výraznější projev tohoto procesu je pozorovatelný v existenci celé vrstvy společných lexémů, které jsou v různé míře adaptované v jednotlivých národních slovanských jazycích, např. v ruštině 6u3Hec-njicm, 9KOKamacmpo(pa, eepocKenmuK, v češtině byznysplán, ekokatastrofa, euroskeptik, v polštině biznesplan, ekokatastrofa, eurosceptyk aj. (Waszakowa 2005: 197).
npoôjiemu oceoenux u (ftynKifuonupoeama (2008), Teopux 3auMcmeoeanuH e ocnoenux ncmxmuxx u mepmunax (2013). Internacionalizaci českého lexika ve svých pracích zkoumá D. Svobodová, např.: Internacionalizace současné české slovní zásoby (2007), Aspekty hodnocení cizojazyčných přejímek: mezi módností a standardem (2009). Internacionalizaci polského lexika se soustavně věnuje K. Waszaková, např.: Przejawy internacjona-lizacji w síowotwórstwie wspóiczesnej polszczyzny (2005).
22
Proces internacionalizace, chápaný tedy jako přejímání lexikálních jednotek z cizího jazyka, však není v současných jazycích ničím novým. Již po staletí ovlivňovaly slovní zásobu mnoha vyspělých kulturních jazyků jazyky antické, tj. řečtina a latina, které se rozhodujícím způsobem podílely na vzniku a vývoji evropské kultury. Z antických jazyků byla do slovanských jazyků přejata mnohá slova, jedná se např. o internacionalizmy jako technika, ekonomie, republika, prezident apod. Jak uvádí S. Zaža, řečtina a latina se uplatnily jako velmi vyspělé spisovné jazyky s bohatou slovní zásobou a propracovanou mluvnickou stavbou. Díky těmto predispozicím výrazně zasáhly do vývoje mnoha evropských i mimoevropských jazyků (Zaža 2010: 7). Na počátku 21. století pod pojmem internacionalizmus rozumíme rovněž cizojazyčnou přejímku, avšak zpravidla anglického původu, proto hovoříme o anglicizmech, popř. amerikanizmech. Angličtina vystupuje v globálním měřítku jako jazyk světový, odborný či prestižní, proto je její vliv v rámci internacionalizačních procesů natolik výrazný8. Graficky jsou však slova anglického původu velmi rozrůzněná, ve spisovné slovní zásobě ruštiny, češtiny nebo polštiny mnohdy málo zakotvená (Svobodová 2007: 16).
Z. Nedomová poukazuje na úzkou vazbu mezi internacionalizací a intelektualizací slovní zásoby a dodává, že proces intelektualizace posiluje proces internacionalizace. Internacionalizační proces vnímá tato autorka jako výrazný vývojový proud v současných slovanských jazycích, který je podmíněn zejména sociálními aspekty. Internacionalizace dle názoru Z. Nedomové souvisí se značnou intenzifikací mezinárodní komunikace, s nárůstem vědeckých, ekonomických a kulturních kontaktů, s rozsáhlou mezinárodní výměnou informací, ale také s integračními procesy současné světové ekonomiky a společensko-politického života (Nedomová 2013: 25).
Na základě výše uvedených faktů lze tedy internacionalizaci definovat j ako proces obohacování slovní zásoby daného národního jazyka lexikálními jednotkami vypůjčenými z jiného (cizího) jazyka. Takové jednotky nazýváme internacionalizmy (MapnHOBa 2013: 120). Internacionalizmus je možné rovněž definovat jako výraz (termín), který primárně vznikl v jednom jazyce, a z něj byl následně přejat do slovní zásoby jiného kulturního jazyka. Lingvistický encyklopedický slovník v redakčním zpracování V. N. Jarcevové definuje internacionalizmy jako výrazy, které se shodují po stránce formální a zcela či částečně i po stránce smyslové. Internacionalizmy reprezentují termíny mezinárodního charakteru z oblasti vědy,
8 E. Lotko považuje za důležitý faktor, jenž ovlivňuje příliv anglicizmů do slovanských jazyků, zesilující polykontaktovou funkci angličtiny. Angličtina se dle jeho slov stala postupem času nadnárodním kódem (zejména v euroamerickém areálu), získala si prestiž a vybojovala silně dominantní pozici. E. Lotko současně dodává, že se jedná o projev globalizace odrážející se v jazyce (Lotko 2009: 221).
23
techniky, politiky, kultury či umění a v praxi následně fungují v minimálně třech různých nepříbuzných jazycích (ilpiieBa 1990: 197).
2.3 Analytizmus a aglutinace
Tendence k analytizmu a aglutinaci patří k aktuálním procesům, jež představují charakteristický rys ve slovanských jazycích, zejména pak v současné ruské morfologii a syntaxi.
Pod pojmem analytizmus rozumíme typologickou vlastnost nacházející se v opozici k syntetizmu. Tato vlastnost se projevuje v odděleném vyjádření základního (lexikálního) a doplňkového, tj. gramatického či slovotvorného významu slova. Analytizmus se projevuje v morfologické neměnnosti slova a v existenci analytických (složených) konstrukcí (tvarů). V případě morfologické neměnnosti slova se gramatické významy vyjadřují pomocí jeho spojení s pomocnými nebo plnovýznamovými lexikálními jednotkami, slovosledem či intonací (i!pu,eBa 1990: 31). G. I. Panovová zasazuje analytizmus do kontextu vývoje jazyka a definuje termín jako pokles významu syntaktických prostředků (slovotvorných afixoidů) a zvýšení významu analytických prostředků (pomocná slova, změna slovosledu, změna syntaktické funkce slova) ve vyjádření gramatické informace ve struktuře výrazu (HaHOBa 2010: 57). Dodává, že ve většině případů je tento proces spojen s eliminací morfologických tvarů slov, tj. s dílčí, popř. plnou ztrátou flexe (HaHOBa 2010: 57).
V ruském gramatickém systému se analytizmus začal projevovat již ve druhé polovině 19. století. A. Brandner popisuje analytizmus jako členitost lexikálního a gramatického komponentu daného tvaru (Brandner 2005: 81). Základním příznakem analytických jednotek je to, že jejich gramatický význam je vyjádřen mimo hranice daného výrazu. Tento jev je vysvětlován jako vliv analytických západoevropských jazyků (v 19. století se jednalo o vliv francouzštiny, v současnosti se jedná o vliv angličtiny). Daný fakt zároveň potvrzuje fenomén analytizmu jako jeden z výrazných projevů internacionalizace, a to ve smyslu sbližování slovanských jazyků s jazyky západoevropskými (Brandner 2005: 81-82).
V současné ruštině, češtině i polštině je možné pozorovat aglutinační rys, který se projevuje v pozvolné tendenci k analytickému vyjadřování. Je. A. Zemská zmiňuje růst analytizmu i aglutinačních prvků, a to zejména ve struktuře přejatých výrazů. Tendence k analytizmu je tedy znatelná jak v morfologické rovině, tak v rovině slovotvorné (3eMCKaa 2014: 686). Tato tendence se projevuje rovněž v oblasti námi sledovaných analytických adjektiv, např. 6uo + naBKa > óuonaBKa, bio + obchod > bioobchod, bio + sklep > biosklep
24
aj. Tyto jednotky vyjadřují ve sdružených pojmenováních příznak abstrahovaný od kategorie rodu, čísla a pádu. J. Gazda hovoří o expanzi kondenzačních slovotvorných modelů aglutinač-ního typu, v nichž se na vzniku nových nominací podílí především cizojazyčné (ale i domácí, popř. zdomácnělé) analytické (nesklonné) prepozitivní či postpozitivní formanty různého původu (viz kap. 4.2) (Gazda 2010: 87).
Jak uvádí Z. Nedomová, nárůst aglutinačních rysů ve slovanských jazycích jako celku se projevuje např. v jejich konsonantičnosti, změně poměru konsonantů a vokálů v textu, dále v redukci odlišností v deklinacích. Dalším znakem odlišností je kongruence, která v atributu zůstává, avšak v predikátu se vyskytuje poměrně vzácně. V rámci syntaxe svědčí o aglutinačním typu slovanských jazyků, konkrétně východoslovanských jazyků, typ nominativních vět, v kterých se projevuje nesymetričnost syntaktické a sémantické výstavby ruské věty (Nedomová 2013: 43).
Jak již bylo zmíněno, analytizmus je protikladnou typologickou vlastností syntetizmu. Otázkou syntetické a analytické stavby jazyka se zabýval A. A. Reformatský, který srovnával syntetické a analytické tendence v jazyce. Syntetické tendence v gramatice se projevují ve spojení gramatického a lexikálního významu slova v rámci jednoho slovního tvaru, přičemž gramatická charakteristika dané lexikální jednotky je vyjádřena uvnitř samotného výrazu. Gramatický systém syntetické stavby jazyka je realizován flexí daného tvaru slova, tj. připojováním různých prefixů a sufixů. Naopak základním rysem analytických tendencí v gramatice je fakt, že gramatické významy slov jsou odděleny od významů lexikálních. V takovém případě jsou gramatické významy vyjádřeny pomocnými slovy, změnou slovosledu plnovýznamových výrazů či intonací vět (PechopMaTCKuií 1967, 2016: 313-314).
Slovy A. A. Reformatského je tedy možné všechny gramatické způsoby rozdělit na dva zcela protikladné typy. První typ představuje způsoby, které vyjadřují gramatické vztahy uvnitř slova (vnitřní flexe, afixace, lexikální opakování, kompozice, přízvuk, supletivizmus) - řeč je o syntetickém způsobu; druhým typem jsou pak způsoby vyjadřující gramatické vztahy mimo hranice slova (pomocná slova, slovosled, intonace) (PedpopMaTCKHH 1967, 2016: 313).
Na základě výše zmíněných analytických tendencí jsou v jazyce realizovány analytické konstrukce, které jsou tvořeny spojením základního (plnovýznamového) a pomocného slova. Z funkčního hlediska je možné klasifikovat tři typy analytických konstrukcí, tj. morfologické, syntaktické a lexikální. Morfologické analytické konstrukce tvoří smyslově celistvé výrazy, které vyjadřují morfologickou kategorii, např. morfologickou kategorii času typu budu psát, budu plavat aj. Syntaktické analytické konstrukce vyjadřují
25
smyslově celistvý několikanásobný větný člen odděleně, např. přísudek typu začal mluvit x promluvil, přívlastek typu dívenka malého vzrůstu x malá dívenka aj. Lexikální analytické konstrukce vyjadřují slovotvorný význam odděleně, např. malinký dům x domeček (iIpu,eBa 1990: 31).
Lze tedy konstatovat, že za analytické konstrukce jsou považována spojení plnovýznamových a gramatických, tj. pomocných, slov, v nichž pomocné slovo buď samostatně, anebo spolu s plnovýznamovým afixem vyjadřuje gramatický význam plnovýznamového slova i konstrukce jako celku (vKiipivryHCKHH 1965: 7, Nedomová 2013: 37).
Tendence k analytizmu byla v gramatickém systému ruštiny poprvé zmíněna M. V. Panovem v 60. letech 20. století v monografii PyccKUů h3uk u coeemcKoe oóujecmeo. MopcpojiozuH u cunmaKCUc coepeMenHOZo pyccKOZo Jiumepamypuoeo H3bwa. M. V. Panov shledává zásadní rozdíl mezi analytickými a syntetickými tvary v tom, že u analytických tvarů je gramatický význam vyjádřen mimo hranice daného výrazu (srov. Brandner 2005, PecbopMaTCKHH 1967, 2016), tj. funkce a význam těchto tvarů se projevují v kontextu, a to při vzájemném vztahu s jinými lexikálními jednotkami (TlaHOB 1968).
Jak již bylo zmíněno výše, proces narůstajícího nabývání analytických rysůje vlastní zejména ruštině. Tendence k analytizmu v ruštině, tj. ve slovanském jazyce obecně syntetické stavby, lze demonstrovat na několika morfologických ukazatelích9. N. S. Valgina uvádí nejvýraznější projevy analytických tendencí v ruštině, k nimž řadí: 1. snížení počtu gramatické kategorie pádu; 2. zvyšování počtu nesklonných lexikálních jednotek (substantiva, adjektiva inumeralia); 3. zvyšování počtu obourodých substantiv, konkrétněji v projevech tvarů mužského rodu ve vztahu k označením ženského pohlaví; 4. změna způsobu užívání principu hromadného významu u substantiv (BanruHa 2001: 156).
Všimněme si zejména druhého projevu analytizmu, tj. projevu analytizmu v rámci jmenné flexe. Konkrétně se jedná o narůstající frekvenci počtu nesklonných substantiv a adjektiv. Tento jev již není vlastní výhradně ruštině, je možné jej pozorovat i v jiných slovanských jazycích, včetně češtiny a polštiny. Proto je jedním z cílů této disertační práce zmapovat aktuální stav nesklonných adjektiv v ruštině, češtině a polštině, poukázat na frekvenci, aktivitu či sémantickou pestrost těchto analytických (nesklonných) lexikálních jednotek.
9 G. I. Panovová zdůvodňuje poměrně silnou tendenci současné ruštiny k analytizmu mj. také tím, že se v gramatickém systému ruštiny vyskytuje poměrně velký počet lexikálních konverzních jednotek (tzv. lexikálních konverzívů), tj. neohebných polyfunkčních výrazů, jež jsou schopny vystupovat v podobě různých slovních druhů (viz kap. 3.3) (flaHOBa 2010: 59).
26
3 ANALYTICKÁ ADJEKTIVA
Analytická adjektíva v nej širším slova smyslu představují silně neustálenou třídu slov, při jejichž teoretickém i praktickém uchopení vyvstává řada problematických míst. Cílem dané kapitoly je představit formování těchto lexikálních jednotek, jejich možné terminologické ukotvení, definici v tzv. širokém a úzkém pojetí. Pozornost je věnována také konverzní povaze těchto jednotek či popisu pěti hlavních typů analytických konstrukcí, v nichž vystupují analytická adjektiva jako jeden ze strukturních komponentů.
3.1 Analytická adjektiva a jejich terminologická nominace
Aglutinační aspekt a tendence k analytickému vyjadřování se projevují v současné ruštině (ale např. i v češtině nebo polštině) v morfologické a slovotvorné rovině (viz kap. 2.3). Jedním z důsledků těchto vlivů je formování tzv. analytických, tj. nesklonných adjektiv. Je. V. Marinovová popisuje tyto jednotky jako specifickou morfologickou skupinu, která přímo dokazuje tendenci k analytizmu v současné ruštině (MapnHOBa 2010: 628). Analytická adjektiva představují výrazy, které při substantivu plní funkci jakostního determinantu, avšak nemají obvyklou vnější morfologickou podobu adjektiv. „Za analytické adjektivum je považována nesklonná jazyková jednotka, která nevyjadřuje procesuálni příznak a ve vztahu k substantivu v prepozici či postpozici (za libovolné grafické podoby) plní atributivní funkci" (MapHHOBa 2010: 628, překlad autora).
Problematika analytických adjektiv je značně diferencovaná, a to zejména v souvislostí se dvěma pohledy ve smyslu jejich chápání, tj. tzv. širokého a úzkého pojetí (viz kap. 3.2). Tento dvojí aspekt problematiky analytických adjektiv se odráží také v značně nesourodé terminologické nominaci.
V ruské národní lingvistice se v průběhu minulého století objevila v rámci terminologické nominace analytických adjektiv řada dubletních termínů, které reflektují tyto lexikální jednotky jak v tzv. úzkém pojetí, tak tzv. širokém pojetí. Za stěžejní termín lze označit spojení aHajiHTHHecKoe npmiaraTejibHoe (A. A. PecbopMaTCKuií, M. B. IlaHOB), které je možné užít pro označení nesklonných lexikálních jednotek tzv. úzkého i širokého pojetí. Následující termíny je již nutné rozlišovat. Pojem HecioiOHíieMoe npmiaraTejibHoe (A. A. UlaxMaTOB) koresponduje s analytickými adjektivy tzv. úzkého pojetí, naopak termíny npiiivibiKaiomee npnjiaraTejibHoe (O. C. AxMaHOBa) nebo CBínaHHbiii KopHeBofi 3jieivieHT (B. n. J\hsmen-
27
ko) pak odpovídají analytickým adjektivům tzv. širokého pojetí. V rámci posledně jmenovaných termínů hovoříme zpravidla o konstrukci analytické adjektivum + substantivum. A. A. Reformatský pak pojmenovává taková kompozita, tj. kompozita obsahující komponenty analytických adjektiv, pomocí termínu mhhmbic c.no/KHbie ciOBa. Tento pojem je uváděn v české rusistice prostřednictvím termínu kvazikompozita (nepravá kompozita), v polské rusistice se užívá termínu quasi-zloženia (zloženiozestawienia, zloženiowce).
Termín analytické adjektivum se tedy v ruské odborné literatuře uchytil, řadou lingvistů je přijímán a užíván. Avšak jak zmiňuje L. Mrověcová, v současné lingvistice se vedle jmenovaných označení nově objevují také pojmenování jako atributivní abromorfémy (aTpnôyTHBHbie a66poMop(beMbi), prefixoidy / prefixoidy kořenového typu (npe(bHKco-Hflbí), prepozitivní elementy / determinanty / formanty (npenoíiiTiiBHbie 3jieivieHTbi / KOMnoHeHTbi) nebo obecněji kořenové komponenty (KopHeBbie KOMnoHeHTbi) (Mrověcová 2009: 95). Všechny tyto terminologické nominace plně korespondují s analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí.
Na značně rozrůzněnou terminologii morfémově nevyhraněných internacionálních sublexikálních elementů, tj. v našem pojetí analytických adjektiv tzv. širokého pojetí, upozorňuje také J. Gazda. Autor vychází ze statě O. Martincové a N. Savického (1987: 130) a uvádí terminologické nominace typu aHajiHTbi, yHii(|)iiKCbi. yHHpaflHKCOHflbí, pjwiKcoii/ibi. cBfoaHHbie KoivinoHeHTbi. aďbeKTHBHbie Mop(beMbi, npenoííiTHBHbie h nocTno3HTHBHbie ôjiokh. V české terminologii jim pak odpovídají termíny jako afixoidy (prefixoidy, sufixoidy), poloprefixy, kvaziprefixy, přechodné morfémy aj., v polské terminologii pak afiksoidy (prefiksoidy, sufiksoidy), poloprefiksy („pólmorfemy"), semiafixy, premorfemy aj. (Martincová, Savický 1987: 130, Gazda 2010: 91, Waszakowa 2005: 48-58). Rovněž v kontextu tzv. širokého pojetí je možné tuto pestrou škálu pojmů označit jedním unifikovaným termínem, a sice analytické adjektivum.
Pokud se zaměříme na terminologickou nominaci analytických adjektiv ve smyslu složených výrazů obsahujících komponenty analytických adjektiv jako čistá kompozita, pak se setkáváme rovněž s termíny cjioacHococTaBHbie cjiOBa c HeiuMCHíieMbiM nepBbiM KOMnoHeHTOM (H. A. HuKOJiHHa), cjioacHOCOCTaBHbie ciOBa c HyjieBbiM iiHTep(|)iiKcoivi (E. H. TojiOBaHOBa) nebo KOMno3HTbi 6e3 coeflHHHTejibHoií rjiacHoií (E. H. JTojiOBaHOBa). V kompozitech tohoto typu jsou morfémově nevyhraněné formanty, resp. nesklonné determinanty typu aeua..., kuho..., (porno..., npocp..., paduo... aj. řazeny k afixoidům, tj. prefixoidům či sufixoidům, popř. k poloafixům. K definici těchto komponentů Je. V. Marinovová dodává, že „takové označení tedy určuje, čím je tato část slova -
28
je samostatným výrazem (nesklonným adjektivem), popř. morfémem toho či jiného typu " (MapnHOBa 2010: 628, překlad autora). Terminologická nominace těchto morfémově nevyhraněných formantů je sporná, je však možné je chápat jako analytická adjektiva tzv. širokého pojetí.
V české národní lingvistice je terminologická nominace analytických adjektiv prezentována za pomocí řady termínů. Analytickým adjektivům tzv. úzkého pojetí plně odpovídá termín nesklonné adjektivum, který je užíván rovněž v normativních mluvnicích češtiny.
Z hlediska prepozitivních nesklonných determinantů, tj. z úhlu pohledu analytických adjektiv tzv. širokého pojetí, je v odborné literatuře češtiny užíváno značně nesourodé terminologie. Analytická adjektiva tohoto typu jsou v lexikografických zdrojích češtiny nejčastěji definována terminologickým spojením první část složených slov. Tímto pojmenováním je většina prepozitivních nesklonných jednotek označována jak ve výkladových slovnících češtiny, tak polštiny i ruštiny11.
S.Zaža v rámci konfrontačního pohledu ruštiny a češtiny, který představil v roce 1999, uvádí příklady typu autoškola, elektrospotřebič či videozáznam a popisuje je jako tzv. hybridní složeniny. Dle jeho slov „se jedná o výrazy, které sice v slovní zásobě češtiny už zakotvily, ale přesto tendence důsledněji vyjadřovat formální mluvnickou závislost působí, že řadě ruských složenin odpovídají v češtině terminologická sousloví" (Zaža 1999: 23). První neohebná část těchto hybridních složenin (aatoškola, elektrospotrebič, videozáznam) plně koresponduje s pojmem analytické adjektivum tzv. širokého pojetí.
S. Zaža zmiňuje rovněž termín přístavková spřežka, který pojmenovává v ruštině častá spojení typu eazoH-xoiiodujibHUK, Kpecjio-Kpoeamb, UHJfcenep-puajimop, jimž v češtině odpovídají spojení substantiva s adjektivem ve funkci přívlastku: chladírenský vagón, rozklá-
^ 12
dací křeslo, realitní inženýr (Zaža 1999: 24) . Je však nutné podotknout, že v případě ruských spojení typu eazon-xojiodujibHUK se nejedná o analytická adjektiva. Substantiva v postpozici, která plní atributivní funkci, běžně podléhají flexi, skloňují se. Obdobná substantívni spojení mají své místo i v polštině, jsou označována zpravidla jako apoziční
10 Autorka však doplňuje, že sama otázka definice takového prepozitivního komponentu je otevřená. Jak zmiňuje řada lingvistů, odpověď na tuto otázku je velmi složitá, a to zejména díky absenci jednotného grafického uspořádání prepozitivních komponentů (srov. 6u3nec-uma x 6u3nec uemp x čwsHeccneuHajiroauiiíi).
11 Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2015) - „v slož. 1. část svýzn."; Siownik jazyka polskiego (2009) - „pierwszy czlon wyrazów zložonych"; Tojikoguů cnoeapb pyccmzo xsbitca (2003) - «nepBaa nacTb
CJKOKHblX CJIOB CO 3HaH.».
12 Autor dodává, že některé přístavkové spřežky jsou vlastní i češtině, např. člen korespondent, programátor analytik, pracovník specialista. V jistém počtu jsou vlastní češtině také botanické a zoologické termíny mající podobu přístavkové spřežky, např. čirůvka májovka, sýkora koňadra, medvěd brtník. Zajímavostí je, že tyto výrazy mají původ svého vzniku v ruštině, řada z nich byla přejata do češtiny ještě v době národního obrození (Žaža 1999: 24).
29
spřežky, např. lekarz-chirurg, kobieta-oficer, koncert-niespodzianka a dokládají tak vliv analytických a aglutinačních prvků, které do ruštiny i polštiny pronikly z francouzštiny (srov. Damborský 1999: 20).
Česká lingvistka O. Martincová, jež věnuje problematice morfologicky nezformova-ných výrazů soustavnou pozornost (srov. Martincová 1972: 283-293, Martincová, Savický 1987: 124-139), uvádí ve svém článku Nová víceslovná pojmenování (2005) šest typů pojme-novacích útvarů, které definuje výrazně opisnými terminologickými spojeními. Nejedná se o přímou terminologickou nominaci analytických adjektiv, jde však o nominaci konstrukcí obsahující analytické adjektivum tzv. úzkého pojetí. Autorka definuje tato spojení: 1. pojme-novací útvary lišící se ze strukturního hlediska od typických víceslovných pojmenování (direct banking), 2. pojmenovací útvary, které jsou tvořeny výrazem cizího původu bez adjektivní formy a domácím nebo zdomácnělým substantivem (piercing salon), 3. pojmenovací útvary se „zkráceným adjektivem", tj. s výrazem, který se po formální stránce jeví jako zkrácené souvztažné adjektivum (profi armáda), 4. pojmenovací útvary s morfologicky nevyhraněnými výrazy cizího původu (dia kompot), 5. pojmenovací útvary, u nichž je v platnosti determinujícího výrazu zkratka přecházející v zkratkové slovo, (PET láhev), 6. pojmenovací útvary, u nichž je determinující výraz tvořen písmenem (hláskou) s různou významovou platností (e-banka) (Martincová 2005: 218-219). Podrobněji je pohled O. Martincové představen v kapitole věnované analytickým adjektivům v pracích českých lingvistů (viz kap. 3.5.1.2).
V polské národní lingvistice, obdobně jako v české národní lingvistice, je terminologická nominace analytických adjektiv představena mnoha pojmy. Jak již bylo uvedeno výše, je třeba rozlišovat tzv. úzké a široké pojetí analytických jednotek.
Z hlediska tzv. úzkého pojetí analytických adjektiv je v polské lingvistice užíván termín przymiotnik nieomienny, který plně koresponduje jak s ruským pojmem HecKjioiraeMoe npHjiaraTenbHoe, tak s českým termínem nesklonné adjektivum.
V kontextu analytických adjektiv tzv. širokého pojetí je však terminologická nominace v polštině značně rozrůzněná, což potvrzují i slova K. Waszakové. „Různé způsoby myšlení lingvistů na téma morfologicky nevyhraněných slovotvorných komponentů se v odborné literatuře odrážejí v pestrosti terminologického pojmenování" (Waszakowa 2005: 48, překlad autora). Jsou tedy užívány pojmy jako afixoid, prefiksoid, semiafix, poloprefiks („pólpre-fiks"), polomorfem („pólmorfem") aj., které odkazují na jejich spojení s derivací.
Pokud jde o terminologická pojmenování analytických konstrukcí, které ve své struktuře obsahují nesklonný prepozitivní formant, užívá polská lingvistika široké spektrum
30
pojmů, např. zloženia bezafiksalne, struktury zloženiowe (tzv. zloženiowce), quasi-zloženia, zloženiozestawienia, zrosty, zloženia jednostronnie motywowane aj. Již výše zmíněnému českému termínu první část složených slov, v ruštině nepBaa nacrb cjiojkhmx cjiob, odpovídají v polštině terminologické nominace pierwszy czlon wyrazów zložo-nych, pierwszy czlon uciety nebo pierwszy czlon zwiazany (Waszakowa 2005: 48). Tato terminologická pojmenování odkazují na fakt, že se jedná o kompozita nepravého typu, což plně koresponduje s terminologickým uchopením zkoumané problematiky A. A. Reformat-ským (srov. v ruštině mhhmhc cnoacHbie cnoBa, v češtině kvazikompozita, tj. nepravá kompozita).
V závěru kapitoly, týkající se terminologické nominace analytických adjektiv, lze v souvislosti s hypotézami o změně typologických znaků ruštiny směrem k analytickému a aglutinačnímu typu zmínit, že v dalším popisu disertační práce pracujeme především s termíny analytické adjektivum (z rus. aHajiHTunecKoe npHjiaraTejibHoe), popř. nesklonné adjektivum (z rus. HeiGMeiraeMoe (HecKjioiraeMoe) npHjiaraTenbHoe). Pojem analytické adjektivum je užíván jak v případě nesklonných adjektiv tzv. širokého pojetí, tak tzv. úzkého pojetí. Oba termíny jsou z našeho úhlu pohledu chápány jako synonymické a vycházejí z terminologické nominace ustanovené A. A. Šachmatovem, A. A. Reformatským a M. V. Pa-novem.
3.2 Analytická adjektiva a jejich vymezení v tzv. širokém a úzkém pojetí
Samotný termín analytické adjektivum, jakož i pozornost jazykovědců s ním spojená, se objevily v ruské lingvistice během první poloviny 20. století. Jeho ukotvení v ruské lingvistické terminologii nebylo (a dodnes není) j ednoznačné, užívání termínu vyvolává řadu rozporuplných reakcí. Lingvisté, kteří se zabývají otázkou analytických a aglutinačních tendencí v současné ruštině, buď termín ve svých pracích užívají, čímž tedy vyjadřují souhlas s danou terminologickou nominací, anebo naopak tento termín nepoužívají a analytická adjektiva tak nepřijímají.
Problematika takto označovaných nesklonných determinantů má velmi úzkou souvislost s kompozičními slovotvornými modely aglutinačního typu, v nichž se nesklonné slovotvorné determinanty, tj. analytická adjektiva různého typu, aktivně účastní procesu vzniku nových pojmenování. Tyto analytické slovotvorné elementy, které vznikly na bázi nesklonných slov, zpravidla vystupují v prepozici (aewaKOMnaHmi, eeó-cawr, jueduaupo-rpaMMa, wexperyjrauHfl, /r-KOMnaHira). Postpozitivní lokaci mají v kontextu analytických
31
konstrukcí spíše analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí, která jsou podrobně představena v následujících kapitolách (Bec nemmo, BnojiOHHejib KOHmunyo, uporpaMMa-MUHUMyju, ipe6oBaniiíi-MaKCUMyM, K>6ica nnucce).
V ruštině se první zmínky o nesklonných adjektivech objevily již na přelomu 18. a 19. století. Na vědecké úrovni je jako první zmiňuje ve svých pracích ruský lingvista a historik A. A. Šachmatov. Za primární příznak adjektiv považoval lexikální obsah, až sekundárně vyzvedával jejich morfologické vlastnosti. Na základě tohoto faktu se zasadil o přijetí těchto nesklonných výrazů, které měly s adjektivy shodný gramatický význam, do skupiny nesklonných adjektiv. K nesklonným adjektivům řadil nejen přejímky ze západoevropských jazyků typu ôopdo (nnaTbe ôopdo), ale i případy typu ocoôb craTbJi (AcreH, Pe3HHHeHKO 2013: 91).
Ve druhé polovině 20. století se v ruské lingvistice zformovaly dva protichůdné přístupy k problematice nesklonných adjektiv. První skupina lingvistů (A. I. Molotkov, L. V. Knorinová) neuznává existenci nesklonných adjektiv v současné ruštině a řadí je buď k adverbiím, anebo k nesklonným substantivům. Podle A. I. Molotkova akceptaci existence kategorie nesklonných adjektiv v ruštině brání absence jejich formálně vyjádřených gramatických kategorií, nemožnost jejich stupňování a také nemožnost vzniku jmenných a plných tvarů slov, které jsou svým významem shodné s jakostními adjektivy. L. V. Knorinová rozvíjí myšlenky A. I. Molotkova a klasifikuje nesklonná adjektiva mezi substantiva a adverbia. Druhá skupina lingvistů (V. V. Vinogradov, Je. A. Zemská, M. V. Pánov, Je. I. Meľnikov, I. G. Miloslavský) zaujímá protikladné stanovisko, tj. uznává existenci nesklonných adjektiv.
Podle slov L. A. Kimové se v současné rusistice ustálil názor akceptující existenci nesklonných adjektiv, který je však doprovázen dvěma přístupy ve smyslu jejich pojetí. Proto popisujeme analytická adjektiva ze dvou různých úhlů pohledu a hovoříme o tzv. širokém a úzkém pojetí analytických adjektiv. Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí jsou zpravidla reprezentována prefixoidy, tj. prepozitivními morfémy přechodného typu, a řecko-latinskými prepozitivními formanty. Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí představují nesklonná adjektiva, popř. nesklonné atributivní formanty, které mají charakter graficky samostatného výrazu. Oba přístupy jsou spjaty s výše popsanými tendencemi k analytizmu a aglutinaci v současné ruštině. „Nehledě na tvrzení, která vyjadřují pochybnosti o progresivitě analytizmu v ruštině, stále častěji je v pracích současných lingvistů potvrzován názor o existenci analytických slovních druhů v současné ruštině, a to včetně analytických
32
adjektiv, která se zformovala ve spisovném jazyce během posledního půlstoletí jako specifický slovní druh" (Khm 2009: 47, překlad autora).
Důvodem pro vymezení lexikálních jednotek typu ôejfc, ôopdo, mokko, xciku, aemo..., zudpo..., npecc..., (porno..., 6u3Hec..., unmepnem..., ocpuc..., (punmec..., IT... /HT..., TV... / TB..., DVD..., USB... aj. jako analytických, tj. nesklonných adjektiv (jak v širokém, tak úzkém pojetí), je podle M. V. Panova jejich neschopnost kongruence se substantivy, ke kterým se přimykají (Panov 1971: 251). Tyto jednotky jsou tedy nesklonné ve vztahu ke gramatické kategorii pádu a rovněž se neohýbají v rámci gramatických kategorií čísla a rodu (EpaHflHep 2001: 108).
3.2.9 Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí
Vývoj analytických adjektiv ve svém širokém pojetí je v ruské lingvistice spojen s předními lingvisty 20. století, tj. A. A. Reformatským a M. V. Panovem, kteří stáli u zrodu této specifické podtřídy adjektiv. Druhý jmenovaný M. V. Panov díky rozsáhlé diachrónni klasifikaci 19 druhů analytických adjektiv detailně prozkoumal tyto jednotky v teoretické rovině a jeho práce se tak stala východiskem pro řadu lingvistů, kteří dané téma dále rozvíjejí (Je. I. Golanovová, Je. V. Marinovová, V. Benini aj., z českých rusistů J. Jiráček, J. Gazda, L. Mrověcová aj.).
Je třeba zdůraznit, že analytická adjektiva tzv. širokého pojetí jsou tvořena zejména prefixoidy, které vystupují jako morfémy přechodného typu, a skupinou nesklonných formantů řeckého a latinského původu. Oba tyto typy analytických adjektiv tzv. širokého pojetí splňují predispozice ve smyslu nesklonných adjektiv v souladu s názorem A. A. Sachmatova, A. A. Reformatského a M. V. Panova.
3.2.1.1 Pohled A. A. Reformatského
V roce 1937 opublikoval A. A. Reformatský stať VnopRÔonenue pyccKOZo npaeonucamiH (cmanibH emopan) věnovanou ruské ortografii. V tomto příspěvku A. A. Reformatský poprvé vyjádřil názor, že kompozita typu npocpôujiem lze rozdělit na výrazy, kde jednotky jako npocp..., znae..., cneu... aj. představují novou kategorii morfologicky nezformovaných analytických slov, kterou lze pojmenovat jako analytická adjektiva (PedpopMaTCKHH 1937: 83-84). Prostřednictvím formulace této myšlenky byl poprvé v lingvis-
33
tice užit termín analytické adjektivum, který se následně stal stěžejním terminologickým pojmenováním sloužícím k popisu dané problematiky.
K problematice výše zmíněných kompozit se autor vrací v roce 1967 v práci Beedenue e H3biK03Hcmue a v roce 1972 v příspěvku O menuMoemu cnoea opublikovaném o tři roky později. Zde se zmiňuje o složených výrazech typu npocpôujiem, ejiaepbiôa, eocKonmpojib, Moccoeem aj. a dodává, „že se na první pohled jedná o slovní spojení, avšak v roli determinujícího komponentu zde nevystupuje prosté adjektivum, ale analytické adjektivum, tj. formant typu zoc..., znae..., npocp..., moc... aj." (PecbopMaTCKHH 1975: 10, překlad autora).
V práci Beedenue e R3biK03Hcmue (1967) v kapitole věnované kompozici (s. 289-293) A. A. Reformatský zmiňuje pestrost různých kompozičních typů v současné ruštině. Nej produktivnější kompoziční modely klasifikuje podle slovotvorného příznaku, kdy dochází ke skládání komponentů buď pomocí interfixu (I. typ), anebo bez interfixu (II. typ).
K prvnímu typu (kompozice pomocí interfixu) autor uvádí tři kompoziční podtypy, které jsou demonstrovány na následujících příkladech: 1. napoeo3, 3eMJiejuep. Při této kompozici došlo ke spojení kořenů, nikoliv slov, přičemž komponenty -eo3, -juep jsou verbální, nikoliv jmenné povahy. Taková kompozita vznikají na bázi podřadných slovních spojení typu eo3umb nápoju, juepumb 3eMJiio. 2. napoxodcmeo, 3eMJiedejiue. Zde byl kořen spojen s komponenty -xodcmeo, -dejme, které jsou tvořeny kořenem a sufixem, k němuž je připojována koncovka. Samostatně však tyto komponenty v jazyce nevystupují. 3. jieco3aeomoeKU, 3eMJieycmpoůcmeo. V rámci této kompozice je spojen kořen pomocí interfixu s plnohodnotnými výrazy 3aeomoeKU, ycmpoůcmeo.
Druhý typ (kompozice bez interfixu) je rovněž doplněn třemi kompozičními podtypy, v nichž dochází ke spojení formantu a kořene. Tyto kompozice jsou demonstrovány na příkladech: 1. kojixo3, npocpopz. Při této kompozici došlo ke spojení zkrácených kořenných morfémů koji + xo3, npocp + ope (/co^neKTHBHoe xo3jihctbo, npocpcoK>3Hbm op2aHH3aTop). 2. acMuneif, napKOMam. Zde došlo ke spojení zkráceného kořenného morfému adjektiva (acKaApeHHbiH, napojím) a plnohodnotného výrazu s absencí jeho centrální části {muh((moc)eu, KOM(nccapn)am). 3. npocpôujiem, znaeeuno. Jedná se o spojení zkráceného kořenného morfému nebo slova s plnohodnotným výrazem (ôujiem, eunó). K tomuto kompozičnímu podtypu vznikajícího skládáním komponentů bez interfixu autor uvádí jako příklady také výrazy typu KunoaKmep, eaKyyju-annapam, cpomocmydun, Kawm-KOMncmuH, cmon-jiuhuh, ukc-Jiynu, sxo-eapuanm aj.
Všechny výše uvedené podtypy lze klasifikovat také na základě jiného kritéria. První a druhý podtyp (1. a 2. + 1. a 2.) obou hlavních kompozičních typů (I. a II. typ) představují
34
výrazy mající jeden lexikální význam a odpovídající současně fonetickým zákonům realizace slov v ruštině (napoeo3, 3eMJiejuep). Avšak výrazy třetího podtypu (3. + 3.) obou hlavních kompozičních typů (I. a II. typ) demonstrují, že se nejedná o vlastní kompozita, ale slovní spojení {jieco3azomo6KU, 3eMJieycmpoůcmeo, npocpôujiem, znaeeunó). Tato slovní spojení označuje A. A. Reformatský jako tzv. nepravá kompozita (mhummc cnoacHbie cnoBa). Lexikální charakter prvních komponentů těchto tzv. nepravých kompozit lze zdůvodnit ve třech hlavních bodech: 1. nesklonné komponenty kompozit tohoto typu se užívají výhradně v antepozici k určovanému slovu a mají funkci přívlastku; 2. v těchto kompozitech se zpravidla objevují dva prízvuky (prízvuk vedlejší na nesklonném komponentu, přízvuk hlavní na řídícím substantivu); 3. pravopis kompozit tohoto typu není ustálen (PechopMaTCKHií 1967, 2016: 290-292, Mrověcová 2009: 94).
K myšlenkám A. A. Reformatského se přiklání také ruská lingvistka V. L. Voron-covová, která se zasazuje o zařazení kompozičních formantů typu npocp..., zjiae..., cneu... k specifické třídě adjektiv, resp. k analytickým adjektivům. Lingvistka rozšiřuje třídu těchto nesklonných adjektiv na příkladu prepozitivních prvků typu Jieco..., cmejaio..., eempo... (jiecoBOR, cmeKJio6jiOKii, eempoajieiopocTaHLiira) a (porno..., kuho...,paduo... ((pomoTexnuK, KUH03pvnejib, paduocnywaTenb) (BopoHiroBa 1964: 8).
3.2.1.2 Pohled M. V. Panova
Analytickým adjektivům tzv. širokého pojetí byla věnována značná pozornost v čtyřdílné monografi PyccKUů h3uk u coeemcKoe oóiuecmeo. Couuojiozo-jiumeucmimecKoe uccjiedoeanue, konkrétně v části JleKCUKa coepejueHHoeo pyccKOZo Jiumepamypuoeo H3biKa (1968), a to zejména z terminologického úhlu pohledu. Zde jsou analytická pojmenování definována jako jednotky, které zaujímají dominantní postavení v oblasti tvorby nových termínů. Autorský kolektiv pod vedením M. V. Panova vyjadřuje názor, že dlouhá, složená terminologická pojmenování jsou nepraktická z hlediska užití, proto se v oblasti tvoření nových terminologických pojmenování aktivizují specifické analytické jednotky typu paduo..., ajijio..., U30..., 6apo..., mepjuo..., aspo..., 6uo..., 300..., MUKpo..., juaKpo..., opmo..., napa..., juema..., zudpo..., eudeo..., kocmo..., cy6..., zunep..., yjibmpa..., cynep..., anmu..., duc..., dua..., 6u..., unmep..., mpanc..., Konmp... aj. Tyto analytické jednotky tvoří ve spojení se substantivy či adjektivy specifický typ terminologických pojmenování a představují, dle slov autorského kolektivu, nej aktivnější a nej perspektivnější způsob tvoření terminologických pojmenování (IlaHOB 1968: 155). Pro demonstraci jsou v monografii poprvé uvedeny termíny
35
typu ôuoMacca, 30onnaHKTOHa, ôapoKaMepa, paduoneneHraTop, wep^onpeo6pa30BaTejib,
13
které byly považovány z hlediska terminologie 60. let za nové lexikální jednotky .
Počátkem 70. let minulého století teorii A. A. Reformatského významně rozpracoval M. V. Panov, který se velmi aktivně věnoval problematice analytických adjektiv14. V roce 1971 opublikoval ve sborníku 0ouemuKa. Oohojiozuh. ľpaMMamuKa článek 06 ananu-munecKUX npujiaeamejibHbix, ve kterém vytvořil rozsáhlou diachrónni klasifikaci 19 druhů analytických adjektiv, které podrobně prozkoumal jak v teoretické, tak praktické rovině. M. V. Panov uvádí, že pro tzv. anality (aHajiurbi), tj. analytická adjektiva, je typická volná spojitelnost s řadou jednotek (substantiv). Z. Nedomová doplňuje, „že tato volná spojitelnost s neomezenou řadou jednotek je vždy podmíněna buď sémantickou nevariantností nekonečně se spojující jednotky, anebo zákonitou, pozičně podmíněnou proměnlivostí významu" (Nedomová 2014: 235, IlaHOB 1971: 251).
Hlavním výstupem stěžejní práce M. V. Panova 06 ananumuHecKUX npujiaeamejibHbix, která je věnována tématu těchto morfologicky nezformováných jednotek, je tedy jejich rozsáhlá diachrónni klasifikace. V článku autor uvádí celkem 19 druhů analytických adjektiv a dodává, že s výjimkou posledního druhu tvoří všechny druhy analytických adjektiv jednotnou, ucelenou a kompaktní skupinu. Každý druh je představen několika konkrétními příklady. Následují příklady z dobového tisku (převládají publicistické texty 60. a 70. let) zasazené do kontextu konkrétních výpovědí, dále se objevují komentáře autora v podobě zdůvodnění příslušnosti daných analytických adjektiv k tomu či onomu druhu. Na závěr autor vyjadřuje názor (často s náhledem do budoucna) týkající se perspektivnosti produktivity či neproduktivity konkrétního druhu analytických adjektiv.
Následuje přehled všech 19 druhů analytických adjektiv M. V. Panova (IlaHOB 1971: 241-250), které jsou představeny na příkladech níže uvedených konstrukcí obsahujících analytická adjektiva:
1. Analytická adjektiva v konstrukcích typu komu jiurepaTypa, cbopMa xciku, rjBeT ôejfc, sabm xuhôu. Analytické komponenty typu komu, xciku, ôejfc, xundu nemají substantívni
13 Autoři monografie navíc potvrzují aktivitu a progresivnost výše představených analytických jednotek v oblasti terminologie také tím, že tyto analytické formanty často tvoří odborné výrazy, které jsou následně základními jednotkami pro celá terminologická pole. Tento fakt je podložen příkladem z oblasti meteorologie, v níž se zformovala velká skupina termínů s prepozitivním komponentem u30..., např. msojihhhíi, u3ojspbsm2l, MsoaBpopa, MsocTepa, MsoTepMa, MsoxnMeHa, MsoreoTepMa, Msorejina, MsorneTa, uso^ana, zoocTara, Msoneiera, Msonaraaj. (IlaHOB 1968: 156).
14 M. V. Panov přichází rovněž s mírně modifikovanou terminologickou nominací názvu analytické adjektivum (aHajiHTiPiecKoe npHjiaraTejn>Hoe), pracuje s pojmy aHanHT-npHjiaraTejibHbie, a zejména pak s terminologickou variantou aHajinra. Tato pojmenování chápe ve zcela shodném pojetí jako stěžejní termín analytické adjektivum (aHajiHTiPiecKoe npHjiararejibHoe).
36
homonyma a jejich přimykání k substantivu je ve většině případů postpozitivní, což, jak zdůrazňuje autor, není pro ruštinu zcela typické. Přimykání k substantivu však může být ale i prepozitivní (komu jiurepaTypa), např. v případě analytických adjektiv muhu..., mcikcu... (juuHU-K)ÔKa, muhu-dpywr, MaKCU-jionr). Skupina je označena jako málo produktivní.
2. Analytická adjektiva v konstrukcích typu aewaKOHBepTbi, aapouoma, KUHOCu,eaa-puu, paduomBecTnn, we^enocTaHOBica. Analytická adjektiva typu aeua..., aspo..., kuho..., paduo..., mene... se liší od předchozího druhu tím, že se shodují se substantivem téhož kořene (aeuamift, aaponnaH, kuho, paduo, meneBmop). Tato substantiva pak představují internacionální výrazy, díky nimž je skupina označena j ako produktivní.
3. Analytická adjektiva v konstrukcích typu npecc-ocpuuep, upovpauMa-MUHUMyM, TpeôoBamiíL-MaKCUMyM, 3p3ŕn/-jiHTepaTypa. Podobně jako u předchozího druhu, tak i v případě analytických adjektiv typu npecc..., 9p3au... vystupuje substantivum s jedním kořenem (npecca, 9p3aubi). Avšak spojení typu npecc-ocpuuep, npecc-HHCpopMÔiopo, npecc-oioiuicrenb nejsou hodnocena jako původní kompozita, jelikož prepozitivní komponent má konsonantické zakončení. Proto je chápeme jako substantívni spojení, v nichž první komponent představuje internacionální výraz.
4. Analytická adjektiva v konstrukcích typu 2ope-H3o6peTaTejib, nydo-MonoT. V těchto spojeních původně přístavkové výrazy zope, nydo ztratily příznak substantivnosti a staly se adjektivy. Tomuto procesu adjektivizace byl nápomocen model druhé skupiny, jenž je téhož morfematického typu: paduo..., kuho..., (porno..., mene... aj. Autor dodává, že ačkoliv mají výrazy zope a nydo široké sémantické uplatnění, tato skupina jako celek není produktivní, není doplňována o nové výrazy.
5. Analytická adjektiva v konstrukcích typu reaepan-npedamenb, paccKa3-ra3era, uapb-B3siTKa. Tyto analytické konstrukce jsou rovněž tvořeny přístavkovými výrazy, avšak jiné morfematické struktury. Tuto skupinu neposiluje žádný jiný progresivnější model, jak je tomu v případě předchozího druhu, což ji činí málo produktivní. Navíc analytická adjektiva těchto konstrukcí nejsou přijímána jako internacionalizmy, jsou v jazyce dostatečně dlouho, proto jsou mluvčími vnímána jako domácí výrazy.
6. Analytická adjektiva v konstrukcích typu o^epnpeAaTenb, nceeáooTKpbniie, cynepKpmnc, ynbmpa-upaBbie, 3KC-npe3HAeHT. V konstrukcích tohoto typu se objevují v roli analytického adjektiva internacionální prefixy (pôep..., nceedo..., cynep..., ynbmpa..., 3kc...), chápané dnes jako pseudoprefixy, resp. prefixoidy. Podle slov M. V. Panova mají tyto komponenty všechny příznaky slova (např. volná, tj. nefrazeologická spojitelnost se substan-
37
tivy), čímž se staly plně autonomními výrazy, v důsledku čehož je řadíme k analytickým adjektivům. Díky jejich internacionální povážeje skupina označenajako produktivní.
7. Analytická adjektiva v konstrukcích typu eaMMa-mnynemie, /cy-jiuxopaAKa, ckuh-3(p(peKT, Cřfy-ABuraTenb, x-nynu (uKC-nyHu). Analytická adjektiva těchto konstrukcí M. V. Panov označil jako kódové determinanty (icoAOBbie onpeAejiHTejiu) a celá skupina je dle jeho slov vysoce produktivní.
8. Analytická adjektiva v konstrukcích typu KOMaajxapM-Hembipe, KOCMOHaBT-óea, crpaHHira cmo deaduamb rmmb, okojio oôteKTa deaduamb mpu, acypHan uudeKC nnmbdecHm uiecmb. V těchto konstrukcích se užívají místo shodných řadových adjektiv, tj. řadových číslovek, neshodné komponenty v podobě základních číslovek. Na rozdíl od původních základních číslovek se tyto komponenty neskloňují, tudíž je řadíme k analytickým adjektivům. Skupina je označenajako neproduktivní.
9. Analytická adjektiva v konstrukcích typu 20cynpe>KAeHHe, napmônner, npotpcoôpanm, cejibcoBťr, coecjiyacainHií. K příkladu tohoto druhu analytických adjektiv M. V. Panov uvádí, že na jedné straně se v jazyce vyskytují již ustálená, v jazyce ukotvená analytická adjektiva jako coe..., npocp..., napm..., eoc..., cneu..., Jium..., xo3..., nojium..., na druhé straně se vedle nich objevuje také řada okazionálních novotvarů jako max..., manu..., ônam..., óajiem..., memzpacp... aj. Autor na adresu těchto jednotek poznamenává, že mnohá slovní spojení mluvčích jsou sice okazionální povahy, avšak ve své struktuře obsahují neokazionální analytická adjektiva. Skupina je označenajako velmi produktivní.
10. Analytická adjektiva v konstrukcích typu ^eco3aroTOBKH, jwfceyHemie, cmemio-6aHKH, cmefuiorapa, xjieôoyôopKa. Analytická adjektiva typu Jieco..., jwfce..., cmemio..., xiie-6o... se zakořenila v ruštině poněkud méně než příklady předchozího druhu. Z hlediska původu jsou tyto komponenty částí složeného substantiva. Jejich první části bezprostředně korespondují se substantivem (nec, noacb, xjieô), avšak komponenty Jieco..., jwfce..., cmeK-jio..., xjieóo... disponují volnou a širokou spojitelností. Skupina je označena jako málo produktivní.
11. Analytická adjektiva v konstrukcích typu 6ejiOKa3aKn, 3Jiamonnpa, cwweôpiOKH představují spíše ojedinělý typ. Nesklonné komponenty typu óejio... se také podobají části kompozita, avšak vystupujíce samostatně jsou přijímány jako adjektiva. V případě tohoto druhu M. V. Panov vyjadřuje značnou pochybnost o jejich začlenitelnosti do skupiny analytických adjektiv.
38
12. Analytická adjektiva v konstrukcích typu aji-3ap%, ôeji-CBer, ciiHb-3ap% rovněž představují ojedinělé konstrukce náležející spíše k okazionalizmům či k rovině nespisovného, popř. naopak poetického jazyka.
13. Analytická adjektiva v konstrukcích typu yKQmmma-ofcox, My^KHnaa-xeam. V těchto konstrukcích vystupují analytická adjektiva ...-Jtcox a ...-xeam, která jsou přejata z nespisovného jazyka, popř. z ustálených slovních spojení typu ôaôa-otcox, napeHb-xeaw (avšak ne MyjKHK-a/cox, mm-^cox, ôaôa-xeam). Jedná se tedy o přejaté komponenty z ustálených frazeologických spojení, proto je skupina označena jako neproduktivní.
14. Analytická adjektiva v konstrukcích typu bojiocm mopHKOM, acyjiHK noneeojie, caôjra HaomjuatMb, jihu,o ecMfimKy. Jedná se o specifická analytická adjektiva tvořená adverbii. Tyto konstrukce autor třídí na dva podtypy. První podtyp tvoří spojení, v kterých se může mezi substantivem a adverbiem objevovat sloveso, popř. slovesný tvar, např. jihu,o, CBapeHHoe (npuroTOBjíeHHoe) ecMWľiKy, caôjra, OTKUHyrafl (npoTaHyTaa) naoniMaiub, bojiocw, CTOflinne (BcraBinne) mopHKOM. Druhou skupinu pak tvoří spojení, v kterých nemůže vystupovat mezi substantivem a adverbiem sloveso, popř. slovesný tvar, jsou tedy plně neverbální, např. acyjiHK nomeone. První podtyp je označen jako produktivní, druhý jako neproduktivní. Jako zcela odlišný případ autor uvádí konstrukce s adverbii ve spojení s verbálními substantivy typu 6er nanepeeoHKU, HTeHne ec/iyx, e#a ecyxoMHniKy. Zde se jedná o čistá adverbia, i když vystupují v roli analytických adjektiv.
15. Analytická adjektiva v konstrukcích typu aicaAeMHJi noem paôomu. V tomto případě se jedná o ojedinělý případ, kdy je analytické adjektivum vyjádřeno předložkovou konstrukcí (noem paóombi).
16. Analytická adjektiva v konstrukcích typu oh ma.K ceôe nucaTejib, a He jikdôjikd 3thx maK ceôe poMaHOB. Opět se jedná o ojedinělý případ, kde je zřejmá přeměna frazeologického obratu na analytické adjektivum (maK ceôe).
17. Analytická adjektiva v konstrukcích typu woa/ce-jiuHrBHCTbi, mojfce-nojunuKn. Zde se rovněž jedná o ojedinělý případ, kdy se stává částice, představující pomocný výraz, analytickým adjektivem.
18. Analytická adjektiva typu co- vystupující ve spojeních co3aHHHinnK, conccjie-AOBaTejib, conpoeKTHpoBinHK aj. Tento druh M. V. Panov komentuje jako odvážnou myšlenku Je. I. Golanovové, která zmiňuje, že se i některé prefixy staly analytickými adjektivy. Sám autor však považuje tento názor za poněkud riskantní.
19. Analytická adjektiva v konstrukcích typu MOJiodan doKmop nponjia, Hoean nejunuoH yjibioanacb. Zde se jedná o tradiční ohebná substantiva, která mohou vystupovat
39
v roli analytického adjektiva. Ve všech příkladech tohoto druhuje užito adjektivum ženského rodu (MOJiOAaa, hobm) ve spojení s obourodým substantivem (aoktop, neMnuoH). Autor zdůvodňuje výskyt těchto příkladů tím, že adjektiva typu Monodan doKinop, která nejsou zasazena do kontextu, nedisponují významy gramatického rodu a pádu, tzn. u adjektiv v této pozici nelze specifikovat tyto gramatické kategorie. A adjektiva, která nedisponují těmito gramatickými kategoriemi, označujeme jako nesklonná adjektiva. Proto je možné i tyto obraty považovat za specifický typ analytických adjektiv.
Představenou Panovovu diachrónni klasifikaci 19 druhů analytických adjektiv lze shrnout následovně: do třídy analytických adjektiv spolu s nesklonnými adjektivy typu ôejtc, komu, xa.ku, xuhôu aj. náleží internacionální komponenty kompozit typu aeua..., kuho..., paduo..., mém..., sjieianpo... aj.; morfémy zoc..., ned..., ruiae..., npocp..., které se vyčlenily jako samostatné komponenty částečně zkratkových slov ve spojení se substantivy typu 20c6aHK, nectyHujinine, njiaeôa3a, npod)coK>3bi; první části složených slov typu jwfce..., cmeK-jio..., xjieôo...; zkratkové výrazy a symboly x-..., CKH-...; adverbia v konstrukcích typu xvn\o ecMHniKy, acyjiHK noneeone či předložková spojení jmenného charakteru typu axaAeMHa noem paóombi.
Klasifikaci 19 druhů analytických adjektiv M. V. Panov po téměř 30 letech upravil a v monografii IIo3uuuoHHcm Mopcpojiozun pyccKOZo H3biKa (1999) uvádí v páté kapitole {Hacmu penu) 16 druhů analytických adjektiv (IlaHOB 1999: 153-160). Při jejich třídění se výrazně opírá o původní klasifikaci z roku 1971, zníž však byl vypuštěn 7. (zajujua-H3JiyHeHne, Ky-jiuxopaAKa, c/ow-acbcbeKT, CKH-jx&majejib, jc-nynu), 11. (ôejiOKdawm, 3Jiamoimpa, cuHe6pK>Kn) a 12. (a^-3apa, óe/i-CBer, cuHb-3apn) druh, ostatní druhy zůstaly beze změny.
V závěru článků (1971, 1999) M. V. Panov utvrzuje své pojetí analytických adjektiv a zdůrazňuje, že všechny druhy tvoří kompaktní třídu slov. Ve všech případech analytických konstrukcí (1971 - 19 druhů, 1999 - 16 druhů) lze tvrdit, že analytická adjektiva představují samostatná slova, tzn. plnohodnotné výrazy. Toto tvrzení dokládá nejen na základě primárního příznaku v podobě volné spojitelnosti analytických adjektiv s řadou jednotek (substantiv), ale rovněž několika sekundárními příznaky (samostatný slovní přízvuk, výslovnost koncové hlásky analytického adjektiva, schopnost přimykání částic) (IlaHOB 1999: 160-161).
Všechna analytická adjektiva disponují volnou spojitelnosti s řadou jednotek, což
chápeme jako základní vlastnost slova. Morfémy, čili prefixy a první části složených slov, vystupují tedy jako pevná součást daného spojení a jejich sémantika se přizpůsobuje
40
lexikálnímu kontextu daného výrazu. Pokud tyto jednotky přestávají být sémanticky stabilní a dochází k jejich postupnému sémantickému osamostatnění, začínají se přetvářet v samostatné výrazy. Pomocí tohoto procesu se formují mnohá nově vzniklá analytická adjektiva.
Prvním sekundárním příznakem analytických adjektiv v jejich pojetí jako samostatného slova je samostatný slovní přízvuk analytického adjektiva. Znamená to tedy, že všechny konstrukce obsahující ve své struktuře analytické adjektivum mají dva prízvuky, tzn. přízvuk vedlejší na analytickém adjektivu, přízvuk hlavní na substantivu (pqduouepejxaHa, npocpcomsbi, mojfce-KpwruK).
Druhým sekundárním příznakem dokládajícím existenci analytických adjektiv je fonetický jev vyskytující se na hranici analytického adjektiva a substantiva. Jedná se o výslovnost koncové hlásky analytického adjektiva. Už A. A. Reformatský uváděl velmi jasný příklad spojení zjiasBuno, v rámci kterého komponent znae... představuje analytické adjektivum, v němž se vysloví konsonant e jako [cHb']. Taková výslovnost je možná jen na hranici slov, uprostřed výrazu konsonant e vyslovíme jako [b'] (srov. ejiaeBnao x rjiaBHbiií).
Třetím sekundárním příznakem je pak fakt, že analytická adjektiva, obdobně jako plnohodnotné výrazy disponující touto predispozicí, bez jakýchkoliv komplikací přimykají k sobě částice, např. y Hac b cejib-ro coBeTe ... ľlpecc jih oh ceicpeTapb, tm yBepeHa?
Na základě těchto tvrzení lze tedy konstatovat, že výše uvedené nesklonné komponenty j sou analytickými adjektivy.
3.2.1.3 Způsoby třídění analytických adjektiv tzv. širokého pojetí
Analytická adjektiva v širokém pojetí, tedy tak, jak vycházejí z názorů A. A. Refor-matského a M. V. Panova, byla klasifikována z různých hledisek několika současnými lingvisty. Všechny následné způsoby třídění této specifické podtřídy adjektiv vycházejí z rozsáhlé diachrónni klasifikace 19 druhů analytických adjektiv M. V. Panova (viz kap. 3.2.1.1). Na základě prostudované literatury lze uvést způsoby třídění analytických adjektiv v podání J. Gazdy (1994, 2002, 2010), Je. I. Golanovové (1998, 2010), V. Beniniho (2007), L. Mrověcové (2009), J. Kesnera et al. (2011) a Z. Nedomové (2013). Níže představené klasifikace jsou demonstrovány na materiálu ruských analytických adjektiv, jelikož jejich autoři se ve svých výzkumech zaměřují primárně na ruštinu. Obdobné třídění by však mohlo být případně použito i na český a polský dokladový materiál.
41
I. Klasifikace J. Gazdy
J. Gazda, který se již od 90. let 20. století věnuje problematice slovotvorby a internacionalizace slovní zásoby současné ruštiny, se ve svých pracích velmi výrazně dotýká tématu morfologicky nezformovaných analytických (nesklonných) slov, tj. analytických adjektiv. Podrobný exkurz do této problematiky prezentoval zejména v monografii Dynamika a internacionalizace slovní zásoby současné ruštiny (2002), ale i v dalších odborných statích15. Autor přijímá kompoziční modely s analytickým adjektivem většinou jako kompozita, nikoliv jako abreviatury a zmiňuje jejich narůstající počet a zvyšující se frekvenci. Klasifikace J. Gazdy koresponduje se čtyřmi druhy kvazikompozit L. Mrověcové tříděných z geneticko-chronologicko-strukturního hlediska, při níž je však užito odlišné terminologie. Z pohledu J. Gazdy lze tedy analytická adjektiva třídit na čtyři druhy (Ta3Aa 1994: 60-63, Mrověcová 2009: 97-98):
1. tzv. prefixoidy kořenového typu;
2. tzv. prefixoidy prefixálního typu;
3. zkratková slova;
4. kompozita - neologizmy.
K prvnímu druhu tzv. prefixoidů kořenového typu autor jako příklady připojuje kompozita aeuanpejxnpiiwrue, aemoMara3un, óuoimyKenep, eudeoômnec, KUHOCTyjxftn aj. Tyto jednotky charakterizuje jako kompozita prefixoidálního typu s internacionálními slovotvornými elementy. Díky morfémové nevyhraněnosti stojí na pomezí prefixů a prvních částí kompozit.
K druhému druhu tzv. prefixoidů prefixálního typu jsou uvedeny příklady kompozit aHWwpbiHOHHHK, juaKpoupoeKT, MUKpoupoKaT, cynep-pyíBYíjxQYíjx aj. Tzv. prefixoid prefixálního typu je latinského nebo řeckého původu, vyjadřuje jakost či kvantitu a spojuje se s ruským nebo cizím substantivem.
Zkratková slova představují konstrukce utvořené zkrácením adjektiva cizího původu a jeho spojením se substantivem, např. m^BjíoaceHHe, wexAOicyMeHTauHJi, cnez/ynpaBjíeHne aj. Dle slov autora se jedná o shodný typ s prvním typem (kompozita s tzv. prefixoidy kořenového typu), od kterého se liší pouze menší produktivitou.
15 Např. Hoeue cjioeoo6pa3oeamejibHue Modenu u ux pojib e aKmyajiu3auuu jieKCUKU e npouecce oôynenuH cmydenmoe-pycucmoe (1994), Současná jazykovedná situace a její odraz v jazyce hromadných sdělovacích prostředků (2002), Integrační tendence v oblasti tvoření slov v současných slovanských jazycích (se zvláštním zřetelem k situaci v ruštině a češtině) (2010).
42
Čtvrtý typ autor označuje jako kompozita - neologizmy, v jejichž konstrukci první, druhou nebo obě části tvoří cizojazyčný komponent. Tyto jednotky jsou většinou graficky zaznamenávány odděleně pomocí spojovníku, např. á/zw2/-BbiCTaBKa, opymmo-^Kijs^Qi, npecc-cnywiôa aj. I když je první cizojazyčný komponent po formální stránce odlišný, má adjektivní funkci, lze jej tedy chápat z hlediska naší terminologické nominace jako analytické adjektivum.
II. Klasifikace Je. I. Golanovové
Je. I. Golanovová v článku O «mhumux cjiojfcubix cjioeax» (pa3eumue fuiacca ananumuHecKUX npujiaeamejibHbix e coepejueHHOMpyccKOM H3biKe) (1998) odkazuje na pojetí analytických adjektiv A. A. Reformatského (mhummc cnoacHbie cnoBa) a M. V. Panova (aHa-jinTHHecKue npujiaraTejibHbie, aHanuT-eAUHimbi, aHajiurbi) a uvádí nejasnost pojmenování typu aeuaôujiem, ôemonuna, eudeo3anucb, Kunocifenapuu, jieconpodyKnibi aj., z nichž jasně neplyne, zda se jedná o slovo či o slovní spojení. Autorka se přiklání k termínu analytické adjektivum, které představuje analytický, tj. nesklonný formant, jenž je charakterizován několika příznaky. Za hlavní z nich považuje volnou spojitelnost, tzn. pozičně, popř. sémanticky podmíněnou kolokaci s neomezeným počtem substantiv (srov. ITaHOB 1971). Je. I. Golanovová zmiňuje na základě klasifikace M. V. Panova podtřídu analytických adjektiv v podobě pěti základních typů (JTojiaHOBa 1998: 32):
1. formanty cizího původu zakončené na samohlásku typu aemo..., ayduo..., eu-deokuho    menekteré představuj í nej stabilnej ši a nej frekventovanej ší j ednotky;
2. formanty zkratkových slov zakončené na souhlásku typu zoc..., duem..., Kyjibm..., npoM..., cmpou...;
3. části složených slov typu eodo..., za.30..., Jieco..., cmemio..., xiieôo...;
4. sémanticky stabilní přejaté i ruské prefixy typu anmu..., nceedo..., ceepx..., co..., cynep...;
5. kódové determinanty v konstrukcích typu ukc-ip/hh, sajujua-ycTanoBKa, L-Kiryô, OC/7-CTyAua, V7P-3an.
Je. I. Golanovová uvádí, že se v 80. a 90. letech minulého století frekvence pojmenování s analytickými adjektivy v ruštině výrazně zvýšila, objevila se nejen pojmenování s již dříve definovanými analytickými formanty, ale i zcela nová. K nej-frekventovaněj ším z nich lze zařadit konstrukce s analytickým formantem: apm-ranepnn, 6u3Hec-jiam, eudeoKOwvpoiih, <3a/ra3-cbecTHBajib, dmaŮH-npoeKT, eepopbiHOK, tcaumpu-uioy,
43
ducKO-Kiiyô, KOMnaKm-jxacK, KOMribiomep-3&ji, Macmep-Kii&cc, otpuc-jimaŘn, non-neBeu,, />o/c-My3WKaHT, pempo-uijmrep, cynepKenecTBO, (pomoRmaPm, (pumHec-nporpaMMa, uioy-ÔH3Hec aj. (ronaHOBa 1998: 33). Většina z nich je přijímána jako přejímky, které se v jazyce objevily z důvodu nutnosti pojmenování nových skutečností a jevů počátku 90. let minulého století (viz extralingvistické a sociální faktory tohoto období)16. Mnohá pojmenování tohoto typu vypovídají o aktivizaci či vzniku nových oblastí lidské činnosti, z nichž každá vyžaduje vlastní terminologická pojmenování. Většina jednotek je založena na anglo-americkém základě, který má internacionální povahu a rozšiřuje se v mnoha evropských jazycích, včetně západoslovanských jazyků jako je čeština nebo polština. V těchto jazycích však jejich aktivita není tak vysoká, jako je tomu v ruštině (srov. extrovertní a introvertní povaha jazyka).
III. Klasifikace V. Beniniho
V. Benini v článku AncviumuHecKue npujiazamejibHbie. Pacripocmpanenue unoH3biH-hoů Modenu «onpedejmioiuee cyiuecmeumejibHoe + onpedejineMoe cyiuecmeumejibHoe» (2007) vyjadřuje souhlas s chápáním analytických adjektiv za podmínek stanovených M. V. Panovem (srov. IlaHOB 1999: 160-161), kdy analytický formant: 1. má svůj vlastní slovní přízvuk; 2. nepodléhá redukci ani morfologicko-fonologickým pravidlům, která by měnila hranici morfu; 3. nevyslovuje se skratkou pauzou; 4. je možné jeho oddělení od základu zařazením do jeho struktury lexikálního prvku, a to i včetně částic, 5. je možná jeho spojitelnost i s ohebným adjektivem, 6. může disponovat predikativní funkcí (EeHHHbn 2007: 69). Při své klasifikaci vychází rovněž z členění analytických adjektiv na 19 druhů, použitého M. V. Panovem, které primárně shrnuje do 8 typů analytických formantů17. Z těchto osmi typů analytických formantů následně generuje čtyři typy analytických adjektiv (EeHHHbn 2007: 71):
1. prefixy typu zunepcynepyjibmpa... aj.;
2. prefixoidy substantívni povahy (domácí i přejaté) typu ayduo..., eepo..., cmeK-jio... aj.;
16 Je. I. Golanovová potvrzuje výskyt, funkčnost i výraznou aktivizaci analytických adjektiv taktéž v jazyce na přelomu 20. a 21. století, což dokládá na materiálu článku «Tohku pocma» e cucmeme coepemennozo cjio80o6pa3080HUíi: anajiummecKue npujiazamejibnue u ux mecmo e cucmeme u nopme vydané o dvanáct let později (rojiaHOBa 2010: 261-270).
17 1. prefixy typu 3kc..., cynep... (3Kc-npe3HneHT, cynepKpmnc); 2. prefixoidy substantívni povahy typu paduo..., cmeKJio... (paduovaBecTvisL, cmetoio3aBOR); 3. zkratková adjektiva typu npocp..., zoc... (npocpcoôpamie, 2ocyHpe>KneHHe); 4. substantiva typu ójiuu..., uydo-... (ójiuuKomcypc, t/ydo-HejiOBeic); 5. nesklonné základní číslovky v konstrukcích typu KOCMOHäBT-dea; 6. adverbia v konstrukcích typu aňiio ecjmmtcy, bojiocm mopuKom; 1. předložková slovní spojení v konstrukcích typu aicaneMHa noem paôomu; 8. nesklonné částice epode, kok 6u (e/wde-cneiuiajiHCTbi, kok čw-noMOHunnai) (BeHHHbH 2007: 68).
44
3. zkratková adjektiva typu deMzocJium... aj.;
4. substantiva cizího původu typu apm..., 6u3Hec..., (punmec... aj.
Tyto čtyři základní typy analytických adjektiv považuje V. Benini za nejpro-duktivnější, a proto na jejich základě popisuje čtyři kompoziční modely s analytickým adjektivem v současné ruštině (EeHiiHbn 2007: 71):
1. prefix + substantivum (zuneppeanmM, cynepKaHecTBO,yjibmpapaj},iiKanmMy,
2. prefixoid substantívni povahy (domácího i cizího původu) + substantivum (ayduoKaccera, eepopbmoK, cmemiosaBOjs);
3. zkratkové adjektivum + substantivum (deM&jiOK, 20co6jiHraitHH, Jiumoô'bemi-Hemie);
4. substantivum cizího původu + substantivum (apm-ranepen, omuec-nnan, <pum-Hec-nporpaMMa).
Jednotlivé kompoziční modely s analytickým adjektivem autor dále analyzuje z formálního, etymologického, funkčního a ortografického hlediska (EeHiiHbn 2007: 71-72). Formální kritérium bere v úvahu přítomnost morfologických determinantů a pozici analytického adjektiva vzhledem k řídícímu substantivu. Z etymologického hlediska jsou prefi-xoidy a zkratková adjektiva odvozeny od substantiv, resp. od adjektiv substantívni původu (zoc... < rocyAapcTBeHHbiií < rocyAapcTBo). Prefixy představují různorodou skupinu, jelikož jsou původně utvořeny od předložek a adverbií (zunep..., cynep..., yjibmpa...) nebo od adjektiv (mo..., nceedo...). Čtvrtý typ analytických adjektiv, tj. substantiva cizího původu, jsou utvořena od přejatých substantiv. Většina z nich se chová jako substantivum (dmaim, (punmec, 6u3uec), s výjimkou některých jednotek (apm..., Mace..., npecc...), které vystupují výhradně v podobě analytického formantu, jelikož mají ekvivalentní substantivum ruského původu (ucicyccTBO, Maccw, npecca). Z funkčního hlediska mohou analytické komponenty vzhledem k substantivu, s nímž se pojí, plnit jakostní (příznakovou) či relační (vztahovou) funkci, podobně jako plnohodnotná adjektiva. Funkce však z velké části závisí na původu analytického komponentu, tj. analytická adjektiva substantivního původu v podobě prefi-xoidů, zkratkových adjektiv a substantiva disponují relační funkcí, analytická adjektiva v podobě prefixů plní funkci jakostní. Z ortografického hlediska tvoří první tři typy analytických adjektiv graficky jednotný výraz (zuneppeanmM, ayduoKaccwa, 20co6jinraitHH), přičemž čtvrtý typ je graficky značně neustálený, jelikož analytický komponent a řídící substantivum mohou představovat jak graficky jednotný výraz (6w3Heccneuna.jiH3aitH5i), tak dvě grafická slova (6u3uec ueHrp), a to psaná i pomocí spojovníku (6u3Hec-nnan).
45
Vedle formální, etymologické, funkční a ortografické analýzy jednotlivých kompozičních modelů věnuje autor rovněž pozornost sémanticko-funkčnímu, morfologickému a syntaktickému kritériu (EeHHHbn 2007: 73). Sémanticko-funkční hledisko není rozhodujícím faktorem pro definici nesklonného formantu jako analytického adjektiva, avšak funkci analytických formantů, tj. výše popsaných typů analytických adjektiv, mohou determinovat následující faktory: 1. analytické adjektivum se nachází vprepozici k řídícímu substantivu (2ocAyMa); 2. analytické adjektivum v podobě plnohodnotného substantiva se nachází v postpozici k řídícímu substantivu (ropoA eepou); 3. analytické adjektivum v podobě relačního substantiva v genitivu se nachází v postpozici k řídícímu substantivu (aom omua); 4. analytické adjektivum v podobě předložkového slovního spojení se nachází v postpozici k řídícímu substantivu (AupeKTop no Maprcemumy); 5. analytické adjektivum v podobě adver-bia se nachází v postpozici k řídícímu substantivu (jihuo ecMHiriKý). Z morfologického hlediska se adjektiva shodují se substantivy v gramatické kategorii rodu, čísla a pádu, tudíž dle morfologického hlediska nelze klasifikovat analytická adjektiva jako plnohodnotná adjektiva. Ze syntaktického hlediska disponují adjektiva jak predikativní, tak atributivní funkcí. Frekvenčně je však výraznější atributivní funkce. Prepozice adjektiva k substantivu je charakteristická pro atributivní funkci, je přirozenější než poloha adjektiva v postpozici, která je vlastní spíše predikativní funkci (3tot npouecc npeuMymecTBeHHO couuajibHbiů. x Couu-ajibHuů npouecc noBjíuan Ha pa3BHTne oômecTBa.).
Většina analytických adjektiv, s výjimkou prvního typu (kompoziční model prefix + substantivum), koresponduje s relačními adjektivy. Analytická adjektiva v tomto smyslu slouží ke klasifikaci, identifikaci či determinaci substantiva, k němuž se vztahují, ne však k definici jeho jakosti. Jak zmiňuje V. Benini, analytická adjektiva ve výše uvedených kompozičních modelech odpovídají na otázku „jakého typuje substantivum", ne na otázku „jaké je to substantivum". Sekundárně tedy ze syntaktického hlediska mohou plnit atributivní funkci, nikoliv funkci predikativní. Závěrem lze tedy konstatovat, že nesklonný formant může být klasifikován jako analytické adjektivum pouze v případě, kdy vystupuje v pozici svobodného morfu a plní atributivní funkci (EeHHHbn 2007: 74).
IV. Klasifikace L. Mrověcové
L. Mrověcová věnuje problematice analytických adjektiv značnou pozornost v monografii Způsoby obohacování slovní zásoby ruštiny podnikatelské sféry v synchronně -diachronním aspektu (v porovnání s češtinou) (2009). Na příkladech z podnikatelské sféry
46
autorka třídí ruská analytická adjektiva a srovnávaje s jejími českými ekvivalenty. Nejedná se však primárně o klasifikaci analytických formantu, vlastní klasifikace je zaměřena na způsoby třídění kompozitních konstrukcí, v nichž vystupuje nesklonný formant. Pro kompozita
18
obsahující nesklonný formant je užito termínu kvazikompozitum . Klasifikace kvazi-kompozit je provedena ze tří různých hledisek: z geneticko-chronologicko-strukturního aspektu, podle charakteru spojovaných komponentů a podle počtu morfému v kvazikompo-zitní ch j ednotkách.
Z geneticko-chronologicko-strukturního hlediska autorka klasifikuje čtyři typy kvazikompozit (Mrověcová 2009: 96):
1. kvazikompozitum s analytickým adjektivem;
2. kvazikompozitum se substantizovaným kořenem;
3. kvazikompozitum s prefixálními komponenty vyjadřujícími míru nebo stupeň vlastnosti;
4. kvazikompozitum s komponentem analytických adjektiv cizího původu. Kvazikompozita s analytickým adjektivem lze třídit na dva podtypy, tj. na podtyp,
kdy kořenový adjektivní morfém končí na samohlásku (nejčastěji na -o, -a, -e), a podtyp, kdy kořenový morfém končí na souhlásku. V rámci prvního podtypu lze uvést příklady aeua..., aemo..., azpo..., 6uo..., eepo..., uho..., mene..., cpomo..., 3ko..., smKrnpo... aj.19 V rámci druhého podtypu autorka používá příklady zen..., zoc..., opz..., npoM..., mopz..., myp...,
a, ■ 20
cpuH... aj.
Kvazikompozita se substantizovaným kořenem se objevila v ruštině již ve dvacátých letech 20. století jako samostatné nezkrácené lexikální jednotky. V ruštině je řada těchto jednotek rodově nevyhraněná (neutra) a nepodléhá flexi. K tomuto typu řadíme komponenty ayduoeudeoduemkuhopaduocmepeo... aj.
Kvazikompozita s prefixálními komponenty vyjadřujícími míru nebo stupeň vlastnosti představují zpravidla komponenty latinského nebo řeckého původu, které v domácím jazyce nebyly původně morfematicky členitelné. Jedná se o internacionální
Zde je namísto námi užívaného termínu analytické adjektivum použit pojem kvazikompozitum. K tomuto termínu se autorka přiklání ve své monografii, termín dle jejího názoru odpovídá terminologii A. A. Reformatského a ze slovotvorného hlediska vystihuje mezní charakter kompozit obsahující komponenty analytických adjektiv (Mrověcová 2009: 95).
19 Díky své internacionální povaze jsou v mnoha případech tyto analytické komponenty z historicko-genetického hlediska totožné v ruštině, češtině i polštině {agro..., bio..., tele... ,foto..., eko..., elektro...). Některým odpovídá domácí adjektivní výraz, např. v češtině aeua... x letecký, uho... x cizí.
20 Při komparaci s češtinou či polštinou se pak užívá slovních spojení celého adjektiva se substantivem, např. 20c6äHK x státní banka x bank paňstwowy, aeH/uipeicrop x generální ředitel x dyrektor generálny, /w>7?areHCTBO x cestovní kancelář x biuro podróžy.
47
morfémy, které jsou dnes v ruštině, stejně tak i v češtině a polštině, vysoce frekventované, např. zunep..., MCiKpo..., múkcu..., Meza..., MUKpo..., muhu..., cynep... aj.
Kvazikompozita s komponentem analytických adjektiv cizího původu rovněž představují formanty přejaté z klasických jazyků, avšak nevyskytují se v jazyce jako samostatné lexikální jednotky. K vysoce produktivním a frekventovaným patří kvazikompozita s komponenty azpo..., 6uo..., dua..., 3ko... aj.
Z hlediska charakteru spojovaných komponentů v kvazikompozitech, tj. podle jejich původu, autorka vyčleňuje čtyři typy kvazikompozit (Mrověcová 2009: 98):
1. nehybridní typ kvazikompozit (cizí adjektivum + cizí i zdomácnělé substantivum);
2. nehybridní typ kvazikompozit (domácí adjektivum + domácí substantivum);
3. hybridní typ kvazikompozit (cizí adjektivum + domácí substantivum);
4. hybridní typ kvazikompozit (domácí adjektivum + cizí substantivum).
K prvnímu typu autorka připojuje příklady kvazikompozit aewaTpaHcnopT, aemoKQMmmv, UHCpopjuÔK>po, mejiemon\mv, wexnporpecc aj. K druhému typu náleží příklady 20CHMymecTBO, zopnopv, nuesasojs,, «pa?wo6opyAOBaHHe, mopzoTjxen aj. K třetímu typu jsou uváděna kvazikompozita aemoKpacKa, azpo3namiíL, eepopbmoK, mejieoaumn, mexuac-nopT aj. K čtvrtému typu náleží příklady 20CAOTaiiHa, a^aeripoeKT, npojuôanK, côepôanK, mypômnec aj.
Z hlediska počtu morfému v kvazikompozitech autorka klasifikuje tři typy kvazi-kompozitních jednotek (Mrověcová 2009: 98):
1. kvazikompozitum se dvěma komponenty (zkrácené adjektivum + plný tvar substantiva);
2. kvazikompozitum se třemi komponenty (dvě zkrácená adjektiva + plný tvar substantiva);
3. kvazikompozitum se čtyřmi a více komponentů (tři a více zkrácených adjektiv + plný tvar substantiva).
K prvnímu typu autorka uvádí příklady kvazikompozit aemoMOŘKa, aeuauoma, 20CÔK)A>KeT, 20cco6cTBeHHOCTb, WHOcbupMa aj. Druhý typ ilustruje příklady aeua-juemeocnyiKÔa, zocnajiozcny^KÔa, zocMexzabojx, npoM3azpauuocTaBKa, mopzcpUHunan aj. Třetí typ se vyskytuje v jazyce spíše sporadicky, jako příklady lze uvést kvazikompozita zoccopmceju^onj},, zocmpydcóepKacca.
48
V. Klasifikace J. Kesnera et al.
J. Kesner, V. Linhartová a P. Zoubková se v článku O HemMenneMOM npenosu-muenoM onpedemnuu e pyccKOM u neuiCKOM H3biKax (2011) zaměřili na klasifikaci kompozit sestávajících se ze dvou substantiv, z nichž první plní funkci atributu a není vyjádřeno flek-tivním adjektivem. Autoři zmiňují nesklonné komponenty ve funkci prepozitivních atributů s nulovou flexí a charakterizují je z pohledu šesti klasifikačních typů (KecHep et al. 2011: 51-65). Jedná se o tyto způsoby klasifikace:
1. klasifikace z hlediska syntaktické povahy prepozitivního komponentu;
2. klasifikace z hlediska morfologické podstaty a struktury atributu;
3. klasifikace z hlediska původu prepozitivního komponentu;
4. klasifikace z hlediska původu kompozita jako celku;
5. klasifikace z hlediska ortografického;
6. klasifikace z hlediska sémantického.
První klasifikační typ představuje klasifikaci nesklonných, tj. v našem pojetí analytických prepozitivních atributů z hlediska syntaktické povahy prepozitivního komponentu.
Daný klasifikační typ lze dále třídit na tři podtypy. První podtyp představuje kompozita tvořená dvěma substantivy, z nichž první je atributem. Jedná se o příklady kompozit, kdy pre-pozitivní komponent substantívni povahy lze přenést do postpozice, např. SMS-cepBnc, SD-xapTa, AemoKapd-líojijxttYiT. Ve všech případech se jedná o atribut nekongruentní, tzn. atribut, jenž při ohýbání kompozita zachovává formu nominativu. Druhý podtyp představuje kompozita, v nichž nelze přenést prepozitivní komponent substantívni povahy do postpozice, zato jej lze transformovat do podoby atributu nekongruentního či vzácnej i do podoby atributu kongruentního. Jedná se o kompozita typu ra3npoM-Cwru (Chth (JTopoA) ra3npoMa), VIP-6ojibHnu,a (6ojibHnu,a AJra VIP), dotceHmjibMeH Kjiyô (icjiyô ajm A>KeHTjibMeHOB) aj. Třetí podtyp představuje kompozita, kdy nelze přenést prepozitivní komponent substantívni povahy do postpozice a také jej nelze transformovat do podoby atributu nekongruentního nebo kongruentního, např. dpecc-KOR.
Druhý způsob taxace představuje klasifikaci z hlediska morfologické podstaty a struktury atributu. Zde autoři uvádějí osm podtypů prepozitivních komponentů, jejichž třídění vychází z morfologické povahy prvního ze dvou substantiv v rámci daného kompozita. Jedná se o kompozita, v nichž: 1. prepozitivním komponentem je substantivum, popř. také atribut, který je v grafické podobě tvořen jedním písmenem psaným latinkou či cyrilicí, např. a/w?-6n3Hec, Kanmpu-Kjryo, (punmec-u^mp, X-n3JiyHeHne aj.); 2. prepozitivním kompo-
49
nentem je substantivum, popř. konstrukce s prepozicí, např. uh-jiciůh kohl>kh, oh-jiciůh npoicaT, ocp-jiaŮH peacuM; 3. prepozitivním komponentem je substantivum, které je v atributivní funkci klasifikováno jako analytické adjektivum, např. k31m-MeHe^^KMeHT, K3M/-naMHTb, K3Ui njiaH aj.; 4. prepozitivním komponentem je zkratka substantívni povahy, např. Q^-ruieep, CJI-npourpHBaTejib, SMS-cepBnc aj.; 5. prepozitivní komponent je slovnědruhově charakterizován jako substantivum, avšak jeho substantívni význam není primární, např. ayduo-TexHHKa, acppo-fl,-xa3, acppo-ôapaôaa aj.; 6. prepozitivním komponentem je cizí adjektivum, tzn. výraz, který má adjektivní význam na prvním místě, např. Kpe3u romcaha, Kpesu u^ea, ceKCU cbacoH aj.; 7. prepozitivním komponentem je zkrácené adjektivum, např. deMO-saimcb, óe^o-nporpaMMa, óe^o-KacceTa aj; 8. prepozitivním komponentem je slovní spojení, např. ojueea-3 acupbi, Eonnuep Emnec ľlpecc aj.
Třetí klasifikační typ představuje klasifikaci z hlediska původu prepozitivního komponentu, kdy autoři vyčleňují v rámci kompoziční jednotky prepozitivní komponent buď cizího, anebo domácího původu. Většina kvazikompozit obsahuje v prepozici komponent cizího původu, např. cyiuu-Kafye, moy-ômnec, online-sepcnsi, v menšině pak jsou kompozita s prepozitivním komponentem domácího původu, např. cpupivia „Bojiza EHJm", OOO Azam-Abto aj.
Čtvrtý klasifikační typ představuje klasifikaci z hlediska původu kompozita jako celku. Jedná se o kompozita cizího původu, přejatá nejčastěji z angličtiny, která představují již hotové přejímky nijak dále netransformované v cílovém jazyce, např. dpecc-KOR, moy-ômnec, HK-uopT aj.
Pátý klasifikační typ představuje klasifikaci z ortografického hlediska. Autoři se z tohoto hlediska přiklánějí k již zavedenému třídění, tj. na kompozita zaznamenávaná graficky zcela odděleně, např. KOMnaHira „TpoŮKa ffuanoz", KOHuepH „ľa3 Pe3epe", Kjiyô „/Jcnca3 Tayn" aj., a kompozita psaná odděleně pomocí spojovníku, např. 6w3Hec-npouecc, ZB-ueHTp, V7P-TycoBKa aj.
Šestý klasifikační typ představuje klasifikaci provedenou ze sémantického hlediska, resp. podle toho, kjaké oblasti lidské činnosti daná kompozita náleží. Tato klasifikace je z pohledu autorů velmi rozvětvená. Popisují celkem deset podtypů, tj. deset nej-frekventovanějších sémantických oblastí, v nichž se vyskytují kompozita tvořená dvěma substantivy, z nichž první z nich má podobu nesklonného adjektiva a plní funkci atributu. Jedná se o oblasti: 1. technika, např. SD-xapTa, LCD TejieBroop, Internet 6pay3ep aj.; 2. obchod, např. 6u3Hec-K0Mnamiíí, ceKond-xenj},, dbwmu cppu-mou aj.; 3. finance, např. PaůcpcpameH EauK ôaHKOMaTbi, cojio-BeKcenb, pojuioeep-Kpejwr aj.; 4. životní styl a politika,
50
např. opeŮH-punr, ôjiuu-BiiKTopima, 6e6u-ôyM aj.; 5. hudba, např. xaew-MeTaji, xum-napaji, čb/c-BOKajiHCTica aj.; 6. sport, např. 6aŮK-moy, ôoynuHZ-u^wrp, CKeum-ôopji, aj.; 7. zdraví, např. y-HH(J)eKLinH, ^Ärf-AuarHOCTHKa, óanc-Tepanira aj.; 8. péče o lidské tělo, např. ^OHpo-nupcuHr, y3-jieHeHne aj.; 9. gastronomie, např. ôuz-wavi, cmK-6ap, xom-j^or aj.; 10. móda, např. znaMyp-MOjxa, Munu-K)ÔKa, mon-MOjxenb aj.
VI. Klasifikace Z. Nedomové
Z. Nedomová v monografii Tendence k analytismu v současné ruštině (na materiálu jmenných slovních druhů) (2013) uvádí strukturní klasifikaci analytických adjektiv, při níž vychází ze způsobů třídění analytických adjektiv a kvazikompozit ostatních lingvistů (M. V. Pánov, J. Gazda, L. Mrověcová, J. Kesner et al.) (Nedomová 2013: 68-74). Autorka vytvořila vlastní klasifikaci analytických adjektiv, která zahrnuje pět strukturních typů (Nedomová 2013: 74-84):
1. prefixoidy kořenového typu;
2. prefixoidy mající souvislost s nesklonnými substantivy;
3. cizojazyčné neologizmy;
4. prefixoidy prefixálního typu vyjadřující kvalitu, kvantitu, stupeň či míru;
5. analytické determinanty ze složených slov.
První strukturní typ prefixoidy kořenového typu autorka dále třídí podle způsobu zakončení na dva podtypy. Vyčleňuje kořenový adjektivní morfém zakončený na vokál, např. aeua..., ajiKO..., aapo..., 6uo..., eejio..., zenuo..., tcapduo..., tcpuo..., neepo..., mene..., (pumo..., nceedo... aj. (jako nej frekventovanější z hlediska svého dokladového materiálu uvádí analytická adjektiva aeua..., 6uo..., mene...), a kořenový adjektivní morfém zakončený na konsonant, např. 6ac..., ôanem..., zoc..., okuji..., kohu..., Med..., npocp..., npecc..., cotfuaji..., cnopm..., manu..., mecm..., myp..., xyd... aj. (jako nej frekventovanější jsou uváděna analytická adjektiva Med..., npecc..., zoc..., cnopm..., npocp...). Druhý podtyp analytických adjektiv vznikl v ruštině mechanicky zkrácením plných tvarů původních ruských adjektiv, např. ôanem... < ôajieTHbľň, zoc... < rocyAapcTBeHHbiií, Med... < mcahiiuhckuh aj. Podobně jak uvádí L. Mrověcová, i Z. Nedomová tvrdí, že v češtině jim odpovídají plnohodnotná adjektivní slovní spojení, která nelze chápat jako analytická adjektiva. Obdobná situace platí i pro polštinu.
Druhý strukturní typ představují prefixoidy mající souvislost s nesklonnými substantivy, které se postupem času lexikalizovaly. Jedná se o analytická adjektiva aemo...,
51
ayduo..., eudeo..., uhkcicco..., uh(po..., kuho..., paduo..., pempo..., (porno..., neppu aj. (knejfrekventovanější analytickým adjektivům tohoto typu náleží kuho..., eudeo..., aemo..., uh(po..., pempo...).
Třetí strukturní typ tvoří cizojazyčné neologizmy, které lze dále třídit na tři podtypy. Jedná se o jednotky s prepozitivním analytickým komponentem v podobě zkratky, např. BHII... / VIP..., HT... / IT..., CMC... / SMS... aj., jednotky s prepozitivním komponentem typu apm..., ômnec..., ôjiuu..., ôpend..., eeô..., eyndep..., zji3m..., donunz..., unmepnem..., ocpuc..., ceKC..., maŮM..., mon..., (pacm..., (p3um..., uionunz..., uiopm..., 3Kcnpecc... aj., a jednotky s postpozitivním analytickým komponentem, např. Kapzo, MUJiumapu, (ppu aj.
Čtvrtý strukturní typ představují prefixoidy prefixálního typu vyjadřující kvalitu, kvantitu, stupeň či míru. Tento druh analytických adjektiv autorka dále člení na dva podtypy, tj. na cizojazyčné a ruské prefixy. K cizojazyčným prefixům tohoto strukturního typu autorka řadí analytická adjektiva ôpymmo-..., euue-..., zuza..., zunep..., zuno..., jiiokc..., Matcpo..., múkcu..., Meza..., MUKpo..., muhu... , npeniuyM..., cynep..., mon..., yjibmpa..., 3kc..., 3Kcmpa... aj. Všechny tyto nesklonné komponenty j sou velmi frekventované, tj. z formantů vyjadřujících kvalitu to jsou především prefixoidy MUKpo..., muhu..., zuno..., príznak velikosti vyjadřují formanty juaKpo..., mcikcu..., jueza..., zuza..., větší intenzitu, vyšší míru či dokonce přemíru vlastnosti vyjadřují komponenty 3Kcmpa..., cynep..., zunep..., yjibmpa..., vysokou kvalitu pak vyjadřují prefixoidy jiiokc..., mon..., npejuuyju.... K ruským prefixům náleží komponenty 3a..., ceepx..., co....
Pátý strukturní typ tvoří analytické determinanty ze složených slov. Jedná se např. o komponenty typu ôomoca/uoyzjíe... aj.
Jak již bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, mnohost způsobů třídění analytických adjektiv vychází ze základní rozsáhlé diachrónni klasifikace 19 druhů analytických adjektiv M. V. Panova (viz kap. 3.2.1.1). Klasifikace všech výše uvedených lingvistů vycházejí při svém třídění z tzv. širokého pojetí analytických adjektiv. Při představení jednotlivých klasifikací jsme se snažili poukázat na problematiku třídění analytických adjektiv z pohledu ruské (zahraniční) lingvistiky, pozornost je však věnována také pohledům českých rusistů.
52
3.2.1.4 Kritická reflexe analytických adjektiv tzv. širokého pojetí
Myšlenka pojetí analytických adjektiv v širokém smyslu, resp. zařazení k tomuto specifickému slovnímu druhu slov prvních částí kompozit a částečně zkratkových výrazů, které se zpravidla píší dohromady, vyvolala ve vědeckých kruzích boulivou diskuzi. Hlavním kritickým argumentem oponentů je otázka syntaktické samostatnosti prepozitivních analytických komponentů, které jsou považovány za hlavní formální ukazatele třídy analytických adjektiv. L. A. Kimová (Khm 2009: 48) uvádí např. tvrzení A. Brandnera, který se zmiňuje o přejímkách typu aapo..., zemio..., zudpo..., paduo..., sjíeianpo... (a3poBOK3aji, zejiuoMQip, 2M<3po3jieKTpocTaHL(Ha, paduoBew,amie, 9JieKmpo3nepTiiíí), k nimž dodává, že se jedná o přejaté do ruštiny kořenové komponenty, které získaly v jazyce specifickou funkční autonomii. Jejich sémantická a fonetická autonomie je široká, avšak úplnou samostatností tyto jednotky nedisponují, nejsou schopny samostatného tranzitního posunu v rámci věty (Khm 2009: 48, EpaH^Hep 2003: 252). L. A. Kimová zmiňuje rovněž stanovisko kolektivu autorů monografie PyccKUů h3uk u coeemcKoe oôiuecmeo. Mopcpojiozun u cunmaKCUc coepe-Mennozo pyccKOZo H3biKa (1968), že se skupina prepozitivních determinantů typu npocp..., kuho..., jijtce... aj., obdobně jako celá skupina analytických adjektiv, neustále vyvíjí. Lingvistka dodává, že v mnoha případech jsou tyto determinanty navíc záležitostí spíše nespisovné podoby jazyka, avšak s poznámkou, že lexikální jednotky nespisovného jazyka stále více pronikají i do jazyka spisovného (Khm 2009: 48-49, IlaHOB 1968: 134). Je však třeba poznamenat, že v tomto případě se jedná o názor datovaný na konci 70. let. Za dobu téměř poloviny století se v oblasti přístupu k analytickým adjektivům mnohé změnilo, tzn. tato problematika byla vystavena kritickému posouzení z různých hledisek. Avšak další zkoumání analytických adjektiv jako specifického slovního druhu přispělo spíše k oné názorové rozpolcenosti, resp. nepřímo podpořilo primární klasifikaci analytických adjektiv ve smyslu jejich širokého či úzkého pojetí.
Obdobně kritické stanovisko v otázce zařazení prepozitivních analytických formantů k samostatnému druhu slov zastává i Je. N. Sidorenková, která teorii M. V. Panova odmítá. Lingvistka zdůvodňuje nemožnost zařazení tzv. prvních částí slov typu aeua..., aspo..., mene..., (porno..., (pOHO... aj. k analytickým, tj. nesklonným adjektivům dvěma tvrzeními: 1. nehledě na specifickou sémantickou a fonetickou samostatnost zůstávají tyto jednotky ve většině případů součástí slov a nezformovaly se do podoby samostatných výrazů; 2. tyto jednotky nedisponují diferencovanými příznaky, díky nimž by mohly být považovány za samostatný slovní druh (Cn^opeHKO 2017: 129-130).
53
Je však třeba zmínit také některá kompromisní stanoviska, která se snaží uklidnit názorovou konfrontaci ve věci příslušnosti toho či onoho komponentu ke skupině analytických adjektiv. Stanovisko tohoto typu zastává D. V. Bondarevský, který se v několika svých pracích vyjadřuje k problematice prepozitivních analytických determinantů (srov. BoHAapeBCKHií 2000, 2009, 2010). Lingvista je toho názoru, že k analytickým adjektivům nelze řadit všechny komponenty, které mohou disponovat atributivním významem, avšak pouze ty, které mají zjevné příznaky samostatného výrazu. Jako základní kategorický příznak samostatného slovního druhuje třeba přijmout nejen volnou spojitelnost daných komponentů, ale i jejich grafickou autonomii. V případě analytických adjektiv jako specifického slovního druhu chápe D. V. Bondarevský pod termínem grafická autonomie grafický zápis komponentů pomocí spojovníku. Dle jeho názoru právě toto grafické uspořádání odlišuje analytická adjektiva od prefixů, prefixoidů a prvních částí složených výrazů, které všechny představují morfematickou, nikoliv lexikální či syntaktickou úroveň jazyka. Základním příznakem těchto slovotvorných komponentů je právě jejich grafický zápis v podobě kompaktní jednotky, tzn. psaní všech morfému dané lexikální jednotky dohromady (Khm 2009: 48, EotmapeBCKHH 2000).
Kompromisní stanovisko D. V. Bondarevského se již tedy přiklání k základní dichotomické klasifikaci analytických adjektiv, tj. k jejich chápání v širším, popř. užším pojetí. Tento základní způsob dělení a následné vnímání problematiky analytických adjektiv v tzv. úzkém a širokém pojetí představuje výchozí bod celkové koncepce disertační práce.
3.2.2 Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí
Problematice analytických adjektiv v jejich úzkém pojetí věnují ve svých pracích značnou pozornost zejména D. V. Bondarevský nebo A. Brandner (srov. EoH^apeBCKHH 2000, BpaHAHep 2001). Analytická adjektiva v tzv. úzkém pojetí jsou chápána jako nesklonná adjektiva, popř. se jedná o nesklonné atributivní formanty, které disponují příznakem samostatné lexikální jednotky mající charakter graficky samostatného výrazu. Jedná se tedy o výrazy či formanty, které ve svém grafickém vyjádření vystupují buď zcela samostatně (xodpe mokko, neHTa óopdo, K>6ica foiem), anebo jsou graficky zapsány pomocí spojovníku (6ajiem-moy, «/?ecc-KOHchepeHHH5i, uporpaMMa-MUHUMyju). D. V. Bondarevský popisuje analytická adjektiva v úzkém pojetí jako „nesklonné formanty, které plní atributivní funkci a disponují více či méně volnou spojitelností, ať už s grafickým zápisem v podobě samostatné jednotky, či zápisem pomocí spojovníku" (Khm 2009: 49, EotmapeBCKHří 2000: 7, překlad autora). Autor navíc dodává, že tyto nesklonné jednotky disponují prozodickou povahou
54
samostatného výrazu, tj. mají vlastní samostatný slovní prízvuk. Analytická adjektiva v úzkém pojetí tedy představují tradiční pohled na tyto analytické, tj. nesklonné jednotky.
Podrobnému popisu analytických adjektiv vjejich tradičním pojetí se věnuje také A. Brandner. Autor poznamenává, že případy analytizmu ve smyslu členitosti lexikálního a gramatického komponentu jistého tvaru se mezi adjektivy začaly v ruštině projevovat již ve druhé polovině 19. století. Základním příznakem takových analytických jednotek je fakt, že se u nich gramatický význam vyjadřuje mimo hranice daného slova, tzn. kontextuálními prostředky v širokém smyslu. Za takových okolností tedy lze hovořit o analytických adjektivech, která při substantivu plní funkci determinantu, avšak nemají obvyklou vnější morfologickou podobu adjektiv (Brandner 2005: 82, 88). Hovoříme tedy o typu neohebných slov, která se zformovala jako specifická podskupina adjektiv. Dle slov Je. I. Meľnikova existence tohoto specifického slovního druhu ve spisovné ruštině byla poprvé zmíněna ruskou lexikografií už v 19. století a v první polovině 20. století byla potvrzena nejen lexikografickými materiály, ale i dílčími výzkumy v oblasti morfologie a syntaxe spisovné ruštiny (MejibHHKOB 1978: 159).
Výskyt analytických adjektiv vjejich tradičním pojetí byl následně ve druhé polovině 20. století reflektován ruskými akademickými mluvnicemi, tj. ľpajuMamuKapyccmzo H3biKa (1952), ľpajuMamuKa coepejueHHOZo pyccmzo Jiumepamypnozo H3biKa (1970) a PyccKcm zpajujuamuKa I (1980). Kodifikací analytických adjektiv (v úzkém pojetí) v normativních mluvnicích ruštiny byl zdůrazněn jejich význam a došlo tak k jejich pevnému ukotvení ve struktuře současného spisovného jazyka.
3.2.2.1 Analytická adjektiva v normativních mluvnicích ruštiny 50. - 80. let
V akademické gramatice rpa.\i.\iamuKa pyccKoeo R3MKa z roku 1952, redigované V. V. Vinogradovem, Je. S. Istrinovou a S. G. Barchudarovem, analytická adjektiva jako specifický druh nesklonných adjektiv zmíněna ještě nebyla.
Avšak již v 60. letech se nesklonná adjektiva jak domácího, tak cizího původu stala předmětem výzkumu a byla popsána v monografii PyccKUů H3biK u coeemcKoe oóiijecmeo. Cotfuojiozo-jiUHzeucmunecKoe uccjiedoeanue, konkrétně v části Mopcpojiozun u cunmaKCUc coepejueHHOZo pyccmzo Jiumepamypnozo H3biKa (1968), jejímž redaktorem byl M. V. Panov. Zde jim byla věnována kapitola 06pa3oeanue noeozo zpajujuamunecKOZo fuiacca ciioe definující zcela novou třídu analytických, tj. nesklonných adjektiv (IlaHOB 1968: 105-134). O významu tohoto počinu se zmiňuje i J. Gazda a v souvislosti s analytickými tendencemi ve
55
slovanských jazycích uvádí, že „v publikaci je vyslovena teze o růstu analytizmu a rysů aglutinativnosti ve struktuře odvozených slov, přičemž růst analytizmu je patrný především v gramatice (oslabení jmenné deklinace a aktivizace předložkových konstrukcí). Současně s tím se konstatuje, že změny v gramatice jsou často spojené se změnami v oblasti lexikální, kde jde především o kvantitativní nárůst a aktivizaci dvou tříd nesklonných jmen: 1. tzv. analytických adjektiv, 2. abreviatur." (Gazda 2010: 87). Tato tvrzení autor doplňuje slovy, že „analytická adjektiva jsou zde v podstatě charakterizována jako lexikální či sublexikální prvky (různé provenience) vícekomponentových pojmenování, které v nich vystupují jako formálně neměnné a sémanticky vyhraněné adjektivní komponenty s atributivní funkcí" (Gazda 2010: 87).
V akademické gramatice TpaMMamuKU coepeMeHHoeo pyccKoeo JiumepamypHoeo R3biKa z roku 1970, vydané v redakčním zpracování N. Ju. Svedovové, jsou již analytická adjektiva zmíněna, i když pouze okrajově. V části věnované morfologii je uvedena krátká kapitola pod názvem TLpuMbiKcrnue Kojunapamuea u HemMeumMOZo npujiazamejibHOZo, ve které je poukázáno na způsob přimykání nesklonných adjektiv k substantivům, přičemž vztahy mezi jednotlivými výrazy jsou funkčně-příznakové povahy (zpřesňující charakteristika), např. uBeT unduzo, nanbTO óejfc, Oppem xami. Je zde rovněž uvedena informace o funkčním charakteru těchto jednotek, kdy se poukazuje na fakt, že nesklonná adjektiva mohou v jazyce fungovat jako substantiva s tím, že funkčně-příznakový vztah mezi jednotlivými jednotkami je zachován, např. bojihm uyuaMU, K>6ica KJieui, nanbTO pezjiau, 6piOKH zajiufpe (UlBeAOBa 1970: 513).
V akademické gramatice Pyccnan epoMMamuKa I z roku 1980, jejíž redaktorkou byla rovněž N. Ju. Svedovová, jsou analytická adjektiva popsána v kapitole Hyjieeoe cjuionenue s vysvětlením, že nulová flexe je vlastní nesklonným adjektivům s nulovými koncovkami. K tomuto typu skloňování náleží také relační adjektiva ezo, ee, ux či výrazy cizího původu (IIlBeAOBa 1980: 556). Dále následuje podrobný výčet 69 nej frekventovanějších lexikálních
21
jednotek , které řadíme do skupiny analytických adjektiv v jejich úzkém pojetí. Seznam uvedených analytických adjektiv je doplněn informací, že většina výrazů disponuje úzkou sférou užití a mohou vystupovat např. jako hudební termíny (ôejuojib, due3, MCWfcop), jako názvy jazyků a národů (komu, mcihcu, cyaxujiu), popř. jako názvy stylů či směrů (aMnup,
21 Aotcyp, cumezpu, aMnup, anaui, annjiuKe, ôcmmy, ôapoKKO, 6eotc, ôeMOJib, ôopdo, ôpymmo, ôytfttft, ecwancbeH, zajia, zcuiiufte, zojibcp, desaówibe, deKOJibme, ddKepcu h ddKepcu, dues, un-Keapmo, un-OKtnaeo, un-cftojiuo, toieiu,
KOMU, KOMUJlbCpO, JlUÔepMU, JIK1KC, MdOKOp, MOKCU, MCLKCUMyM, MOHCU, MCtpeHZO, MUKCM, MUÔU, MUHU, MUHUMyM,
Munop, modepn, mokko, Mopse, uezmioKe, nemmo, huk, nuKe, hukkojio, nmcce, peznan, poKOKO, pondo, cojio, come, cyaxujiu, meppaKom, momam, mpaeecmu, mputco, ypdy, (patccuMUJie, (paumasu, (ppu, xam, xanmu, xundu, uupjiux-AtctHupjiux, uyuaMU, 3Kcmpa, 3JieKmpuK, scnepanmo (HlBeflOBa 1980: 556).
56
ôapoKKO, Modepu). Závěr kapitoly je doplněn rozšiřující poznámkou, že některé z uvedených příkladů analytických adjektiv mohou vystupovat i jako substantiva, např. anaui, ôcmmy, ôapoKKO, ôopdo, komu, mcihcu, Mopemo, Modepn, mokko, neznujice, pokoko, cyaxunu, cono, mpaeecmu, ypdy, xuhôu, uyuaMU h scnepanmo (LTlBeAOBa 1980: 556).
Analytická adjektiva uvedená v akademické mluvnici ruštiny z roku 1980 představují lexikálni jednotky cizího původu, která byly přejaty do ruštiny primárně z francouzštiny, italštiny či jiných západoevropských jazyků. Tato analytická adjektiva ve spojení se substantivem plní funkci determinantu a svůj vztah k danému substantivu vyjadřují prostým přimykáním, tj. analyticky, jedná se např. o slovní spojení typu a36yica Mop3e, ôejibe mpuKO, ôpiOKH zojibd), Bec Hemmo, KOHu;epT-2a/za, naic ôopdo, Mara3HH jitokc, pyôamica anaui, CTHjib Modepn, TOBap UMnopm, rjBeT xami, K>6ica mieui, jtsmk xuhôu aj. (BpaHAHep 2001: 109).
3.2.2.2 Morfologicko-lexikální specifika analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí
Na slovní spojení obsahující ve své struktuře výše popsaná analytická adjektiva lze nahlížet z několika úhlů pohledu, proto si dále všímáme pozičních, grafických či gramaticko-fonetických zvláštností jednotlivých analytických adjektiv.
Z hlediska pozice analytických adjektiv v daných slovních spojeních vyplývá, že slovní spojení s analytickými adjektivy jsou charakteristická postpozitivní lokací nesklonného adjektiva, což vypovídá o jeho formální neohebnosti. Jako příklad lze uvést synonymické dvojice, z nichž v prvním vystupuje analytické adjektivum v postpozici, ve druhém pak ohebné adjektivum v prepozici, např. K>6ica ôejfc x ôejfceecm K>6ica, rjBeT ôopdo x ôopdoeuu LjBeT. Je však třeba podotknout, že pozičně se může vyskytovat analytické adjektivum vdaných spojeních jak v prepozici, tak v postpozici a nemá při tom vliv na ohebnost či neohebnost adjektiva, např. xuhôu a3WK x a3WK xuhôu, komu jiurepaTypa x jiurepaTypa komu (BpaHAHep 2001: 109). Pozičnímu aspektu analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí je věnována zvláštní pozornost v dílčích kapitolách praktické analýzy jednotlivých jazyků (viz kap. 6.3.2.1, 7.3.2.1, 8.3.2.1).
Převahu postpozitivní lokace analytického adjektiva ve spojeních se substantivy typu Kodpe mokko, nac tíuk nebo nanbTO peznan lze podložit jak tradicí takových slovních spojení v ruštině, tak převzetím tohoto typu konstrukcí ze západoevropských jazyků. Jak uvádíme výše, některá analytická adjektiva uváděná v postpozici (K>6ica ôejfc) se mohou transformovat v ohebná adjektiva v prepozici (ôejtceean K>6ica). Tato variantnost adjektivního výrazu s příznakovým významem je však vlastní malému počtu slov. Obecně lze říci, že ve výrazech
57
patřících k odborné terminologii, tj. pojmech terminologické či polyterminologické povahy, nevystupuje podoba ohebného adjektiva s prepozitivní lokací, např. termíny dejuuce30H, nuKe, mpuKO jako jednotky specifické nomenklatury jsou lokačně situovány výhradně do post-pozice, srov. najibTO dejuuce30H, pyôainica nuKe, ôejibe mpuKO, avšak při jejich užití v běžném mluveném kontextu se mohou transformovat v ohebná prepozitivní adjektiva, srov. nuKeů-Hbiů, mpuKomajfCHbiů, dejuuce30HHbiů. Podoba ohebného či neohebného adjektiva a jeho následná lokace tedy výrazně závisí na sféře užití jednotlivých slovních spojení. Dalším specifikem může být rovněž užití výrazu na úrovni spisovného jazyka v opozici k užití slova na úrovni nespisovného jazyka. Analytické (nesklonné) tvary tedy převládají ve spisovném jazyce, např. nnaTbe UBeTa ôejfc, neHTa óopdo, ohebná adjektiva vprepozici pak v jazyce nespisovném, např. nnaTbe ôejfceeoeo ueema (óejfceeoe nnaTbe), neHra ôopdoeozo ueema {ôopdoean neHra) (EpaHnHep 2001: 112).
Z hlediska grafického zápisu analytických adjektiv ve spojeních se substantivy je znatelná značná kolísavost jednotného způsobu zápisu. Některá analytická adjektiva zapisujeme odděleně, např. CTHjib Modepn, uBer óopdo, jiná se naopak píší pomocí spojovníku, např. KOHuepT-2a/za, upovpauMa-MaKCUMyM, ostatní slovní spojení mají obě podoby zápisu, např. ôpiOKH mieui I QpKivm-KJieui, nacbi tiuk I nachi-nuK. Jsou však také možné případy, kdy se slovní spojení píše pomocí spojovníku, pokud je analytické adjektivum situováno v prepozici, např. ôpymmo-upnôbmb, uemmo-oananc, avšak nachází-li se analytické adjektivum v postpozici, výrazy se píší odděleně, např. Bec ôpymmo, Bec nemmo. Ustálený grafický zápis mají analytická adjektiva odvozená od názvů národů a ve spojeních se substantivem se vždy píší odděleně, např. ypdy HapoA, komu jiurepaTypa (EpaHnHep 2001: 109-110). Problematice grafického zápisu analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí je věnována pozornost v dílčích kapitolách praktické analýzy jednotlivých zkoumaných jazyků (viz kap. 6.3.2.2, 7.3.2.2, 8.3.2.2).
Z hlediska gramaticko-fonetických zvláštností analytických adjektiv je třeba zmínit nemožnost gradace při vyjádření intenzity příznaku, tzn. nesklonná adjektiva mají pouze tvar pozitivu, netvoří tvary komparativu a superlativu. Gramatické kategorie pádu, čísla a rodu jsou u analytických adjektiv vyjadřovány pouze syntakticky, tzn. pomocí spojení s jiným výrazem (substantivem). Gramatická kategorie pádu je definována koncovkou substantiva, pádovým tvarem zájmena, koncovkou ohebného adjektiva, popř. pádem vycházejícího z rekce slovesa a předložkové vazby. Gramatické kategorie rodu a čísla jsou pak taktéž zpravidla definovány rodem a číslem řídícího substantiva. Ze syntaktického hlediska vystupují analytická adjektiva zpravidla ve funkci atributu vzhledem k řídícímu
58
substantivu. Z fonetického hlediska si analytická adjektiva uchovávají stejnou pozici prízvuku jako u původního výrazu. Vzhledem k tomu, že se ve většině případů jedná o přejaté výrazy, jejich prízvuk je situován na stejné slabice jako u původního cizojazyčného výrazu, např. v případě francouzských přejímek na finální slabice slova (EpaHAHep 2001: 109).
Analytická adjektiva vůzkem pojetí disponují rovněž velmi pestrou sémantikou jednotlivých  lexikálních jednotek.  Nej frekventovanější   analytická  adjektiva uvedená
22
v akademické gramatice z roku 1980 lze roztřídit do jedenácti sémantických skupin (BpaHAHep 2001: 110-111): 1. označení barev, např. najibTO juapemo, nnaTbe ôopdo, Tycbjín óejfc, uBeT xciku, 2. názvy textilních výrobků, např. 6pK>Kn-2ajiu(pe, 6pK>Kn-20Jib(p, bopothhk nnucce, xpyaceBa eanancben, Matccu-ioÔKa, najiKro deniucesoH, nnaTbe deKOJibme, pyôamica anaui, pyxaBa eonan, pyxaBa kumoho, pyxaBa peznan, nyjiKH zojibd), nyjiKii-KcmpoH, K>6ica KJietM, loÔKa Miidu, loÔKa muhu, 3. označení druhu látky, např. ôejibe mpuKO, icocpTa djfcepcu, jihho ôamucm, pyôamica nuKe, TKaHb nuóepmu, 4. výrazy vyjadřující to, jak je kdo oblečený, např. oh obiji coBceM de3a6ujibe, ona flBHjiacb deKOJibme, ona ôbijia b neenujtce, 5. kulinářské termíny, např. /carao-nopomoK, KapTOcbejib (ppu, Kocbe mokko, Macno 3Kcmpa, uacTa-mojuam, coyc Maůone3, coyc-mojuam, lOMan-niope, cbujie come, 6. hudební termíny, např. raMMa com-MúJtcop, ao dnes, pe-ôeMonb, coHaTa a-MOJib, coHaTa (pa-Munop, cbjíeiŕra tíukojio, 7. divadelní termíny, např. 2a/za-npeACTaBjieHne, K0HuepT-2o/za, ouepa-6y(p(p, pojib mpaeecmu, cono-BbiCTynneHHe, coHaTa ajm CKpiiriKH cojio, 8. tipografické termíny, např. KHura uh-mampo, KHiira uh-OKmaeo, KHura uh-(ponuo, pyKonucn (pciKCUMune, 9. názvy jazyků a národů, např. jiHTepaTypa ypdy, HapoA xanmu, no3Tbi cyaxunu, npo3a xundu, a3WK komu, a3WK múhcu, a3biK scnepanmo, 5i3biKH ôanmy, 10. názvy uměleckých stylů a směrů, např. CTHjib aMnup, CTHjib ôapoKKO, CTHjib Modepn, CTHjib poKOKO, 11. speciální termíny a jednotlivá slova jako a30yKa Mopse, Bec nemmo, BOimhi-nynaMU, n3Aejine meppciKom, unyKenep-aneKmpuK, jioiepen-annezpu, Mara3HH jitokc, Myxa ueue, nepo-pondo, noBeAeHne KOMUJibdjo, noBeAeHne MOJiOAoro nejiOBeKa uupnux-Manupnux, noe3ji-MUKcm, nocy^a nnciKe, nporpaMMa MunuMyM, paôoTa aotcyp, TepMOMeTp MCiKCUMyM, iieHa ôpymmo, Hacw annuKe, Hacw yiuk, niecTHMecaHHaa 3aBiiBKa-nepMcmeHm, sjíeKipniK-MexanuK.
22 Dlužno poznamenat, že již v monografii PyccKuu M3biK u coeemcKoe o6uf.ecmeo. Couuonozo-nuuzeucmu-uecKoe uccnedoeanue. Mopcponozux u cunmaKcuc coepemennozo pyccKozo numepamypnozo x3UKa vydané M. V. Panovem v r. 1968 je zmíněna bohatá sémantika analytických adjektiv. Bylo zde uvedeno celkem devět sémantických skupin, tj. 1. označení barev, např. koctiom xciku, nnaTbe 6eotc, 2. názvy jazyků, např. xundu a3biK, komu JiHTepaTypa, 3. označení jakosti a druhu výrobků, např. KO(})e mokko, coyc moMam, 4. názvy fazón oblečení, např. najn>TO peznan, K>6ica nnucce, 5. hudební termíny, např. ro dues, raMMa conh-Maotcop, 6. divadelní a umělecké termíny, např. Tt?ax)-6y(p(p, CTHjn> Modepn, 7. obchodní a ekonomické termíny, např. Bec ôpymmo, Bec nemmo, 8. dopravní termíny, např. noe3ji-MUKcm, nacbi yiuk, 9. jednotlivé výrazy jako MOKcuMyM, MunuMyM aj. (fläHOB 1968: 106).
59
3.3 Analytická adjektiva jako lexikální konverzní jednotky
V souvislosti s analytickými adjektivy je však třeba také poznamenat, že některé z výše uvedených jednotek mohou vystupovat také jako nesklonná substantiva, např. anam, ciMnup, ôaumy, ôapoKKO, ôopdo, eonan, zojibíp, dotcepcu, Katcao, komu, tuiew, Maůoues, Mcmcu, Mopemo, Modepn, mokko, neznujice, nuKe, pokoko, mojio, cyaxunu, mpaeecmu, ypdy, xuhôu, uyuaMU, scnepanmo (BpaHAHep 2001: 111-112). Jak uvádí G. I. Panovová, jedná se o tzv. lexikální konverzní jednotky (tzv. lexikální konverzívy), tj. neohebné polyfunkční výrazy mající podobu různých slovních druhů (IlaHOBa 2010: 59). Tyto jednotky podléhají
23
procesu jazykové konverze , při níž je v ruštině schopno vystupovat i v podobě jiného slovního druhu, resp. v podobě analytického adjektiva prakticky každé přejaté substantivum. V jazyce jsou pak možná spojení typu cnyniaTb pox x poK rpynna, Mecra p,m bhiiob x eun-MecTa aj. Je. V. Marinovová srovnává proces jazykové konverze přejatých substantiv s tvořením na jejich základě relačních sufixálních adjektiv (MapnHOBa 2010: 629).
Někteří lingvisté chápou schopnost výše uvedených analytických lexikálních jednotek plnit funkci několika slovních druhů (při zachování totožnosti lexikálního významu) jako polyfunkčnost nebo gramatickou mnohoznačnost, jimiž tyto jednotky disponují. T. V. Astenová zmiňuje, že rozvoj gramatické polyfunkčnosti v morfologickém systému ruštiny determinují dva základní faktory. Na jedné straně se jedná o začleňování slov s neúplným souborem morfologických ukazatelů, na druhé straně o vliv zvláštností morfologických systémů analytických jazyků (Khm 2009: 49, AcreH 2003: 46).
V dřívějších obdobích vývoje ruštiny byl vliv na morfologickou či lexikální stavbu jazyka představován zejména výrazným působením francouzštiny, dnes se jedná především o výrazné působení angličtiny. Britská, popř. americká angličtina představuje v aktuálním kontextu celosvětového jazykového kontaktu nej progresivnější prostředek mezilidské verbální komunikace, proto lze bez pochyb označit angličtinu termínem linguafranca 21. století.
Tak silná pozice angličtiny není však zcela samozřejmá. Polský lingvista a překladatel A. Pisowicz se k otázce vlivu angličtiny na ostatní jazyky vyjadřuje slovy: „Angličtina je v kontextu všech světových jazyků nejméně vhodná, aby zaujímala roli celosvětového jazyka. Správné osvojení jejího fonetického systému je velmi náročné, nehledě na syntax, která je
Proces jazykové konverze představuje specifický způsob sémanticko-gramatické slovotvorby, která je založena na transpozici výrazů z jednoho slovního druhu do jiného. Taková transpozice spočívá ve změně struktury slovních tvarů, tj. mění se paradigma daného lexému. Výraz při jazykové konverzi přechází k j inému slovnímu druhu a mění svůj gramatický a lexikální význam. K základním typům jazykové konverze řadíme substantivizaci, adjektivizaci či adverbializaci, tj. tvoření nových substantiv, adjektiv či adverbií na základě lexikálních jednotek jiných slovních druhů (5Kepe6njio 2010: 161).
60
rovněž velmi komplikovaná" (Pisowicz 2015: 37, překlad autora). Většina mluvčích, kteří si osvojí angličtinu jako cizí jazyk a užívají ji jako „univerzální" dorozumívací prostředek, však dle slov lingvisty nedosáhne vyšší úrovně než mírně pokročilého uživatele, dále již systém jazyka nestudují a své znalosti si neprohlubují. Příčinou tak silného vlivu angličtiny v dnešní době tedy podle A. Pisowicze není ani tak otázka její jednoduchosti či složitosti, pravý důvod spočívá spíše v jisté průbojnosti či průraznosti. „Rozhoduje »průbojnost«. Angličtina se stala světovým jazykem číslo jedna zejména díky četným nelingvistickým příčinám" (Pisowicz 2015: 38, překlad autora). Velkou roli v tak silném působení angličtiny jako světového jazyka hrají zejména Spojené státy americké a jej ich postavení ve světové politice a ekonomice. Jakýmsi preludiem pro šířící se vliv angličtiny pak posloužila už doba rozkvětu britského impéria, kdy angličtina začala postupně nabývat rysů jazyka lingua franca (Pisowicz 2015: 37-38).
A právě díky silnému vlivu angličtiny na flektivní stavbu současné ruštiny jsou stále četnější případy, kdy flektivní substantivum nabývá rysů analytického adjektiva, např. 6n3Hec x 6u3Hec-KomaKT, A>Ka3 x cto/ra3-6ap, non x non-3Be3ji,a, pox x /?0K-My3biica, cpeiíc x (peůc-KOHTponb aj. K vlivu angličtiny se vyjadřuje i D. V. Bondarevský, který v souladu s ostatními lingvisty míní, že „rozšíření analytických adjektiv není podmíněno pouze aktuálními jazykovými tendencemi k analytizmu či procesem jazykové ekonomie, avšak je rovněž důsledkem sílícího vlivu angličtiny, zejména její gramatické struktury. Internacionální povaha přejímaných lexikálních modelů aktivizuje užívání analytických adjektiv a zvyšuje tak jejich prestiž" (Khm 2009: 50, EotmapeBCKHří 2000: 5, překlad autora). Analytická adjektiva tedy dle slov autora představují významný lexikálně-gramatický prvek současné ruštiny.
V souvislosti s výše uvedenými fakty, kdy mnohé prepozitivní analytické jednotky, které se formálně či strukturně shodují se substantivy, vnímáme v současné ruštině spíše jako důsledek působení angličtiny (viz také projevy jazykové globalizace, kap. 2.1), je však nutné rovněž podotknout, že analogické jazykové útvary mají v ruštině mnohem delší tradici a sahají až k ruskému folkloru a lidové mluvě (Chlupáčová 1981: 148-150). Jedná se o četné expresivní výrazy z folklorního prostředí a lidové ruštiny, popř. z oblasti nízkých stylů typu 6oů-6a6a, óoů-deem, pyôaxa-napeub, dyma-nejioeeK, xeam-ôaôa. Některé z nich tvoří výrazy se stejným druhým nebo prvním komponentem, např. mpaea, výrazy jako ruiaKyH-mpaea, ipbm-mpaea, CBer-mpaea, coa-mpaea, Kjnon-mpaea aj., uapb, výrazy jako uapb-AeBHira, uapb-ji,eBKa, uapb-6a6a, uapb-miiu,a, uapb-nyuiKa, uapb-KOJiOKon, uapb-ipaBa, uapb-3enbe aj. Ve všech uvedených případech souvisí analytičnost, tj. neohebnost prvního komponentu s tím, že tento komponent vyjadřuje příznak či kvalitu určovaného předmětu,
61
který je demonstrován druhým komponentem. V konstrukcích typu KoebiJib-mpaea, kde první komponent vyjadřuje druhový pojem a druhý komponent obecný rodový pojem, se však oba členy skloňují. K expresivním konstrukcím s prvním komponentem nepodléhajícím flexi patří i specifické útvary, které mají v první části analytické jednotky zope nebo nydo, např. zope-yneHHK, 2ope-xo35ieBa, 2ope-pbi6aic, 2ope-oxoTHHK, 20/?e-nncaTe.jib, ^óo-ôoraTbipb, nydo-ManiHHa, Hydo-sasoR, nydo-ueHKa. Analytické jednotky zope a nydo plní v rámci prvního komponentu daných konstrukcí atributivní funkci, plní tedy funkci adjektiva, avšak stále ještě zachovávají sémantickou i genetickou souvislost s původními substantivy zope a nydo24.
Na základě tohoto typu konstrukcí s prvním analytickým komponentem se tedy v ruštině objevila celá řada dalších spojení, která jsou přejatá buď jako celek, např. uimaô-KBapTupa, eaKyyju-KaMepa, npeMbep-Mimucip, ew2/e-npe3HAeHT, npecc-u,e¥np aj., anebo jde o spojení, která tvoří termíny, v nichž první komponent je přejaté slovo a druhý komponent je kalk, např. ôema-nynu, zaMMa-mnyHenue, eatcyyM-nacoc, á/zoK-jiiiHeHica, npecc-HoacHHijbi aj., anebo se jedná o výrazy mající v první části citoslovce, např. ypa-narpuor, ypa-naTpnoTH3M aj.
Závěrem lze konstatovat, že analytický, tj. nesklonný první komponet, vyjadřuje zpravidla určitý příznak, vlastnost či kvalitu, plní tedy atributivní funkci ve vztahu k druhému komponentu, tj. řídícímu substantivu. Výskyt tohoto pro ruštinu tradičního specifického modelu analytických konstrukcí ve svém důsledku tedy usnadňuje, napomáhá čije jakýmsi vzorovým předobrazem pro tvoření nových spojení tohoto typu právě pod výše zmíněným vlivem angličtiny v současné ruštině. Je. V. Marinovová uvádí, že zřetelně viditelná aktivi-zace v ruštině posledních několika desetiletí spojení typu 6ii3Hec-6yK&r je opodstatněná a zdů-vodnitelná právě jasnou predispozicí samotné ruštiny tvořit takové obraty (MapnHOBa 2010: 629).
3.4 Analytická adjektiva jako strukturní komponent analytických konstrukcí
Závěrem pojednání o analytických adjektivech jak v širokém, tak v úzkém pojetí lze vymezit specifické analytické konstrukce obsahující ve své struktuře analytické adjektivum. Vycházíme z myšlenky D. V. Bondarevského, který zmiňuje vysokou frekvenci analytických
Komponent zope je připojován především k činitelským jménům a nabývá záporně hodnotícího až pejorativního významu, např. 2o/?e-CTpejiOK, 2o/?e-cnopTCMeH, 2ope-pa6oTHHK. Komponent uydo disponuje vysoce kladným hodnocením, ukazuje na mimořádnou kvalitu a nejčastěji je připojován k názvům předmětů, např. Hydo-mamma, uydo-jpaBa, nydo-xjieômma, t/ydo-Kacrpiojiíi. V ruské lidové poezii se vyskytují i konstrukce s životnými substantivy, jako např. uydo-Tnwa, nydo-6oraTbjpb (Chlupáčová 1981: 149).
62
formantu plnících atributivní funkci, přičemž popisuje gramatickou konstrukci analytický prepozitivní formant + substantivum. Na materiálu současné ruštiny autor uvádí řadu příkladů analytických konstrukcí tohoto typu, např. omne c-KomaKT, 2a/za-KOHirepT, djfca3-opKecTp, /cpw;w-KpoccBopA, k/?occ-KyjibTypHbie OTHomemra, peůe-tuiyó, cepeuc oôcjiyacHBa-Hiie, ^ewc-KOHTponb aj.25 (Khm 2009: 50, EoHAapeBCKuií 2000: 1).
Vycházejíce ze základní gramatické konstrukce analytický prepozitivní formant + substantivum D. V. Bondarevského, lze s ohledem na grafickou podobu jejich zápisu zmínit pět hlavních analytických konstukcí, které představují základní strukturní vzorce různorodých spojení s analytickými adjektivy. Jedná se o analytické konstrukce, v nichž v podobě řídící lexikální jednotky vystupuje substantivum. Analytické adjektivum zaujímá prepozitivní či postpozitivní lokaci a v rámci analytické konstrukce vystupuje buď jako zcela samostatný výraz, anebo je připojováno k řídícímu substantivu pomocí spojovníku, popř. je připojeno prostým přimykáním. Jedná se o následující analytické konstrukce:
I. analytické adjektivum + substantivum (AAS);
II. analytické adjektivum + _ + substantivum (AA S);
III. analytické adjektivum + - + substantivum (AA-S);
IV. substantivum + _ + analytické adjektivum (S AA);
V. substantivum + - + analytické adjektivum (S-AA).
K I. typu (AAS) náleží analytické konstrukce jako aeuaôrnier, /o/HOCueHapnií, ipomocbeMKa aj. Zde je analytické adjektivum připojeno k řídícímu substantivu prostým přimykáním. Tento typ analytických konstrukcí je vlastní zejména analytickým adjektivům tzv. širokého pojetí.
Následující čtyři typy představují analytické konstrukce, které se vyskytují zpravidla v případě analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. II. typ (AA S) představuje spojení analytického adjektiva s řídícím substantivem v podobě, kdy je analytické adjektivum zapisováno jako samostatný výraz a zaujímá prepozitivní lokaci, např. komu jiurepaTypa, owiaŮH Mara3HH, cepeuc oôcjiyacHBaHue aj. III. typ (AA-S) představuje de facto totožnou situaci, avšak odlišný je zde konektivní aspekt, tzn. analytické adjektivum je připojováno
25 Na základě vlastního výzkumu ruského lexika publicistických textů 90. let 20. století D. V. Bondarevský rovněž popisuje hlavní tematické okruhy, v nichž je frekvence těchto konstrukcí nejvyšší. Jedná se o sedm základních tematických oblastí s těmito analytickými adjektivy: kultura a umění, např. eudeo..., zana..., tcon(pepenu..., non..., pempo..., TB..., mok..., mon..., xaoc..., tuoy..., xum..., scnepanmo... aj., hudba, např. apm..., 6ac..., djfcas..., duem..., Kanmpu..., peůe..., pote..., coyn... aj., politika a sociální oblast, např. 6pucpunz..., euue-..., npembep..., npecc..., 3kc..., SKcnpecc..., 3Kcmpa... aj., sport, např. zojibcp..., donům..., cnappum..., cnopm..., cpumuec..., uteůnum... aj., oblast komerce, např. 6u3nec..., macmep..., npaůc..., tuon..., uimpux... aj, oblast techniky a IT, např. ayduo..., eudeo..., KomnaKm..., myjibmu..., Medux..., Cff..., PC... aj. a medicína, např. BVN..., CnHfí... aj. (Khm 2009: 50, BoimapeBCKHH 2000: 11).
63
k řídící lexikální jednotce pomocí spojovníku, např. ôpymmo-npuôhijih, čto/ra3-opicecTp, pempo-CTunh aj. IV. typ (S AA) je analytickou konstrukcí, v níž analytické adjektivum vystupuje vůči řídícímu substantivu v postpozici a je zapisováno v podobě samostatné lexikální jednotky, např. Bec nemmo, nanbTO pee/ian, CTHjib a/unup aj. V. typ (S-AA) reprezentují analytické konstrukce obdobné situace, avšak analytické adjektivum je připojováno k řídícímu substantivu pomocí spojovníku, např. K0Hu,epT-2o/za, Mara3un-CKJiad, nporpaMMa-MCiKCiiMyM aj.
Všechny typy představených analytických konstrukcí jsou reflektovány při vlastní analýze analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině. V kapitolách věnovaných strukturní analýze analytických adjektiv tzv. úzkého i širokého pojetí je mj. věnována pozornost pozičnímu a konektivnímu aspektu, při nichž jsou výše uvedené analytické konstrukce pozorovatelné (v ruštině viz kap. 6.3.2.1, 6.3.2.2, 6.4.2.1, 6.4.2.2; v češtině viz kap. 7.3.2.1, 7.3.2.2, 7.4.2.1, 7.4.2.2; v polštině viz kap. 8.3.2.1, 8.3.2.2, 8.4.2.1, 8.4.2.2).
3.5 Analytická adjektiva v české a polské lingvistice
V české a polské lingvistice se pojem analytické adjektivum nevyskytuje, jedná se čistě o ruskou terminologickou nominaci. Ve smyslu termínu označovaného ruskou odbornou literaturou jako analytické adjektivum (avšak v jeho úzkém pojetí) je v češtině užíván termín odpovídající ruskému HecKjiOHaeMoe npHjiaraTejibHoe, a sice nesklonné adjektivum, v polštině pak termín przymiotnik nieodmienny. Tyto termíny označují adjektivní lexikální jednotky s nulovým morfologickým paradigmatem.
3.5.1 Analytická adjektiva v české lingvistice
V odborné lingvistické literatuře češtiny je ve srovnání s ruskou národní lingvistikou věnován nesklonným adjektivům výrazně menší zájem. Naši pozornost jsme soustředili primárně na normativní mluvnice češtiny, následně pak na vybrané lingvisty, kteří se ve svých pracích věnují problematice nesklonných adjektiv v češtině.
3.5.1.1 Analytická adjektiva v normativních mluvnicích češtiny
Reflexe nesklonných adjektiv v normativních mluvnicích češtiny má spíše okrajový charakter.
64
N Mluvnici spisovné češtiny (1948) F. Trávníčka nesklonná adjektiva zmíněna nejsou. Avšak v kapitole věnované tvoření slov se objevují první náznaky, na které bychom mohli nahlížet jako na analytická adjektiva tzv. širokého pojetí. V oddíle věnovaném skládání slov lingvista popisuje čtyři typy tzv. vlastních složenin, z nichž poslední označuje jako kmenové složeniny. Jejich první část tvoři výraz jmenné, substantívni nebo adjektivní povahy, ke kterému je připojována druhá část tvořená zpravidla substantivem nebo adjektivem. Při vlastní deklinaci zůstává první část neohebná, druhá část podléhá flexi, např. ďé/osťřelec, maloměsto, senoseč aj. (Trávníček 1948: 408-428). Viděno tedy optikou disertační práce, jedná se o analytická adjektiva tzv. širokého pojetí. V oddíle, který se týká tvoření slov zkracováním, lingvista uvádí příklady, jež jsou v později datovaných pracích označovány jako prefixoidy, resp. analytická adjektiva tzv. širokého pojetí, např. auto < automobil, foto < fotografie, kino < kinematograf aj. (Trávníček 1948: 429). Problematice analytických adjektiv tzv. širokého pojetí jsou rovněž velmi blízká slova vzniklá tzv. hybridizací. Jak uvádí F. Trávníček, „o hybridizaci, hybridním tvoření, o hybridních slovech mluvíme tehdy, jednak jsou-li slova tvořena z domácího nebo ze zdomácnělého základu cizí příponou nebo předponou, jednak nahradí-li se v cizí složenině jedna část slovem domácím" (Trávníček 1948: 430). Jako příklad hybridních složenin lingvista uvádí lexikální jednotky s prefixy ex... (excísav), vice... (vzceředitel), erc... (ercblázen) nebo arci... (arcidílo).
Y Mluvnici češtiny (1986), resp. ve svazku věnovaném tvarosloví, která byla vydána v redakčním zpracování M. Komárka, J. Kořenského a J. Petra, nesklonná adjektiva již jsou zmíněna. V kapitole, která je věnována adjektivům, se nachází zmínka v podobě závěrečné poznámky, a sice že k adjektivům se řadí i nesklonná adjektiva bez odvozovací přípony typu blond, fajn, prima, lila. Poznámka je doplněna informací, že „nesklonná adjektiva ponejvíce cizího, neslovanského původu typu blond (vlasy), lila (šaty), nóbl (člověk), prima (parta), fajn (holka), kaput atd., často expresivní, nevyjadřují kongruenční adjektivní kategorie koncovkovými morfémy. Sémanticky se řadí ke kvalitativním adjektivům (blond vlasy »plavé vlasy«, lila šaty »světle fialové šaty«) a plní syntaktické funkce adjektiv (např. je to fajn film - bylo to moc fajn). Pokud se stupňují, pak pouze opisně (např. ještě víc nóbl)" (Komárek, Kořenský, Petr 1986: 70). V kapitole zaměřené na deklinaci adjektiv je nesklonným adjektivům věnována rovněž doplňující informace poukazující opět na fakt, že se jedná o malou skupinu nesklonných jmen, většinou cizího původu, která označují vlastnost a mají zpravidla nespisovnou nebo hovorovou podobu. Jako příklady jsou uvedeny jednotky běž, khaki, lila, prima, fajn, fér, brutto, netto aj. K problematice jejich morfologické povahy je uvedeno, že ve větě mohou plnit všechny pádové funkce adjektiv ve všech rodech, jejich tvar
65
však zůstává neměnný, např. měl na sobě khaki bundu. Ve snaze o morfologickou adaptaci jsou některé z těchto výrazů rozšířeny strukturním (adjektivním) sufixem a nabývají tak povahy sklonných adjetiv, např. fajnový, béžový, pepitový, blonďatý aj. (Komárek, Kořenský, Petr 1986: 387).
V novějších mluvnicích, jako např. v Příruční mluvnici češtiny (1995, 2012), redigované P. Karlíkem, M. Nekulou a Z. Rusínovou, je v kapitolách věnovaných adjektivům doplněna jen velmi stručná informace související s nesklonnými adjektivy.
3.5.1.2 Analytická adjektiva v pracích českých lingvistů
Zkoumání analytických adjektiv v obecném smyslu slova nepředstavuje ze strany českých lingvistů výrazný zájem. Poněkud větší pozornosti se těší morfologicky nevyhraněné prepozitivní komponenty, které korespondují s analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí, analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí jsou spíše na okraji zájmu. Čeští lingvisté se věnují nesklonným analytickým jednotkám zejména v souvislosti s internacionalizací současného lexika, výskytem cizojazyčných neologizmů, které jsou do češtiny přejímány zpravidla z angličtiny, popř. v rámci lingvistických výzkumů v komparačním pohledu.
V 50. a 60. letech minulého století se problematiky analytických adjektiv dotknul M. Helcl v článcích Hybridně složená slova jako elektromotor, autodoprava (1953) a Univer-bizace a její podíl při růstu dnešní slovní zásoby (1963). V druhém ze jmenovaných článků M. Helcl vychází z teze ruského lingvisty A. V. Isačenka o rozporu mezi dvoučlenností pojmenování a jednotností významu, o snaze odstranit jej a dát tak podnět k vývoji uvnitř slovní zásoby. M. Helcl zmiňuje termín A. V. Isačenka kondenzace, vychází z něj a vyjadřuje se k tématu univerbizace jakožto snaze, aby jednotnému obsahu odpovídala i jednotná forma pojmenování a byl tak odstraněn dialektický rozpor (Helcl 1963: 29). Při univerbizaci skládáním nebo srážením slov dochází k nahrazování souslovného spisovného termínu kompozity, která bývají omezena na oblast ústního dorozumívání, i když mohou pronikat i do sféry spisovného vyjadřování. Příkladem takových kompozit jsou tedy konstrukce s analytickým adjektivem tzv. širokého pojetí: /otodeska < fotografická deska, gramojehla < gramofonová jehla, rádio součástka < součástka do rozhlasových přijímačů. Naopak spojení typu maloměsto pak lingvista pojmenovává jako zcela spisovné složeniny. „Plně spisovné složeniny typu maloměsto, který má v první části kmen adjektivní, nevznikly univerbizaci, ale přitvořením složeného substantiva k adjektivním kompozitům vyjadřujícím vlastnost předmětu pojmenovaného souslovím (maloměstský k malé město). Na rozdíl od nich mají
66
složeniny typu fotodeska zcela jiný způsob vzniku a přísluší jiné jazykové vrstvě (Helcl 1963: 32). Tématu analytických adjektiv tzv. širokého pojetí se lingvista dotýká rovněž prostřednictvím procesu zkracování slov, resp. tvoření slov zkracováním. Tento způsob tvoření slov představuje podle M. Helcla v souvislosti s univerbizací další stupeň. „Univerbizované již pojmenování dvoučlenné (kompozitum nebo někdy i slovo odvozené) se mění v pojmenování jednočlenné prostým vypouštěním jednoho členu složeniny, derivační úpravou určující části složeniny, popř. vynecháním části slova" (Helcl 1963: 35-36). Takovým způsobem tedy z dvoučlenného pojmenování vznikají jednočlenná pojmenování, např. auto < automobil, deci < decilitr, gramo < gramofon aj. (srov. Trávníček 1948: 429). Lingvista dodává, že tyto části slov se postupně stávají samostatnými slovy a tendence k jednoslovnosti se podílí na rozšiřování slovní zásoby češtiny.
V 70. a 80. letech 20. století výrazně přispěl ke studiu nesklonných analytických jednotek J. Jiráček, který publikoval monografie HHmepHauuoHajibHbie cycpcpUKCbi cyiuecmeumejibHbix e coepejueHHOM pyccKOM H3biKe (cmpyKmypHO-conocmaeumejibHoe uccne-doeanue) (1971) a Adjektiva s internacionálními sufixálními morfy v současně ruštině. V porovnání s češtinou (1984) týkající se problematiky afixoidů. V těchto pracích, které jsou sestaveny v porovnávacím rusko-českém plánu, se lingvista zaměřuje mj. na problematiku prefixoidů, jež korespondují s analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí (srov. Jiráček 1984: 75-77, viz kap. 4.1.3).
Soustavně od 70. let minulého století se problematice lexikálních jednotek, majících ve své struktuře analytické adjektivum, věnuje O. Martincová, která reflektuje konstrukce s různými typy analytických formantů v řadě svých odborných prací26. Je třeba poznamenat, že na rozdíl od výše představených pohledů na problematiku analytických adjektiv, která byla chápána výlučně pohledem analytických adjektiv tzv. širokého pojetí, se O. Martincová věnuje jak analytickým adjektivům tzv. širokého pojetí, tak analytickým adjektivům tzv. úzkého pojetí, a to především ve svých novějších pracích. Lingvistka uvádí, že z hlediska pojmenovací typologie osobitý typ tvoří pojmenovací útvary, jejichž stavební prvky představují slovo v úloze určovaného členu a morfologicky nezformováný, nevyhraněný výraz, tj. „kvazislovo" (Martincová 2005: 218). Autorka dodává, že víceslovná pojmenování tohoto typu nelze obcházet, jelikož mezi nimi a typickými víceslovnými pojmenováními existují četné vztahy. Pokud tedy vycházíme z morfologicko-syntaktických a funkčních
26 Srov. např. Martincová, O. K problematice lexikálních neologismů (1972), Martincová, O., Savický, N.: Hybridní slova a některé obecné otázky neologie (1987), Martincová, O. (red.): Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1 (1998), Martincová, O. (red.): Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2 (2004), Martincová, O.: Nová víceslovná pojmenování (2005).
67
vlastností „kvazislov", lze výše uvedené pojmenovací útvary členit do šesti základních skupin (Martincová2005: 218-219):
1. Pojmenovací útvary lišící se ze strukturního hlediska od typických víceslovných pojmenování, např. direct banking, last minuté, reality show aj. Víceslovná pojmenování této skupiny představují přejímky, u nichž výraz ve funkci prvního členu není morfologicky zformován, s druhým členem je v různém stupni těsnosti, a to jak po stránce sémantické, tak po stránce zvukové. U tohoto typu pojmenování je rovněž charakteristická nejednotnost grafické podoby, např. risk management x risk-management.
2. Pojmenovací útvary, které jsou tvořeny výrazem cizího původu bez adjektivní formy a domácím nebo zdomácnělým substantivem, např. piercing salon, go-go tanec, string kalhotky aj. Výrazy cizího původu ve funkci přívlastku j sou buď slovotvorně neadaptovanými členy polokalku, např. string v sousloví string kalhotky podle angl. string trousers, anebo jde o prostředky, které vystupují v sousloví bez zřetelné syntaktické a morfologické charakteristiky, např. kalhotky string i string kalhotky. Vedle sousloví s výrazem bez adjektivní formy se taktéž vyskytují sousloví s adjektivem, např. string kalhotky x stringové kalhotky.
3. Pojmenovací útvary se „zkráceným adjektivem", tj. s výrazem, který se po formální stránce jeví jako zkrácené souvztažné adjektivum, v roli určujícího členu má diferenčně specifikující funkci, např. profi armáda, aku vrtačka, kombi sporák aj. Ze sémanticko-morfologického hlediska se tato determinující adjektiva, tj. profi, aku, kombi, nacházejí na pomezí substantívni ch a adjektivní ch morfému. Z grafického hlediska se „zkrácená adjektiva" zpravidla se substantivem nespojují, tzn. formují se do podoby samostatných adjektiv, např. profi armáda, profi muzikant, profi herec.
4. Pojmenovací útvary s morfologicky nevyhraněnými výrazy cizího původu, jako např. demo {demo verze), dia (dia kompot), etno (etno hudba), retro {retro film), video {video technika) aj. Vztah těchto výrazů k určovanému substantivu je těsný a u určovaného substantiva se nachází zpravidla v prepozici, např. dia zelí, méně často v postpozici, např. zelí dia. K otázce lokace O. Martincová dodává, že morfologicky nevyhraněný výraz, tedy v našem pojetí analytické adjektivum, v prepozitivní lokaci z funkčního hlediska často kolísá mezi slovnědruhovou platností adjektiva a mezi funkcí první části kompozit. Ještě více nejednoznačná je jejich slovnědruhová a syntaktická platnost, pokud jsou situovány do postpozice. Lingvistka vyjadřuje názor, že vývoj těchto „kvazislov" jde dvojím směrem, tj. k slovnímu osamostatnění jako nesklonných adjektiv a k morfémům prefixoidního typu.
68
První vývojový směr koresponduje s celkovou koncepcí této práce a s naším obecným pojetím těchto lexikálních jednotek jako analytických, tj. nesklonných adjektiv.
5. Poj menovací útvary, u nichž je v platnosti determinujícího výrazu zkratka přecházející v zkratkové slovo, např. PET láhev, CD přehrávač, MP3 formát aj. V souladu s terminologií, kterou používáme, se jedná o analytická adjektiva v podobě tzv. kódových determinantů. Obdobně jako u předcházejícího typu nedisponují kódové determinanty pevným postavením, vyskytují se jak v prepozici, tak postpozici, avšak prepozitivní lokace je dominantnější.
6. Pojmenovací útvary, u nichž je determinující výraz tvořen písmenem (hláskou) s různou významovou platností, např. e-banka, parkoviště P+R, m-bankovnictví aj. Lokačně jsou analytická adjektiva tohoto typu opět situována zpravidla do prepozice, mohou se však vyskytovat i v postpozici.
Z nej novějších názorů, které zmiňují problematiku analytických adjektiv v češtině, uvádíme pohled B. Niševy, který představila v monografii Inovační procesy v české a bulharské jazykové situaci (na materiálu jazyka médií) (2014). Autorka se vyjadřuje k tematice analytických adjektiv, a to se zřetelem k vlivu internacionalizační tendence v češtině. V kontextu našeho chápání analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí uvádí výpůjčky, které vystupují jen zřídka samostatně a jejichž atributivní funkce se projevuje pouze ve spojení s určovaným substantivem, např. au pair pobyt, just-in-time výroba, in-line brusle, last moment dovolená, streetwear oblečení apod. Rovněž nejsou opomenuty lexikalizované nevyhraněné morfémy, jako např. audio, demo, video aj., které se uplatňují jednak jako samostatně psané přívlastkové členy zpravidla dvouslovných pojmenování a jednak jako určující členy kompozit, např. audio formát, demo nahrávka, video komunikace aj. (Niševa 2014: 54-55).
Autorka věnuje pozornost také dynamice tvoření neologizmů s prvním afixoidním členem, tj. s nevyhraněným morfémem, který má rysy kořenu i afixu. Opírá se o tezi
0. Martincové aN. Savického (srov. Martincová, Savický 1987: 125), kteří tvrdí, že afixoidní tvoření je v protikladu jak k čisté hybridní derivaci (subdodávka), tak k čisté hybridní kompozici (dvojkompas). Z daného názoru jsou následně dedukovány dvě myšlenky, a sice:
1. „repertoár afixoidních slov lze chápat jako pásmo s mezním postavením mezi útvary vzniklými na základě derivace a na základě kompozice, jehož existence by mohla podmínit ustálení dalších lexikálních skupin s obdobnými »přechodovými« charakteristikami; 2. značný nárůst afixoidních souborů v slovní zásobě by mohl též ovlivnit projevy typologických tendencí v jednotlivých slovanských jazykových systémech" (Niševa 2014: 81). Dle slov autorky se
69
tedy v dnešní češtině ustaluje soubor neologizmů s prepozičními nevyhraněnými morfémy, které se od afixoidů liší tím, že zachovávají svou věcnou sémantiku. Pro takto slovotvorné aktivní komponenty vystupující jako nevyhraněné morfémy autorka užívá termín radixoid. Pojem radixoid plně koresponduje s termínem analytické adjektivum tzv. širokého pojetí, což potvrzuje i B. Niševa: „Výrazy s radixoidy se funkčně a sémanticky blíží k vlastním kompozitům. Jsou vykládány též jako shodné se souslovími s analytickým neboli nesklonným / neohebným přívlastkovým členem" (Niševa 2014: 82). Lingvistka zmiňuje proces vyčlenění a osamostatňování radixoidů a podotýká, že „ve slovanských jazycích se rozšiřuje spojova-telnost radixoidů v rámci domácích slovotvorných modelů a typů. Dynamika v této oblasti je viděna i jako předpoklad vzniku kompozit se zkráceným prvním (nejčastěji adjektivním) členem slovních spojení" (Niševa 2014: 82). Jako příklad značně frekventovaných radixoidů v současné češtině jsou uvedeny slovotvorné prostředky typu audio... (audiokmha), auto... (aatovýstava), etno... (etnohudba), info... (m/okancelář), krimi... (krimidvama), para... (paralympiáda / /?<2raolympiáda), porno... (pornopvoducent), prqýi... (profňyžovám), rádio... (radiobudík), video... (vzdeokonference), web... (webdeúgn / web design) aj. (srov. Niševa 2014: 82-94).
3.5.2 Analytická adjektiva v polské lingvistice
Odborná lingvistická literatura polštiny reflektuje problematiku nesklonných adjektiv ve srovnání s ruskou národní lingvistikou výrazně méně, tj. situace je obdobná jako v případě češtiny. Naše pozornost byla primárně věnována normativním mluvnicím polštiny, následně pak vybraným lingvistům, kteří se ve svých pracích vyjadřují k problematice nesklonných adjektiv v polštině.
3.5.2.1 Analytická adjektiva v normativních mluvnicích polštiny
Nesklonná adjektiva v normativních mluvnicích polštiny jsou reflektována velmi okrajově, k jejich definici jsou uvedeny informace pouze v podobě velmi stručných poznámek.
Nej významnější gramatiky polštiny, jako např. Gramatyka jazyka polskiego (1963) S. Szobera nebo Gramatyka jazyka polskiego - zary s populárny (1977) P. Baka, se o nesklonných adjektivech vůbec nezmiňují. Nesklonná adjektiva jsou zmíněna až v novějších gramatikách, např. Gramatyka polska (2009) J. Strutyňského, avšak velmi stručně. Je zde
70
uvedena pouze informace, že výjimku vzhledem k flexi adjektiv představují tzv. przymiotniki nieodmienne (nesklonná adjektiva) typu blond, brqz, bordo, mini, porno (Strutyňski 2009: 179).
3.5.2.2 Analytická adjektiva v pracích polských lingvistů
V souvislosti se slabou reflexí nesklonných adjektiv v normativních mluvnicích polštiny lze analogicky pozorovat také menší zájem ze strany polských lingvistů o zkoumanou problematiku. Obdobně jako v češtině je poněkud větší pozornost věnována morfologicky nevyhraněným morfémům v podobě četných afixoidů představujících morfémy přechodného typu, které v kontextu naší práce korespondují s pojmem analytické adjektivum tzv. širokého pojetí. Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí představují zcela okrajový zájem polských jazykovědců. Shodně se situací v češtině se polská národní lingvistika věnuje problematice nesklonných analytických jednotek zpravidla v kontextu tendence k internacionalizaci současného polského lexika, popř. v souvislosti s výskytem neologizmů cizího původu v polštině.
Nej větší pozornost věnuje problematice analytických adjektiv, avšak z pohledu tzv. širokého pojetí, ve svých pracích lingvistka K. Waszaková, která soustavně od 90. let minulého století zkoumá projevy internacionalizace a jazykové globalizace v oblasti tvoření slov současné polštiny. K tomuto tématu se autorka vyjádřila v řadě článků či publikací (srov. Wazsakowa 1994, 2003, 2004, 2005, 2013), z nichž za nejzásadnější považujeme monografii Przejawy internacjonalizacji w slowotwórstwie wspóíczesnejpolszczyzny (2005).
Z pohledu námi zkoumané problematiky analytických adjektiv lingvistka vymezuje statut cizojazyčných slovotvorných formantů a upozorňuje rovněž na jejich nejednoznačnou terminologickou nominaci. Slovotvorné formanty afixoidní povahy označuje v polštině pojmy prefiksoid, sufiksoid, afixoid, semiafix, poloprefiks nebo premorfema, konstrukce jimi tvořené jsou pak pojmenovávány jako zloženia bezafiksalne, struktury zloženiowe, quasi-zloženia, zloženia z pierwszym czlonem uciejym nebo zloženia jednostronnie motywowane (Waszakowa 2005: 48).
Při vymezení afixoidů, z nichž konkrétně prefixoidy jako morfémy přechodného typu plně korespondují s analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí, vychází K. Waszaková z definice O. Martincové a N. Savického, kteří popisují tzv. hybridní útvary. „Ve struktuře hybridních útvarů má složka cizího původu charakter afixoidů, tj. morfému přechodného charakteru mezi kořenovým a afixálním" (Martincová, Savický 1987: 125, Waszakowa 2005:
71
52). Jak zmiňují i jiní čeští lingvisté, např. B. Niševa (srov. Niševa 2014: 81), dle slov O. Martincové a N. Savického „je afixoidní tvoření v protikladu jak k čisté hybridní derivaci, tak k čisté hybridní kompozici." Dle jejich názoru „je právě afixoidní typ hybridních útvarů příkladem dalekosáhlé inovace, která probíhá takřka před našima očima a jejíž zasahování do struktury jazyka dosahuje takového stupně obecnosti, že může ukázat ve zvlášť nápadné podobě prolínání tendencí analogických a anomalistických" (Martincová, Savický 1987: 125).
Na příkladu polštiny lingvistka uvádí množství analytických jednotek, které svojí morfologickou povahou odpovídají analytickým adjektivům tzv. širokého pojetí. Jedná se o analytické výrazy mající podobu cizojazyčných formantů, jež vznikly buď zkrácením původního adjektiva či substantiva, tj. např. bio... < biológia / biologiczny, eko... < ekológia / ekologiczny, euro... < Europa / europejski, info... < informacja / informacyjny, tele... < tele-wizja / telewizyjny aj., anebo jde o neologizmy typu auto..., foto..., makro..., mikro..., pse-udo... aj. Všechny uvedené příklady analytických adjektiv tzv. širokého pojetí vystupují dle slov autorky jako aktivní slovotvorné formanty a tvoří v současné polštině četné konstrukce, v nichž prepozitivní člen zůstává vzhledem k svému řídícímu výrazu neměnný, tj. neohebný. Za nej expanzivnější jednotky v současné polštině autorka považuje formanty auto... (automa-fia), bio... (biofarma), eko... (e/coforum), eks... (e/csdysydent), foto... (/btoalbum), mega... (megasklep), mikro... (mz/crospolecznošc), mini... (mzmankieta), narko... (narkodealev), porno... (/w/Tzoprodukcja), pseudo... (pseudotolevancja), seks... (se/bturystyka), tele... (teleno-wela) awideo... (wzdeotechnika) (Waszakowa2005: 58-65, 205).
Za značný přínos v oblasti zkoumané problematiky lze považovat monografii R. Zare/bského Rzeczownikowe prefiksy obcego pochodzenia w historii jazyka polskiego (2012), která představuje diachrónni pohled na cizojazyčné prepozitivní formanty v polštině. Mnohé z prepozitivních formantů, které autor uvádí, lze chápat jako námi popisovaná analytická adjektiva tzv. širokého pojetí. Jedná se tedy o prepozitivní analytické formanty typu anty..., ekstra..., hiper..., kontr(a)..., meta..., ober..., para..., super..., ultra..., wice... aj.
Z dalších polských lingvistů, kteří se k tématu analytických prepozitivních jednotek vyjadřují, avšak již spíše jen okrajově, tj. nesklonné prepozitivní formanty nejsou hlavním předmětem jejich lingvistického výzkumu, lze zmínit např. J. Bartmiňského, J. Bralczyka a G. Majkowskou nebo A. Markowského.
J. Bartmiňský hovoří zejména o analytických prepozitivních formantech řeckého a latinského původu. Lingvista zmiňuje tyto jednotky v kontextu prefixace a zdůrazňuje jejich expanzi v slovotvorných procesech současné polštiny. Jako příklad nej frekventovanějších řecko-latinských jednotek uvádí: antykontraproantepreposteks
72
ekstra..., ultra..., trans..., inter..., sub..., non..., auto..., mono..., poli..., multi..., omni..., mikro..., makro..., mini..., maksi..., hiper...,pan..., neo...,para...,pseudo..., rádio..., tele..., wideo..., biblio..., psycho..., kosmo..., bio..., eko... (Bartmiňski 2000: 111). Většinu z uvedených řecko-latinských formantů lze chápat jako prefixoidy, lze je tedy vnímat jako analytická adjektiva tzv. širokého pojetí.
Obdobně jako J. Bartmiňský se k výše uvedeným prepozitivním formantům vyjadřují rovněž J. Bralczyk a G. Majkowska, kteří hovoří o slovotvorných modelech s progresivními prepozitivními jednotkami typu cyber..., eko..., euro..., info..., kosmo..., mega..., multi..., tele..., techno... (Bralczyk, Majkowska2000: 48).
Pozornost těmto prepozitivním jednotkám byla věnována také ze strany lingvistů H. Satkiewiczové nebo A. Markowského, kteří zaměřili svůj lingvistický výzkum mj. na statut prepozitivního formantu euro..., který považují za progresivní slovotvorný prvek, jenž tvoří v polštině četné konstrukce hybridního typu, jako např. earodeputat, earoturystyka, earowybory aj. (Satkiewicz 1994: 127, Markowski 2000: 99).
73
4 PREFIXOIDY A ŘECKO-LATINSKÉ FORMANTY
A JEJICH POZICE V RÁMCI ANALYTICKÝCH ADJEKTIV
Prefixoidy, podobně jako neohebné formanty řeckého a latinského původu, zaujímají v pojetí analytických adjektiv mezní pozici a jsou předmětem četných kritických reflexí ze strany mnoha lingvistů. Pozice těchto jednotek je sporná. Jedna skupina lingvistů definuje tyto komponenty jako morfematicky specifické jednotky a řadí je do samostatné pozice skupiny prefixoidů, druhá skupina je vnímá v širším kontextu a vyjadřuje souhlas s jejich začleněním k specifické třídě adjektiv, tj. k analytickým adjektivům (v jejich širokém pojetí). K vnímání prefixoidů a řecko-latinských formantů jako analytických adjektiv v širokém pojetí se přikláníme i my.
4.1 Prefixoidy jako typy morfému přechodného typu
V souvislosti s výše popsanými jazykovými tendencemi jak obecného, tak dílčího charakteru vzniká v současné ruštině, češtině i polštině velké množství nominací zcela nového typu. Rada nových pojmenování obsahuje ve své struktuře afixoidy (prefixoidy či sufixoidy), jež je možné považovat za progresivní stavební prvky mnoha nově vznikajících kompozitních útvarů.
4.1.1 Afixoidy a jejich terminologická nominace
Stavební prvky mnoha kompozit, popř. hybridních útvarů, představují afixoidy, tedy morfémy přechodného typu mezi typem kořenným a afixálním. V jazykové encyklopedii PyccKUů H3biK. SmjUKJioneduH F. P. Filina je afixoid definován jako stavební prvek kompozita či hybridního výrazu, který se opakuje s totožným významem ve struktuře jednotlivých výrazů (Ohjihh 1979: 26). Vzhledem ke své slovotvorné funkci může být afixoid blízký sufixu, v takovém případě popisujeme sufixoid, popř. může být blízký prefixu, v takovém případě jde o prefixoid. L. L. Kasatkin popisuje afixoidy jako významově podmíněná spojení kořenů s afixy, jež jsou pravidelně užívána při tvoření kompozitních výrazů. Mnohé afixoidy jsou zároveň shodné se slovotvornými afixy (KacaTKHH et al. 2010: 171).
Prefixoidy, jako jeden z druhů morfémů přechodného typu, se významově odlišují od kořenných morfémů (JeJlcn primární lexikální význam nabývá nových kvalit). Rovněž mají v daném výrazu jinou funkci než tradiční afixy na jedné straně a kořenné morfémy na straně
74
druhé. K specifickým rysům prefixoidů patří jejich forma, významový charakter a také jejich funkční platnost (Martincová, Savický 1987: 129). O. Martincová a N. Savický v příspěvku Hybridní slova a některé otázky neologie (1987) uvádějí čtyři základní kritéria, na základě kterých lze označit výraz za morfém přechodného typu, tedy prefixoid nebo sufixoid:
1. slovnědruhová příslušnost slova, resp. morfémová příslušnost výrazu v původním jazyce;
2. koexistence morfému se slovem existujícím v lexiku daného jazyka (proto nabývá charakteru kořene); 3. existence příbuzného domácího ekvivalentu; 4. slovotvorná funkce (morfém se uplatňuje jako určující člen kompozita nebo má funkci modifikující, popř. zaradující). V otázce vzniku afixoidů autoři příspěvku zmiňují dva protichůdné způsoby, jež podmiňují jejich vznik. Prvním způsobem je ztráta samostatnosti domácích kořenných morfémů, druhým způsobem je osamostatňování těchto komponentů, tj. afixoidy vznikají nabýváním vyčlenitelnosti morfémů cizího původu (Martincová, Savický 1987: 130).
Je. A. Levašov, autor slovníkové příručky AcpcpUKCOudbi pyccKOZo H3biKa: Omim cjioeapn-cnpaeoHHUKa (2009), se v předmluvě rovněž věnuje teoretické povaze afixoidů a popisuje jejich hlavní specifika: 1. afixoidy ve věcné rovině nedisponují afixální funkcí, disponují funkcí kořene, tzn. nemají význam časový, prostorový či příčinný, ale mají význam konkrétní, věcný, materiálně-předmětný; 2. afixoidy na rozdíl od afixů nemohou vystupovat v jazyce jako samostatné výrazy; 3. afixoidy v jazykové komunikaci vystupují téměř výjimečně jako součást složených substantiv a adjektiv. Závěrem Je. A. Levašov konstatuje, že afixoidy je nutné považovat za hybridní slovotvorné formanty kompozitních výrazů (JleBauiOB 2009: 4-5).
Terminologická nominace afixoidů (prefixoidů a sufixoidů) je velmi pestrá, je reprezentována několika individuálními terminologickými jednotkami. Je. A. Zemská jako první užila termín unifixy, jímž označuje části slov v počátečním stádiu vyčleňování. Unifixy kořenného charakteru na rozdíl od unifixů afixální ho charakteru jsou pojmenovávány termínem uniradixoidy. Pokud prefixoidy fungují již při tvoření dalších slov a pokud se zároveň nevyskytují jako samostatná slova, jsou označovány v odborné literatuře jako radixoidy, popř. vázané komponenty. Z dalších termínů lze zmínit např. adjetktivní morfémy, poloprefixy, kvazipředpony (kvaziprefixy) či kvazipřípony (kvazisufixy), avšak nej frekventovanější mi termíny v současné jazykovědě jsou již výše uvedené termíny afixoidy, prefixoidy a sufixoidy (Martincová, Savický 1987; Gazda 2010: 91). K totožnému závěru dospěla i terminologická nominace v ruské odborné literatuře. Termíny, které byly použity pro označení stavebních jednotek složených konstrukcí s popisovanými morfémy přechodného typu, se v sovětské lingvistice poprvé objevily na přelomu 50. a 60. let minulého
75
století, a to v podobě různých terminologických pojmenování. Byly užity termíny jako nojryaíbíbiiKCbi, íKpípHKCOii/ibi. npedniriipoBííHHbie cjiOB03JieivieHTbi, OTHOCHTejibHO CBOÔOflHbie Mop^eMbi / CBíiíííHHbie iviopíbeivibi. paflHKCOHflbí, arrjiiOTHHaTopbi. Nakonec se ustálily terminologické jednotky a$(biiKcoiiď (cy(b(biiKCOHfl a npedniKCOii/i) (CeHbKO 2014: 2).
Na problematiku prefixoidů lze nahlížet také z globálnějšího hlediska. V takovém případě hovoříme o analytických prepozitivních formantech, které jsou do cílového jazyka přejaté z cizího jazyka, jedná se tedy o analytická adjektiva tzv. širokého pojetí. Tyto jednotky jsou ve slovníkových databázích většinou označovány jako tzv. první části složených pojmenování. Jedná se tedy o prefixoidy ve významu mezinárodních prepozitivních formantů, jako např. agro..., aroma..., bio..., cyklo..., digi..., eko..., euro..., foto..., gala..., info..., krimi..., meteo..., profi..., teen..., tele..., top..., ufo..., video... aj.27 J. Gazda popisuje tyto komponenty jako morfémově nevyhraněné internacionální sublexikální elementy, jejichž jednotná terminologická nominace se liší a sekundárně se odráží v značně diferencovaném pojmosloví (Gazda 2010: 91).
4.1.2 Kvaziprefixální konstrukce
V souvislosti s jazykovými tendencemi (internacionalizace slovní zásoby, prvky analytizmu a aglutinace v gramatické struktuře flektivních slovanských jazyků), které od 90. let 20. století nabyly na své intenzitě, pozorujeme zvýšenou produktivitu slovotvorného modelu „prefixoid + slovo". Tento produktivní slovotvorný model, jenž je charakteristický zejména pro slovotvorbu ruštiny, aktivně tvoří nové kompozitní lexikální jednotky. Máme na mysli tzv. hybridní kompozita, v nichž se cizí základ v ustálené podobě připojuje k domácímu slovu jako prefixoid. Hovoříme tedy o slovotvorném modelu „prefixoid + slovo".
Jak jsme již uvedli, slovotvorný model „prefixoid + slovo" je progresivní zejména v ruštině, avšak i ve slovotvorbě češtiny a polštiny zaujímá pevné místo. E. Lotko zmiňuje tento slovotvorný model v souvislosti s ekonomičností komunikačního procesu v současné češtině a polštině. Tato ekonomičnost se dle jeho slov následně odráží ve struktuře kompozit, konkrétně v redukci prvního komponentu, ve snižování počtu alternací a ve ztrátě původního významu řady kořenných morfémů, které se vlivem častého užívání mění na afixoidy,
27 Tyto prefixoidy v podobě internacionálních formantů představují analytická adjektiva v tzv. širokém pojetí, jimž je věnována kapitola 4.2.1.
76
tj. prefixoidy a sufixoidy. E. Lotko rovněž upozorňuje na aktivizaci těchto slovotvorných komponentů v novém lexiku, a to jak prefixoidů, jako např. agro..., bio..., dia..., eko..., tak sufixoidů, jako např. ...fil, ...man, ...gate, ...holik, aj. Aktivizaci těchto formantů zmiňuje v souvislosti s širší spojitelností s domácími základy, v důsledku čehož se zvyšuje počet tzv. hybridních kompozit (Lotko 2010: 223).
Terminologicky je daná problematika poměrně rozrůzněna. Pro potřeby naší práce se přikláníme k termínu kvazikompozita, resp. internacionální kompozita či internacionální složeniny. K danému terminologickému uchopení se přiklánějí i J. Horečky, K. Buzássyová a J. Bosák v monografii Dynamika slovnej zásoby súčasnej slovenčiny (1989). Tento autorský kolektiv upozorňuje na vágnost a nezřetelnou neutrálnost termínu hybridnost (tzv. hybridní kompozita), a proto jako vhodnější vidí termín kvazikompozitum, který je rovněž v souladu s polskou jazykovou příručkou Gramatyka wspólczesnego jazyka polskiego - Morfológia (1984), ve které je termín rovněž použit, a to spolu s termíny internacionální kompozita či internacionální složeniny. Pro charakteristiku kvazikompozit není primárně důležité, zda se internacionální komponent pojí s domácím komponentem, nebo zda jsou obě složky cizího původu, popř. zda se jedná o přejaté výrazy (Horečky, Buzássyová, Bosák 1989: 231). B. Rudincová dodává, že pojmenování tohoto typu vznikla a nadále vznikají podle internacionálních modelů a navíc často obě složky bývají cizího původu (Rudincová 2000: 136).
Základem tohoto slovotvorného modelu je tedy plnovýznamový výraz, obvykle substantivum   nebo   adjektivum,   ke   kterému   se   přiřazují   nesklonné determinanty,
28
tj. kvaziprefixální internacionální formanty kořenného nebo prefixálního typu , např. 6uora3 I bioplyn / biogaz, kuhotqxhuksl I /cmotechnika / /cmotechnika, 3/íOTypn3M / e/coturistika / e/coturystyka. V našem pojetí představují tyto prepozitivní nesklonné determinanty analytická adjektiva tzv. širokého pojetí.
Vedle výše zmíněných kvazikompozit mohou vznikat také vícečlenné složeniny, v nichž se prefixoidy k sobě přiřazují, upřesňují se a specifikují význam daného pojmenování, který je soustředěn v základu finálního členu složeniny, srov. zudpo3JieKmpociam\uíí, aemofpomonpoRaiKa, KimocpomocpOHOAOKyMeHT. Tento jev je charakteristický zejména pro slovotvorbu ruštiny. Dle slov B. Rudincové toto postupné přiřazování upřesňujících komponentů k základu dokazuje projev aglutinace v současné ruštině (Rudincová 2000: 138).
A. Brandner nazývá tato kompozita jako částečně zkratkové výrazy (nacTiPiHO coicpameHHbie cnoBa) a dodává, že v ruštině jej ich produktivita výrazně stoupla již od 20. let minulého století (EpaimHep 2001: 116).
77
Prefixoidy zaujímají významné místo v slovotvorném systému současných slovanských jazyků, v rámci zkoumaných jazyků primárně v ruštině, zatímco v češtině a polštině méně (viz uvedené příklady). Vznik kvaziprefixálních konstrukcí dle slovotvorného modelu „prefixoid + slovo" je četný v různých oblastech lidské činnosti, např. kultura a umění (pempo-CTvuih I retrostyl I x styl retro), zájmy a volný čas (wHý&onporpaMMa / x informační program / x program informacyjny), zdravotní stav člověka (CnHffu^wrp I x AIDS centrum / x centrum do spraw AIDS), věda a technika (HaHOTexHOJiorira / řzařzotechnologie / řzařzotechnologia), ekonomika a byznys (č>w3Hec-njiaHHpoBaHne / x podnikatelský záměr / biznesplan).
Proces tvorby kvaziprefixálních konstrukcí, jež obsahují ve své struktuře prefixoid jako stavební prvek, nazýváme kvaziprefixací. Kvaziprefixace je tedy spojení plnovýznamového výrazu (substantiva nebo adjektiva) s prefixoidem; jinak řečeno jde o slovotvorný model „prefixoid + substantivum / adjektivum". Této problematice věnoval v monografiích HHmepHatfuoHajibHbie cycpcpUKCbi cyiuecmeumejibHbix e coepejueHHOM pyccKOM H3UKe (cmpyKmypHO-conocmaeumejibHoe uccjiedoeanue) (1971) a Adjektiva s internacionálními sufixálními morfy v současně ruštině. V porovnání s češtinou (1984) značnou pozornost J. Jiráček, který považoval kvaziprexikaci za způsob tvoření slov na pomezí prefixace a kompozice. J. Jiráček zkoumal problematiku kvaziprefixálních konstrukcí a ukázal na specifika kompozit vzniklých kvaziprefixací.
4.1.3 Kvaziprefixace v pojetí J. Jiráčka
Jak již bylo zmíněno, kvaziprefixací lze chápat jako způsob tvoření slov, který stojí na pomezí prefixace a kompozice. Od vlastní prefixace se kvaziprefixace liší tím, že kvazi-předpona, tj. prefixoid, je z hlediska svého původu plnovýznamový výraz, od kompozice se pak kvaziprefixace liší strukturou finální kvaziprefixální jednotky, kde je absence spojujícího vokálu, např. ruské lexikální jednotky typu mejieu^wrp, (pujiocQMwrusM, MUKpoopT&mvsM (Hupanex 1971: 65). Kvaziprefixace tedy představuje spojení substantiv nebo adjektiv s prefixoidy typu mikro..., neo..., tele..., ultra..., filo..., auto..., nano..., art... aj., přičemž takového typu prefixoidy jsou morfémy, které jsou z hlediska svého původu, na rozdíl od prefixů, plnovýznamovými výrazy.
J. Jiráček ve svých pracích zkoumá a analyzuje slovotvorné modely „prefixoid + substantivum" a „prefixoid + adjektivum", jež jsou v ruštině velmi frekventované.
78
Pro kvaziprefixální konstrukci „prefixoid + substantivum" je charakteristické zejména to, že je tvořena dvěma nebo několika základy, tj. kořennými morfémy, a že její první komponent není chápán jako plný tvar slova, avšak pouze jako základ obsahující spojující morfém v podobě vokálu o nebo e, např. komponenty opone..., 3eyKO..., cajuo..., zudpo..., 3JieKmpo..., ncuxo... aj. Kvaziprefixální konstrukci „prefixoid + substantivum" J. Jiráček dělí do dvou skupin.
První skupinu tvoří kvaziprefixální konstrukce, v nichž je první komponent ruského původu, např. opone..., 3eyKO..., cajuo..., ceemo..., cojiomo... aj. S pomocí těchto prefixoidů vznikají tedy v ruštině kvazikompozita typu ôpoHeiQxawKa, 3eyK03auncb, caM0H3OJi5iiiH5i, ceew0CHTHajiH3aiiH5i, catfOMOTpaHcnopTep aj. Druhou skupinu tvoří konstrukce, v nichž je první komponent cizího původu. Většinou se jedná o přejímky ze starořečtiny nebo latiny. Jedná se např. o prefixoidy zudpo..., ncuxo..., paduo..., xpojuo..., sneianpo... aj. S pomocí těchto prefixoidů vznikají tedy v ruštině kvazikompozita typu zudpoarperar, ncuxorepaneBT, paduoumepBhK), xpoMoperyuiep, 3JieKmponarpeBaTejih aj.
V kvaziprefixální konstrukci „prefixoid + adjektivum" je prefixoid chápán jako morfém, který je plnovýznamovým výrazem, obvykle se jedná o adverbia nebo numeralia. Kvaziprefixální konstrukci „prefixoid + adjektivum" J. Jiráček opět dělí do dvou skupin, a to na základě původu prefixoidů.
První skupinu tvoří prefixoidy ruského původu, např. ene..., enympu..., deyx..., mpex..., nemupex... aj. S pomocí těchto prefixoidů vznikají kvazikompozita typu eweôiOA-aceTHbiií, eHywpMceKTopajibHbiií, óeyxMecTHbiií, wpexKOMHaTHbiií, HemupexroMYíbm aj. Druhou skupinu tvoří prefixoidy cizího původu, např. zomo..., K6ci3u..., nojiu..., nceedo..., 3Kcmpa... aj. Tyto přejaté prefixoidy tvoří kvazikompozita typu 20^0TpaHcnnaHTHpoBaHHbiH, /cea3Mo6,beKTHBHbiH, nojiu^OYíWiecKwk, nceedocou^ajmcTWiecmm, 3KCwpa30HajibHbiií aj.
Jak již bylo zmíněno, prefixoidy cizího původu, s jejichž pomocí vznikají kvazikompozita podle slovotvorného modelu „prefixoid + substantivum / adjektivum", jsou zpravidla přejaté ze starořečtiny a latiny. Z hlediska slovotvorné aktivity jsou tyto prefixoidy progresivnější a frekvence jejich užití je vyšší než frekvence užití prefixoidů domácího původu. Ruská lingvistka V. P. Danilenko, jež zkoumá problematiku tvoření terminologických jednotek, nazývá prefixoidy typu aeua..., ama..., aspo..., 6uo..., eudeo..., zud-po..., unmep..., kuho..., juaKpo..., MUKpo..., neo..., noem...,paduo..., cyô..., cynep..., mene..., (porno..., sneKmpo... aj. terminologickými formanty řeckého a latinského původu (rpeico-jiaTHHCKue TepMHH03JieMeHTbi) (ZJaHuneHKO 1977: 119). Ve své podstatě se jedná o analytická adjektiva v širokém pojetí, jejichž problematice je věnována kapitola 3.2.1. Podrobněji
79
se těmto standardizovaným mezinárodním terminologickým formantům, které jsou významnými slovotvornými komponenty, věnujeme v kapitole 4.2.
Na základě výše uvedeného lze tedy konstatovat, že proces kvaziprefixace je díky bohaté sémantice prefixoidů vysoce aktuální a progresivní. Tyto sémanticky pestré prefixoidy představují aktivní prostředek při slovotvorných procesech ve slovanských jazycích, zejména pak v ruštině. Prefixoidy tedy chápeme jako plnohodnotné morfémy, jež mají jednoznačně vymezené sémantické pole a aktivně vystupují jako produktivní slovotvorné stavební jednotky kvazikompozit, resp. internacionálních kompozit či internacionálních složenin.
4.2 Řecko-latinské formanty jako významný komponent terminologické slovotvorby
Řecko-latinským formantům je v současné jazykovědě věnována značná pozornost (srov. HBaHOB (2011), YpyMHAy (2014), MnHKy (2015), PaitnôypcKaa (2015), KocwpeBa (2016) aj.), jelikož ve slovní zásobě mnoha indoevropských jazyků se vyskytuje značný počet výrazů řeckého a latinského původu. Řecká a následně římská civilizace velmi výrazně ovlivnily vývoj evropské kultury, který byl doprovázen působením obou jazyků při formování mnoha lexikálních jednotek pomocí právě výše zmíněných řecko-latinských formantů. L. V. Raciburská se vyjadřuje k pozici těchto jednotek v souvislosti se současným silným vlivem angličtiny, která je dle slov autorky nástrojem či prostředníkem stále aktivního přejímání řecko-latinských formantů do řady současných jazyků. „V současné době tzv. »ameroglobalizace«, která nahradila více jak tři sta let trvající proces evropské globalizace, vystupují v mnoha jazycích spolu s řecko-latinskými formanty rovněž výrazy a morfémy anglického původu. Původní řecko-latinské afixy neustále pronikají do struktury světových jazyků, avšak již prostřednictvím současné angličtiny" (PaituôypcKaa 2015: 238).
Slovotvorné formanty řeckého a latinského původu nejčastěji vystupují v podobě internacionálních sufixů a prefixů. Řecko-latinské internacionální sufixy typu ...izm..., ...ist..., ...or... aj. neslouží pouze jako vzory, podle nichž jsou konstituovány slovotvorné formanty různých jazyků, avšak v jednotlivém jazyce bezprostředně přijímají aktivní roli četných slovotvorných procesů. Obdobnou slovotvornou aktivitou disponují rovněž řecko-latinské internacionální prefixy typu anti..., bi..., kontra... aj., které jsou součástí četných lexikálně-slovotvorných procesů v rámci globální komunikace počátku 21. století. Dominantní postavení mezi řecko-latinskými formanty, které se účastní slovotvorných procesů mnoha dalších jazyků, však zaujímají již výše prezentované prefixoidy a sufixoidy, např. aero..., bio..., geo..., mikro..., tele... aj. Tyto internacionální formanty představují ve spojení
80
s domácími slotvornými morfémy důležitý komponent mnoha lexikálních jednotek terminologické povahy (KocwpeBa 2016: 29-32).
Řecko-latinské formanty znamenají jeden ze základních stavebních prvků mnoha nominací v oblasti vědy a techniky, umění či medicíny a jsou tak přijímány jako stabilní báze při tvoření nových termínů. Terminologické lexikální jednotky řeckého a latinského původu díky svému neutrálnímu a univerzálnímu charakteru tedy plně vyhovují procesu terminologické slovotvorby. Jak uvádí A. V. Ivanov, lexikální stránka klasických jazyků byla fakticky očištěna od jakýchkoliv národnostně-identifikčních rysů, díky čemuž se tyto prvky staly zdrojem pravidelného obohacování vědeckého terminologického inventáře mnoha moderních jazyků (HBaHOB 2011: 194).
Obecně lze říci, že terminologické jednotky jsou často tvořeny ze slov, která v daném spisovném jazyce existují a fungují, a to buď prostřednictvím připojení specifického, doplňujícího terminologického významu, anebo s pomocí přejatých, tj. internacionálních komponentů, jako např. acmponoMnn, apxeonorníL, aapo^nHaMnica, ôuojiotuíl, (pomoauuapaT aj. (By^aroB 1965: 31). Pokud tyto terminologické komponenty náleží k řecko-latinskému terminologickému fondu, jsou v ruské odborné terminologické literatuře nazývány jako řecko-latinské terminologické formanty (komponenty), resp. rpeKO-jiaTUHCKue TepMHHO-3jieMeHTbi29. A. Ch. Azamatova zdůrazňuje tradici užívání těchto lexikálních jednotek, poukazuje na fakt, že řecko-latinský lexikální fond má v každém moderním jazyce v oblasti tvoření slov své pevné historické ukotvení. Takové výjimečné postavení řecko-latinských terminologických komponentů v slovotvorných procesech jednotlivých jazyků lze zdůvodnit dvěma základními faktory. Z jedné strany funguje řecko-latinský lexikální fond jako sada komponentů, které jsou přesně definovatelné, neměnné a značně nezávislé s ohledem na řadu extralingvistických faktorů. Z druhé strany řecko-latinské formanty aktivně vystupují v řadě výrazů, mají podobu vysoce frekventovaných slovotvorných komponentů či modelů v mnoha světových jazycích a jsou pevnou součástí lexika těchto jazyků, v nichž vytvářejí vlastní internacionální vrstvy (jako příklad lze uvést velmi silnou produktivitu takových komponentů: euro..., bio..., eko... aj.). Lexikální jednotky řecko-latinského fondu jsou tedy aktivně užívány jak různými vědními oblastmi, tak různými dílčími disciplínami jednoho konkrétního vědního oboru. Proto lze hovořit nejen o mezinárodním statutu řecko-latinských komponentů,
V západoevropské terminologické tradici jsou terminologické komponenty řeckého a latinského původu označovány jako neoklasické formanty, popř. neoklasické jednotky (neo-classical combining forms). Užití tohoto termínu v západoevropských jazycích je determinováno tím, že v jazycích západní Evropy jsou řecko-latinské lexikální základy přijímány mluvčími nikoli jako výrazy cizího původu, avšak jako slova, popř. části slov domácího původu (HisaHOB 2011: 195).
81
ale i o schopnosti těchto jednotek vytvářet na úrovni konkrétního odborného lexika specifickou vrstvu lexémů s bohatými interdisciplinárními vztahy (Azamatova 2004: 15).
4.2.1 Typy konstrukcí s řecko-latinským formantem
Analytické formanty řeckého a latinského původu lze v rámci dané slovní jednotky třídit z lokačního hlediska do tří skupin, tj. můžeme popisovat tři typy analytických konstrukcí s řecko-latinským komponentem. Lingvistka E. Minku klasifikuje následující typy řecko-latinských formantů (Mumcy 2015: 4):
1. prepozitivní řecko-latinský formant;
2. postpozitivní řecko-latinský formant;
3. oboupoziční řecko-latinský formant.
Prepozitivní řecko-latinský formant (prefixoid) zaujímá počáteční pozici v daném výrazu. Jako příklad lze uvést všechna kompozita obsahující ve své struktuře řecko-latinský formant v prepozici, tj. jedná se o tzv. kvaziprefixální formant (komponent), např. acmporeojioriix, aapocrar, aapocpoôira, eatcyyM-KOCTiOM, 300Mara3HH, HewpoHHCpeKijira, cewoMOCTaHitira, (pomoKaMepa, sHepeoceTh aj.
Postpozitivní řecko-latinský formant (sufixoid) je lokačně situován do finální pozice daného výrazu. Jedná se o kompozita obsahující ve své struktuře řecko-latinský formant v postpozici, např. mmofppeHUR, ucuxonamuR, nedppaKmoMUR aj.
Oboupoziční řecko-latinský formant (oboupoziční afixoid) obsahuje dva komponenty, z nichž první je situován na počáteční pozici výrazu, druhý na finální pozici výrazu, tj. dané kompozitum je tvořeno dvěma řecko-latinskými formanty, které společně konstituují kompozitum jako celek. Jedná se např. o kompozita ôapojuemp, u3o6ap, MUKpo-juemp aj.
Ze tří uvedených typů řecko-latinských formantů (prepozitivní, postpozitivní či oboupoziční) je dle vlastního výzkumu lingvistky E. Minku nej produktivnější první typ, tj. jedná se o analytické konstrukce, v nichž je řecko-latinský terminologický formant situován do prepozice. S tímto názorem se plně ztotožňujeme.
4.2.2 Přehled nej produktivnějších kvaziprefixálních řecko-latinských formantů
Na základě dílčích výzkumů, které jsme provedli na materiálu lexika přejatých výrazů v současné ruštině (srov. rijiecHHK 2016: 70-79, 2017: 110-118), lze tvrdit, že knejpro-
82
duktivnějším řecko-latinským terminologickým formantům náleží kvaziprefixální komponenty nojiu..., anmu..., zudpo..., aemo..., 6uo..., MUKpo..., moho..., paduo..., sne-Kmpo..., urnnep..., (porno..., zunep..., aspo..., zeo..., zeMO... I zeMomo..., zuno..., napa..., mene... , Mema..., ncux(o)..., mep/uo..., cynep..., neo..., nupo..., ynu..., eudeo..., anmpono..., zo-mo..., acmpo... aj. Z těchto třiceti nej frekventovanějších formantů je celkem 24 řeckého původu (nonu..., anmu..., zudpo..., aemo..., 6uo..., MUKpo..., moho..., sneianpo..., (porno..., zunep..., aspo..., zeo..., zeMO... / zeMomo..., zuno..., napa..., mene..., Mema..., ncux(o)..., mepMOneonupoanmponozomoacmpo...) a 6 latinského původu (paduo...,uh-
30
mep..., mpauc..., cynep...,ynu..., eudeo...)   (iTjiecHHK 2016: 74-78).
Nej produktivnějším řecko-latinským formantem je dle našeho výzkumu komponent nonu... (< řec. polýs - mnohý, několikrát substituovaný) disponující dvěma základními významy: 1. ve významu slov mnohý, mnohočetný, např. nonuBaneinnocTb, nonuBinaMnabi, no^MKpHCTajiJiHHecKHH, «aTOMopc[)H3M, nonu3Kpan, 2. ve významu slov polymer, polymerní, např. wo/zwKOH^eHcauira, nonunponujien, nonucaxapuji,, nonuxjiopBunuji, nonus^uphi.
Druhým nej produktivnější m řecko-latinským formantem je komponent anmu... (< řec. anti - proti), který vystupuje v následujících významech: 1. vyjadřuje směr proti něčemu, boj s něčím, např. awwwryMaHHOCTb, anmujxapBYíYwm., a/™wcbaiiffl3M, 2. vyjadřuje protiklad či rozpor, vystupuje ve významu slova protikladný, např. aumurepoPí, aumuucKyccTBO, awwwyTornra, 3. v oblasti fyziky vyjadřuje protiklad částic jedné látky částicím jiné látky, např. aumuiiQwrpoii, aumunpoTon, aumu*iacTim,a.
Třetím nej častějším řecko-latinským formantem z hlediska frekvence je komponent zudpo... (< řec. hýdór - voda), který vystupuje v následujících významech: 1. vyjadřuje spojitost, návaznost s vodou, vystupuje ve významu adjektiva vodní, např. ziiápoasuannsi, zudpoaspojipoM, zudpo6a3a, zudpoKacKaji,, zudpoKOCMOc, 2. užívá se ve významu používání vody, vodní energie, vystupuje ve významu adjektiva hydraulický, např. zudpoaBTOMar, zudpoarperaT, zudpooHucTKa, 2M<3pocoopy>KeHHe.
Čtvrtým nej produktivnějším řecko-latinským formantem je komponent aemo... (< řec. autós - sám / < řec. autómatos - samočinný, automatický). Ve významu řeckého výrazu autós - sám vyjadřuje směr někoho či něčeho na sebe sama, popř. význam adjektiva vlastní např.
30 Pro srovnání: v češtině k nejfrekventovanějším řecko-latinským terminologickým jednotkám náleží formanty
anti..., poly..., auto..., inter..., mikro..., foto..., mono..., elektro..., bio..., rádio..., hydro..., meta..., termo..., tele..., geo..., hypo..., neo..., makro..., neuro..., super..., post..., aero..., homo..., ultra..., multi..., video..., zoo..., kardio..., stereo..., antropo... aj. Z těchto třiceti nej frekventovanějších řecko-latinských komponentů je celkem 23 řeckého původu (anti..., poly..., auto..., mikro... ,foto..., mono..., elektro..., bio..., hydro..., meta..., termo..., tele..., geo..., hypo..., neo..., makro..., neuro..., aero..., homo..., zoo..., kardio..., stereo..., antropo... ), a 7 latinského původu (inter..., rádio..., super..., post..., ultra..., multi..., video...) (IIjiecHHK 2017: 113).
83
aewoônorpacpHJi, aemorunno3, aemoKOMMeHrapnií. Ve významu řeckého výrazu autómatos -samočinný, automatický vystupuje komponent anmu- ve dvou významech: 1. ve významu adjektiva automatický, např. aemofíacue^Hep, aemojmmift, aemonujioi, 2. ve významu slov samostatně se pohybující, např. aemonpe3mia.
Dalším vysoce produktivním řecko-latinským formantem je komponent 6uo...31 (< řec. bíos - život). Tento komponent lze demonstrovat až ve čtyřech významech: 1. vyjadřuje vztah k živým organizmům, jejich stavu, k životu, např. č>woAaTHHK, óuomo-jieKyna, 6woccbepa, 2. vyjadřuje vztah k biologii a vystupuje ve významu adjektiva biologický, např. ŕJwoaKycTHKa, ŕJwoapxnTeKTypa, rJwoacrpoHaBTUKa, 3. vyjadřuje vztah k elektrickému poli živých organizmů a vystupuje ve významu adjektiva bioelektrický, např. óuonone, ouocnman, 6wo3HepreTHKa, 4. poukazuje na používání přírodních organických látek nebo živých organizmů, např. owoHHAHicaTop, óuoKpeM, rJwocbnjibTp.
Šestým nej produktivnější m řecko-latinským formantem je terminologický komponent MUKpo... (< řec. mikrós - malý), jenž nese následující významy: 1. vyjadřuje význam slov velmi malý, jemný, např. MUKpoaBTOMoQujib, ^M/c/'OHOBejiJia, ;wwKpoopraHH3M, 2. vyjadřuje význam spojený s výzkumem či měřením velmi malých předmětů či veličin, např. ^M/cpoaHanH3, MUKpo30Hji„ ^M/^onajieoHTOJiorua, 3. označuje jevy se slabou intenzitou působení, např. MUKpoB3pbiB, ^M/^onpoaBjíeHue, MUKponBjíemie, 4. vyjadřuje význam jedné milióntiny dané měřící jednotky, jež je specifikována v podobě řídícího substantiva, např. MutcpoaMiiep, Miitcpo6ap, MutcpoBaTT.
Následujícím vysoce produktivním řecko-latinským formantem je komponent moho... (< řec. mónos - jednotný, jediný, sám), který definujeme ve dvou základních významech: 1. vystupuje ve významu adjektiv samotný, individuální, jednotlivý, např. .wwobojiokho, MOHoremM, MOHOuyiKji, 2. Vyjadřuje ztvárnění postavy či jevu jedním hercem, poukazuje na jednoho hrdinu či autora, např. .wworepoH, -wwocneKTaKjib, -wwopeBio.
Osmým nej produktivnějším řecko-latinským formantem je komponent paduo... (< lat. radiare - vyzařovat, vypouštět) mající čtyři základní významy: 1. vyjadřuje význam slov radium, radioaktivita, radiace, poukazuje na vztah k radioaktivnímu záření, např. paduo&uojiOTUft, paduomoTOu, 2. vyjadřuje vztah k rozhlasovému vysílání, např. paduoayjiinopiiíL, paduojxuanor, paduouYnepBbío, 3. vyjadřuje vztah k rádiovému spojení a poukazuje  na  užívání   rádiových  vln   či   rádiového   spojení,   např. paduocurnan,
31 Formantu řeckého původu 6uo... byla autorem disertační práce věnována značná pozornost. Na téma produktivity kvaziprefixálního komponentu 6uo... byl publikován článek TIpodyKmuenocmb npecputccoudct 6uo-e coepemennoM pyccKOM, neutcKOM u nojibCKOM x3biKctx, ve které autor poukazuje na četnost výskytu jednotlivých dílčích významů tohoto analytického adjektiva (rijiecHHK2018: v tisku).
84
/?a<3w0coo6meHne, paduo3onji„ paduojiOKau,usi, paduoMasiK, 4. poukazuje na vztah k technickým zařízením, které zprostředkovávají vysílání rádiových vln, např. /?a<3woannapaTypa, paduoRerajih, paduonepeji,aTmiK.
Devátým v pořadí je řecko-latinský formant smKmpo... (< řec. elektron - jantar) vystupující ve významu slova elektrický, podmíněný elektrickými jevy či spojený s elektickými poli či proudy, např. 3JieKmporpa§>, ajieKmponimaMiiKa, ajieKmponm, 3JieKmpoMo6ujih, 3JieKmpocTiiMyjwu,ii%.
Desátým nej produktivnější m řecko-latinským kvaziprefixálním formantem je komponent unmep... (< lat. inter - mezi) a vystupuje ve dvou základních významech: 1. ve významu slov mezinárodní, internacionální, např. unmepKíryô, WHwepjinHTBHCTHKa, wwwepcHHAHKaT, 2. Poukazuje na význam nacházející se mezi danými předěly, vystupuje ve významu adjektiv prostřední či středový, např. WHwepBOKajibHbiií, UHmepMerajumHecKiiŘ.
Závěrem této kapitoly je nutné podotknout, že výše popsané formanty řeckého a latinského původu korespondují na jedné straně s pojetím těchto komponentů jako afixoidů, tj. prefixoidů či sufixoidů, na druhé straně řecko-latinské formanty souvisejí rovněž s námi prezentovaným pojetím analytických adjektiv v tzv. širokém pojetí. Proto zejména z tohoto důvodu jsme k teoretickému podkladu této disertační práce zařadili také samostatné kapitoly popisující problematiku prefixoidů jako typy morfémů přechodného typu a řecko-latinských formantů jako významného komponentu terminologické slovotvorby.
85
5 ANALYTICKÁ ADJEKTIVA V RUŠTINĚ, ČEŠTINĚ A POLŠTINĚ
Analýza analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině je zaměřena na konkrétní analytické determinanty, které lze na základě získaných teoretických poznatků označit již dříve definovaným termínem analytické adjektivum.
V páté kapitole je nastíněna obecná charakteristika excerpovaného materiálu vzhledem k praktickému pojetí předložené disertační práce. Osu vlastní praktické analýzy pak následně tvoří kapitoly věnované analytickým adjektivům v ruštině (viz kap. 6), češtině (viz kap. 7) a polštině (viz kap. 8). Zde je nastíněna obecná charakteristika analytických adjektiv ve sledovaných jazycích a je představena jejich morfologicko-lexikální klasifikace. V podobě hlavního dichotomického třídění všech sledovaných jednotek na analytická adjektiva tzv. úzkého a širokého pojetí je provedena podrobná sémantická, strukturní a etymologická analýza. Závěr praktické analýzy analytických adjektiv ve všech třech sledovaných jazycích představuje jejich komplexní komparativní analýza (viz kap. 9).
5.1 Charakteristika dokladového materiálu z hlediska praktického konceptu práce
Lexikální jednotky, které svou morfologicko-lexikální povahou korespondují s analytickými adjektivy, byly pro potřebu disertační práce excerpovány z předních lexikografických pramenů současné ruštiny, češtiny a polštiny. Naší snahou bylo vybrat takový lexikon, který odpovídá současnému stavu jazyka a o který se lze opřít jako o kodifikovanou složku aktuální slovní zásoby.
5.1.1 Dokladový materiál ruštiny
V případě ruštiny byly jednotlivé analytické lexikální jednotky excerpovány ze tří slovníkových databází, které souhrnně reprezentují slovní zásobu ruštiny počátku 21. století. Při excerpci analytických adjektiv jsme vycházeli primárně z těchto zdrojů: PyccKUü opcpo-zpacpuHecKUü cjioeapb (2015) vydaný v redakčním zpracování V. V. Lopatina a O. Je. Iva-
32
novové , TojiKoebiů cnoeapb pyccKOZo R3biKa (2003) sestavený pod vedením S. I. Ožegova
JlonaTHH, B. B., HßaHOBa, O. E. (pe^.) PyccKUü opcpozpacpunecKuu cnoeapb okojio 200 000 cnoe. MocKBa: ACT-IIPECC KHHTA, 2015.
86
a N. Ju. Švedovové33, Eojibuioů ynueepcajibHbiů cnoeapb pyccKOZo H3bwa (2016) autorů V. V. Morkovkina, G. F. Bogačjovové a N. M. Lucké34. Sekundárně jsme pracovali i s lexikografickým zdrojem Hoebiů cnoeapb unocmpannux ciioe (2008), který je dílem autor-
35
ského kolektivu Je. N. Zacharenkové, L. N. Komarovové a I. V. Něčajevové .
5.1.2 Dokladový materiál češtiny
V případě češtiny byla jednotlivá analytická adjektiva excerpována ze tří aktuálních lexikografických pramenů, které rovněž svým obsahem náležitě reprezentují aktuální českou slovní zásobu. Excerpovaný materiál analytických adjektiv v češtině vychází z těchto slovníkových titulů: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2015) zpracovaný lexikografickým kolektivem Ústavu pro jazyk český AV ČR36, Pravidla českého pravopisu (2000) vydaná kolektivem pracovníků Ústavu pro jazyk český AV ČR37, Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2 (2004) zpracovaný kolektivem autorů pod vedením O. Mar-
38
tincové . Sekundárně jsme rovněž pracovali i se slovníkem cizích slov, využili jsme titul Nový akademický slovník cizích slov (2007) vydaný kolektivem autorů pod vedením
39
J. Krause .
5.1.3 Dokladový materiál polštiny
V případě polštiny byly jednotlivé analytické lexikální jednotky excerpovány ze tří slovníkových zdrojů, které rovněž svým obsahem reprezentují aktuální polskou slovní zásobu. Excerpovaný materiál analytických jednotek v polštině vychází z následujících lexikografických pramenů: Wielki slownik ortograficzny (2016) vydaný v redakčním zpracování E. Polanského40, Inny slownik jazyka polskiego (2000) sestavený pod vedením M. Baňka41,
CbKeroB, C. H., HlBe^OBa, H. K). TonKoeuů cnoeapb pyccmzo H3bixa: 80 000 cjioe u cppaaeonozunecKux eupaotcenuů. MocKBa: OOO «HTH TexHOJioriiii», 2003.
34 MopKOBKHH, B. B., BoraneBa, T. <E>., Jlyujcaa, H. M. Eonbuiou yHueepcanbHuu cnoeapb pyccKozo H3UKa. MocKBa: CnoBapii XXI Bera, ACT-ITPECCIIIKOJ1A, 2016.
35 3axapeHKO, E. H., KoMapoBa, JI. H., HenaeBa, H. B. Hoebiů cnoeapb unocmpannux cnoe: ceuuie 25 000 cnoe u cnoeocouemanuů. MocKBa: OOO H3flaTejn>CKHH iiemp «A36yKOBHiiK», 2008.
36 Filipec, J., Daneš, F., Machač, J. et al. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Nakladatelství Academia, 2015.
37 Hlavsa, Z., Hrušková, Z., Hůrková, J. et al. Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2000.
38 Martincová, O. (red.) Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia, 2004.
39 Kraus, J. (red.) Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Nakladatelství Academia, 2007.
40 Polaňski, E. (red.) Wielki slownik ortograficzny z zásadami pisowni i interpunkcji. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2009.
41 Banko, M. (red.) Inny slownikjezyka polskiego. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2000.
87
Slownik jazyka polskiego (2009) zpracovaný kolektivem pod vedením E. Sobol . I v polštině jsme se sekundárně opírali o slovník cizích slov, pracovali jsme se zdrojem Slownik wyrazów obcych (2002) redigovaným rovněž E. Sobol43.
Vybrané lexikografické prameny reflektují aktuální lexikum ruštiny, češtiny a polštiny a souhrnně představují dle našeho názoru vysoce reprezentativní vzorek pro zpracování komplexní analýzy analytických adjektiv všech tří zkoumaných jazyků.
5.2 Zpracování dokladového materiálu
Při zpracování dokladového materiálu jsme se opírali o poznatky získané studiem odborné literatury, které jsou představeny v teoretické části disertační práce (viz kap. 2, 3 a 4). Hlavním kritériem pro výběr analytických adjektiv a jejich následné zařazení do konspektu excerpovaných jednotek byla podrobná a rozsáhlá diachrónni klasifikace 19 druhů analytických adjektiv zpracovaná ruským lingvistou M. V. Panovem. Tato klasifikace byla představena na počátku 70. let minulého století a následně prozkoumána jak v teoretické, tak praktické rovině (viz kap. 3.2.1.1).
Do námi vytvořeného korpusu excerpovaných analytických adjektiv však nebyly zařazeny všechny lexikální jednotky Panovovy klasifikace, jelikož u některých druhů vyjadřujeme značnou pochybnost o jejich zařazení k analytickým adjektivům. Obdobně některé vybrané druhy analytických adjektiv vnímá značně rozporuplně i sám M. V. Panov, jako např. skupinu analytických adjektiv tvořících konstrukce typu 6ejiOKa3aKU, 3Jiamojiupa, cuneópiOKU, které dle slov autora představují spíše ojedinělý typ. Při vlastní excerpci byly rovněž ponechány stranou případy, kdy analytickým adjektivem může být neshodný komponent v podobě základní číslovky, např. crpaHnua cmo deaduamb namb, okojio oôteicra deaduamb mpu, acypHan hhackc nambdecnm uiecmb apod. V těchto konstrukcích plní základní číslovky skutečně roli analytického adjektiva, avšak ve svém výchozím tvaru ve slovníkové databázi nejsou označeny jako neohebné, tj. analytické determinanty. Značně problematickými pro zpracování dokladového materiálu bylo také pět posledních druhů Panovovy klasifikace analytických adjektiv (viz kap. 3.2.1.1), které rovněž během primární excerpce nedisponují vlastnostmi analytických lexikálních jednotek, které zkoumáme.
Excerpovaná analytická adjektiva byla setříděna v rámci jednotlivých zkoumaných jazyků (ruština, čeština a polština) a v následujících kapitolách podrobena mnohostranné
42 Sobol, E. (red.) Slownik jezyka polskiego. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2009.
43 Sobol, E. (red.) Siownik wyrazów obcych. Warszawa: PWN, 2002.
88
analýze. V rámci hlavních kapitol předložené analýzy (viz kap. 6, 7, 8) je představena obecná charakteristika analytických adjektiv z pohledu zkoumaného jazyka (viz kap. 6.1, 7.1, 8.1) a následně provedena jejich morfologicko-lexikální analýza (viz kap. 6.2, 7.2, 8.2). Další kapitoly jsou věnovány již konkrétním analytickým adjektivům v tzv. úzkém pojetí (viz kap. 6.3, 7.3, 8.3) a tzv. širokém pojetí (viz kap. 6.4, 7.4, 8.4), kde jsou všechny excerpované jednotky tohoto základního dichotomického třídění analyzovány z hlediska sémantického, strukturního a etymologického. V rámci sémantické analýzy byly vytvořeny konkrétní sémantické skupiny, do kterých jsme roztřídili excerpované analytické jednotky. Strukturní analýza je zaměřena na poziční, konektivní a kvantitativní aspekt zkoumaných analytických jednotek a etymologická analýza nabízí přehled zdrojových jazyků, z nichž byla do ruštiny přejata analytická adjektiva našeho dokladového materiálu.
K etymologickým analýzám, které jsme provedli na příkladě analytických adjektiv vyexcerpovaných z ruských, českých a polských zdrojů, je třeba dodat, že nezjišťujeme etymologicky původní jazyk, naše pozornost je zaměřena zejména na zdrojový jazyk. Pojem etymologie pochází z řeckého étymos, tj. pravdivý. Mluvíme-li však o etymologii slova, nemusíme mít pokaždé na mysli „pravý" původ slova a zabývat se hledáním (pra)jazyka, v němž se příslušného výrazu použilo poprvé. Podstatné může být „pouze" stanovení zdroje lexikální jednotky, kterou lze považovat za motivující slovotvorný základ pro vznik nového slova v jiném (přejímajícím) jazyce. Skutečným jazykem předávajícím může pak být takový jazyk, který přejímajícímu jazyku předal nový význam, popř. stylový příznak slova, které existovalao mnohem dříve. Náš postup lze demonstrovat např. na výrazech káva nebo kakao. Slovo káva má původ nejspíš v arabštině (kahwa). Tam se jednalo o apelativizované toponymum Kaffa označující oblast v jižní Etiopii, kde divoce rostly keře kávovníků. Do evropských jazyků se však slovo káva dostalo prostřednictvím turečtiny (kahve), a to v osmanských dobách, kdy se nápoj z kávových zrn stal populární. Slovo kakao bylo do mnoha evropských jazyků přejato ze španělštiny, avšak etymologie tohoto výrazu sahá až k indiánským jazykům, resp. k jazyku Aztéků, kteří označovali kakao výrazem caca(h)uatl. Z tohoto jazyka byl výraz přejat prostřednictvím španělských mořeplavců do španělštiny a následně do evropských jazyků (srov. HepHbix 2009 (t. 1): 369, 436).
Všechny dílčí výstupy analýzy analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině jsou názorně demonstrovány pomocí grafů, které vizuálně doplňují hlavní text disertační práce (viz grafy č. 1-33). Souhrnná komparace je představena v kapitole č. 9 a je představena grafy č. 34-43.
89
6 ANALYTICKÁ ADJEKTIVA V RUŠTINĚ
Analytická adjektiva představují v současné ruštině významný kompoziční prvek jak v slovotvorné, tak lexikální oblasti. Jak již bylo uvedeno v teoretické části práce, jako první byla popsána analytická adjektiva ruskými lingvisty A. A. Sachmatovem, A. A. Refor-matským a M. V. Panovem právě na četných příkladech ruštiny, z čehož plyne fakt, že právě v ruštině je jejich frekvence v rámci všech tří sledovaných jazyků nej vyšší. Ze všech tří slovanských jazyků, které sledujeme, se v současné ruštině nejvýrazněji projevují tendence k analytizmu a aglutinaci, rovněž jsou zde patrné velmi výrazné vlivy liberalizačních a globalizačních tendencí, což značně ovlivňuje charakter mnoha kompozičních jednotek lexikální i gramatické roviny ruštiny.
6.1 Charakteristika analytických adjektiv v ruštině
Na základě výše uvedených lexikografických pramenů (viz kap. 5, resp. 5.1.1) byl z dokladového materiálu ruštiny, ve srovnání s češtinou a polštinou, vyexcerpován celkově nejvyšší počet analytických adjektiv (dokladový materiál ruštiny - 842 jednotek). Příčinu tak vysokého počtu jednotek lze shledávat v jistě silné extrovertní povaze ruštiny, která je výrazně otevřeným jazykem vůči řadě cizojazyčných vlivů, o čemž svědčí např. již dříve zmíněný silný vliv analytických a aglutinačních tendencí na lexikální i gramatickou rovinu současné ruštiny. V češtině a polštině je počet vyexcerpovaných analytických adjektiv přibližně třikrát menší (dokladový materiál češtiny - 326 jednotek, dokladový materiál polštiny - 304 jednotek).
Vzhledem k základnímu dichotomickému třídění na skupiny analytických adjektiv
tzv. úzkého a širokého pojetí, početnější skupinu v ruském excerpovaném materiálu tvoří
analytická adjektiva v tzv. úzkém pojetí (521
analytických adjektiv, tj. 62 % excerpovaného
materiálu   ruštiny),   která  jsou představena
jednotkami   jako   např.   annjiUKe (n3AejiH5i
annjiUKe),   zncuuyp   (cTiijib   zncuuyp), Kapzo
(Kapzo-CKiiaji),   Jiuôepmu   (cTHjib Jiuóepmu),
juop3e (a3ÖyKa Mop3e), nocmpo (cneT nocmpo),
pucmpemmo (acnpecco pucmpemmo), comüjiu       Graf č. 1: Rozložení analytických adjektiv
v ruštině
90
(ji3biK coMajiu), cppeui (KpeM-cppew.), scnepaumo (jtsmk scnepaumo) aj. Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí tvoří v našem korpusu menší skupinu (321 analytických adjektiv, tj. 38 % excerpovaného materiálu ruštiny), jedná se např. o analytické lexikální jednotky acmpo..., (acmpona^Kenep) eapuo... (eapuoKnao), za30... (2a30Typ6nHa), zenuo... (2e^wopeaKTop), něco... (-/zecoToproBjra), Mexano... (Mexanorepauníí), nceedo... {nceedoapipoi), ceněno... (cene-Horpacbira), mopcpo... (mopcpOMacca), cpomo... (cpomoMOjxenb) aj. Představenou dichotomic-kou klasifikaci analytických adjektiv v ruštině procentuálně přináší graf č. 1.
6.2 Morfologicko-lexikální analýza analytických adjektiv v ruštině
Pro potřebu morfologické analýzy vycházíme ze základního dichotomického třídění, tj. rozdělení na skupiny analytických adjektiv tzv. úzkého a širokého pojetí. Morfologickou analýzu jsme provedli u analytických jednotek obou skupin, větší pozornost však věnujeme analytickým adjektivům tzv. širokého pojetí, jelikož se jedná o prepozitivní analytické formanty, jejichž morfologická definice vyžaduje větší pozornost.
Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí představují ve většině případů přejaté lexikální jednotky, které jsou graficky zapisované v podobě jednočlenného výrazu, jako např. cmaui (pyôaniKa onaui), ôopdo (rjBeT ôopdo), ôyxne (npaacxa ôyxne), uhôuzo (rjBeT uhôuzo), KcmynuHO (moKOJiaA Kanynuno), nuôepmu (cTHjib nuóepmu), nocmpo (cneT nocmpo), peznan (nanbTO peznan), mpuKO (KynajibHHK mpuKO), cpopme (BuraMUH C cpopme), uynaMU (BOJiHa uynaMu) aj. Avšak některá analytická adjektiva této skupiny mohou vystupovat jako analytický formant víceslovných výrazů, který je zapisován pomocí spojovníku, např. apm-AH3ařÍH, á/zoK-craHu™, zpuM-y6opnaíi, donuHZ-Kompiojib, UHmepnem-wpozipaYízibo, juacmep-Kiiacc, cnaůd-upe3e¥nau,iiíí, meummep-pQvucipamiíí, cponK-rpyíma, uiecp-nobap aj. V obou případech se jedná o plnohodnotná analytická adjektiva, která plní v případě konkrétních analytických konstrukcí atributivní funkci a z morfologického hlediska jsou chápána jako nesklonná adjektiva, popř. nesklonné atributivní formanty.
Specifickou pozici mezi analytickými adjektivy tzv. úzkého pojetí zaujímají domácí analytická adjektiva uapb, zope a nydo, které jsou rovněž součástí excerpovaného materiálu.
Analytické adjektivum uapb má úzkou souvislost s četnými výrazy ruského národního folkloru a lidové mluvy a lze se s ním setkat v ruských bylinách, v lidové slovesnosti či písních. Současné lexikografické zdroje reflektují několik analytických konstrukcí, jejichž součástí je prepozitivní analytický formant uapb. Je však nutné rozlišovat sémantiku tohoto komponentu. Pokud vystupuje komponent uapb v konstrukcích s významem panovník
91
či vládce, tj. car, nejedná se o analytický formant, ale o běžné ohebné substantivum, např. uapb-6aTK>niKa (uapR-6aTK>wKn), tfapb-rocyjiapb (uapR-rocyji,apn) apod. Avšak v mnoha konstrukcích typu tfapb-jxeBUYía, tfapb-jxeBKa, ifapb-jxepeBO, ifapb-ôaôa, uapb-rrnma, uapb-nyuiKa, uapb-KOJiOKon, uapb-vpaBa, uapbsejibe, uapb-phi6a, uapb-%6jiOKO aj. se jedná o komponent s významem první, nej větší či nej silnější, tj. zde lze považovat za skutečný prepozitivní analytický formant, který vystupuje v daných konstrukcích jako analytické adjektivum.
Analytická adjektiva zope a nydo jsou definována M. V. Panovem v jeho diachrónni klasifikaci analytických adjektiv (viz kap. 3.2.1.1). Lingvista na tomto místě uvádí, že původně přístavkové výrazy zope a nydo ztratily příznak substantivnosti a v konstrukcích typu 2ope-H3o6peTaTejib či ^óo-mojiot se staly adjektivy. Analytické formanty zope a nydo plní tedy v rámci prepozitivního komponentu atributivní funkci a při skloňování konstrukce jako celku zůstávají neohebné. Námi analyzované lexikony obsahují poměrně vysoký počet konstrukcí s těmito specifickými analytickými adjektivy, jedná se např. o analytické konstrukce 2ope-6n3HecMeH, 2ope-BOAHTejib, 2ope-oxoTHHK, 2ope-pecbopMaTop, zope-pyKOBOAHTenb, 2ope-pbi6ojiOB, 2ope-cnopTCMeH, zope-ynenuK, 2ope-yHeHbiií, 2ope-xo35iiÍKa; ^óo-ôoraTbipb, nydo-ropoj},, nydo-jxepeBO, vyóo-icapTHHKa, ^óo-naicoMCTBO, ^óo-MamuHa, nydo-ueHKa, ^óo-nporpaMMa, ^óo-caMOJieT, Hydo-nroji,a aj. Jak jsme uvedli již v teoretické části práce, jejich sémantika je tedy protikladná (viz kap. 3.3). Analytický formant zope disponuje záporně hodnotícím až pejorativním významem, naopak analytický formant nydo nabývá vysoce kladného hodnocení a ukazuje na mimořádnou kvalitu postpozitivně připojeného substantiva.
Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí jsou definována z morfologického hlediska poněkud složitěji, jelikož se v mnoha případech jedná o morfémově nevyhraněné internacionální nebo domácí sublexikální komponenty označované v odborné literatuře jako prefixoidy, prefixoidy kořenového typu, prepozitivní formanty či determinanty nebo obecněji také jako kořenové komponenty. Pro potřeby naší morfologické analýzy jsme rozdělili všechny excerpované jednotky analytických adjektiv tzv. širokého pojetí na skupinu analytických formantů cizího původu a skupinu analytických formantů domácího původu. Ve skupině analytických formantů cizího původu jsme vydělili prefixoidy kořenového typu a prefixoidy prefixálního typu, ve skupině analytických formantů domácího původu byla věnována pozornost zkratkovým slovům a rovněž prefixoidům kořenového typu.
V rámci analytických formantů cizího původu lze zmínit prefixoidy kořenového typu, které následně tvoří složené výrazy, jež je možné označit za kompozita prefixoidálního
92
typu s internacionálními slovotvornými elementy. Díky své morfémové nevyhraněnosti stojí tedy na pomezí prefixů a prvních částí kompozit. Do této skupiny řadíme velké množství excerpovaných jednotek a následně i konstrukcí, jež jsou těmito formanty tvořeny. Jedná se např. o formanty aeua... (aewaTeppopn3M), 6uo... (ôuotoujihbo), ze/iuo... (2e^worpaBiopa),
KOpÔUO...  (/CqpÓMOCKpHHHHr), KUHO...  (KUHo6li3nec), tíhs6mo... (TÍHS6M03apa^HHK), TÍCeedo...
(nceedonaupuoi), ceůcjuo... (ceůcM03oaa), cmepeo... (cmepeo3auncb), (porno... ((pomoKO-ppeiopra) aj.
Vedle tzv. prefixoidů kořenového typu registrujeme v rámci analytických formantů cizího původu prefixoidy prefixálního typu, které jsou zpravidla řeckého nebo latinského původu. Tyto analytické formanty vyjadřují jakost či kvantitu a spojují se s ruskými nebo cizími substantivy, např. anmu... (awwwAeMnuHr), zuza... (zuzaKanopnn), zunep... (zunep^yn-Kijira), Mdtcpo... (MatcpopaňoH), Meza... (;we2a3Be3Aa), MUKpo... (^M/cpo3eMjieTpaceHHe), cy-nep... (cynepMOjxenb),yjibmpa... (yjibmpa3KCTpeMH3M), 3kc... (a/cc-ôoiídppeHA), sKcmpa... (3kc-wpanoxyAeHne) aj.
V rámci analytických formantů domácího původu pozorujeme zkratková slova,
která náleží k výrazně aktivním slovotvorným komponentům a tvoří v současné ruštině z pohledu námi zkoumané problematiky řadu analytických konstrukcí. Jedná se o konstrukce, které jsou tvořeny výhradně bez interfixu, a to buď spojením zkácených kořenných morfémů, anebo spojením zkráceného kořenného morfému adjektiva a plnohodnotného výrazu. Příkladem tzv. zkratkových slov jsou formanty ziiae... (a/zaenoHTaMT), zoc... (zocôk>j},xct), dun... (ctoKoppecnoHAeHijira), okuji... (a/CM^KOMnneKc), súm... (3úm j^upeKTopa), kom... (KOMuapTUíí), Jium... QiumKpyikok), moc... IMoc... (MoccoBer), nap... (Hapcyjs), opz... (opzKO-MHTcr), nue... (nue3abojs), ceM... (ceM^oaji), mex... (OTejcnepcoHan), (pu3... (ý&w3B0cnnTaHne), xyd... (xydjiurepaTypa) aj.
K prvnímu podtypu (spojení zkrácených kořenných morfémů) lze jako příklady uvést např. konstrukce zocKOMJiecxos (20cyAapcTBeHHbiH KOMwrer ^ecHoro xo35iHCTBa),
KOJIX03 (/ftMJieKTHBHOe X035IHCTBO), MUHTOCfľl (mUHHCTepCTBO /OCOTHUHU), HOpKOM (HOpOAHblH
mMuccap), noMKOMÔom («o^oihhhk KOManjxnpa ôamanbona), npoípopz (npo(pcoK>3¥ibiŘ op2aHH3aTop), paůucnojiKOM {paůoYmbm Mcno^HHTejibHbiií komwtqt), cneuKop (cneuuajibHbm KoppecnoHAeHT), cneumopz (cneunanbuaíi mopzobm) uenmpmôupKOM (ifeumpanbuaíL usóupareiibnaíi komuccuíi) aj.
K druhému podtypu (spojení zkráceného kořenného morfému adjektiva a plnohodnotného výrazu) lze uvést rovněž řadu příkladů, k nej frekventovanějším konstrukcím tohoto typu náleží konstrukce se zkrácenými kořennými adjektivními morfémy
93
eem... (ee/warrreKa, eewnpenapaT, ee/WMeAHUHHa < BeTepnHapHbiií), zen... (2eH3aKa3HHK, 2eHnpoAK)cep, zemmaô < reHepajibHbiií), dun... (ctoicypbep, duncoBemuK, duncocraB
< AHnjiOMaTHHecKHií), okuji... (jtcunnpoeKT, JtcujiKomopa, a/CM^3acTpoiÍKa < acHjiHinHbiií), 3ae... (3aearrreK0Íí, 3aejia6opaTopneií, 3aeKjry6oM < 3aBeAyioinnií), ope... (op2KOMHTeT, op2co6paHHe, 0p2CTpyiaypa < opraHH3aiiHOHHbľií), mex... (/wejcAnpeKTop, mexuuBen-Tapn3auH5i, mejcperyjiupoBaHne  < TexHunecKuií), (pun...  (^MHnoAAepacKa, ý&WHKpirenc,
^MH3KCnepTH3a < dpHHaHCOBblií), xum... (xW.M3aBOA, XM^MOHHCTKa, XM^3arpa3HeHHe < XHMH-
HecKHií), xyd... (xyódpoHfl, xvókomhtct, xydQvdpo < xyAoacecTBeHHbiií) aj.
Vedle tzv. zkratkových slov mají v rámci analytických formantů domácího původu své místo i prefixoidy kořenového typu, které tvoří poměrně obsáhlou skupinu analytických adjektiv ruského původu. Tyto analytické jednotky jsou primárně utvořeny od substantívni ho základu, sekundárně je k nim ve většině případů připojen interfix, pomocí kterého je prefixoid kořenového typu připojován k následujícímu plnohodnotnému výrazu (eodoKanan < eod-o-KaHan, seM/ievpíiceiiiie < seMJi-e-Tpwceiiiie, ckootoboactbo < ckoot-o-boactbo aj.). Interfix se vyskytuje u většiny analytických formantů tohoto typu, jen malá skupinka jednotek vystupuje bez interfixu, přičemž při slovotvorném procesu dochází k bezprostřednímu připojení jednotky k plnohodnotnému výrazu (ea/ceHeAejibHbiií < ea/ce-HeAejibHbiií, ceepxnpnôbijib
< ceepx-npuôbijib). Z hlediska analytických formantů domácího původu lze na základě excerpovaného materiálu k tzv. prefixoidům kořenového typu zařadit analytické jednotky: opone... (ôpoHeTexHHica), eempo... (eempoyKa3aTenb), enazo... (e^a203aAep>KaHHe), eodo... (eoóonpoBOA), eo3Ôyxo... (eo3<3yjcoHarpeBaTejib), depeeo... (óepeeonepepaôoTKa), jfcu3ue... (jfcu3HeoôecneHemie), 3eyKO... (3ey/cojiOKaTop), 3Ôpaeo... (3<3paeooxpaHeHHe), 3eMJie... (3e.wzepa3pbixjiHTe.Jib), 3epno... (3epHonorpy3HHK), Kpoeo... (KpoeonoTepn) Hecpme... (He^wenpoMbinijieHHOCTb), ožne... (o2HeTyniHTejib), nnodo... (njiodooôpaôoTKa), npupodo... (npupodoBQjxQHiiQ), pbióo... (/?&zč>opa3BeAeHne), caxapo... (caraponpoH3BOACTBo), ceeKJio... (cee/í^OKOMÔaiÍH), ceMeno... (ce^we/zoBOACTBo), CKomo... (c/íozwoboactbo), connue... {cojih-z/ejieneHne), cocydo... (cocyóocyacuBaTejib), cmejaio... (cmejuiOTKanb), cydo... {cydooi-npaBHTejib), mpyôo... (jnpyôooHucTinQjib), mpydo... (mpydorepaimíL), yzjie... (yzjieupo-MbinijieHHOCTb), xjiado... (xTiadovpancnopr), xjieóo... (x/ze6oxpaHHjiHiiie) aj-
6.3 Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí
Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí tvoří značně početnou skupinu; souhrnně představují 62 % ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. Na základě výše předsta-
94
vených teoretických poznatků jsou chápána jako nesklonná adjektiva mající charakter významově plnohodnotného výrazu. Níže se podrobněji zaměříme na jejich sémantickou (viz kap. 6.3.1), strukturní (viz kap. 6.3.2) a etymologickou (viz kap. 6.3.3) analýzu.
6.3.1 Sémantická analýza
Z hlediska sémantiky představují ruská analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí velmi pestrou skupinu výrazů. Jejich celkový počet (521 jednotek) jsme rozdělili do 12 významových skupin (názvy jazyků a národů, hudební termíny, vědecko-technické termíny, termíny z oblasti módy, ekonomické, právní a dopravní termíny, gastronomické termíny, literární, divadelní a umělecké termíny, sportovní termíny, názvy stylů, názvy barev, termíny fauny a flóry a ostatní termíny), v nichž se konkrétním jednotkám věnujeme podrobněji.
Z kvantitativního hlediska tvoři nejpočetnější skupinu výrazy označující názvy jazyků či národů (94). K vysoce početným skupinám lze zahrnout i skupinu výrazů označujících hudební termíny a skupinu vědecko-technických termínů, obě tyto skupiny obsahují stejný počet analytických adjektiv (72). K průměrně početným sémantickým skupinám můžeme zařadit skupiny s výrazy z oblasti ekonomiky, práva a dopravy (44), módy (43), gastronomie (40) a literatury, divadla a umění (32). Skupiny s již nižšími počty excerpovaných jednotek jsou tvořeny sportovními termíny (25), termíny označující názvy stylů (16), názvy barev (15) a termíny fauny a flóry (7). Do poslední skupiny jsme začlenili všechna ostatní analytická adjektiva (61), která nebyla začleněna do výše popsaných jedenácti významových skupin. Procentuální rozložení sémantických skupin excerpovaného ruského materiálu analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí přináší graf č. 2.
i Ostatní termíny (12 %)
H Fauna a flora (1 %)
H Barvy (3%)
H Styly a směry (3 %)
B Sport (5 %)
■ Gastronomie (8 %)
■ Literatura, divadlo a umění (6 %)
■ Móda (8%)
■ Ekonomika, právo a doprava (8 %)
■ Věda a technika (14%)
■ Hudba (14%)
■ Jazyky a národy (18 %)
95
Graf č. 2: Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí
v ruštině
Sémantická skupina analytických adjektiv označující názvy jazyků a národu je nej početnejší skupinou a v rámci excerpovaného materiálu představuje 18 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí ruštiny. Většina výrazů této skupiny z hlediska své nominační funkce označuje jazyky či národy africké (jtsmk azay, HapoA ôanmy, jtsmk nyzanda aj.), americké (a3WK Kenya, HapoA mciůr, MCiůn-coKe 5t3£>ikh aj.), indické (a3WK MajiawicíM, 5i3biK nám, a3biK xundu) nebo také jazyky a národy Ruské federace (ji3biK dpeemKOMU, nucbMeHHOCTb komu, HapoA mcihcu aj.). Tato sémantická skupina obsahuje celkem 94 analytických adjektiv44.
Druhou nejpočetnější sémantickou skupinu tvoří hudební termíny, v procentuálním vyjádření představují 14 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí ruštiny. Jsou zde začleněny výrazy náležící nejen k vážné hudbě, např. adajfcuo (tcmii adajfcuo), zpaee (pirm zpaee), Ma3cmo30 (tcmii Ma3cmo3o), Meuua-eone (pirm Meuua-eone), pumapdaudo (tcmii pumapdaudo) aj., ale i k hudbě moderní, např. ôocanoea (cTHjib ôocanoea), zjism (zji3m-MeTan), zpaujfc (cTHjib zpanjfc), xapd-ôon (My3biica xapd-ôorí), xun-xon (cTHjib xun-xorí) aj. Rada hudebních termínů vážné hudby je italského původu a označuje výšku tónu či tempo hudebního provedení, např. adajfcuemmo (tcmii adajfcuemmo), ammuno (tcmii ammuno), znuccando (tcmii znuccando), nuanuccuMO (tcmii tiucihuccumo), (popmuccuMO (tcmii cpopmu-ccumo) aj. Z morfologického hlediska jsou tyto lexikální jednotky fixovány ve slovníkových databázích primárně jako nesklonná substantiva nebo adverbia, sekundárně je však všechny můžeme začlenit k analytickým adjektivům. Tato sémantická skupina obsahuje celkem 72 analytických adjektiv45.
Shodný počet jednotek jako předcházející sémantická skupina vykazuje v naší databázi i skupina vědecko-technických termínů, což rovněž odpovídá 14 % všech ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. Tato skupina je velmi pestrá z hlediska grafického
Azay, adaMaya, aůmapa, okoh, ampu, anzac, acppo, óanmy, óenzcuiu, óypyutacKU, óxujiu, eucaůx, zamet, zapo, zepepo, dapu, djtcojia I duona, dunua, dpeeneKomu, šandě, 3yny, uóanazu, uóuóuo, uóo I uzóo, uójko, uduut, unoKano, uusy, ůopyóa, Kaeu, Kannada, Kanypu, KautMupu, Kea, Kenmym, Kenya, kukohzo, KUKyuw, Kumóyndy, komu, komo, kohzo, Kpy, Kxacu, nendu, jiuHzajia, Jiyóa, nyzanda, jikijiu, Maůx, Maůn-coKe, MOJiaxjiaM, mandě, mandunzo, manunypu, mancu, maopu, mapamxu, Macau, mynda, naza, na-dene, neeapu, nenanu, nynz, nysp, HhxndoKa, opux, nanu, nandjicaóu, liáno, nudjKun, nymmy, pyanda, pyndu, camem, caxa, cundxu, cuy, comojiu, cyaxum, meu, menyzy, mconza, mynu-zyapanu, ydaxa I ydaza, ypdy, (papcu, (papcu-Kaóym, xanmu, xayca, xundu, xundycmanu, see.
45 A-Kanema, a meMno, adajfcuemmo, adajfcuo, ajibmuno, apneójfcuo I apneójfco, aceKKO I cuibceKKO, 6u6on, 6um, ÓJtyzpac I ÓJiwzpacc, 6on, óocanoea, Ó3K, euópamo, znuccando, zjism, zpaee, zpanjtc, djfcas, óucko, Kanmaóujie, Kanmpu, KapaoKe, Konmunyo, Kpeus,endo I Kpeutendo, Jiapzemmo, napzo, Jiamuno, Jiezamuccumo, jiezamo, nenmo, Maacmoso, Meuua-eoue, Ateuuo nuano, Ateuuo (popme, modepamo, nbto-aůdjtc, nuanuccuMO, non, npecmuccuMO, npeemo, pajmenmando, pezzu I pezzeů, peůe, pumapdando, pumenymo, poK, pondo, pyóamo, ceum, ceKKO, cunmu-non, cojio, cocmenymo, coyn, cmaKKamo, empemmo, cepopuando I cepopuamo, mexno, (pom, (popme, (popmuccuMO, xapd, xapd-6on, xeeu-memaji I xseu-Aiemaji, xun-xon, xun-xon-mexno, xum, xohku-monK, xom, X38U, 3JieKmpo.
96
zápisu jednotlivých lexikálních jednotek. Některé z nich vystupují jako zcela samostatné výrazy, např. eepjfce (6yMara eepjfce), donou (3Byic donou), nnaKe (MeTajin nnaKe), cmepeo (dpopMaT cmepeo), (paKCUMune (noAnucb (paKCUMune) ap., jiné se ve spojení s připojeným substantivem zapisují pomocí spojovníku, např. anbípa (o/z&ý&a-HacTHira), eeô (eeô-o6o3peBaTenb), ukc (uKC-Qjiymima,), cnaůd (cnaůd-npiiwrep), (pnem ((pneui-naMWTh) aj., některé naopak pomocí zkratky, např. JfB (BemaHne ffB), HK (ifišf-TexHOJiorira), CEKÁM (chymcu™ CEKÁM), YB1! (YBH-jxaanasoYi), 3KE (cucreMa 3KE) aj. Posledně jmenovaný typ označujeme v rámci terminologické nominace analytických adjektiv jako tzv. kódové determinanty. Z etymologického hlediska převažují v rámci vědecko-technických termínů výrazy přejaté z klasických jazyků, např. amcpa (anb(pa-p&cn&js), ayduo (ayáuonpojsyvÄXVíft), ôema (ŕJewa-KjieTKu), eaKyyju (ea/cy^-acnupaitua), zajujua (zajuMa-BCUbimKa) aj., popř. anglického původu, např. onnaůn (owzawH-ôpoffirpoBaHHe), ocpnaůn (ocpnaůn-HaBiirau,ii%), cudu (cuáu-jxncK), cjuapm (c^qpw-TejieBH3op), xom-naůn (xom-naůn jihhhji) aj. U většiny výrazů anglického původu je rovněž patrný silně rozkolísaný způsob jejich grafického provedení a rovněž možnost jejich zápisu nejen cyrilicí, ale i latinkou. Lexikografické prameny spisovné ruštiny však uvádějí výhradně formy psané cyrilicí, např. REl (HlI-ajipec), Kon (Kon-u,empi), onnaůn (peacuM onnaůn), ocpnaůn (peacuM ocpnaůn), TB (TB nporpaMMa) aj., naopak v textech publicistického stylu se často setkáváme s formami psanými latinkou, např. IP (/P-aApec), call (call-u,enTp), online (peacuM online), offline (peacuM offline), TV (TV-TKDHep) aj. Tato sémantická skupina obsahuje celkem 72 analytických adjektiv46.
Sémantická skupina ekonomických, právních a dopravních termínů představuje v rámci ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí celkem 8 % jednotek. Vyexcerpované jednotky těchto tematických oblastí jsou značně rozrůzněné jak z hlediska strukturního, tak z hlediska etymologického. Ze strukturního hlediska se zde vyskytují jednočlenné graficky autonomní výrazy, např. ôpymmo (Bec ôpymmo), nopo (cneT nopo), nemmo (Bec nemmo) aj., jednočlenné lexikální jednotky zapisované ve spojení s následujícím substantivem pomocí spojovníku, např. ôpend (ôpená-MeneRiKep), 3aypná (3aypná-ôejuieTpucTHKa), K3Ui (K3Ui-$jioy), nuap (m/qp-KaMnaHira), (ppanKO {(ppanKOsasoji) aj., či víceslovné analytické lexikální jednotky, např. nepcona non zpama (jihuo nepcona non zpama), dwmu (ppu (Mara3HH dwmu (ppu), maKC-cppu (AOKyMeHT maKC-cppu), Ka3yc (pedepuc
Ajibcpa, ayduo, 6ema, 6nuu, ójiok, eaKyym, ee6, eepjfce, eudeo, zaimia, EM, ffB, demo, áueuáu, jxu3enb, ôuck, fíHK, donou, )KK, HK, ukc I x, uu-Keapmo, uu-OKtnaeo, uh-rmauo, uumepuem, uumpauem, uu-cponuo, HH, Kaóejib, KB, Keadpmou, kóji, KOMnann, KOMnbwmep, MEff, MM, oujiaůu, OCH, ocpnaůu, HBX, nnaKe, nocmcKpunm, P JI, po-po, P3, CB, CBH, Cff, CEKÁM, cudu, ckuh, CKH, cnaůd, cmapm, CMC, cnam, cmepeo, TB, meummep, YBH, Y3, YKB, Y0, (paKCUMune, (pnetu, xaů-m3K, xaů-cpaů, xaů-3uá, xom-naůu, HM, 3KE, 3xo.
97
(ycjiOBne Kasyc tpeáepuc), xu-Keadpam (KpuTepnií xu-Keadpam) aj. Z etymologického hlediska tvoří tuto sémantickou skupinu analytická adjektiva přejatá z italštiny, např. ôpymmo (Bec ôpymmo), nemmo (Bec nemmo), nocmpo (cneT nocmpo), CKonmo (cKimica CKonmo), (pucpo (mctoa (pu(po), a zejména z angličtiny, např. 6u3nec (omnec nnen), dwmu (ppu (30Ha dwmu (ppu), K3ui (K3M/-6oHyc), ma.KC-(ppu (AOKyMeHT maKC-cppu), uionum (uionunz-TypmM) aj. Anglické přejímky jsou opět charakteristické výraznou nestálostí v podobě grafického zápisu, např. analytické adjektivum 6u3nec se objevuje ve třech možných variantách zápisu, kdy jednotka 6u3nec může vystupovat v rámci daného slovního spojení buď jako samostatný výraz (6u3nec ycnyru), anebo se zapisuje ve spojení se substantivem pomocí spojovníku (6w3Hec-coo6mecTBo), popř. je připojena k řídícímu substantivu prostým přimykáním (6w3HecireHTp). Nejvíce termínů této sémantické skupiny lze zařadit do oblasti ekonomiky, např. 6u3uec (6u3nec nnaH), dwmu (ppu (Mara3HH dwmu (ppu), CKonmo (cKimica CKonmo), mpeud-un (cucreMa mpeud-un), uionum (uionunz-u^wYp) aj., k právním termínům patří např. termíny zonopuc Kay3a (aoktop Hayic zonopuc Kay3á), nepcona zpama (jihuo nepcona zpama), 3aypná (3aj^<3-npanopirjHK) aj., k dopravním termínům řadíme např. analytické jednotky aeua (aewaTpaHcnopT), MUKcm (MUKcm-3oaa), nuK (nac nuK). Tato sémantická skupina obsahuje celkem 44 analytických adjektiv47.
Termíny z oblasti módy a odívání představují na příkladu excerpovaného materiálu ruštiny 8 % z celkového počtu všech ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. Ve většině případů se jedná o lexikální jednotky, které vystupují graficky v podobě samostatného výrazu, např. zanuípe (ôpiOKH zanuípe), áe3a6ujibe (oAeacAa áe3a6ujibe), pezncm (nanbTO pezjiarí), ca(papu (cTHjib ca(papu), mpuKO (6enbe mpuKo) aj., pouze některé jednotky tvoří víceslovné výrazy zapisované pomocí spojovníku, např. npem-a-nopme (KOJUieKítua npem-a-nopme), ceKond-xend (oAe^a ceKond-xend), uiUK-Moáepn (cTHjib uiUK-Moáeprí). Značná část výrazů byla do ruštiny přejata z francouzštiny, např. annnuKe (n3AejiH5i annnuKe), ôyaie (npjDKKa ôyujie), eanancben (KpyaceBO eanancben), áetcojibme (nnaTbe áetcojibme), nnucce (roÔKa nnucce) aj., novější přejímky této sémantické skupiny byly do ruštiny přejaty z angličtiny, např. zojib(p (ôpiOKH zojib(p), djfcepcu (cBurep djfcepcu), mon (KodxroHKa morí),
Aeua, 6u3nec, 6opm, ôpend, ôpymmo, zajme, zonopuc tcaysa, nepcona zpama, nepcona non zpama, dwmu (ppu, saypxd, Kapm-6jianut, tcacp, K3ut, Jiumumed, Jiucpo I LIFO, jioko, nopo, mempo, MUKcm, nemmo, nocmpo, nuap, nuK, ceon, cucp, CKonmo, CM, enom, matcc-cppu, mpeud-un, (pax, teasyc (pedepuc, (puo, (pucpo, epnop, cpoó, (pop, (ppantco, xedotc, xu-Keadpam, tue(p, tuonunz, 3(p(peKmue.
98
cmpemn (TicaHb cmpemn), cmpuuz (Tpycbi cmpuuz) aj. Tato sémantická skupina obsahuje
48
celkem 43 analytických adjektiv .
Termíny z oblasti gastronomie tvoří v excerpovaném materiálu ruštiny 8 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. Poměrně početnou skupinu představují analytická adjektiva plnící nominační funkci v kavárenské oblasti, resp. se jedná o názvy různých druhů kávy, např. Kanynuno (xodpe Kanynuno), Jiamme (xodpe Jiamme), mokkohuho (xodpe MOKKmuHo), mokko (icoche mokko), TiUKKOJio (icoche nuKKOJio), pucmpemmo (xodpe puc-mpemmo), (ppanne (xodpe (ppanne), scnpecco (xodpe scnpecco). Z etymologického hlediska převažují v této tematické skupině výrazy přejaté z angličtiny, např. zpujib (cKOBopoAKa zpujib), ch3k (cH3K-6ap), (pacm (cpacm-^yjí), (ppem ((ppem-ôap), (ppu (KapTodpenb (ppu) aj. a francouzštiny, např. diomec (rpynia diomec), KpeM-ôpwjie (KOHdpeTbi KpeM-ôpwjie), come (uoHKu-come), nwpe (cyu-niope), (pum ((pujie-MHHbOH) aj. Tato sémantická skupina obsahuje celkem 40 analytických adjektiv49.
V našem dokladovém materiálu se vyskytuje rovněž několik termínů z oblasti kultury, konkrétně se jedná o termíny literární, divadelní a umělecké oblasti. Tyto analytické jednotky představují souhrnně 6 % všech ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. Podrobnější sémantickou analýzou bylo zjištěno, že k literárním termínům náleží výrazy jako Mamy (jiurepaTypa Marný), MyxaMÓasu (ucicyccTBO MyxaMÓasu), hoh-cpUKUien (jiurepaTypa hoh-(pUKUieH) aj., k divadelním termínům zpand-KOKem (aMnnya zpand-KOKem), Kaôymi (TeaTp KaôyKu) nebo mpaeecmu (acaHp mpaeecmu) a k uměleckým termínům MopecK (npeACTaBjíeHue Mopecu), neodada (cTHjib neodada) nebo nyanmwibe (acHBonucb nyanmujibe). Tato sémantická skupina obsahuje celkem 32 analytických adjektiv50.
Termíny z oblasti sportu tvoři na příkladu dokladového materiálu ruštiny 5 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. V případě termínů této oblasti je zřetelný vliv angličtiny, řada sportovních termínů byla přejata do ruštiny právě z tohoto jazyka, např.
Anaut, annjiuKe, ôpodepu I broderie, óytoie, ecuiancben, zamufte, zode, zojibd), zocppe, desaóujibe, deKOJibme, ddKepcu, okoko6, Kapzo, kumoho, toieiu, mokou, MOKpaMe, mudu, Mummapu, Mimu, Myjiuue, nezjiuotce, nuxe, nmcce, npem-a-nopme, pezjian, putuejibe, cacpapu, cemud-xend, cexcu, cmpemu, cmpuuz, cynepceKcu, me66u, mon, monnec, mpum, (paumasu, (peuten I (parnu, (ppueojiume, xaóa IX3Ó3, uiuK-Modepu.
49 A-jih (pypuiem, accopmu, ôucmpo, eoK, zjwce, zpujib, de-eojiM, dpaotce, dmuiec, Kaôyji, kúkúo, Kanynuno, Kape, Kacpe, Kocpe, KpeM-6pwjie, Jiamme, Macno, mokkohuho, mokko, mxco, omebe, nuKKOJio, numu, pucmpemmo, cu3K, come, nwpe, moMom, (pacm, (pujie, (ppanne, (ppem, (ppu, (pmMe, xcwuib, xapuo, ueppu, sckumo, acnpecco.
50 AKXbíma, aiwa npuMa, ajibtppecKO I a(ppecKO, apm, ôajiem, ôepco, 6y(p(p, zpand-KOKem, zpuM-yôopuaji, dane, dusaůu, Jicap-nmuua, KaóyKU, KOKem, KU3U, momôo I momóo, Mouzy, MopecK, MyxaMÓasu, MyxaMMac, ueozpeK, neodada, HOH-(puKuieu, HOH-(puuumo, ozjiy, ozjiu, nyaumujibe, mpaeecmu, (paumesu, xya-uxo, uiaub-uiyu, utacce.
99
ôoynuuz (ôoyjiUHZ-Kiryô), ôpeÚK (ôpeUK-Ranc), donuuz (donunz-TecT) aj. Tato sémantická skupina obsahuje celkem 25 analytických adjektiv51.
K již méně početným tematickým skupinám lze zařadit termíny označující umělecké styly a směry, které byly uplatňovány v různých oblastech umění (architektura, hudba, výtvarné umění), např. ajunup (cTHjib ajunup), ap-deKO (nHTepbep ap-deKo), ap-nyeo (Meôenb ap-nyeo) Modepn (cTHjib Modepn), poKom (cTHjib poKOKo) aj. V rámci excerpovaného materiálu se jedná o 3 % všech ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. Tato
52
sémantická skupina obsahuje celkem 16 analytických adjektiv .
Stejným procentuálním zastoupením, tj. 3 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v dokladovém materiálu ruštiny, disponuje rovněž tematická skupina označující svými výrazy specifické druhy a odstíny barev, např. ôejfc (K>6ica ôejfc), ôopdo (nnaTOK ôopdo), unduzo (ôpiOKH unduzo), Mapenzo (uBeT Mapenzo), xq.ku (xypTKa xaKu) aj. Tato sémantická
53
skupina obsahuje celkem 15 analytických adjektiv .
Poslední sémantickou skupinou, které věnujeme individuální popis, je skupina obsahující termíny z oblasti fauny a flóry. Na přikladu excerpovaného materiálu zaujímají tyto analytické jednotky 1 % všech ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí, jedná se např. o výrazy ôoncau (pacreHne b crujie ôoncau), pajuôyjibe (oBua pajuôyjibe), maôaKa (ubiruieHOK maôaKa) aj. Tato sémantická skupina obsahuje celkem 7 analytických adjektiv54.
Zbylá analytická adjektiva, která jsme ze sémantického hlediska nezařadili do výše představených tematických skupin, jsme shrnuli do poslední skupiny (ostatní termíny). Jedná se celkem o 61 analytických jednotek, z nichž některé ještě lze dále tematicky sjednotit. Výrazy jako zajia (zajia-senep), jitokc (nnaTbe jitokc), MaKCwnyM {nporp&mm&-MaKCUMyM), MUHUMyM (nporpaMMa-.i///////.u\'.i/). npcuiiYM (npcMHVM-ycnyru). mon (/«o//-npoflyKT). 3Kcnpecc (9Kcnpecc-3jieKTpuHKa) nebo 3Kcmpa {sKcmpa 6oHyc) vystupují jako prepozitivní či postpozitivní analytické formanty, popř. jako samostatné výrazy, a svojí sémantikou vyjadřují vysokou míru, stupeň či jakost. Prepozitivní analytické formanty Can, Canma, Cen, Cenm nebo Vcmb tvoří analytické konstrukce s nominační funkcí geografických objektů, např. CaH-MapuHO, CaH-PeMO, CaH-CanbBaAop, Canma-Kpyc, Canma-Eapôapa, Canma-Knapa, CeH-Jlfinii, CeH-Yorapp,, CewOKepMeH, Ceww-JIync, CeHm-3Then, CeHm-Buncem,
51 EaiÍK, ôoyjium, 6peůK, eemec, donům, uouiu, ku-6o, Kop-a-Kop, myn, njieů-otptp, pempd, cna, cnopm, cmapm-cmon, cmon, maů-6o, maům, Tapo, yjibmpa-cu, (pumuec, (pocómpu-cpjion, uiopm, sndypo, WKO,xxm.
52 ÄMnup, ap-6pjom, ap-dexo, ap-nyeo, ôapoKKO, ôudepMeuep I ôudepjuaep, môepmu, Modepn, nnamepecm, nomnadyp, non-modepn, poKaujib, poKOKo, pwcc, mmpxpu, yjibmpaôapoKKO.
53 Beotc, ôopdo, unduzo, Mapenzo, MemamuK, Mopäope, nepeanui, como, cojibtftepuno, comoh I como, cyp, meppaKom, (ppes, xatcu, atcpro.
54 Eoncau, Kiope, Mampaca, HbwzeMnuiup, paMÔyjibe, maôaKa, xaKU-KeMnôejui.
100
Vcmb-Hjihmck, Ycnib-KaTaB, ycw6-KaivieHoropcK. Specifická analytická adjektiva domácího původu zope (2ope-pyKOBOAHTejib, zope-cnopTCMeH, 20/?e-yHeHHK), nydo (nydo-Topon, nydo-ManiHHa, nydo-nenKa), tfcipb (ijapb-neBm\a, ijapb-nepeBO, ijapb-mm\a) byla již popsána výše (viz kap. 5.2.2). Výrazy juop3e (a36yica Mop3e) a acnepcmmo (?i3biK scnepanmó) označují uměle vytvořenou abecedu, resp. jazyk, jednotky smo (a^o-cyÔKyjibTypa) a smno (smno-mothbm) slouží k popisu jisté subkultury. Ostatní analytická adjektiva již dále nečleníme. Jedná se buď o slova s velmi širokou a v užším slova smyslu obtížně definovatelnou sémantikou, anebo o výrazy, které nelze zařadit ani do jedné z výše prezentovaných sémantických skupin55.
6.3.2 Strukturní analýza
Ze strukturního hlediska zkoumáme u analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí jejich poziční, konektivní a kvantitativní aspekt. V rámci pozičního aspektu (viz kap. 6.3.2.1) se zaměřujeme na pozici analytického adjektiva vůči řídícímu výrazu (prepozice, postpozice), v rámci konektivního aspektu (viz kap. 6.3.2.2) popisujeme způsob připojení analytického adjektiva k řídícímu substantivu (grafický zápis odděleně, pomocí spojovníku, přimykáním) a v rámci kvantitativního aspektu (viz kap. 6.3.2.3) určujeme počet komponentů, kterými jsou tvořena analytická adjektiva excerpovaného materiálu (jednokomponentní, dvoukomponentní, tříkomponentní výraz).
6.3.2.1 Poziční aspekt
Skupinu analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí jsme klasifikovali z hlediska pozičního aspektu, tj. všechny excerpované jednotky jsme rozdělili dle lokace analytického adjektiva v konstrukcích tvořených daným analytickým adjektivem.
Podrobnou analýzou bylo zjištěno, že v prepozici vůči řídícímu substantivu vystupuje 24 % analytických jednotek ruštiny tzv. úzkého pojetí (126). Do této skupiny řadíme výrazy jako ajib(pa (a/z&ŕ^a-icjryHeHHe), apm (apm-cryjiiiíi), zjism (zji3M-Meraji), donunz {donunz-KOHTpojib), Kocpe (Kocpe-nay3a), Macmep (juacmep-Kjiacc), poK (poK-vpynna), cjiaůd (cjiaůd-moy), ceKC (ceKC-ycnym), cmpun (cmpun-Kjryô) aj., dále analytické formanty tvořící názvy
55 BaMtí, Blili, BIÍ1!, eyndep, zeů, znaMyp, zpozzu, TTO, 3AFC, KOMep-WHKep, Kawm-KOMncmuH, KOMUJibtfto, jiadyutKU, jieůó, Jiop, macmep, non-cmon, ocpuc, uohk, nannammu, npecc, cexc, CKeům, cmpun, cmpunmus, cwum, mamnypyuia, mecm, (pajibiu, (putce, (pujiuotcee, (pjiaz, uu, uyuaMU, uianumo, tuoy, tumaó, 3Kiuen, 3JieKmpuK, 3MOHCune, spsau.
101
geografických objektů, např. Can (CaH-CanbBaAop), Canma (Cawwa-Eapôapa), Cen (Ceu-ToTapA), Cenm (Ceum-Jlync) nebo Vcmb (yc/m-KaMeHoropcic) a také kódové determinanty typu BHII (BHIJ-nepcona), BH*I (BH*I-im$(SKujisO, ľM (TM-cou), JJHK (##iŕ-TexHOJiorna), OCII (OC/7-MaTepuaji) aj. Postpozitivní lokaci zaujímá 53 % jednotek všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí ruštiny (278). K této skupině náleží hudební termíny, např. a KCinejuia (rpynna a KCinejuiá), adaotcuo (tcmii adaotcuo), ajibmuHO (TeHop ajibmuHo), znuccando (tcmii znuccando), Konmunyo (tcmii Konmunyo), nezamo (tcmii nezamo), Modepamo (tcmii juodepamo), npecmo (tcmii npecmo), pumenymo (tcmii pumenymo), cmpemmo (tcmii cmpemmó) aj., gastronomické termíny, např. a-nn cpypuiem (3axycKa a-nn (pypuiem), accopmu (komitot accopmu), Kanynuno (xodpe Kanynuno), Jiamme (xodpe Jiamme), MOKKmuno (xodpe MOKKcmuHo), mokko (Kodpe mokko), onuebe (canaT ojiuebe), nuKKono (xodpe nuKKOJio), come (uoHKu-come), nwpe (cyu-niope) aj., termíny z oblasti módy, např. anaui (pyóaniKa anaui), annnuKe (n3AejiH5i annnuKe), zanucpe (6piOKH zanucpe), zonbcp (nyjiKH zonbcp), deKOJibme (nnaTbe deKOJibme), mieui (loôica mieui), neznuotce (coponica neznuotce), nuKe (TKaHb nuKe), ruiucce (K>6ica ruiucce), cacpapu (cTHjib cacpapu) aj. či řada termínů z oblasti ekonomiky, kultury a architektury, např. ôpymmo (Bec ôpymmo), nemmo (Bec nemmo), nocmpo (cneT nocmpo), CKonmo (dennica CKonmo), Kaôymi (TeaTp Kaôymi), ajunup (cTHjib ciMnup), Modepn (cTHjib Modepn), MopecK (npeACTaBjíeHne Mopecu), pokoko (cTHjib Pokoko), yjibmpaôapoKKO (cTHjib ynbmpaôapoKKo) aj. Specifickou skupinu tvoří analytická adjektiva, která se vyskytují v podobě grafického zápisu jak v prepozici, tak postpozici. K takovým    jednotkám    náleží 23%
všechny názvy jazyků a národů, např. ôanmy (HapoA ôanmy I ôanmy HapoA), Kenya (a3WK Kenya I Kenya a3bix), komu (jiHTepaTypa komu I komu jiurepaTypa) aj.
ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí (117). Do této skupiny lze zařadit
■ Analytická adjektiva v prepozici (24 %)
■ Analytická adjektiva v postpozici (53 %)
■ Analytická adjektiva v prepozici i postpozici (23 %)
Procentuální vyjádření pozičního aspektu analytických adjektiv přináší graf č. 3.
Graf č. 3: Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého noietí v ruštině
102
6.3.2.2 Konektivní aspekt
Z konektivního hlediska jsme se v rámci strukturní analýzy zaměřili na grafický zápis analytického adjektiva s jeho řídícím substantivem. Analýzou excerpovaných jednotek jsme dospěli k závěru, že ruská analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí jsou připojována k řídícímu výrazu buď pomocí spojovníku, anebo se píší zcela samostatně, avšak s daným substantivem tvoří jeden smyslový celek.
Výrazně početnější skupinu tvoří analytická adjektiva zapisovaná zcela samostatně, tzn. ta, která nejsou nijak graficky spojena s řídícím substantivem. Takto graficky autonomní výrazy představuje v excerpovaném materiálu ruštiny 76 % jednotek tzv. úzkého pojetí (395), např. anaui (pyôamica anam), ôejfc (nnaTbe óejfc), eoK (cKOBopoAKa bok), diomec (rpynia dwwec), kumoho (noac kumoho), neznujice (pyôamica Hezjiuotce), npecmuccuMO (tcmii npecmuccujuo), corncpepuHO (nnaTbe cojibcpepímo), cpcmmasu (jiurepaTypa (pcmma3u), 3ckumo (MopoaceHoe sckumo) aj. Méně početnou skupinu pak tvoří analytická adjektiva, která jsou zapisována pomocí spojovníku. Tyto analytické formanty představují celkem 19 % ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí (98), jedná se o výrazy jako apm (apm-rpynna), ô3k (čb/c-BOKajincr), zope (zope-xo3%PiKa), unmepnem {unmepnem-ayícuHOH), mcikcu-MyM {uporpaMMa-MCiKCUMyM), nauK (nanK-poY&p), cudu {cudu-jxacK), cticim (crazM-paccbuiica), mecm (mecm-jxpaŘB), xum (xum-uapaji) aj. Specifickou skupinou jsou pak výrazy, které lze na základě dokladového materiálu zapisovat v ruštině v obou podobách, tzn. buď jako samostatné výrazy, anebo pomocí spojovníku. Tyto výrazy tvoří 4 % všech ruských analytických jednotek tzv. úzkého pojetí (21), jedná se např. o analytické formanty zjicuuyp (crmib zjiajuyp I zjidAiyp-CTiijih), zpujib (TexHOJiorira zpujib I zpujib-maypyia I Kypmj,a-zpujib), ohjiciůh (peacuM ohjiciůh I oh^awH-rojiocoBaHue), cpneui (cpneui ahck / (pneui-waMs^iB) aj. Vedle výše uvedených tří skupin lze zmínit ještě čtvrtou skupinu představující výrazy, které jsou připo-
jeny k řídícímu substantivu prostým přimykáním. Tyto jednotky tvoří 1 % této skupiny (7) a jsou reprezentovány internacionálními výrazy jako např. ôjiuu (ôjiuu-KOHKypc), eyndep (eyHdepvumjs), juempo (juempoBaroYi), cnopm (cnopmsaji) aj. Procentuálně je konektivní aspekt analytic-
■ Grafický zápis samostatně (76 %)
■ Grafický zápis pomocí spojovníku (19 %)
B Grafický zápis samostatně i pomocí spojovníku (4 %)
h Grafický zápis přimykáním (1 %)
kých jednotek vyjádřen grafem č. 4. Gnrf. 4. Konektivní aspekt analytických adjektiv
tzv. úzkého pojetí v ruštině
103
6.3.2.3 Kvantitativní aspekt
Z kvantitativního hlediska jsme se v rámci strukturní analýzy zaměřili na počet komponentů, kterými je tvořeno dané analytické adjektivum. V dokladovém materiálu reprezentujícím ruštinu se vyskytují analytická adjektiva tvořená jedním, dvěma, popř. třemi komponenty.
Analýzou bylo zjištěno, že výrazně převažuje počet analytických adjektiv tvořených jedním komponentem, tj. mající podobu jednoho samostatného výrazu. Jednokomponentní analytická adjektiva tvoří 88 % ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí (461). Druhou skupinu představují analytické formanty skládající se ze dvou komponentů, v korpusu ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí jsou zastoupeny 11 % jednotek (56). Jako příklad dvoukomponentních jednotek lze uvést analytická adjektiva ap-dexo (cTHjib ap-deKo), zpand-KOKem (arvinnya zpand-KOKem), de-eonmi (kotuctm de-eojiHů), im-cpojiuo (KHura UH-(pojiuo), Maůn-coKe {MCiůR-coKe 5i3biK), hoh-(pUKiueH (jiHTepaTypa hoh-cpUKUien), Meuua-eone (pirm Meuua-eone), non-Modepn (ucicyccTBO non-Modepn), ceKond-xend (oAeacAa ceKond-xend), (pocôwpu-cpjion (npbiacoK (pocôwpu-cpjion) aj. Ve většině dvoukomponentních analytických adjektiv jsou jednotlivé komponenty spojeny navzájem pomocí spojovníku, který v tomto případě poukazuje na neohebnost obou komponentů analytického adjektiva. K jednotkám, které jsou tvořeny dvěma komponenty, jež nejsou navzájem propojeny spojovníkem, náleží jen malé množství analytických adjektiv, tj. a KanejiJia (nemie a Konema), a mejuno (npon3BeAeHne a mejuno), zonopuc Kay3a (aoktop Hayx zoHopuc Kay3a), nepcona zpama (jihiio nepcona zpama), dwmu (ppu (30Ha dwmu (ppu), juetftfo nuano (nemie jueuuo nuano), jueuuo (popme (nemie jueuuo (popme). Třetí skupinu představují analytická adjektiva skládající se ze tří komponentů. Tato skupina je spíše okrajová, jelikož obsahuje jen 1 % ruských
analyzovaných jednotek tzv. úzkého pojetí. Do této skupiny lze zařadit čtyři analytická adjektiva, tj. a-jin cpypuiem (3axycKa a-jin (pypuiem),  nepcona  hoh  zpama (jihijo
nepcona     hoh     zpama),     tcop-a-tcop      v    ^^^^^^    W uříkomponentní
analytická adjektiva
(nojioaceHHe Kop-a-Kop) a npem-a-nopme (KOJiJieKUHJi npem-a-nopme). Procentuální
■ Jednokomponentní analytická adjektiva (88 %)
■ Dvoukomponentní analytická adjektiva (11 %)
(1 %)
vyjádření kvantitativního aspektu analytic-    Graf č. 5: Kvantitativní aspekt analytických adjektiv
tzv. úzkého pojetí v ruštině
kých adjektiv přináší graf č. 5.
104
6.3.3 Etymologická analýza
Z etymologického hlediska tvoří analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí velmi pestrou skupinu jednotek. Při analýze zkoumající zdrojový jazyk jednotlivých analytických adjektiv jsme postupovali ve dvou fázích.
V první fázi jsme z celkového počtu 521 ruských analytických jednotek tzv. úzkého pojetí ponechali stranou analytická adjektiva označující názvy jazyků a národů, jelikož tato sémantická skupina je velmi různorodá z hlediska etymologie jednotlivých výrazů, každý termín této skupiny tedy náleží etymologicky k jinému jazyku. V této tematické skupině, která je tvořena 94 jednotkami, převládají názvy jazyků a národů Afriky, Ameriky nebo Ruské federace, etymologicky tedy lze tyto jednotky zařadit k jazykům těchto geografických oblastí.
Ve druhé fázi jsme již pracovali se 427 ruskými analytickými jednotkami tzv. úzkého pojetí, které jsou našimi výchozími 100%. U všech těchto analytických adjektiv jsme na základě dostupných slovníkových lexikonů vyhledali jazyk, z něhož byla daná jednotka do ruštiny přejata. Na základě podrobné analýzy jsme určili deset hlavních zdrojových jazyků (angličtina, francouzština, italština, latina a řečtina, ruština, němčina, japonština, gruzínština, španělština a arabština), do kterých jsme roztřídili všechna zjištěná analytická adjektiva. Vedle těchto deseti skupin stojí navíc skupina ostatních jazyků, do které byly zařazeny výrazy náležící z hlediska naší analýzy spíše
k periferním jazykům (čínština, tatarština, holandština, sánskrt, hindština, portugalština a turkmenština). Počet výrazů, které pocházejí z těchto jazyků, je v celkovém kontextu ruských analytických adjektiv velmi nízký. V případě analytických jednotek xaôs I x3ô3 a Kaôyn se nám nepodařil dohledat zdrojový jazyk těchto výrazů. Procentuální vyjádření etymologické analýzy názorně vyjadřuje graf č. 6.
■ Angličtina (35 %)
■ Francouzština (19 %)
■ Italština (17%)
■ Latina a řečtina (9 %)
■ Ruština (8%)
■ Němčina (3 %)
■ Japonština (2 %) h Gruzínština (1 %) h Španělština (1 %)
■ Arabština (1 %)
h Ostatní jazyky (4%)
Graf č. 6: Rozložení jazykových skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině
Ve skupině ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí tvoří nej početnější skupinu analytické jednotky přejaté z angličtiny. Jedná se o 151 výrazů, které představují celkově 35 % ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. K těmto jednotkám lze zařadit např. termíny z oblasti vědy a techniky, např. ôuck (cujxa-ducK), donôu (donóu-CTepeo),
105
KOMnciKtn (KOMnaKm-jxttCK), KOMmiomep (KOMmiomep-cepBHc), ohjiciůh (cbujibMbi ohjiciuh), ocpjiaŮH (Hrpbi ocpnaůn), cudu (cudu-MexanmM), ckuh (c/aw-3(p(peKT), cnaud (cnaud-moy), cjuapm (cMopm-KOHTpaKT) aj., hudební termíny, např. ôuôon (cTHjib ôuôon), ôum (ôum-My3biKa), djfca3 (djfca3-Knyô), ôucko (ôucko 6ap), Hbio-suôjíc (nbio-aůdjfc My3biica), poK (poK-KOHirepT), cuHľnu-non (cunmu-non rpynna), mexno (mexno CTHjib), (pojiK ((pojiK-ncuon-HHTenb), xun-xon-mexHO (xun-xon-mexuo My3biica) aj., sportovní termíny jako např. ôoyjium (ôoyjium-u^wrp), ôpeiiK (6pew/c-AaHcep), ôonum (donum-upoôa), Koyn (Koyn-upaKTUKa), njieu-ocpcp (payHA njieu-ocpcp), cna (cna-oiQjib), cmon (cmon-^avmop), (purrmec (cpumnec-ijemp), (pocôwpu-cpjion (npbiacoK (pocôwpu-cpjion), uiopm (uiopm-jmcť) aj. nebo ekonomické termíny typu ômnec (6w3Hec-pyKOBOAHTejib), ôpenô (cnoBO-ôpeuô), dwmu (ppu (dwmu (ppu Mara3HH), K3ui (ksui nnaH), nuap (nuap-upoeKr), cnom (cnom-pbmoK), maKC-cppu (maKC-cppu npaBHjia), xedjfc (xecto/c-cboHA), uiecp (uiecp-noBap), uionum (uionum-u^wrp) aj.
Jazykem, který v minulosti výrazně ovlivňoval podobu slovní zásoby ruštiny, byla francouzština. Silný vliv francouzštiny je patrný i v oblasti současných ruských analytických adjektiv, výrazy francouzského původu tvoří 19 % excerptu ruštiny tzv. úzkého pojetí, což odpovídá 82 jednotkám. Analytická adjektiva francouzského původu převažují zejména mezi termíny z oblasti módy, např. anaui (bopothhk onam), anmiUKe (iCAenira anruiUKe), eanancben (KpyaceBO eanancben), zanucpe (xapiviaH zanucpe), de3ab~ujibe (o^eac^a de3ab~ujibe), deKOJibme (nnaTbe deKOJibme), mieui (ópiOKu mieui), ruiucce (K>6ica ruiucce), npem-a-nopme (KOJUieKUHJi npem-a-nopme), puuienbe (bopothhk puuienbe) aj., a gastronomie, např. a-nn (pypuiem (3axycKa a-nn (pypuiem), accopmu (KOHdpeTbi accopmu), ôucmpo (pecTopaH-ôucmpó), dpajfce (BvnaMimbi-dpajfce), dwuiec (ra3HpoBica dwuiec), come (uoHKu-come), nwpe (cyu-nwpe), mojuam (mojuam-mope), (pum ((pune-Mnnbon), sckumo (iviopoaceHoe 3ckumó) aj., popř. termíny charakterizující určitý umělecký směr či styl, např. ajunup (cTHjib ajunup), ap-ôpwm (icapTHHbi ap-ôpwm), ap-deKO (HHTepbep ap-deKo), ap-nyeo (cTHjib ap-nyeo), Modepn (cTHjib Modepn), nojunadyp (koctkdm nojunadyp), non-Modepn (cTHjib non-Modepn), poKaujib (cTHjib poKaujib), poKom (3epKano poKOKo), pwcc (cTHjib pwcc) aj. Původně francouzké jsou rovněž některé názvy barev, např. ôejfc (nanbTO ôejfc), ôopdo (loôica ôopdó), Mopdope (hbct Mopdope) nebo 3Kpw (hbct 3Kpw).
Dalším románským jazykem, který z etymologického hlediska tvoři mezi ruskými analytickými adjektivy početnou skupinu, je italština. Tento jazyk má v excerpovaném materiálu ruštiny zastoupení 17 % analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí, což odpovídá 73 výrazům. Italské lexikum převažuje mezi ruskými analytickými adjektivy zejména v oblasti vážné hudby, např. a mejuno (npoH3BeAeHHe a mejuno), euôpamo (nacTOTa euôpamó),
106
Kcmmciôuiie (ncnojiHeHne Kcmmciôuné) aj., ale i gastronomie, např. KanynuHO (icocbe KanynuHo), Jiamme (icocbe Jiamme), tiukkojio (icocbe nuKKOJio) aj., nebo ekonomie, např. ckoh-mo (cKHAKa CKonmó), (puo (nocraBKa (pud), (pu(po (mctoa (pu(po) aj.
Významné postavení v rámci etymologické analýzy analytických adjektiv v ruštině mají klasické jazyky, tj. latina a řečtina. Rada jazyků přejala v minulosti výrazy právě z řečtiny nebo latiny, a proto např. angličtina, francouzština nebo italština jsou prostředníky v procesu přejímání lexika do ruštiny. Pokud se zaměříme na bezprostřední přejímky, latina a řečtina tvoří souhrnně 9 % excerpovaného materiálu ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí, což odpovídá 38 jednotkám. K výrazům řeckého původu lze zařadit lexikální jednotky jako ajib(pa (cuib(pa-mjryHemie), 6ema (6ema-nyHn), smno (cTHjib smnó) aj., latinského původu jsou výrazy jako eudeo (ewóeoHaÔJiiOAeHHe), un-OKmaeo (KHura uh-OKmaeo), cpciKCUMune (noAnucb cpciKCUMune) aj.
Mezi excerpovanými analytickými adjektivy se vyskytují rovněž analytická adjektiva domácího původu, tzn. své místo v rámci etymologické analýzy má i ruština. Analytické jednotky domácího původu představují celkem 34 jednotek, tj. 8 % dokladového materiálu ruštiny v tzv. úzkém pojetí. K výrazům ruského původu lze zařadit již výše zmíněné analytické formanty zope (zope-ynemiK), nydo (nydo-ueHKa) a uapb (uapb-rrraija), popř. několik kódových determinantů, které primárně vycházejí z internacionálního lexika, avšak výsledné jednotky lze považovat za domácí výrazy, např. ĽTO (Hopivia ĽTO), ffB (BemaHne ffB), )KK QKK-MOYiwior)), 3AĽC (otacji 3AĽC), HK (HK-jxa&na30YÍ) aj. Zajímavostí je eponymum onuebe (canaT ojiuebe), které představuje druh ruského salátu z masa, brambor, vejce, okurků a dalších ingrediencí. Název salátu je eponymem od jména ruského šéfkuchaře francouzského původu Luciena Oliviera (rus. JIiocbeH OnuBbe), který vlastnil ve druhé polovině 19. století vyhlášenou moskevskou restauraci Ermitáž (Mapiimíc 2017: 53).
K následujícím procentuálně již méně zastoupeným jazykům patří němčina, japonština, gruzínština, španělština a arabština. Jedná se již o pouhé jednotky slov. Analytická adjektiva přejatá do ruštiny z němčiny jsou zastoupena 14 výrazy, což odpovídá 3 % jednotek excerpovaného materiálu ruštiny v tzv. úzkém pojetí. Jedná se o výrazy oudepjueůep (cTHjib ôudepjueuep), ôjiuu (ôjiuu-onpoc), ôopm (^opwnpoBOAHHK), eyndep (eyHdepvumjs), zarne (n3AejiH5i zajine), dusejib (<3M3e^6-3jieKTpocTaHiJHH), unduzo (ubct uhôuzo), KCiôenb {KCiôenb-KaHan), Kaniep-iOHKep (tcciMep-iOHKep MyH^iip), Jieůó (jieů6-rBapji,ii%), cpanbui {cpanbui-inKacpHHK), uimaô (uimaô-KBapTupa), 9p3au (apsau-Kodpe) a dvoukomponentní výraz uiuk-Modepn (cTHjib uiUK-Modepn), který je tvořen prvním komponentem německého původu (muk)   a   druhým   komponentem   francouzského   původu   (ňiodepn).   Devíti výrazy,
107
tj. 2 % ruských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí, jsou zastoupeny výrazy přejaté z japonštiny. K těmto analytickým adjektivům lze zařadit slova jako např. Kaôyxu (TeaTp Kaôymi), KapaoKe (KapaoKe-6ap), ku-ôo (TpeHupoBica ku-6o), kumoho (noac kumoho), maú-ôo (maú-ôo cpHTHec) aj. Ostatní tři jazyky jsou v celkovém počtu analytických adjektiv zastoupeny shodně 1 % jednotek v rámci dokladového materiálu ruštiny tzv. úzkého pojetí. Z gruzínštiny byly přejaty čtyři výrazy, tj. Myxaju6a3u (ucicyccTBO Myxaju6a3u), Myxajujuac (cpopMa Myxajujuac), maôaKa (ubiruieHOK madam), xapno (cyn xapno), ze španělštiny tři výrazy,  tj.  tcatcao (mrao-noponiOK)56,  Kapso  (Kapeo-CKjiaji), AiaMÓo  (TaHeu, AiaMÓo)
57
a z arabštiny rovněž tři jednotky, tj. KOtpe (KOtpe-opeŘK) , mokko (icocpe mokko), xanwib {xanwib ôjikdao).
Poslední skupinu výrazů setříděných dle etymologického hlediska tvoří analytická adjektiva přejatá např. z čínštiny: xya-nno (jKUBonucb xya-HHo), uianb-uiyú (komii03hu,h5i uianb-uiyú), sánskrtu: aKXbíma (acaHp aKXbfma), mamnypyma (bha mamnypyma), hindštiny: xaKU (uBeT xaKu), xam-Kejunoenn (nopoAa xam-Kejunoenn), holandštiny: cpnaz {(pnaz-ocpHuep), tatarštiny: 02^6/ (MaMeA C&jmM-ozjibi), portugalštiny: ôocanoea (cTHjib ôocanoea) a turkmenštiny: cyp (niKypica cyp). Skupina těchto jazyků tvoří souhrnně 4 % excerpovaného materiálu ruštiny v tzv. úzkém pojetí.
6.4 Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí
Skupina analytických adjektiv tzv. širokého pojetí je reprezentována analytickými formanty, které v rámci analytických konstrukcí zaujímají výhradně prepozitivní lokaci a z morfologického hlediska vystupují jako nevyhraněné internacionální nebo domácí sublexikální komponenty. Zpravidla se jedná o jednotky totožné svým charakterem s prefixoidy, popř. o nesklonné determinanty řeckého a latinského původu, avšak své místo zde mají i tzv. první části složených slov, které rovněž ve spojení se substantivy plní funkci analytických adjektiv. Analytická adjektiva v tzv. širokém pojetí tvoří v rámci našeho
56 K výrazu kakao je třeba poznamenat, že zdrojový jazyk pro ruštinu není zcela zřejmý. Etymologické příručky uvádějí, že v případě ruštiny se jedná o přejímku ze španělštiny, a to prostřednictvím francouzského cacao, anglického cacao, popř. německého Kakao. Ani v případě španělštiny se však nejedná o původní slovo, etymologie tohoto výrazu sahá až k indiánským jazykům, resp. k jazyku Aztéků, kteří označovali kakao výrazem caca(h)uatl. Z tohoto jazyka byl výraz přejat prostřednictvím španělských mořeplavců do španělštiny a následně do řady evropských jazyků (^epHbix 2009 (t. 1): 369).
57 Otázka zdrojového jazyka výrazu xotpe v ruštině je rovněž sporná. Výraz byl přejat do ruštiny buď prostřednictvím angličtiny (coffee), anebo holandštiny (koffie), do nichž byl zcela jistě přejat z turečtiny (kahve). Etymologicky však tato lexikální jednotka náleží k arabštině (qahwa), z níž byla přejata do turečtiny a následně do dalších evropských jazyků (^epHbix 2009 (t. 1): 436). Obdobná situace se vyskytuje i v případě výrazu
mokko.
108
dokladového materiálu skupinu, která souhrnně představuje 38 % excerpovaného materiálu ruštiny. Na základě výše představeného rozlišení analytických adjektiv v tzv. širokém pojetí se vdané kapitole podrobněji zaměříme na jejich sémantickou (viz kap. 6.4.1), strukturní (viz kap. 6.4.2) a etymologickou (viz kap. 6.4.3) analýzu.
6.4.1 Sémantická analýza
Provedení sémantické analýzy u analytických adjektiv tzv. širokého pojetí je značně problematické, jelikož velké množství analytických formantů je polysémantických a nelze je striktně přiřadit k jedné sémantické skupině, jako tomu bylo u analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. Pro potřeby naší sémantické analýzy jsme vymezili spíše sémantické oblasti či okruhy, do kterých lze jednotlivé komponenty zařadit. Celkový počet 321 analytických adjektiv jsme rozdělili do 8 sémantických skupin analytických formantů (formanty spojené s přírodou, formanty mající souvislost s ekonomikou, dopravou, člověkem a lidskou činností, formanty z oblasti medicíny, formanty vědecko-technické a průmyslové oblasti, formanty označující míru nebo stupeň vlastnosti, popř. bližší specifikaci objektu či jevu, formanty matematicko-fyzikálních veličin, formanty z oblasti sportu a kultury a formanty definující národní specifikaci).
Z kvantitativního hlediska nejpočetnější sémantickou skupinu tvoří analytické formanty spojené s ekonomikou, dopravou, člověkem a jeho činností (114). Výrazně početnou skupinu analytických jednotek tvoří rovněž formanty vědecko-technické a průmyslové oblasti
(62),
o něco méně jednotek pak tvoří tematickou oblast, ve které jsou začleněna analytická adjektiva spojená s přírodou a přírodními jevy (46). K průměrně početným sémantickým okruhům lze zařadit skupinu formantů označujících míru nebo stupeň vlastnosti, popř. bližší specifikaci objektu či   jevu   (36)   a analytické
■ Ekonomika, doprava, člověk a jeho činnost (36 %)
■ Věda, technika a průmysl (19 %)
■ Příroda (14%)
■ Míra nebo stupeň vlastnosti (11 %)
■ Medicína (10%)
H Matematicko-fyzikální veličiny (5 %)
■ Sport a kultura (4 %)
H Národní specifikace (1 %)
Graf č. 7: Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině
formanty mající tematickou souvislost s medicínou (29). Skupiny obsahující již nižší počty
109
excerpovaných jednotek jsou tvořeny formanty z oblasti sportu a kultury (13), formanty matematicko-fyzikálních veličin (17) a formanty definujícími národní specifikaci (4). Procentuální rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí přináší graf č. 7.
Nejpočetnější skupinu analytických adjektiv představují formanty související tematicky s oblastí ekonomiky, dopravy, člověka a jeho činností. V rámci excerpovaného materiálu tvoří tyto jednotky 36 % všech ruských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí. K jednotkám, které souvisejí s ekonomikou a hospodářstvím, lze zařadit formanty jako eepo... (eepoKenyTar), uneecm... (wweecwoiOA^eT), Medua... (;we<3wanjiaHHpoBaHHe), uajioz(o)... (Ha^o2onjiaTejibinHK), cenb... (ce;zbKymca), cejibxos... (cejibxosnayKa), cmpoů... (cmpoů-KOMnjieKc), moeapo... (moeapoupomBomnenb), cpuu... (cpUHfíapeKTop) aj., naopak výrazy jako aeua... (aewacuMyjijrrop), aemo... (aemoaBapnn), zpy30... (zpy3onoixbeMmiK), juempo... (MempoBOK3an), cajuojiemo... (caMOJiemocTpovneiib), cydo... (cydoMOŘKa) lze zařadit k oblasti dopravy. Vysoce jsou v této skupině zastoupeny analytické formanty mající souvislost s člověkem a jeho činností, patří k nim např. azum... (azumKaMnamm), anmpono... (cmmpo-«ou;eHTpH3M), espbieo... (espbieoonacnocTb), okuji... (a/CM^CTpouTejibCTBo), Kpaů... (tcpaůco-bct), ope... (op2npecTynHOCTb), napm... (napmpyKOBORCTBo), nojium... (nojiumoTner), pa6... (paôcvuia), cou... (cou3amwra) aj. Tato sémantická skupina obsahuje celkem 114 analytických
58
adjektiv .
Druhou nejpočetnější tematickou skupinu tvoří analytické formanty vědeckotechnické a průmyslové oblasti, které souhrnně představují 19 % dokladového materiálu ruštiny tzv. širokého pojetí. K oblasti vědy a techniky je možné začlenit výrazy jako oyduo... (ayduo3auncb), euôpo... (euôpojxaTHUK), eudeo... (ewcteoannapaTypa), 3eyKO... (3eyK0onepa-Top), Kuôep... (/cM^epnpocTpaHCTBo), paduo... (paduocjvymaTQjib), cpomo... {cpomojia&opano-pira), sjieKinpo... (sjíeKinpoMaccayK) aj., značně jsou zastoupeny i analytické jednotky mající souvislost s průmyslovou výrobou nebo chemickým zpracováním, např. cuiwmo... {ajiWMOTQjib), acôecmo... (acdecmoocroa), ôapo... (ŕJqpoannapaT), Kpucmajuio... (Kpucmajuio-KepaMHKa), juazHumo... (juazHumocdpepa), npoju... (npoMÔa3a), cmeKJio... (cmejuiOMacca),
58 Aeua..., aemo..., azum..., anmpono..., 6u6mo..., 6oe..., 6om6o..., opone..., e3pueo..., euno..., eoenno..., zen..., zjiae..., zop..., zoc..., Fockom..., zpyso..., zpxse..., dun..., domo..., dop..., dumo..., eepo..., 0KM3ne..., okuji..., sae..., 3azom..., sazpan..., satcono..., 30m..., sepno..., uneecm..., uno..., uncpo..., uncpopM..., Kan..., tcapmocpejie..., kook..., koji..., kom..., kohu..., KopMO..., Kpaů..., medua..., mecmo..., Mun..., Moc..., momo..., mxco..., hojioz..., nap..., napm..., nauuonaji..., oóep..., ožne..., onep..., opz..., oxom..., najieo..., nan..., napm..., ned..., nue..., nupo..., njiae..., nozpan..., nomm..., nom..., nopno..., npaeo..., npocp..., nycKO..., pa6..., paseed..., paů..., ped..., caMOJiemo..., can..., caxapo..., côep..., cene..., čem..., cejibxos..., cem..., CKomo..., coe..., cojie..., cou,..., couuaji..., couuo..., cmpoů..., cydo..., moeapo..., moKO..., mopz..., mpyóo..., mpyd..., mpydo..., myp..., (pus..., (pun..., (popMO..., xjiado..., xjieóo..., xjionKO..., xo3..., xojiodo..., xpono..., ueemo..., uae..., seaKO..., 3kc..., amno..., wn....
110
(peppo... ((pepponjiacTiiKa), xum... (xuMopyyKiie), xpoMO... (xpoMorepaimsi) aj. Do této skupiny řadíme rovněž analytické jednotky označující pohonné hmoty získané těžbou či důlní činností, např. za30... (za30ji,o6biHa), mcpme... (He^wenpoMbirnjieHHOCTb), yziie... (yzjieupo-boa). Tato sémantická skupina obsahuje celkem 62 analytických adjektiv59.
Analytické formanty související tematicky s oblastí přírody a přírodních jevů tvoří souhrnně 14 % ruských excerpovaných jednotek v tzv. širokém pojetí. Mezi analytickými adjektivy této skupiny se nacházejí jak výrazy přejaté, např. azpo... (a2ponpoH3BOACTBo), 6uo... (rJwoMeAHUHHa), zeo... (^onojiHTUKa), cne/ieo... (cnejieoneHeane), cmpamo... (cmpa-woByjiKaH), tak poměrně vysoký počet výrazů domácích, např. eempo... (eewpo3HepreTHKa), ejiazo... (ejiazooTRemnenb), depeeo... (depeeoôcToa), 3eepo... (3eepoBOACTBo), mpaeo... (mpa-eocMecb). Z dílčího tematického hlediska jsou značně zastoupeny analytické formanty související s vodou, např. ama... (a/íeacbHjibTp), eodo... (eoóooxjiaAHTenb), zuzpo... (zu-zpociaT), zudpo... (2M(3poarperaT), Jiedo... (jiedojimamio) nebo s mimozemským prostorem, např. acmpo... (acmponynKT), ze/iuo... (2e^wo3HepreTHKa), kocmo... (kocmoučwyp), juemeo... (^eweoHaÔJiKDAeHue), cejieno... (cejieHorpadp). Tato sémantická skupina obsahuje celkem 46 analytických adjektiv60.
Tematicky poměrně pestrou skupinu tvoří analytická adjektiva vyjadřující svojí sémantikou míru nebo stupeň vlastnosti, popř. bližší specifikaci objektu či jevu. Tato sémantická skupina představuje 11 % ruského excerpovaného materiálu tzv. širokého pojetí a je tvořena především výrazy řeckého a latinského původu. Značné množství jednotek této skupiny lze definovat jako analytické formanty vystupující v případných analytických konstrukcích s významem buď nadměrně veliký, nejlepší, nadřazený či nejvyšší, např. zunep... (2M«epnoABH>KHOCTb), jueza... (;we2a3BO.jiiouH5i) nebo cynep... (cynep\m^ji5u\u5Í), anebo naopak s protikladným významem ve smyslu výrazně malý, nej menší, podřízený či nejmenší, např. MUKpo... (juuKporocyjiapcTBo) nebo muhu... (.MWHW-KOHAHUHOHep). Obdobně jsou zde zastoupeny také analytické formanty, které vystupují v analytických konstrukcích s významem totožný, identický, např. zomo... (20MOMopcbH3M) nebo jediný,
AtcmiiHO..., cuitoMO..., cmuno..., acóecmo..., acóo..., ayduo..., etapo..., 6apo..., 6amu..., 6ett30..., eatcyyM... eapuo..., euópo..., eudeo..., eunmo..., zaso..., zajibeano..., zepmo..., zupo..., zopno..., oteapo..., seytco..., u30... Kuóep..., Kpucmajmo..., Jictsepo..., maznumo..., macjio..., memajmo..., Atex..., mexano..., tteepme..., HHH... nurnpo..., napo..., nneemo..., npoAt..., nbeso..., paduo..., paKemo..., pem..., ceemo..., ceůcmo..., cepeo... enetempo..., cmetoio..., cmepeo..., menno..., mepmo..., mex..., mypóo..., yzjie..., (peAtmo..., (peppo..., (pono... (porno..., xum..., xumuo..., xpoMO..., 3JieKtnpo..., anepzo..., 3xo....
60 Azpo..., axea..., acmpo..., 6uo..., eempo..., ejiazo..., eodo..., eo3Óyxo..., zenuo..., zeo..., zuzpo..., zudpo... dendpo..., depeeo..., seepo..., seMJie..., 300..., uxmuo..., kohho-..., kocmo..., Jiedo..., něco..., Jibdo..., mno... Memeo..., oeoiue..., nnodo..., npupodo..., nyxo..., nbuie..., puco..., puó..., puóo..., ceetuio..., ceněno..., ceMeno... ceno..., cnezo..., comue..., cneneo..., cmpamo..., mene..., mop(po..., mpaeo..., (pumo..., 3ko....
111
jednotný, např. moho... (.mohobojiokho), či výrazy se zcela opačným významem jako různý, odlišný, např. zemepo... (zemepocTpyKTypa) nebo mnohý, četný, např. ňom... (nojiunapKOMamm). Zastoupeny j sou zde rovněž analytické formanty vyjadřující svojí sémantikou mezní charakter, jako např. umnep... (unmepKjiacc), komôu... (KOMÔucncTeMa), jue30... (MesoKimMaT). Tato sémantická skupina obsahuje celkem 36 analytických adjektiv61.
Sémantická skupina obsahující analytické formanty z oblasti medicíny tvoří na příkladu dokladového materiálu 10 % všech analytických adjektiv tzv. širokého pojetí ruštiny. Zastoupeny jsou zde jednotky internacionální, např. cuuiepzo... (ajiJiepzonMMymner), zacmpo... (zacmpocKOu), ohko... (oH/co3a6ojieBaHHe), ocmeo... (ocmeounacTUKa), (papjuaKO... ((papMCtKOTepaimn) i domácí, např. eem... (eewôojibHHiia), 3Ôpae... {3dpaenymď), Kpoee... (k/?oee3aMeHHTejib), opzano... (op2aHonpenapaT), cocydo... (cocydoxpamnenb). Tato sémantická skupina obsahuje celkem 29 analytických adjektiv62.
K již méně početným sémantickým skupinám řadíme formanty matematicko-fyzikálních veličin, analytické formanty z oblasti sportu a kultury a formanty popisující národní specifikaci. Jejich procentuální zastoupení v poměru k ostatním sémantickým skupinám je již velmi nízké. Výrazy označující matematicko-fyzikální veličiny jsou v excerpovaném materiálu ruských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí reprezentovány 5 % jednotek a náleží k nim 17 analytických formantů: ammo... (ammorpaMM), zeKca... (2e/ccaxnopaH), zeiano... (zeKmoBarr), zuza... (zuzajs,-xoynb), dexa... (óerajiHTp), deuu... (deuiiMejp), kujio... (kujiobo jibt), MCiKpo... {MCiKpoMOJieKyjia), MUKpo... (MUtcpo6ap), mujijiu... {MUJiJiuawniep), hciho... (hcihomqtp), nema... (nema6awr), tíuko... (nuKOceKynjia), caumu... (ccmmuMerp), mepa... (mepaabK)TO¥i), mempa... {mempa^uKinm), 3Kca... (aKcaôawr). Analytická adjektiva z oblasti sportu a kultury představují 4 % excerpovaného materiálu ruských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí, patří sem celkem 13 analytických adjektiv: eeno... (ee^onapKOBKa), kuho... (/o/HOCiieHapnií), khuzo... (KHUZomjiaTejih), Kyjibm... (/cy^6wpa6oTHHK), Jium... {jiumpejxaKTop), neo... (HeoKjiaccnuH3M), noeo... (uoeoo6pa-30BaHne), pempo... (pempoKoniíepT), mernú... (mamfKiryô), mea... (mecnpan), me/ie... (mejiecepnan), (pujibjuo... ((pujibMOupomBOjiCTBo), xyd... (xydoTjxen). Nejméně početnou sémantickou skupinu tvoří formanty definující národní specifikaci, představují 1 % ruských excerpovaných jednotek tzv. širokého pojetí a jsou zastoupeny čtyřmi výrazy: cihzjio...
61 Ahiťiu..., euue..., zemepo..., zunep..., zuno..., zomo..., eotce..., uhúko..., und..., unmep..., Keam..., komôu..., Konmp..., notce..., mcuio..., Meza..., Meso..., Mema..., muhu..., moho..., Mymmu..., ňom..., noem..., npomo..., nceedo..., como..., ceepx..., co..., cneu..., cyô..., cynep..., mpanc...,yjibmpa..., 3K30..., 3Kcmpa..., sudo....
62 Amepzo..., cmzuo..., ôajibneo..., eem..., zacmpo..., zeMO..., zeno..., zucmo..., dua..., duem..., 3Ôpae..., UMMyno..., Kapduo..., Kpuo..., Kpoee..., Kpoeo..., Med..., MeáuKO-..., neepo..., neůpo..., ohko..., opzano..., ocmeo..., njiasMO..., ncuxo...,penmzeno..., cocydo..., (papM..., (papMaKO....
112
(aH27zoaMepHKaHH3M), atppo... (atppoaMepiiKauKa), zpeKO... (zpeKOKaTOjmK), Jicimuuo.. (^awMHoaMepHKaHKa).
6.4.2 Strukturní analýza
V rámci strukturní analýzy zkoumáme u analytických adjektiv tzv. širokého pojetí jejich poziční, konektivní a kvantitativní aspekt. Z hlediska struktury j sou analytická adjektiva této skupiny kompaktnější, nedisponují takovou různotvárností jako příklady analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. Z pozičního hlediska (viz kap. 6.4.2.1) si všímáme lokace analytického adjektiva vůči řídícímu substantivu či adjektivu, z konektivního hlediska (viz kap. 6.4.2.2) uvádíme způsob připojení analytického adjektiva k řídícímu výrazu a z kvantitativního hlediska (viz kap. 6.4.2.3) popisujeme počet komponentů, které tvoří analytická adjektiva tzv. širokého pojetí vyexcerpovaná z ruských zdrojů.
6.4.2.1 Poziční aspekt
Jak je zmíněno výše, skupina analytických adjektiv tzv. širokého pojetí z hlediska pozice analytického formantu vůči řídícímu výrazu disponuje stálou charakteristikou, tj. analytický formant se nachází vůči řídícímu substantivu či adjektivu vždy v prepozici. Všechna vyexcerpovaná z ruských zdrojů analytická adjektiva tzv. širokého pojetí tento fakt potvrzují, v prepozici se nacházejí jak internacionální analytické formanty, např. aeua... (aeuacheMKa), ôaubneo... (ôajibHeojienemie), zudpo... (2M<3poMeTeopojiorHa), UMMyno... (uMAiyHorepanuíi), Kopduo... (ra/?<)w0peaHHMauH5i), MCiKpo... (.Ma/cponoACTaHOBKa), nceedo... (nceedoKyjibiypa), ncuxo... (ncuxorepaimíL), ceněno... (ceneHorpadpnn), (papjuaKO... ((papjuaKOxnMiiíí) aj., tak analytické formanty
domácího původu, např. opone..., (ôpoHeTpaHcnopTep), eo3Ôyxo... (eo3Ôyxo-OHHCTHTejib), depeeo... (óepeeonepepaôoTKa), jtcu3He... (jtcu3He o6ecneHenue), khuzo... (/OTW2oneHaTaHne), Kpoee... (/^oeeTBopeHue), Kpoeo... (/cpoeooôpameHHe), mhco... (Mncosa-roTOBKa), nycKO... (nycKonaKjiajiKa), cmpou... (cwpowMaTepuaji) aj. Procentuální zobrazení
■ Analytická adjektiva v prepozici (100 %)
ú Analytická adjektiva v postpozici (0 %)
Graf č. 8: Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině
pozice analytických adjektiv tzv. širokého pojetí přináší graf č. 8.
113
6.4.2.2 Konektivní aspekt
Z konektivní ho hlediska jsme se v rámci strukturní analýzy prepozitivních analytických formantů zaměřili na způsob grafického zápisu analytického adjektiva s řídícím výrazem. Analýzou bylo zjištěno, že analytická adjektiva tzv. širokého pojetí jsou v ruštině ve většině případů připojována k substantivu prostým přimykáním, jen velmi malý počet jednotek je k substantivu či adjektivu připojován pomocí spojovníku.
Výraznou převahu v rámci naší analýzy tvoří analytická adjektiva, která se připojují k řídícímu substantivu prostým přimykáním. Takto připojené analytické formanty představují v rozsahu dokladového materiálu ruštiny tzv. širokého pojetí 96 % jednotek, což odpovídá 308 výrazům. Lze tedy potvrdit, že většina analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině je spojena se substantivem pomocí přimykání. Analytické jednotky, které lze podle použitých lexikografických zdrojů lze graficky zapisovat oběma způsoby, tj. jak prostým přimykáním, tak pomocí spojovníku, představují 3 % analytických jednotek ruštiny tzv. širokého pojetí. Dokladový materiál vyexcerpovaný z ruských zdrojů reflektuje 9 jednotek tohoto typu: ôjiok... I ôjiok-... (ôjiokuoct I ÔJiOK-Monyiib), zopno... I zopno-... (20/woAo6biTHHK / zopno-creimasi TeppHropira), zpeico... I zpeico-... (zpe KOKarojiuK / zpeico-naTHHH3M), zpy30... I zpy30-... (zpy30uepeB03HHK I 2f>y30-nacca>KHpcKHH noe3A), Konmp... I KOHmp-... (/coHwpnponaraHAHCT / KOHmp-anMupan), oôep... I oôep-... (o^eprpynneHdpropep / oŕJep-ochiiirep), cotf... I cotf-... (coifôbn I cou^apTucr), moeapo... I moeapo-... (moeapooÔMea I moeapo-naccayKupcviwa noe3A) awcm... I nxm-... (iTOWKnyôoBeiJ I wcm-KjiyQ). Okrajové místo zaujímá zápis ruského analytického adjektiva tzv. širokého pojetí k následujícímu substantivu pomocí spojovníku, vnáší databázi jsou to
4jednotky tohoto typu, což odpovídá 1 % výrazů. Jedná se o prepozitivní formanty
H H h Grafický zápis
Sline-...  (eutfe-KOHCyjl), MUKU-...  (mUHU-RVíC-       ■ ■    přimykáním i pomocí
ruieií), HauuoHCiJi-... (HauuoHcm-naTpuior) asKC-... (3/íc-peicopACMeH). Procentuálně je konektivní   aspekt   analytických jednotek
I Grafický zápis přimykáním (96 %)
spojovníku (3 %)
h Grafický zápis pomocí spojovníku (1 %)
vyj ádřen grafem č. 9. Graf č 9. Konektivní aspekt analytických adjektiv
tzv. širokého pojetí v ruštině
114
6.4.2.3 Kvantitativní aspekt
V rámci strukturní analýzy ruských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí
byla  naše  pozornost  věnována  rovněž , , ,
HJednokomponentni
kvantitativnímu      hledisku,      tj.       pOČtU   |    J \        analytická adjektiva
komponentů, které tvoří daná analytická ^ J   B uvícekomponentní
analytická adjektiva
adjektiva. Analýzou všech jednotek jsme |   ^      ^^^^^^      ^ (°%) dospěli   k závěru,   že   všechny námi zkoumané    analytické    formanty jsou
tvořeny výhradně jedním komponentem, Graf č 10. Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tudíž   lze   potvrdit   fakt,   že   všechna tzv. širokého pojetí v ruštině
analytická adjektiva tzv. širokého pojetí jsou jednokomponentní. Procentuálně je tedy situace z kvantitativního hlediska zcela totožná s poziční analýzou analytických jednotek. Procentuální vyjádření kvantitativního aspektu analytických adjektiv tzv. širokého pojetí přináší graf č. 10.
6.4.3 Etymologická analýza
Celkový počet 321 excerpovaných analytických jednotek tzv. širokého pojetí v ruštině jsme podrobili důkladné analýze, na jejímž základě jsme určili sedm skupin zdrojových jazyků, do nichž lze začlenit ruská analytická adjektiva tzv. širokého pojetí (ruština, řečtina a latina,  angličtina,  němčina, italština,
francouzština,    arabština    a turečtina).    Graf č. 11: Rozložení jazykových skupin analytických
adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině
Procentuální    vyjádření etymologické analýzy názorně vyjadřuje graf č. 11.
Z hlediska příslušnosti k zdrojovému jazyku tvoří nejpočetnější skupinu domácí analytické formanty, tzn. v roli nej výraznější ho zdrojového jazyka je v rámci ruských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí zastoupena ruština. Analytické formanty ruského původu představují 50 % dokladového materiálu ruských analytických adjektiv tzv. širokého
115
pojetí, což odpovídá 159 jednotkám. Zde je třeba upřesnit, že situace je v tomto směni specifická, jelikož značný počet analytických adjektiv tzv. širokého pojetí tvoří v ruštině zkratková slova, která představují aktivní slovotvorné komponenty a tvoří v současné ruštině značné množství analytických konstrukcí. Zpravidla se tedy jedná o zkrácený kořenný morfém adjektiva, který je následně připojen k řídícímu substantivu, např. zoc... (20cap6uTpa>K,   20CHMymecTBO,  zocpacxoflbí  <  zocydapcmeeHHbiů),   opz... (opzoTjxen,
OpZCB%3h, Of2CeKTOp < OpZO.HU3aUUOHHblŮ), XUM... (XM-MKOMOHHaT, XW-MCJiyJKÔa, XW.M3aiHHTa
< xuMunecKUů). K nej frekventovanějším analytickým adjektivům tohoto typu náleží např. zjiae... (zjiaeBpaH), zoc... (20C3aKa3HHK), dun... (ctonacnopT), okuji... (jfcujiOTjxen), 3ae... (3aeicaApaMH), 3cim... (3OMAnpeKT0pa), Jium... (jiumoTjien), nap... (napKOM), opz... (opzoTjxen), nue... (nues&BOjs) npocp... (npod)ÔK>po), mex... (mex3oaa), (pu3... (<^w3B0cnnTaHne), xo3... (xo3ynpaBjieHue), xyd... (xyódpujibM) aj. Značné zastoupení mezi domácími analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí mají v ruštině i prefixoidy kořenového typu. Tyto jednotky jsou tvořeny analytickými formanty odvozenými zpravidla od substantivního základu, které se pomocí interfixu připojují k následujícímu plnohodnotnému výrazu. K tomuto typu analytických adjektiv lze uvést příklady jako eodo... (eodoonucTKa), depeeo... (depeeooô-paôoTKa), Jtcu3ue... (jtcu3ueAeaTenbHOCTb), 3epno... (3epHOOHHCTHTenb), tcpoee... (tcpoeena-nojiHeHne), Jieco... (-/zecoaKcruiyaTaitira), Mecmo... (^ecwonpeôbiBaHue), oeoufe... (oeoufeBOji-ctbo), módo... (njiodocbQManK), cocydo... (cocyóoxpaHHTenb) aj. Podrobněji tuto problematiku popisujeme v kapitole věnované morfologicko-lexikální analýze analytických adjektiv v ruštině (viz kap. 6.2).
Druhou nej početnější skupinu výrazů v rámci naší etymologické analýzy tvoří klasické jazyky, resp. latina a řečtina. Souhrnně představují 45 % všech ruských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí, tj. 148 jednotek, přičemž řečtina je zastoupena 30 % jednotek, latina 15% jednotek. K analytickým formantům řeckého původu lze uvést příklady jako aemo... (aemofíHCucrnep), anmu... (awwwnpeMUJi), 6uo... (ôuojiOKsaop), zacmpo... (zacmpo-CKon), Kapduo... (tcapduonoMOUih), juaupo... (MatcpocucTeMa), napKO... (HapKOÔmnec), ceů-cmo... (ceůcMopa3Beji,HiiK), mepjuo... {mepMOiuiacTim), (papMCiKO... ((papMaKOxiíMiix) aj., analytické formanty latinského původu jsou zastoupeny jednotkami jako např. ama... (a/ceaKyjib-Typa), ôajibHeo... (ôajibHeoneHeôaiiYía), eudeo... (eudeounenKa), deudpo... (deudpouapK), UMMyuo... (uMMyHOMOfíynarop), cnemupo... (cneKmpoupoeKTop), cmpomo... (cmpamonaysa), cynep... (cyneprepoŘ), mpanc... (wpaHCjiOKaitua), 3Kcmpa... (sKcmpcmoxxiop) aj.
Všechny následující jazykové skupiny tvoři již okrajovou část představené analýzy, procentuálně se nacházejí pod hranicí pěti procent všech ruských analytických adjektiv
116
tzv. širokého pojetí. Nejpočetněji jsou zastoupeny přejaté výrazy z němčiny, které jsou reprezentovány 2 % ruských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí, tj. sedmi analytickými formanty: ôemo... (6eH3oaacoc), eunmo... (euHmope3Ka), Kapmocpem... (Kapmocpe-^expaHHjiume), Kpucmajuio... (Kpucmamoo&pasobamiQ), oóep... (o^ep-KOHAyKTop), penm-zeno... (penmzeHOCbeMKa) a mopcpo... (mopfpOKOMuocT). Ostatní tři jazyky jsou v celkovém počtu ruských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí zastoupeny shodně 1 % jednotek. Z angličtiny byly přejaty do ruštiny tři analytické formanty anz/io... (aH27zoKaTOJiHitH3M), jia3epo... (jia3eporepanwL), juazHumo... (MazHumojiQwra), z italštiny dvě analytická adjektiva zajibeano... (zajibeaHOuoKpbnue) a puco... (pucoonncTKa), z francouzštiny jeden analytický formantpaKemo... (paKemoaocinejib).
117
7 ANALYTICKÁ ADJEKTIVA V ČEŠTINĚ
Nesklonná přídavná jména zaujímají v morfologickém systému češtiny spíše okrajové místo a jsou tradičně chápána jako adjektivní lexikální jednotky s nulovým morfologickým paradigmatem. Této definici odpovídají námi již několikrát zmiňovaná analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí. Avšak z hlediska naší koncepce nesklonných adjektiv pracujeme i s prepozitivními analytickými, tj. nesklonnými formanty, tedy analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí. Proto jsme se rozhodli užívat i pro česká nesklonná adjektiva v tzv. úzkém i širokém pojetí jednotný termín analytické adjektivum. Výraz analytický zde tedy chápeme jako ekvivalent výrazu neohebný, neměnný, nesklonný.
7.1 Charakteristika analytických adjektiv v češtině
Obdobně jako v ruštině, tak i v současné češtině lze pozorovat na základě četných demokratizačních a internacionalizačních tendencí nárůst analytičnosti a aglutinativnosti aktuálního českého lexika. V řadě případů četných nominačních procesů lexikálních jednotek se jedná zejména o expanzi slovotvorných modelů aglutinačního typu, v nichž se na vzniku nových nominací značně podílejí cizojazyčné analytické prepozitivní formanty různého původu. Tyto formanty mohou mít formálně charakter samostatné lexikální jednotky, avšak mohou se připojovat k řídícímu substantivu také prostým přimykáním. Proto stejně jako je tomu v ruštině, tak vznikají i v češtině analytické konstrukce s komponenty v podobě analytických adjektiv jak tzv. úzkého pojetí, tak tzv. širokého pojetí. Jedná se o konstrukce typu earoparlament, reřrománie, ga/aprezentace, krimidvama, teen horor, oldies party, m/ocentrum, infraport, trendy sukně, Wellness centrum aj.63
Na základě prostudované odborné literatury můžeme poznamenat, že problematika výše uvedených konstrukcí budí zájem ze strany českých lingvistů spíše okrajově. Na analytická adjektiva v našem pojetí (aku vrtačka, go-go tanec, piercing salon, resp. earoposlanec, galaprogram, m/rakamera aj.) je zpravidla nahlíženo jako na nově se vyskytující víceslovná pojmenování současné češtiny, která jsou často řazena k problematice neologizmů, resp. k problematice neologizace slovní zásoby (srov. Martincová 2005: 218-219).
63 Problematice analytických adjektiv v současné češtině věnoval autor disertační práce rovněž značnou pozornost v článku Tzv. analytická adjektiva v současné češtině jako projev demokratizačních tendencí jazyka (Plesník2016: 141-149).
118
Na základě lexikografických pramenů, které zmiňujeme v páté kapitole (viz kap. 5, resp. 5.1.2), jsme vyexcerpovali v češtině souhrnně 326 analytických adjektiv. Z hlediska základního dichotomického třídění jsou skupiny analytických adjektiv tzv. úzkého a širokého pojetí zastoupeny téměř rovným dílem analytických lexikálních jednotek vy excerpovaných z českých zdrojů. O něco málo početnější skupinu dokladového materiálu přestavují analytická adjektiva tzv. širokého pojetí, která jsou reprezentována 175 výrazy, což odpovídá 53 % korpusu českých analytických adjektiv, např. audio... (aadzoaparatura), cyklo... (cyklostezka), elektro... (elektroskalpel), chloro... (chloroplast), kosmo... (termodynamika), kvázi... (/crazzpeníze), meteo... (mereostanice), orto... (o/tobřidlice), pseudo... (pseu-doproblém), vnitro... (vnitrozem) aj. Skupina analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí je reprezentována 151 výrazy, což odpovídá 47 % korpusu českých analytických adjektiv, např. alfa (úhel alfa), blond {blond vlasy), dance (dance párty), forte (vitamin C forte), indoor (indoor reklama), lila (lila barva), oldies (oldies párty), prima (prima kluk), skate (skate batoh), tabu (téma tabu) aj. Procentuální vyjádření základního dichotomického rozložení všech analytických jednotek excerpovaného materiálu přináší graf č. 12. Graf č. 12: Rozložení analytických adjektiv v češtině
Ve srovnání s ruštinou je celkově počet vy excerpovaných českých jednotek menší, což je možné zdůvodnit např. introvertní povahou češtiny nebo v minulosti poměrně silnými puristickými tendencemi, které se značně odrazily na skladbě českého lexika.
7.2 Morfologicko-lexikální analýza analytických adjektiv v češtině
Všechna analytická adjektiva dokladového materiálu jsme podrobili morfologicko-lexikální analýze, přičemž primárně vycházíme z dichotomického třídění analytických jednotek na skupiny tzv. úzkého a širokého pojetí.
Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí jsou v češtině reprezentována z větší části přejatými výrazy64, které v pozici vůči řídícímu substantivu vystupují zpravidla v podobě
64 Otázku přejímání cizojazyčných lexikálních jednotek zkoumá ve svém článku Přejímání cizích lexémů J. Mravinacová, která uvádí, že primárně adjektivní platnost mají v češtině nesklonné, tj. v našem pojetí analytické přejaté výrazy čtyř typů: 1. slovotvorné nečlenitelná kvalitativní adjektiva (cool, crazy, gender, jeans, light aj.; 2. výrazy s neadaptovanými adjektivnímu sufixy (user-friendly, family-friendly, environment-friendly
119
samostatné jednotky, např. buklé (buklé koberec), dance (dance hudba), lila (lila barva), glazé (glazé rukavice), hobby (hobby magazín), IT (IT firma), light (light jogurt), moka (moka konvice), pizza (pizza koření), skate (skate boty) aj. S daným substantivem tvoří jeden smyslový celek, který je formálně představen prostřednictvím konkrétní analytické konstrukce (glazé rukavice, light jogurt, skate boty). Analytické adjektivum vystupuje zpravidla v prepozici a vzhledem k substantivu plní atributivní funkci. Z morfologického hlediska jsou tyto jednotky chápány jako nesklonná adjektiva nebo nesklonné atributivní formanty. Analytická adjektiva plnící atributivní funkci a vystupující v podobě samostatného výrazu však formálně neztrácí vnější podobu substantiv (buklé, dance, lila, glazé, hobby, IT, light, moka, pizza, skate), jelikož primárně jsou analytická adjektiva tohoto typu tvořena substantivy. Avšak některá analytická adjektiva mohou být tvořena i cizojazyčnými adjektivy, např. best of album < best of (nejlepší), cool credit < cool (skvělý), casual oblečení < casual (přirozený) aj.
Také v rámci analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí může v podobě analytické jednotky plnící vůči řídícímu substantivu atributivní funkci vystupovat vedle samostatného výrazu i prepozitivní analytický formant, např. aroma..., disko..., gala..., nato..., taxi... aj. Takový formant je připojen k substantivu prostým přimykáním a tvoří tak ve spojení s ním jednočlennou analytickou konstrukci, např. aromalampa, diskoshow, galavečev, natocen-trizmus, tocz'služba apod. Analytické formanty tohoto typu jsou formálně i sémanticky totožné s výrazy, které vzhledem k substantivu vystupují v podobě samostatné jednotky. Takový typ analytických adjektiv zaujímá v rámci celé skupiny spíše minoritní postavení.
Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí představují v češtině, obdobně jako je tomu i v ruštině, morfémově nevyhraněné internacionální nebo domácí sublexikální komponenty, které jsou terminologicky definovány zpravidla jako prefixoidy. Podobně jako v případě morfologické analýzy ruských analytických adjektiv jsme všechna česká analytická adjektiva tzv. širokého pojetí roztřídili na analytické formanty cizího původu a analytické formanty domácího původu. V rámci analytických formantů cizího původu jsme definovali prefixoidy kořenového typu a prefixoidy prefixálního typu, v případě analytických formantů domácího původu jsme věnovali pozornost prefix oi dům kořenového typu.
Ve skupině analytických formantů cizího původu popisujeme prefixoidy kořenového typu, které tvoří v češtině ve spojení s řídícím substantivem velké množství
aj.); 3. slovotvorné strukturované adjektivní lexikální jednotky vzniklé primárně v angličtině adjektivizací např. slovesných pričestí nebo různých předložkových spojení a jiných slovních spojení (all-news, all-road, call-back, homevideo, open-source aj.); 4. relační adjektiva, jejichž základová substantiva nebyla přejata do češtiny (gypsy /gipsy (gypsy kapela), hobby (hobby magazín), jungle (jungle hudba) aj.) (Mravinacová 2005: 197-198).
120
analytických konstrukcí. Prefixoid kořenového typu představuje mezní internacionální slovotvornou jednotku, která na základě řady poznatků z odborné literatury stojí na pomezí prefixů a prvních částí složených slov (viz kap. 4.1). Na základě dokladového materiálu vyexcerpovaného z českývh zdrojů usuzujeme, že k těmto morfologicky nevyhraněným jednotkám lze začlenit analytické formanty jako aero... (aerodynamika), astro... (astrokom-pas), elektro... (e/e/c/roinstalace), hydro... (/zydrotechnika), kardio... (/cardzostimulátor), lymfa... (Zym/bcentrum), narko... (narkomane), pseudo... (pseadohumanita), stereo... (stereo-zvuk), termo... (řermokomprese) aj.
Spolu s prefixoidy kořenového typu lze vymezit z hlediska analytických formantů cizího původu prefixoidy prefixálního typu, které zpravidla disponují jakostní či kvantitativní sémantikou a determinují tak připojené substantivum. Jedná se např. o analytické jednotky typu onti... (azírfmilitarizmus), ex... (expremiér), extra... (extraliga), giga... (gigapvo)ekt), hyper... (/zyperaktivita), makro... (ma/croanalytik), mega... (megaevo-luce), mikro... (mikrodia\ekt),multi... (ma/rzprocesor), ultra... (a/řraodstředivka) aj.
Ve skupině analytických formantů domácího původu jsme na základě provedené analýzy vymezili prefixoidy kořenového typu, které zaujímají v rámci českých analytických adjektiv tzv. širokého pojetí dominantní postavení. Ve srovnání s ruštinou je zde absence zkratkových slov, která v ruštině tvoří značně aktivní skupinu slovotvorných komponentů. Prefixoidy kořenového typu českého původu tvoří poměrově vůči analytickým formantům cizího původu spíše menšinu, avšak mezi analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí mají své místo. Z excerpovaného materiálu plyne, že k těmto formantům lze přiřadit následující jednotky: blaho... (Wa/zosklonnost), cizo... (czzopasník), dobro... (dobročinnost), dřevo... (drevorytina), holo... (holobyt), hrůzo... (hrůzov\áda), jino... (jinověrec), knih(o)... (knihoveda), kráso... (/crasojezdkyně), krve... (/crveprolití), leto... (Zetohrádek), lži... (/i/umění), malo... (ma/otraktor), přírodo... (přírodověda), samo... (samovznícení), tělo... (tělověda), vele... (veletrh), vzducho... (vzdac/zotechnika). Tyto analytické jednotky jsou utvořeny od substantívni ho nebo adjektivního základu a prostřednictvím interfixu jsou připojovány k následujícímu výrazu, s nímž vytváří analytickou konstrukci, např. czzopasník < czz-o-pasník, dobrozdání < dobr-o-zdárá, holobyt < hol-o-byt, /crasojezdkyně < kras-o-jezdkyně, Zetohrádek < Zeř-o-hrádek, malotraktor < mal-^-traktor, přírodověda < přírod-o-věda, ŕé/ovýchova < ré/-o-výchova, ve/edílo < ve/-e-dílo, vzJzzc/zotechnika < vzduch-o-technika apod.
121
7.3 Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí
Analytická adjektiva v tzv. úzkém pojetí jsou v dokladovém materiálu češtiny zastoupena 151 jednotkami, které odpovídají 47 % celkového počtu excerpovaných analytických adjektiv v češtině. Tyto lexikální jednotky plní ve spojení se substantivy determinační funkci, avšak z hlediska vnější morfologické podoby nemají obvyklou strukturu adjektiv. V rámci původu náleží zpravidla k cizojazyčným lexémům, z čehož vyplývá jejich formální neměnnost či neohebnost, tj. v našem pojetí analytičnost. V následujících kapitolách jsou prezentovány výstupy sémantické, strukturní a etymologické analýzy (viz kap. 7.3.1, 7.3.2,7.3.3).
7.3.1 Sémantická analýza
Z pohledu sémantického třídění představují analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí velmi pestrou skupinu výrazů, jsou zde zastoupeny analytické jednotky mnoha oblastí lidské činnosti. Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí jsme rozdělili do devíti sémantických skupin (vědecko-technické termíny, ekonomické termíny, výrazy vyjadřující jakost, hudební termíny, termíny z oblasti módy, sportu, kultury, gastronomie, názvy barev a ostatní termíny), v kterých jsme jednotlivé jednotky dále klasifikovali, popř. se jim věnovali podrobněji.
Z hlediska počtu jednotek, reprezentující dokladový materiál češtiny, nej početnější skupinu výrazů tvoří vědecko-technické termíny (34). Druhou nejpočetnější skupinou jsou termíny z oblasti ekonomiky, práva a dopravy (24), které jsme pro potřebu naší analýzy shrnuli do jedné skupiny. Třetí skupinu tvoří analytická adjektiva vyjadřující svojí sémantikou jakost, způsob či jakési upřesnění. Tuto skupinu jsme souhrnně nazvali jako výrazy vyjadřující jakost (15). Další skupina je z tematického hlediska reprezentována výrazy, které označují hudební termíny (12). V excerpovaném materiálu českých analytických adjektiv mají zastoupení rovněž analytické jednotky označující termíny z oblasti módy (10). Shodným počtem jednotek jsou zastoupeny tematické oblasti reprezentované sportovními termíny (9) a termíny z oblasti kultury (9). Poslední dvě skupiny jsou zastoupeny již poměrně nízkým počtem jednotek, jedná se o gastronomické termíny (5) a výrazy označující názvy barev (5). Stranou jsme ponechali skupinu sdružující ostatní termíny (28), jejich sémantiku popisujeme podrobněji v závěrečné části této kapitoly. Procentuální rozložení všech sémantických skupin názorně přináší graf č. 13.
122
■ Věda a technika (23 %)
■ Ekonomika, právo a doprava (16 %)
■ Jakostní výrazy (10 %)
■ Hudba (8%)
■ Móda (7 %)
■ Sport (6%)
■ Kultura (6%)
■ Gastronomie (3 %)
■ Barvy (3%) Ostatní termíny (18 %)
Graf č. 13: Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí
v češtině
Sémantická skupina analytických adjektiv obsahující vědecko-technické termíny je v našem korpusu zastoupena nej větším počtem výrazů a představuje 23 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí vyexcerpovaných z českých zdrojů. Značný počet jednotek této tematické skupiny náleží do oblasti výpočetní techniky, např. CD (CD disk), data (databáze), high-end I hi-end (high-end I hi-end výrobky), IT (IT technika), warez (warez server) aj. Zatoupení zde má rovněž telekomunikační oblast, např. callback I call-back (callback I call-back agentura), GSM (GSM operátor), handsfree I hands-free (handsfree I hands-free sada), SMS (SMS text), triband (triband technologie) aj. nebo oblast automobilového průmyslu, např. all-road I allroad (all-road I allroad motocykl), off-road I offroad (off-road I offroad auto) aj. Tato sémantická skupina obsahuje celkem 34 analytických adjektiv65.
Druhou nej početnější sémantickou skupinu tvoří termíny z oblasti ekonomiky, práva a dopravy, které zaujímají 16 % všech analyzovaných jednotek tzv. úzkého pojetí v češtině. Z tematického hlediska lze do oblasti ekonomiky zahrnout výrazy jako bianko {bianko šek), brutto (váha brutto), duty-free (duty-free zóna), first best (first best scénář), natur (natur výrobce), netto (váha netto), PR (PR oddělení), retail (retail cena), sales promotion (sales promotion agentura), second best (second best varianta) aj., do oblasti práva např. ex offo
Aku, alfa, all-news, all-road I allroad, beta, callback I call-back, CD, data, demo, DVD, gama, GSM, handsfree I hands-free, hardback, high-end I hi-end, hoax, homevideo, impakt, IT, MD, MMS, MP3, off-line, off-road I offroad, on-line, open-source, PC, SMS, triband, TV, tyvi, WAP, warez, web.
123
(obhájce ex off o) nebo persona grata (diplomat persona grata) a k dopravní oblasti např. taxi (tocz'zkouška). Souhrnně obsahuje tato sémantická skupina 24 analytických adjektiv66.
Ze sémantického hlediska poměrně specifickou skupinu tvoří výrazy vyjadřující jakost, které jsou zastoupeny 10 % dokladového materiálu češtiny tzv. úzkého pojetí. Jedná se o 15 analytických jednotek: cool (cool značka), expres (expres služba), fajn (fajn den), forte (vitamin C forte), gala (galaprogram), high (high tiskárna), hot (hot informace), image (image faktor), interim (interim manažer), just-in-time (just-in-time výroba), kombi (karoserie kombi), light (light limonáda), nonstop (nonstop služba), top (top firma), ultralight (ultralight cigarety). Většina jednotek této tematické skupiny byla do češtiny přejata z angličtiny a často plní atributivní funkci, např. high (high tenor), tj. špičkový, skvělý, nejlepší, hot (hot novinka), tj. aktuální, čerstvý, interim (interim analýza), tj. krátkodobý, dočasný, s omezenou dobou trvání, just-in-time (just-in-time produkce), tj. aktuální, dle potřeby, light (light verze), tj. jednodušší, méně náročný apod.
Své zastoupení v rámci sémantické klasifikace analytických jednotek v češtině mají také hudební termíny, jež představují 8 % excerpovaného materiálu češtiny tzv. úzkého pojetí a jsou zastoupeny 12 analytickými adjektivy: best of (best of album), dance (dance párty), disko (disko show), grunge (grunge kapela), gypsy I gipsy (gypsy I gipsy folk), hip hop (hip hop párty), jungle (jungle rytmy), karaoke (karaoke večer), oldies (oldies párty), pop (pop scéna), trance (trance festival), tuc tuc I tuc-tuc (tuc tuc I tuc-tuc diskotéka). Rovněž v této tematické skupině převažují termíny přejaté do českého lexika z angličtiny, např. dance (dance hudba), tj. taneční, grunge (grunge móda), tj. vztahující se k hudebnímu proudu grunge, jungle (jungle výběr), tj. vztahující se k hudbě ve stylu jungle, oldies (oldies večer), tj. vztahující se ke skladbám minulých období, trance (trance rytmy), tj. vztahující se k elektronické hudbě, vycházející z elektronické hudby apod.
Další sémantická skupina je tvořena termíny z oblasti módy. Tato analytická adjektiva představují 7 % všech českých analytických jednotek tzv. úzkého pojetí, což odpovídá 10 excerpovaným výrazům: buklé (buklé kabát), cargo (cargo sukně), casual (casual oblečení), froté (froté prostěradlo), glazé (glazé rukavice), jeans (jeans móda), pepita I pepito (pepita I pepito kabát), streeťwear (streetwear móda), tanga (kalhotky tanga), topless (topless bar). Analytické jednotky v oblasti módy jsou sémanticky značně různorodé, např. výrazy buklé, froté, glazé a jeans (buklé kabát, froté prostěradlo, glazé rukavice, jeans móda)
Bianko, biotech, brutto, duty-free, ex offo, first best, last minute, last moment, natur, netto, offshore, persona grata, persona non grata, PET, PR, promo, promotion, public affairs, public relations, retail, sales promotion, second best, šéf, taxi.
124
slouží k označení materiálu, látky či tkaniny, cargo označuje speciální střih kalhot a sukní (cargo sukně), výraz pepita I pepito slouží k označení bavlněné látky s tkaným kostkovaným vzorem {pepita I pepito kabát) a z angličtiny přejaté výrazy casual a streetwear označují styl oblékání či odívání (casual oblečení, streetwear móda).
Shodným počtem jednotek jsou v našem dokladovém materiálu zastoupeny sportovní termíny a termíny z oblasti kultury. Sportovní termíny představují 6 % českých analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí a jsou reprezentovány výrazy fit (/zímóda), indoor (indoor oblečení), outdoor (outdoor sportovní potřeby), pétanque (pétanque turnaj), race (race vázání), spinning (spinning instruktor), streetball (streetball hřiště), tai-či (tai-či cvičení) a wellness (wellness studio). Termíny z oblasti kultury představují taktéž 6 % excerpovaného materiálu češtiny tzv. úzkého pojetí a jsou zastoupeny výrazy antigraffiti (antigraffiti materiál), buffo (buffo tenor), dada (dada směr), freestyle (freestyle tanec), go-go (go-go tanečnice), graffiti (graffiti scéna), manga (manga styl), science fiction / sci-fi (science fiction / sci-fi literatura) a travesty (travesty vystoupení). Analytická adjektiva buffo, go-go či travesty lze začlenit k divadelním termínům (buffo tenor, go-go tanečnice, travesty vystoupení), výrazy antigraffiti, dada, freestyle, graffiti lze zahrnout do oblasti umění (antigraffiti materiál, dada směr, freestyle tanec, graffiti scéna) a výrazy manga a sci-fi reprezentují literární termíny (manga styl, sci-fi literatura).
K již méně početným sémantickým skupinám náleží skupina výrazů označujících gastronomické termíny a názvy barev. Termíny z oblasti gastronomie jsou zastoupeny 3 % analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí češtiny, což odpovídá pěti výrazům: fastfood I fast food (fastfood I fast food občerstvení), GMO (GMO potraviny), kešú (kešú oříšky), moka (moka konvice) a pizza (pizza bageta). Názvy barev jsou reprezentovány rovněž 3 % excerpovaného materiálu češtiny tzv. úzkého pojetí, řadíme k nim pět analytických adjektiv: blond (blond vlasy), bordó (bordó kabelka), khaki (khaki kalhoty), lila (lila sukně) a šamoa (šamoa papír).
Zbylý počet analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí jsme začlenili do jedné skupiny (ostatní termíny). Souhrnně se jedná o 28 výrazů, které disponují značně rozrůzněnou sémantikou: aroma (aroma olej), fér I fair (fér I fair play), gay (gay bar), gender (gender teorie), glamour (glamour úsměv), HIV (HIV test), hobby (hobby magazín), HR (HR oddělení), chill-out I chillout (chill-out I chillout zóna), in memoriam (vyznamenání in memoriam), modus vivendi (dohoda modus vivendi), nato (řzatoskeptik), okay (okay varianta), one-man (one-man show), one-woman (one-woman show), party (party album), piercing (piercing studio), prima (prima děvče), rasta (rasta účes), sex (sexbyznys), skate
125
(skate kalhoty), space (space model oblečení), swingsex (swingsex klub), tabu (téma tabu), tattoo (tattoo studio), transgender (transgender komunita), VIP (VIP zóna), zombie (zombie estetika). Většinu představených výrazů lze zahrnout do oblasti životního stylu a volného času, např. gender, hobby, chill-out I chillout, party, piercing aj. (gender teorie, hobby magazín, chill-out I chillout zóna, party album, piercing studio aj.).
7.3.2 Strukturní analýza
Obdobně jako v případě ruských analytických jednotek zkoumáme z hlediska struktury i česká analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí, tj. naše analýza je provedena rovněž z hlediska pozičního, konektivního a kvantitativního. Z pozičního hlediska (viz kap. 7.3.2.1) jsme zaměřili naši pozornost na lokaci analytického adjektiva vůči řídícímu substantivu, z konektivního hlediska (viz kap. 7.3.2.2) popisujeme typ připojení analytického adjektiva k řídícímu výrazu a z kvantitativního hlediska (viz kap. 7.3.2.3) zkoumáme počet komponentů, které tvoří strukturu českých analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí.
7.3.2.1 Poziční aspekt
Z hlediska pozice analytického adjektiva vůči řídícímu substantivu je komplet námi excerpovaných jednotek poměrně kompaktní. Mezi analyzovanými výrazy značně převažují jednotky, které vystupují zpravidla v prepozici. Objevují se však i analytická adjektiva, která jsou pozičně situována zpravidla do postpozice. Vzhledem ke své povaze ve smyslu nepůvodně českých, tj. přejatých jednotek mohou některé výrazy vystupovat jak v prepozici, tak v postpozici. Vedle těchto případů uvádíme navíc i skupinu analytických adjektiv, která na základě dokladového materiálu vystupují výhradně v prepozici. Prepozitivní lokace těchto jednotek je podmíněna způsobem připojení k řídícímu substantivu, resp. jedná se o jednotky, které se připojují k substantivu prostým přimykáním a tvoří tak se substantivem jednu lexikální jednotku.
Na základě podrobné analýzy pozice analytického adjektiva vůči řídícímu substantivu bylo zjištěno, že 95 % všech analytických jednotek tzv. úzkého pojetí v češtině zaujímá zpravidla prepozitivní lokaci. Tomuto procentnímu údaji odpovídá 144 výrazů, mezi něž řadíme např. aku (aku vrtačka), bianko (bianko šek), cargo (cargo kalhoty), expres (expres služba), hobby (hobby magazín), IT (IT odborník), lila (lila šála), moka (moka souprava), online (on-line prostředí), tattoo (tattoo studio) aj. Mezi nimi se jen ojediněle vyskytují výrazy,
126
které v kontextu tvořených analytických konstrukcí zaujímají výhradně prepozitivní lokaci. Jedná o analytická adjektiva, která se připojují k substantivu výhradně prostým přimykáním, v případě dokladového materiálu se jedná např. o analytické jednotky sex (sexshop) nebo web (weMcamera).
Mezi výrazy, které vystupují v rámci analytických konstrukcí zpravidla v prepozici, lze vymezit ještě několik jednotek, jež mohou vystupovat v prepozici jak v podobě samostatného výrazu, tak v podobě analytické jednotky připojené k řídícímu substantivu přimykáním, např. aroma I aroma... (aroma olej / aromatevapie), disko I disko... (disko hudba / diskografie), gama I gama... (gama záření / gamagXobulm). Mezi jednotkami, které vystupují zpravidla v prepozici, lze zmínit i několik analytických adjektiv, která mohou zaujímat jak prepozitivní lokaci, tak mohou vystupovat i v postpozici, např. alfa (alfa úhel i úhel alfa). Dominantní prepozitivní lokaci analytických adjektiv v češtině lze odůvodnit přirozeným prepozitivním postavením ohebného adjektiva v atributivní funkci, např. funkční zařízení, hezká slečna, černý automobil.
Okrajovou záležitost z hlediska pozičního aspektu analytických jednotek představují výrazy vystupující zpravidla v postpozici. Tyto analytické jednotky tvoří 5 % dokladového
materiálu češtiny tzv. úzkého pojetí a jsou reprezentovány výrazy brutto (váha brutto), ex off o (obhájce ex off o), forte (vitamin C forte), in memoriam (cena in memoriam), netto (váha netto), persona grata a persona non grata (diplomat persona non grata). Procentuální vyjádření pozičního aspektu
■ Analytická adjektiva v prepozici (95 % )
■ Analytická adjektiva v postpozici (5 %)
analytických adjektiv v češtině přináší graf      Grafč. 14: Poziční aspekt analytických adjektiv g 24 tzv. úzkého pojetí v češtině
7.3.2.2 Konektivní aspekt
Berouce v potaz konektivní aspekt, zaměřili jsme se na podobu grafického záznamu analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí s jejich řídícím substantivem. Na rozdíl od ruštiny se v češtině jako spojovací prvek mezi analytickým adjektivem a substantivem spojovník nevyskytuje. Výrazy analytické povahy jsou k substantivu vázány buď zcela volně, tzn. tvoří samostatnou lexikální jednotku, anebo mohou být připojeny k substantivu pomocí přimykání.
127
Analýzou bylo zjištěno, že většina analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v češtině je graficky zapisována v podobě samostatné lexikální jednotky. Takto používána analytická adjektiva tvoří 97 % excerpovaného materiálu češtiny tzv. úzkého pojetí, což odpovídá 147 výrazům. Pouhá 3 % všech českých analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí představují výrazy, které jsou připojovány k řídícímu
substantivu prostým přimykáním, tzn. spolu se substantivem tvoří jedno grafické slovo. Jedná se o výrazy data (da-toprojektor), sex (sejckoučka), šéf (šéfredaktor) a web (webkamera). Procentuální vyjádření konektivního aspektu analytických adjektiv přináší graf č. 15.
■ Grafický zápis samostatně (97 %)
■ Grafický zápis přimykáním (3 %)
Graf č. 15: Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v češtině
7.3.2.3 Kvantitativní aspekt
Z kvantitativního hlediska byla pozornost věnována počtu komponentů, které tvoří analytická adjektiva nalezená v dokladovém materiálu češtiny. Excerpovaná analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí jsou strukturně tvořena jedním, dvěma, popř. třemi komponenty.
Z provedené analýzy vyplývá, že mezi analytickými adjektivy tzv. úzkého pojetí převažují jednokomponentní jednotky. Tohoto typu analytická adjektiva jsou zastoupena 118 výrazy, což představuje 78 % českých excerpovaných jednotek v tzv. úzkém pojetí. Kjednokomponentním analytickým adjektivům řadíme např. výrazy blond (blond vlasy), buklé (buklé sako), cool (cool novinka), fajn (fajn kluk), hobby (hobby magazín), kešú (kešú oříšky), MP3 (MP3 přehrávač), party {party album), space (space móda), TV (TV program) aj.
Analytická adjektiva skládající se ze dvou komponentů představují v rozsahu excerpovaného materiálu 16 % všech analytických adjektiv češtiny tzv. úzkého pojetí, což odpovídá 23 výrazům, např. best of (best of kolekce), ex offo (obhájce ex offo), go-go (go-go tanečník), high-end (high-end počítač), in memoriam (vyznamenání in memoriam), last moment (last moment zájezd), one-man (one-man show), public relations (public relations manažer), second best (second best varianta), tuc tuc (tuc tuc song) aj. Jak vyplývá z představených příkladů, dvoukomponentní analytické jednotky mohou být tvořeny dvěma samostatnými komponenty, popř. dvěma komponenty spojenými pomocí spojovníku, který v daném případě poukazuje na nedělitelnost dané lexikální jednotky. Na pomezí jednokompo-nentních a dvoukomponentních výrazů stojí navíc osm analytických adjektiv dokladového
128
materiálu češtiny tzv. úzkého pojetí, které lze dle příslušných lexikografických pramenů zapisovat dvěma způsoby, tj. buď jako výraz skládající se ze dvou komponentů spojených navzájem spojovníkem, anebo jako jednokomponentní samostatnou lexikální jednotku,
např. all-road I allroad (all-road I allroad auto), call-back I callback {call-back I callback služby), hands-free I handsfree (hands-free I handsfree zařízení), chill-out I chillout (chill-out I chillout prostor) aj.
Tříkomponentní analytická adjektiva v rámci dokladového materiálu zaujímají okrajové postavení. Jednotky tohoto typu
tvoří 2 % dokladového materiálu češtiny v tzv. úzkém pojetí, která jsou reprezentována dvěma výrazy: just-in-time (just-in-time dodávka) a persona non grata (diplomat persona non grata). Procentuální  vyjádření kvantitativního
aspektu analytických adjektiv přináší graf č. 16.
■ Jednokomponentní analytická adjektiva (78 %)
■ Dvoukomponentní analytická adjektiva (16 %)
■ Jednokomponentní/ dvoukomponentní analytická adjektiva (4 %)
HTříkomponentní analytická adjektiva (2 %)
Graf č. 16: Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v češtině
7.3.3 Etymologická analýza
Následná analýza byla provedena na příkladu všech analytických adjektiv dokladového materiálu češtiny v tzv. úzkém pojetí. U všech výrazů se nám na základě lexikografických pramenů představených v páté kapitole podařilo dohledat jejich zdrojový jazyk. Analýza potvrdila silnou dominanci angličtiny jako zdrojového jazyka v případě mnoha analytických adjektiv v češtině. Zajímavostí je rovněž fakt, že mezi zdrojovými jazyky nefiguruje ani v jednom případě čeština, tzn. žádné analytické adjektivum tzv. úzkého pojetí v češtině není českého původu. Tímto se čeština značně odlišuje od ruštiny i polštiny; v ruštině jsou domácí jednotky reprezentovány 34 výrazy (8 % dokladového materiálu ruštiny tzv. úzkého pojetí), v polštině jsou analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí zastoupena 19 jednotkami (15 % dokladového materiálu polštiny tzv. úzkého pojetí). Odůvodnění lze hledat v silné flektivní povaze češtiny, která je odbornou literaturou řazena mezi nej flekti vnější slovanské jazyky.
V případě představené analýzy jsme vymezili deset skupin analytických adjektiv podle příslušných jazyků (angličtina, latina a řečtina, francouzština, italština, španělština, japonština, čínština, němčina, arabština a polynéské jazyky), do kterých jsme roztřídili všech 151 českých
129
analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. Procentuální vyjádření etymologické analýzy názorně přináší graf č. 17.
Klasifikace českých analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí podle jejich příslušnosti k zdrojovému jazyku potvrdila dominantní pozici angličtiny, která jako zdrojový jazyk vystupuje v případě 110 analytických adjektiv, což odpovídá 73 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v češtině. Analytické jednotky anglického původu jsou zastoupeny výrazy
■ Angličtina (73 %)
■ Latina a řečtina (10%)
■ Francouzština (8 %)
■ Italština (4%)
h Španělština (2 %)
■ Ostatní jazyky (3%)
Graf č. 17: Rozložení jazykových skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v češtině
s velmi širokou sémantikou. Převažují termíny z oblasti vědy a techniky, a to např. výrazy jako call-back {call-back agentura), hardback {hardback karoserie), high-end (high-end přístroj), homevideo (homevideo záznam), impakt (impakt časopis), off-line (off-line prodej), on-line (on-line vysílání), open-source (open-source projekt), triband (triband model), web (webmaster) aj., popř. také kódové determinanty typu CD (CD přehrávač), DVD (DVD rekordér), GSM (GSM síť), IT (IT technologie), MD (MD přístroj), MMS (MMS zpráva), MP3 (MP3 soubor), PC (PC sestava), SMS (SMS brána), TV (TVreklama) aj. Z dalších výrazů anglického původu lze zmínit ekonomické termíny, např. duty-free (duty-free zóna), first best (first best varianta), offshore (offshore účet), promotion (promotion dárek), second best (second best varianta) aj., hudební termíny, např. dance (dance večer), grunge (grunge čepice), hip hop (hip hop hudba), oldies (oldies párty), pop (pop scéna) aj., či sportovní termíny, např. fit (fitmóda), indoor (indoor oblečení), outdoor (outdoor reklama), race (race prkno), spinning (spinning cvičení) aj. V případě většiny jednotek anglického původu je angličtina primárním zdrojovým jazykem. Lze však zmínit i výrazy, které primárně nejsou anglické, jedná se např. o analytická adjektiva kešú (kešú oříšky) nebo khaki (khaki bunda), které angličtina přejala z indiánských jazyků. Do řady dalších jazyků však tyto analytické lexikální jednotky byly přejaty už z angličtiny.
Pozici tradičního zdrojového jazyka v případě většiny slovanských jazyků zaujímají klasické jazyky, tj. latina a řečtina. Souhrnně mezi českými analytickými adjektivy tzv. úzkého pojetí lze nalézt 15 výrazů řeckého a latinského původu, což odpovídá 10 % dokladového materiálu češtiny tzv. úzkého pojetí. Z latiny čeština přejala např. výrazy ex offo (advokát ex offo), in memoriam (cena in memoriam), persona non grata (diplomat
130
persona non grata) aj., z řečtiny např. názvy znaků řecké abecedy alfa (úhel alfa), beta (písmeno beta), gama {gama záření) aj.
Následující zdrojové jazyky analytických adjektiv, které se objevují v češtině, jsou reprezentovány třemi románskými jazyky, a sice francouzštinou, italštinou a španělštinou. Nejpočetnější zastoupení zaujímá francouzština, která představuje 8 % excerpovaného materiálu češtiny tzv. úzkého pojetí. Jedná se o analytická adjektiva blond (blond přeliv), bordó (bordó kalhoty), buklé (buklé koberec), dada (dada směr), froté (froté pyžamo), glazé (glazé rukavice), lila (lila mašle), manga (manga styl), pétanque (pétanque turnaj), šamoa (šamoa papír), taxi (tocz'služba) a travesty (travesty představení). Z uvedených příkladů vyplývá, že s výjimkou výrazu khaki, který je přejímkou z angličtiny, všechna analytická adjektiva označující barvy byla do češtiny přejata právě z francouzštiny. Italština je reprezentována šesti výrazy, což odpovídá 4 % excerpovaného materiálu češtiny tzv. úzkého pojetí. Italského původu jsou mezi českými analytickými adjektivy výrazy bianko (bianko směnka), brutto (brutto příjem), buffo (buffo tenor), forte (vitamin C forte), netto (netto příjem) a pizza (pizza rohlík). Španělština představuje 2 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v češtině, která jsou zastoupena třemi analytickými lexikálními jednotkami cargo (cargo kalhoty), gala (galavečer) a tanga (tanga plavky).
Poslední skupinu tvoří ostatní zdrojové jazyky, tj. japonština, čínština, němčina, arabština a polynéské jazyky, z nichž je každý zastoupen jedním analytickým adjektivem. Souhrnně tak představují 3 % všech českých analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. Z japonštiny přejala čeština analytické adjektivum karaoke (karaoke bar), z čínštiny tai-či (tai-či cvičení), z němčiny výraz fajn (fajn den), z arabštiny výraz moka (moka šálek) a z polynéských jazyků analytickou lexikální jednotku tabu (téma tabu).
7.4 Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí
Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí jsou v češtině reprezentována 175 analytickými formanty, které souhrnně představují 53 % výchozího excerpovaného materiálu češtiny. Všechny analytické jednotky tohoto typu vystupují výhradně v prepozici vůči řídícímu substantivu, jelikož se jedná o formanty, které z grafického hlediska tvoří se substantivem jednočlenný výraz. Analytické formanty této skupiny mají z morfologického hlediska zpravidla charakter prefixoidů kořenového nebo prefixálního typu. Mezi excerpovanými formanty převažují jednotky řeckého a latinského původu, jsou zde však
131
zastoupeny i analytické formanty českého původu. Na příkladu dokladového materiálu jsme provedli sémantickou, strukturní a etymologickou analýzu (viz kap. 7.4.1, 7.4.2, 7.4.3).
7.4.1 Sémantická analýza
Ze sémantického hlediska tvoří analytická adjektiva tzv. širokého pojetí vyexcerpovaná z českých zdrojů velmi různorodou skupinu formantů. Rada výrazů je polysémantických, proto jejich začlenění do konkrétní sémantické skupiny bylo obtížné. Definovali jsme osm sémantických okruhů (formanty vědecko-technické a průmyslové oblasti, formanty označující míru nebo stupeň vlastnosti, popř. bližší specifikaci objektu či jevu, formanty související s ekonomikou, dopravou, člověkem a jeho činností, formanty mající souvislost s přírodou a přírodními jevy, formanty z oblasti medicíny, formanty označující matematicko-fyzikální veličiny, formanty z oblasti sportu a kultury a formanty definující národní specifikaci), do kterých jsme začlenili všech 175 analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině.
Kvantitativně nej početnější skupiny v rámci sémantické analýzy tvoří formanty vědecko-technické a průmyslové oblasti (44) a formanty označující míru nebo stupeň vlastnosti, popř. bližší specifikaci objektu či jevu (40). Za početně obsáhlejší skupiny lze rovněž považovat sémantickou skupinu slov tvořenou formanty souvisejícími s ekonomikou, dopravou, člověkem a jeho činností (29) a sémantickou skupinu slov s formanty majícími souvislost s přírodou a přírodními jevy (23). K již méně početným skupinám náleží formanty z oblasti medicíny (19) a formanty označující matematicko-fyzikální veličiny (13). Početně nej menšími skupinami jsou skupiny slov tvořené formanty z oblasti sportu a kultury (5) a slov s formanty definujícími národní specifikaci (2). Procentuální rozložení skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí ze sémantického hlediska přináší graf č. 18.
■ Věda, technika a průmysl
B Národní specifikace (1 %)
Graf č. 18: Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině
132
Sémantická skupina analytických adjektiv z oblasti vědy, techniky a průmyslu
představuje 25 % dokladového materiálu češtiny tzv. širokého pojetí, čímž ji lze považovat za nej početnější. V této skupině dominují především analytické formanty řeckého a latinského původu, např. amino... (ammokyselina), centri... (centrifuga), energo... (energovegion), epi... (epifauna), fero... (/eroelektřina), nitro... (mVroskupina), poro... (parovexie), petro... (petwchemik), pneumo... (pneumotachogvaf), rádio... (raJzomechanika) aj. Tematicky jsou řecko-latinské formanty produktivní v oblasti terminologie vědeckých oborů jako např. fyzika, chemie či informatika. Vedle řecko-latinských termínových komponentů však tato skupina obsahuje i kódové determinanty utvořené od výrazů anglického původu jako např. e-... (e-vyučování), i-... (z-reklama) a m-... (m-byznys). Tato sémantická skupina obsahuje celkem 44 analytických adjektiv67.
V pořadí druhou nej početnější tematickou skupinu tvoří analytická adjektiva, která svoji sémantikou vyjadřují míru nebo stupeň vlastnosti, popř. bližší specifikaci objektu či jevu. Výrazy tohoto typu představují 23 % dokladového materiálu češtiny tzv. širokého pojetí a převažují mezi nimi analytické formanty cizího původu, např. extra... (extrathda), kvazi... (kvazi:částice), mega... (megaey oXuce), semi... (semztrajler), ultra... (a/řramikroskop) aj., jen několik málo jednotek je domácího původu, např. lži... (/i/demokracie), malo... (maloobchod), samo... (samospád), vele... (velekněz) nebo velko... (veZ/coodběratel). Tato sémantická skupina obsahuje celkem 40 analytických adjektiv68.
Sémantická skupina, do které byly začleněny analytické formanty týkající se ekonomiky, dopravy a člověka a jeho činnosti, tvoří souhrnně 17 % excerpovaných jednotek češtiny tzv. širokého pojetí. Analytické formanty této tematické skupiny jsou poměrně různorodé, do oblasti ekonomiky a dopravy je možné zařadit např. formanty euro... (earoskepticizmus), info... (m/oservis), logo... (logotyp), moto... (motoopravna) nebo ex... (exministr), dominantní však jsou jednotky související s člověkem a jeho činností, např. antropo... (antroposociologie), blaho... (blahopřání), cizo... (cizozemec), dobro... (dobro-
Amino..., ctrcheo..., audio..., baro... I bary..., baty... I bato..., centri..., cyklo..., deo..., digi..., e-..., echo..., elektro..., energo..., epi... ,fero... ,/óno... ,/óto..., gazo..., chemo..., chloro..., chromo..., chrono..., i-..., infra..., izo..., kyber..., m-..., magneto..., nitro..., paro..., peta..., petro..., pneumo..., radio..., seizmo..., speleo..., stereo..., techno..., tele..., termo..., turbo..., vakuum..., vibro..., video....
68 Anti..., arci..., endo..., eu..., extra..., hetero..., homo..., hyper..., hypo..., inter..., kontra..., kvazi..., lži..., makro..., malo..., maxi..., mega..., meta..., mezo..., mini..., mono..., multi..., peri..., poly..., post..., pre..., proto..., pseudo..., samo..., semi..., stěno..., sub..., super..., trans..., ultra..., uni..., vele..., velko..., vice..., vnitro....
133
činnost) nebo pravo... (pravomoc). Tato sémantická skupina obsahuje celkem 29 analytických adjektiv69.
Analytické formanty mající tematickou souvislost s oblastí přírody a přírodních jevů
představují 13 % všech analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině. Jelikož se jedná zvětší části o přejímky z řečtiny a latiny, obdobně jako v ruštině jsou zde zastoupena analytická adjektiva související s vodou, např. akva... (a/craterárium), hydro... (hydrogen-nerátor), hygro... (hygrometr), nebo s mimozemským prostorem, např. astro... (astronavi-gace), helio... (/ze/zoenergetika), kosmo... (kosmochemie). Tato sémantická skupina obsahuje
70
celkem 23 analytických adjektiv .
Sémantická skupina obsahující analytické formanty z oblasti medicíny je v korpusu českých analytických adjektiv tzv. širokého pojetí zastoupena 11 % jednotek. Všechny analytické jednotky této tematické skupiny jsou řeckého a latinského původu, např. angio... (angioblastom), bakterio... (bakterioterapie), kardio... (/Wdzostimulátor), neuro... (neuropvo-téza), psycho... (psyc/zomotorika) aj., pouze analytický formant krve... (/crvežíznivost) představuje výraz domácího původu. Tato sémantická skupina obsahuje celkem 19 analytických
71
adjektiv .
Ostatní sémantické skupiny jsou procentuálně zastoupeny spíše okrajově, všechny se již nacházejí pod desetiprocentní hranicí. Sémantická skupina sdružující analytické formanty označující matematicko-fyzikální veličiny je v dokladovém materiálu zastoupena 7 % všech analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině, což odpovídá 13 jednotkám: deci... (decilitv), deka... (dekagvam), giga... (gigahertz), hekto... (hektolitr), hexa... (hexagvam), kilo... (kilometr), mikro... (mikrometr), mi li... (mililitr), nono... (nanometr), penta... (pentametr), piko... (pz/covteřina), tera... (řerabyte), tetra... (tetrametr). Analytická adjektiva z oblasti sportu a kultury představují 3 % excerpovaného materiálu češtiny tzv. širokého pojetí, což odpovídá pěti jednotkám: kino... (/aVzoautomat), knih(o)... (knihtisk), krimi... (/cnmzkomedie), neo... (řzeorenesance) a retro... (rezroseriál). Poslední sémantická skupina je tvořena analytickými adjektivy definující svoji sémantikou jistou národní specifikaci, jedná se o dvě analytické jednotky afro... I Ajro... (A/roameričan) a anglo... (angloíobie), které tvoří 1 % dokladového materiálu češtiny tzv. širokého pojetí.
69 Antropo..., auto..., biblio..., blaho..., cizo..., dobro..., etno..., euro..., ex..., holo..., hrůzo..., idio..., info..., jino..., kráso..., leto..., logo..., monstr..., moto..., narko..., nato..., paleo..., pan..., porno..., pravo..., profi..., teen... I teens..., tělo..., xeno....
10 Aero..., agro..., akva..., astro..., bio..., cyto..., dendro..., dřevo..., eko..., geo..., helio..., herma..., hydro..., hygro..., ichtio..., kosmo..., krypto..., meteo...,přírodo..., seleno..., strato..., vzducho..., zoo....
11 Angio..., bakterio..., balneo..., dia..., farmako..., gastro..., herno..., imuno..., kardio..., krve..., kryo..., lymfo..., nefro..., neuro..., organo..., orto..., osteo...,psycho..., rentgeno....
134
7.4.2 Strukturní analýza
V rámci strukturní analýzy zkoumáme analytická adjektiva tzv. širokého pojetí v češtině z hlediska jejich pozice (viz kap. 7.4.2.1) a způsobu připojení (viz kap. 7.4.2.2) k řídícímu výrazu, pozornost je věnována také počtu komponentů konstituujících analytické adjektivum, tj. kvantitativnímu aspektu (viz kap. 7.4.2.3). Obecně lze říci, že z pohledu struktury představují česká analytická adjektiva tzv. širokého pojetí jednočlenné lexikální jednotky, obdobný charakter prepozitivních analytických formantů převládá rovněž v ruštině i polštině.
7.4.2.1 Poziční aspekt
Z pozičního hlediska je pozornost věnována lokaci analytického adjektiva vůči řídícímu substantivu nebo adjektivu. V češtině je situace v tomto směru zcela totožná se situací v ruštině, tzn. všechny excerpované analytické formanty jsou lokalizovány výhradně do prepozice. S připojeným substantivem následně vytvářejí analytické konstrukce, např. amino... (ammokyselina), bio... (bio-kosmetika), euro... (earodotace), foto... (fotobuňka), hekto... (hektolitr), imuno... (zmtmotransfuze), kvazi... (/crazzcástice), moto... (motocyklista), neuro... (neuro-protéza), turbo... (turboagregáť) aj. Procentuální zobrazení pozičního aspektu analytických formantů přináší graf č. 19. Graf č. 19: Poziční aspekt analytických adjektiv
tzv. širokého pojetí v češtině
7.4.2.2 Konektivní aspekt
Z konektivního hlediska jsme se v případě analytických adjektiv tzv. širokého pojetí zaměřili na způsob připojení prepozitivní analytické jednotky k řídícímu výrazu. Na základě provedené analýzy jsme dospěli k závěru, že většina prepozitivních analytických formantů je v češtině připojena k substantivu či adjektivu pomocí prostého přimykání, pouze okrajové procento jednotek je připojováno pomocí spojovníku.
Z celkového počtu 175 českých analytických adjektiv tzv. širokého pojetí je 98 % analytických formantů připojeno v rámci analytické konstrukce k řídícímu substantivu
■ Analytická adjektiva v prepozici (100 %)
■ Analytická adjektiva v postpozici (0 %)
135
pomocí přimykání. Tomuto procentnímu údaji odpovídají 172 jednotky, např. archeo... (archeopavk < archeo + park), eko... (e/coturistika < eko + turistika), extra... (extraliga < extra + liga), gastro... (gastro tonikum < gastro + tonikum), helio... (/ze/zoenergetika < helio + energetika), infra... (z>z/rapaprsek < infra + paprsek),   kino...    (kino automat    < kino
I Grafický zápis přimykáním (98 %)
■ Grafický zápis pomocí spojovníku (2 %)
Graf č. 20: Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině
+ automat), lymfo... (lymfouzlina < lymfo + uzlina), retro... (retroseúál < retro + seriál), velko... (veZ/coknížectví < velko + knížectví) aj. Pouhé 2 % všech analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině tvoří analytické formanty, které jsou připojeny k řídícímu substantivu pomocí spojovníku. Jedná se o analytické formanty e-..., i-... a m-..., které představují de facto kódové determinanty v podobě iniciálové zkratky českého adjektiva odvozeného primárně od výrazu přejatého z angličtiny, tj. e-... < elektronický (e-cigareta, e-kniha, e-podpis), i-... < internetový (z-noviny, z-kavárna, z-zóna), m-... < mobilní (m-bankovnictví, m-byznys, m-komerce). Procentuálně je konektivní aspekt analytických jednotek vyjádřen grafem č. 20.
7.4.2.3 Kvantitativní aspekt
Z kvantitativního hlediska zkoumáme v rámci strukturní analýzy počet komponentů, jimiž jsou analytická adjektiva tvořena. Pokud jde o česká analytická adjektiva tzv. širokého pojetí je situace jednoznačná, všechny námi
zkoumané analytické formanty jsou tvořeny jedním komponentem, tzn. ve všech případech se jedná o jednočlenné výrazy, např. auto... (autoservis), centri... (centrifuga), dendro... (dendrometúe), elektro... (e/e/czrospotřebič), extra...   (extrasystola),
ichtio... (ichtiografie), kosmo... (kosmowi-ze), meteo... (meteoservis), paro... (parove-
■ Jednokomponentní analytická adjektiva (100 %)
h Vícekomponentní analytická adjektiva (0 %)
Graf č. 21: Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině
xie), semi... (semzvokál) aj. Procentuální vyjádření kvantitativního hlediska přináší graf č. 21.
136
7.4.3 Etymologická analýza
V rámci této kapitoly jsme provedli analýzu na dokladovém materiálu analytických adjektiv tzv. širokého pojetí vyexcerpovaných z českých zdroju. Výstupem analýzy je vymezení pěti skupin analytických adjektiv podle příslušnosti k jistému zdrojovému jazyku. Tyto skupiny jsou tvořeny klasickými jazyky, tj. latinou a řečtinou, dále češtinou, angličtinou, francouzštinou a němčinou. Procentuální zastoupení analytických formantů podle provedené analýzy přináší graf č. 22.
Nej početnější   skupinu   v rámci
I Latina a řečtina (80 %)
provedené  analýzy  představují klasické
jazyky, tj. latina a řečtina. Ve srovnání |   ^ ^   ■čeština(i4%)
s analytickými adjektivy tzv. úzkého pojetí, kde je výrazná dominance angličtiny jako zdrojového jazyka, zaujímají v češtině mezi analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí výrazně   dominantní   postavení naopak
■ Angličtina (4%)
■ Francouzština (1 %) B Němčina (1 %)
klasické jazyky. Recko-latinské analytické   Graf č. 22: Rozložení jazykových skupin analytických
adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině
formanty představují na základě provedené
analýzy 80 % všech analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině, což odpovídá 140 jednotkám. V rámci skupiny výpůjček z klasických jazyků výrazně převažují analytické formanty řeckého původu (101 jednotka, tj. 58 % dokladového materiálu češtiny tzv. širokého pojetí) nad formanty latinského původu (39 jednotek, tj. 22 % dokladového materiálu češtiny tzv. širokého pojetí). Příkladem analytických adjektiv řeckého původu mohou být např. jednotky agro... (agroturistika), bakterio... (bakteriotevapie), echo... (ec/zolokace), fono... (/břzoamatér), hetero... (heterogameta), izo... (zzocentrum), krypto... (/cryprodeprese), mono... (monočlänek),peri... (periforma), termo... (termodynamika) aj., latinského původu jsou např. analytické formanty akva... (a/craplaning), dendro... (dendrometúe), imuno... (z'mtmoglobulin), infra... (z>z/razáření), kontra... (/omrrarozvědka), krimi... (krimiňlm), lymfa... (Zym/buzlina), multi... (ma/řzprocesor), rádio... (radioaktivita), strato... (stratosféra) aj.
Druhou nejpočetnější skupinu, avšak již s výrazným odstupem od skupiny předchozí, tvoří analytická adjektiva domácího původu. Jedná se de facto o prefixoidy kořenového typu vzniklé odvozením od substantivního nebo adjektivního základu, které se pomocí interfixu připojují k řídícímu výrazu a vytváří analytickou konstrukci. Tohoto typu analytická adjektiva jsou reprezentována 24 analytickými formanty, což představuje 14 % všech analytických
137
adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině. Jedná se o analytické jednotky jako např. cizo... (cizoložník), dřevo... (í/řevomorka), kilo... (Mometrovník), knih(o)... (fcm/zcentrum), krve... (fcrvelačnost), přírodo... (přírodovědec), tělo... (tělovýchova), vele... (veletok), velko... (ve/fcostatkář), vzducho... (vzducholodí) aj.
Ostatní tři zdrojové jazyky, tj. angličtina, francouzština a němčina, zaujímají okrajové postavení, všechny se počtem svých jednotek nacházejí pod pětiprocentní hranicí. Angličtina tvoří 4 % dokladového materiálu češtiny tzv. širokého pojetí a je reprezentována analytickými jednotkami jako např. digi... (digizóna), e-... (e-publicistika), i-... (/-komerce), m-... (m-ban-kovnictví), techno... (technoxytmxxs) aj. Francouzština a němčina zaujímají shodně 1 % excerpovaných jednotek češtiny tzv. širokého pojetí, přičemž francouzština je zastoupena dvěma jednotkami magneto... (magnetodioda) a monstr... (monstrkoncevt), němčina jedním analytickým formantem rentgeno... (rentgenotevapie).
138
8 ANALYTICKÁ ADJEKTIVA V POLŠTINĚ
Analytická adjektiva zaujímají v gramatickém systému polštiny, obdobně jako v češtině, okrajovou pozici. V předních gramatických příručkách jsou představena velmi stručnou definicí spolu s uvedením několika mála příkladů (viz kap. 3.5). V polštině je pro jednotky tohoto typu souhrnně užíván termín przymiotnik nieodmienny, tj. nesklonné adjektivum. V souladu s terminologickou nominací, kterou jsme nastínili výše, budeme i v případě polských nesklonných adjektiv používat jednotný termín, tj. analytické adjektivum. I v případě polských lexikálních jednotek tohoto typu rozumíme pod pojmem analytický výraz, který je svou morfologicky-lexikální povahou neohebný, neměnný či nesklonný.
8.1 Charakteristika analytických adjektiv v polštině
V souladu s demokratizačními, internacionalizačními či globalizačními tendencemi v současných slovanských jazycích tvoří analytická adjektiva v polštině postupně se rozrůstající skupinu lexikálních jednotek, z nichž většinu lze označit za přejaté výrazy, např. art moderně (sztuka art moderně), biznes (biznesplan), marengo (sweter marengo), play-off (systém gry play-off), wideo I video (kaseta wideo I filmy video) aj., některé jsou však domácího původu a náleží k vrstvě nespisovného jazyka, např. cacy (staruszek cacy), spoko (spoko pýtanie) aj. Výrazy tohoto typu disponují výhradně jedním tvarem a nejčastěji plní po vzoru adjektiv atributivní funkci, např. art moderně design, biznesplan, kolor marengo, faza play-off, sprzet wideo.
Obdobně jako v ruštině nebo češtině, i v polštině se vyskytují analytická adjektiva mající formálně charakter buď samostatné lexikální jednotky, např. blond (wlosy blond), country (muzyka country), lilaróž (kolor lilaróž), netto (waga netto), safari (sukienka safari) aj., anebo vystupují v podobě prepozitivního analytického formantu, jenž spolu s následujícím řídícím substantivem tvoří složený analytický výraz, např. auto... (autoka-rawan), helio... (/ze/zograwiura), galwano... (galwanoplastyka), organo... (organopvepavat), rádio... (raJzosluchacz) aj.
Z polských lexikografických pramenů, s nimiž jsme pracovali (viz kap. 5, resp. 5.1.3), jsme vyexcerpovali celkem 304 jednotek, které svým charakterem odpovídají našemu pojetí analytických adjektiv. V případě všech analytických adjektiv dokladového materiálu vyexcerpovaného z polských zdrojů jsme provedli primární dichotomickou klasifikaci, při níž
139
jsme definovali dvě základní skupiny, tj. analytická adjektiva tzv. úzkého a širokého pojetí. Polská analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí jsou v našem korpusu reprezentována 131 výrazy, což představuje 43 % polského dokladového materiálu. Jedná se např. o analytická adjektiva typu a capella {a capella zespól), bantu (j^zyk bantu), bikini (sukienka bikini), ekstra (uslugi ekstra), gratis (przejazd gratis), instant (produkt spožywczy instant), khaki (spodnie khaki), online (tryb pracy online), prima {prima dworzec), spa (spa hotel), trendy (spodnie trendy) aj. Početnější skupinu představují analytická adjektiva tzv. širokého pojetí, která jsou reprezentována 173 analytickými formanty, což představuje 57 % polského dokladového materiálu. Jako příklad těchto
jednotek lze uvést formanty antropo... (antropotechnik), biblio... (biblioterapeuta), cyklo... (cy/c/opropan), echo... (ec/zoaparat), gazo... (gazogenerator), jodo... (jodowo-dór), meteo... (meřeonawigacja), petro... (peřrochemikalia), prawo... (prawoznaw-stwo), trans... (zrařzsmigracja) aj. Rozložení analytických adjektiv tzv. úzkého a širokého pojetí v polštině přináší graf č. 23.
■ Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí (43 %)
h Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí (57 %)
Graf č. 23: Rozložení analytických adjektiv v polštině
Z kvantitativního hlediska je počet analytických adjektiv v polštině přibližně třikrát menší než v ruštině (dokladový materiál ruštiny čítá 842 jednotek). Tento fakt může znamenat, že polština, obdobně jako i čeština, náleží k výrazně flektivním slovanským jazykům, v kterých se analytické a aglutinační tendence tak silně neprojevují. Pokud srovnáme analytická adjektiva v češtině a polštině z kvantitativního hlediska, lze dospět k závěru, že oba jazyky disponují přibližně stejným počtem jednotek (dokladový materiál polštiny činí 304 jednotek, dokladový materiál češtiny - 326 jednotek).
8.2 Morfologicko-lexikální analýza analytických adjektiv v polštině
V rámci morfologicko-lexikální klasifikace analytických adjektiv v polštině jsme věnovali pozornost analytickým adjektivům z hlediska jejich tzv. úzkého a širokého pojetí. Zvláštní pozornost je věnována analytickým adjektivům tzv. širokého pojetí, u nichž se zaměřujeme na prefixoidy dvou typů, tj. kořenového a prefixálního.
Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí jsou v polštině zastoupena převážně přejatými lexikálními jednotkami, které představují většinu jednotek této skupiny. Lexikální
140
jednotky tohoto typu netvoří ve spojení s řídícím substantivem jednočlenný výraz, jedná se o analytická adjektiva, která vystupují zcela samostatně, a to buď vprepozici, anebo postpozici. Analytické adjektivum však vždy plní atributivní funkci, např. beta (promienie beta), bordo (kolor bordo), brutto (waga brutto), fair play (gra fair play), yacht (yacht club) aj. Z morfologického hlediska představují všechna tato analytická adjektiva neohebné, tj. analytické jednotky, které si zachovávají vůči svému řídícímu substantivu či adjektivu stálou neměnnost, nepodléhají tedy flexi.
Ve skupině polských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí lze však zmínit i výrazy, které rovněž vůči svému řídícímu výrazu zachovávají z morfologického hlediska neohebnost, avšak již nevystupují jako samostatné lexikální jednotky. Obdobně jako v ruštině nebo češtině se jedná o analytické formanty, které zaujímají výhradně prepozitivní lokaci a tvoří ve spojení s řídící lexikální jednotkou analytickou konstrukci. V případě analytických adjektiv této skupiny se jedná o výrazy, které mohou vystupovat v rámci analytických konstrukcí i jako samostatné lexikální jednotky, i jako prepozitivní analytické formanty, např. biznes (biznes class / biznespaxtnex).
Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí jsou na příkladu polského excerpovaného materiálu zastoupena sublexikálními komponenty, které jsou lokalizovány výhradně v prepozici vůči řídícímu výrazu. Tyto prepozitivní analytické formanty jsou reprezentovány jak internacionálními jednotkami, tak jednotkami domácího původu. Z morfologického hlediska se jedná o morfémy nevyhraněného, popř. přechodného typu nazývané v odborné literatuře jako prefixoidy. Podobně jako v případě ruštiny a češtiny, i mezi polskými analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí lze klasifikovat prefixoidy kořenového typu a prefixoidy prefixálního typu. Prefixoidy kořenového typu představují jednotky blízké kořenným morfémům, prefixoidy prefixálního typu jsou svým morfematickým charakterem blízké prefixům.
Mezi analytickými formanty cizího původu lze na základě dokladového materiálu definovat oba typy prefixoidů, tj. prefixoidy kořenového i prefixálního typu. Prefixoidy kořenového typu jsou zastoupeny zejména řecko-latinskými prepozitivní mi formanty, které v analytických konstrukcích plní atributivní funkci. Tyto jednotky jsou řazeny k výrazně produktivním analytickým determinantům nejen v polštině, ale i v ruštině a češtině. Na základě dokladového materiálu polštiny lze jako příklady uvést analytické formanty typu akwa... (afcwakultura), bakterio... (bakterioskopia), cyklo... (cy fc/oergometr), ergo... (ergoterapia), herno... (/zemoaglutynacja), kosmo... (kosmopolityzm), orto... (ortogeneza), petro... (peřrochemik), rentgeno... (rentgenotechnik),wibro... (wibromlot) aj.
141
Vedle prefixoidů kořenového typu nacházíme v polštině mezi analytickými formanty cizího původu rovněž prefixoidy prefixálního typu, které také lze zařadit k produktivním slovotvorným jednotkám, zejména v oblasti odborné terminologie. Tyto analytické formanty řídící výraz jakostně či kvantitativně blíže specifikují. Dokladový materiál uvádí příklady jako arey... (arcyksiejžniczka), giga... (gigakaloúa), hipo... (/zzpofunkeja), makro... (makro-ezajsteezka), mega... (megaewolucja), mikro... (mz/cromodelarz), multi... (ma/rzmilioner), poli... (poliíomcznoší),post... (poířkolonializm), ultra... (a/řrademokrata) aj.
Mezi analytickými formanty domácího původu vyčleňujeme na základě excerpovaného materiálu polštiny prefixoidy kořenového typu představující analytický formant, který je utvořen od substantívni ho nebo adjektivního základu, např. calo... (cafosemestralny), cieplo... (c/ep/okrwisty), dobro... (dozVoczynnošc), drzewo... (drzewo-znawstwo), krásno... (krasnoludek), krwio... (krwioževczošč), lodo... (zWolamacz), prawo... (praworzadnošc), šniego... (šniegoladowarka), wodo... (wodociagowiec) aj. Tyto analytické jednotky se v polštině aktivně účastní slovotvorného procesu, resp. dochází k připojení k řídící lexikální jednotce, nejčastěji v podobě substantiva nebo adjektiva, čímž vznikají analytické konstrukce. Ze strukturního hlediska je v případě analytických konstrukcí s domácími prefixoidy kořenového typu prepozitivní analytický formant neměnný, ohýbá se pouze koncovka řídícího substantiva nebo adjektiva.
8.3 Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí
Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí představují v porovnání s analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí menší část, na příkladu dokladového materiálu polštiny jsou zastoupena 131 analytickými adjektivy, což odpovídá 43 % jednotek. Jedná se převážně
0 samostatně vystupující lexikální jednotky, které plní vůči svému řídícímu výrazu atributivní funkci a lokačně jsou umístěny do postpozice, avšak v některých případech mohou mít
1 prepozitivní lokaci. Většina analytických adjektiv této skupiny je tvořena přejatými lexikálními jednotkami, které si zachovávají svou neohebnost. V případě všech jednotek excerpovaného materiálu byly provedeny tři stěžejní analýzy, tj. sémantická, strukturní a etymologická (viz kap. 8.3.1, 8.3.2, 8.3.3), které představují hlavní výstup této kapitoly.
142
8.3.1 Sémantická analýza
Ze sémantického hlediska jsou analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí tvořena lexikálními jednotkami různých tematických oblastí. Na základě provedené analýzy jsme vytvořili deset hlavních sémantických skupin (vědecko-technické termíny, výrazy vyjadřující jakost či bližší specifikaci, názvy barev, hudební termíny, kulturní termíny, termíny z oblasti ekonomiky a dopravy, módy, sportovní a gastronomické termíny, názvy jazyků). Stranou těchto desíti sémantických skupin stojí navíc skupina, která obsahuje výrazy, jež nebylo možné zařadit do výše představených tematických okruhů. V této poslední skupině se nachází poměrně vysoký počet výrazů, které lexikografické prameny odkazují zpravidla k rovině nespisovného jazyka.
Z kvantitativního pohledu jsou nejpočetnější skupiny výrazů reprezentovány vědeckotechnickými termíny (22), výrazy vyjadřující jakost či bližší specifikaci objektu (18) a výrazy označující barvy (18). Další skupiny jsou tvořeny hudebními termíny (14), termíny z oblasti kultury (9), ekonomickými a dopravními termíny (8), termíny z oblasti módy (7) a termíny z oblasti sportu (6). Již méně početné sémantické skupiny vycházející z excerpovaného materiálu představují gastronomické termíny (4) a výrazy označující názvy jazyků (2). Stranou stojí skupina s termíny nezačleněnými do výše představených tematických skupin. Tato    skupina (ostatní
termíny) je však poměrově vůči hlavním sémantickým skupinám značně početná (23), jelikož sdružuje především analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí, která jsou řazena k nespisovnému lexiku. Procentuální rozložení
■ Věda a technika (17%)
■ Jakostní výrazy (14 %) a Barvy (14 %)
■ Hudba (11%)
■ Kultura (7 %)
■ Ekonomika a doprava (6 %) a Móda (6 %)
h Sport (5%)
Gastronomie (3 %) h Jazyky a národy (2 %) h Ostatní termíny (15 %)
Graf č. 24: Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině
představených sémantických skupin přináší graf č. 24.
Kvantitativně nejpočetnější sémantickou skupinu tvoří analytická adjektiva v podobě vědecko-technických termínů. Tyto výrazy jsou zastoupeny v našem dokladovém materiálu 22 jednotkami, což odpovídá 17 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině. Ze strukturního hlediska zaujímají dominantní postavení kódové determinanty přejaté z angličtiny, např. DVD (plyta DVD), IT (specialista IT), MMS (usluga MMS), SMS (usluga
143
SMS), TV (program TV) aj., objevují se zde ovšem i výrazy řeckého původu alfa (czajsteczki alfa), beta (promieniowanie beta), gamma (promieniowanie gamma) v různých podobách svého grafického zápisu, obdobně jako je tomu v ruštině i češtině. Tato sémantická skupina
72
obsahuje celkem 22 analytických adjektiv .
Druhou nejpočetnější sémantickou skupinu analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině tvoří s celkovým počtem 18 jednotek výrazy vyjadřující jakost či bližší specifikaci objektu, shodný počet jednotek obsahuje i tematická skupina znamenající názvy barev. Skupina výrazů vyjadřující jakost či bližší specifikaci objektu je tvořena zvětší části přejatými výrazy, které svoji sémantikou blíže specifikují předmět, objekt či jev popsaný řídícím výrazem, nejčastěji substantivem nebo adjektivem. K analytickým adjektivům tohoto typu lze zařadit např. výrazy jako ekstra (koncert ekstra), forte (witamina C forte), kombi I combi (opel combi), non stop (jazda non stop), sexy {sexy sukienka) aj. Tato skupina
73
představuje 14 % excerpovaného materiálu polštiny tzv. úzkého pojetí .
Stejně početnou tematickou skupinu tvoří výrazy označující názvy barev, tyto jednotky zaujímají rovněž 14 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině. K této skupině výrazů náleží analytická adjektiva typu bež (suknia bez), blond (warkocz blond), bordo (žakiet bordo), indygo (kolor indygo), khaki (spodnie khaki) aj. V rámci této sémantické skupiny lze vydělit specifickou tematickou skupinu, která obsahuje osm lexikálních jednotek, které slouží k označení barev v karetní hře. V polštině se výrazy karo (karta koloru karo), kier (karta koloru kier), pik (karta koloru pik) a trefí (karta koloru trefí) řadí výhradně k neohebným tvarům. Výrazy czerwieň (karta koloru czerwieň), dzwonek (karta koloru dzwonek), wino (karta koloru wino) a žolqdz (karta koloru žolqdz) jsou primárně ohebné, avšak pokud jsou užity ve smyslu označení barvy při karetní hře, neohýbají se a zůstávají neměnné, proto je v tomto kontextu lze zařadit mezi analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí. Souhrnně tato sémantická skupina obsahuje 18 analytických adjektiv74.
Další sémantická skupina je reprezentována termíny z oblasti hudby, které zaujímají 11% dokladového materiálu polštiny tzv. úzkého pojetí. Většina analytických adjektiv této tematické oblasti jsou výrazy přejaté z angličtiny, např. country (muzyka country), disco
Alfa, audio-video I audio-wideo, beta, CD, demo, DVD, EKG, gamma, hi-fi, in folio, in vitro, IT, kompakt, MMS, MP3, offline, online, PC, SMS, TV, VCD, VRC.
73 Constans, ekstra, fest, forte, in minus, in plus, in spe, kombi I combi, koszer, mat, metalik I metalic, non stop, prima sort, serio, sexy, solo, top, wnieboglosy.
74 Bez, blond, bordo, ciemnoblond, czerwieň, dzwonek, indygo, karo, khaki, kier, lila, lilaróž, marengo, pik, rudoblond, trefí, wino, žolqdz.
144
(nagranie disco), funky (muzyka Junky), punk (ruch punk), reggae (rytm reggae). Tato
75
sémantická skupina obsahuje 14 analytických adjektiv .
Následující sémantické skupiny jsou tvořeny již menším počtem analytických adjektiv. Termíny z oblasti kultury zaujímají 7 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině, což odpovídá devíti analytickým jednotkám: art injormel (sztuka art injormel), art moderně {art moderně design), art nouveau (styl art nouveau), biedermeier (styl biedermeier), bujjo (bujfo tenor), dada (pokolenie dada), Jantasy (literatura Jantasy), rokoko (styl rokoko), science Jiction I sci-Ji {science Jiction I sci-Ji utwór literacki). Skupina ekonomických a dopravních termínů představuje 6 % dokladového materiálu polštiny tzv. úzkého pojetí, tj. souhrnně osm analytických jednotek. Sedm z nich lze zařadit k ekonomickým termínům: biznes {biznes oferta), brutto (wynagrodzenie brutto), Jair trade (kawa Jair trade), gratis (bilet gratis), in blanco (weksel in blanco), netto (wynagrodzenie netto), poste restante (list poste restante), jeden termín náleží k dopravní problematice. Jedná se o anglický výraz open, který vystupuje v podobě analytického adjektiva v analytických konstrukcích typu bilet open. Taková konstrukce označuje typ cestovního dokladu, pomocí něhož je možné cestovat i na zpáteční cestu bez dopředu blíže specifikovaného dne návratu. Termíny z oblasti módy jsou v korpusu polských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí zastoupeny 6 % jednotek, tj. sedmi výrazy: bikini (sukienka bikini), bouclé (przeza bouclé), frotté (recznik frotté), nonajron I non-iron (koszula nonajron I non-iron), polo (koszulka polo), sajari (styl sajari), toples I topless (stroj toples I topless). Sportovní termíny zaujímají 5 % dokladového materiálu polštiny tzv. úzkého pojetí, což odpovídá šesti analytickým jednotkám: Jair play (zachowanie Jair play), yacht I jacht (yacht club / jachtklub), play-oJJ (fazaplay-oJJ), spa (spa masáž), wellness (uslugi wellness) a wzwyž (skok wzwyž).
Procentuálně okrajovou pozici představují v polštině dvě poslední sémantické skupiny, resp. skupina gastronomických termínů a výrazy označující názvy jazyků. Gastronomické termíny představují 3 % polského dokladového materiálu tzv. úzkého pojetí a jsou reprezentovány čtymi jednotkami: GMO (produkty GMO), instatnt (produkty spožywcze instant), purée I piure (ziemniaki purée) a sauté (karp sauté). Výrazy označující názvy jazyků tvoří 2 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině a jsou zastoupeny výrazy bantu (jezyk bantu) a mambwe (jezyk mambwe).
Stranou jsme ponechali výrazy, které nebyly ze sémantického hlediska zařazeny do výše představených tematických skupin, jedná se o tzv. ostatní termíny. Tato skupina
75 A capella, bis, country, disco, disco polo I discopolo, dur, folk, funky, gospel, moll, pop Ipop..., punk, reggae, soul.
145
je kvantitativně poměrně početná, představuje 15 % všech polských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí. Tak vysoké procento výrazů v této skupině je způsobeno především přítomností výrazů, které lexikografické prameny reflektují jako nespisovná slova. Nehledě na tuto charakteristiku, jedná se z našeho úhlu pohledu o analytická adjektiva, proto i tyto lexikální jednotky mají své místo v naší databázi. Tato skupina obsahuje celkem 23 výrazů76.
8.3.2 Strukturní analýza
V rámci strukturní analýzy analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí zkoumáme obdobně jako i v případě ruštiny a češtiny trojí aspekt, tj. pozornost je věnována pozičnímu aspektu (viz kap. 8.3.2.1), konektivnímu aspektu (viz kap. 8.3.2.2) a kvantitativnímu aspektu (viz kap. 8.3.2.3). Všechny dílčí analýzy jsou provedeny na dokladovém materiálu 131 analytických jednotek, které souhrnně reprezentují analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí v polštině.
8.3.2.1 Poziční aspekt
Z hlediska lokačního umístění analytického adjektiva vůči řídícímu substantivu popisujeme u analytických adjektiv v polštině prepozitivní a postpozitivní lokaci. Dokladový materiál potvrzuje, že v případě polských analytických adjektiv je situace ve srovnání s pozicí analytických jednotek v češtině zcela odlišná. Zatímco v češtině převládá prepozitivní lokace, v případě polských analytických jednotek je jasná dominance postpozitivního umístění analytických adjektiv vůči svému řídícímu výrazu. Odůvodnění lze shledávat v tradičním postpozitivním umístění většiny polských výrazů plnících atributivní funkci, např. aparát fotograficzny, krem nawilžajqcy, mysz komputerová, slownik frazeologiczny, uslugi finansowe aj. Tento model, kdy řídící výraz stojí v prepozici a výraz disponující atributivní funkcí v postpozici, převládá i u většiny analytických adjektiv excerpovaného materiálu.
Analýzou 131 analytických jednotek tzv. úzkého pojetí j sme dospěli k závěru, že 93 % z nich zaujímá v polštině zpravidla postpozitivní lokaci, což odpovídá 122 analytickým adjektivům. Jako příklad lze uvést analytická adjektiva art nouveau (sztuka art nouveau), bantu (j?zyk bantu), fair trade (sklep fair trade), GMO (produkty spožywcze GMO), IT (firma IT), khaki (kolor khaki), netto (waga netto), non-iron (koszula non-iron), TV (program
76 Aroma, atu, be, cacy, dobra, donikqd, fair, ful, git, in memoriam, jašnie, lego, na ful I na full, na maks I na maksa, okay I okej I OKI O. K., perfekt, prima, seks, spoko, šcichapek, tabu, trendy, znikqd.
146
TV), wellness & spa (hotel wellness & spa) aj. Zpravidla prepozitivní lokaci zaujímá v dokladovém materiálu 5 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině. Jedná se o analytická adjektiva aroma (aromaterapia), biznes (bizne splan), yacht I jacht (yacht club / jachtklub), pop (pop muzyka), seks (seksbomba) a sexy (sexy kobieta). Samostatně lze nahlížet na tři analytické jednotky řeckého
původu, tj. alfa, beta, gamma, které v analyzovaných příkladových konstrukcích vystupují jak v prepozici, tak postpozici: aZ/anumeryczny x czajstki alfa, beta-bloker x promienie beta, gamma-globulina x litera gamma. Tato analytická adjektiva představují 2 % excerpovaných jednotek tzv. úzkého pojetí v polštině. Procentuální znázornění pozičního aspektu analytických jednotek přináší graf č. 25.
■ Analytická adjektiva v postpozici (93 %)
■ Analytická adjektiva v prepozici (5 %)
h Analytická adjektiva v postpozici i prepozici (2 %)
Graf č. 25: Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině
8.3.2.2 Konektivní aspekt
Z konektivního hlediska je věnována pozornost způsobu připojení analytického adjektiva k řídícímu výrazu při jeho grafickém zápisu. Polská analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí jsou připojována k řídícímu členu buď zcela volně, tj. vystupují jako oddělené samostatné výrazy, anebo pomocí přimykání. Spojení analytického adjektiva a řídícího výrazu prostřednictvím prostého přimykání je však spíše ojedinělou záležitostí, v případě analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí výrazně dominuje varianta samostatného jednočlenného analytického výrazu.
Podrobnou analýzou jsme dospěli k závěru, že 123 analytických adjektiv, která představují 94 % dokladového materiálu polštiny v tzv. úzkém pojetí, vystupují vůči řídícímu výrazu jako samostatné lexikální jednotky, např. bikini (sukienka bikini), country (muzyka country), DVD (plyta DVD), lilaróz (kolor lilaróz), polo (blůzka polo) aj. Grafický zápis pomocí přimykání se vyskytuje v případě 6 % příkladů všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině, což odpovídá osmi analytickým adjektivům: alfa (alfaaktywuy), aroma (aromaterapia), beta (betatrou), biznes (biznespartner), gamma (gammagrafia), jacht (Jachtklub), pop (po/?artysta), seks (seksbomba). Je však nutné zmínit, že i když se většina z těchto analytických adjektiv primárně zapisuje pomocí prostého přimykání, ve značné míře
147
se rovněž vyskytují podoby grafického zápisu daného analytického adjektiva v podobě jednočlenné lexikální jednotky, např. biznes oferta, pop muzyka, yacht club aj.
Jisté specifikum představují dvě analytické jednotky, a sice výrazy beta a gamma, které jsou v případě grafického zápisu pomocí přimykání připojeny k řídícímu výrazu pomocí spojovníku, např. beta-blokev, beta-karoten, beta-testev, gamma-globulina.  Procentuální vyjádření
B Grafický zápis samostatně (94 %)
h Grafický zápis přimykáním (6 %)
konektivního aspektu analytických adj ektiv Graf č 26. Konektivní aspekt analytických adjektiv j e vyj ádřeno grafem č. 26. tzv-uzkého P0->etí v Polštině
8.3.2.3 Kvantitativní aspekt
Z kvantitativního hlediska byla věnována pozornost počtu komponentů, které konstituují analytická adjektiva dokladového materiálu polštiny. Analyzované lexikální jednotky jsou tvořeny buď jedním, anebo dvěma komponenty.
Většina výrazů dokladového materiálu je představena jednokomponentními lexikálními jednotkami. Analytická adjektiva skládající se z jednoho výrazu představují 82 % excerpovaných jednotek polštiny v tzv. úzkém pojetí, což odpovídá 107 jednotkám, např. bež (suknia bež), dada (styl dada), dur (skala muzyczna dur), fest (fest chlopak), gospel (styl gospel), instatnt (kawa instant), lila (sukienka lila), netto (waga netto), rokoko (styl rokoko), tabu (témat tabu) aj. Dvou-komponentní lexikální jednotky jsou zastoupeny 22 výrazy, které představují 16 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině. Příkladem těchto jednotek mohou posloužit analytická adjektiva a capella (a capella zespól), fair play
(gra fair play), fair trade (sklep fair trade),
Graf č. 27: Kvantitativní aspekt analytických adjektiv
in blanco   (weksel   in   blanco),   in  plus tzv. úzkého pojetí v polštině
B Jednokomponentní analytická adjektiva (82 %)
B Dvoukomponentní analytická adjektiva (16%)
h Jednokomponentní / dvoukomponentní analytická adjektiva (2 %)
148
(róžnica in plus), na maks I na maksa (čwiczenie na maksa), non stop (jazda non stop), play-off (faza play-off), prima sort (wyroby prima sort), science fiction (literatura science fiction)
Specifickou skupinu v kvantitativní klasifikaci představují analytická adjektiva, která je možné dle příslušných lexikografických zdrojů graficky zaznamenávat v podobě jednokomponentní jednotky, příp. v podobě dvoukomponentní jednotky. Tento případ tvoří dvě analytická adjektiva (2 % excerpovaných jednotek polštiny v tzv. úzkém pojetí). Jedná se o analytické jednotky discopolo I disco polo (muzyka discopolo I disco polo) anonajron I non-iron (koszula nonajron I non-iron). Procentuální vyjádření kvantitativního aspektu přináší graf č. 27.
8.3.3 Etymologická analýza
Následující analýza analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí byla provedena na dokladovém materiálu 131 polských výrazů. U všech těchto jednotek jsme určili zdrojové jazyky, které se staly výchozím klasifikačním ukazatelem. Obdobně jako v češtině, i v polštině byla provedenou analýzou potvrzena dominance angličtiny jako předního zdrojového jazyka. Zajímávaje situace z pohledu domácího jazyka, tedy polštiny. Na rozdíl od češtiny, v níž nefigurují žádná analytická adjektiva domácího původu, v polštině je výskyt analytických adjektiv polského původu reprezentován celkově 19 výrazy, které představují 15 % dokladového materiálu polštiny tzv. úzkého pojetí. Takto poměrně bohatý výskyt analytických adjektiv polského původu lze zdůvodnit tím, že původem polská analytická adjektiva náleží ve většině případů krovine nespisovného jazyka, tzn. neohebná varianta výrazu je spíše záležitostí nespisovného jazyka, ohebná varianta výrazu je vlastní spisovnému jazyku, např. sukienka koloru bež x bežowa sukienka.
Na základě provedené analýzy jsme vymezili sedm skupin analytických adjektiv podle příslušných zdrojových jazyků (angličtina, latina
a řečtina, francouzština, polština, ital-      Graf č-28: Rozložení jazykových skupin analytických
adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině
■ Angličtina (38 %)
B Latina a řečtina (16 %)
B Francouzština (16 %)
B Polština (15 %)
B Italština (8%)
B Němčina (3 %)
h Dánština (1 %)
h Ostatní jazyky (3%)
149
ština, němčina a dánština), které navíc doplňuje osmá skupina, do níž byly zařazeny výrazy mimoevropských jazyků. Procentuální vyjádření etymologické analýzy přináší graf č. 28.
Nej početnější skupinu polských analytických jednotek tzv. úzkého pojetí tvoří výrazy přejaté z angličtiny. Tato analytická adjektiva jsou zastoupena 51 výrazy a představují 38 % dokladového materiálu polštiny tzv. úzkého pojetí. K původně anglickým výrazům patří primárně kódové determinanty odvozené od technických termínů, např. CD (plyta CD), DVD (plyta DVD), GMO (produkty GMO), IT (uslugi IT), MP3 (piosenka MP3) aj., hudební termíny jako např. country (muzyka country), folk (muzyka folk), funky (muzyka Junky), reggae (rytm reggae), soul (styl soul) aj., popř. ekonomické termíny biznes (biznesplan), fair trade (produkty spožywcze/azr trade) nebo open (bilet open).
Druhou nej početnější skupinu tvoří výrazy řeckého a latinského původu, které jsou souhrnně zastoupeny 22 analytickými adjektivy a představují 16 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině. Dominantnější pozici z obou klasických jazyků zaujímá latina, která je zrojovým jazykem pro 17 analytických adjektiv, např. bis (utwór na bis), constans (pr^dkošc constans), ekstra (uslugi ekstra), in memoriam (symfónia in memoriam), instant (produkty instant), gratis (uslugi gratis), in spe (magister in spe), kombi I combi (fiat combi), prima {prima miejsce), serio (rozmowa na serio) aj. Řečtina je zastoupena pěti analytickými jednotkami, tj. alfa (promieniowanie alfa), aroma (aromatevapia), beta (promienie beta), gamma (promieniowanie gamma) a metalic (puszka lakieru w kolorze zloty metalic).
Shodný počet analytických adjektiv představují v polštině výrazy přejaté z francouzštiny, které potvrzují silný vliv tohoto románského jazyka na formování slovní zásoby polštiny. Francouzské přejímky jsou tedy zastoupeny shodně 21 výrazy a představují 16 % dokladového materiálu polštiny tzv. úzkého pojetí. Z hlediska sémantiky se zde vyskytují analytické jednotky z oblasti umění, např. art informel (sztuka art informel), art moderně (sztuka art moderně), art nouveau (styl art nouveau), dada (pokolenie dada), rokoko (styl rokoko), či výrazy označující názvy barev, např. blond (wlosy blond), bordo (torebka bordo), lila (czapka lila). Francouzského původu jsou rovněž názvy barev užívané v karetní hře, tj. karo (kolor karo), kier (kolor kief),pik (kolorpik) a trafl (kolor trafl).
Poměrně výrazně jsou zastoupeny také výrazy domácího původu, tj. analytická adjektiva, pro která je zdrojovým jazykem polština. Polská analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí tvoří 15 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině, což odpovídá 19 analytickým jednotkám, např. czerwieň (karta koloru czerwieň), dzwonek (karta koloru
150
dzwonek), na maks I na maksa (čwiczenie na maksa), wino (karta koloru wino), žolqdž (karta koloru žolqdz) aj.
Menším počtem výrazů jsou zastoupena analytická adjektiva přejatá z italštiny. Tyto analytické jednotky tvoří 8 % polského dokladového materiálu tzv. úzkého pojetí, tj. devět analytických adjektiv, např. a capella (piešň a capella), brutto (waga brutto), in blanco (weksel in blanco), marengo (kolor marengo), netto (waga netto). Výrazy přejaté z němčiny jsou reprezentovány čtyřmi výrazy biedermeier (styl biedermeier), fest (fest chlopak), indigo (spodnie indigo), mat (lakier mat), které představují 3 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině. Posledním zdrojovým evropským jazykem je dánština, z níž byla do polštiny přejata lexikální jednotka lego (pudelko klocków lego)11. Tento jazyk představuje 1 % dokladového materiálu polštiny tzv. úzkého pojetí.
Poslední čtyři lexikální jednotky jsme začlenili do nespecifikované skupiny, jedná se o analytická adjektiva pocházející z mimoevropských jazyků. Výrazy bantu (je^zyk bantu) a mambwe (j?zyk mambwe) patří k jazykům těchto národů, lexikální jednotka tabu (témat tabu) náleží k polynéským jazykům a výraz bikini (kostium bikini) je odvozen z vlastního jména, resp. od názvu ostrova Bikini v Mikronésii. Skupina začleňující výše uvedené čtyři výrazy souhrnně tvoří 3 % všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině.
V případě těchto jazyků se pravděpodobně nejedná o přímý zdroj. Výše uvedené jazyky jsme jako zdroje převzali z lexikografických pramenů, s nimiž jsme pracovali.
8.4 Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí
Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí tvoři v porovnání s analytickými adjektivy tzv. úzkého pojetí kvantitativně početnější skupinu, představují 58 % dokladového materiálu polštiny, což odpovídá 173 analytickým jednotkám. Všechny jednotky této skupiny mají vůči řídícímu substantivu nebo adjektivu prepozitivní lokaci a z morfologického hlediska jsou reprezentovány prefixoidy kořenového, popř. prefixálního typu. Z hlediska příslušnosti k zdrojovému jazyku výrazně převažují analytické formanty řeckého a latinského původu.
V následujících kapitolách je představena sémantická, strukturní a etymologická analýza těchto lexikálních jednotek (viz kap. 8.4.1, 8.4.2, 8.4.3).
Etymologicky výraz lego zcela jistě náleží k dánštině, slovo je odvozeno od dánského obratu Leg godt, což lze přeložit jako bav se dobře. Faktickým zdrojovým jazykem pro řadu evropských i mimoevropských jazyků pak byla pravděpodobně angličtina (https://sjp.pwn.pl/poradnia/haslo/Lego;15234.html, 2016-08-18).
151
8.4.1 Sémantická analýza
Všechny analytické formanty jsme podrobili sémantické analýze, díky které jsme vyčlenili osm sémantických okruhu, do nichž jsme zařadili analytická adjektiva tzv. širokého pojetí. Na základě provedené sémantické klasifikace lze definovat analytické formanty vědecko-technické a průmyslové oblasti, formanty označující míru nebo stupeň vlastnosti, popř. bližší specifikaci objektu nebo jevu, formanty související s přírodou a přírodními jevy, formanty mající souvislost s ekonomikou, dopravou, člověkem a jeho činností, formanty z oblasti medicíny, formanty označující matematicko-fyzikální veličiny, formanty z oblasti kultury a analytické formanty vyjadřující svoji sémantikou národní specifikaci. Představené sémantické okruhy jsou de facto totožné se sémantickými okruhy vytvořenými pro klasifikaci analytických jednotek v češtině. Obecně lze říci, že ze sémantického hlediska panuje mezi analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí v případě češtiny a polštiny značná shoda.
Kvantitativně nejpočetnější skupina je v polštině tvořena analytickými formanty z vědecko-technické a průmyslové oblasti (51), poměrně vysokým počtem disponuje i tematická skupina formantů, které označují míru nebo stupeň vlastnosti, popř. blíže svoji sémantikou specifikují určitý objekt či jev (39). Vyrovnaným počtem jednotek jsou vnáší databázi zastoupeny skupiny formantů, které mají souvislost s přírodou a přírodními jevy (26),   s ekonomikou, dopravou,
člověkem a jeho činností (21) a s oblastí medicíny (20). Početně méně zastoupeny jsou výrazy, které označují matematicko-fyzikální veličiny (8), formanty z oblasti kultury (6) a formanty, které můžeme užít k bližší národní specifikaci     (2). Procentuální
rozložení   analytických adjektiv
tzv.   širokého  pojetí  v  polštině       Graf č. 29: Rozložení sémantických skupin analytických z hlediska   jejich   sémantického adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině
zařazení přináší graf č. 29.
Sémantická skupina reprezentována analytickými formanty z oblasti vědy, techniky a průmyslu je zastoupena největším počtem jednotek, což odpovídá 30 % dokladového materiálu tzv. širokého pojetí v polštině. Dominantní pozici zaujímají především řecké
152
a latinské prepozitivní analytické formanty, jako např. amino... (aminobenzen), chemo... (chemosynteza), elektro... (elektrooptyka), fono... (/břzotaktyka), gazo... (gazokoksownia), izo... (zzoglikoza), pneumo... (pneumocytoza), rádio... (radz'oodbiorca), termo... (termosta-tyka), wakuo... (wakuometr) aj., pouze některé jednotky jsou anglického původu, např. e-... (e-ksiažka), výjimečně domácího původu, např. ciepío... (cieplomierz). Tato sémantická sku-
78
pina obsahuje celkem 51 analytických adjektiv .
Druhá nej početnější sémantická skupina představuje 23 % všech analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině a je tvořena formanty, které označují míru nebo stupeň vlastnosti, popř. bližší specifikaci objektu nebo jevu. Představená skupina je zastoupena pestrou skladbou analytických formantů, dominantní pozici v ní zaujímají opět prepozitivní analytické formanty řeckého a latinského původu, např. endo... (endopasozyt), hetero... (/Weroplastyka), hipo... (/zzpokryzja), homo... (/zomozygota), inter... (mřerkomunikacja), poli... (po/mretan), pseudo... (pseudonauka), stěno... (stenotypistka), ultra... (a/řramikros-kop), uni... (uniseks) aj., okrajově se zde vyskytují také jednotky polského původu, např. calo... (cafoksztalt), nowo... (řzowobogacz) nebo wielo... (wze/ostronnošc). Tato sémantická
7Q
skupina obsahuje celkem 39 analytických adjektiv .
Poměrně vyrovnaným počtem jednotek jsou v polském dokladovém materiálu zastoupeny formanty související tematicky s přírodou a přírodními jevy, formanty mající souvislost s ekonomikou, dopravou, člověkem a jeho činností a formanty, které lze zařadit do oblasti medicíny. Nej početnější skupinu představují analytická adjektiva spojená s přírodou a přírodními jevy. Tyto analytické jednotky tvoří 15 % dokladového materiálu tzv. širokého pojetí v polštině a jsou reprezentovány např. výrazy aero... (aeromechanika), astro... (astro-kompas), bio... (biomasa), geo... (geobotanika), hydro... (/Yydrokopalnia), krypto... (kryp-řograf), lodo... (ZoJochód), šniego... (šniegomievz), wiatro... (wzazropylnošc), wodo... (wo-
80
domiotacz) aj. K této sémantické skupině náleží 26 analytických adjektiv . Analytická adjektiva, která ze sémantického hlediska souvisí s ekonomikou, dopravou, člověkem
Alumino..., amino..., archeo..., audio..., baro... I bary..., baty... I bato..., bromo..., chemo..., chloro..., chromo..., chrono..., ciepio..., cyklo..., digi..., e-..., echo..., elasto..., elektro..., energo..., ergo..., ferro..., fono... ,fosforo... ,foto..., gazo..., gramo..., izo... Jodo..., krystalo..., ksero..., magneto..., mechano..., metalo..., nitro..., para..., paro... I paru..., petro..., plazmo..., pneumo..., rádio..., sejsmo..., stereo..., techno..., tele..., termo..., turbo..., typo..., wakuo..., wario..., wibro..., wideo... I wideo... I video....
19 Anty..., arey..., calo..., egzo..., endo..., epi..., eu..., hetero..., hiper..., hipo..., homo..., inter..., kontr... I kontra..., kwazi... / quasi..., makro..., maksi... I maxi..., malo..., mega..., meta..., mezo..., midi..., mini..., mono..., multi..., nowo...,poli...,post... ,pre...,pro... ,pseudo..., samo..., stěno..., sub..., super..., trans..., ultra..., uni..., wice..., wielo....
80 Aero..., agro..., akwa... I aqua..., astro..., bio..., cyto..., dendro..., drzewo..., eko... ,fito..., geo..., helio..., herma..., hydro..., ichtio..., kosmo..., krypto..., lodo..., meteo..., rybo..., seleno..., šniego..., wiatro..., wodo..., wolno..., zoo....
153
a jeho činností, reprezentují 12 % všech analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině a jsou zastoupeny výrazy jako např. auto... (aatoparodia), awio... (awiotechnika), biblio... (bibliobus), etno... (emometodologia), euro... (earokonto), kseno... (ksenofobia), logo... (lo-gometr), moto... (motoreduktor), ropo... (ropotvysk), socjo... (socjotechnika) aj. Celkově do této skupiny náleží 21 analytických formantů81. Následující tematická skupina sdružuje analytická adjektiva z oblasti medicíny, představuje rovněž 12 % polských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí a je zastoupena 20 analytickými formanty: ongio... (flřzgzoplastyka), bakterio... (bakterioskopia), balneo... (balneotevapia), brachy... (brachy-grafia), dia... (diastyl), farmako... (farmakodynamika), galwano... (galwanopunktuva), herno... (/zemoproteina), histo... (m'sŕoplazmoza), immuno... (zmmařzostymulacja), kardio... (/Wdzotachometr), krio... (/cnoplankton), krwio... (fcrvwodawstwo), neuro... (neuro-przekažnik), organo... (organopvepavat), orto... (ortoatom), osteo... (osteogeneza), psycho... (psyc/zodydaktyka), rentgeno... (rentgenotevapia), trombo... (řrom^oplastyna).
Již nevysoký počet analytických jednotek reprezentují analytická adjektiva, která lze zařadit k matematicko-fyzikálním veličinám. Tyto jednotky představují 4 % excerpovaného materiálu tzv. širokého pojetí v polštině a jsou reprezentovaný osmi výrazy: decy... (decymetv), duo... (duodecyma), giga... (gigakaloúa), heksa... (heksametv), kilo... (kilogram), mikro... (mikrosekunda), mili... (milihevc) a tetra... (tetrametv). Analytické formanty z oblasti kultury tvoři 3 % polského dokladového materiálu tzv. širokého pojetí a jsou zastoupeny šesti výrazy: Jilmo... (filmoznawca), kino... (/cmooperator), neo... (řzeoromantyzm), retro... (rezrowersja), scéno... (scenopisavz) a teatro... (teatroznawstwo). Početně nejmenší sémantickou skupinu tvoří analytické jednotky vyjadřující svoji sémantikou národní specifikaci, tyto analytické formanty tvoří dvě jednotky afro... I Afro... (A/roamerykanin) aanglo... (ařzg/oamerykaňski) a představují 1 % z celkového počtu analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině.
8.4.2 Strukturní analýza
Ze strukturního hlediska byla u polských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí provedena analýza, která zkoumá poziční, konektivní a kvantitativní aspekt excerpovaných formantů (viz kap. 8.4.2.1, 8.4.2.2, 8.4.2.3). Analýza vychází z dokladového materiálu, který je tvořen 173 analytickými jednotkami.
81 Antropo..., auto..., awio..., biblio..., dobro..., eks..., etno..., euro..., idio..., ikono..., krásno..., kseno..., logo..., moto..., narko... ,paleo... ,pan...,porno... ,prawo..., ropo..., socjo....
154
8.4.2.1 Poziční aspekt
Z pozičního hlediska si v rámci strukturní analýzy všímáme lokace analytického formantu vůči řídícímu výrazu. Na základě provedené analýzy lze potvrdit, že všechna analytická adjektiva tzv. širokého pojetí, která jsou v polštině k následujícímu substantivu či adjektivu připojována pomocí přimykání, jsou primárně situována do prepozice, např. akwa... (akwavobot), bakterio... (bakteriocmoxoíiX), dendro... (dendrometúa), e-... (e-papie-vos),foto... (/btodokumentacja), immuno... (zmmtmodepresja), mechano... (mechanoveceptov), osteo... (osteody stvoňa), psycho... (psychofavmakologia), termo... (řermotechnika) aj.
Jistého druhu výjimku mohou představovat analytické formanty, které nejsou připojovány k řídícímu výrazu přimykáním a které vystupují v případě analytických konstrukcí v podobě samostatných výrazů. Může se jednat o analytické formanty typu audio, retro, stereo, techno, wideo I video, které mohou tvořit analytické konstrukce jako např. sprzet audio i video, cechy stylu retro, zestaw stereo, muzyka techno apod. Avšak primárně i tyto analytické formanty zaujímají prepozitivní
lokaci, např. audiogvaf, audiokavdiometv, audiometúa, retroakcja, reřrospektywnošc, reřrowersja, stereochemia, stereodynamika, .sfereomechanika, rec/mologicznošc, techno-party, rec/mostruktura, wideogra, wideopi-ractwo, wideoplyta apod. Procentuální zobrazení pozičního aspektu analytických jednotek přináší graf č. 30.
■ Analytická adjektiva v prepozici (97 %)
h Analytická adjektiva v prepozici i postpozici (3 %)
Graf č. 30: Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině
8.4.2.2 Konektivní aspekt
Z konektivního hlediska jsme věnovali pozornost způsobu připojení analytických formantů k řídícímu substantivu nebo adjektivu. Na základě provedené analýzy jsme dospěli k závěru, že analytická adjektiva tzv. širokého pojetí jsou v polštině k řídícímu výrazu připojována pomocí přimykání, pomocí spojovníku, popř. mohou vystupovat i v podobě samostatně lokalizovaného výrazu.
Největší počet analytických adjektiv představují formanty, které jsou připojovány k řídícímu výrazu pomocí přimykání. Tyto analytické jednotky zaujímají na příkladu polského excerpovaného materiálu 88 % všech analytických adjektiv tzv. širokého pojetí, což
155
odpovídá 153 analytickým adjektivům, např. amino... (aminocukier), balneo... (bal-řzeodietetyka), chrono... (c/zrořzogenetyka), drzewo... (drzewovytnictwo), ferro... (ferro-magnetyzm), hipo... (/zzpokinezja), krwio... (krwiobieg), meteo... (meřeonawigacja), paleo... (pa/eobotanika), seleno... (selenowodóv) aj.
Výrazy, které jsou připojovány k substantivu nebo adjektivu buď přimykáním, anebo také mohou vystupovat jako samostatné výrazy, jsou reprezentovány na základě dokladového materiálu 19 analytickými jednotkami, což odpovídá 11 % dokladového materiálu tzv. širokého pojetí v polštině. Jedná se např. o analytická adjektiva audio... I audio (aadzokardiometr / zestaw audio), ksero... I ksero (/cserokopiarka / papier ksero), stereo... I stereo (sfereoadapter / sprz^t stereo) aj.
Specifický typ grafického zápisu s řídícím výrazem představuje z pohledu všech ostatních zkoumaných jednotek analytické adjektivum anglického původu e-..., které je připojováno k řídícímu výrazu pomocí spojovníku, např. e-banking, e-commerce, e-palacz. Procentuálně je ko-nektivní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštiněvyjádřen grafem č. 31.
■ Grafický zápis přimykáním (88 %)
h Grafický zápis přimykáním i samostatně (11 %)
h Grafický zápis pomocí spojovníku (1 %)
Graf č. 31: Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině
8.4.2.3 Kvantitativní aspekt
Z kvantitativního hlediska jsme se zaměřili na počet komponentů, kterými jsou analytická adjektiva tzv. širokého pojetí v polštině tvořena. Na základě provedené analýzy jsme dospěli k závěru, že všechny analytické
formanty dokladového materiálu jsou tvořeny výhradně jedním komponentem,
např. arey... (arcydzielo), bio... (M?stabi-lizator), cieplo... (c/epMecznictwo), egzo... (egzosfera), farmako... (/hrma/eodynamika), inter... (mřennedium), jodo... (jodowodbr),
organo... (organoterapia), ropo... (ropotok),
BJednokomponentní
analytická adjektiva (100 %)
h Více kom po ne n t ní analytická adjektiva (0 %)
Graf č. 32: Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině
156
wiatro... (wiatroiap) aj. Procentuálně je kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině vyjádřen grafem č. 32.
8.4.3 Etymologická analýza
V rámci této analýzy bylo provedeno roztřídění všech polských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí do šesti skupin analytických adjektiv, a to podle příslušnosti k zdrojovým jazykům (řečtina a latina, polština, angličtina, němčina, francouzština a italština). Procentuální zastoupení zdrojových jazyků přináší graf č. 33.
Silnou dominanci jako zdrojového jazyka mnoha analytických adjektiv prokazují i v případě polštiny klasické jazyky, tj. latina a řečtina. Oba jazyky souhrnně představují 83 % polského dokladového materiálu tzv. širokého pojetí, což odpovídá 144 excerpovaným jednotkám.
V rámci skupiny klasických jazyků výrazně Graf č 33. Rozloženíisaykoyých skupin
dominuje řečtina, která je reprezentována   analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině
109 analytickými adjektivy, tj. 63 % všech analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v pol štině, např. angio... (ařzgzochirurgia), astro... (astroíizyka), chemo... (chemoreceptor), eko... (e/coenergia), giga... (gigametv), kino... (/cmomechanik), logo... (Zogopatologia), narko... (narkobiznes), poli... (/w/zw^glan), stěno... (stenotvopizm) aj., latina je zastoupena 35 analytickými formanty, tj. 20 % polského excerpovaného materiálu tzv. širokého pojetí, např. akwa... (akwapXan), balneo... (£<2í>zeodietetyka), dendro... (deřzdroklimatologia), ferro... (ferrokrzem), immuno... (zmmařzorekonstrukcja), míli... (mz7zmikron),post... (postko-lonializm), scéno... (sceřzopisarstwo), turbo... (řar^odmuchawa), ultra... (a/řrawirówka) aj.
Se značným procentuálním odstupem se vyskytuje v našem dokladovém materiálu 20 analytických formantů domácího původu, které představují 12 % všech analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině. Jedná se o analytická adjektiva, která jsou odvozena od domácích substantiv či adjektiv a zpravidla jsou pomocí interfixu připojována k řídícím výrazům, s nimiž tvoří analytické konstrukce, např. wzazroenergetyczny < wiatr-o-energetyczny, wrózropylnošc < wiatr-o-pylnošč, wodociagowiec < wod-o-ciagowiec, woJooczyszczacz < wo<i-o-oczyszczacz, woíVzomyšliciel < woíVz-o-myšliciel, woíVzorynkowy < woíVz-o-rynkowy aj.
157
Další zdrojové jazyky, tj. angličtina, němčina, francouzština a italština, zaujímají již okrajovou pozici a souhrnně představují 5 % všech analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině. Z angličtiny byly přejaty formanty jako např. e-... (e-papieros), midi... (midispód-nica), techno... (ŕec/mo sféra), z němčiny formant rentgeno... (rentgenometv), z francouzštiny formant magneto... (magnetovezystov) a z italštiny formant gatwa.no... (galwano-technika).
158
9 KOMPARATIVNÍ REFLEXE ANALYTICKÝCH ADJEKTIV V RUŠTINĚ, ČEŠTINĚ A POLŠTINĚ
Kapitola zaměřená na komparativní analýzu analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině shrnuje výsledky našeho bádání a tvoří závěr této práce. Obdobně jako v případě dílčích analýz sledovaných jazyků se i tentokrát zaměřujeme na analýzu jazykového materiálu ze sémantického, strukturního a etymologického hlediska. Primárně rovněž vycházíme ze základního dichotomického třídění analytických adjektiv na skupiny tzv. úzkého a širokého pojetí, které tvoří páteřní strukturu celé kapitoly, popř. celého praktického konceptu disertační práce.
Na základě podrobné analýzy analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině je patrná dominance ruských analytických adjektiv, zatímco v češtině a polštině je jejich výskyt značně nižší. Vyšší počet analytických adjektiv v ruštině lze vysvětlit výraznými internacionalizačními projevy ve slovní zásobě současné ruštiny, sílicími tendencemi k analytizmu a aglutinaci či obecnějšími jazykovými jevy, jakými jsou liberalizace jazyka a jazyková globalizace. V současné češtině a polštině, v nichž je výskyt analytických adjektiv téměř srovnatelný, se zmíněné tendence rovněž projevují, avšak jejich intenzita není tak velká jako v případě současné ruštiny. Čeština a polština představují jazyky introvertnejšího charakteru, nejsou natolik otevřené vnějším jazykovým vlivům; ruština je naopak ve srovnání s nimi jazykem silně extrovertní m.
Zvýšený zájem o problematiku popsaných jazykových tendencí a následný výskyt analytických adjektiv, a to zejména v ruštině, v menší míře pak i v češtině a polštině, lze podložit také dostupností odborné literatury na dané téma. Zatímco v rusistice je problematika analytizmu, aglutinace nebo analytických adjektiv předmětem stálého zájmu domácích i zahraničních lingvistů (T. B. Astenová, H. E. BJ0rgová, D. V. Bondarevský, A. Brandner, J. Gazda, Je. I. Golanovová, Je. V. Marinovová, L. Mrověcová, Z. Nedomová, L. V. Raciburská aj.), v české a polské odborné literatuře se tato problematika objevuje spíše okrajově (S. Gajda, O. Martincová, D. Svobodová, K. Waszaková aj.). V češtině a polštině je pozornost lingvistů zaměřena převážně na globalizační a demokratizační projevy v jazyce. Problematika analytických adjektiv ve smyslu našeho chápání, tedy tzv. úzkého a širokého pojetí, není v češtině a polštině popisována. V češtině je užíván termín nesklonná přídavná jména, v polštině termín przymiotniki nieodmienne, jedná se tedy o termíny definující
159
analytická adjektiva v tzv. úzkém pojetí. Právě i z tohoto hlediska může předložená práce představovat nový pohled na problematiku neohebných adjektivních lexikálních jednotek.
9.1 Komparativní reflexe dokladového materiálu
Dokladový materiál ruštiny, češtiny a polštiny byl vytvořen na základě lexikografických pramenů, které jsou představeny v kapitolách 5.1.1, 5.1.2 a 5.1.3. Zvýše uvedených slovníkových databází byla excerpována analytická adjektiva tzv. úzkého i širokého pojetí. Celkově je dokladový materiál reprezentován 1 472 analytickými jednotkami, z nichž nejvíce pochází z ruštiny (842 jednotek, 57 % dokladového materiálu všech tří jazyků). Se značným odstupem následuje čeština reprezentovaná 326 jednotkami (22 % dokladového materiálu všech tří jazyků) a polština zastoupena 304 jednotkami (21 % dokladového materiálu všech tří jazyků). Na základě představených faktů, které jsou podloženy výzkumem excerpovaných lexikálních jednotek, lze tedy formulovat názor, že ve srovnání s češtinou a polštinou je v ruštině výskyt analytických adjektiv téměř třikrát vyšší.
Z hlediska primárního dichotomického třídění převažují v ruštině a češtině analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí. Ve skupině ruských analytických adjektiv představují analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí 62 % dokladového materiálu ruštiny, v případě českých analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí se jedná o 53 % dokladového materiálu češtiny. Naopak v polštině je patrná převaha analytických adjektiv tzv. širokého pojetí, tj. analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí jsou zastoupena 43 % jednotek, analytická adjektiva tzv. širokého pojetí reprezentují 57% dokladového materiálu polštiny. Zastoupení analytických adjektiv ve zkoumaných jazycích přináší graf č. 34.
I Ruština
I Čeština
h Polština
Polština
Čeština
Analytická Analytická Analytická
adjektiva adjektiva tzv.        adjektiva tzv.
souhrnně úzkého pojetí      širokého pojetí
160
Graf č. 34: Rozložení analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině
9.2 Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí
Berouce v potaz souhrnný komparativní přístup k analytickým adjektivům tzv. úzkého pojetí, je v kapitolách 9.2.1, 9.2.2 a 9.2.3 představena komplexní komparativní analýza ze sémantického, strukturního a etymologického hlediska.
9.2.1 Komparativní reflexe sémantické analýzy
Na základě sémantického třídění byly v případě ruských, českých i polských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí stanoveny sémantické skupiny, do nichž byla excerpovaná analytická adjektiva zařazena. Jednotlivé sémantické skupiny se u konkrétních jazyků liší, jelikož tematické uspořádání analytických jednotek bylo provedeno na základě sémantiky zkoumaných výrazů v každém jazyce samostatně. Vzhledem k značné sémantické roztříštěnosti analytických jednotek představovala sémantická analýza z hlediska svého zpracování nej obtížnější část v rámci celkové analýzy analytických adjektiv.
V ruštině zaujímají přední postavení analytická adjektiva označující názvy jazyků a národů, např. 3yny (jtsmk 3yjiy), mour (HapoA mour), cyaxuiiu (jtsmk cyaxujiu) aj., hudební termíny, např. znuccando (tcmii znucccmdo), pondo (komiioshuhji pondo), (pojíK (cpojíK-rpynna) aj., a termíny z oblasti vědy a techniky, např. ôjiuu (ójiutf-oupoc), omaůn (omaůn-6poHnpoBaHne), cmepeo (cmepeo-KonoaKu) aj. Ostatní tematické skupiny se z hlediska počtu svých jednotek nacházejí již pod desetiprocentní hranicí, jedná se o termíny ekonomické, právní a dopravní povahy, termíny z oblasti módy, gastronomie, kultury, sportu, termíny označující názvy stylů, směrů, barev a termíny z oblasti fauny a flóry. Vzhledem k celkovému počtu analyzovaných jednotek, tj. 521 analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí, jsou sémantické skupiny ruských výrazů nejpestřejší.
V češtině výrazně převažují analytická adjektiva z oblasti vědy a techniky, např. handsfree (handsfree systém), IT (IT odborník), on-line (on-line prodej) aj., následují ekonomické, právní a dopravní analytické jednotky, např. netto (váha netto), promo (promo akce), taxi (toczslužba). Deseti procenty všech českých analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí jsou v dokladovém materiálu, který je reprezentován 151 jednotkami, zastoupeny výrazy vyjadřující svoji sémantikou jakostní determinaci, např. cool (cool móda), forte (vitamin C forte), light (light smetana) aj. Méně početné skupiny, tj. s méně než desetiprocentním zatoupením, tvoří analytická adjektiva z oblasti hudby, módy, sportu, kultury, gastronomie a výrazy označující názvy barev. Čeština vedle uvedených sémantických skupin
161
disponuje rovněž nejpočetnější skupinou analytických adjektiv, která byla zařazena do sémanticky blíže nespecifikované skupiny. Mezi českými analytickými adjektivy tzv. úzkého pojetí je tato skupina tvořena až 18 % analytických jednotek, pro srovnání v polštině jsme do této skupiny zařadili 15 % polských lexikálních jednotek, v ruštině 12 % ruských lexikálních jednotek.
V polštině k početně nejvýraznějším sémantickým skupinám patří analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí z oblasti vědy a techniky, např. audio-wideo (sprz^t audio-wideo), DVD (plyta DVD), offline (systém offline) aj., výrazy jakostního charakteru typu/esr (fest chlopak), kombi I combi (seat combi), serio (rozmowa na serio) aj., analytické jednotky označující barvy, jako např. bež (suknia bež), indygo (kolor indygo), lila (czapka lila) a analytická adjektiva z oblasti hudby, např. a capella (a capella zespól), funky (muzyka Junky), reggae (rytm reggae) aj. Ostatní sémantické skupiny z hlediska svého početního zastoupení již nedosahují desetiprocentní hranice, jedná se o analytická adjektiva z oblasti kultury, ekonomiky a dopravy, módy, sportu, gastronomie a jednotky označující názvy jazyků a národů.
Sémantické hledisko analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině, češtině a polštině je názorně demonstrováno prostřednictvím grafických znázornění v dílčích sémantických analýzách, viz grafy č. 2, 13 a 24.
9.2.2 Komparativní reflexe strukturní analýzy
Ze strukturního hlediska jsme analyzovali analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí zohledňujících tři aspekty, tj. byl zkoumán poziční, konektivní a kvantitativní aspekt zkoumaných analytických jednotek.
Z pozičního hlediska byla provedena u všech sledovaných jazyků podrobná analýza pozice analytického adjektiva vůči řídícímu výrazu, tj. substantivu nebo adjektivu. Předmětem hlavního zájmu byla prepozitivní či postpozitivní lokace analytického adjektiva.
V případě ruštiny zaujímají dominantní pozici analytické jednotky v postpozici, např. Modepamo (MejiOAna juodepamo), KcmynuHO (icocbe KcmynuHo), nnucce (K>6ica ruiucce) aj., které představují více než polovinu analyzovaných výrazů. Téměř shodně jsou zastoupena analytická adjektiva zaujímající prepozitivní lokaci, např. zji3m (znaju-Meran), donům (donuH2-TecTupoBanm), TM (ľM-coa) aj. a analytická adjektiva, která mohou stát jak v prepozici, tak postpozici, např. ôxujiu (jtsmk ôxujiu I ôxujiu jtsmk), juaopu (HapoA Juaopu I juaopu HapoA), meu (jtsmk meu I meu jtsmk) aj. Posledně jmenované analytické výrazy jsou
162
v ruském dokladovém materiálu zastoupeny lexémy, které slouží k označení jazyků či národů. Lexikální materiál češtiny představuje z hlediska umístění analytického adjektiva v analytické konstrukci v rámci všech zkoumaných jazyků nej přehlednější situaci. Analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí zaujímají v češtině buď prepozitivní lokaci, např. fajn (fajn děvče), kešú (kešú oříšky), nonstop (nonstop bar) aj., anebo postpozitivní lokaci, např. brutto (váha brutto), forte (vitamin C forte), netto (váha netto) aj. V procentuálním vyjádření výrazně dominuje prepozice nad postpozicí, analytická adjektiva v postpozici jsou v češtině reprezentována pouze sedmi výrazy: brutto (váha brutto), ex offo (advokát ex offo), forte (vitamin C forte), in memoriam (vyznamenání in memoriam), netto (váha netto), persona grata (atašé persona grata), persona non grata (diplomat persona non grata). Zcela opačnou situaci pozorujeme v polštině. Mezi polskými analytickými adjektivy tzv. úzkého pojetí výrazně dominují analytické jednotky nacházející se vůči řídícímu výrazu v postpozici, např. gratis (bilet gratis), karo (karta koloru karo), safari (sukienka safari) aj. Pouze okrajově se v dokladovém materiálu polštiny vyskytují analytické jednotky zaujímající zpravidla prepozitivní lokaci, např. aroma (aromatevapia), biznes (biznesplan), seks (seksbomba). Specifické postavení pak zaujímají výrazy alfa (aZ/anumeryczny / czajsteczki alfa), beta (beta-blokev / promienie beta) a gamma (gamma-globulina I promienie gamma), které dle dokladového materiálu vystupují jak v prepozici, tak postpozici. Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině, češtině a polštině přináší graf č. 35.
300
250
200
150
100
50
o
adjektiva v prepozici
Analytická adjektiva v postpozici
Čeština
Polština
■ Čeština
h Polština
■ Ruština
Analytická adjektiva v prepozici i postpozici
Graf č. 35: Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině, češtině
a polštině
163
Z konektivního hlediska byla provedena analýza způsobu grafického zápisu analytického adjektiva s řídícím výrazem. Analýza byla zaměřena na grafický zápis analytické jednotky v podobě samostatného výrazu, pomocí přimykání, pomocí spojovníku či kombinovanou formou samostatně i pomocí spojovníku.
■ Ruština
■ Čeština
h Polština
spojovníku       samostatně i pomocí spojovníku
Graf č. 36: Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině, češtině
a polštině
Nejvíce diferencovanou podobou grafického zápisu disponují analytická adjektiva v ruštině. Nej početnější skupinu tvoří analytické jednotky vystupující v podobě graficky samostatných výrazů, např. anruiUKe (usacjihji anruiUKe), anaui (pyôamica onam), Mopemo (itBeT Mopemo) aj., druhou nejpočetnější skupinou jsou analytická adjektiva zapisovaná pomocí spojovníku, např. KOMncuan (KOMnaKm-jxacť), juciKCUMyju (nporpaMMa-MaKCUMyju), maŮM (maŮM-MeaejiXMeBT) aj. Spíše okrajově se vyskytují analytické jednotky zaznamenávané graficky samostatně i pomocí spojovníku, např. owiaŮH (owiaŮH Mara3HH / oh^awH-TpeôoBaHue), (pnem ((pnew-naMXTh I (pnem ahck), xom (xom-cnor I xom nor) aj., stejně jako výrazy připojované k řídícímu substantivu nebo adjektivu pomocí přimykání, např. ôopm (rJofwmpoBOAHHira), eyndep (eyHdepvumjs), juempo (MempoBavow) aj. Na příkladu dokladového materiálu z češtiny a polštiny lze usoudit, že oba sledované jazyky disponují téměř totožným způsobem svého grafického zápisu. V češtině i polštině převažuje výrazná dominance zápisu analytického adjektiva v podobě samostatné lexikální jednotky, např. bianko (bianko šek), impakt (impakt časopis), trance (trance festival) aj.; disco (nagranie disco), gospel (styl gospel), prima (prima miejsce) aj. Jen nepatrné procento
164
v češtině a polštině představuje skupina tvořená pouhými jednotkami příkladů na zápis prostřednictvím přimykání k řídícímu výrazu, např. data (datoprojektor), sex (sexkouč) aj.; alfa (aZ/anumeryczny, ale i czajsteczki alfa), biznes (bizne splan, ale i biznes oferta) aj. Konek-tivní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině, češtině a polštině přináší graf č. 36.
Z kvantitativního hlediska ve skupině ruských, českých a polských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí byla věnována pozornost počtu komponentů, jimiž je analytické adjektivum tvořeno.
V dokladovém materiálu ruštiny výrazně převažují analytická adjektiva tvořená jedním komponentem, např. cmaui (bopothhk onam), juop3e (a36yica Mop3e), cojio (cojio-BbiCTynjieHue) aj., dvoukomponentní analytická adjektiva tvoří značně menší skupinu výrazů, např. ap-deKO (uHrepbep ap-dem), un-OKmaeo (KHura uh-OKtnaeó), xaů-msK (xaů-m9K Kyxíra) aj. Zcela okrajově se pak v ruštině objevují tříkomponentní analytická adjektiva, která jsou v našem materiálu zastoupena čtyřmi výrazy: a-jin cpypmem (3aKycica a-jin cpypuiem), nepcona hoh zpama (AunnoMaT nepcona hoh zpama), Kop-a-mp (nojioaceHue mp-a-Kop), npem-a-nopme (KOJUieKu™ npem-a-nopme). V dokladovém materiálu češtiny se vyskytují s výraznou převahou jednokomponentní analytická adjektiva, která tvoří přibližně tři čtvrtiny všech jednotek, např. lila (lila barva), oldies (oldies párty), zombie (zombie estetika) aj., se značným odstupem pak následují dvoukomponentní analytická adjektiva, např. last moment (last moment zájezd), public relations (public relations manažer), second best (second best varianta) aj. Specifické postavení zaujímají analytická adjektiva stojící na pomezí jednokomponentních a dvoukomponentních výrazů. Jedná se o jednotky, které lze graficky zapisovat buď jako jeden výraz, anebo jako dva výrazy spojené pomocí spojovníku: all-road I allroad (all-road I allroad auto), j'ast jbod I fastfood (fastfood I fastfood občerstvení), hands-free I handsfree (hands-free I handsfree zařízení). Tříkomponentní analytická adjektiva jsou v češtině reprezentována dvěma výrazy: just-in-time (just-in-time výroba) a persona non grata (diplomat persona non grata). V dokladovém materiálu polštiny výrazně dominují analytická adjektiva tvořená jedním komponentem, např. fest (fest chlopak), netto (waga netto), tabu (témat tabu) aj., dvoukomponentní výrazy pak následují se značným odstupem, např. fair trade (sklep fair trade), in blanco (weksel in blanco), prima sort (wyroby prima sort) aj. Obdobně jako v případě češtiny, i v polštině se vyskytují analytická adjektiva, která je možné graficky zapisovat jako jednokomponentní jednotky, popř. i jako dvoukomponentní jednotky: discopolo I disco polo (muzyka discopolo I disco polo), nonajron I non-iron (koszula
165
nonajron I non-iron). Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině, češtině a polštině přináší graf č. 37.
500
400
300
200
100
o
komponenty
Jeden / dva komponenty
Čeština
Polština
■ Čeština
■ Ruština
h Polština
Tři komponenty
Graf č. 37: Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině, češtině
a polštině
9.2.3 Komparativní reflexe etymologické analýzy
Z etymologického hlediska jsme se v případě všech analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí zaměřili na definici zdrojového jazyka, což sekundárně vedlo k vytvoření skupin analytických adjektiv, do nichž byly analytické lexikální jednotky roztříděny. Provedenou analýzou bylo zjištěno, že v rámci analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí dominantní pozici zdrojového jazyka zaujímá ve všech sledovaných jazycích angličtina (v ruštině 35 %, v češtině 73 %, v polštině 38 % analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí) následována zpravidla řečtinou a latinou. Dominance angličtiny jev tomto směru přirozená a očekávaná, přejaté lexikální jednotky anglického původu (anglicizmy, amerikanizmy) se v cílovém jazyce nikterak morfologicky ani lexikálně neadaptují. V případě češtiny a polštiny je výraz anglického původu jednoduše přejat a funguje v cílovém jazyce v téže strukturní formě jako i ve zdrojovém jazyce. Vzhledem k tomu, že ruština užívá cyrilici, analytická adjektiva anglického původu jsou transkribována, avšak i v této podobě zůstávají neměnná vůči svému řídícímu výrazu, tj. neskloňují se.
Předmětem etymologické analýzy v ruštině byla všechna excerpovaná analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí s výjimkou skupiny výrazů, které slouží k označení jazyků či národů, např. ôanmy (a3biK ôanmy), nena/iu (HapoA nena/iu), pyndu (a3biKpyndu) aj.; tato
166
analytická adjektiva stojí stranou představené analýzy. Ostatní lexikálni jednotky byly podrobeny podrobnému rozboru, na jehož základě bylo vymezeno deset hlavních skupin analytických adjektiv podle podle příslušnosti k zdrojovému jazyku. K těmto deseti skupinám byla navíc připojena ještě skupina ostatních zdrojových jazyků sdružující již okrajové procento výrazů zdrojových jazyků, jakými jsou čínština, holandština nebo portugalština. Nejvyšší počet analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí představují přejímky z angličtiny, např. 6u3Hec (6u3Hec-jiawi), non-cmon (noH-cmon yanoBira), cjuapm (cjuapm-TeneBmop) aj., druhou skupinu tvoří přejaté výrazy z francouzštiny, např. anmiUKe (n3AejiH5i anruiUKe), neejiujfce (coponica neejiujfce), come (uoHKu-come) aj., které poukazují na výrazný jazykový kontakt Rusů s francouzskou kulturou zejména v 19. století. Poměrně výrazné zastoupení mají také analytická adjektiva italského původu, jedná se zpravidla o termíny hudební a umělecké oblasti, např. Kcmmaoune (ncnojiHeHne Kcmmaôujie), Jiapzo (tcmii Jiapzo), cpopmuccuMO (tcmii cpopmuccuMÓ) aj., značně jsou zastoupena také analytická adjektiva řeckého a latinského původu typu eudeo (ewóeoHaÔJiiOAeHHe), cpciKCUMune (noAnucb cpciKCUMune), smno (cTHjib smno) aj. K ostatním zdrojovým jazykům náleží domácí ruština, dále japonština, gruzínština, španělština a arabština.
Etymologická analýza provedená na příkladu analytických adjektiv v češtině je představena již méně diferencovanou jazykovou klasifikací. Výsledkem analýzy bylo vytvoření pěti hlavních jazykových skupin. Nej větší počet analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí bylo do češtiny přejato z angličtiny, např. best of(best of album), high (high tiskárna), light (light limonáda) aj., následují výrazy řeckého a latinského původu, např. aroma (aroma olej), in memoriam (ocenění in memoriam), gama (úhel gama) aj. a francouzského původu, např. buklé (buklé kabát), glazé (glazé rukavice), lila (lila košile) aj. Okrajovou pozici zaujímají analytická adjektiva italského a španělského původu, k nimž byla navíc připojena ještě šestá skupina sdružující ostatní zdrojové jazyky zastoupené pouhými jednotkami výrazů. Výrazná převaha analytických adjektiv anglického původu v češtině (až 73 % českého excerpovaného materiálu tzv. úzkého pojetí) je způsobena rovněž faktem, že dokladový materiál češtiny vychází z lexikografických pramenů, jejichž součástí jsou také četné neologizmy anglického původu, které se výrazně podílejí na celkové skladbě analytických adjektiv v češtině. Pomineme-li tento fakt, i přesto je podíl přejatých analytických výrazů z angličtiny stále vysoký, což potvrzuje také výsadní postavení angličtiny jako zdrojového jazyka v případě ruských a polských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí.
V polštině bylo z etymologického hlediska vymezeno sedm hlavních skupin analytických adjektiv podle jejich příslušnosti k zdrojovému jazyku. Navíc byla klasifikována
167
ještě skupina ostatních zdrojových jazyků, které mají v rámci provedené analýzy zanedbatelné zastoupení. Obdobně jako v ruštině a češtině, i v polštině je patrná převaha analytických adjektiv anglického původu, např. country (muzyka country), fair play (zachowanie fair play), punk (ruch punk) aj., procentuálně je těchto jednotek dokonce více než v ruštině. Druhou nejpočetnější skupinou jsou analytická adjektiva latinského a řeckého původu, např. constans (prejdkošc constans), gratis (usluga gratis), serio (rozmowa na serio) aj., následují přejímky z francouzštiny, např. bordo (torba bordo), frotté (rexznik frotté), sauté (karp sauté) aj. a výrazy domácí provenience, např. spoko (spoko pýtanie) aj. Nižším počtem pak jsou zastoupena analytická adjektiva italského, německého a dánského původu.
Obecně lze etymologické hledisko na příkladovém materiálu ruštiny, češtiny a polštiny shrnout především výraznou dominancí analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí anglické provenience, za nimiž následují výrazy přejaté z klasických jazyků. Poměrně četným zastoupením v rámci sledovaných jazyků disponují románské jazyky reprezentované francouzštinou (zejména v ruštině a polštině) a italštinou, po nichž následuje němčina. Etymologické hledisko analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině, češtině a polštině přináší graf č. 38.
■ Ruština
■ Čeština
h Polština
Graf č. 38: Rozložení jazykových skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí
v ruštině, češtině a polštině
168
9.3 Analytická adjektiva tzv. širokého pojetí
Obdobně jako v případě analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí byla provedena také souhrnná komparace analytických adjetiv tzv. širokého pojetí dokladového materiálu z ruštiny, češtiny a polštiny. Představená komparace je prezentována prostřednictvím sémantické, strukturní a etymologické analýzy v kapitolách 9.3.1, 9.3.2 a 9.3.3.
9.3.1 Komparativní reflexe sémantické analýzy
Realizace sémantické analýzy analytických adejktiv tzv. širokého pojetí byla problematická. Velké množství analytických jednotek excerpovaného materiálu v ruštině, češtině a polštině je značně polysémantických, jejich přiřazení ke konkrétní sémantické skupině nebylo vždy jednoznačné. Nehledě na tento fakt jsme se v případě všech sledovaných jazyků snažili vyčlenit co nej kompaktnější sémantické okruhy, do nichž jsme následně roztřídili analytická adjektiva dokladového materiálu. V ruštině, češtině i polštině byl vymezen shodný počet sémantických skupin.
V případě ruštiny nejpočetnější skupinu tvoří analytická adjektiva související tematicky s ekonomikou, dopravou, člověkem a jeho činností, např. anmpono... (aHmponoreorpadjmíL), ôomo... (doMOCTpovnenb), xo3... (xo3annapaT) aj., tato skupina zaujímá více než třetinu všech ruských analyzovaných jednotek tzv. širokého pojetí. K poměrně početným skupinám lze zařadit analytická adjektiva z oblasti vědy, techniky a průmyslu, např. eaKyyju... (eaKyyjuMerp), juex... (juexROŘKa), mepjuo... (mepMOCMecvnenb) aj., z oblasti přírody, např. acmpo... (acmpojxaTHUK), ruiodo... (ruiodoMOŘKa), ceněno... (ceneHOBORopoji) aj. a výrazy vyjadřující určitý jakostní stupeň či míru, popř. bližší specifikaci daného objektu nebo jevu, např. zemepo... (zemepoMopdpmM), jue30... (Me3openbe^>), nceedo... (nceedonoKasmm) aj. Menším počtem výrazů jsou pak zastoupeny sémantické skupiny analytických adjektiv z oblasti medicíny, výrazy označující matematicko-fyzikální veličiny, analytická adjektiva z oblasti sportu a kultury a výrazy poukazující na národní specifikaci.
V češtině k nej početnějším skupinám patří analytická adjektiva z oblasti vědy, techniky a průmyslu, např. elektro... (elektroanalýza), izo... (zzoglosa), pneumo... (pneumochirurgie) aj. a jednotky vyjadřující jakostní stupeň či bližší specifikaci objektu nebo jevu, např. hyper... (/Yy/?eraktivita), kvazi... (/cvazzčástice), ultra... (a/řrastruktura) aj. Obě sémantické skupiny reprezentují téměř polovinu dokladového materiálu vy excerpovaného z českých zdrojů. Více než desetiprocentním zastoupením disponují v češtině tematické
169
skupiny sdružující výrazy z oblasti ekonomiky, dopravy a lidské činnosti, např. biblio... (biblioňľ), ex... (exkomunikace), moto... (moŕoturistika) aj., přírody, např. bio... (Woinženýrství), eko... (ekosystém), meteo... (meteostanice) aj.) a z oblasti medicíny, např. bakterio... (bakteriotevapie), imuno... (zmzmoterapie), osteo... (osteoporóza) aj. Pod desetiprocentní hranicí se pak vyskytují sémantické skupiny s analytickými adjektivy v podobě matematicko-fyzikálních veličin, výrazy z oblasti kultury a sportu a výrazy definující národní specifikaci.
V polštině je mezi analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí nejpočetněji zastoupena sémantická skupina analytických adjektiv z oblasti vědy, techniky a průmyslu, např. chlor o... (chloromievz), cyklo... (cy/c/opropan), f ono... (fonometv) aj., která zaujímá téměř třetinu excerpovaného materiálu polštiny. K dalším početným sémantickým skupinám náleží výrazy označující jakostní stupeň či specifikující objekty nebo jevy, např. egzo... (egzoenzym), inter... (mřerkomunikacja), meta... (metoj^zyk) aj., analytická adjektiva spojená s oblastí přírody, např. fito... (fi to terapeuta), kosmo... (/cosmobiologia), wodo... (wodostan) aj., ekonomiky, dopravy a lidské činnosti, např. awio... (awzotechnika), kseno... (kseno-transplantacja), moto... (mořoszybowiec) aj. a medicíny, např. balneo... (balneotechnik), farmako... (farmakodynamtita), psycho... (psychosocjolog) aj. Okrajově jsou zastoupena analytická adjektiva v podobě matematicko-fyzikálních veličin, výrazy z oblasti kultury a výrazy definující národní specifikaci.
Ruština
' Polština Čeština
■ Ruština
ú Čeština
B Polština
Graf č. 39: Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí
v ruštině, češtině a polštině
170
Obecně lze sémantické hledisko analytických adjektiv tzv. širokého pojetí shrnout slovy, že rozložení sémantických skupin je v rámci sledovaných jazyků podobné, mezi jednotlivými tematickými skupinami nejsou patrné z úhlu pohledu jednotlivých jazyků výraznější rozdíly. Příčinu sémantické jednotnosti, popř. blízkosti shledáváme ve společném etymologickém základu těchto analytických adjektiv, jelikož jejich převážná část patří k lexikálnímu fondu klasických jazyků. Proto je tedy sémantika analytických adjektiv tzv. širokého pojetí stejná, nehledě na cílový jazyk, v němž jsou užívána. Vzhledem k tematické blízkosti těchto výrazů lze na rozdíl od analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí demonstrovat sémantické hledisko zkoumaných jednotek v ruštině, češtině a polštině pomocí jednotného grafického zobrazení, viz graf č. 39.
9.3.2 Komparativní reflexe strukturní analýzy
Strukturní hledisko bylo ve skupině analytických adjektiv tzv. širokého pojetí analyzováno rovněž z pohledu pozičního, konektivního a kvantitativního na přikladu dokladového materiálu ruštiny, češtiny a polštiny. V případě analytických adjektiv tzv. širokého pojetí jsou dílčí analýzy jednoznačnější, u výrazů tohoto typu nepanuje taková diference jako v případě strukturní analýzy analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí.
V rámci pozičního aspektu byla zkoumána lokace analytického adjektiva vůči řídícímu výrazu, tedy prepozitivní či postpozitivní umístění analytického adjektiva. Na základě provedené analýzy lze jednoznačně konstatovat, že ve všech sledovaných jazycích zcela dominuje prepozitivní lokace analytického adjektiva, např. v ruštině: aeua... (aeuaônner), juaKpo... (^a/cpo3KOHOMHKa), mejie... (mene cepnan) aj., v češtině: euro... (eurozóna), foto... (fotopast), neuro... (řzearochirurgie) aj., v polštině: gramo... (gramo-czajsteczka), hiper... (/zzperwitaminoza), magneto... (magřzetodynamika) aj. V případě ruštiny a češtiny se jedná o stoprocentní vyjádření, v případě polštiny stojí primárně v prepozici rovněž všechny analyzované lexikální jednotky, avšak některé analytické formanty, např. audio, retro, stereo aj., mohou vystupovat vůči řídícímu výrazu jak v prepozici a být k němu připojeny přimykáním (audiometúa, retrogradacja, stereomikroskop aj.), tak mohou vystupovat v podobě samostatných výrazů, přičemž v takovém případě již nezaujímají prepozitivní lokaci, ale stojí v postpozici (sprzet audio, spodnie stylu retro, zestaw stereo aj.). Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině, češtině a polštině přináší graf č. 40.
171
350
300
250
200
150
100
50
0
adjektiva v prepozici
Analytická adjektiva v postpozici
Čeština
Polština
■ Čeština
■ Ruština
h Polština
Analytická adjektiva v prepozici i postpozici
Graf č. 40: Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině, češtině
a polštině
V rámci konektivního aspektu byl zkoumán způsob grafického zápisu analytického adjektiva s řídícím výrazem.
V ruštině je v případě analytických adjektiv tzv. širokého pojetí zřetelná výrazná dominance grafického zápisu analytického adjektiva pomocí přimykání, např. aeua... (aeuammuíí), ôemo... (6eH303anpaBKa), mpaeo... (mpaeocMecb) aj., ostatní dva způsoby zápisu představují okrajovou záležitost. Jedná se o zápis analytického výrazu pomocí spojovníku, např. euue... (euue-KOHcyn), muhu... (muhu-k>ÔKa), 3kc... (a/cc-Mep) aj. a o kombinovanou možnost zápisu, resp. možnost zápisu analytického adjektiva jak přimykáním, tak pomocí spojovníku, např. ôjiok... (ôjiokuoct I á/zo/í-KOHTeiÍHep), cou... (což/oôecneneHHe / co2/-apTHCT), Hxm... (>íjcwKjiy6oBeit I Hxm-Tabam>) aj. Obě posledně zmíněné možnosti grafického zápisu představují souhrnně pouhá 4 % ruských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí.
V češtině je na základě provedené analýzy zřetelná dominance grafického zápisu analytického adjektiva pomocí přimykání, např. eko... (e/covýrobek), info... (m/ocentrum), nono... (řzařzoampér) aj. Pouhá 2 % českých analytických adjektiv tzv. širokého pojetí se graficky zaznamenávají pomocí spojovníku, jedná se o kódové determinanty e-... (e-výuka), i-... (z-reklama), m-... (m-bankovnictví).
V polštině je situace nepatrně odlišná, jelikož až 11 % analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině lze graficky zaznamenávat ve spojení s řídícím výrazem jak pomocí přimykání, tak v podobě samostatného výrazu, např. ksero... (kserokopia I kopia ksero),
172
mini... (mz'm'spódniczka / spódnica mini), stereo... (stereoskopia / stereo hi-fi) aj. Avšak obdobně jako v případě ruštiny a češtiny, i v polštině je znatelná převaha grafického zápisu analytického adjektiva přimykáním, např. histo... (/zzsfopatolog), kilo... (Mowolt), trans... (zrařzsfokator) aj. Zcela okrajovou pozici představuje grafický zápis pomocí spojovníku, tento typ zapisuje reprezentován analytickým adjektivem e-... (e-papieros).
Souhrnně lze konstatovat, že z hlediska připojení analytického adjektiva tzv. širokého pojetí k řídícímu substantivu nebo adjektivu ve všech sledovaných jazycích výrazně převažuje grafický zápis pomocí prostého přimykání, všechny ostatní možnosti představují v procentuálním vyjádření zcela zanedbatelné procento. Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině, češtině a polštině přináší graf č. 41.
400
300
Grafický zápis
přimykáním    Grafický zápis pomocí spojovníku
Grafický zápis přimykáním i
pomocí spojovníku
Grafický zápis přimykáním i samostatně
Graf č. 41: Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině, češtině
a polštině
V rámci kvantitativního aspektu popisujeme počet komponentů, jimiž je tvořeno analytické adjektivum. Zatímco v případě analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí byla v dokladovém materiálu vyexcerpovaném z ruských, českých i polských zdrojů popsána analytická adjektiva skládající se z jednoho, dvou, ale i tří komponentů, ve skupině analytických adjektiv tzv. širokého pojetí je situace zcela odlišná. Ve všech zkoumaných jazycích zcela dominují jednokomponentní analytická adjektiva. Graficky je kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině, češtině a polštině představen prostřednictvím grafu č. 42.
173
Jednokomponentní analytická adjektiva
Vícekomponentní analytická adjektiva
Graf č. 42: Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině,
češtině a polštině
9.3.3 Komparativní reflexe etymologické analýzy
V případě etymologické analýzy byla všechna analytická adjektiva tzv. širokého pojetí roztříděna z hlediska své příslušnosti k zdrojovému jazyku. K výrazným zdrojovým jazykům ruštiny, češtiny i polštiny bezpochyby náleží latina a řečtina, svůj podíl na procentuálním vyjádření však mají i domácí jazyky. Latina a řečtina zaujímají dominantní pozici zdrojového jazyka v případě analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině a polštině, v obou jazycích jsou analytická adjektiva řeckého a latinského původu zastoupena téměř shodně, tj. v češtině tvoří 80 %, v polštině 83 % analytických adjektiv tzv. širokého pojetí. V ruštině je situace jiná, jelikož výrazným zdrojovým jazykem pro analytická adjektiva tzv. širokého pojetí je domácí ruština.
Provedenou analýzou jsme dospěli k závěru, že v ruštině přesná polovina analytických adjetiv tzv. širokého pojetí patří k domácímu lexikálnímu základu, např. eodo... (eoóoonpecHHTenb), okuji... (a/CM^CTpoHTenbCTBo), něco... (^ecoynacTOK) aj. O něco málo menší počet jednotek řadíme z hlediska své příslušnosti k zdrojovému jazyku k řecko-latinským analytickým formantům, např. juaKpo... (MaKpoKomeKCT), cneKmpo... (cneKmpo-npoeKTop), mpanc... (mpancareacTBo) aj. Periferně j sou pak zastoupena analytická adjektiva tzv. širokého pojetí, která jsou přejatá do ruštiny z němčiny, angličtiny, italštiny a francouzštiny. Výrazná dominance analytických adjektiv tzv. širokého pojetí, která jsou původně domácí provenience, je způsobena výskytem v ruštině zkratkových slov, která jsou
174
na základě odborné literatury řazena k analytickým adjektivům, např. zoc... (zoc^]\ymť), jium... (jiumoTRen), npocp... (npocpjspwxLemie), coe... (coejieneHHe), xo3... (xo3ynpaBjieHue) aj. Tato zkratková slova, která představují zpravidla zkrácené kořenné morfémy adjektiv, jsou připojována k substantivům, popř. i adjektivům, a vytvářejí četné analytické konstrukce.
V češtině mezi analytickými adjektivy tzv. širokého pojetí patří většina výrazů k formantům řeckého a latinského původu, jedná se o více než tři čtvrtiny excerpovaných jednotek, např. audio... (audioapavatuva), hydro... (hydrokyselina), kontra... (kontrarozvědka) aj. Druhým nej výraznější m zdrojovým jazykem je domácí čeština, která je zdrojem pro 14 % českých analytických adjektiv tzv. širokého pojetí, např. cizo... (cizozemec), kráso... (kras o jezdec), leto... (toohrádek) aj. Ostatní zdrojové jazyky již představují malé procento jednotek, k těmto jazykům řadíme angličtinu, francouzštinu a němčinu.
V polštině je situace téměř totožná. Dominantní pozici zaujímají klasické jazyky, k řecko-latinskému lexikálnímu fondu patří 83 % polských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí, např. chemo... (chemoveceptov), immuno... (immunogenetyka), pan... (panemopeizm) aj. Druhým nej výraznější m zdrojovým jazykem je domácí polština, která je zastoupena 12 % analytických adjektiv tzv. širokého pojetí, např. calo... (cafoksztalt), drzewo... (drzewoževek), krwio... (/crwzolecznictwo) aj. Ostatní zdrojové jazyky se nacházejí podobně jako v případě češtiny na periferii, jsou zastoupeny pouhými jednotkami procent. K těmto zdrojovým jazykům náleží angličtina, němčina, francouzština a italština. Etymologické hledisko analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině, češtině a polštině přináší graf č. 43.
200
150
100
50
Čeština
Polština
■ Ruština
■ Čeština
h Polština
Graf č. 43: Rozložení jazykových skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí
v ruštině, češtině a polštině
175
ZÁVĚR
Cílem disertační práce Fungování analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině bylo představit fungování analytických adjektiv v rámci tří zkoumaných slovanských jazyků. Ve všech jazycích byly provedeny souhrnné morfologicko-lexikální analýzy (viz kap. 6.2, 7.2, 8.2), které byly dále rozšířeny o dílčí analýzy (sémantická, strukturní, etymologická), a to jak na materiálu analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí (viz kap. 6.3, 7.3, 8.3), tak na materiálu analytických adjektiv tzv. širokého pojetí (viz kap. 6.4, 7.4, 8.4). Všechny druhy analýz komplexně popisují fungování analytických adjektiv v současné ruštině, češtině a polštině.
Dalším cílem bylo vypracování reprezentativního korpusu ruských, českých a polských analytických adjektiv, který nám posloužil jako výchozí dokladový materiál pro zpracování dílčích analýz. Analytická adjektiva byla vyexcerpována ze základních jazykových příruček lexikografické povahy, jež jsou představeny ortografickými slovníky, výkladovými slovníky a slovníky cizích slov. Lexikografické prameny všech tří jazyků patří k aktuálním slovníkovým zdrojům, proto tvoří reprezentativní vzorek lexika současné ruštiny, češtiny a polštiny.
Kvantitativně nejpočetněji jsou zastoupena analytická adjektiva excerpovaná z ruských zdrojů, korpus ruských analytických adjektiv je tvořen 842 jednotkami (57 % dokladového materiálu všech tří jazyků). S výrazným odstupem pak následují analytická adjektiva excerpovaná z českých a polských zdrojů. Korpus českých analytických adjektiv čítá 326 jednotek (22 % dokladového materiálu všech tří jazyků), korpus polských analytických adjektiv tvoří 304 jednotky (21 % dokladového materiálu všech tří jazyků). Celkově je tedy dokladový materiál disertační práce představen na reprezentativním vzorku 1 472 analytických adjektiv.
Představený kvantitativní údaj demonstruje větší náklonnost ruštiny k analytickému (nesklonnému) vyjadřování, což lze pozorovat mj. i na větším počtu analytických adjektiv v lexikonu tohoto jazyka. Ruština jako výrazně extrovertní slovanský jazyk je mnohem otevřenější vůči různorodým přejímkám, což dokazuje vývoj ruského lexika nejen v diachronním aspektu (přejímky ze skandinávských jazyků, z holandštiny, z němčiny, z francouzštiny aj.), ale i v aspektu synchronním (expanze přejímek z angličtiny). V češtině a polštině lze najít rovněž značné množství cizojazyčných výpůjček, avšak oba jazyky si během svého vývoje zachovávaly spíše charakter introvertního jazyka. Větší náklonnost
176
ruštiny k analytickému vyjadřování dokazují také konstrukce typu uapb-deeuua, uapb-nmuifa, nydo-ôoeambipb, nydo-nenKa, óoů-deem, xeam-ôaôa aj., které patří k ruskému folkloru a lidové slovesnosti. Tyto konstrukce lze považovat za předlohy mnoha dalších konstrukcí, které ve své struktuře obsahují právě analytická adjektiva, např. íumaó-KBapTupa, eaKyyju-Kaiviepa, ôema-nynu, eaMMa-mnyHenue, ÓJiOK-jiunePiKa, npecc-HoacHHijbi aj.
Cílem práce bylo tedy provést všestrannou analýzu analytických adjektiv dokladového materiálu ruštiny, češtiny a polštiny. Při zpracování dílčích analýz jsme vycházeli z primárního dichotomického třídění analytických adjektiv tzv. úzkého a širokého pojetí. Tento přístup nám umožnil provést důkladnou analýzu všech analytických lexikálních jednotek ruštiny, češtiny a polštiny a splnit tak všechny dílčí cíle, které byly uvedeny v úvodu disertační práce. Všechny jednotlivé analýzy jsou také názorně představeny prostřednictvím grafů, které věcně doplňují praktické kapitoly práce (viz kap. 6, 7, 8, 9). Pro potřeby disertační práce bylo vypracováno celkem 43 grafů, jejichž celkový přehled uvádíme v závěru práce (viz Seznam grafů).
V případě ruských, českých a polských analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí byly provedeny tři dílčí analýzy, tj. sémantická, strukturní a etymologická analýza.
Výstupem sémantické analýzy (viz kap. 6.3.1, 7.3.1, 8.3.1) bylo vymezení sémantických skupin, do nichž byla roztříděna všechna excerpovaná analytická adjektiva. V ruštině bylo definováno celkem 12, v češtině 10 a v polštině 11 tematických oblastí. Ve všech jazycích byla nejpočetněji zastoupena analytická adjektiva z oblasti vědy a techniky (oH^awH-ôpoHHpoBaHue, handsfree systém, sprz^t audio-wideo), ekonomiky, práva a dopravy (ópeHd-MQUQjxKQp, retail cena, biznes oferta) či kultury (jiurepaTypa HOH-cpUKUien, freestyle tanec, sztuka art informel).
V rámci strukturní analýzy (viz kap. 6.3.2, 7.3.2, 8.3.2) byl zkoumán trojí aspekt analytických adjektiv, tj. byla provedena dílčí analýza věnovaná pozičnímu, konektivnímu a kvantitativnímu aspektu. Z pozičního hlediska v ruštině dominují analytická adjektiva v postpozici (TeHop ajibmuHo), v češtině analytická adjektiva vprepozici (moka souprava) a v polštině shodně s ruštinou analytická adjektiva v postpozici (sklep fair trade). Z konektivního hlediska je ve všech sledovaných jazycích výrazná dominance grafického zápisu analytického adjektiva v podobě samostatné lexikální jednotky (rpynia dioiuec, bianko šek, styl gospel), avšak v ruštině jsou značně zastoupena rovněž analytická adjektiva, která jsou zapisována také pomocí spojovníku (uporpaMMa-MaKCUMyju). Z kvantitativního hlediska v ruštině, češtině i polštině výrazně dominují jednokomponentní analytická adjektiva (bopothhk anam, oldies párty, témat tabu).
177
V rámci etymologické analýzy (viz kap. 6.3.3, 7.3.3, 8.3.3) byl pro všechna analytická adjektiva tzv. úzkého pojetí rozhodující jejich zdrojový jazyk, na jehož základě jsme vytvořili skupiny analytických adjektiv podle jejich příslušnosti k zdrojovému jazyku. V dokladovém materiálu vyexcerpovaném z ruských zdrojů převažovala analytická adjektiva z angličtiny (cjuapm-TeneBmop) následovaná přejímkami z francouzštiny (n3AejiH5i anruiUKe) a italštiny (reMn Konmimyo). V češtině a polštině velmi výrazně dominovala analytická adjektiva z angličtiny (hardback karoserie, muzyka country) s odstupem následovaná přejímkami z klasických jazyků (cena in memoriam, uslugi ekstra) a francouzštiny (buklé koberec, sztuka art moderně).
V případě ruských, českých a polských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí byly rovněž provedeny tři dílčí analýzy, tj. analýza sémantická, strukturní a etymologická.
V rámci sémantické analýzy (viz kap. 6.4.1, 7.4.1, 8.4.1) byly vymezeny kompaktní sémantické okruhy, do nichž byla následně roztříděna analytická adjektiva tzv. širokého pojetí. V ruštině, češtině i polštině byl definován shodný počet osmi sémantických skupin. Nejpočetněji jsou zastoupena analytická adjektiva mající souvislost s ekonomikou, dopravou a lidskou činností (uHeecmÔK>j},xeT, motoopravna, earokonto), vědou, technikou a průmyslem (ewóeoannapaT, /eroelektřina, raJzoodbiorca) či analytické jednotky vyjadřující míru nebo stupeň vlastnosti (cynep\mf^jiíu\uíí, extrathda, mřerkomunikacja).
V rámci strukturní analýzy (viz kap. 6.4.2, 7.4.2, 8.4.2) byl obdobně jako v případě analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí zkoumán trojí aspekt analytických adjektiv, tj. byla provedena dílčí analýza zaměřená na poziční, konektivní a kvantitativní aspekt. Z pozičního hlediska v ruštině, češtině i polštině zcela dominují analytická adjektiva v prepozici (eudpoMereoponoriiíL, fotobuňka, /otodokumentacja). Z konektivního hlediska je ve všech sledovaných jazycích patrná výrazná dominance grafického zápisu přimykáním (6eH303anpaBKa, e/covýrobek, kserokopia). Ostatní možnosti zápisu analytických adjektiv k řídícímu výrazu, tj. grafický zápis pomocí spojovníku, přimykáním i pomocí spojovníku, přimykáním i samostatně představují pouze okrajovou záležitost. Z kvantitativního hlediska ve všech zkoumaných jazycích zcela dominují jednokomponentní analytická adjektiva (aewajiHHira, cy/c/ostezka, metoj^zyk).
V rámci etymologické analýzy (viz kap. 6.4.3, 7.4.3, 8.4.3) byla všechna analytická adjektiva tzv. širokého pojetí rozčleněna podle své příslušnosti k zdrojovému jazyku. K nej výraznější m zdrojovým jazykům ruských, českých i polských analytických adjektiv tzv. širokého pojetí patří latina a řečtina. Oba klasické jazyky výrazně dominují v českém
178
a polském dokladovém materiálu (aadzoaparatura, zmmtmogenetyka), silné zastoupení mají i v případě ruských analytických adjektiv (cneKinponpoeKTop). V případě ruštiny však nejvýraznější zastoupení představují analytická adjektiva náležející etymologicky k domácímu lexikálnímu základu (eoóoonpecHHTenb). V českém a polském dokladovém materiálu je domácí jazyk jako zdrojový jazyk analytických adjektiv tzv. širokého pojetí zastoupen méně (/crasojezdec, krwiolecznictwo).
Disertační práce představila problematiku morfologicky nezformovaných lexikálních jednotek, které plní vůči řídícímu výrazu determinační, resp. atributivní funkci. Jednotky disponující touto vlastností nazýváme unifikovaným termínem, tj. analytická adjektiva. Tento pojem dle našeho názoru představuje nejvhodnější terminologickou nominaci zkoumané lingvistické problematiky. Termín vychází primárně z ruské národní lingvistiky, ve které má svoji tradici a je řadou lingvistů užíván. Díky typologické příbuznosti ruštiny s češtinou a polštinou aplikujeme termín analytické adjektivum na tentýž typ morfologicky nevyhraněných výrazů češtiny a polštiny. Jsme si vědomi, že v případě českých nebo polských lingvistů může daný krok vyvolat jistou kontroverzi, avšak naše poznatky a následné výstupy jak teoretického, tak praktického charakteru se opírají o pramenné zdroje, jejichž autory jsou renomovaní lingvisté. Analýza jazykových dat, která byla provedena v praktické části práce, je podložena obsáhlým reprezentativním dokladovým materiálem všech tří zkoumaných jazyků.
Vzhledem k sílícímu procesu internacionalizace a rostoucím vlivům analytizmu a aglutinace na flektivní povahu současných slovanských jazyků představují analytická adjektiva, zejména analytická adjektiva tzv. širokého pojetí, aktivní slovotvornou bázi. Tyto analytické, tj. v našem pojetí nesklonné formanty zaujímají v kontextu aktuálních slovotvorných procesů všech tří sledovaných slovanských jazyků přední postavení.
Studium odborné literatury týkající se problematiky analytických adjektiv na jedné straně potvrdilo zájem ruských lingvistů i zahraničních rusistů o popis námi zkoumaných lexikálních jednotek (jak v jejich úzkém, tak širokém pojetí), avšak v případě české a polské národní lingvistiky jsme se shledávali s nevyhraněnou terminologickou nominací. Naší snahou bylo také mj. vyřešit tuto terminologickou nejednotnost, popř. alespoň navrhnout možnost jednotné a systematické terminologické nominace. Doufáme tedy, že předložená disertační práce bude nápomocna k terminologickému sjednocení zkoumané problematiky a díky své obsáhlé analýze jazykových dat osvětlí problematiku morfologicky nezformovaných lexikálních jednotek, tj. analytických adjektiv, a to nejen v ruštině, ale i v češtině a polštině.
179
PE3K3ME
^HCcepTauHOHHaa paöoTa 0yHKU,uoHupoeuHue aiiaiumunecKux npwiazamejibHbix e pyccKOM, neiucKOM u noubCKOM R3biKax nocBamaeTca npoöneMaraice MopcbojiorHHecKH HeonpeAejieHHbix jieiccHHecKHx cahhhii, BbinojiHaroinHx no othoihchhio k ynpaBjraiomeMy cjiOBy aTpn6yTHBHyK) c[)yHKHHio. Taxoro po#a jieKCHHeciaie eAUHnubi Ha3biBaK)t aHajiHTHHecKHMH npHjiaraTejibHbiMH. TepMHH aHajiHTHHecKoe npmiaHaTejibHoe -yHH(J)HLiHpoBaHHoe TepMHHOJiorHHecKoe HanMeHOBaHne HaMH onHCbiBaeMoii jiHHrBHC-ranecKOH npoÖJieMaTHKH. IlepBHHHO TepMHH BCTpenaeTca b pyccKoií HayHHoií jiHTepaType (M. B. riaHOß), b cocTaBe KOTopoií HMeeT cbokd Tpa^nunio h ynoTpeÖJiaeTca MHorHMH jiHHrBHCTaMH. EnaroAapa ranojiorHHecKOH poactbchhocth pyccKoro a3bixa c hcuickhm h nojibCKHM a3biKaMH TepMHH aHajiHranecKoe npHjiaraTejibHoe Hcnojib3yeTca b xanecTBe Toro ace rana HeonpeAeneHHbix JieiccHHecKHx efíanuu, nemcKoro h nojibCKoro a3WKOB.
B rjiaßax TeopeniHecKoro xapaKTepa npeAOCTaBjraioToi CBe^eHna 06 aHa-jiHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix. B nepBoií maße paccMaTpHBaiOTOi MeTOAOJiorHnecKHe npneMbi, KOTopwe nocnyacHjiH ochoboíí Rjm cocTaBjieHHa AnccepTauHOHHOH paöoTbi. BTopaa rnaBa nocBaiiiaeToi aKTyanbHbiM TeH^eHUHiiM b cjiaßaHCKHx a3WKax. BHHMaHne y^enaeTca
AeMOKpaTH3aiIHH    h JIH6epajIH3aiIHH    5I3bIKa,    5I3bIKOBOH    rjI06ajIH3aiIHH    hjih TeHAeHIJHH
k aHajiHTH3My h arrjiKDTHHaiiHH. B TpeTbeií maße AaeTca TepMHHOJiorHHecKoe onpeAeneHHe aHajiHTHHecKHx   npHnararejibHbix.   TnaßHoe   BHHMaHne   y^enaeTca pa3Hoo6pa3HbiM
B03M05KHOCT5IM TepMHHOJIOrHHeCKOH HOMHHaUHH,  KJiaCCHCbHKaHHH aHajIHTHHeCKHX npHJia-
raTenbHbix Tax Ha3. y3xoro h ninpoKoro noHHMaHHa hjih no3HHHH paccMaTpHBaeMbix jieKCHHecKHx eAHHHij b KanecTße ochobhoto CTpyiaypHoro KOMnoHeHTa aHajiHranecKHx KOHcrpy khhh. HeTBepTaa rnaßa onpeAenaeT npoöneMaraicy npecbniccoHAOB h rpexo-
JiaTHHCKHX   TepMHH03JieMeHTOB,    KOTOpbie   5IBJI5IIOTC5I   Ha   CaMOM   ACJie aHajIHTHHeCKHMH
npHjiaraTejibHbiMH Tax Ha3. ninpoKoro noHHMaHHa. Mm oöpamaeM BHHMaHne Taxace
Ha acbcbHKCOHAbl,   HX   TepMHHOJIOrHHeCKyK)   HOMHHaUHK)   h   KBa3Hnpe(J)HKcajibHbie koh-
CTpyKijHH. B KOHue HeTBepToii rnaßbi paccMaTpHBaiOTOi caMbie npoAyKTHBHbie Kßa3H-npe(J)HKcajibHbie rpeKO-jiaraHCKHe TepMHH03JieMeHTbi.
B rjiaßax npaKTHnecKoro xapaKTepa onncbißaeTca oöiimpHbiH aHajiro pyccKHx, HeniCKHx h nojibCKHx aHajiHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix, KOTopwe b HTore OTpaacaroT (J)yH-
KIJHOHHpOBaHHe 3THX JieKCHHeCKHX eAHHHH, b HaMH HCCJieAOBaHHblX CJiaBflHCKHX 5I3bIKaX.
180
rjjrrafl rnaßa - BBOAHaa nacTb b npoÖJieMaTHKy npaicTHHecKoro HCCJieAOBamra aHajiHTHHecKHx npHnararejibHbix b pyccKOM, nemcKOM h nojibCKOM a3bixax. B a<íhhoh nacTH TuiaTejibHO   onHCbiBaeTca   (paKTiiMecKiiii   MaTepnaji   flHccepTauHomioH paöoTbi,
cocTaBjíeHHbiií MeTOAOM cnjiouiHoii BbiöopKH Ha 6a3e npe3eHTa6ejibHbix jieKCHKorpacpH-necKHx hctohhhkob coBpeMeHHoro pyccKoro, neuiCKoro h nojibCKoro a3WKOB. C tohkh 3peHHa KOJiHHecTBa caMbiM BbicoKHM hhcjiom aHajiHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix oöJiaAaeT pyccKHií a3biK. Kopnyc pyccKnx aHajiHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix coctoht h3 842 cahhhu, (57 % (paKTHHecKoro MaTepna.ua). Kojihhcctbo aHajiHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix neuiCKoro h nojibCKoro a3WKOB noHTH b TpH pa3a MeHbuie, t. e. Kopnyc nemcKirx aHajiHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix o6pa30BaH 326 eAUHHuaMH (22 % cbaicTHHecKoro MaTepnana), xopnyc nojibCKHx aHajiHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix o6pa30BaH 304 eAUHHuaMH (21 % (paicTHHecKoro MaTepnajia). B o6meM, cbaicTHHecKHH MaTepnaji AnccepTauHOHHOH paöoTbi HacHHTbiBaeT 1 472 aHajiHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix.
CjieAyroiuHe rjiaBbi npaicTHHecKoro xapaicrepa, t. e. mecTaa, ceAbMaa h BOCbMaa rjiaBbi, npeACTaBjiaiOT HacroflrnHH aHajiH3 (paicTHHecKoro MaTepnana pyccKHx, nemcKirx h nojibCKHx aHajiHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix. 3Aecb npoBOAHTOi oöiiihh MopcbojiorHHecKO-jieKCHKajibHbiii pa30op, KOTopwii nacTHHHO 3aTparHBaeT ceMaHTHHecicyio, crpyicrypHyio,
3THMOJIOrHHeCKyiO CTOpOHy JieKCHHeCKHX eAHHHIi;. CeMaHTHHeCKHH, CTpyKTypHblií h 3THMO-
jiorHHecKHH aHajiH3bi aHajiHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix npoBOA^Tca Ha ocHOBe a&yx noA-
XOAOB, KOTOpbie yCJIOBHO M05KHO o6o3HaHHTb KaK y3KHH h UIHpOKHH. TaKOrO pO^a nOAXOAbl AaiOT HaM B03MO>KHOCTb npOBeCTH TUiaTejIbHblH aHajIH3 BCeX aHajIHTHHeCKHX JieKCHHeCKHX
eAHHHii; pyccKoro, nemcKoro h nojibCKoro a3WKOB, nororrb hx npeAHa3HaneHHe h TaxHM o6pa30M BbinojiHHTb nocTaBjieHHbie uejin AHCcepTauHOHHoii paöoTbi.
,ZJ,eB5rra5i rnaßa npeACTaßjiaeT coöoii oömee o6o3peHHe aHajiHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix pyccKoro, nemcKoro h nojibCKoro a3WKOB b cpaBHHTejibHOM nnaHe. Bee nacTHHHbie aHajiH3w (ceMaHTHnecKHH, CTpyKTypHblií, STHMOJiorHHecKHií), BKjnonafl AeB^Tyio rjiaBy, AonojmeHbi HarjuiAHbiMH AnarpaMMaMH, KOTopwe npeAMeTHO yTonroiiOT HHtpopMaiiHio npaKTHHecKHx nacTeii AHCcepTauHOHHoii paöoTbi.
Ha npHMepe pyccKHx, nemcKHx h nojibCKHx aHajiHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix TaK Ha3. y3Koro nomiMíiHiiíi öwjih ocbopMjieHbi Tpn nacTHHHbix aHajiH3a - ceMaHTHnecKHH,
CTpyKTypHblií h 3THMOJIOrHHeCKHH.
Pe3yjibTaT ceiviaHTHHecKoro aHa.mna - onpeAeneHHe ceManrHHecKHx rpynn, b cocTaBe KOTopwx öbijiH KjiaccHtpHijHpoBaHbi Bee BbinHcaHHbie aHajiHTHHecKHe npnjia-raTejibHbie.  Bcero öwjio BbmejieHO  12 TeMaTHnecKHx oojiacreii b pyccKOM a3WKe,
181
10 b HeiHCKOM 5I3bIKe  H   11   B  nOJIbCKOM a3bIKC  Bo BCeX  HciMH  HCCJieAOBaHHblX 33bIKaX
HaHÖojiee nacTO BcrpenaiOTOi aHajiHTHHecKHe npHjiaraTejibHbie H3 oÖJiacTH HayKH h tcxhhkh (oH^awH-öpoHHpoBaHHe, handsfree systém, sprz^t audio-wideo), skohomhkh, npaBa h TpaHcnopTa (6peHd-Meneji,yKep, retail cena, biznes oferta) hjih KyjibTypbi (jinrepaTypa hoh-(pUKUieH, freestyle tanec, sztuka art informel).
B paMKax CTpyKTypHoro aHa.mna HCCJieAyiOTOi aHajinTHHecKne npHjiaraTejibHbie c Tpex ToneK 3peHH5i, h npoBOA^Tca nacTHHHbie aHajirow, nocB5imeHHbie TpeM acneKTaM -no3HLtnoHHOMy, CBa3yK>rneMy h KOJinnecTBeHHOMy. c tohkh 3peHiiH nojiimiOHHoro acneKTa b pyccKOM a3WKe npeoöJiaAaiOT aHajinTHHecKne npHjiaraTejibHbie, HaxoA^mHeca b nocTno3HitHH (TeHop ajibtnuHÖ), b neniCKOM a3WKe - b npeno3HHHH (moka souprava), b nojibCKOM a3biKe (corjiacHO pyccKOMy a3bixy) - b nocrno3HHHH (sklep fair trade). c tohkh 3peHH5i CBH3yiomero acneKTa bo Bcex HccjieAOBaHHbix a3bixax npeoöJiaAaeT rpadpHHecxaa 3anncb aHajiHTHHecKoro npnjiaraTejibHoro b dpopMe caMOCT05rrejibHoii jieKCHnecKoii eAH-HHHbi (rpynia dtouiec, bianko šek, styl gospel). OAHaxo b pyccKOM 513Mice HMeiOT CBoe MecTO Taxace aHajiHTHHecKHe npHjiaraTejibHbie, KOTopwe nnuiyTca nepe3 Aedpnc (nporpaMMa-MCiKCUMyM). c tohkh 3peHH5i KOJiHHecTBeHHoro acneKTa rocnoACTByioinee nojioaceHHe b pyccKOM, neniCKOM h nojibCKOM a3bixax 3aHHMaiOT MOHOJieKceMHbie aHajiHTHHecKHe npHjiaraTejibHbie (bopothhk anaui, oldies párty, temat tabu).
B paMKax 3THMOJiorHHecKoro aHa.mna nepBHHHO y Bcex aHajiHTHnecKHx npHjiaraTejibHbix onpeAejraeTOi 5i3biK-HCTOHHHK, btophhho dpopMHpyiOTca ceMaHTHnecKHe rpynnbi, b cocTaBe KOTopwx KjiaccndpHUHpyiOTOi aHajiHTHnecKHe npHjiaraTejibHbie. B dpaKTHnecKOM MaTepnane pyccKoro a3WKa npeoöJiaAaiOT aHajiHTHnecKHe npHjiaraTejibHbie aHrjiHHCKoro a3WKa (c;wa/OT7-TejieBH3op), cjie^yiOT 3aHMCTBOBaHiiH H3 dppaHixy3CKoro (H3Aejina anrmuKe) h nrajibflHCKoro a3WKOB (TeMn KOHtnunyo). B nemcKOM h nojibCKOM a3biKax rocnoACTByiomee nojioaceHHe 3aHHMaiOT Toace aHajiHTHnecKHe npHjiaraTejibHbie aHrjiHHCKoro a3WKa (hardback karoserie, muzyka country), co 3HanHTejibHbiM paccToaHHeM cjieAyKDT 3aHMCTBOBaHH5i H3 KjiaccHHecKHx a3WKOB (cena in memoriam, uslugi ekstra) h dppaHity3CKoro a3WKa (buklé koberec, sztuka art moderně).
Ha npHMepe pyccKHx, nemcKHx h nojibCKHx aHajiHTHnecKHx npmiaraTejibHbix TaK Ha3.  mnpoKoro  noHiiMaHiiii  paccMaTpHBaiOTca  TaKace Tpn  nacTHHHbix  aHajiH3a -
CeMaHTHHeCKHH, CTpyKTypHblií h 3THMOJIOrHHeCKHH.
B paMKax ceMaHTHHecKoro aHa.mna onpeAejraioToi TeMaranecRHe oöJiacTH, b cocTaB KOTopbix bxoa^t aHajiHTHHecKHe npHjiaraTejibHbie dpaKTHnecKoro MaTepnana. B pyccKOM, neniCKOM h nojibCKOM a3WKax BbmejraeTOi OAHHaKOBoe kojihhcctbo ceMaH-
182
THnecKHx rpynn. ľlo AaHHbiM Hamero aHanroa sto 8 rpynn. CaMbiM bmcokhm hhcjiom jieKCHnecKHx eAHHHij pacnojiaraKDT TeMaTunecKue rpynnbi H3 oônacTH skohomhkh, TpaticnopTa h nejiOBenecKOH AeflTejibHOCTH (umecm6ioji,yKeT, motoopravna, earokonto), HayKH, TexHHKH h npoMbiuijieHHOCTH (ewóeoannapaT, /eroelektŕina, raJzoodbiorca) h rpynna aHajíHTHHecKHx npHjiaraTenbHbix, BbipaacaroinHx Mepy hjih CTeneHb xanecTBa (cynepmi^jumrni, extratňda, míerkomunikacja).
Pe3yjibTaT CTpyKTypHoro aHa.nna - nacTHHHbie aHanrobi, nocBauieHHbie TpeM acneKTaM - no3HHHOHHOMy, CB5i3yiomeMy h KOJiHHecrBeHHOMy. C tohkh 3peHH5i noíiimiOHHoro acneKTa b pyccxoM, nemcKOM h nonbCKOM a3bixax nojiHOCTbK) ^OMHHHpyíOT aHajíHTHnecKHe npHjiaraTejibHbie b npeno3HUHH (2w<3poMeTeopojiorH5i, fotobunka, fotodokumentácia). C tohkh 3peHH5i CBínyiomero acneKTa bo Bcex HccneAOBaHHbix a3bixax 3HaHHTenbHO npeoônaAaeT rpacpHHecKaa 3anHCb c noMombK) npHMbiKaHHa (6eH303anpaBKa, e/covýrobek, kserokopia). flpyrue bo3mo>khocth rpacpHHecKoií 3anHCH aHajíHTHnecKoro rrpHnaraTejibHoro k ynpaBjraiomeMy cnoBy, t. e. 3anncb nepe3 Aecpnc, c noMombK)
npHMblKaHHa   HJIH   Hepe3   ACCpHC,   C   nOMOIHbK)   npHMblKaHHfl   HJIH   OT^ejIbHO, 3aHHMaK)t
BTopocTeneHHoe nonoaceHne. C tohkh 3peHiiH KOjmnecTBemioro acneKTa bo Bcex Tpex a3WKax npeoÔJiaAaiOT MOHOJieKceMHbie aHajíHTHnecKHe npnjiaraTejibHbie (aeuammiix, cyklostezka, metaj ezyk).
B paMKax 3THMOJiorHHecKoro aHa.mna Bce aHajíHTHnecKHe npnjiaraTejibHbie TaK Ha3. uiHpoKoro noHHMaHHa KjiaccHCpHHHpoBajiHCb no CBoeií npHHaAJieacHOCTH k a3WKy-
HCTOHHHKy. K CaMbIM 3HaHHTCJIbHbIM 5I3bIKaM-HCTOHHHKaM pyCCKHX, HeiUCKHX h nOJIbCKHX
aHajíHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix TaK Ha3. niHpoKoro noHHMaHHa npHHaAJieacaT rpenecKHH h jiaTHHCKHH 5i3biKH. 06a KjiaccHHecKHx a3biKa-HCT0HHHKa 3aHHMaiOT rocnoACTByiomee nojioaceHHe b nemcKOM h nonbCKOM a3WKax (<2«<izoaparatura, immunogenetyka). B pyccKOM a3WKe pojib rpenecKoro h jiaTHHCKoro a3WK0B Toace 3HanHTejibHa (cnetcmponpoeKTop), OAHaKO caMbiM nacTOTHbiM a3biK0M-HCT0HHHK0M aHajíHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix aBjíaeTca
CaM pyCCKHH 5I3bIK (eoÓOOnpeCHHTejIb). C TOHKH 3peHH5I 5I3bľKOB-HCTOHHHKOB, b HeniCKOM
h nonbCKOM a3WKax OTenecTBeHHbie aHajíHTHnecKHe npnjiaraTejibHbie TaK Ha3. iimpoKoro noHHMaHHa npeACTaBjíeHbi MeHbnie (kmsojezdec, /crwzolecznictwo).
HacToamaa AnccepTauHOHHafl paôoTa npeACTaBjíaeT AeTajibHbiií 3KCKypc b npoÔJieMaTHKy aHajíHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix Tpex cjiaBflHCKirx a3WK0B. HHCpopMauHfl, noKa3aHHaa b AnccepTaHHOHHOH paôoTe, paccMaTpHBaeTca KaK c TeopeTHHecKoií, TaK h c npaKTHHecKoií ToneK 3peHHa. C tohkh 3peHHa TeoperanecKoro noAxo^a AnccepTa-HHOHHaa paôoTa npeAJiaraeT TepMHHOJiorHnecKoe yeAHHeHHe HccjieAOBaHHoií npoôJieMa-
183
tuku nocpeACTBOM eAUHoro TepMHHa - aHajiHTHHecKoe npHjiaraTenbHoe. C tohkh 3peHHa npaKTHHecKoro noAxo^a npeAOCTaBjiaeTca oöiimpHbiH cbaKTHHecKHií MaTepnan, KOTopwii nocjiyacHji ochoboíí Rjm MHorocTopoHHero jinHrBncTHHecKoro aHanroa. PaccMOTpeHHbie b AHCcepTauHOHHoií paöoTe ceMaHTHHecKHH, crpyicrypHbiH h 3THMOnornHecKnří aHajiH3bi AeMOHCTpHpyKDT  (J)yHKL(noHnpoBaHne  Mop(J)OJiorHHecKH  HeonpeAeneHHbix jieiccHHecKHx
eAHHHIJ He TOJIbKO b pyCCKOM, HO h b HeUICKOM h nOJIbCKOM 5I3bIKaX.
184
STRESZCZENIE
Problém badawczy podjejy w pracy doktorskí ej pt. Funkcjonowanie przymiotników analitycznych w jqzyku rosyjskim, czeskim i polskim dotyczyl problematyki funkcjonowania jednostek leksykalnych niepodlegajaxych fleksji, które maj 3. tzw. funkcje atrybutywna^. Owe jednostki leksykalne, znané jako przymiotniki analityczne (czy tež przymiotniki nie-odmienne), prezentuje normatywna^ terminologie^ danego zakresu lingwistycznego. Nazwa naukowa pochodzi zrosyjskiej literatury fachowej (M. V. Panov), dziejd której termin ten užywany jest w gramatyce do dziš. Ponadto owa nazwa naukowa, utrwalona przede wszystkim w jazyku rosyjskim, nie ma w jazyku czeskim i polskim innych odpowiedników. Niemniej jednak termin przymiotnik analityczny zostal w niniejszej rozprawie doktorskí ej užyty ze wzgl^du na typologiczne pokrewieňstwo badaných j ejzyków.
W cze/šci teoretycznej rozprawy doktorskiej zaprezentowano koncepcyjne informacje naukowe odnoszace si? bezpošrednio do przymiotników analitycznych. W pierwszym roz-dziale zawarto charakterystyk? metodologicznych procesów, które tworza^ kluczowy problém naukowy calej rozprawy. Rozdzial drugi to opis wspólczesnych tendencji w jazykách slowiaňskich, uwzgl^dniono w nim równiež demokratyzacj? i libernalnošc jazyka, globa-lizacjej czy tež tendencje do analizy i aglutynacji jazyka. W trzecim rozdziale wykorzystane zostaly teoretyczne definicje przymiotników analitycznych. Majac na uwadze možliwe termi-nologiczne nominowanie danej problematyki, korzystano z klasyfikacji przymiotników analitycznych tzw. wajskiej i szerokiej koncepcji i objasni ono ich pozycje ze wgl^du na podstawowy komponent štrukturálny konstrukcji analitycznych. Rozdzial czwarty definiuje prefiksoidy i grecko-laciňskie formanty, które zastupuje przymiotniki analityczne tzw. szerokiej koncepcji. Ponadto, w rozdziale tym, przybližono tematyk? terminologicznego desygnowania afiksoidów i charakterystyk? konkrétnych konstrukcji quasi-prefiksalnych. W podsumowaniu ostatniego rozdzialu przybližono specyfikacj? najbardziej funkcjonalnych konstrukcji quasi-prefiksalnych formantów grecko-laciňskich.
W czgšci praktycznej rozprawy doktorskiej przedstawiona zostala obszerna analiza rosyjskich, czeskich i polskich przymiotników analitycznych, majaxych zwiazek z funkcjo-nowaniem leksykalnych formantów w badaných jazykách.
Rozdzial piajy zawiera wst^p do praktycznego pojmowania problematyki dotycza^cej przymiotników analitycznych w jazyku rosyjskim, czeskim i polskim. Szczególowo zostal przedstawiony materiál badawczy dysertacji, opracowany na podstawie ekscerpcji repre-
185
zentatywnych daných leksykograficznych wspólczesnego jazyka rosyjskiego, czeskiego i polskiego. Na podstawie analizy ilošciowej možná stwierdzic, iž najwi?cej przymiotników analitycznych znajduje si? w jazyku rosyjskim, korpus rosyjskich przymiotników analitycznych skladá si? z 842 jednostki (57 % materiálu dowodowego). Analityczne przy-miotniki jazyka czeskiego i polskiego zachowujy znaczny odleglošc. Zespól czeskich przymiotników analitycznych reprezentuje 326 jednostek (22 % materiálu dowodowego), zbiór polskich przymiotników analitycznych stanowi 304 jednostki (21 % materiálu dowodowego). Kompleksowo materiál dokumentujaxy w prezentowanej dysertacji obejmuje 1 472 przymiotniki analityczne.
Szósty, siódmy i osmy rozdzial zostal pošwi?cony analizie materiálu dokumentuja^cego rosyjskie, czeskie i polskie przymiotniki analityczne. We wszystkich jazykách dokonáno analizy morfologiezno-leksykalnej, lacznie z analizy eze/šciowa^ (semantyezna, štrukturálna, etymologiezna). W ramach analizy fragmentaryeznej przepro-wadzono podstawowy klasyfikacj? dychotomiezny przymiotników analitycznych tzw. wajskiej i szerokiej koncepeji. Takie podej šcie pozwolilo na skonkretyzowanie dôkladnej analizy wszystkich analitycznych jednostek leksykalnych jazyka rosyjskiego, czeskiego i polskiego, atym samým uwzgl?dnienie odpowiedzi na pýtania badawcze postawione w niniejszej rozprawie doktorskiej wraz ze wskazaniem kierunków dalszych badaň w podj?tej problematyce.
W rozdziale dziewiajym przedstawiono zgromadzone sugestie porównawcze przymiotników analitycznych w badaných jazykách. Wszystkie analizy cz?šciowe, a takže zasadnieze wnioskowanie porównawcze, zilustrowane zostaly wykresami grafieznymi, które rzeczowo uzupelniaja^ rozdzialy praktyeznej cz?šci dysertacji.
Co dotyezy rosyjskich, czeskich i polskich przymiotników analitycznych tzw. waskiej koncepeji, skomponowano trzy cz?šciowe analizy, tzn. analiz? semantyezna^ štrukturálny i etymologiczny.
Wynikiem analizy semantyeznej jest definicja grup semantycznych, w których sklasyfikowano wszystkie wyekseerpowane przymiotniki analityczne - w sumie 12 w jazyku rosyjskim, 10 w jazyku ezeskim i 11 w jazyku polskim. W badaných jazykách najcz?šciej pojawiajy si? przymiotniki analityczne w dziedzinie nauki i techniki (oH^awH-ôpoHHpoBaHue, handsfree systém, sprz?t audio-wideo), ekonomii, prawa i transportu (ôpeHd-Meaejixep, retail cena, biznes oferta) czy tež kultury (jiurepaTypa hoh-cpUKUien, freestyle tanec, sztuka art informel).
186
W ramach analizy štrukturálnej badáno trzy kompozycje przymiotników analitycznych, tzn. cze/šciowy analizy postaci pozycyjnej, lyczacej i ilošciowej. Z punktu widzenia fragmentarycznej analizy pozycyjnej w jazyku rosyjskim dominuje przymiotniki analityczne w postpozycji (TeHop ammuHo), w jazyku czeskim analityczne przymiotniki w prepozycji (moka souprava) i polskie przymiotniki analityczne, podobnie jak w jazyku rosyjskim, w postpozycji (sklep fair trade). W zakresie aspektu Iqczqcego dominuje zapiš graficzny przymiotnika analitycznego w postaci odr^bnej jednostki leksykalnej (rpynia dwuiec, bianko šek, styl gospel), ale w jazyku rosyjskim reprezentowane sy równiež przymiotniki analityczne, które sy ponadto zapisywane za pomoci lycznika (nporpaMMa-MOKCUMyM). Pod wzglejdem perspektywy ilošciowej w jazyku rosyjskim, czeskim i polskim wyražnie przewažajy przymiotniki analityczne z jednym elementem skladniowym (bopothhk anaui, oldies párty, témat tabu).
Na podstawie analizy etymologicznej pierwotnie zdefiniowano j^zyk žródlowy badaných przymiotników analitycznych, a nastupme skonstruowano grupy j^zykowe, w których kategoryzowano przymiotniki analityczne. W rosyjskim materiále ekscerpcyjnym przewažajy przymiotniki analityczne, pochodzace z jazyka angielskiego (cMapm-iQjiQBwsop), a nastejinie z jazyka francuskiego (H3Aejiua anruiUKe) i jazyka wloskiego (Teivin KOHmunyo). W jazyku czeskim i polskim dominuje przymiotniki analityczne pochodzenia angielskiego (hardback karoserie, muzyka country), w nástupnej kolej nosci zapožyczenia z j^zyków klasycznych (cena in memoriam, uslugi ekstra) i jazyka francuskiego (buklé koberec, sztuka art moderně).
Co dotyczy rosyjskich, czeskich i polskich przymiotników analitycznych tzw. szerokiej koncepcji, równiež sformowano trzy cz^šciowe analizy, tzn. analizy semantyczny štrukturálny i etymologiczny.
W ramach analizy semantycznej zdefiniowano zwarte úklady semantyczne, do których požniej kategoryzowano przymiotniki analityczne z materiálu dokumentuj ycego. W jazyku rosyjskim, czeskim i polskim zformulowano taky samy liczbej osmiu grup seman-tycznych. Wiekszošc przymiotników analitycznych odnosi si? do ekonomii, transportu i dzialalnošci czlowieka (wHeecwóiOAaceT, motoopravna, earokonto), nauki, technologii i prze-myslu (ewóeoannapaT, /eroelektřina, raJzoodbiorca) lub jednostek analitycznych wyra-žajycych miar? lub stopieň umiaru (cynep\m^jiíu\uíí, extrathda, mřerkomunikacja).
Z perspektywy analizy štrukturálnej badané zostaly trzy aspekty przymiotników analitycznych, tzn. analiza cz^šciowa przeprowadzona z punktu widzenia pozycyjnego, lyczycego i ilošciowego. Pod wzgl^dem uporz^dkowania pozycyjnego možná stwierdzic,
187
iž w jazyku rosyjskim, czeskim i polskim calkowicie dominuje przymiotniki analityczne w prepozycji (eudpoMereoponoTUíí, fotobuňka, /otodokumentacja). W zakresie aspektu Iqczqcego przewaža zapiš graficzny reprezentowany przez przyleganie do siebie (6eH303anpaBKa, e/covýrobek, kserokopia), inne možliwošci zápisu przymiotników analitycznych do wyraženia kontrolnego, tzn. zapiš graficzny za pomoci lacznika czy przyleganie do siebie wyrazów za pomoci lacznika. Pod wzglejdem perspektywy ilošciowej možná zaznaczyc, iž we wszystkich badaných jazykách dominuje przymiotniki analityczne z jednym elementem skladniowym (aeuammuíí, cy/c/o stezka, metoj^zyk).
W ramach analizy etymologicznej wszystkie przymiotniki analityczne tzw. szerokiej koncepcji zostaly uporzadkowane wedlug ich przynaležnošci do jazyka žródlowego. Do najbardziej znaných j^zyków žródlowych nálezy j?zyki laciňski i grécki. Owe j?zyki klasyczne wyražnie dominuje w przypadku jazyka czeskiego i polskiego (aadzoaparatura, immunogenetyka), a takže reprezentuje rosyjskie przymiotniki analityczne (cneKmpoupo-eKTop). Ježeli chôdzi o j?zyk rosyjski, to najbardziej reprezentatywne sa^ przymiotniki analityczne, etymologicznie náležíce do jego podstawy leksykalnej (eoóoonpecHHTenb). Natomiast co dotyczy jazyka czeskiego i polskiego, to j^zyk žródlowy przymiotników analitycznych tzw. szerokiej koncepcji przejawia si? mniej cze^sto (fcrasojezdec, krwiolecz-nictwo).
Niniejsza dysertacja powstala w wyniku przeprowadzonych badaň dotyczaxych problematyki przymiotników analitycznych na przykladzie trzech jejzyków slowiaňskich, zarówno z punktu widzenia teoretycznego, jak i praktycznego. Z teoretycznej perspektywy rozprawa doktorská przedstawia ujednolicenie terminologiczne badaných zagadnieň za pomoci jednego zunifikowanego pojatia, tzn. przymiotnika analitycznego. Zas wprak-tycznym rozumieniu, za pomoci analizy kompleksowej materiálu dokumentuj a^cego, dokonáno demonstracji funkcjonowania morfologicznie nieformalnych jednostek leksykalnych nie tylko w jazyku rosyjskim, ale takže w jazyku czeskim i polskim.
188
SUMMARY
The dissertation thesis Functioning of Analytical Adjectives in the Russian, Czech and Polish Languages focuses on the issues of morphologically unformed lexical units having determinative or attributive function in relation to the head sentence element. These units are termed analytical adjective, which represents a unified terminological nomination of the given linguistic issue. This term comes mainly from Russian scientific literature (M. V. Panov) where it has its own tradition and a number of linguists use it. However, thanks to typological relation of the Russian language with Czech and Polish, the term "analytical adjective" is used for morphologically indefinite expressions in the Czech and Polish languages.
In the theoretical part, theoretical findings related to analytical adjectives are presented. The first chapter offers an outline of methodological processes used as a tool for working out this thesis. The second chapter focuses on current tendencies in Slavic languages; attention is paid to language democratisation and liberalisation, to language globalisation or to tendencies towards analytism and agglutination. The third chapter deals with theoretical definition of analytical adjectives. Great deal of attention is paid to possible terminological nominations of the examined issue, to classification of analytical adjectives of so-called narrow and broad concepts, or to analytical adjectives and their position from the point of view of elementary structural component of analytical constructions. The fourth chapter gives a definition of prefixoids and Greek-Latin formants which represent analytical adjectives in so-called broad concept. Attention is drawn to affixoids, their terminological nomination and quasi-prefixal constructions. The closing part of this chapter lists the most productive quasi-prefixal formants of Greek and Latin origin.
The practical part offers an extensive analysis of Russian, Czech and Polish analytical adjectives that reflect functioning of these lexical units in the examined languages. The fifth chapter represents an introduction to the practical approach to the issue of analytical adjectives in the Russian, Czech and Polish languages. Documentation material elaborated on the basis of excerption of representative lexicographical databases of contemporary Russian, Czech and Polish is introduced in detail. From the quantitative point of view, Russian analytical adjectives represent the largest part, as the corpus of Russian analytical adjectives consists of 842 units (57 % of the documentation material). Analytical adjectives of Czech and Polish are represented in considerably lower numbers. The corpus of Czech
189
analytical adjectives consists of 326 units (22 % of the documentation material), and the corpus of Polish analytical adjectives is represented by 304 units (21 % of the documentation material). The documentation material of this dissertation thesis is, therefore, presented on a representative sample of 1,472 analytical adjectives.
Chapters six, seven and eight deal with the analysis of the documentation material of Russian, Czech and Polish analytical adjectives. Overall morphological-lexical analyses were carried out in all languages and these were further extended with partial analyses (semantic, structural, and etymological). Working out partial analyses was based on primary dichotomous division of analytical adjectives to narrow and broad concepts. This approached allowed us to carry out a thorough analysis of all analytical lexical units of Russian, Czech and Polish and hence fulfil the aims of the dissertation thesis.
The ninth chapter presents an overall comparative reflexion of analytical adjectives in all analysed languages. All partial analyses, as well as the final comparative reflexion, are accompanied with graphic illustrations which factually supply practical chapters of the dissertation.
For Russian, Czech and Polish analytical adjectives of so-called narrow concept,
three types of partial analyses were carried out - semantic, structural and etymological.
The output of the semantic analysis is a definition of semantic groups into which all excerpted analytical adjectives were classified. In total, there are 12 thematic fields defined in Russian, 10 in Czech and 11 in Polish. In all languages, analytical adjectives with the highest number of occurrences belong to the following areas: science and technology (oH^awH-GpoHupoBaHue, handsfree system, sprz^t audio-wideo), economy, law and transportation (dpend-Meaejixep, retail cena, biznes oferta) or culture (jiurepaTypa HOH-(pUKiueH, freestyle tanec, sztuka art informel).
Within structural analysis, three aspects of analytical adjectives are being inspected -a partial analysis dealing with positional, connectivity and quantitative aspects was carried out. From the point of view of positional aspect, prevalence of the following has been found: analytical adjectives in postposition in Russian (reHop ajibmuno), analytical adjectives in preposition in the Czech language (moka souprava) and, as in Russian, analytical adjectives in postposition in Polish (sklep fair trade). As far as the connectivity aspect is concerned, graphic record of analytical adjective in the form of an independent lexical unit significantly prevail in all examined languages (rpyuiadioiuec, biankosek, styl gospel). However, there are many cases of analytical adjectives written with a hyphen in the Russian language (uporpaMMa-MaKCUMyju). From the quantitative aspect point of view, one-component
190
analytical adjectives predominate in Russian, Czech and Polish (BopoTHiiKcmaui, oldiespkrty, temattabu).
Within etymological analysis, source language of all analytical adjectives from the documentation material was defined, and then language groups into which analytical adjectives were classified were formed. In the documentation material of the Russian language, analytical adjectives from English prevail (cjuapm-TeneBmop), followed with loan words from French (mRejmnanruiUKe) and Italian (TeMUKOHmunyo). Analytical adjectives from English predominate in Czech and Polish (hardbackkavoseúe,, muzykacotmŕry), followed with loan words from Ancient languages (cena in memoriam, uslugie/bfra) and French (buklé koberec, sztukaart moderne).
For Russian, Czech and Polish analytical adjectives of so-called broad concept, three partial analyses were carious out, too - semantic, structural and etymological.
Within semantic analysis, compact semantic areas into which all analytical adjectives of the documentation material were classified are defined. There is the same number of eight semantic groups in Russian, Czech and Polish. The highest amount of occurrences of analytical adjectives are connected with economy, transportation and human activity (uHeecmÔK)j},xeT, motoopravna, earokonto), with science, technology and industry (ewcteoannapaT, /eroelektfina, raJzoodbiorca), or there are analytical units expressing extent or level of an attribute (cynep\m^jiiu\uii, extrathda, mierkomunikacja).
Under structural analysis, three aspects of analytical adjectives are being examined -partial analysis focusing on positional, connectivity and quantitative aspects was carried out. From the positional aspect point of view, analytical adjectives in preposition prevail in Russian, Czech and Polish (2w<3poMeTeopojiorH5i, fotobunka, /otodokumentacja). As far as the connectivity aspect is concerned, graphic record using attaching is obvious in all examined languages (6en303aupaBKa, e/covýrobek, kserokopia), other ways of writing analytical adjectives in relation to the head sentence element, such as graphic record using a hyphen, attachment and a hyphen, attachment and isolated units, are marginal. From the point of view of the quantitative aspect, analytical adjectives consisting of one component predominate in all languages (aewajinHira, cy/c/ostezka, metojezyk).
Under etymological analysis, all analytical adjectives of so-called broad concept are classified based on their source language. The most distinctive source languages of Russian, Czech and Polish analytical adjectives of broad concept are Latin and Greek. Both Ancient languages significantly prevail in Czech and Polish (audioapavatuva, immunogenetyka), high number of occurrences is noted in Russian, too (cneKmpoupoeKTop).
191
However, in the case of Russian, analytical adjectives with the highest representation are those belonging etymologically to domestic lexical base (eodoonpecHHTejib). Mother tongue as the source language of analytical adjectives of broad concept is represented less in the Czech and Polish languages (fcrasojezdec, /crwz'olecznictwo).
The dissertation thesis presented offers a detailed excursion to the issue of analytical adjectives with examples of three Slavic languages not only from the theoretical point of view but also from practical perspective. From the theoretical point of view, the dissertation presents a terminological unification of the examined issue through one unified term -analytical adjective. From the practical perspective, it demonstrates - thanks to its comprehensive analysis of the documentation material - functioning of morphologically unformed lexical units not only in Russian, but also in the Czech and Polish languages.
192
LITERATURA
Normativní literatura a slovníky
Baňko, M. (red.) Inny síownik jazyka polskiego. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2000.
Baňko, M. (red.) Ne zcela cizí. Lexikální výpůjčky v polském a českém jazyce. Ostrava: Ostravská univerzita, 2016.
Bäk, P. Gramatyka jazyka polskiego - zarys populárny. Warszawa: WP, 1977.
Brückner, A. Síownik etymologiczny jazyka polskiego. Warszawa: WP, 1970.
Čermák, F. Jazyka jazykověda. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007.
Damborský, J. Polština a franština ve vzájemném vztahu. Ostrava: Ostravská univerzita, 1999.
Daneš, F. et al. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 1997.
Dlugosz-Kurczabowa, K. Síownik etymologiczny jazyka polskiego. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2006.
Filipec, J., Daneš, F., Machač, J. et al. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Nakladatelství Academia, 2015.
Gajda, S. (red.) Najnowsze dzieje jezyków slowiaňskich. Jezyk polski. Opole: Uniwersytet Opolski, 2001.
Gazda, J. Dynamika a internacionalizace slovní zásoby současné ruštiny. Brno: Masarykova univerzita, 2002.
Gulová, L., Šíp, R. (red.) Výzkumné metody v pedagogické praxi. Praha: Grada, 2013.
Hlavsa, Z., Hrušková, Z., Hůrková, J. et al. Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2000.
Horečky, J., Buzássyová, K., Bosák, J. et al. Dynamika slovnej zásoby súčasnej slovenčiny. Bratislava: Veda, 1989.
Jiráček, J. Adjektiva s internacionálními sufixálními morjý v současně ruštině. V porovnání s češtinou. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1984.
Karlík, P., Nekula, M., Rusínová, Z. (red.) Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 1995, 2012.
Komárek, M., Kořenský, J., Petr, J. Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví. Praha: Academia, 1986.
Korostenski, J. Česká a ruská slovní zásoba (neologické aspekty). České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007.
Kraus, J. (red.) Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Nakladatelství Academia, 2007.
Lotko, E. Polština a čeština z hlediska typologického. Olomouc: Univerzita Palackého, 1981.
Lotko, E. (red.) Srovnávací a bohemistické studie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009.
193
Lotko, E. Synchronní konfrontace češtiny a polštiny: soubor statí. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1997.
Machek, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, 2010.
Martincová, O. (red.) Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia, 2004.
Mitter, P. Obecné a specifické aspekty kompozice v současné češtině. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2016.
Mitter, P. Složená hybridní substantiva s prvním komponentem cizího původu v současné češtině. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2003.
Mrověcová, L. Způsoby obohacování slovní zásoby ruštiny podnikatelské sféry v synchronně-diachronním aspektu (v porovnání s češtinou). Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, 2009.
Nedomová, Z. Tendence k analytismu v současné ruštině (na materiálu jmenných slovních druhů). Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2013.
Niševa, B. Inovační procesy v české a bulharské jazykové situaci (na materiálu jazyka médií). Praha: Karolinum, 2014.
Ochrana, F'. Metodologie vědy. Praha: Karolinum, 2009.
Pančíková, M. Rozvojové tendencie poľskej a slovenskej lexiky na prelome tisícročia: vybraná problematika: substantiva. Bratislava: Univerzita Komenského, 2008.
Pisowicz, A. (Mazurczyk, K., Rokita, Z., red.) Na koňcu jezyka. Bialystok: Fundacja Saáedzi, 2015.
Polaňski, E. (red.) Wielki slownik ortograficzny z zásadami pisowni i interpunkcji. Warsza-wa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2009.
Rejzek, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2015.
Rudincová, B. Typy pojmenování v současné ruštině (zejména v podnikatelské oblasti). Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2000.
Sobol, E. (red.) Slownik jazyka polskiego. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2009.
Sobol, E. (red.) Slownik wyrazów obcych. Warszawa: PWN, 2002.
Strutyňski, J. Gramatyka polska. Kraków: Wydawnictwo Tomasz Strutyňski, 2009.
Svobodová, D. Aspekty hodnocení cizojazyčných přejímek: mezi módností a standardem. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2009.
Svobodová, D. Internacionalizace současné české slovní zásoby. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2007.
Szober, S. Gramatyka jazyka polskiego. Warszawa: PWN, 1963.
Šimandl, J. (red.) Slovník afixů užívaných v češtině. Praha: Karolinum, 2016.
Trávníček, F. Mluvnice spisovné češtiny. Část I. Hláskosloví - tvoření slov - tvarosloví. Praha: Melantrich, 1948.
Trávníček, F. Nauka o slovní zásobě. Praha: SPN, 1953.
Waszakowa, K. Przejawy internacjonalizacji w slowotwórstwie wspólczesnej polszczyzny. Warszawa: Wydawnictwo Uniwersytetu Warszawskiego, 2005.
194
Zare/bski, R. Rzeczownikowe prefiksy obcegopochodzenia w historii jezykapolskiego. Lodž: Wydawnictwo Uniwersytetu Lódzkiego, 2012.
Žaža, S. Latina a řečtina v slovní zásobě, gramatice a terminologii slovanských jazyků. Brno: Masarykova univerzita, 2010.
Žaža, S. Ruština a čeština v porovnávacím pohledu. Brno: Masarykova univerzita, 1999.
EyaaroB, P. A. Beedeuue e nayKy o H3biKe. MocKBa: FípocBemeHHe, 1965.
Ebepr, X. 3. AnanumunecKue npunazamenbnue u ananumu3M e coepeMenHOM pyccKOM H3biKe. TpoMce: yHHBepcureT TpoMce, 2014.
Bajirima, H. C. Aumuenue npoueccu e coepeMenHOM pyccKOM H3UKe: Vneónoe nocoôue dnn cmydenmoe ey3oe. MocKBa: Jloroc, 2001.
BiiHorpa/iOB, B. B., HcTpíma, E. C, EapxyaapoB, C. T. (pea.) PpaMMomuKa pyccKOZo H3biKaI. MocKBa: AH CCCP, 1952.
EaôapeeBa, H. B. HnoH3bmnan jieKCUKa e pyccKOM H3UKe noeeůuiezo nepuoda. MoKBa: OjiHHTa: Hayxa, 2013.
^aHHjieHKO, B. II. PyccKOH mepjuunonozuR. Onum nunzeucmunecKOZo onucanun. MocKBa: Hayxa, 1977.
^CepeÔHjio, T. B. Cnoeapb nunzeucmunecKUX mepjuuHoe. Ha3paHb: FíujiHrpuM, 2010.
3axapeHKO, E. H., KoMapoBa, JI. H., HenaeBa, H. B. Hoeuů cnoeapb unocmpannux ciioe: cebiuie 25 000 ciioe u cnoeoconemanuů. MocKBa: OOO H3AaTejibCKnií ueHTp «A30y-kobhhk», 2008.
3cMCKafl, E. A. (pea.) PyccKUů h3uk Konua XX cmonemun (1985-1995). MocKBa: ifobiKii pyccicoií KyjibTypbi, 2000.
3cMCKafl, E. A. H3biK KaK denmenbnocmb. Mopcpejua. Ciioeo. Penb. MocKBa: OnuHra: Hay-xa, 2014.
HnpaHeK, H. HnmepnauuonanbHue cycpcpUKCu cyu^ecmeumenbnux e coepejuennoM pyccKOM H3biKe (cmpyKmypHO-conocmaeumejibHoe uccnedoeanue). Brno: Universita J. E. Pur-kyně, 1971.
KacaTKHH, JI. JI., KjioôyKOB, E. B., JleicaHT, II. A. KpamKUů cnpaeonnuK no coepe-MeuHOMypyccKOMy R3biKy: Vneónoe nocoôue. MocKBa: ACT-Fípecc KHura, 2010.
KjiHMOBa, M. B. (pea.) Eojibuioů amunionozunecKUů cnoeapb pyccKOZo H3UKa. MocKBa:
OOO «,H,OM CJiaBaHCKOH khhth», 2016.
KocTOMapoB, B. T. H3UKoeoů exyc snoxu. MocKBa: FíeAarorHKa-Fípecc, 1994.
KocbipeBa, M. C. ľno6anu3Mu e pyccKOM H3UKe. MocKBa: K)HHTH-^AHA: 3aKOH h npa-bo, 2016.
Ky3bMHHa, H. A., AôpocHMOBa, E. A. Aumuenue npoueccu e pyccKOM H3UKe u KOMAiy-HUKatfuu noeeůuiezo epe/uenu: yneônoe nocoôue. MocKBa: OnuHra: Hayxa, 2015.
JleBauiOB, E. A. et al. AcpcpUKCOudu pyccKOZo H3UKa. Onum cnoeapn-cnpaeonnuKa. CaHKT-FíeTepôypr: HecTop-HcTopira, 2009.
JIonaTHH, B. B., IlBaHOBa, O. E. (pea.) PyccKUů opcpozpacpunecKUů cnoeapb OKono 200 000 cnoe. MocKBa: ACT-ITPECC KHHTA, 2015.
195
MapHHOBa, E. B. Hno^uHnue cjioea e pyccKOů pěnu mzua XX - uanana XXI e.: npoóneMbi oceoemm u cpymafuoHupoeaHUR. MocKBa: OOO «H3AaTejibCTB0 3J11IHC», 2008.
MapHHOBa, E. B. Teopun 3auMcmeoeaHUH e ocnoenux noHHmuxx u mepMunax: cnoeapb-cnpaeoHHUK. MocKBa: OnuHra: Hayíca, 2013.
MnxajibHeHKO, B. IO. et al. Cnoeapb couuonuHzeucmunecKUX mepjuuHoe. MocKBa: Hhcth-
TVT 5I3bIK03HaHH5I PAH, 2006.
Mopkobkhh, B. B., BoraneBa, F. <i>., JlyuKan, h. M. Eojibuioů ynueepcanbHuů cnoeapb pyccmzo H3biKa. MocKBa: CnoBapu XXI Bexa, ACT-ITPECC IIIKOJIA, 2016.
OaceroB, C. H., IllBe/iOBa, H. K). TojiKoebiů cnoeapb pyccmzo H3biKa: 80 000 cnoe u cppa3e-onozunecKUx ebipajfcenuů. MocKBa: OOO «HTH TexHOJiornH», 2003.
ElaHOB, M. B. (pea.) PyccKUů H3biK u coeemcKoe oómecmeo. Coifuonozo-nuHzeucmunecme uccnedoeanue. Mopcponozun u cunmaKCUc coepejueHHOZo pyccKOZo numepamypnozo H3biKa. MocKBa: Hayíca, 1968.
ElaHOB, M. B. (pea.) PyccKUů H3biK u coeemcKoe oómecmeo. Coifuonozo-nuHzeucmunecme uccnedoeanue. JleKCUKa coepejueHHOZo pyccmzo numepamypnozo H3biKa. MocKBa: Hayxa, 1968.
ElaHOB, M. B. Ilo3uuuoHHaH Mopcponozun pyccmzo H3biKa. MocKBa: ifobncu cnaBJíHCKOH KyjibTypbi, 1999.
ElaHOBa, E. H. Mopcponozun pyccmzo H3biKa: SmfUKnonedunecKUů cnoeapb -cnpaeonnuK. MocKBa: KoiviKHHra, 2010.
PeíbopMaTCKHH, A. A. Beedenue e R3biK03Hanue: VneónuK dnn ey3oe. MocKBa: H3AaTenb-ctbo «AcneKT ripecc», 2016.
Cn/iopeHKO, E. H. Mopcponozun coepejueHHOZo pyccmzo H3biKa. Hacmu pěnu u Konma-Munaumbi. Vneónoe nocoóue. MocKBa: OnuHra, Hayíca, 2017.
Thxohob, A. h., XauiHMOB, p. h. (pea.) SnuiiKnonedimecKUů cnoeapb-cnpaeoHHUK nuHzeucmunecKUX mepMunoe u noHnmuů. PyccKUů h3uk. MocKBa: OjiiiHra, Hayíca, 2008.
<J>hjihh, <i>. El. (pea.) PyccKUů h3uk. SnuumioneduR. MocKBa: CoBeTCKaa 3Hiriiic.jioneAii5i, 1979.
HepHbix, El. ÍL. Hcmopum-amuMonozmecKUů cnoeapb coepejueHHOZo pyccmzo H3biKa: e 2 mojuax. MocKBa: PyccKHií 5i3biic - MeAira, epocha, 2009.
IIlBeflOBa, H. IO (rji. pea.) PpaMMomuKa coepejueHHOZo pyccmzo numepamypnozo H3biKa. MocKBa: Hayíca, 1970.
IIlBeflOBa, H. K) (rji. pea.) PyccKan zpajujuamuKa I. MocKBa: Hayíca, 1980.
HpueBa, B. H. (pea.) JIímzeucmunecKUů 3HUUKnonedimecKUů cnoeapb. MocKBa: CoBcrcicafl 3HijHKjioneAHa, 1990.
Sekundární literatura
Bartmiňski, J. Pasywne i aktywne paneuropeizmy we wspólczesnym jazyku polskim. In: Mazur, J., ed. Slownictwo wspólczesnej polszczyzny w okresie przemian. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Sklodowskiej, 2000, s. 109-116.
196
Bralczyk, J., Majkowska, G. Jejzyk mediów - perspektywa aksjologiczna. In: Bralczyk, J., Mosiolek-Klosiňska, K., eds. Jezykw mediach masowych. Warszawa: Upowszechnia-nie Nauki - Ošwiata „UN-O", 2000, s. 43-50.
Brandner, A. Projevy analytismu v ruštině. Sborník prací Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Rada jazykovedná. A 53 (2005), s. 81-93.
Buzássyová, K. Zložené slová z hľadiska internacionalizácie a inovácií. Jazykovedný časopis. 54 (2003), s. 32-51.
Gajda, S. Sytuacja j^zykowa w Polsce na przelomie wieków XX na XXI. In: Gajda, S., Muha, A. V., eds. Wspólczesna polska i sloweňska sytuacja jezykowa. Opole: Uniwersytet Opolski, Univerza v Ljubljani, 2003, s. 11-40.
Gazda, J. Integrační tendence v oblasti tvoření slov v současných slovanských jazycích (se zvláštním zřetelem k situaci v ruštině a češtině). In: Krčmová, M. et al., eds. Integrace v jazycích - jazyky v integraci. Praha: NLN, 2010, s. 83-97.
Gazda, J. Pojmenování s kořennými prepozitivními elementy cizího původu v současné ruštině a češtině. Sborník prací Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. A 39 (1991), s. 57-62.
Gazda, J. Vnější a vnitřní faktory synchronní dynamiky slovanských jazyků (na příkladu ruštiny a češtiny). In: Pospíšil, I, Zelenka, M., Zelenková, A., eds. Aktuální problémy současné slavistiky (jazyk - literatura - kultura - politika). Brno: Galium, 2015, s. 235-242.
Hackbarthová, E. Pojmenování s prefixoidy vyjadřujícími intenzivnost v současné ruštině v porovnání s češtinou. Brno, 1979. Diplomová práce. Univerzita J. E. Purkyně, Filozofická fakulta.
Hekl, M. Hybridně složená slova jako elektromotor, autodoprava. Naše řeč. 36 (1953), s. 34-43.
Hekl, M. Univerbizace a její podíl při růstu dnešní slovní zásoby. Slovo a slovesnost. 24 (1963), s. 29-37.
Chlupáčová, K. Pojmenování apozičního typu v současné ruštině. Bulletin ruského jazyka a literatury. 23 (1981), s. 147-156.
Isačenko, A. V. Obecné zákonitosti a národní specifičnost ve vývoji slovní zásoby slovanských jazyků. In: Bělič, J., ed. Historicko-srovnávací studium slovní zásoby slovanských jazyků. Praha: SPN, 1958, s. 143-151.
Lotko, E. O některých vývojových tendencích v současné slovní zásobě a jejich příčinách (na materiálu češtiny, slovenštiny a polštiny). In: Lotko, E., ed. Srovnávací a bohemistické studie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, s. 209-228
Markowski, A. Najnowsze zapožyczenia semantyczne w polszczyžnie. In: Bosák, J., ed. Internacionalizácia v súčasných slovanských jazykoch: za a proti. Bratislava: Veda, 2000, s. 28-37.
Martincová, O. K problematice lexikálních neologizmů. Slovo a slovesnost. 33/4 (1972), s. 283-293.
Martincová, O. Nová víceslovná pojmenování. In: Martincová, O. et al., eds. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, 2005, s. 212-231.
197
Martincová, O., Savický, N. Hybridní slova a některé obecné otázky neologie. Slovo a slo-vesnost. 48/2 (1987), s. 124-139.
Mravinacová, J. Přejímání cizích lexémů. In: Martincová, O. et al., eds. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, 2005, s. 187-211.
Nedomová, Z. Pojmenování s analytickými adjektivy v současné ruštině a jejich české reflexe. Studia Slavica. 18/2 (2014), s. 233-244.
Plesník, L. Analytická adjektiva v ruštině včera a dnes. In: Gazda, J., ed. Příspěvky k aktuálním otázkám jazykovedné rusistiky (4). Brno: Masarykova univerzita, 2015, s. 117-123.
Plesník, L. Tzv. analytická adjektiva v současné češtině jako projev demokratizačních tendencí jazyka. In: Bogoczová, I, Nedomová, Z., eds. Area slavica I. Ostrava: Ostravská univerzita, 2016, s. 141-149.
Rudincová, B. Vývojové tendence v současné ruské a české slovotvorbě. In: Pospíšil, I., Zelenka, M., Zelenková, A., eds. Aktuální problémy současné slavistiky (jazyk -literatura - kultura -politika). Brno: Galium, 2015, s. 291-298.
Satkiewicz, H. Zmiany w zasobie leksykalnym najnowszej polszczyzny. In: Wroclawska, E., ed. Uwarunkowania i przyczyny zmian jqzykowych. Warszawa: Slawistyczny Ošrodek Wydawniczy, 1994, s. 143-147.
Waszakowa, K. Afiksy, afiksoidy czy czlony zložeň? (o aktywnych obcych czajstkach slowotwórczych). In: EpeMHH, A. H., pe#. CejuaumuKa u npazjuamuKa H3biKoebix eduHUtf. Kajiyra: KITiy hm. K. 3.1_I,HOJiKOBCKoro, 2004, c. 101-112.
Waszakowa, K. Aktywnošc slowotwórstwa hybrydalnego w najnowszej polszczyžnie. In: Buzássyová, K., Chocholová, B., eds. Motivované slovo v lexikálnom systéme jazyka. Bratislava: Veda, 2013, s. 129-141.
Waszakowa, K. Przejawy internacjonalizacji w slowotwórstwie polszczyzny (zarys proble-matyki). In: Tichá, Z., Rangelova, A., eds. Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Praha: ÚJČ AV ČR, 2003, s. 74-83.
Waszakowa, K. Tendencje rozwojowe w slowotwórstwie polszczyzny koňca XX wieku. In: Gajda, S., Adamiszyn, Z., eds. Przemiany wspólczesnejpolszczyzny. Opole: Instytut Filologii Polskiej, 1994, s. 53-60.
A3aiviaTOBa, A. X. TepMHH h TepMHH03JieMeHT b CHcreivie 5i3biKOBbrx eAHHnii. Cuadernos de RusísticaEspaňola. 2004, c. 11-17.
AcTeH, T. B., Pe3HHneHKO, A. B. HeireMeiraeMbie aTpnôvTbi b pyccKOM a3WKe (k ncropnn Bonpoca). ryjuauumapubie u couuajibHbie uaym. 2013, c. 91-97.
AcTeH, T. B. Anajiumu3M HOMUuauuu: Koznumuenoe codepotcauue u npazjuamuKa Heu3MeHH€Mbi cyujecmeumejibHbi e pyccKOM H3UKe e cpaeueuuu c dpyzujuu cjiaeHHCKUMU H3biKaMU. PocTOB-Ha-fl,OHy: Pr3Y (PHHX), 2003.
BacKO, H. B. Pa3BHTne pyccKoro a3bixa b ycuoBirax ruoôajiroauHH. In: AjinaTOB, B. M. ed. H3biKoean nonumuKa u H3UKoeue KonájnuKmu e coepeMenHOM Mupe. Mejtcdyua-podnaR KOHCpepemjUH. MocKBa: Hhcthtvt a3biK03HaHua, 2014, c. 252-256.
EeHHHbH, B. AHajiHTHHecKue npujiaraTejibHbie. PacnpocTpaHeHue HHoa3biHHOÍí moacjih «onpeAeji5iiomee cymecTBHTejibHoe + onpeAejiaeivioe cymecTBHTejibHoe». In: 3eMCKaa, E. A., KajieHnyic, M. JI., eds. H3biKU e deujfceuuu: K 70-jiemuio JI. II. KpbicuHa. MocKBa: ibbiKu cjiaBJíHCKHx KyjibTyp, 2007, c. 69-82.
198
EoHflapeBCKHH, /L B. Kamezopun Heu3MeuReMbix npujiazamejibHux e coepeMeuuoM pyccKOM H3biKe:  aemopecpepam  duccepmauuu.  PocTOB-Ha-fl,OHy:  PITiy,  2000. Pokhm AOCTyna: http://www.dissercatxom/content/kategoriya-neizmenyaemykh nykh-v-sovremennom-russkom-yazyke (hht. 2017-02-05).
EoHflapeBCKHH, /L B. HeroMeiraeMOCTb - KjiioHeBoe ABjíeHHe aHannTH3Ma. BecmnuK HejinôuHCKOZo zocydapcmeeuHOZoynueepcumema. 7/188 (2009), c. 8-12.
EoHflapeBCKHH, /L B. OeHOMeH Kpeo.jiH3aHHH h aHajíHTHHecKHe TeHAeHHHH. BecmnuK HoezopodcKOZo zocydapcrneeuHOZoynueepcumema. 57 (2010), c. 13-16.
BpaHflHep, A. K HeKOTopwM CABHraM Ha MopdpojiorHHecKOM ypoBHe coBpeMeHHoro pyccKoro 5i3biKa. In: Pyccme ciioeo e Mupoeou Kyjibmype: juamepuaji X Konzpecca MAľlPRJI. CaHKT-IIeTepôypr: IIojíHTexHHKa, 2003, c. 247-255.
BpaHflHep, A. HeroMeroieMbie npHjiaraTejibHbie HH05i3biHHoro npoHCxoac.zieHHa b coBpe-MeHHOM pyccKOM a3biKe. Sborník prací Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Řada jazykovedná. A 49 (2001), s. 107-118.
BopoHuoBa, B. JI. Ilpoiieccbi pa3BHTira MopdpojiorHHecKHx 3jieMeHTOB, CToainHx Ha rpaHH MopdpeMbi h cjiOBa. In: Pa3eumue zpajujuamuKU u jickcuku coepejueHHOZo pyccmzo H3biKa. MocKBa: Hayxa, 1964, c. 94-105.
Ta3fla, ÍL HoBbie cjiOBOo6pa30BaTejibHbie moacjih h hx ponb b aKTyajiH3auHH jickchkh b npouecce oôyneHHa cry^eHTOB-pycHCTOB. In: Lepilová, K., ed. Rossica Ostraviensia. Lingua rossica in sphaera mercaturae. Ostrava: Ostravská univerzita, 1994, s. 57-64.
r.lOBIIHCKilíI,   M.   Ä.   TeHAeHHHfl   k   aHajIHTH3My   b   5I3bIKe   MaCCOBOH KOMMyHHKaHHH.
In: KpacHjibHHKOBa, E. B., ed. OopmyHamoecKUů côopnuK. MocKBa: 2000, c. 116-124.
TojiaHOBa, E. H. «Tohkh pocTa» b CHcreMe coBpeMeHHoro cnoBoo6pa30BaHHa: aHajíHTHHec-Kne npHjiaraTenbHbie h hx MecTO b CHcreMe h HopMe. In: KpbiCHH, JI. n., ed. CoepeMeHHuupyccKUů h3uk. Cucmejua - nopMa-y3yc. MocKBa: ÍI3wkh cnaBaHCKHx KyjibTyp, 2010, c. 261-270.
TojiaHOBa, E. H. O «mhhmmx cnoacHbix cnoBax» (pa3BHTHe Kjiacca aHajíHTHnecKHx npHjia-raTenbHbix b coBpeMeHHOM pyccKOM a3WKe). In: JIuku H3UKa: K 45-jiemuio HayHHOU deHmejibHOcmu E. A. 3eMCKOU. MocKBa: 1998, c. 31-39.
>KnpMyHCKiiří, B. M. 06 aHajíHTHnecKHx KOHcrpy khhjix. In: AnajiumunecKue KoncmpyKUUu eR3biKaxpa3JMHHbix munoe. MocKBa: Hayxa, 1965, c. 5-57.
IlBaHOB, A. B. K npoôneMe CTaTyca rpeKO-naTHHCKHx ochob b MopdponorHHecKOH crpyíay-pe o6mea3biKOBbix cahhhh, h cahhhh, cneHHajibHOH HOMHHauHH. BecmnuK Huotcezo-podcKOZoynueepcumema um. H. H. JIoôaneecKOZo. 6/2 (2011), c. 193-198.
KecHep, ÍL, JIimrapTOBa, B., 3oyÔKOBa, H. O HeroMeroieMOM npeno3HTHBHOM onpeAene-hhh b pyccKOM h HeuiCKOM 5i3biKax. HoeanpycucmuKa. 1 (2011), c. 51-65.
K n m, JI. A. Bonpoc 06 aHajíHTHnecKHx npHjiaraTenbHbix b coBpeMeHHoií pycncTHKe. Bíchuk JJHinponempoecbKOZo ymeepcumemy. Cepin: Moeo3Haecmeo. 15/3 (2009), c. 47-54. PeacHM AOCTyna: http://www.stattionline.org.ua/filologiya/52/7111-vopros-ob-analiti-cheskix-prilagatelnyx-v-sovremennoj-rusistike.html (hht. 2017-02-15).
199
MapHHOBa, E. B. Bonpoc 06 aHajíHTHHecKirx npHjiaraTejibHbix b OTeHecrBeHHoií h 3apy6e>k-Hoií jiHHrBHCTHKe. BecmnuK HujfcezopodcKOZo ynueepcumema um. H. H. Jloôa-neecKOZo. 4/2 (2010), c. 628-630.
MapuiHK, JI. HHTepHaiiHOHajibHbie anomiMbi b pyccxoM, nojibCKOM h nemcKOM a3WKax. In: Mizerova, S., Plesník, L., eds. Slavica iuvenum XVIII. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2017, s. 50-60.
MejibHHKOB, E. H. HHoa3WHHbie 3aiiMCTBOBaHH5i b pyccxoM oblíce, OTHOcamneca k HeiI3-MeHaeMbiM npnjiaraTejibHbiM. Československá rusistika. 23 (1978), s. 159-166.
MejibHHKOB, E. H. K Bonpocy o HeiCMerraeMbix npnjiaraTejibHbrx b pyccxoM a3WKe. Československá rusistika. 8 (1963), s. 83-85.
Mhhkv, E. HayHHbie rpeKO-jiaTUHCKiie 3jieMeHTbi ajm BbipaaceHna HOBoro b a3WKe. GISAP: Philological Sciences. 7 (2015), s. 17-20.
IlaHOB, M. B. O HeKOTopwx oômnx TeHAeHitnax b pa3BHTnn pyccKoro jíHTepaTypHoro a3w-xa XX b. (OcHOBHbie no3HHHOHHbie iCMeHeHira b dpoHeTHice h Mopäpojiornn). In: 3eMCKaa, E. A., Ky3bMHHa, C. M., eds. Tpydbi no oôujeMy H3biK03Hcmuio upyccKOMy H3UKy. Tom 2. MoKBa: ifebiKii cjiaBAHCKoií KyjibTypbi, 2007, c. 23-42.
IlaHOB, M. B. 06 aHajíHTHHecKHx npHjiaraTejibHbix. In: OonemuKa. Oohojiozuh. PpaMMa-muKa. MocKBa: Hayica, 1971, c. 240-253.
IIjiecHHK, JI. rpeKO-jiaTHHCKiie KBa3HnpedpHKcajibHbie TepMHH03JieMeHTbi xax 6a3a TepMH-HOJiornnecKoro cjiOBOo6pa30BaHH5i b pyccxoM 5i3biKe. In: Mizerova, S., Plesník, L., eds. Slavica iuvenum XVII. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2016, s. 70-79.
ILuecHHK, JI. KBa3HnpedpHKcajibHbie rpeKO-jiaTUHCKiie TepMiiH03JieMeHTbi b coBpeMeHHOM pyccxoM h neniCKOM a3bixax. In: Oe^b, T., TeopmeBa, H., ilmcoBa, /J,., eds. PycucmuKa: pyccKUů H3biK, Kyjibmypa u Jiumepamypa. Codpira: Hobmií ôojirapcKHií yHHBepcHTeT, 2017, c. 110-118.
ILieCHHK, JI.  ľlpOAyKTHBHOCTb  npedpHKCOHAa ôuo-  b  COBpeMeHHOM pyCCKOM, HeUICKOM
h nojibCKOM a3biKax. 2018 (v tisku).
PauHÔypcicaíi, JI. B. AKTyajibHbie npoueccbi b cjiOBOo6pa30BaHHH pyccKoro n Apyrux cjiaB-ahckhx a3WKOB. Acta Polono-Ruthenica. 20 (2015), c. 237-246.
Pe(bopMaTCKHÍí, A. A. O HjieHHMOCTH cjiOBa. In: Pa3eumue coepeMennozo pyccKOZo H3biKa. Cjio60o6pa306cmue, meuuMOcmb cjioea. MocKBa: Hayica, 1975, c. 5-14.
Pe(bopMaTCKHÍí, A. A. Ynop^AoneHne pyccKoro npaBonncaHHa (craTba BTopaa). PyccKUů H3biK e uiKOJie. 6 (1937), c. 83-84.
CeHbKO, E. B. ripedpHKCOHAbi xax cjioacnBuiaaca CHcreMa coBpeMeHHoro pyccKoro cjiobo-o6pa30BaHira. CoepeMeuHbie npoôneMbi nayKU u oôpa3oeanuR. 6 (2014). PeacHM AOCTyna: http://www.science-education.ru/ru/article/view?id=16059 (hht. 2016-08-26).
THpaCnOJIbCKHH, T. H. CTaHOBHTOI JIH pyCCKHH 5I3bIK aHajIHTHHeCKHM? BonpOCbl H3UKO-
3HQHUH. 6 (1981), c. 37-49.
YpyMHfly, B. HeoKjiaccHHeciaie sneMeHTbi rpenecKoro npoHCxoacAeHHa b HMeHHbix cjiobo-o6pa30BaTejibHbix moacjmx pyccKoro a3bixa. «BecmuuK PYffH, cepun Teopun H3biKa. CeMUomuKa. CeMcmmuKa». 3 (2014), c. 124-129.
200
Internetové zdroje a databáze
Český národní korpus. Ustav Českého národního korpusu FF UK, Praha, 2017. Dostupný z: http://korpus.cz/.
Korpus Jezykapolskiego PWN. 2017. Dostupný z: https://sjp.pwn.pl/korpus.
HatfuoHajibHbiů mpnycpyccKOZo H3biKa. 2017'. Dostupný z: http://ruscorpora.ru/.
Informační jazykový portál PpaMoma.py. Dostupný z: http://gramota.ru/. Internetová jazyková příručka. Dostupná z: http://prirucka.ujc.cas.cz/. Internetový slovník Slownik jazyka polskiego PWN. Dostupný z: https://sjp.pwn.pl/. Internetový slovník Wikislovník. Dostupný z: https://cs.wiktionary.org/wiki/Wikislovnik. Internetový slovník Wikislownik. Dostupný z: https://pl.wiktionary.org/wiki/Wikislownik. Internetový slovníkBuKUCJioeapb. Dostupný z: https://ru.wiktionary.org/wiki/BHKHCJiOBapb.
201
SEZNAM GRAFŮ
Graf č. 1:      Rozložení analytických adjektiv v ruštině (s. 90)
Graf č. 2:      Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině (s. 95)
Graf č. 3:      Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině (s. 102) Graf č. 4:      Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině (s. 103) Graf č. 5:      Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině (s. 104) Graf č. 6:      Rozložení jazykových skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině (s. 105)
Graf č. 7:      Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině (s. 109)
Graf č. 8:      Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině (s. 113) Graf č. 9:      Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině (s. 114) Graf č. 10:    Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině (s. 115) Graf č. 11:    Rozložení jazykových skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině (s. 115)
Graf č. 12:    Rozložení analytických adjektiv v češtině (s. 119)
Graf č. 13:    Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v češtině (s. 123)
Graf č. 14:    Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v češtině (s. 127) Graf č. 15:    Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v češtině (s. 128) Graf č. 16:    Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v češtině (s. 129) Graf č. 17:    Rozložení jazykových skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v češtině (s. 130)
Graf č. 18:    Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině (s. 132)
Graf č. 19:    Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině (s. 135) Graf č. 20:    Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině (s. 136) Graf č. 21:    Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině (s. 136)
Graf č. 22:    Rozložení jazykových skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v češtině (s. 137)
202
Graf č. 23: Graf č. 24:
Graf č. 25 Graf č. 26 Graf č. 27 Graf č. 28
Graf č. 29:
Graf č. 30 Graf č. 31 Graf č. 32
Graf č. 33:
Graf č. 34: Graf č. 35:
Graf č. 36:
Graf č. 37:
Graf č. 38:
Graf č. 39:
Graf č. 40:
Graf č. 41:
Graf č. 42:
Rozložení analytických adjektiv v polštině (s. 140)
Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině (s. 143)
Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině (s. 147) Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině (s. 148) Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině (s. 148) Rozložení jazykových skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v polštině (s. 149)
Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině (s. 152)
Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině (s. 155) Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině (s. 156) Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině (s. 156)
Rozložení jazykových skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v polštině (s. 157)
Rozložení analytických adjektiv v ruštině, češtině a polštině (s. 160) Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině, češtině a polštině (s. 163)
Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině, češtině a polštině (s. 164)
Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině, češtině a polštině (s. 166)
Rozložení jazykových skupin analytických adjektiv tzv. úzkého pojetí v ruštině, češtině a polštině (s. 168)
Rozložení sémantických skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině, češtině a polštině (s. 170)
Poziční aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině, češtině a polštině (s. 172)
Konektivní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině, češtině a polštině (s. 173)
Kvantitativní aspekt analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině, češtině a polštině (s. 174)
203
Graf č. 43:    Rozložení jazykových skupin analytických adjektiv tzv. širokého pojetí v ruštině, češtině a polštině (s. 175)
204