MASARYKOVA UNIVERZITA
Filozofická fakulta
Ústav českého jazyka
Mgr. Jarmil Vepřek
Individuální stylové dominanty v postojových
diskusích na sociální síti Facebook
Originalita vyjadřování ve veřejné psané
komunikaci na internetu a její příčiny
Disertační práce
Školitel: PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D.
2018
Prohlášení
Předkládanou disertační práci jsem vypracoval samostatně s využitím pouze uvedených
pramenů a literatury.
V Brně 21. května 2018
..................................................
podpis autora práce
Poděkování
Na tomto místě chci poděkovat svému školiteli PhDr. Michalu Křístkovi, M.Phil., Ph.D.,
a to nejen za cenné připomínky týkající se disertace či za zpřístupnění vlastní bohaté knihovny,
ale rovněž za možnost diskutovat s ním během 7 let uplynulých od konce mého bakalářského
studia o problémech i radostech ze života akademického i mimoakademického.
Poděkování patří rovněž mé přítelkyni a přátelům, kteří mi vyjadřovali podporu i přesto, že
museli nejednou vydržet mé dlouhé rozpravy týkající se komunikace na internetu, a v prvé řadě
mé rodině, jež mne podporovala a hnala kupředu celých 10 let mého vysokoškolského studia.
Jak jsem však řekl již v absolventském projevu v roce 2013, nejlepším poděkováním všem
bude, pokud v budoucnu dokážu využít své znalosti a zkušenosti k vytvoření něčeho nového,
užitečného a pozitivního, ať už to bude cokoli.
Jarmil Vepřek
Několik poznámek k formální stránce práce
Formální úprava textu
Úprava práce se řídí normami: ČSN 01 6910 z r. 2014 pro úpravu dokumentů zpracovaných
textovými editory a ČSN ISO 2145 (01 0184) z r. 1997 (identickou se stejnojmennou normou
z r. 1978) pro číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů. Zásadní jsou pro práci především
celková jednotnost a smysluplnost všech formálních prvků. Jako příklad zde mohu uvést nezvyklé,
avšak pro normu ČSN ISO 2145 (01 0184) přijatelné označení úvodu práce číslicí 0.
Vybrané podstatné formální prvky své práce, které v normách jsou, nebo nejsou, či dokonce ani
nemohou být obsaženy – pokud jsem je zavedl pro tuto práci – vysvětluji zde a níže na této stránce.
Práce neobsahuje poznámky pod čarou; doplňující informace jsou uváděny menším písmem
v samostatných odstavcích. Klíčová slova nebo spojení jsou zvýrazněna tučným písmem.
Pro citace sekundárních zdrojů jsou v souladu s územ češtiny používány dvojité uvozovky dole
a nahoře („x“); pro uvedení významu či pro jeho interpretaci jsou využity jednoduché uvozovky
nahoře (anglické; ‘x’); boční uvozovky značí v textu práce příčinný vztah, souvislost (x » y), někdy
plní funkci pomlčky či odrážky. Analyzované komunikáty či jejich části jsou uváděny kurzivou.
DVD a systém odkazování
Přiložené DVD obsahuje především soubory (jsou dostupné také v Informačním systému MU)
související s analytickou částí práce, soubory Data a Analýza. Formální stránka těchto souborů je
podrobně popsána v příloze 1 práce, stejně jako systém odkazování na jejich obsah, který se řídí
vlastními, mnou stanovenými pravidly.
Soubory Vepřek 2011, Vepřek 2013, Vepřek 2013 DVD a Vepřek 2018 jsou elektronické verze
všech mých závěrečných prací – bakalářské, magisterské i této, disertační. Mají společné zaměření
na internetovou komunikaci a v jistých ohledech na sebe navazují.
Bibliografické citace a systém odkazování
Využité zdroje jsou rozděleny (viz 4 Bibliografie) na zdroje dat pro analýzu a na sekundární
literaturu a internetové zdroje » zde dál členěno na publikované a internetové zdroje, neautorské
aj. internetové zdroje a normy. Prvky každého oddílu jsou seřazeny primárně abecedně, sekundárně
chronologicky; rok je v seznamu uváděn hned za jménem autora, jelikož na zdroje je v textu práce
odkazováno tzv. harvardským systémem ve formě (autor rok, s. x–y), např. (Černý 1988, s. 182).
Citace a odkazy se řídí normou ČSN ISO 690 (01 0197) z r. 2011, ale v některých ohledech se
systém musel přizpůsobit zdrojům specifického typu. Pakliže nebyl znám konkrétní autor využitého
internetového zdroje, uvádí se místo něj v závorce název zdroje, tj. forma (název rok). Vymezení
stran zdroje je v odkazu uvedeno, pouze pokud strany nejsou přesně vymezeny již v Bibliografii
(internetové často stránkovány nejsou). Dostupnost online je uváděna i u tištěných zdrojů (viz 4).
Na slovníky a příručky využívané v kapitole 2 při uvádění významů a stylových charakteristik
výrazových prostředků je odkazováno zkratkami (viz seznam v 4.2.1) v hranatých závorkách.
Tabulky, grafy, ukázky a systém odkazování
Všechny tabulky, grafy a ukázky nacházející se v práci, ke kterým je odkazováno jinde v jejím
textu, jsou číslovány a jejich přehled je uveden v příloze 2; zbylé, nečíslované objekty tohoto typu
slouží pouze na konkrétním místě práce. Obsah některých ukázek je pro přehlednost popisu opatřen
číslicemi, na něž je pak v okolním textu odkazováno formou horního indexu (viz např. s. 32–33).
Obsah
0 Úvod 1
0.1 Úvod z hlediska zaměření a cílů práce 1
0.2 Úvod z hlediska teorie a terminologie relevantní pro zkoumané téma 5
1 Internet, Facebook a postojové diskuse – od deskripce specifického
vývoje veřejné psané komunikace na internetu k hypotézám týkajícím
se postojových diskusí na Facebooku jakožto výsledku tohoto vývoje 13
1.1 Internet – možnosti a specifika veřejné psané elektronické komunikace 14
1.1.1 Tradiční typy veřejné psané komunikace na internetu – chat, diskuse, blog 16
1.1.2 Nové komunikační sféry na internetu – sociální sítě, vrchol éry webu 2.0 24
1.1.3 Nejvariabilnější komunikační sféra na internetu – Facebook 28
1.2 Facebook – vytváření identity, typy interakcí a psaná komunikace 30
1.2.1 Virtuální existence a aktivita komunikujícího subjektu na Facebooku 30
1.2.2 Psaná komunikace na Facebooku z hlediska autora, recipienta a adresáta 36
1.2.2.1 Soukromá psaná komunikace na Facebooku – zpráva 36
1.2.2.2 Veřejná psaná komunikace na Facebooku – příspěvek a komentář 39
1.3 Veřejné postojové diskuse na facebookových stránkách masmédií a specifické
působení stylotvorných faktorů, zejména záměru komunikace, na jejich účastníky 44
1.3.1 Struktura postojové diskuse – pretext jako základ postojové diskuse 47
1.3.2 Anonymita a anonymizace subjektů – skutečná a zdánlivá realita diskuse 49
1.3.2.1 Trolling, spamming aj. – specifické konstantní záměry účastníků diskuse 50
1.3.3 Lajkování – zintenzivnění kontroverznosti a kompetitivnosti diskuse 56
1.3.4 Neverbální prostředky vyjadřování – dotváření originality komentáře 57
1.3.5 Adresát vs. recipient – potenciální motivace vs. restrikce komunikace 59
1.3.6 Netiketa a kontrola – reálná regulace a restrikce obsahu komunikace 62
1.4 Hypotézy pro analýzu veřejných postojových diskusí na Facebooku 63
1.4.1 Hypotéza 1: Originální individuální stylové dominanty ve veřejných
postojových diskusích na Facebooku jsou důsledkem působení stylotvorných
faktorů podporujících rozmanitost a zároveň ustálenost vyjadřování 64
1.4.2 Hypotéza 2: Veřejné postojové diskuse na Facebooku jsou z hlediska stylu
komentářů průnikem chatu, diskuse a blogu 65
2 Analýza individuálních stylových tendencí vybraných subjektů
v rámci veřejných postojových diskusí na Facebooku 67
2.1 Metoda analýzy – data a způsob práce s nimi 68
2.1.1 Původ, objem a charakter excerpovaných dat 68
2.1.2 Metoda analýzy dat 73
2.2 Individuální analýza množin komentářů vybraných subjektů 81
Subjekt 01 81 Subjekt 22 110
Subjekt 02 85 Subjekt 24 111
Subjekt 03 87 Subjekt 30 114
Subjekt 04 89 Subjekt 33 116
Subjekt 05 91 Subjekt 38 118
Subjekt 06 94 Subjekt 42 121
Subjekt 07 97 Subjekt 62 123
Subjekt 08 102 Subjekt 64 126
Subjekt 09 104 Subjekt 86 129
Subjekt 10 107 Subjekt 99 130
2.2.1 Individuální stylové dominanty vybraných subjektů – potvrzení hypotéz 132
2.3 Kolektivní vyhodnocení souvislostí kvantitativně sledovaných hodnot 135
2.3.1 Sféra negativní komunikace – celkové zastoupení typů komentářů 136
2.3.2 Individuální ustálenost – srovnání průměrných odchylek rozsahu 138
2.3.3 Závislost míry explicitnosti postoje na rozsahu komentáře 140
2.3.4 Závislost efektivity komunikace na rychlosti publikování 142
3 Závěry 144
3.1 Možnosti dalšího výzkumu 149
4 Bibliografie 151
4.1 Zdroje dat pro analýzu – facebookové stránky 151
4.2 Sekundární literatura a internetové zdroje 151
4.2.1 Zkratky frekventovaně využívaných příruček 151
4.2.2 Knihy, sborníky, časopisy, příspěvky na konferencích a závěrečné práce 152
4.2.3 Články publikované samostatně na webových stránkách 158
4.2.4 Ostatní internetové zdroje (bez autora, celé weby, obsah sociálních sítí) 160
4.2.5 Normy využité pro formální úpravu práce 162
Příloha 1 – Obsah DVD a instrukce pro práci s daty 163
Příloha 2 – Seznam tabulek, grafů a ukázek číslovaných v textu práce 169
- 1 -
0 Úvod
Tato stylisticky orientovaná disertace je zaměřena na jednu konkrétní komunikační sféru na
internetu – sociální síť Facebook, na jeden v jejím rámci realizovaný typ komunikace – veřejné
psané postojové diskuse, a především na styl jedné podmnožiny komunikátů vznikajících
v rámci tohoto typu komunikace – komentáře publikované pod zvláště publicistickými články
na facebookových stránkách vybraných populárních českých masmédií. Označení komentář je
pro tyto normám nepodléhající komunikáty na Facebooku vžité, avšak nevychází z identického
termínu označujícího analytický žánr publicistiky (např. Minářová 2008b, s. 267), nýbrž pouze
z faktu, že komentáře primárně verbálně reagují na jiný obsah Facebooku, komentují jej.
V úvodní části své práce konkretizuji nejprve zaměření a cíle práce (viz 0.1) související se
specifiky Facebooku a následně způsob, jakým v ní budou chápány pro ni a stylistiku obecně
stěžejní a vzájemně úzce spjaté pojmy (viz 0.2), problematické z hlediska pojetí i terminologie.
0.1 Úvod z hlediska zaměření a cílů práce
Komentáře publikované v postojových diskusích (viz 1.3) na sociální síti Facebook je možné
stručně charakterizovat jako nenormované, psané, převážně stručné a na pretextu do různé míry
závislé komunikáty tvořené primárně, ale ne pouze kódem verbálním. Má stylistická práce se
jimi zabývá ve dvou kapitolách s následujícími cíli:
1) Detailně představit současný vývoj veřejné psané internetové komunikace, dále Facebook
jako její výrazně specifickou komunikační subsféru a zde realizované postojové diskuse jako
typ komunikace, v němž se pod vlivem specifických stylotvorných faktorů (kompetitivnost,
anonymita aj.), především pak konstantního záměru (kterým může být persvaze, pobavení,
sebeprezentace či jen ventilace postojů, popřípadě frustrací), pravidelně střetávají nejrůznější
komunikující subjekty využívající pod vlivem těchto faktorů při vzájemném srovnání různé,
avšak individuálně opakovaně tytéž výrazové prostředky či komunikační strategie. Rozsáhlost
této kapitoly je vynucena novostí a dosud z hlediska lingvistiky jen nevýraznou probádaností
internetové komunikace, zejména však specifičností samotného Facebooku. Považuji za nutné
detailně popsat, jakým způsobem je komunikace na této sociální síti realizována, přičemž důraz
budu při popisu klást právě na stylotvorné faktory její realizaci ovlivňující.
2) Prokázat z hlediska stylistiky a) ustálenost a zároveň b) rozmanitost množin komentářů
publikovaných během dvou intervalů excerpce dat (dvě fáze v období leden až březen 2017)
vybranými publikačně aktivními subjekty v postojových diskusích na Facebooku – tj. celkově
- 2 konstantní
originalitu vyjadřování vybraných subjektů z hlediska volených výrazových
prostředků a jejich využití v komunikátech. Tohoto stěžejního analytického cíle chci dosáhnout
abstrakcí individuálních stylových dominant a dalších, méně výrazných stylových tendencí
(viz 0.2) z daných množin komunikátů a jejich následným srovnáním. Nalezení konstantní
ustálenosti v rozmanitosti potvrdí vymezení postojových politických diskusí na Facebooku
jako typu komunikace, v němž sice dochází k využívání rozmanitých výrazových prostředků
verbálních i neverbálních – přičemž je zároveň průnikem v minulosti velmi populárních typů
veřejné psané internetové komunikace, chatu, blogu a diskusního fóra (» rozmanitost) – ale
ve kterém komunikující subjekty pod vlivem konstantního působení specifických stylotvorných
faktorů dosahují výrazové originality, kterou následně využívají při formulování vlastních
komentářů a v nich vyjádřených postojů (» ustálenost).
Abstrakce stylových dominant přitom nebude dosaženo pouze pomocí deskripce využitých
výrazových prostředků, ale rovněž prostřednictvím statistického kvantitativního sledování
vybraných hodnot, jako např. rozsah textu, odchylka rozsahu, rychlost publikování, interakce
s recipienty nebo typ postoje obsaženého v komentáři (skrze vlastní typologii postojů; viz 2.1.2)
a s ním související míra explicitnosti a kontextové závislosti postoje (viz přílohu 1).
Pokusím se nyní pro přehlednost shrnout pohnutky vedoucí k mému zájmu o komentáře
publikované v postojových diskusích na Facebooku. Tento typ komunikátu považuji za velmi
(nejen) lingvisticky atraktivní hned z několika důvodů, jelikož nabízí pohled na:
a) Facebook jako v současnosti velmi populární, interaktivní a dynamickou komunikační sféru;
b) komunikační sféru sdružující komunikující subjekty různého věku, vzdělání, zálib a postojů;
c) ale na druhou stranu komunikační sféru doposud českou lingvistikou téměř nedotčenou;
d) prostředí, v němž se střetává oficiální veřejná komunikace s komunikací zcela anonymní;
e) průnikové pásmo komunikačních sfér prostěsdělovací, publicistické a popřípadě dalších;
f) typ komunikace, pomocí kterého může kdokoli bezprostředně ovlivňovat sdělení masmédií;
g) komunikáty formované kromě anonymity či veřejnosti faktory jako např. kompetitivnost;
h) nové typy verbální i neverbální komunikace a jejich kombinace s psaným kódem verbálním;
i) komunikáty připomínající z pohledu stylistiky jiné žánry či typy textů, které vznikly ve sféře
veřejné internetové komunikace (chat, blog), ale nezřídka také jiné.
Facebook je komunikační sférou se stále rychleji narůstajícím vlivem na společnost, což
platí pro internetové sociální sítě obecně. Ovlivňuje činnosti, postoje, ale rovněž komunikační
schopnosti a zvyklosti velké části populace, a tím pádem rovněž vývoj jazyka samotného.
- 3 V
rámci Facebooku je realizováno několik typů psané, mluvené či neverbální elektronické
komunikace. Veřejné postojové diskuse (s politickou tematikou), pouze jeden z oněch typů,
jsem pro svůj výzkum zvolil z důvodů vyjmenovaných výše; jedním z nich (i) je fakt, že se
určité komentáře (tvořící postojové diskuse) ze stylistického hlediska často podobají buď
blogu – žánru, jehož analýze jsem věnoval své předešlé dvě závěrečné práce (Vepřek 2011,
2013) – nejen psanou formou, ale rovněž větším rozsahem, obsahovou, jazykovou a formální
připraveností (i přes nenormovanost komunikační sféry), kontaktovostí, explicitním záměrem
autorů působit svým postojem na recipienty či explicitním výskytem autorských subjektů přímo
v textu; nebo se blíží naopak spíše chatu – dříve velmi populárnímu typu psané internetové
komunikace, veřejné i soukromé, označenému Jandovou (2006, s. 39) za psanou konverzaci
(dnes má, stejně jako blog, mnoho různých podob; viz 1.1.1) – a to výraznou stručností textů,
jejich celkovou nepřipraveností, ale rovněž anonymizací komunikantů nebo komunikačním
záměrem, jímž je často komunikace sama, tj. komunikace pro komunikaci/zábavu.
Chat, blog a nové možnosti komunikace obecně svým charakterem vynutily změnu pohledu
na stylistikou tradičně zjednodušeně nazírané souvislosti mezi dichotomiemi jako mluvenost
vs. psanost, synchronnost vs. asynchronnost a spontánnost vs. připravenost (Krčmová 2002,
s. 353) a narušily ještě relativně nedávno (před výrazným nástupem nových médií v 90. letech)
stylistikou mnohem ostřeji vnímané hranice mezi tradičně vymezovanými stylovými sférami.
Internet umožnil snadné protínání komunikace všeho typu a obsahu a dal tak vzniknout novým
průnikovým pásmům komunikace a zároveň novým průnikovým pásmům stylů, tj. přechodům
mezi styly (Čechová 2008, s. 332), a to nejen mezi styly funkčními na nejvyšší míře zobecnění;
v tomto smyslu je Facebook zejména komunikační sférou střetu funkční stylové sféry běžné
(prostěsdělovací) komunikace a funkční stylové sféry komunikace publicistické (‘mediální’).
Blogu nebo chatu se však v postojových diskusích na Facebooku nepodobají pouze určité
komentáře, ale celé množiny komentářů publikované týmiž autory (týmiž pravděpodobně,
jelikož v prostředí internetu uvedené nikdy nelze prohlásit s jistotou).
Ve své magisterské práci (Vepřek 2013, s. 24) jsem tvrdil, že zatímco Facebook přitahuje
uživatele internetu preferující soukromou komunikaci (chat) a interakci se známými subjekty,
uživatelé s touhou ventilovat určité postoje a myšlenky veřejně se stávají blogery. Aktuálně je
však situace komplikovanější. Facebook sice v českém prostředí na první pohled sjednocuje
množiny tisíců až statisíců jedinců s podobnými zájmy a komunikačními záměry do sociálních
bublin (na jednotlivých dílčích, tematicky zaměřených stránkách a prostřednictvím vlastních
algoritmů ovlivňujících tok informací; viz s. 73), ale zároveň se stává prostředím koexistence
jedinců všeho druhu (zástupců všech množin » zájmů a postojů), a tím pádem i prostředím jejich
- 4 názorových
střetů. Právě postojové politické diskuse na veřejných facebookových stránkách
(viz 1.2.2.2) českých masmédií, existující jako subsféry v rámci Facebooku, jsou prostředím
střetu individuí z různých regionů, různých psychických typů, vzdělání, zájmů aj., jedinců
s různými jazykovými kompetencemi, postoji a komunikačními záměry (viz body b, d, e; s. 2).
Na základě dlouholetého pozorování postojových diskusí jsem došel k přesvědčení, že jejich
pravidelní účastníci, ať už v jiných ohledech Facebook využívají jakkoli (např. pro soukromou
korespondenci, publikování videí či sledování zpráv ze zahraničí), ve svých komentářích buď
opakovaně prezentují tentýž postoj, nebo využívají opakovaně stejné výrazové prostředky
(ať už jde o prostředky z jednotlivých jazykových rovin – lexikální, morfologické, syntaktické,
prostředky realizované v rovině výstavby textu, nebo pro Facebook a internet obecně typické
výrazové prostředky neverbální), případně činí paralelně obojí; zároveň pak k přesvědčení, že
tak činí zvláště pod vlivem konstantního záměru, ale také dalších stylotvorných faktorů.
Kombinací stylistické, interpretační a statistické kvantitativní analýzy chci prokázat
výše uvedené charakteristiky postojových diskusí na Facebooku a poukázat na specifičnost
Facebooku jako stále poměrně nové komunikační sféry, jež bude v úvodní části práce popsána
zejména teoreticky a z technického hlediska. Přestože má práce využívá pro kvantitativní
lingvistiku nikoli zcela nové postupy, nabízí celkově vlastní metodu zpracování komunikátů
(jejich množin). K jejímu stvoření přirozeně vybízel charakter komunikace na Facebooku, jenž
analytika nutí pozorované jevy nikoli pouze detailně deskribovat, ale zároveň interpretovat
v souvislostech působení specifických stylotvorných faktorů (anonymita, kompetitivnost aj.),
kterým stylistika dříve nevěnovala nebo ani nemohla věnovat pozornost, jelikož neměla přístup
do komunikačních sfér, ve kterých docházelo k jejich výraznému působení. Ke kvantitativním
analytickým postupům pak vedla nejen snaha o abstrahování stylových dominant komentářů
vybraných subjektů, ale také skutečnost, že jsou abstrahovány z velkého množství převážně
stručných textů (komentáře většinou nepřekračují rozsah několika vět), což umožňuje přikládat
hodnotám rozsahu textu, explicitnosti textu nebo opakovanému využívání stejných výrazových
prostředků vyšší relevanci (k tomu blíže v závěru 0.2).
Prostřednictvím své disertační práce chci nabídnout nové možnosti stylistické analýzy, nové
podněty pro teorii stylu (viz právě následující část 0.2) a zároveň nový, respektive první pohled
na Facebook jako nesmírně zajímavou, avšak z hlediska stylistické analýzy a rovněž z hlediska
fungování komunikace velice komplikovanou komunikační sféru.
Dodávám, že veškeré v mé práci analyzované texty a grafika byly na Facebooku publikovány jako
veřejné, a jejich analýze a využití v původní a úplné podobě v mé práci tudíž dle Prohlášení o právech
a povinnostech (2015), dostupného na webu Facebooku, nestojí nic v cestě; konkrétně dle bodu 2.4, jenž
- 5 říká:
„Pokud publikujete obsah nebo informace s použitím nastavení Veřejné, znamená to, že povolujete
všem (včetně osob mimo Facebook) přístup k těmto informacím, jejich použití a jejich spojení s vámi
(tj. s vaším jménem a profilovou fotkou).“ Rád bych také upozornil, že podoba a funkce Facebooku jsou
jeho tvůrci velmi často inovovány či doplňovány. Aktuální podoba Facebooku se tak liší od podoby
v době excerpce dat a vzniku mé práce.
0.2 Úvod z hlediska teorie a terminologie relevantní pro zkoumané téma
Hned v úvodu je vhodné objasnit, s jakým významem a za jakým účelem budu ve své práci
operovat se základními stylistickými termíny jako styl, stylotvorný faktor, stylotvorný proces,
individuální styl nebo stylová dominanta. Přestože se za nimi skrývají pojmy pro obor většinou
stěžejní, není v české stylistice pojetí oněch pojmů neměnné a jednou provždy dané. V různých
monografiích a studiích (viz vybrané příklady dále) se vždy do jisté míry odlišovalo, což platí
rovněž pro terminologii. Nejde přitom o fakt překvapivý, jelikož česká stylistika (ve smyslu
synchronním) vždy stavěla svou teorii na proměnlivém stavu komunikace. Česká teoretická
stylistika se od dob Pražské školy věnovala nejen sféře umělecké literatury, ale rovněž sférám
jiným, přičemž se snažila jak o jejich popis, tj. tradičně zvláště popis funkčních stylů, tak také
o formulování definic základních pojmů. Aktuálně se zdá být vývoj jazyka a komunikace pro
lingvistiku mnohem atraktivnějším než formulace všeobjímajících definic stylu a souvisejících
pojmů (pro srovnání českých a britských stylistických teorií 20. století viz Křístek 2012).
Současný, s internetem pevně spjatý dynamický vývoj komunikace a její exponenciálně
přibývající možnosti nicméně mohou poukazovat na nedostatečná řešení určitých problémů
teoretických či vybízet k jinému pohledu na ně. Považuji tak za účelné věnovat se zde jistým
stylistickým otázkám nejprve čistě teoreticky, i když stručně, a tudíž rovněž nedostatečně.
Chci zde poznamenat, že se má práce zabývá komunikáty, jež mají téměř vždy podobu elektronicky
psaného textu, ale nikoli vždy pouze textu; mnohdy u nich hraje dost podstatnou roli také vizuální kód
(fotografie, piktogramy aj.). Termínů text/komunikát budu užívat v podstatě jako synonymních, avšak
místy dle toho, zda budu akcentovat spíše nebo pouze složku verbální (text), či neverbální (komunikát).
Budu se zde snažit najít nikoli nepřekonatelnou definici stylu, aplikovatelnou při analýze
stylu jakéhokoli jednoho komunikátu (tj. stylu singulárního), či jakékoli množiny komunikátů
(tj. stylu autorského a jiných stylů subjektivních i objektivních; viz Jelínek 1995, s. 704–723;
další literatura uvedena níže), nýbrž pojetí stylu vhodné především pro cíl mé práce, jímž je
analýza stylu v rámci množin velmi specifických komunikátů publikovaných týmiž subjekty
v jedné konkrétní komunikační sféře, tudíž pojetí dílčího stylu individuálního – dílčího,
jelikož bude analyzován na základě pouze jedné podmnožiny komunikátů publikovaných
danými individui. Ke stylu a souvisejícím pojmům se však vyjádřím šířeji, zvláště v kontextu
proměn současné komunikace.
- 6 V
souvislosti s cíli své práce nebudu hovořit o funkčních stylech, tradičních abstraktních
konstruktech české teoretické stylistiky, vymezených v posledních desetiletích např. Současnou
stylistikou (Čechová, Krčmová a Minářová 2008, zejm. s. 93–105), jelikož mnou analyzované
komunikáty vznikající v návaznosti na články českých masmédií na sociální síti Facebook
nelze výrazně spojovat s žádným z nich, funkční styl prostěsdělovací nevyjímaje.
Prostěsdělovací funkční styl předně nepovažuji za styl v tom smyslu, v jakém za něj považuji
funkční styly odborný, publicistický či administrativní – tj. styly normované, jejichž přehledný
popis umožňuje jednota funkce i jazykových kompetencí komunikantů (viz dále). V Současné
stylistice je v návaznosti na tradici sahající až k Havránkovým (1932, 1942) funkčním jazykům
prostěsdělovací styl vymezen Krčmovou; ta upozorňuje, že „charakteristika tohoto stylu je více
než u jiných jen zobecněním tendencí“ (Krčmová 2008a, s. 192), čemuž v dané monografii
odpovídá stručnost jeho popisu – normy zde pro jejich absenci jednoduše popisovat nelze. Již
dříve Krčmová ve stati Nová média – nové styly? upozornila na proměny současné komunikace
a na některé její nové typy – SMS a chat, kvůli kterým již nelze nadále bezproblémově spojovat
oblast běžné komunikace výhradně s projevy mluvenými, stejně jako ztotožňovat psané projevy
intuitivně s připraveností a spisovností. Krčmová vyzdvihuje, že „vlivem změn technických
podmínek komunikace“ se „v posledních letech staré hranice ruší“ a „v důsledku toho by bylo
vhodné zvážit a nově vymezit dosud jako axiomy přijímané stylotvorné faktory a v návaznosti
na to uvážit i obecnější kritéria vymezení stylů“ (Krčmová 2002, s. 353).
Jak ale s ohledem na proměny komunikace vymezit styl a stylotvorné faktory? Za zásadní
považuji spojení „zobecnění tendencí“ užité Krčmovou (viz výše) v souvislosti s nemožností
identifikovat normy (‘stálosti’; pozn.: jednoduché uvozovky ve formátu ‘…’ značí v mé práci
vždy interpretaci významu) stylu každodenní komunikace. Doležel (1969, s. 10–11) navrhl
nechápat individuální styl jako fixovaný způsob výběru výrazových prostředků, ale právě jako
určité tendence či preference produktora. Připomenu zde postupně některá starší, Doleželovu
návrhu do různé míry blízká pojetí individuálního stylu. Přestože jsou letitá a byla určena pro
uměleckou literaturu, považuji je za užitečná pro úvahy o chápání stylu v kontextu současného
vývoje komunikace.
Tak například Mukařovského (1938, s. 13) v souvislosti s individuálním slohem (stylem)
v literatuře zajímalo „sémantické gesto“, či později (Mukařovský 1958, s. 256, 268) hlavní
„významotvorný princip“ řídící významový pohyb textu, tj. ustálený způsob zobrazování
skutečnosti literárním autorem; např. u K. Čapka jej pak spatřoval v protikladu každodenního
a unikátního, u Olbrachta ve zobrazování skutečnosti jako dění a u Vančury ve stálém prvku
hodnocení. V pozdější studii Mukařovský (1963, s. 284–285) v souladu se svým myšlenkovým
- 7 přerodem
ze strukturalistického na marxistické chápání literatury odmítl pojetí individuálního
slohu jako projevu osobitých vloh autora nebo jako projevu autorovy snahy o distancování se
od ostatního jazykového dění, když ve vzniku individuálního slohu spatřoval naopak snahu
o rozvoj jazyka literatury, a vůbec jazyka celonárodního. Označil vznik individuálního slohu
za výsledek dlouhodobého, kontextově závislého procesu, za souboj autora o nalezení vlastního
jazykového výrazu, jejž autor „nesvedl proto, aby vtiskl svému výrazu pečeť výjimečnosti,
nýbrž proto, aby se mu jazykový výraz stal pomocníkem při pravdivém a co nejpřímějším
zobrazení skutečnosti“ (Mukařovský 1963, s. 278).
Podstatné je, že Mukařovský v podstatě spojil stylotvorný proces – nejen vznik, ale rovněž
následné zdokonalování individuálního slohu – s vědomým záměrem subjektu tohoto slohu
dosáhnout a že se v obou starších studiích snažil identifikovat onen základní princip, základní
osobitá pravidla sloužící autorovi (subjektu) při utváření komunikátu a definující jeho styl, ale
nesnažil se o komplexní rozbor textů. Jednoduše proto, že při tomto pojetí není individuální styl
definován vším, ale pouze něčím, a to svým nejvýraznějším prvkem, nejvýraznější tendencí.
Pojetí stylu jako „tvárného principu integračního“, souvisejícího se smyslem textu, se
objevilo také u Hausenblase (1971, zejm. s. 15–23). Ať už je podobná definice utvořena pomocí
označení princip, nebo tendence, jeví se mi z obecného hlediska jako adekvátnější než např.
známá definice Havránka a Jedličky (1988, s. 441) označující styl za „způsob výběru a využití
jazykových prostředků a jejich uspořádání“ v komunikátech nebo definice Jelínkova (1995,
s. 699), podle které je styl „výsledkem výběru jazykových prostředků z množin prostředků
konkurenčních“. Uvedené definice akcentují v pojetí stylu zejména výsledek stylotvorného
procesu (‘výsledek výběru’), méně však jeho průběh, zatímco styl jako tendence zahrnuje jak
působení, respektive hybnou sílu stylotvorného procesu, tak výsledek tohoto působení.
Také já se budu snažit identifikovat stylové dominanty a další výrazné stylové tendence
(obojí podrobněji níže) určující styly jednotlivých subjektů v množinách jimi publikovaných
komunikátů. Budu však analyzovat zcela specifické komunikáty, které mají v mnoha ohledech
k jiným oblastem komunikace, zejména pak umělecké, povětšinou tak daleko, jak jen v rámci
textového univerza mohou mít. Styl u nich však hraje ve vztahu k významu podstatnou roli.
Vztahu stylu a významu v uměleckých a mimouměleckých textech se věnoval Červenka
(1991), jenž v rámci komunikátů s estetickou funkcí považoval metapromluvové (v jeho pojetí
rovná se stylové) jevy za diferencovanější, samostatnější a integrující význam komunikátu jako
celku – připomněl také zaměření na výraz sám u ruských formalistů a Pražské školy; zatímco
v komunikátech s funkcemi mimoestetickými označil stylové jevy spíše za doprovodné prvky
- 8 vlastních
významů sdělení v komunikačních situacích, kde se podstata sebeuplatnění individua
nachází převážně ve sféře obsahu (Červenka 1991, zejména s. 249–251).
Veřejná elektronická komunikace bývá v důsledku logické otázky „Kam s ní?“ během
diferenciace stylových sfér zařazována do sféry běžného dorozumívání a bývá považována za
lingvisticky zajímavou především pro šíření neologismů, tvorbu přezdívek, příznačné způsoby
zkracování či pro výskyt různých prvků neverbálního kódu (Jílková 2016, s. 105–108), jakkoli
je z jejího popisu zřejmé, že její dílčí typy (chat, e-mail, blog, diskuse či tematicky zaměřené
weby) jsou stylově výrazně heterogenními průniky sféry běžné komunikace a sfér dalších
(umělecké, odborné a publicistické) a že velká část v jejich rámci produkovaných komunikátů
má se soukromou, nenormovanou komunikací z hlediska stylistiky společného jen velmi málo,
zatímco funkce příznačné pro sféru uměleckou, publicistickou či odbornou (tj. funkce estetická,
persvazivní či odborně sdělná) zde nacházejí uplatnění nezřídka.
Pomocí teoretické, ale zejména analytické části své práce se budu snažit prokázat, že určité
dílčí sféry veřejné komunikace na internetu, zde konkrétně postojové diskuse na Facebooku,
je třeba hodnotit nikoli jen jako neurčité podmnožiny běžné komunikace, ale jako komunikační
prostředí, v němž podstata seberealizace komunikujících subjektů leží jak v rovině vlastního
obsahu, tak velmi často rovněž v rovině stylu. K tomu mi poslouží abstrakce oněch primárních
tendencí výrazu komunikujících subjektů (viz dále).
Vracím se tímto k Doleželovu návrhu chápat styl jako tendenci produktora, který připomněla
Hoffmannová (1997) při vymezení vztahu stylistiky a kvantitativní lingvistiky. Dle výkladu
Hoffmannové je postihnutí kvantitativně uchopitelných stylových rysů podmíněno homogenní
strukturou analyzovaného textu, přičemž se dále zamýšlí nad tím, zda v případě, kdy je pro text
nebo autora pomocí kvantitativní analýzy nejfrekventovanějších jevů stanovena určitá norma,
na jejímž pozadí jsou pozorovány odchylky, „je styl ona norma, tj. to, co je pro autora či text
typické, co se vyskytuje nejčastěji, nebo to, co normu porušuje, odchyluje se od ní a vyniká
svou jedinečností“ (Hoffmannová 1997, s. 65).
Je však to, co je touto otázkou v souvislosti s individuálním stylem prezentováno jako volba,
skutečně volbou? Je nezbytné chápání normy a toho, co ji porušuje, jako opozice? Jistě tomu
tak nemusí být při chápání stylu jako tendence; jak homogennost, tak heterogennost volených
výrazových prostředků může být soustavnou tendencí vyjadřování komunikujícího subjektu,
subjektů či určité komunikační sféry. Právě po výše citované otázce připomněla Hoffmannová
Doleželův (1969, s. 10–11) návrh chápání stylu jako tendence.
Jestliže styl = tendence, nepovažuji za podmínku identifikace stylu identifikaci totožných
výrazových prostředků z určité jazykové roviny či roviny výstavby textu v jednom textu nebo
- 9 množině
textů (ve smyslu normy), přestože jejich nalezení k jeho identifikaci nepochybně vede,
nýbrž šířeji právě nalezení určité (stylové) tendence, která se kromě samotných výrazových
prostředků může projevovat rovněž tím, že texty například opakovaně vykazují určitou míru
připravenosti, mají stejný rozsah či plní nebo zřetelně mají plnit stejnou funkci – myslím tím
zvlášť nalezení intencionální tendence krystalizující z konstantního záměru autora/autorů.
Stejně jako Krčmová (2002, s. 353) připomíná Hoffmannová (1997), že mimo zjišťování
kvantitativních charakteristik stylu je třeba posoudit vliv subjektivních i objektivních faktorů
formujících styl, jelikož „kvantitativním výzkumem stanovíme průměrnou hodnotu výskytu
prvku v textu“, kterou lze chápat jako jistou pravděpodobnost výskytu tohoto prvku, avšak
„variabilita konkrétních textových realizací může být velmi odlišná od stanoveného průměru“
(Hoffmannová 1997, s. 65). Tím se dostávám k problematice pojetí stylotvorných faktorů.
Za jádro každého teoretického pojetí stylistiky pokládám pohled jeho autora na stylotvorný
proces – obecně lze říci „proces vzniku stylu“, přesně jej lze vymezit až v rámci konkrétního
uceleného pojetí – a především pohled na dílčí složky tohoto procesu, tj. stylotvorné faktory.
Pro stylotvorný faktor není obecně, stejně jako v případě stylotvorného procesu, třeba složitější
definice než té vycházející přímo z popisného termínu, tedy „faktor utvářející styl“. Složitější
je však nabídnout odpověď na otázku, jakým způsobem stylotvorné faktory působí.
Přehled stylotvorných faktorů podali nejnověji Minářová v Současné stylistice (2008a) nebo
Mareš ve Stylistice mluvené a psané češtiny (2016), přičemž ani jeden nevybočují z již tradičně
přijímaného rozlišení faktorů na objektivní (funkce, prostředí, forma aj.) a subjektivní (věk,
pohlaví, zkušenosti, psychika aj.). Nejen k tomu zde chci uvést několik kritických poznámek.
Kritiku tradičních koncepcí stylotvorných faktorů však přede mnou představil již Chromý
(2012), který se současně pokoušel o experimentální zkoumání působení stylotvorných faktorů.
Autorům koncepcí stylotvorných faktorů z doby od poloviny 20. století (Mathesius 1942,
Havránek 1963 aj.) do současnosti Chromý (2012, s. 65) vytýkal v nejvyšší míře skutečnost, že
při popisu stylotvorných faktorů vycházejí z rezultativní fáze procesu komunikace.
V reakci na článek Chromého, ale obzvlášť v důsledku svého déletrvajícího zájmu o teorii
stylotvorných faktorů jsem prezentoval vlastní kritiku společných rysů vybraných teoretických
zpracování tohoto stylistického fenoménu (Vepřek 2014, Vepřek 2015a). Připomněl jsem tehdy
vymezení stylotvorných faktorů od Bečky (1938, s. 7–10, 1948, s. 7–11), Trávníčka (1953,
s. 28–35) nebo autorských kolektivů Danešova (1957, s. 11–20) a Jedličkova (1970, s. 10–15)
až po novější práce Jelínka (1995, s. 706–726) a jiných autorů (viz výše i níže), přičemž jsem
za největší problém nepovažoval rekonstruování faktorů z rezultativní fáze komunikace (jako
Chromý, který se v důsledku toho pokoušel například o izolovanou analýzu připravenosti jako
- 10 stylotvorného
faktoru, což nepovažuji za reálné). Jako problém jsem hodnotil skutečnost, že za
faktory jsou občas považovány jevy, u nichž je buď věnována nedostatečná pozornost určení
jejich pravé povahy, nebo je v jejich případě dokonce přinejmenším zpochybnitelný samotný
charakter faktoru; viz stručně několik vybraných případů níže:
Lze uvést např. věk, který je označován za stylotvorný faktor na základě nepopiratelné odlišnosti
stylu reálných komunikátů produkovaných subjekty mladšími a staršími (Jelínek 1995, s. 721–722); věk
sám je však jen čas, jenž uplynul od narození produktora komunikátu po dobu jeho produkce, a jako
takový sám nemůže mít vliv na styl komunikátu. Ten má pouze jazyková zkušenost (kompetence)
daného jedince získaná za daný čas, která sice s tímto časem, tj. věkem, souvisí, ale toť vše – jde tak
v případě faktoru věk buď o neadekvátnost teoretického popisu, nebo o neadekvátnost termínu.
Podobné nejasnosti ale vznikají u faktorů jako připravenost (je třeba rozlišit připravenost subjektu
jako komunikační kompetenci, připravenost situační a připravenost textu), téma (bývá zpochybňován
vliv tématu na styl, jelikož samostatně styl nemůže ovlivnit, což ale nemůže žádný faktor) a dalších.
Kritizoval jsem rovněž samotné dělení stylotvorných faktorů na subjektivní, tj. související
s osobou produktora, a objektivní, často prezentované jako nadindividuální; jednalo se přitom
o kritiku premis, na nichž jsou tradiční dělení stylotvorných faktorů v české lingvistice (viz
výše) založena, popřípadě o kritiku formulací oněch premis. Zde zmíním jen několik zásadních
bodů parafrázovaných dle mých prací (Vepřek 2014 a 2015a):
1) není pravda, že OSF (objektivní stylotvorné faktory) jsou vždy přítomné, zatímco SSF (subjektivní
stylotvorné faktory) nikoli » nerozpoznání vlivu faktoru nerovná se jeho nepřítomnosti, rozpoznání
určitého efektu naopak často nelze s jistotou spojovat s určitým faktorem; 2) není pravda, že SSF jsou
tvůrčí, zatímco OSF autora limitují » SSF psychický stav může autora omezovat a OSF funkce/záměr
jej může naopak podporovat, pozitivně usměrňovat, stejně tak pozitivní prostředí; 3) není pravda, že na
sebe faktory působí navzájem směrem SSF»OSF, nebo naopak OSF»SSF, jako by šlo o dvě uzavřené
množiny protichůdných vlivů, avšak právě k této interpretaci tradiční dělení svádí » prostředí může
ovlivňovat funkci (oba OSF), psychický stav může ovlivňovat jazykovou kompetenci (oba SSF) atp.
Cílem mé kritiky bylo především poukázat na problém nedostatečné pozornosti věnované
stylotvorným faktorům v rámci teorie oboru, jehož důsledkem dochází k neadekvátnímu
zjednodušování jejich problematiky. Proces působení stylotvorných faktorů je přitom velmi
komplexní a jeho nedostatečný popis může vést ke zjednodušenému pohledu na komunikaci,
konkrétní stylové sféry a rovněž na zásadní otázky stylistiky. Nedostatky přejímaného konceptu
dělení faktorů jsem přitom začal registrovat právě díky zájmu o nové typy komunikace na
internetu (viz dále).
Za jeden z nejvýznamnějších stylotvorných faktorů je tradičně považována funkce; jejím
prostřednictvím jsou v české stylistice vymezovány základní funkční styly (v různém počtu,
na základě různých funkcí). Jak připomněl např. Mareš (2016, s. 19), „jeden z nepominutelných
problémů představuje chápání vztahů mezi obecným cílem komunikace, funkcí (funkcemi)
textů jako stylotvorným faktorem a případně ilokucemi jednotlivých mluvních aktů“, tj. záměry
- 11 produktorů
komunikátů. Tato chápání funkce se v teorii běžně nedůsledně rozlišují v důsledku
toho, že záměr produktorů je v tradičně zobecňovaných, stylově ustálených, nebo dokonce
normovaných komunikačních sférách předpokládaný, známý a identifikovatelný.
V tradičních komunikačních sférách (umělecká, publicistická, odborná, administrativní) je
očividné a obecně známé a přijímané: 1) kdo, 2) s kým a 3) proč komunikaci realizuje; jinými
slovy záměr (stylotvorný faktor) se v těchto analyticky přístupných komunikačních sférách
ztotožňuje s funkcí, kterou zde komunikáty běžně plní; komunikanti při produkci komunikátu
postupují očekávanými způsoby (jakkoli pro uměleckou sféru v podstatě platí, že je v jejím
rámci očekáváno neočekávané). Na základě této jednoty záměru a funkce se následně hovoří
o funkci jako o stěžejním stylotvorném faktoru. Adekvátní by však bylo za stylotvorný faktor
považovat nikoli funkci, ale pouze onu ilokuční sílu – záměr; případně záměr subjektu přidělit
komunikátu určitou funkci, kterou má plnit při přijetí recipientem. K tomu totiž reálně vůbec
nemusí dojít, což je případ právě komentářů v postojových diskusích na Facebooku. Zde se
totiž běžně objevuje vážnost interpretovaná jako ironie, stejně jako nepochopená verbální
provokace interpretovaná jako vážně míněný postoj, a to v důsledku specifického působení
faktorů, jako jsou anonymita, kompetitivnost aj. (k těm blíže v 1.3).
Jak bylo řečeno, styl jednoho komunikátu či mnoha různě zvolených komunikátů může být
vnímán jako nejvýraznější tendence projevující se v rámci těchto komunikátů. Tendence, která
může, ale nemusí být uchopitelná pouze pomocí kvantitativního pozorování výskytu určitých
výrazových prostředků a jejich uspořádání v komunikátu, neboť například identifikace verbální
provokace může být podmíněna znalostí kontextu a lépe čitelná díky reakcím recipientů, což
jsou jevy na Facebooku pozorovatelné lépe než jinde, a je tudíž adekvátní ji interpretovat
společně s očividným, ale také možným (přestože těžko ověřitelným) působením stylotvorných
faktorů, zejména pak záměru produktora. Jelikož se chci vyhnout nejasnostem, budu při analýze
v rámci své práce pro do různé míry frekventované, přesto identifikovatelné tendence používat
termín stylová tendence; pro tu nejvýraznější z nich pak termín stylová dominanta.
Již ve své magisterské práci (Vepřek 2013, s. 26–32, stručněji Vepřek 2015b, s. 73–74) jsem
pro analýzu blogu jako nového žánru používal termín malá dominanta, přičemž jsem vycházel
z Hausenblasova (1978, s. 169) pojetí stylové dominanty jako stylového jevu dávajícího textu
rozhodující ráz (viz také Křístek 2009) a abstrakce tendencí projevujících se výrazně v množině
komunikátů jsem označil za malé dominanty. Centrální text byl poté mým termínem pro souhrn
těchto abstrakcí, malých dominant, k němuž mohlo dojít jen díky odhalení jejich dostatečného
počtu. Jinými slovy a s využitím výše nastolené terminologie, blog jako žánr mohl být a byl
definován na základě odhalení výrazných stylových tendencí (např. spisovnost, připravenost,
- 12 persvaze,
explicitní výskyt subjektu, kontaktovost aj.) pomocí kvantitativní analýzy; tendencí
projevujících se (opakovaně) v relevantně objemné podmnožině textů různých produktorů.
V této práci analyzuji zcela jiný typ dat; mnohem stručnější a různorodější texty, komentáře
ve veřejných politických diskusích na sociální síti Facebook, verbálně reagující na pretexty
v podobě článků českých masmédií. Tyto stručné komunikáty na první pohled zavrhují snahu
o identifikaci obecných, navíc kvantitativně uchopitelných tendencí, a tudíž i snahu o aplikaci
výše uvedené metody pátrající po centrálním textu. Přesto se rovněž v této práci budu snažit
o abstrakci stylových tendencí, a obzvlášť nejvýraznějších z nich, tj. stylových dominant (viz
výše), ne však ve smyslu obecném, nýbrž pouze v rámci množin komunikátů publikovaných
stejnými subjekty; bude se tedy jednat o abstrakci individuálních stylových dominant, a to
z výše uvedených důvodů a pro dosažení výše prezentovaných cílů (viz 0.1).
Kvantitativní analýza opakovaného výskytu výrazových prostředků či způsobů jejich využití
v množině komunikátů se zdá být ideálním přístupem k analyzovaným komentářům; významné
množství analyzovaných komunikátů zvyšuje objektivitu výzkumu (minimalizuje možnost, že
by jejich opakování bylo náhodné), ale co je hlavní, čím stručnější je rozsah komunikátů uvnitř
analyzované množiny, a to logicky platí obecně, tím snáze identifikovatelným je opakované
užití konkrétních výrazových prostředků, slohových postupů nebo specifických komunikačních
strategií (např. provokace, humor) v této množině komunikátů, pakliže v ní k onomu opakování
dochází, a tím výraznější stylovou tendencí se toto opakování stává.
Nejen analýza individuálních stylových dominant, která může kromě nové pracovní metody
přinést konkrétní i obecné poznatky o veřejných postojových diskusích na Facebooku a o celém
Facebooku jako nové komunikační sféře, ale celá má práce jako celek, včetně teoretického
úvodu, chce být zárodkem pro potenciální budoucí výzkumy či z hlediska pojetí nová teoretická
stylistická pojednání.
Rozlišit musím pro úplnost ještě několik mnou užívaných termínů; komunikační sférou rozumím
vždy prostor (včetně prostoru virtuálního), v této práci internet a úžeji sociální sítě a Facebook, zatímco
typem komunikace dílčí sféru určitým způsobem realizovaných projevů – chat, postojová diskuse (jde
tedy o pojem užší); typem komunikátu tvořícím typ komunikace pak je např. komentář. Hranice mezi
označovanými pojmy přitom není zcela pevně stanovitelná a ty jsou vymezitelné skrze možné či
očividné působení několika stylotvorných faktorů, bez ohledu na výsledný styl komunikátů. Jeden
termín navíc někdy může označovat a reálně označuje jak typ komunikace, tak typ komunikátu (SMS,
blog). Dodávám, že ve své práci nemluvím o stylové, ale vždy o komunikační sféře, jelikož neanalyzuji
žádnou sféru slučitelnou s jedním stylem, a to ani stylem ve smyslu konkrétní komunikační tendence.
- 13 -
1 Internet, Facebook a postojové diskuse – od deskripce specifického
vývoje veřejné psané komunikace na internetu k hypotézám týkajícím
se postojových diskusí na Facebooku jakožto výsledku tohoto vývoje
Tato kapitola nejprve představí internet a skrze něj realizované a dříve velmi populární typy
veřejné psané internetové komunikace – blog, diskusi, chat (1.1.1) – a to pro objasnění jejich
vztahu k sociálním sítím (1.1.2) z hlediska stylistiky; tento vztah je pro mou práci stěžejní.
Dále bude pozornost věnována výhradně Facebooku (1.2) jako celosvětově nejpopulárnější
sociální síti a nejpopulárnější dílčí komunikační sféře rovněž českého internetovém prostředí,
v jejímž rámci se střetávají nejrůznější typy komunikujících subjektů. Sociální sítě poskytují
lidem možnost publikovat verbální i neverbální komunikáty unikátní jak z hlediska stylu, tak
z hlediska stylotvorného procesu. Uživatelé Facebooku mají k dispozici mnoho způsobů šíření
i přijímání informací a rovněž značný počet možností interakce s jinými uživateli. Pro lepší
pochopení fungování Facebooku jako celku budou jednotlivé typy komunikace a interakce
představeny z pohledu produktorů komunikátů a jejich recipientů, případně adresátů.
Stylově nejheterogennějším typem psaných komunikátů, k nimž má analytik na Facebooku
bezproblémový přístup bez zásahu do soukromí komunikujících, jsou komentáře publikované
v postojových diskusích (1.3) na veřejných facebookových stránkách masmédií. Tyto diskuse
vznikají v návaznosti na pretexty (1.3.1) – články masmédií zaměřené na kontroverzní, a tím
pádem diskutovaná témata, především pak na státní a nadnárodní politiku. Postojové diskuse
jsou vytvářeny a stejně tak sledovány velkým počtem komunikantů a jako dílčí komunikační
sféra Facebooku jsou tak vhodné pro analýzu vývoje veřejné psané komunikace na internetu.
Tento vývoj v nich nastává pod vlivem jejich novosti, spočívající ve specifickém působení
stylotvorných faktorů utvářejících diskurz diskusí.
Jsou jimi záměr komunikace (1.3.2.1), titulek či celý pretext (1.3.1), vybrané komunikační
strategie, které vznikly v internetové komunikační sféře v důsledku možnosti anonymizace
komunikantů (1.3.2) a pro které se vžila jistá, do různé míry jednoznačná označení (trolling,
spamming, flaming aj.; 1.3.2.1), nebo také neverbální i verbální výrazové prostředky doplňující
či nahrazující výraz verbální, jako jsou fotografie, videa nebo inovativní a pro Facebook typické
hodnoticí tlačítko Like (1.3.3) a jiné neverbální prostředky (1.3.4).
V závěrečné části kapitoly 1 pak budou v návaznosti na podrobný popis specifik vývoje
veřejné psané komunikace na internetu formulovány v úvodu práce naznačené hypotézy (1.4)
týkající se identifikace individuálních stylových dominant účastníků postojových diskusí na
Facebooku, jejichž ověření je věnována kapitola 2.
- 14 -
1.1 Internet – možnosti a specifika veřejné psané elektronické komunikace
Geneze internetu samotného sahá až do 60. let, avšak dnes nejvyužívanější služba internetu,
celosvětová síť World Wide Web (WWW), byla veřejnosti zpřístupněna až na konci 80. let
(Connolly 2000); české veřejnosti pak roku 1992. Během 90. let 20. stol. postupně výrazně rostl
jak počet domácností s PC, tak rovněž počet domácností připojených k internetu, který se tak
stával komunikačním prostředkem pro stále objemnější množinu komunikantů. Totožný vývoj
aktuální potvrzuje práce Malečkové (2016) pro Český statistický úřad, z níž je čerpán graf 1
(Malečková 2016, s. 2) a další statistické údaje uvedené v následujícím odstavci.
V roce 2015 používalo internet v ČR 76 % a internet v mobilním telefonu 37 % jedinců
starších 16 let (Malečková 2016, s. 7). V témže roce internet používalo za různým účelem 97 %
jedinců ve věku 16–24 let a drtivá většina (alespoň 87 %) všech věkových kategorií do 54 let,
oproti tomu zdánlivě malé množství 28 % lidí ve věku 65 a více let (tamtéž), avšak v této,
nejstarší věkové kategorii se jednalo o dvojnásobný nárůst oproti roku 2010 (Malečková 2016,
s. 8). Dále 27 % občanů trávilo v roce 2015 na internetu více než 10 hodin týdně a na sociálních
sítích bylo v témže roce aktivních 89 % občanů ve věku 16–24 let, 48 % ve věku 25–54 let
a 6 % starších 55 let (Malečková 2016, s. 10, 14).
Jak je vidět z těchto dat, výrazná většina občanů ČR v současnosti využívá jak internet,
tak sociální sítě. Je však třeba si uvědomit, že část z této většiny není na internetu komunikačně
aktivní a používá internet převážně pro vyhledávání a přijímání informací, nikoli pro jejich
publikování, případně jsou tito jedinci skrze internet komunikačně aktivní pouze pomocí
soukromých typů komunikace, jakými jsou v rámci mluvené komunikace např. program Skype
30%
40%
54%
65%
68%
73%
19%
32%
49%
62%
67%
73%
5%
26%
44%
59%
64%
70%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
2005 2007 2009 2011 2013 2015
Domácnosti v ČR a informační technologie
počítač internet celkem z toho vysokorychlostní internet
Graf 1 – Využití PC a internetu v českých domácnostech.
- 15 a
v případě komunikace psané buď dnes již tradiční e-mail, nebo naopak novodobé a populární
messengery (mobilní aplikace využívající internet); stále populární jsou SMS zprávy, k nimž
internet není potřeba, ty však zejména u starších mobilních telefonů nenabízejí mnohé novější
komunikační doplňky (okamžité odesílání videí, snadno modifikovatelných fotografií apod.).
Jelikož je však analytická část mé práce zaměřena na komunikáty z veřejně přístupných
diskusí na Facebooku, tj. na projevy jednak psané, jednak veřejně publikované, budu nadále
hovořit pouze o typech internetové komunikace majících s těmito diskusemi uvedené rysy
společné, nikoli o typech komunikace mluvené nebo soukromé.
V souvislosti s psanou komunikací na internetu je vhodné neopomenout, že se jí dnes lidé
neúčastní jen s využitím tradičních klávesnic svých PC, notebooků a mobilních telefonů, ale
také s pomocí klávesnic na dotykových displejích svých do různé míry technicky vybavených
smartphonů či tabletů, často výkonnějších než mnohé stolní počítače. S ohledem na cíle mé
práce, mezi něž patří rovněž posouzení vlivu stylotvorných faktorů na styl elektronicky psaných
textů, by bylo možné považovat také typ elektronického zařízení používaného ke komunikaci
za stylotvorný faktor; tak např. míra výskytu překlepů může být (dle individuálního nastavení
uživatele) ovlivněna umělou inteligencí, konkrétně automatickým opravováním, jehož využití
dnes umožňuje většina smartphonů a tabletů. Vliv mohou mít také typ a velikost využívané
virtuální klávesnice (velikost tlačítek) a velikost displeje, na kterém se zobrazuje. Jde však, také
vzhledem k množství dat vytvářených velkým počtem často anonymních subjektů, o těžko
ověřitelné údaje. Podstatné je, že typ využívaného elektronického zařízení může oproti jinému
typu jen stěží odlišně ovlivňovat utváření stylové dominanty vyjadřování konkrétního subjektu
(snad jen ve využití neverbálního kódu), a proto mu dále nebudu věnovat výraznější pozornost.
Přejdu nyní k představení tradičních typů veřejné psané komunikace na internetu, starších
než sociální sítě. Chat/chatování, diskuse/diskusní fórum a blog/blogování se začaly obecně
vyvíjet již v období prvních let veřejného užívání internetu, ale v českém internetovém prostředí
se těšily největší oblibě zejména v období od konce 90. let 20. stol. až po nástup sociálních sítí
v závěru prvního desetiletí nového tisíciletí. Je však řeč o popularitě těchto typů komunikace
ve smyslu jejich víceméně samostatných webových realizací a existencí (např. na serverech
věnovaných pouze jednomu z nich). Jako typy komunikátů a texty s určitými svébytnými
stylovými rysy však vlivem sociálních sítí nezmizely, pouze se modifikovaly a do sociálních
sítí integrovaly, tak jako uživatelé zvyklí na jejich tvorbu (srov. podrobněji u grafu 2, s. 23).
- 16 -
1.1.1 Tradiční typy veřejné psané komunikace na internetu – chat, diskuse, blog
Stejně jako jsem ve své bakalářské práci (Vepřek 2011, s. 13) před analýzou blogů popisoval
rysy chatu a diskusního fóra, aby bylo zřejmé, z jakého důvodu komunikující subjekty volí blog
jakožto jiný typ komunikace, budu se nyní rovněž rámcově věnovat všem třem jmenovaným ve
snaze objasnit charakter sociálních sítí a příčiny jejich enormní popularity.
Pro dosažení maximálně přehledného a zároveň maximálně stručného představení chatu, diskuse
a blogu budou charakteristiky jejich vybraných podob pro ilustraci doprovázeny grafickými ukázkami.
Ve své práci (Vepřek 2011) jsem rozdíly jednotlivých typů veřejné internetové komunikace
vystihl pomocí tabulky srovnávající je z hlediska působení vybraných stylotvorných faktorů.
Podobnou tabulku využiji pro úvodní přehled rovněž zde (viz tabulku 1). Charakteristiky v ní
uvedené nelze považovat za obecně platné; při popisu daných typů komunikace jsem vycházel
pouze z jejich v českém internetovém prostředí nejpopulárnějších podob a vlastních zkušeností
s nimi, přičemž jejich stručný popis bude dostačující pro charakteristiku specifik sociálních sítí.
Vybrané stylotvorné faktory (záměr, adresát, recipient, interakce, téma, identita) zde doplňuji
o rozsah – výsledný rys, kterým se všechny tři typy komunikace a komunikátů zásadně odlišují.
V tabulce 1 stručně shrnuji buď dané charakteristiky, nebo pouze uzuální podoby komunikátů chatu,
diskuse a blogu na vybraných českých internetových serverech, na kterých jsou každodenně realizovány
již minimálně 15 let – Xchat.cz a iDnes.cz (viz následující strany); opakuji, že tak činím jen na základě
vlastní dlouholeté zkušenosti. Zatímco uvedené dané charakteristiky, např. přezdívka u chatu na
Xchat.cz jako nutný způsob prezentace identity subjektu, jsou v tabulce psány základním řezem písma,
uzuální podoby, např. rozsah označený „několik vět až odstavců“ u blogu na iDnes.cz (tj. rozsah drtivé
většiny tohoto typu komunikátů), jsou psány kurzivou. Méně časté varianty jsou uvedeny v závorkách,
spíše rovnocenné varianty jsou odděleny lomítkem.
Tabulka 1 – Diferenciace tradičních typů veřejné psané komunikace na internetu.
chat (Xchat.cz) diskuse (iDnes.cz) blog (iDnes.cz)
záměr interakce s jinými
subjekty
vyjádření názoru /
interakce
vyjádření názoru
adresát kolektivní (konkrétní) kolektivní / konkrétní kolektivní
recipient konkrétní / kolektivní kolektivní kolektivní
interakce synchronní spíše asynchronní absence vzájemné
interakce s recipientem
téma není dáno (nebo je
obecné)
dáno pretextem nebo
popisem (konkrétní)
zvoleno subjektem
(konkrétní)
identita přezdívka; foto a info celé jméno celé jméno, foto; info
rozsah slovo až věta věta až několik vět několik vět až odstavců
- 17 Nyní
se budu realizacím všech tří typů komunikace charakterizovaným v tabulce 1 věnovat
podrobněji a s využitím grafických ukázek (slouží pouze ilustraci, proto nejsou číslovány).
Chat je typ elektronické komunikace, kterému se v době jeho největší popularity v českém
prostředí jako typu synchronní psané konverzace věnovala Jandová (2006, s 15–18), jejíž
práce analyzovala materiál z tehdy velmi populárního serveru Xchat.cz (Xchat ©1999–2017).
Ten funguje dodnes a ukázka výše zachycuje dvě minuty konverzace probíhající 6. 4. 2017
v místnosti Bezva flirtík. Místnost je na Xchatu označení pro jistý, tematicky vymezený
virtuální prostor; konkrétní místnost pak označuje název (např. Praha, Fotbal apod.), který však
pevně neurčuje téma komunikace. V místnosti pak nastává veřejná komunikační interakce
subjektů v důsledku primárního záměru, jímž je nejčastěji právě interakce s jinými subjekty,
komunikace sama, tj. komunikace pro komunikaci, z níž krystalizují střídavě různá témata.
Společným záměrem je touha subjektů po virtuálním kontaktu s neznámými (ani virtuálně),
nahodilými komunikačními partnery, a to často bez ohledu na název místnosti, a tudíž nehledě
na téma. Tato interakce (jak naznačuje ukázka s uvedenými časy publikování replik) probíhá
synchronně, což výrazně omezuje potenciál výsledné připravenosti komunikátu i jeho rozsah.
Dle Jandové (2006, s. 21–22) je rozsah komunikátů na chatu většinou krátký (průměr 5–10
slov), repliky jsou často eliptické, a tudíž jednoduché z hlediska produkce i recepce.
Jak adresátem, tak recipientem textu na chatu mohou být buď konkrétní jedinci (soukromá
zpráva), nebo celá skupina subjektů přítomných komunikaci (v místnosti). Záleží na autorovi
repliky, zda ji ponechá viditelnou pro všechny, nebo ji pošle soukromě konkrétnímu adresátovi.
První varianta je však na chatu běžná a texty jsou často publikovány veřejně a bez zábran,
jelikož identity jejich autorů jsou nezřídka anonymizovány, stejně jako profily recipientů. Míra
anonymizace je dána jednak osobním profilem (samostatnou stránkou, kde subjekty mohou
- 18 vyplnit
popis své osobnosti, přidat fotografie aj.), jednak sebeprezentací subjektu v komunikaci,
realizovanou mimo komunikáty samotné rovněž přezdívkou (libovolným řetězcem znaků).
Specifickými výrazovými prostředky nejen na chatu jsou emotikony a emoji (piktogramy
vyjadřující nejen emoce, blíže 1.2.2.1), zmnožování grafémů či psaní majuskulemi. Těmito
prostředky je na internetu „kompenzován přímý kontakt“ (Jandová 2006, s. 19) a jejich využití
může výrazně ovlivňovat význam a styl komunikátů, zejména pokud je stylovou dominantou
komunikátů subjektu upoutání pozornosti adresátů či všech potenciálních recipientů.
Stěžejním charakteristickým rysem veřejného chatu je, že se jedná o komunikaci pro zábavu,
komunikaci pro komunikaci. Veřejný chat postrádá jakýkoli nadindividuální záměr, a proto pro
něj není podstatná, ale dokonce ani žádaná znalost toho, kdo s kým a proč komunikuje, jelikož
odhalení identit komunikantů by mohlo vytvářet komunikační bariéry bránící naplnění záměru,
jímž je prosté pobavení individua.
Diskuse (přívlastek internetová si dovolím vynechávat) je druhým typem veřejné psané
internetové komunikace zobrazeným v tabulce 1. Jeho níže zobrazená konkrétní podoba se od
konkrétní podoby chatu popsané výše poměrně výrazně odlišuje, ale má rovněž některé
společné rysy. Ukázka níže pochází z diskuse umístěné pod článkem na webu zpravodajského
portálu iDnes.cz (iDnes ©1999–2017), tj. internetového portálu Mladé fronty DNES, jednoho
z nejprodávanějších českých tištěných deníků. Jde o jednu z nejpopulárnějších a nejznámějších
podob toho, co současný český uživatel internetu zná jako internetovou diskusi.
Hlavním definujícím rysem (internetové) diskuse je sám pojem diskuse, tj. výměna názorů
na určité téma; záměr subjektu účastnícího se diskuse je publikovat vlastní názor či reagovat
na názory druhých. Homoláč (2009, s. 38) dodává, že „mnozí tak samozřejmě dělají také kvůli
pobavení či ukrácení volné chvíle“, stejně jako účastníci chatu. Heterogennost záměrů aktivních
- 19 i
pasivních účastníků internetové diskuse je přirozená a její konstatování se může jevit jako
redundantní. Záměry určitých komunikačně aktivních subjektů v diskusích nejen na iDnes.cz
jsou však unikátní a konstantní (k tomu však detailně později; viz 1.3.2.1).
Komunikát v diskusi má na rozdíl od chatu uzuální označení – komentář. Na zpravodajském
serveru vyjadřuje názor na téma stanovené pretextem v podobě článku, popř. samozřejmě
postoj k tomu, co je v pretextu uvedeno jeho autorem (publicistou) nebo jinými, citovanými
subjekty (politiky, jinými státními zaměstnanci, svědky, občany apod.); danost tématu je dalším
definujícím rysem diskuse. Obsah článků je v případě publicistických textů často kontroverzní;
zejména při vzájemné interakci subjektů (komentování komentářů) mohou vznikat komunikáty
emotivní, agresivní a vulgární. Mírou synchronnosti se sice diskuse při aktivitě velkého počtu
subjektů může blížit konverzaci na chatu, ale obecně je spíše asynchronním typem komunikace.
Rozlišujícím rysem diskuse a chatu je rovněž vždy potenciálně jakýkoli recipient celého
obsahu diskuse, přestože konkrétní adresát může být jak explicitně vyjádřen, tak zřetelný díky
zanoření komentáře reagujícího na jiný komentář o úroveň vpravo (viz ukázku diskuse výše).
Typický je větší rozsah komentáře vynucený záměrem publikovat názor, k jehož formulaci je
většího rozsahu třeba. Odlišné jsou v případě diskuse způsob sebeprezentace subjektu pomocí
jména a příjmení, popřípadě fotografie, snaha o dodržování pravopisných zásad (majuskule,
interpunkce) a možnost neverbální interakce pozitivním, či naopak negativním hodnocením
komentářů. Neverbální hodnocení komunikátů (např. plus/minus v ukázce) je dnes běžnou
součástí veřejné komunikace na internetu (u webů i sociálních sítí), včetně diskusí na českých
zpravodajských serverech, a bude mu věnována pozornost v souvislosti s Facebookem (1.3.3).
Server iDnes.cz zavedl udělování plusových a minusových hodnocení v roce 2012, od roku
2013 není anonymní (viz Anonymní minusování v diskusích končí 2017).
Subjekty v diskusi na iDnes.cz vystupují pod jménem a příjmením, jež jsou v drtivé většině
případů jedinými daty vytvářejícími jejich virtuální identitu. Stejně jako na Xchatu, blogu či
Facebooku (viz dále) je zde možnost o sobě podat další informace na veřejném osobním profilu;
tu však diskutující většinou nevyužívají. Pravidla diskuse na iDnes.cz uvádějí, že „při registraci
vyžaduje provozovatel jméno a příjmení registrovaného“ a „registrovaný je povinen sdělovat
údaje pravdivě a úplně“ (viz Věrnostní klub čtenářů iDNES.cz 2013). Ověřování uvedeného
požadavku je však složité, ne-li nemožné, a často nepochybně dodržován není; podstatné je, že
ať už jsou uživatelem uvedené údaje pravdivé, či nikoli, jsou tyto diskuse výrazně anonymním
typem komunikace, často anonymnějším než Xchat, kde sice komunikující subjekty vystupují
pod přezdívkami, ale zároveň si běžně vytvářejí osobní profily s množstvím osobních informací
a fotografií (nicméně ani ty nemusí odpovídat realitě). Možnosti vytváření virtuální identity,
- 20 znalost
těchto možností a způsoby jejich využívání komunikujícími subjekty výrazně odlišují
Facebook (popřípadě jiné sociální sítě) a starší typy veřejné internetové komunikace (viz 1.2).
Očividným rozlišujícím rysem průměrného příspěvku na chatu a v diskusi (obecně, nikoli
pouze při srovnání konkrétních realizací těchto typů komunikace na Xchat.cz a iDnes.cz) je již
zmíněný rozsah. Příčinami většího rozsahu, tj. rozlišujícími stylotvornými faktory, jsou kromě
výše uvedeného odlišného záměru (interakce, zábava vs. vyjádření názoru/postoje) také danost
tématu formou článku, k němuž je názor vyjadřován, a dále spíše asynchronní charakter diskuse
umožňující realizaci textu s vyšší mírou výsledné připravenosti (při srovnání se synchronním
plynutím konverzace na chatu).
Stejně jako na chatu jsou však komunikáty v diskusi publikovány v jedné množině a někteří
autoři se během krátké doby vyjádří vícekrát, a to dokonce k tematicky odlišným podnětům.
Chat a diskuse pak mají v důsledku uvedených charakteristických rysů společné, že autoři
komunikátů většinou nepřikládají důležitost obsahové ani formální preciznosti sdělení, což je
zapříčiněno primárně anonymizací jejich skutečné identity či vytvořením identity fiktivní.
Blog se v tomto od chatu a diskuse zásadně odlišuje. Je prostředkem umožňujícím komukoli
publikování rozsahově neomezených a kontextově nezávislých textů k zásadně kolektivnímu
adresátovi, veřejnosti, což blogy společně s titulkem přibližuje textům publicistickým. Rozsah
i téma textu závisí v blogosféře (Vepřek 2013, s. 15) čistě na autorovi.
Zatímco na chatu při komunikaci témata postupně krystalizují, přičemž někdy se téma teprve
hledá, a v diskusi, jako je ta na iDnes.cz, je téma jasně stanoveno pretextem v podobě článku,
blog je svébytným textem uchopujícím autorem zvolené téma nezávisle na kontextu/pretextu.
Nejpopulárnější českou platformou pro blogery, spravovanou opět zpravodajským serverem
iDnes.cz, je Blog.iDnes.cz (Blog iDnes ©1999–2017). Ukázka níže nezobrazuje konkrétní celý
- 21 blog
jako komunikát, ale náhledy několika zde publikovaných blogů v podobě titulku a perexu
a část seznamu blogů s nejvyšší čteností (pohybující se v řádech tisíců až desetitisíců čtenářů)
za poslední týden. Většina nejčtenějších autorů na Blog.iDnes.cz je nikoli překvapivě zaměřena
na politická témata. Přestože je možnost neomezeného publikování blogery obecně využívána
s různými záměry ke zveřejňování komunikátů různého tematického zaměření – od prezentací
fotografií z výletu se stručnými popisky přes shrnutí nezajímavého dne skrze prosté vyprávění
až po odborná pojednání nebo pokusy o romány na pokračování – současná realita je taková,
že Blog.iDnes.cz je čtenářsky úspěšnými blogery (známými osobnostmi, politiky, a dokonce
profesionálními publicisty) používán převážně k publikování výrazně subjektivních názorů na
společensky závažná, nejčastěji politická témata, tedy jako prostředek publikování názorů
směrem k široké veřejnosti. Ringmar (2006, s. 13) označil blogy za důsledek mediální revoluce,
boje za svobodu slova; dodal, že zatímco v historii byla svoboda projevu dlouho nedodrženým
slibem a naivním přáním, dnes může být díky blogům a internetu pro kohokoli skutečností.
Na základě analýzy stylistických aspektů (připravenost, subjektivita, spisovnost, persvaze,
slohový postup, intertextovost aj.) nejčtenějších blogů na Blog.iDnes.cz jsem dospěl (Vepřek
2011, 2013) k vymezení blogu jako žánru internetové publicistiky (Vepřek 2015b, 2016),
stojícího na ose subjektivity nad komentářem či glosou, jehož realizací je připravený a převážně
kultivovaným jazykem psaný text spíše oficiálního rázu, publikovaný s analytickými intencemi
autora, prezentujícího skrze něj směrem k široké veřejnosti a s využitím prostředků persvaze
svůj subjektivní, explicitně vyjádřený názor na společensky závažná a společností aktuálně
frekventovaně diskutovaná témata.
Přestože je blog monologickým typem komunikace, kontakt autora se čtenářem je realizován
formou oslovení (2. os. pl. i sg.), ztotožnění (1. os. pl.), nebo otázek směřujících k adresátovi.
„Intencí aktivně publikujících blogerů není pouze prezentování vlastního názoru či postoje,
nýbrž zároveň přesvědčení adresátů o správnosti tohoto názoru“ (Vepřek 2016). Podstatné je,
že primárním záměrem autora blogu je vyslovení názoru a působení na čtenáře, ale nikoli
vzájemná interakce s nimi. Přestože k blogu bývá po vzoru článků na mediálních serverech
připojena diskuse pro čtenáře, jíž se bloger samozřejmě může následně účastnit, primární forma
blogu je monologická; avšak k sekundárnímu dialogu může autor svým textem vybízet.
Adresát blogu je implicitně vždy kolektivní, je jím předem nedaná množina jedinců, u nichž
se předpokládá zájem o stejné téma, což platí i pro útvary jako otevřený dopis, kdy je adresát
konkrétní pouze explicitně. Adresátům chce bloger s různým záměrem něco říct k individuálně
zvolenému tématu, s čímž vstupuje na internet, kde vytváří svůj monologický připravený text
v textovém editoru, z technického hlediska podobně jako profesionální žurnalista.
- 22 Virtuální
identita blogerů na Blog.iDnes.cz je komplexnější než identity účastníků prvních
dvou typů komunikace. Obsahuje povinně jméno, příjmení, fotografii a téměř u všech blogerů
také informace o zaměstnání, vzdělání a zájmech. Jde tedy nejen o identitu komplexnější, ale
zároveň lépe ověřitelnou a věrohodnější ve vztahu k reálné identitě komunikujícího subjektu.
Podobu virtuální identity a její vztah k identitě reálné považuji za vlivný stylotvorný faktor,
zejména u subjektů kladoucích důraz na obsah i formu sdělení, jimiž blogeři nepochybně jsou.
Ze všech uvedených charakteristik blogu pak přirozeně plyne, jak již bylo řečeno, výrazně
větší rozsah textů oproti předchozím typům veřejné psané komunikace na internetu.
Tabulka 2 diferencuje výše představené podoby tří typů komunikátů – repliky na Xchat.cz,
komentáře v diskusi na iDnes.cz a blogu na Blog.iDnes.cz – z hlediska záměru, stylotvorného
faktoru, a z hlediska rozsahu, výsledného rysu komunikátu souvisejícího nejen se záměrem.
Tabulka 2 – Tradiční typy veřejné psané komunikace na internetu z hlediska záměru komunikace a rozsahu komunikátů.
typ komunikátu obecná charakteristika komunikátu z hlediska záměru a rozsahu
replika na chatu vzájemná interakce s jinými subjekty, komunikace » slovo až věta
komentář v diskusi interakce a zároveň vyjádření názoru » věta až několik vět
blog v blogosféře kontextově nezávislé vyjádření názoru » několik vět až odstavců
Tabulka 2 a rozsáhlejší tabulka 1 upozorňují na fakt, že v daných třech typech veřejné psané
komunikace na internetu pod vlivem různého působení stylotvorných faktorů po léta vznikaly
tři z hlediska stylu odlišné typy komunikátů. V rámci odlišných kontinuálních stylotvorných
procesů – lišících se jak komunikujícími subjekty a jejich záměry, tak tématy, průběhem
komunikace, okruhy recipientů, možnostmi interakce, využitelnými i využívanými výrazovými
prostředky a způsobem vytváření virtuální identity – se v těchto typech komunikace prosadily
různé stylové tendence: odlišný rozsah, míra připravenosti či míra kontextové závislosti aj.
Z hlediska záměru komunikujících subjektů lze internetové diskuse chápat jako průnik
chatu a blogu. Stylové tendence vznikající v množině komunikátů v diskusi pak jako průnik
stylových tendencí v množinách komunikátů tvořených 1) subjekty zajímajícími se primárně
o samu interakci s jinými subjekty (chat) a 2) subjekty se zájmem publikovat svůj názor na
konkrétní téma (blog). V diskusi vznikají komunikáty vyjadřující názor na konkrétní téma
v bezprostředním kontaktu s jinými názory; dochází zde k názorové interakci a konfrontaci.
To je důvodem mého současného zájmu právě o diskusi, nikoli o chat či blog. Zajímá mne,
jaké různorodé stylové tendence se v diskusi postupně projevují v komunikátech aktivních
subjektů, např. právě uvedený rozsah, a jak tyto tendence souvisejí se záměrem pohybujícím
se na ose: samotná interakce (komunikace pro komunikaci) – vyjádření názoru/postoje.
- 23 Je
třeba si uvědomit, že chat, diskusi ani blog nelze spojovat pouze s uvedenými servery,
protože existují na mnoha dalších serverech v jiných podobách; tajné chaty soukromých skupin,
diskuse např. v Informačním systému Masarykovy univerzity, přístupné pouze pro ověřené
uživatele, či blogy jako zveřejňované osobní deníky (Siverová 2011, Vozárová 2009) a jako
profily na sociálních sítích (viz dále 1.1.2). Různé typy komunikujících subjektů se pohybují
na webových stránkách vyhovujících účelům jejich komunikační aktivity a celkově účelům
jejich existence ve světě internetové komunikace. To Facebook a další sociální sítě zásadně
proměnily, neboť svými možnostmi a popularitou postupně přilákaly všechny typy subjektů,
blogery i účastníky diskusí a chatů, osobnosti známé i jedince vystupující anonymně atp.
Graf 2 vyobrazuje pomocí diagramu množin a podmnožin komunikace procesy probíhající
v rámci současného vývoje veřejné internetové komunikace; znázorňuje 1) internetové diskuse
jako průnik chatu a blogu (viz výše), ale rovněž 2) proces nastalý se vznikem Facebooku.
Facebook sdružuje všechny typy komunikujících subjektů, přičemž jim nabízí odlišné sféry
soukromé, veřejné a také poloveřejné (s omezeným přístupem) komunikace, nicméně zároveň
jim nenabízí ani veřejný chat v podobě Xchatu (viz výše), ani platformu publikování názorů
zajišťující automaticky(!) stovky až tisíce čtenářů jako na tradičním veřejném blogu. Rovněž
na Facebooku však vznikají veřejné psané diskuse, v jeho dílčích sférách zvaných stránky (viz
1.2.2.2). Největší pozornost uživatelů Facebooku různého věku a zájmů pak přitahují stránky
zaměřené na politickou tematiku, tj. stránky masmédií, kde pod články (tak jako na iDnes.cz)
vznikají postojové politické diskuse – kterých se účastní jak subjekty se záměrem interakce,
tak se záměrem vyjádřit vlastní názor, jelikož Facebook zde jejich aktivitu propojuje. Ke grafu 2
se ještě několikrát vrátím, souvisí totiž s oběma hypotézami mé práce (1.4).
Graf 2 – Vývoj veřejné psané komunikace na internetu.
- 24 -
1.1.2 Nové komunikační sféry na internetu – sociální sítě, vrchol éry webu 2.0
Nyní se pokusím pro přehlednost popsat roli sociálních sítí v celkovém vývoji internetové
komunikace. Internet jako komunikační sféra si vysloužil větší zájem lingvistiky i jiných oborů
obzvlášť počínaje přechodem do druhé, v současnosti naplno probíhající etapy svého vývoje,
označované web 2.0 (‘druhá verze webu’). Tento termín použila jako první DiNucci (1999,
s. 221), přičemž dřívější statickou podobu webu s obsahem pevně daným v okně internetového
prohlížeče označila doslova za pouhé embryo webu budoucího – webu 2.0. Dnes jde o běžně
užívané označení druhé etapy vývoje webu, charakteristické výměnou pro běžného uživatele
pasivního obsahu webu za interaktivní tvorbu obsahu a jeho sdílení kýmkoli.
Eisenlauer (2015, s. 1) tvrdí, že „se z uživatelů internetu v nastalé době webu 2.0 díky tvorbě
a distribuci nejrůznějšího druhu osobních dat stali tvůrci hypertextu (nikoli pouze konzumenti)
považující internet za sociální prostor, v němž mohou poznávat nové lidi, setkávat se s přáteli
a účastnit se různých volnočasových aktivit“ (překlad J. Vepřek).
„Generating and distributing all kinds of personal data with help of pre-set templates, Internet users
have been transformed into empowered hypertext authors. At the same time, Web 2.0 users increasingly
regard the Internet as a social space, where one can meet new people, hang out with friends and pursue
all kinds of leisure activities.“ (Eisenlauer 2015, s. 1)
Nejde však pouze o interakce běžných uživatelů. Ekonomický význam webu 2.0 vyzdvihl
ve své definici webu 2.0 O’Reilly (2006), podle nějž je web 2.0 „obchodní revolucí v rámci
počítačového průmyslu způsobenou jak změnou internetu v platformu, tak pokusem pochopit
podmínky úspěchu na této platformě uspět“ (překlad J. Vepřek).
“Web 2.0 is the business revolution in the computer industry caused by the move to the internet as
platform, and an attempt to understand the rules for success on that new platform.” (O’Reilly 2006)
Sociální sítě uživatelům internetu umožňují komunikovat se stejnými záměry jako v případě
všech výše popisovaných typů veřejné komunikace na internetu (chat, diskuse, blog), ale jiným
způsobem. Nabízejí vlastní typy komunikace, soukromé i veřejné, psané i mluvené a verbální
i neverbální včetně audiovizuální, stejně jako nové možnosti interakce uživatelů. Jsou sférou
tvorby vlastního obsahu a přijímání či sdílení obsahu cizího v rámci jedinečného webového
prostředí společného pro nejrůznější komunikující subjekty z celého světa. Díky své popularitě
a specifickým rysům (viz podrobně dále) jsou jedinečnou komunikační sférou.
Jednotlivé sociální sítě postupně přilákaly jak subjekty se zájmem o komunikaci v nějakým
způsobem ohraničeném okruhu jedinců (např. z chatů), tak subjekty se zájmem o komunikaci
veřejnou (např. z blogů). Subjekty toužící tvořit, sdílet a také přijímat různorodé informace
a obsah v jednom prostoru. Na různé sociální sítě se přitom přesunuly odlišné typy uživatelů
internetu podle typu sdíleného a přijímaného obsahu a způsobu jeho sdílení v konkrétní síti.
- 25 Provozovatelé
sociálních sítí pro originalitu kladou důraz na různou formu sdíleného obsahu.
Ten může mít primárně podobu fotografií na sociální síti Instagram (Instagram ©2017), videí
na Youtube (Youtube ©2017) či např. interaktivního profesního profilu na LinkedIn (LinkedIn
©2017); různý audiovizuální obsah sice může být na uvedených sociálních sítích vždy doplněn
textem, komunikace formou psaného textu však není jejich primárním účelem.
To neplatí pro Twitter (Twitter ©2017) a Facebook (Facebook ©2017), na kterých je psaná
komunikace pro naprostou většinu uživatelů prioritou. Twitter však svým uživatelům nenabízí
takové množství komunikačních alternativ jako Facebook; svým minimalistickým pojetím (viz
dále) navíc láká pouze jednu specifickou podmnožinu komunikujících subjektů.
Twitter je založený na publikování příspěvků k částečně danému okruhu adresátů. Tyto
příspěvky, tzv. tweety, jsou však omezeny rozsahem 280 znaků (do konce roku 2017 jen 140
znaků). Jako ukázka může posloužit tweet Josefa Kroba z Masarykovy univerzity, jenž na svém
profilu (Jokr_ 2017) pravidelně informuje o rekonstrukci areálu Filozofické fakulty. Recipienty
tweetů jsou tzv. sledující, (z anglického followers; budu používat český ekvivalent), tj. všichni
uživatelé přihlášení k odběru tweetů jiného uživatele. Každému uživateli se na hlavní stránce
zobrazují tweety jím sledovaných uživatelů (osob, společností, skupin aj.). Dalšími recipienty
se pak sekundárně stávají uživatelé, kteří se k tweetu dostanou skrze tzv. hashtag (český výraz
chybí), tj. klíčové slovo připojené bez mezery k symbolu # (viz ukázku výše), fungující jako
hypertextový odkaz pro zobrazení všech tweetů obsahujících tentýž hashtag. Autor má tedy pro
text svého tweetu – včetně případných hashtagů, odkazů na profily jiných uživatelů (v podobě
např. @jan_novak) a běžných hypertextových odkazů – k dispozici pouze 280 znaků. Recipient
tweetu pak má možnost jej pozitivně neverbálně ohodnotit tlačítkem To se mi líbí (angl. Like;
o tom ale blíže v 1.3.3) v podobě symbolu srdce, může tweet okomentovat vlastním tweetem či
- 26 jej
sdílet přes vlastní profil ke svým sledujícím (tzv. retweet). Okruh recipientů tweetů se tudíž
v důsledku různých interakcí může výrazně lišit, adresát je však vždy obecný » veřejnost.
Twitter je specifický právě tímto minimalistickým způsobem komunikace, kdy uživatelé
pravidelně, ale stručně promlouvají k okruhu svých sledujících, již mají zájem sledovat jejich
stručně formulované názory, zážitky, aluze nebo poznámky (potenciálně doplněné neverbálním
obsahem). Přestože Twitter uživatelům umožňuje skrýt tweety před nežádoucími sledujícími,
častější než blokování ze strany produktora je blokování ze strany recipienta.
Z hlediska stylistiky je Twitter velmi zajímavou komunikační sférou, v níž zřetelně dochází
k profilování individuálních stylových tendencí u subjektů využívajících Twitter pravidelně
za různým účelem, včetně parodování známých osobností. Jedním z nejznámějších takových
českých účtů na Twitteru je falešný profil Jiřího Ovčáčka (Ovcacek_jiri 2017; viz ukázku níže),
tiskového mluvčího Miloše Zemana, parodující Ovčáčkův účet oficiální (PREZIDENTmluvci
2017). Oba účty patří mezi nejsledovanější české účty osob na Twitteru, přičemž účet falešný
na svou nepravost mimo zřetelně humorný a ironizující obsah tweetů jasně upozorňuje také
graficky, a to vložením rudých trenýrek jako aluze na dřívější čin aktivistů proti Zemanovi do
panoramatu Pražského hradu a rovněž osobním popisem uživatele („tiskový mluvčí tiskového
- 27 mluvčího“)
a odlišným jménem uživatelského účtu (@PREZIDENTmluvci vs. @ovcacek_jiri),
uvedeným pod jménem/přezdívkou (viz ukázku). Mnoha uživatelům internetu přesto činí potíže
mezi oběma profily rozlišovat, zejména těm neznalým možností, jež sociální sítě při vytváření
virtuální identity nabízejí (Hovorková 2015).
Na českém Twitteru dnes pod identitou Zemanova mluvčího koexistují desítky účtů; jeden
pravý, zbylé jej parodující, ovládané anonymními subjekty. Ostatní účty se od oficiálního liší
graficky (jiné/upravené foto a pozadí), popisem subjektu („tiskový mluvčí té lepší poloviny
světa“) a vždy někdy velmi detailním rozdílem v řetězci znaků určujícím uživatelské jméno
(např. PRESIDENTmluvci, PREZIDENTmulvci, PREZlDENTmIuvci, PRASIDENTmluvci,
PREZIDENTmluvka). Vyskytují se zde ale ještě další účty pod jinými jmény (Jiří Mluvčáček,
Jiří Čtveráček, Ovčáček Čtveráček). Tisíce sledujících však získal pouze účet @ovcacek_jiri,
jenž vznikl paralelně s účtem pravým v únoru 2015 a Jiřího Ovčáčka paroduje pravidelně.
Na tomto příkladu z Twitteru lze dobře prezentovat zaprvé triviálnost způsobu vytváření
komplexních virtuálních identit na sociálních sítích, jež poté mohou být a jsou mnohými
uživateli mylně považovány za identity reálné, přestože se jedná o identity zcela fiktivní nebo
napodobující identity, resp. osoby reálné, a zadruhé odlišnost záměrů subjektů vstupujících
aktivně a pravidelně do komunikace na sociálních sítích (obojí blíže u Facebooku; 1.2 a 1.3).
Všechny pravidelné uživatele Twitteru spojuje záměr pravidelně promlouvat k předem
nedanému a pokud možno rozšiřujícímu se okruhu adresátů a absence snahy tento okruh
omezovat. V důsledku kombinace tohoto záměru s omezeným rozsahem sdělení bývá Twitter
(ale nejen on) označován za platformu mikroblogování, které umožňuje uživatelům výměnu
malých jednotek obsahu, jako jsou krátké výpovědi, obrázky či odkazy na videa (Kaplan A. M.
a M. Haenlein 2011, s. 106). Z tohoto pohledu se diskurzu Twitteru věnuje Zappavigna (2013,
s. 28), která v návaznosti na Millera (2008, s. 395) hovoří o fatické kultuře komunikace na
sociálních sítích, pro jejíž účastníky již není tím hlavním sám obsah sdělení, ale udržování
kontaktů s jinými účastníky.
Nepovažuji za šťastné tvrzení, že primárním záměrem komunikantů na sociálních sítích je
udržení kontaktů a (sociálních) vazeb, zatímco sdělení samo ztrácí na důležitosti. Přesněji se
totiž sdělení stalo prostředkem získávání nových sociálních vazeb, přičemž tyto vazby poté
působí jako stylotvorný faktor – konkrétně důležitost sdělení, které v mysli autora graduje,
nikoli klesá, společně s narůstajícím počtem vazeb, získaných pravidelných recipientů.
Interakce (získávání kladných hodnocení a nových sledujících) s dalšími a dalšími subjekty
je však pro uživatele sociálních sítí jistě důležitá. Sociální sítě daly komukoli možnost jednak
sledovat obsah subjektů jiných, jednak, a to především, publikovat obsah vlastní, a to k otevřené
- 28 množině
adresátů, tvořené potenciálně jak osobami blízkými, tak zároveň neznámými subjekty
z celého světa; získání velkého počtu pravidelných recipientů je ale při obrovském množství
obsahu publikovaného miliony (ČR), či dokonce stovkami milionů (globálně) lidí podmíněno
pravidelným publikováním originálního obsahu (k tomu blíže v 4.1).
Analýza stylu komunikátů publikovaných na Twitteru (mikroblogů), ale také intencí jejich
autorů, může v budoucnu jistě přinést zajímavá zjištění, stejně jako přinesla analýza veřejných
blogů (Vepřek 2011, s. 40–42; Vepřek 2013, s. 62–67) a další práce zkoumající jiné typy
internetové komunikace. Ve své práci jsem se však rozhodl zaměřit svou pozornost výhradně
na jeden specifický typ komunikátů publikovaných na Facebooku. Jsou jimi, jak již bylo řečeno,
komentáře ve veřejných psaných politických diskusích vznikající pod články na facebookových
stránkách nejsledovanějších českých mediálních serverů.
Proč považuji právě Facebook za komunikační sféru poskytující lingvisticky atraktivní data,
ale především data vhodná pro tuto práci, objasní následující podkapitoly věnující se výhradně
Facebooku – od obecných informací o této sociální síti až po specifika uvedených diskusí.
1.1.3 Nejvariabilnější komunikační sféra na internetu – Facebook
Facebook byl založený 4. února 2004 studentem a programátorem Markem Zuckerbergem.
Původně byl určený jen pro studenty Harvardu, následně se však otevřel nejprve studentům
dalších amerických a poté i světových univerzit. Celosvětově zpřístupněn byl 26. září 2006,
v té době již měl deset milionů uživatelů. Statistiky z oficiální informační stránky Facebooku
(Company Info 2017) uvádějí, že v srpnu 2017 měl Facebook 1,37 miliardy denně aktivních
uživatelů (a 2,07 miliardy uživatelů aktivních alespoň jednou do měsíce).
Oficiální formulace „mise“ Facebooku ve virtuální komunikační sféře (viz grafiku výše) zní
„poskytnout lidem schopnost sdílet a schopnost učinit svět otevřenějším a propojenějším. Lidé
používají Facebook, aby zůstali v kontaktu se svými přáteli a rodinou, objevovali aktuality ze
světa nebo sdíleli a vyjadřovali, co považují za podstatné“ (Company Info 2017; překlad
J. Vepřek). Daná formulace sice obecně, ale přesně vystihuje zásadní rozdíl mezi fungováním
- 29 komunikace
na Facebooku oproti ostatním sociálním sítím i jakýmkoli jiným webům nebo
mobilním aplikacím a zároveň vysvětluje popularitu Facebooku. Oproti Twitteru je Facebook
sociální síti nabízející rozmanité typy veřejné, soukromé, ale rovněž poloveřejné (viz 1.2.2)
komunikace, a to v propracovaných podobách neomezujících rozsah sdělení, což jsou první
impulsy mého analytického zájmu právě o Facebook. Jednak fakt, že jej využívají nejrůznější
typy subjektů střetávající se uvnitř této komunikační sféry v různých interakcích, jednak to, že
nejsou omezeny rozsahem sdělení. Uvedené charakteristiky korespondují s cíli mé disertace:
1) postihnout vývoj současné psané veřejné komunikace na internetu a působení specifických
stylotvorných faktorů, a to zvlášť 2) analýzou jednoho typu komunikace, ve kterém se tradiční
typy veřejné psané komunikace na internetu střetávají – postojových diskusí na Facebooku.
Facebook je mezi občany ČR výrazně nejpopulárnější sociální sítí, na které bylo roku 2016
dle odhadů (ČTK 2016) i oficiálních dat Facebooku (Hušková 2016) 4,5 milionu měsíčně
a 3,4 milionu denně aktivních českých profilů, zatímco na Twitteru existoval dle stejných
zdrojů v téže době mnohem nižší počet 300 tisíc českých profilů. Takto výrazný rozdíl je dán
bezpochyby rovněž tím, že česká verze Twitteru byla spuštěna až v roce 2012, zatímco česká
verze Facebooku existuje již od roku 2008 (ČTK 2012). Celosvětově veřejně a bezplatně
přístupné jsou obě sociální sítě od roku 2006 (Eisenlauer 2015, s. 23). Výrazně větší popularita
Facebooku mezi Čechy je tedy kromě větší variability komunikačních možností dána rovněž
déle dostupným českým jazykovým prostředím.
Uplynulo tak již desetiletí od doby, kdy začal Facebook výrazně ovlivňovat mluvčí češtiny.
Urychlil komunikaci a soustředil její odlišné druhy do jednoho webového prostředí, v němž se
dnes z různých komunikačních příčin střetává většina českých uživatelů internetu, složená
ze zástupců všech věkových kategorií, všech úrovní vzdělání, sociálních vrstev nebo zájmových
okruhů, a brzy jistě bude střetávat většina celkové množiny mluvčích češtiny. Milionům Čechů
Facebook zprostředkoval obrovské množství verbálních i neverbálních možností interakce
probíhajících v této komunikační sféře během okamžiku bez ohledu na vzdálenost jak díky PC
a notebookům, tak prostřednictvím mobilních telefonů a tabletů, pomocí webových prohlížečů
nebo skrze mobilní aplikace.
Podkapitola 1.2 představí všechny možnosti psané komunikace, jež Facebook uživatelům
nabízí, a to z hlediska komunikujícího subjektu, záměru komunikace a z hlediska recipienta
(který nemusí být adresátem), tj. stylotvorných faktorů vhodných pro jejich diferenciaci; předně
však Facebook jako takový, v celé jeho komplexnosti. Považuji to za nutné ze dvou důvodů:
1) bližší objasnění procesů naznačených v grafu 2 (1.1.1), stěžejních pro cíle mé práce;
2) podpora mého tvrzení, že Facebook je komunikační sférou hodnou zájmu lingvistiky.
- 30 -
1.2 Facebook – vytváření identity, typy interakcí a psaná komunikace
Z uvedených důvodů je tato podkapitola zaměřena nejprve na způsob vytváření virtuální
identity na Facebooku a poté na všechny typy psané komunikace probíhající mezi uživateli
na této sociální síti. Přestože je analytická část práce zaměřena na jednu podmnožinu veřejné
psané komunikace na Facebooku, považuji představení Facebooku jako komplexního celku za
nezbytné pro pochopení způsobů, jakými je komplexnost Facebooku využívána subjekty.
Protože je v této části práce názornost ještě mnohem podstatnější než v částech předchozích, budu
do textu za tímto účelem opět vkládat grafické ukázky v podobě, v jaké je vidí uživatel Facebooku na
monitoru svého PC/notebooku či displeji svého mobilního telefonu (ty jsou číslovány; viz přílohu 2).
1.2.1 Virtuální existence a aktivita komunikujícího subjektu na Facebooku
Prvním krokem pro vstup na Facebook je samozřejmě registrace. Ta je bezplatná, stejně jako
všechny běžné služby této sociální sítě. Pro úspěšné založení účtu musí uživatel vyplnit jméno,
příjmení, telefonní číslo, nebo emailovou adresu, pohlaví, datum narození a jím zvolené heslo
(ukázka 1). Datum narození je povinný údaj z důvodu přístupnosti Facebooku od věku 13 let.
Požadavkem Facebooku (Prohlášení o právech a povinnostech 2015) je uvádění všech údajů
v pravdivé podobě. Rovněž uvedené jméno a příjmení by měly korespondovat se skutečnou
identitou uživatele. Ve skutečnosti je však na Facebooku značné množství účtů vytvářejících
virtuální identity očividně neodpovídající identitám skutečným (např. Alexandr Veliký, Kačer
Donald, Děsnej Borec apod.) či odpovídající reálným identitám pouze zdánlivě (např. někdo
jménem Petr Novák komunikuje pod identitou jménem Jiří Dvořák prostřednictvím falešného
účtu; viz i případ Ovčáček na Twitteru; 1.1.2). Ověření procenta těchto tzv. fake účtů (tj. účtů
Ukázka 1 – Registrace profilu na Facebooku.
- 31 falešných)
je vzhledem k jejich celkovému počtu těžce představitelné a v případě druhého typu
jednoduše nemožné (nejen falešným identitám se bude blíže věnovat podkapitola 1.3.2).
Po vyplnění registrace se uživatel může přihlásit na svůj účet a začít fungovat na sociální síti
jako jedinec. Základní účet jednotlivce je označován jako profil. Facebook však kromě profilu
umožňuje také založení tzv. stránek, které však lze registrovat až prostřednictvím profilu (tak
jako reálný člověk zakládá např. firmu, zakládá ve virtuálním prostředí skrze profil individua
virtuální stránku, např. pro firmu). Jejich typy jsou následující (ukázka 2): 1) místní firma nebo
místo, 2) společnost, organizace nebo instituce, 3) značka nebo produkt, 4) umělec, skupina
nebo veřejně známá osobnost, 5) zábava a 6) účel nebo komunita.
Profil a stránka jsou dvěma možnými komunikačními platformami uživatele Facebooku.
Dvěma možnými typy virtuální identity, prostřednictvím kterých může realizovat komunikaci
na Facebooku (ale i na webech, s nimiž je Facebook propojen). Profil i stránka umožňují jak
komunikaci soukromou, tak poloveřejnou (viz dále) a veřejnou; realita jejich užívání se však
liší, což plyne logicky z jejich odlišného užívání jedinci, skupinami jedinců či společnostmi.
Pro větší názornost jsem vytvořil emailový účet i facebookový profil fiktivního subjektu – muže
jménem Jaroslav Čapek. Díky tomu bude možné přehledněji prezentovat možnosti Facebooku. Fiktivní
účet a email byly smazány po dokončení této kapitoly. Posloužily pouze lepší prezentaci vytváření
virtuální identity na Facebooku a její existence a komunikačních možností v této komunikační sféře.
Následující deskripce možností Facebooku odpovídá době psaní mé práce, tj. převážně prvním dvěma
třetinám roku 2017; od té doby došlo k několika inovacím, které však nejsou pro cíle práce podstatné).
Ukázka 2 – Registrace stránky na Facebooku.
- 32 Po
registraci se uživatel nachází na tzv. hlavní stránce (viz ukázku 3 a horní indexy, jež
korespondují s označeními v ukázce), ve výchozím prostoru z hlediska přijímání informací
a veškeré aktivity na Facebooku. Modrá horní lišta nabízí zleva možnost vyhledáváníA (profilů,
stránek, událostí, skupin), dále kliknutím na jméno přechod na profilB, zahrnující mimo
osobních údajů tzv. timeline (osobní kanál uživatele zobrazující chronologicky vše, co se na
Facebooku děje a dělo v souvislosti s ním, veškerý obsah publikovaný uživatelem nebo někým
jiným, kdo jej ve svém příspěvku označil; k timeline blíže později). Další možností je návrat na
hlavní stránkuC. Uživatel může také hledat přáteleD (viz další odstavce) a skrze ikony vpravo
nahoře má přehled o žádostech o přátelstvíE či zpráváchF (soukromých konverzacích, blíže
v 1.2.2.1) a rovněž o upozorněníchG (na různé typy interakcí probíhající na sociální síti a nějak
související s uživatelem; např. pokud někdo ohodnotí či okomentuje jeho příspěvek, označí jej
na fotografii, pokud má přítel narozeniny apod.). Poslední dvě ikony hlavní lišty jsou rychlá
pomocH (např. pro hlášení problému administrátorům) a hlavní nabídka akcíI (nastavení
Facebooku, zobrazení historie všech aktivit uživatele, odhlášení aj.).
Informačně nejdůležitější částí hlavní stránky je kanál vybraných příspěvkůKVP, ležící
v jejím středu, kde se uživateli zobrazují aktivity všech profilů a stránek, které sleduje, nebo
skupin a událostí, jichž je členem/účastníkem. Zatímco timeline je kanál uživatele zobrazující
Ukázka 3 – Hlavní stránka zcela nově vytvořeného účtu na Facebooku.
- 33 jen
obsah, jehož je autorem či spoluúčastníkem, kanál vybraných příspěvků je souhrnem obsahů
všech timeline profilů a stránek, které uživatel sleduje. Příspěvky jsou v něm zobrazovány buď
chronologicky, nebo dle nastavení priority. (Kanál vybraných příspěvků nového účtu je logicky
prázdný.) Tvorba příspěvkuTP je realizovaná v horní části (k ní ale blíže v 1.2.2).
Mnoho možností uživateli nabízí lišta vlevo (stále ukázka 3). Díky té může opět přepínat
mezi hlavní stránkou a osobním profilemB,C
a také zobrazit a posílat zprávy prostřednictvím
messengeruF2. Jde o speciální rozhraní pro realizaci soukromé konverzace (chatu) dvou a více
profilů či stránek, původně fungující pouze jako aplikace na mobilních zařízeních. Do toho se
Facebook po kliknutí myši přepne a vyjma horní lišty, která zůstane, se v prohlížeči zobrazí
pouze konverzace (messenger však využívají zejména uživatelé, kteří se na Facebook přihlásí
výhradně za účelem soukromé konverzace na chatu a zbylým obsahem sociální sítě nechtějí být
rozptylováni). Konverzaci pomocí zpráv však lze realizovat i bez přepnutí do messengeru skrze
chatF1 v malém okně (či několika oknech) vpravo dole (chat výrazně odlišný od chatu v 1.1.1).
Označení prozkoumatJ je nadřazené mnoha dílčím sférám aktivit a komunikace, do nichž může
uživatel z hlavní stránky kliknutím přejít. Popíšu je zde pro úplnost jen velice stručně:
VítejteK – základní průvodce nastavením soukromí, osob. údajů či fotografie (později zmizí);
SkupinyL – přehled vytvořených skupin a členství, návrhy členství generované Facebookem;
StránkyM – oblíbené stránky uživatele, stránky jím sledované, návrhy od přátel a Facebooku;
UdálostiN – události pořádané uživatelem, návrhy budoucích událostí od přátel a Facebooku;
Seznamy přátelE1 – typy vlastního i automatického třídění přátel (blízcí, rodina, známí aj.);
Vysílání LiveO – mapa světa zobrazující živá videovysílání uživatelů (od prosince 2016);
V tento denP – připomíná uživateli zážitky publikované ve stejný den v minulých letech;
HryQ – nabízí uživateli dle kategorií spoustu her pro jednoho i více hráčů, včetně hazardních;
UloženéR – jakýkoli příspěvek (včetně cizích) viditelný pro uživatele může být archivován;
FotkyS – fotky a alba nahrané uživatelem a také fotky, na nichž uživatele označil někdo jiný;
NabídkyT – slouží uživatelům využívajícím Facebook pro komerční účely a podnikání;
DoporučeníU – pokud uživatel hledá nějakou službu, požádá přátele a Facebook o radu;
ŠťouchnutíV – prostá neverbální interakce jedním klikem myši, adresát obdrží upozornění;
Kanál stránekM1 – zobrazí pouze příspěvky od sledovaných stránek, ne profilů (ani přátel);
Aktivita přátel ve hráchE2 – ukáže uživateli hry, které aktuálně hrávají jeho přátelé;
Historie platebW – platby uskutečněné uživatelem ve prospěch Facebooku za hry či reklamy;
Navrhnout úpravyX – ověřování údajů uváděných na Facebooku (např. adresy podniků).
V pravé části hlavní stránky se nachází navíc ještě panel navrhovaných stránekY a panel
navrhovaných skupinZ. Všechny návrhy od Facebooku doporučující uživateli stránky, hry,
- 34 aplikace
nebo skupiny se řídí veškerou verbální i neverbální aktivitou uživatele v sociální síti;
Facebook analyzuje a využívá všechnu činnost uživatele, k čemuž dostal svolení při registraci.
Pokud jsem hlavní stránku definoval jako hlavní výchozí prostor v rámci Facebooku pro
přijímání i publikování informací a aktivní činnost a kanál vybraných příspěvků jako souhrn
všech uživatelem sledovaných kanálů, timeline (ukázka 4) je osobním kanálem archivujícím
uživatelem zveřejněný obsah a obsah, který se ho týká. Podobu své virtuální identity uživatel
ovlivňuje zde. Sám také stanoví, co z jeho timeline a osobního profilu bude veřejně přístupné.
Ukázka 4 srovnává timeline nového účtu fiktivního subjektu (vlevo) a mého přes 8 let denně
aktivního účtu (vpravo). V levém sloupci je zobrazen fiktivní profil z pohledu jeho uživatele1
(indexy korespondují s označeními v ukázce 4), níže naopak z pohledu cizího účtu2; profil
můj3 je zobrazen pouze jednou, jelikož má téměř všechen osobní obsah veřejný, viditelný pro
jakéhokoli návštěvníka. Ukázka neslouží jako výše pro pojmenování detailů, ale pro očividný
kontrast obou profilů. Zatímco timeline profilu Jaroslav Čapek zcela postrádá jakékoli osobní
informace včetně fotografií, prázdný je rovněž seznam kontaktů (přátel) a jeho osobní kanál
zobrazuje pouze jeden záznam fiktivního data narození 1. 1. 1993, přičemž Facebook ho na
Ukázka 4 – Srovnání osobních profilů a timeline nově vytvořeného účtu (J. Čapek) a účtu autora práce (J. Vepřek).
- 35 absenci
údajů upozorňuje (proto je výřez 1 vlevo obsáhlejší než výřez 2), profil Jarmil Vepřek
(výřez 3) má v horní části nahranou profilovou a úvodní fotografii, ve sloupci vlevo zveřejněné
shora osobní údaje o vzdělání, zaměstnání, bydlišti aj., vybrané fotografie, alba fotografií,
seznam přátel a rovněž timeline vpravo obsahující od roku 2008 už tisíce příspěvků, včetně
stovek veřejně přístupných z posledních let (na ukázce jsou viditelné jen tři poslední příspěvky
publikované před datem 14. 4. 2017).
Takové rozdíly ve viditelné prezentaci identity jsou však zcela běžné i u dlouholetých
uživatelů. Výsledná podoba sebeprezentace subjektu je dána jak množstvím vyplněných údajů
a sdíleného obsahu, tak především tím, zda uživatel umožní jiným uživatelům do jeho obsahu
nahlížet. Jakýkoli uživatel může jiného uživatele vyhledat, ale jediné, co před ním vyhledaný
nemůže skrýt, je jméno, případně profilová fotografie (pokud ji má nahranou). Možností, jak
mohou dva uživatelé vzájemně sledovat všechny své aktivity, je zmiňované virtuální přátelství.
V návaznosti na citovanou (s. 28) misi Facebooku lze uvést, že osobní profil s timeline je
primárně určený k vytvoření stálého virtuálního kontaktu s daným okruhem uživatelů – přáteli,
s nimiž chce uživatel vzájemně sdílet veškerý obsah. Tento okruh je tvořen skutečnými přáteli,
rodinou, známými, ale i neznámými jedinci, které chce uživatel z nějakého důvodu zahrnout
mezi tyto kontakty typu profil↔profil (jedinec↔jedinec), založené na oboustranném sdílení
obsahu a přístupu k osobním informacím na základě návrhu virtuálního přátelství a jeho přijetí.
Na Facebooku je jako na Twitteru možné také sledování, ale to je i zde jednostranným
kontaktem; sledující vidí v kanálu vybraných příspěvků jen obsah sdílený sledovaným veřejně
(soukromě sdílený obsah vidí pouze přátelé). Na principu veřejného a jednostranného sdílení
fungují již zmíněné stránky, určené k veřejnému publikování, nikoli k odběru obsahu.
Aktivita subjektu na Facebooku (ať už stránce, nebo profilu) může tvořit virtuální historii
aktivity reálného, ale také fiktivního či anonymizovaného subjektu. Může se jednat o aktivitu
osobního charakteru, související s životem subjektu, ať už mimo internet (reportáž z výletu
s fotografiemi, video ze svatby, oznámení narození potomka apod.), nebo na internetu (sdílení
videoklipu, úspěch ve hraní online hry), ale rovněž o aktivitu veřejného rázu (sdílení článku
z médií s komentářem, propagování politické strany, kritika zvýšení daní), jejímž účelem je
prezentace určitého obsahu nebo názoru před širším okruhem recipientů. V prvním případě jde
spíše o obsah sdílený s přáteli nebo v tematicky zaměřených skupinách, ve druhém o obsah
sdílený se sledujícími či ve veřejných skupinách a na stránkách (viz 1.2.2.1 a 1.2.2.2).
Každý uživatel totiž Facebook využívá jinak a ze všeho výše uvedeného je dostatečně patrné,
že Facebook uživatelům dává možnost vykonávat prakticky vše, kvůli čemu dříve chodili nejen
na internet, přímo na Facebooku (kontakt s přáteli a institucemi, včetně vizuálního, sdružování
- 36 jedinců
dle témat, zájmů nebo prostředí, ale také veškeré informace a služby, zprávy, události,
recenze, mapy, zaměstnání, nakupování, videa, hudba aj.). Jednotlivé typy virtuálních aktivit
přitom Facebook neustále pravidelně inovuje. Stávající dostávají nové funkce a vzhled a každý
rok přibývají nové (naposled živé vysílání z celého světa; viz ukázku 3).
Nejpopulárnější sociální síť postupně přitáhla pozornost nejen příslušníků všech věkových
kategorií ze všech regionů a zástupců všech profesí – kteří začali vytvářet své vlastní, do různé
míry uzavřené sociální a zároveň komunikační sítě (ve smyslu sítě kontaktů), v závislosti na
okruhu svých známých a na zájmech, skrze které zde získávají kontakty nové – ale brzy zároveň
všechny soukromé a státní podniky, sdružení, instituce či organizace a stejně tak obecně známé
osobnosti, zvyšující a udržující skrze Facebook svou popularitu a nabízející své služby.
Před lingvistikou obecně, a rovněž před stylistikou, se s příchodem sociálních sítí otevřely
nové typy komunikace, jež jsou pro svou popularitu a specifičnost hodné prozkoumání. Typy
psané komunikace na Facebooku mezi ně patří. Nyní stručně popíšu jejich specifické vlastnosti
v návaznosti na vývoj veřejné psané komunikace na internetu naznačený v závěru části 1.1.1.
1.2.2 Psaná komunikace na Facebooku z hlediska autora, recipienta a adresáta
V této podkapitole popíšu pro lepší pochopení fungování Facebooku všechny typy psané
komunikace, které mohou jeho uživatelé realizovat. Na ose soukromost → veřejnost jsou jimi
(v daném směru) zpráva, příspěvek, komentář a odpověď (oficiální a zažitá pojmenování).
Je vhodné poznamenat, že žádný z těchto typů komunikace není rozsahově omezen; všechny
tak umožňují libovolnou délku publikovaného textu. Typy psané komunikace na Facebooku je
třeba představit podrobně, jelikož jejich možnosti a styly komunikátů v nich vznikajících se
vzájemně ovlivňují. Ve veřejných psaných diskusích analyzovaných v kapitole 2 se střetávají
komentáře reagující na příspěvky v podobě článků masmédií, ale uživatelé zde využívají rovněž
neverbální výrazové prostředky typické zvláště pro soukromé zprávy (viz níže).
1.2.2.1 Soukromá psaná komunikace na Facebooku
Striktně soukromým typem komunikace na sociální síti Facebook je zpráva, realizovaná
prostřednictvím chatového okna (v internetovém prohlížeči) nebo v messengeru (určeném pro
mobilní zařízení). Ukázka 5 (s označeními korespondujícími s horními indexy v popisu níže,
jako v případě ukázek 3 a 4) zobrazuje ilustrativní konverzaci mezi profily J. Čapek a J. Vepřek
ve třech výřezech chatového okna. Jsou v ní použity neverbální prostředky typické pro běžný
chat (1.1.1), ale rovněž specifické neverbální prostředky typické pro Facebook. (Výřez vlevo
je z pohledu profilu J. Čapek, zbývající dva z pohledu profilu J. Vepřek).
- 37 Konverzace
formou zpráv, tj. chat, může na Facebooku probíhat mezi jakýmikoli dvěma
a více uživateli. Jelikož je řeč o konverzaci, je na místě srovnání s tradiční webovou formou
veřejného chatu (1.1.1). Hlavní diferencí zprávy od veřejného chatu je samozřejmě její striktní
soukromost. Oproti konverzaci na Xchatu má uživatel Facebooku při tvorbě zprávy k dispozici
více komunikačních prostředků, které může využívat ve spodní části chatového okna v průběhu
komunikace. TextA je přirozeně tím, co běžně tvoří většinu obsahu konverzace.
Internetová komunikace však přinesla také užívání jiných sémiotických kódů než přirozený
jazyk (Jílková 2016, s. 113); jisté neverbální prostředky se za dvě dekády staly zcela běžnou
součástí elektronické textové komunikace a pronikly postupně i do komunikace neelektronické
(reklamy, hodnocení testů atd.). Jsou jimi emotikony (v češtině také výraz smajlík). Emotikon
je znázornění obličeje vyjadřující emoci, tvoří jej spojení interpunkčních znamének (případně
písmen) a interpretuje se při otočení o 90° doprava (např. :-D pro smích, :-) pro úsměv, :-( pro
smutek atp.). Novějším prostředkem, který je třeba od emotikonů odlišovat, jsou tzv. emojiB
(složenina z japonského e = ‘obrázek’ a moji = ‘znak’). Jedná se o piktogramy se schopností
zastupovat emoce, mimiku a gesta – pak nahrazují emotikony ( 😊😃☹😝B2), ale nejen na
Facebooku mnoho dalších emoji označuje zvířata, činnosti nebo běžně používané předměty,
např. penízeB1 (  ); emoji tak oproti emotikonům, mimo grafickou odlišnost, neoznačují
pouze emoce (viz Hern 2015, O’Donoghue 2016). V chatu na Facebooku uživatel vybírá emoji
z nabídkyB, nebo napíše emotikon, který po odeslání automaticky dostává podobu emoji.
Uživatel Facebooku však má při konverzaci formou zpráv k dispozici ještě další primárně
neverbální grafické kódy, přičemž většina z nich je rovněž využitelná nejen ve zprávě na chatu.
Může odesílat tzv. samolepkyC, odlišující se od emoji jak velikostí, tak tematickou i grafickou
různorodostí. Některé zobrazují např. animovanou postavu vyjadřující různé emoce stejně jako
emotikony, jiné jsou orientovány na činnosti, případně jsou tematicky zaměřeny na určitý film
Ukázka 5 – Zpráva (chat) na Facebooku a v ní využitelné výrazové prostředky.
- 38 apod.
(stále viz ukázku 5). Samolepky však často plní stejnou funkci jako emoji, doplňují nebo
nahrazují verbální kód, text. Autor zprávy může svému komunikačnímu partnerovi odeslat také
fotografie a videaD či specifický grafický soubor ve formátu gif E v podobě několikavteřinové
nenáročné animace (jde v podstatě o hybridní formát mezi fotografií a videem). Fotografie
a videa lze dokonce pomocí mobilního fotoaparátu či webkameryG vytvořit a odeslat přímo.
Další možností je vložení hypertextového odkazuN na jakýkoli webový obsah (pro vložený
odkaz Facebook automaticky vytvoří náhled).
Skrze zprávu (chat) jsou na Facebooku realizovatelné také odeslání souboruF (podobně jako
u přílohy v emailu) a zahájení hlasového hovoruJ nebo videohovoruI. Pro navýšení počtu
účastníků chatu stačí přidat do chatu další uživateleH. Pomocí nastaveníK lze rovněž měnit
barvu chatu, přepnout celou konverzaci do messengeru, nebo nevhodné či obtěžující zprávy (od
neznámých uživatelů) nahlásit administrátorům.
Poslední možností je tlačítko LikeL (česky To se mi líbí), které v internetovém prostředí
zpopularizoval právě Facebook. Je jedním ze stěžejních prvků ovlivňujících komunikaci na
celé této sociální síti a na internetu obecně. Vysokou frekvenci užívání nového verba lajkovat,
utvořeného sufixem -ova- od fonetického přepisu angl. základu like a vyjadřujícího význam
‘někdo *líbí něco’, zmiňuje Prokšová (2012, s. 111). Verba lajkovat (lajknout) a substantivum
lajk (věta Udělil pět lajků má význam ‘Udělil pět hodnocení To se mi líbí’) se díky popularitě
tlačítka Like sloužícího vyjádření sympatií s obsahem publikovaným jiným uživatelem staly
běžně užívanými výrazy mluvy mladé generace zejména v internetovém prostředí (Šťovíček
a Chýlová 2014). Tomu, jak může lajkování ovlivnit komunikaci a styl komunikátů, se budu
věnovat v kapitole věnované postojovým diskusím na Facebooku. Především z praktických
důvodů budu nadále používat počeštěné tvary lajkovat – pro označení činnosti užití tlačítka
Like (To se mi líbí), a lajk – pro jedno provedení této činnosti.
Tyto piktogramy doplňující sémiotické kódy a jiné neverbální prvky komunikace jsou
na Facebooku běžné právě ve zprávách, ale rovněž v příspěvcích a komentářích (podrobněji
dále), kde doplňují nebo nahrazují verbální vyjádření a podílejí se tak na dotváření sémantické
hodnoty komunikátů; mohou přidávat významy, např. signalizovat ironii, nahrazovat textem
nevyjádřené emoce a mimiku, odkazovat na jiné texty a celkově dotvářet názornost sdělení. Na
Facebooku tak ve sférách soukromé i veřejné psané komunikace dochází díky většímu počtu
sémiotických (aj.) kódů ke vzniku komplexních komunikátů – složených ze dvou a více kódů
a typických pro sféru mediální či odborné popularizační komunikace (Reifová 2004, s. 104).
V nich text zůstává kódem dominantním, avšak při analýze stylových dominant komunikátů
u subjektů v postojových diskusích (v kap. 2) budu k využívání neverbálních kódů přihlížet.
- 39 Jak
je vidět, zpráva (chat) na Facebooku může nahradit a nahrazuje jak tradiční emaily, tak
starší a jiné podoby chatu, telefonátu či videohovoru, čili všechny typy soukromé elektronické
komunikace, které obohacuje o nové prostředky neverbálního kódu.
Důležité je, že přestože může chat na Facebooku plynout synchronně, je díky soukromosti
využíván komunikanty, kteří se navzájem znají; jde tedy o komunikaci směrem ke známému
adresátovi bez dalších recipientů, čímž se zpráva výrazně liší od veřejného chatu (1.1.1), dříve
populárního typu veřejné komunikace spíše neznámých a často anonymizovaných subjektů.
Komunikující subjekty se záměrem komunikovat veřejně s nijak neomezenou množinou
komunikačních partnerů o frekventovaných, společensky závažných tématech využívají odlišné
typy komunikace na Facebooku, typy komunikace veřejné a poloveřejné (ne zcela přístupné).
Těmto kritériím nejlépe odpovídají právě postojové facebookové diskuse (blíže v 1.2.2.2 a 1.3).
1.2.2.2 Veřejná psaná komunikace na Facebooku – příspěvek a komentář
Jinými typy psané komunikace na Facebooku jsou příspěvek, komentář a odpověď (jež pro
mou práci není tak podstatná; viz dále). Lze je využít na osobním profilu, na jakékoli veřejné
stránce, nebo v soukromé (uzavřené) i veřejné skupině, které je uživatel členem. Komentář je
přitom závislý na příspěvku, protože je reakcí na něj (komentuje ho), a odpověď na komentáři
(komentuje komentář). Všechny typy se liší realizací a mohou se výrazně lišit počtem daných
recipientů (přátel, sledujících), ale také počtem recipientů získaných (k tomu podrobně níže).
Pokud je totiž příspěvek publikován na osobním profilu, je okruh recipientů primárně dán
autorem (ukázka 6.1 níže) a počtem jeho přátel a sledujících, ale sekundárně může být rozšířen
dalšími uživateli pomocí tzv. sdílení (ukázka 8). Při sdílení je původní okruh recipientů, určený
okruhem přátel (stálých kontaktů) autora, jeho sledujícími a případně návštěvníky jeho profilu,
rozšířen o stejným způsobem určený okruh uživatele, který daný příspěvek sdílí (uživatel A
publikuje příspěvek, uživatel B jej sdílí, tj. publikuje skrze vlastní profil). Zveřejnění příspěvku
na osobním profilu tak není ani typem komunikace soukromé jako v případě zprávy (chatu),
ale ani veřejným publikováním jako v případě blogu, kdy komunikát putuje přímo k neznámým
recipientům; proto je zde možné aplikovat označení komunikace poloveřejná. Rozsáhlost
výsledného okruhu recipientů příspěvku tudíž závisí na počtu přátel, sledujících, na nastavení
míry zveřejnění příspěvku (ukázka 6.1) a na případném sdílení příspěvku dalšími uživateli.
Většina subjektů Facebook využívá zejména za účelem publikování svých zážitků v okruhu
desítek či stovek rovněž v reálném životě známých jedinců a cizím subjektům ani neumožňují
sledování svého profilu. Osobní profily veřejně známých subjektů (celebrit, politiků, žurnalistů,
umělců, blogerů aj.) oproti tomu mají i tisíce přátel a desítky tisíc sledujících (u mezinárodně
- 40 populárních
celebrit jde o desítky milionů sledujících). Bez ohledu na tato čísla však může být
každý příspěvek zveřejněn k odlišnému okruhu recipientů (ukázka 6.1).
Jiná situace nastává v případě skupiny, kde může příspěvky publikovat kdokoli ze členů
a adresáty tvoří konkrétní okruh ostatních členů. Podstatné je, zda se členové skupiny navzájem
znají (např. pracovní studentská skupina s několika málo členy), či nikoli (např. skupina Máme
rádi ZOO Brno s 8 000 členů) a zda je skupina uzavřená, nebo veřejná (veřejně viditelný obsah).
Příspěvek publikovaný na stránce je pro tuto práci stěžejním typem komunikátu. Stránka je
z hlediska veřejnosti nejméně omezeným typem psané komunikace na Facebooku. Jakýkoli
příspěvek publikovaný na stránce se vždy objeví v kanálu vybraných příspěvků všech uživatelů
stránku sledujících a může jimi být sdílen dál k jejich přátelům a sledujícím. Zejména z tohoto
důvodu jsou stránky využívány masmédii pro sdílení článků směrem k pravidelným čtenářům
(sledujícím) a ke všem uživatelům Facebooku, k nimž se článek různými interakcemi dostane.
Nyní popíšu možnosti nabízené autorovi při realizaci příspěvku a poté komentář a odpověď
jako typy komunikátů realizované výhradně až v návaznosti na příspěvek. Ukázka 6 zobrazuje
(horní indexy v popisu odkazují k označením v ukázce) příspěvek fiktivního subjektu J. Čapek
před publikováním na osobním profilu (příspěvek na osobním profilu a stránce se téměř neliší).
Text příspěvkuA se píše (vkládá) do okna vedle profilové fotografie v horní části kanálu
vybraných příspěvků na hlavní stránce, nebo na timeline os. profilu, skupiny či stránky a jeho
textová podoba může být doplněna emojiB. Do textového pole lze vložit rovněž hypertextový
Ukázka 6 – Tvorba a struktura příspěvku na Facebooku.
- 41 odkaz;
v takovém případě Facebook vygeneruje náhled tohoto odkazu. Text lze nahradit, či jen
doplnit rovněž fotografií/videemC, text sám ale může být součástí příspěvku vždy. Dalšími
fakultativními možnostmi doplňujícími obsah příspěvku, jsou oznámení polohyD publikování
příspěvku (zadáním, nebo v případě mobilního telefonu skrze GPS signál) a vyjádření pocitu
nebo aktivityE související s obsahem příspěvku (např. cítí se zmateně, cestuje, sleduje film,
hraje hru, čte knihu atp.). Pokud jde o příspěvek na osobním
profilu, mohou v něm být rovněž označeni přáteléF subjektu
(nikdo jiný); těm se v takovém případě zobrazí upozornění.
Míru zveřejnění příspěvkuG jeho autor stanoví pomocí
nastavení zobrazeného v ukázce 6.1. Zvolí-li pouze okruh
přátel (tak jako v ukázce), pro cizí subjekty na Facebooku
zůstane příspěvek při návštěvě autorova profilu nepřístupný,
pokud jej přátelé nebudou sdílet; pozn.: sdílení je z hlediska
recipienta téměř totéž jako retweet na Twitteru (viz 1.1.2),
proces sdílení lze nazvat republikováním. Okruh recipientů
příspěvku může být nastaven také jako veřejný, tj. neomezený
co se viditelnosti a zároveň sdílení (šíření) týče, nebo naopak
jako omezený pouze na konkrétní uživatele.
Ukázka 7 pro úplnost zobrazuje hlavní stránku profilu J. Vepřek po zveřejnění příspěvku na
profilu J. Čapek. Příspěvek se okamžitě objevil v kanálu vybraných příspěvků profilu J. Vepřek
a na liště vpravo, zobrazující aktivitu přátel, se zároveň objevilo upozornění. Přátelé a sledující
tak mohou vidět příspěvek sledovaného ihned a bezprostředně na něj reagovat.
Ukázka 6.1 – Míra zveřejnění příspěvku.
Ukázka 7 – Nově publikovaný příspěvek z hlediska recipienta.
- 42 Ukázka
8 prezentuje možnosti reagování na příspěvek (je využit stejný způsob odkazování
jako u předešlých ukázek, pomocí horních indexů) z pohledu reagujícího recipienta, profilu
J. Vepřek. Uživatel reagující na příspěvek má tři možnosti – sdílení, lajkování a komentář.
Nejméně interakčním typem reakce na příspěvek je jeho sdíleníC, prostřednictvím kterého
uživatel pouze rozšíří okruh recipientů příspěvku (pokud však sdílení doplní vlastním textem
vyjadřujícím se k obsahu příspěvku, což při sdílení učinit lze, jde již o interakci).
Druhým typem interakce je v souvislosti se zprávou zmíněné lajkováníA sloužící veřejnému
projevu sympatií autorovi příspěvku. Seznam uživatelů, kteří tlačítko využili, je vždy veřejný,
a navíc se tato aktivita všem přátelům lajkujícího uživatele zobrazí na liště sledující aktivitu
jejich přátel a přímo v kanálu vybraných příspěvků; lajkování je tak zároveň formou sdílení.
V případě neverbálního reagování na příspěvek bylo 24. února 2016 (Company Info 2017)
tvůrci Facebooku k lajkování přidáno dalších 5 typů neverbálních reakcíA1 pojmenovaných
Super, Haha, Paráda, To mě mrzí, To mě štve. K této změně došlo na základě častých vyjádření
uživatelů Facebooku postrádajících k tlačítku Like jiné varianty vyjadřující jiné emoce nebo
postoje; nové typy reakcí tak umožnily triviálně vyjádřit lásku, pobavení, úžas, smutek a vztek.
KomentářB na Facebooku je pro tuto práci stěžejní typ komunikátu, právě komentáře tvoří
soubor dat analyzovaný v kapitole 2. Důležité je tudíž jeho obecné představení z pohledu autora
(ukázka 8) a zároveň recipienta (ukázka 9 níže). Půjde primárně o popis technický, konkrétněji
se tomuto typu komunikátu bude věnovat podkapitola 1.3, zaměřená na popis specifických rysů
postojových diskusí na Facebooku, a tudíž i komentářů je tvořících.
Do rozšíření neverbálních reakcí roku 2016 museli všichni uživatelé Facebooku se zájmem
vyjádřit k příspěvku jiný než triviálně pozitivní postoj (Like) svůj postoj vyjádřit buď verbálně,
tj. formou psaného textuB1, nebo pomocí emojiB2
, fotografieB3
, samolepkyB4
či hypertextového
odkazu.
Ukázka 8 – Možnosti verbálního i neverbálního reagování na příspěvek.
- 43 Komentář
je uživateli Facebooku využíván v případech, kdy považují neverbální reakci
vyjadřující pouhým kliknutí myši jednu ze 6 nabízených emocí (postojů) za nedostatečnou
(mohou využít obojí). Nejde však jen o opozici verbální vs. neverbální, neboť komentář může
být rovněž realizován např. pouze pomocí fotografie nebo emoji; podstatné je, že tito uživatelé
upřednostňují osobní verbální reakci, při které se pod příspěvkem kromě obsahu komentáře
zobrazí také jejich jméno a fotografie, před neosobním kliknutím prstu nebo myši.
Ukázka 9 zobrazuje tentýž příspěvek jako výše po odeslání komentáře z profilu J. Vepřek,
avšak z pohledu profilu J. Čapek. Jak je zřejmé, rovněž komentář může být okomentován.
Odpověď je oficiální označení Facebooku pro komentář komentáře, přičemž každá diskuse
může být tvořena jen v těchto dvou úrovních: 1) úrovni komentářů a 2) úrovni odpovědí.
V první úrovni verbálních reakcí se tvoří množina komentářů příspěvku, u každého z nich
poté může vzniknout samostatná množina na něj navazujících odpovědí (viz také ukázku 10
v 1.3.1 zachycující strukturu diskuse na Facebooku).
Pro tuto práci je velmi podstatné (mimo specifika popsaná v následující podkapitole 1.3), že
komentáře nemají omezený ani očekávaný rozsah; rozsáhlejší komentáře se nezobrazují
celé, ale jsou v diskusi doplněny o tlačítko Zobrazit více, díky kterému žádný text nezabírá
příliš velký prostor. Obzvlášť v diskusích na veřejných stránkách (blíže dále) pak uživatelé
mají šanci publikovat (v rámci Facebooku) své texty před širokou veřejností a najít pro své
postoje jak sympatizanty, tak také odpůrce. Právě zde se může projevit vývoj veřejné psané
komunikace naznačený grafem 2 (viz s. 23).
Ukázka 9 – Odpověď na komentář (tj. komentář komentáře).
- 44 -
1.3 Veřejné postojové diskuse na facebookových stránkách masmédií
a specifické působení stylotvorných faktorů, zejména záměru
komunikace, na jejich účastníky
Předchozí podkapitoly obecně představily nejprve starší typy veřejné psané komunikace na
internetu a následně sociální sítě jako komunikační sféry umožňující nové způsoby nejen jejich
realizace. Následně byla věnována pozornost již jen sociální síti Facebook, a to jak v důsledku
její globální i české popularity, tak pro rozmanitost komunikačních možností nabízených jejím
uživatelům. Byla popsána specifika vytváření a kontrolování virtuální identity na Facebooku,
poté rámcově většina aktivit nabízených uživatelům a zejména možné způsoby realizace psané
komunikace na Facebooku; a to jak z hlediska autora, tak z hlediska recipienta komunikátu.
Vynechány nebyly ani novodobé typy sémiotických a dalších audiovizuálních neverbálních
kódů (1.2.2.1), které podstatně ovlivňují komunikaci na Facebooku.
Ze všeho uvedeného vyplývá pro autora stylisticky zaměřené disertace prozatím jen jedno
jasné zjištění: komunikace na Facebooku je pro tento typ práce jako celek(!) neuchopitelná.
Jednak pro rozmanitost typů komunikace, jednak proto, že se jí účastní s různými záměry
(k těm blíže v 1.3.2) mluvčí češtiny všech věkových a sociálních kategorií, pocházející ze všech
regionů a anonymizující různou měrou buď svou reálnou, nebo fiktivní identitu, přičemž je
často nemožné posoudit pravdivost jimi zde publikovaných informací (o nich i o čemkoli jiném)
a vyvozovat z nich v součinnosti s analyzovanými daty objektivní a relevantní závěry.
Má analýza (kap. 2) proto musí být zaměřena pouze na jeden z uvedených typů veřejné
psané komunikace na Facebooku, v rámci něj na vhodně zvolenou podmnožinu dat, a navíc
musí uvnitř této podmnožiny pozorovat jen takové jevy, prostřednictvím kterých bude schopna
podat stylisticky relevantní a přínosná zjištění o vývoji současné veřejné psané komunikace.
Pro analýzu zvoleným typem komunikátů jsou komentáře (ne odpovědi) tvořící diskuse
pod příspěvky (články) na facebookových stránkách nejpopulárnějších českých masmédií.
Příčinám této volby a vymezení postojových diskusí se budu věnovat v podkapitole 1.3.
Facebook jako komunikační sféra byl zvolen díky popularitě a charakteru komunikace, nové
jak z hlediska stylotvorného procesu, tak z hlediska využitelných kódů; subjekty zde mohou
tvořit komplexní komunikáty a mohou při tom být ovlivňovány mnoha stylotvornými faktory:
různým okruhem recipientů (pakliže na ně berou zřetel), různou mírou anonymizace své pravé
identity pomocí vytvoření identity virtuální, lajkováním aj. (podrobněji dále). Stránka je jako
dílčí komunikační sféra Facebooku vhodná pro sběr dat díky jejich veřejné přístupnosti pro
analytika, a především díky faktu, že se komunikace na určitých veřejných stránkách účastní
- 45 velké
množství pravidelně publikačně aktivních subjektů – publikujících na nich pravidelně,
soustavně komentáře k tématu, jemuž je daná stránka zasvěcena.
Komentáře tvořící diskuse na stránkách jsou vytvářeny uživateli se záměrem reagovat na
impuls komunikace v podobě příspěvku, a to z různých příčin – tedy s odlišnými konkrétními
záměry. Na Facebooku existuje nepřeberné množství tematicky různě orientovaných stránek
sledovaných různým počtem uživatelů. Proto jsem se rozhodl omezit výběr stránek z hlediska
sledovanosti příspěvků (počtu sledujících) a podle frekvence tvorby příspěvků a komentářů pod
příspěvky (jelikož např. stránky publikující fotografie zvířat sice sledují desetitisíce uživatelů,
ale frekvence příspěvků a komentářů je nízká).
Celkově nejaktivnějšími stránkami z hlediska publikování příspěvků i komentářů jsou
logicky stránky nejsledovanějších českých masmédií, tj. televizních stanic a zpravodajských či
publicistických serverů (označení konkrétních serverů jedním z termínů zpravodajský nebo
publicistický je problematické, a tak budu dále hovořit souhrnně o masmédiích). Celkově lze
veřejnou komunikační aktivitu uživatelů na stránkách masmédií shrnout následujícími body:
1) vysoký počet sledujících díky zaměření stránky na společensky závažná témata;
2) pravidelné přidávání příspěvků v podobě článků/textů pojednávajících o těchto tématech;
3) pravidelný vznik diskusí díky sledujícím se záměrem publikovat postoj k těmto článkům.
Stránky masmédií na Facebooku plní podobnou funkci jako denní tisk a televize, jen s tím
rozdílem, že elektronické verze článků sdílené formou příspěvku dávají všem recipientům šanci
vyjádřit vlastní postoj a pomocí komentáře veřejně spoluvytvářet obsah článku. Uživateli
nejsdílenějšími a nejkomentovanějšími příspěvky jsou přirozeně články tematicky související
s nejvyšší českou, evropskou a světovou politikou, týkající se závažných a ožehavých otázek
a problémů současného světa a zároveň každodenního života lidí.
Stránky masmédií se tak jeví jako dílčí komunikační sféry Facebooku vhodné pro analýzu
nového vývoje veřejné psané komunikace na internetu. Zároveň však poskytují data, která
mohou potvrdit naznačené (1.1.1 a graf 2) chápání veřejných postojových politických diskusí
na Facebooku jako průsečíku blogu, chatu a internetové diskuse z hlediska záměru autora
a rozsahu komunikátu, a to v případě odhalení stylových tendencí jednotlivých publikačně
aktivních autorů komentářů pohybujících se na ose: stručná komunikace pro komunikaci,
interakce (chat) – explicitnější a rozsáhlejší vyjádření postoje (blog).
V rámci postojových politických diskusí dochází k publikování textů názorově výrazných,
často emotivních a výrazově expresivních, a jsou tak vhodné pro pozorování (možného) vlivu
stylotvorných faktorů anonymity či kompetitivnosti komunikace; právě zde totiž mají subjekty
- 46 motivaci
využít možnosti anonymizace osobních profilů a zároveň snažit se získat pozitivní
hodnocení jiných uživatelů publikováním originálních komunikátů (vše viz dále).
Byl to Homoláč (2006, s. 39), kdo tento typ internetových, nejen politických diskusí ještě
před érou Facebooku označil za diskuse postojové, jejichž účastníci „primárně prezentují své
názory na něco či postoje k něčemu“. Učinil tak při analýze části neoficiálního majoritního
diskurzu o Romech v rámci internetových diskusí na serverech masmédií a diskusních fórech
na dalších webech; zabýval se otázkou, co se o Romech v internetových diskusích říká a jaké
„subjektové pozice“ (Homoláč 2006, s. 32–34) komunikanti v diskurzu zastávají, tj. jako kdo
se v komunikaci, bez ohledu na realitu prezentují. Homoláč ve své práci několikrát upozornil
na specifika internetových diskusí – na anonymitu komunikace či klamné (předstírané) záměry
komunikujících subjektů, vzhledem k cílům své práce však neměl důvod se jimi více zabývat.
V mé práci mne zajímají zvláště individuální stylové tendence subjektů komunikujících ve
veřejných postojových diskusích na Facebooku a stejně tak stylotvorné faktory formující tyto
tendence a nejvýraznější z nich – stylové dominanty, a je pro mne tudíž podstatné věnovat se
vybraným specifickým stylotvorným faktorům podrobněji.
Při pozorování postojových diskusí na Facebooku (i jinde na internetu) je nutné uvědomit si
unikátní působení faktorů podílejících se zde (potenciálně i reálně) na utváření stylu komentářů.
Mnohé bylo naznačeno výše v souvislosti s fungováním Facebooku, způsobem sebeprezentace
subjektů pomocí vytvořené virtuální identity, možnostmi interakce diskutujících a možnostmi
doplnění verbálního vyjádření prostředky kódu neverbálního. Mimo faktory jako prostředí,
recipient, adresát, téma, kód, jazyková kompetence komunikujících subjektů a samozřejmě také
záměr komunikace jde mj. o anonymitu či anonymizaci subjektů a kompetitivnost komunikace.
Jak jsem uvedl v úvodu této práce (0.1 a 0.2), jejím primárním cílem není detailní deskripce
specifického úzu vyjadřování v analyzovaném typu komunikace, nýbrž zachycení toho, jak
vybrané faktory formují individuální stylové dominanty aktivních autorů komentářů.
Prozatím jsem ze základního pohledu uživatelů Facebooku – komunikujících subjektů, jak
autora, tak recipienta – popsal specifický způsob realizace psané komunikace na sociální síti
Facebook. Nyní se pokusím naznačit sice potenciální a těžko ověřitelné, ale zároveň unikátní
a zcela reálné působení faktorů formujících styl vyjadřování komunikujících subjektů v rámci
postojových diskusí na veřejných facebookových stránkách masmédií.
Podstatné je, že v následujících podkapitolách prezentované stylotvorné faktory neodlišují
pouze styl vyjadřování v postojových diskusích oproti jiným komunikačním sférám, ale často
rovněž působí výrazně odlišným způsobem, avšak kontinuálně, na jednotlivé aktivně
diskutující subjekty, což chci dokázat pomocí analýzy v kapitole 2.
- 47 -
1.3.1 Struktura postojové diskuse – pretext jako základ postojové diskuse
Většina diskusí vznikajících na facebookových stránkách českých sdělovacích prostředků
má společné to, že komentáře reagují na příspěvek v podobě odkazu na článek publikovaný
daným informačním serverem. Článek je tedy např. na facebookové stránce televizního kanálu
ČT24 zobrazen v náhledu (viz níže), ale v celém znění je dostupný až po kliknutí myši/prstu na
tento náhled a přechod na web internetového serveru, v tomto případě www.ceskatelevize.cz.
Ukázka 10 zobrazuje (s využitím popisků) včetně příspěvků zahrnujících články části dvou
postojových diskusí na Facebooku pocházejících ze stránek ČT24 (2017) a Parlamentní listy
(2017). Každá takováto diskuse, včetně příspěvku, je na Facebooku na timeline nebo v kanálu
vybraných příspěvků (viz 1.2.1) vždy zobrazena v ohraničeném prostoru (světlý obdélník).
Zcela nahoře se nachází minimalizovaný profil stránkyA, pod kterým již leží příspěvek
v podobě odpovídající možnostem prezentovaným v podkapitole 1.2.2.2. Jádro příspěvku je
tvořeno náhledem článku publikovaného na serveru masmédia, který je vždy tvořen shora
fotografií z článkuC a titulkem článkuD, který má zásadní vliv na komentáře (viz následující
odstavce). Na některých stránkách je v náhledu viditelná také krátká část perexu článkuE, jinde
kvůli jinému fungování hypertextového odkazu nikoli (viz oba příspěvky v ukázce 10). Kromě
náhledu může být příspěvek dotvořen rovněž doplňujícím textemB; přestože je jeho využití
Ukázka 10 – Struktura postojové diskuse na Facebooku.
- 48 fakultativní
(jako příspěvek lze publikovat samostatně jak náhled hypertextového odkazu, tak
fotografii či video), masmédia této možnosti bez výjimky využívají; činí tak velice stručnou
formou a popisek zpravidla buď kopíruje text titulku, nebo jej stručně doplňuje o další
podstatnou, v článku obsaženou informaci, jež by ale titulek samotný činila příliš rozsáhlým.
Recipient příspěvku, uživatel Facebooku sledující publikační aktivitu stránky masmédia, má
poté uvedené možnosti reakceF na příspěvek (neverbální reakce, verbální komentář a sdílení).
Aktuální skóre neverbálních hodnoceníG příspěvku (neverbálních vyjádření postoje) jeho
recipienty formou šesti nabízených reakcí (To se mi líbí = lajk, To mě štve aj.; viz 1.2.2.2) je
zobrazeno hned pod příspěvkem a vše níže je již samotná diskuse. Komunikující subjekt má
možnost vložit vlastní komentářH, či odpovědět na komentářeI a odpovědiJ jiných subjektů
a ohodnotitK je. Komentáře i odpovědi doplňuje jméno a fotografie autora a čas publikování.
V době sběru dat pro tuto práci měl uživatel obecně možnost ohodnotit komentářK pouze
formou lajku, avšak u příspěvkuF + G již měl k dispozici 6 neverbálních reakcí (viz 1.2.2.2).
Pořadí zobrazených komentářůL je dáno počtem získaných lajkůK. V kanálu vybraných
příspěvků recipienta se pro úsporu místa většinou zobrazuje minimum komentářů, zbylé je třeba
zobrazit manuálně kliknutím myši. Občas se automaticky zobrazí pouze komentáře s největším
počtem lajků, jindy žádné, avšak Facebook vždy přednostně zobrazí obsah, jenž vyvolal více
interakcí, což může motivovat uživatele snažící se o veřejnost projevu (k tomuto blíže v 1.3.3).
Struktura diskusí analyzovaných v kapitole 2 je v drtivé většině totožná s výše popsanou (výjimečně
jsou základem namísto článku video či grafika, i ty jsou však doplněny textem).
Komentáře v diskusi se zásadně liší od odpovědí tím, že zatímco pro všechny komentáře
je společný pretext v podobě příspěvku masmédia (ať už článku, nebo ne), odpověď reaguje na
komentář jistého uživatele. Jelikož se má práce chce zabývat pouze jedním typem komunikátů,
a to typem komunikátů přístupných veřejně co největšímu počtu recipientů (případně adresátů),
budou v ní analyzovány pouze komentáře, nikoli odpovědi na ně; neboť odpovědi jsou jiným
typem komunikátu, který by vyžadoval odlišný analytický přístup, ale především jsou v diskusi
méně viditelné a podstatné (viz popis odlišnosti komentáře a odpovědi v 1.2.2.2 i zde výše).
Pro autora komentáře reagujícího na příspěvek může být pretextem jak 1) celý článek na
serveru masmédia (pakliže jej kliknutím myši zobrazí a přečte), pouze 2) jeho část (pokud jej
nepřečte celý), ale zároveň pouze 3) náhled článku zobrazený v rámci příspěvku na Facebooku
(viz ukázku 10 výše). Pretexty mohou být 4) komentáře, odpovědi a diskuse jako celek (např.
při vyjádření postoje k průběhu diskuse). Vždy je pak podstatný zkušenostní komplex autora
komentáře, utvářený v minulosti potenciálně mnoha pretexty souvisejícími s tématem.
Pokud jistí pravidelní účastníci diskusí tvoří své komentáře pouze na základě titulku článku
ve facebookovém náhledu, zatímco jiní naopak v návaznosti na kompletní text článku, může to
- 49 signalizovat
jejich velmi odlišný vztah k tématu, který následně může mít vliv na obsah a styl
jejich komentářů. Zatímco autoři komentářů publikovaných až po přečtení celého textu článku
se pravděpodobně chtějí nejprve o daném tématu (politikovi, události, situaci) dozvědět nové,
konkrétní informace a teprve poté vyjádřit svůj postoj, autoři komentářů publikovaných ihned
po zhlédnutí příspěvku na Facebooku (eventuálně pouze titulku, či dokonce fotografie) mají
pravděpodobně k tématu (např. určitému politikovi) již natolik vyhraněný postoj, že jej chtějí
okamžitě prezentovat, bez ohledu na postoje druhých nebo jakékoli nové informace. U jistých
subjektů navíc mohou být jejich postoje ovlivněny postoji obsaženými v komentářích jiných
uživatelů více než samotným ústředním pretextem diskuse, zejména pokud jej vůbec nečetly.
Deskripce příspěvku a diskuse na facebookové stránce masmédia ukazuje současný vývoj
šíření závažných informací, vývoj publicistiky a proměnu jejího dosahu směrem k veřejnosti,
kdy mohou recipienti informace okamžitě veřejně komentovat, aniž by se o ně blíže zajímali.
Přestože jako analytik neznám způsob, jek zjistit, kdy byl pro autora komentáře pretextem
pouze titulek článku a kdy celý článek, jeho část či další texty, pokud to z textu komentáře není
explicitně zřejmé, mohu jistě předpokládat výskyt komentářů souvisejících s možnými pretexty
do různé míry a komentářů do různé míry na těchto pretextech kontextově závislých, a tudíž
komentářů do různé míry explicitních (k tomu podrobně v 2.1.2 Metoda analýzy dat).
Stejně tak má analytik možnost v rámci množiny komentářů navazujících na určitý titulek
(jako vždy daný pretext) pozorovat např. míru výskytu lexikálních prvků v titulku obsažených,
a tím potvrdit, že uživatelé čtou potenciálně pouze titulek, ale že má titulek reálně velký vliv na
lexikum jejich komentářů (tomuto potenciálu analyzovaného materiálu se věnuji v části 3.1.1).
1.3.2 Anonymita a anonymizace subjektů – skutečná a zdánlivá realita diskuse
Již několikrát jsem upozornil na fakt, že anonymita komunikace hraje na internetu zcela
zásadní roli. V případě Facebooku je však celý tento problém ještě mnohem komplikovanější
kvůli uvedeným možnostem vytváření, nebo naopak nevytváření komplexní virtuální identity
komunikujícím subjektem, která navíc může, ale nemusí odpovídat jeho identitě reálné.
Ze sociálního hlediska je asi první logický důsledek anonymní komunikace na internetu to,
že komunikující subjekt pod vlivem vědomé anonymity své i komunikačních partnerů ztrácí
zábrany a přestává dodržovat zásady, které by dodržoval v komunikaci přímé či v komunikaci
pod skutečným jménem. Jsou potlačeny pocity odpovědnosti či studu za to, co píše a říká.
Tento faktor by se pak měl odrazit ve stylu vyjadřování; projevit se v jiné míře připravenosti
projevu nebo např. frekvenci užívání expresivních výrazů, včetně vulgárních.
- 50 Při
analýze dat z Facebooku je však pro analytika opět téměř nemožné posoudit jednak to,
do jaké míry je identita reálného subjektu skutečně anonymizována, jednak také do jaké míry
a jakým způsobem případná anonymizace ovlivňuje styl jeho vyjadřování. Konkrétněji jsou
problémem pravdivost a viditelnost údajů uvedených jako reálné; jméno, bydliště, vzdělání,
zájmy, dokonce i přátelé uživatele Facebooku, jednoduše všechny informace o něm dostupné
z jeho profilu mohou vyvolávat dojem minimální anonymity, ale mohou rovněž být kompletně
fikcí, pouhou iluzí, která má oklamat další uživatele Facebooku. Subjekt může na druhou stranu
používat evidentně smyšlené jméno či přezdívku (např. Dobrák Od Kosti, Ředitel Zeměkoule)
a nezveřejňovat žádný obsah svého profilu veřejně, což vyvolává při pohledu zvnějšku dojem
naprosté anonymity, avšak zároveň může mít na Facebooku stovky facebookových přátel, kteří
jej znají v reálném životě a kterým se v kanálu vybraných příspěvků zobrazují všechny jeho
příspěvky a veřejné komentáře, což jej může výrazně ovlivňovat (pozitivně i negativně) nejen
při tvorbě komentářů, ale obecně při vyjadřování na Facebooku (k tomu blíže v 1.3.5).
Pro analytika je tak nepřehledné, kým skutečně jsou lidé komunikující na Facebooku skrze
své virtuální identity a zároveň kdo jsou recipienti a adresáti jimi publikovaných komunikátů;
prostřednictvím dostupných informací obecně nelze míru anonymity subjektů na Facebooku
posoudit. Cílem mé práce je však identifikovat individuální stylové dominanty těchto subjektů,
čemuž by měl být odlišný způsob vytváření virtuálních identit subjektů naopak nápomocen.
Následující podkapitola nastíní velice komplexní problematiku jistých specifických typů
komunikace, dalo by se říct komunikačních strategií, jejichž vznik byl z velké části zapříčiněn
právě anonymitou komunikace a anonymizací komunikujících subjektů v prostředí internetu.
Má práce je lingvistická, nikoli politologická, psychologická či sociologická, takže jejím
cílem rozhodně není posuzovat autentičnost postojů ani virtuálních identit na Facebooku;
nehledě na fakt, že je to většinou nemožné. Trolling a další níže představené komunikační
strategie typické pro anonymní internetové prostředí jsou však komunikačními jevy, jež ukazují
specifičnost fungování současné internetové komunikace, tedy komunikace tvořící dnes velmi
významný podíl každodenní komunikační aktivity většiny české populace (viz 1.1), a zároveň
jevy, jejichž výskyt je očekávaný v rámci dat podrobených analýze v kapitole 2.
1.3.2.1 Trolling, spamming aj. – specifické konstantní záměry účastníků diskuse
Facebook svým uživatelům dává možnost vytvářet virtuální (a fiktivní) identity. Možnost
účastnit se veřejné komunikace anonymně však lidem dal internet obecně mnohem dříve. Na
internetových chatech, diskusích, blozích a poté rovněž sociálních sítích se postupně začaly
profilovat a začaly být pojmenovávány specifické komunikační strategie, jejichž účelem není
- 51 komunikovat
očekávaným způsobem, ale naopak způsobem destruktivním, agresivním, nebo
s určitými skrytými záměry, často právě prostřednictvím fiktivní virtuální identity.
Tyto komunikační praktiky bývají často nepřesně označovány souhrnně výrazem trolling,
přičemž ten, kdo podobné komunikační praktiky využívá, je označován jako troll. Za těmito
výrazy, jejichž původem a významem se zabývá např. Whitman (2012), se však skrývají další,
velmi nesourodé a trollingu příbuzné pojmy, které je i pro účely mé práce nutné vymezit.
Výraz trolling pochází z angličtiny, původně sloužil k označení metody rybolovu spočívající
v tažení návnady oblastí s očekávaným výskytem ryb (Whitman 2012). Internetový troll má
podobnou strategii komunikační, „klade návnady na místa, kde tuší oběti“ (Škardová 2013,
s. 13). Troll je často popisován jako anonymní provokatér, který provokace jiných účastníků
komunikace dosahuje publikováním irelevantních či agresivních příspěvků (Cox 2006).
Geneze internetových trollů nastala současně s genezí internetu v reakci na komunikační
chování tzv. newbies. Jako newbie je označován jedinec nezkušený, v tomto případě nezkušený
uživatel internetu a počítačů, potýkající se s problémy, jejichž řešení považují zkušení uživatelé
internetu za triviální, nebo neuvědomující si důsledky anonymity internetového prostředí. Tyto
důsledky mu pak trollové ukazují v extrémních podobách, když s ním hrají svou komunikační
hru. Trolling může být obecně chápán jako určité „podvodné, destruktivní nebo rušivé chování
v sociálním prostředí na internetu postrádající zjevný účel“ (Buckels, Trapnell a Paulhus 2014;
překlad J. Vepřek).
„Trolling is the practice of behaving in a deceptive, destructive, or disruptive manner in a social
setting on the internet with no apparent instrumental purpose.“ (Buckels, Trapnell a Paulhus 2014)
Na základě obsáhlé studie vypracované ve spolupráci Latvian Institute of International
Affairs a Riga Stradins University (Spruds aj. 2016), dalších studií (Hopkinson 2013), svědectví
trollů (Volchek a Sindelar 2015) a prací, jejichž autoři sami byli trollové, nebo s nimi v rámci
svého výzkumu komunikovali (Škardová 2013, Svobodová 2014), lze s přesvědčením tvrdit,
že v dnešní době funguje včetně českého prostředí jak individuální, tak organizovaný trolling,
a to buď za účelem provokace či pobavení, nebo s cílem ovlivňovat smýšlení účastníků
komunikace a případně i cíleně působit psychickou újmu konkrétním jedincům. Typologicky
pak lze trolly rozčlenit právě z hlediska primárního záměru komunikace (použitá diferenciační
označení trollů jsem zvolil jako autor této práce pro jejich rozlišení, nejsou běžně používána).
Prvním typem jsou původní trollové provokatéři, snažící se pobavit zejména sebe samotné
provokací jedinců nezkušených, moralizujících, naivních, či takových, kteří berou internetovou
komunikaci (až příliš) vážně; pro trolly provokatéry je téma diskuse pouhým nástrojem účelu
komunikace, jímž je provokace. Typickým prostředkem používaným trollem provokatérem
je argumentum ad hominem. V rozhovorech Škardové (2013, s. 70) vedených s příslušníky
- 52 české
facebookové komunity zvané Sdružení bezcitných a zlých individuí definují sami její
členové svou činnost jako „provokování, matení, obtěžování, desinformace lidského masivu
v rámci virtuálního prostředí“, „pouhou hru“, „zpochybňování nevyvratitelného, zesměšňování
citlivých věcí“ nebo „znevažování veškeré pokrytecké morality a smutku“. Za jeden specifický
typ trollů provokatérů pak lze považovat tzv. Grammar Nazis (gramatičtí nacisté), populární
zejména v českém komunikačním prostředí. Jde o jedince zpochybňující argumenty jiných
uživatelů internetu, zejména v postojových diskusích, na základě gramatických, v češtině
především pravopisných prohřešků, případně vysmívající se pouze samotným prohřeškům.
Druhé uvedené aktivitě, zveřejňování na veřejnosti se objevujících prohřešků proti pravopisu
(cedule, reklamy, dokumenty aj.) a vysmívání se těmto prohřeškům slouží mluvčím češtiny na
Facebooku velmi populární stránka Grammar nazis – česká verze (2017), aktuálně sledovaná
více než 48 tisíci uživatelů. Projevy aktivních členů této komunity označili Sherman a Švelch
(2014, s. 319–321) za projevy jazykového managementu využívající humor a spojení Grammar
Nazis označili v českém prostředí za paralelu purismu a upozornili, že jedinci poukazující na
chyby se sami často prohřešků dopouštějí, případně zaměňují chyby gramatické a pravopisné.
Problém ovšem spočívá v tom, že zatímco v některých případech je zveřejňování prohřešků
zřetelně prováděno se záměrem pobavit jiné uživatele, jindy je těžké rozlišit, zda není výtka
pouhou provokací, nebo není myšlena zcela vážně. To však platí zároveň pro samotné projevy
s jazykovými prohřešky, jež mohou být rovněž záměrné a provokující. Globálně známou frází
vystihující podstatu trollingu i Grammar Nazis je fráze „Trolling is a art“ – pakliže někdo opraví
chybně užitý neurčitý člen „a“ v dané frázi, stal se terčem provokativního trollingu.
Problém identifikace záměru se však přirozeně netýká pouze pravopisných a gramatických
chyb nebo poukazování na ně, ale projevů na internetu obecně (viz následující odstavce).
Podobným typem jako provokatéři jsou trollové baviči (Grammar Nazi, a stejně tak autor
prohřešku, může být obojím), jejichž vyjadřování může být pro někoho rovněž provokující, ale
primárním účelem jejich komunikátů je bavit, a to ne pouze sebe, ale rovněž recipienty.
Typickým úspěšným a fungujícím příkladem trolla baviče je uvedený (1.1.2) fiktivní twitterový
profil Jiřího Ovčáčka (a mnoho podobných parodických a recesistických profilů osobností nebo
institucí). Fungujícím a úspěšným, protože si našel mnoho pravidelných recipientů chápajících
komunikační záměr uživatele (bavit), který se za ním skrývá, ale zároveň pravidelně nachází
recipienty nové, již navzdory mnoha indiciím nejsou schopni rozeznat virtuální fikci či ironii
a tomuto záměru (bavit) napomáhají svými verbálními reakcemi.
Třetím typem, hojně diskutovaným v současné společnosti, jsou trollové řízení (hybridní,
placení), sloužící nejen v diskusích zájmům jiného subjektu (společnosti, politické strany,
- 53 výrobce
aj.), který je za publikování určitých názorů a informací platí; od předchozích liší tím,
že daným klamným způsobem nekomunikují (pouze) z vlastní iniciativy (podrobněji níže).
Za čtvrtý druh lze částečně považovat trolly z přesvědčení, publikující pravidelně mnohdy
obsahově explicitní komunikáty s cílem prezentovat svůj postoj a přesvědčit k němu ostatní.
V pravém slova smyslu nejde o trolly, jelikož své postoje myslí vážně, avšak svou intenzivní
aktivitou a jejími důsledky se mohou podobat všem předchozím typům. Rozdílným zde není
obsahu či forma komunikátů, odlišnost spočívá primárně v přístupu k tématu jako k objektu
svého osobního zájmu a v prezentaci postoje míněného zcela vážně, s osobním záměrem.
Zejména s řízeným trollingem a trollingem z přesvědčení úzce souvisí pojem astroturfing
(od AstroTurf, značky umělého trávníku). Jde o novodobou neetickou praktiku v oboru public
relations, užívanou na internetu společnostmi či politickými stranami k vytváření „klamného
dojmu, že veřejnost zastává určitý postoj, preferuje určitý produkt nebo má na nějaké téma
jistý názor“ (Tomandl 2012). Podobné neetické praktiky byly využívány již dávno před dobou
internetu, avšak díky současným možnostem internetové komunikace začaly být využívány
v mnohem větším, dříve nepředstavitelném měřítku.
Výše uvedená studie lotyšského institutu (Spruds aj. 2016), vypracovaná pro NATO,
a svědectví přímých účastníků řízeného trollingu (Volchek a Sindelar 2015, Heger 2015)
potvrdily, že ve východoevropských, západoevropských, ale také amerických internetových
diskusích působili a působí Kremlem placení diskutéři, jejichž úkolem je šířit mezi ostatními
účastníky diskusí dezinformace (a články z proruských dezinformačních webů) a podkopávat
důvěru diskutérů v demokracii, NATO, EU, případně Západ obecně. Díky těmto svědectvím
a infiltrátorům z řad novinářů je známa existence petrohradského Ústavu pro výzkum internetu,
zaměstnávajícího stovky zejména mladých lidí, jejichž úkolem je prostřednictvím falešných
účtů (i na Facebooku) pod pečlivým dozorem editorů šířit v internetovém prostoru jejich
zaměstnavatelem přesně zadané informace. Podobné vládní aktivity formou astroturfingu za
účelem ovládání veřejného mínění byly prokázány rovněž v Číně (Elsner 2013).
Existence podobných řízených komunikačních procesů se může jevit jako absurdní, ale je
faktem současnosti a netýká se zdaleka jen Ruska a Číny. Realizace je totiž velmi jednoduchá,
poměrně levná a efektivní. Internet dal jakékoli propagandě obrovské možnosti.
V českém prostředí byl v roce 2011 případ řízeného politického trollingu potvrzen bývalými
PR zaměstnanci politické strany Věci veřejné (Tomandl 2012), která měla platit skupinu lidí za
očerňování oponentů. Obecně panuje mezi uživateli internetu znalými dané problematiky
přesvědčení, že metody řízeného trollingu běžně využívá většina politických stran a firem.
- 54 Rovněž
čeští účastníci diskusí na Facebooku se stávají terčem astroturfingu i všech podob
trollingu, mnohdy aniž by si toho byli vědomi. A pokud s těmito typy internetové komunikace
obeznámeni jsou, často z jejich praktikování explicitně podezřívají své názorové oponenty
(konkrétní případy rovněž v analytické části). V českém prostředí sice povědomí o trollingu
v poslední době velmi narostlo, zvláště v souvislosti s upozorněními odborníků na šíření tzv.
hoaxů (poplašných lživých zpráv) a jiných dezinformací českými proruskými dezinformačními
servery a s propagandou obecně, ovšem počet komunikujících subjektů neschopných vyhnout
se komunikačním pastem trollingu (ať už jsou vyprovokováni či ovlivněni) je nadále velký.
Svou roli zde hraje rovněž psychologický jev zvaný truth bias, spočívající v automatické
tendenci člověka důvěřovat přijímané informaci jako pravdivé. Bez této tendence by lidé trávili
obrovskou část svého času ověřováním všech informací (Schafer 2013); v případě komunikace
na internetu je však schopnost automatického ověřování přijímaných informací nezbytná.
Další novodobou komunikační praktikou, tentokrát však ne specifickou z hlediska záměru,
nýbrž průběhu komunikace, je šíření tzv. spamu. Spamming je celkově označení hromadného
a opakovaného rozesílání či publikování nějaké informace či jiného obsahu ve virtuálním
komunikačním prostoru (výraz pochází od globálně masově distribuované americké značky
konzerv lančmítu SPAM, zkr. spiced ham; Činčera 2012, s. 46–49). Spam je běžné označení
nevyžádané elektronické pošty, obtěžujících e-mailů. Proto má také v podstatě každá e-mailová
schránka složku spam, do které mnohdy podezřelé e-maily přecházejí automaticky či na základě
uživatelských filtrů. V internetových diskusích je pak za spamming považováno až bezhlavé
publikování komentářů s totožným obsahem, většinou bez ohledu na téma diskuse, přičemž
touto formou mohou být realizovány všechny uvedené typy trollingu.
Dalším pojmem, o kterém je vhodné se zmínit, je flaming. Tímto výrazem jsou označovány
nepřátelské interakce v internetové komunikaci a vyjadřování využívající expresivní výrazové
prostředky; např. označování oponenta zesměšňujícími či vulgárními výrazy (Lee 2005, s. 385).
Jde tedy o označení pro agresivní trolling. Vzniklá nenávistná interakce, vyvolaná flamingem,
je označována flame war (‘plamenná válka’). Případy pravidelného, a dokonce skupinového
flamingu se pak pohybují na tenké hranici mezi tím, co je vnímáno ještě jako trolling, a dalším
velmi diskutovaným problémem současné virtuální komunikace – kyberšikanou.
Významový rozdíl mezi trollingem, flamingem a spammingem očividně zdaleka není ostrý.
Všechny tyto komunikační praktiky mohou být rovněž astroturfingem; někým řízené, placené.
Mohou být provozovány jedinci či skupinami, a to pod skutečnými, nebo fiktivními identitami.
Pro vytváření fiktivní virtuální identity, jen zdánlivě odpovídající identitě skutečné, za
různými účely (včetně všech výše uvedených) má angličtina odvozený výraz – sock-puppeting
- 55 (od
sock puppet, ‘ponožkový maňásek’). Ze světa je známo mnoho případů, mimo uvedené
politické, kdy bylo fiktivních virtuálních identit využíváno k propagaci určitých produktů či
názorů (Stone 2007). Již bylo řečeno (1.3.2), že pro analytika není Facebook problematický
pouze z hlediska posouzení záměru komunikace, ale už jen jejího autorství. Homoláč (2006,
s. 53) při analýze postojových diskusí narazil na projevy subjektů, jím označených za trolly,
vydávajících se buď za Romy, nebo za zastánce Romů a prezentujících postoje nepřijatelné pro
většinu účastníků diskuse (dle reakcí). Tito uživatelé využívali své znalosti internetového
diskurzu o Romech a začleňovali do svých textů tematické a jazykové prostředky v souladu
s tím, co se v diskusích o Romech běžně psalo (pravopisné chyby, slovenština; nevzdělanost,
nevinnost apod.). Pokud tak činili v přehnané míře, šlo o trolling identifikovatelný.
Podobně a efektivně ale lze praktikovat rovněž řízený trolling politický s cílem přesvědčit,
nikoli provokovat. Pokud se troll hájící zájmy strany A snaží o oslabení strany B (či její voličské
základny), může se prezentovat např. jako nespokojený nebo bývalý volič strany B.
Důležité je, že uživatel internetu praktikující trolling, flaming či spamming vstupuje do
postojových diskusí na Facebooku pravidelně s jasně daným záměrem, jímž není pouze bez
konkrétního záměru ventilovat svůj postoj k pretextem danému tématu, ale působit postojem
na jakékoli recipienty komentáře, a to buď s pomocí argumentů, humorně (ironií, sarkasmem,
aluzemi či parodií) nebo emotivně (vyvoláním pobouření, vyprovokováním k reakci,), přičemž
jednotlivé prvky mohou být samozřejmě kombinovány, stejně jako výše popsané komunikační
strategie.
Vedle sebe pak v postojových diskusích mohou koexistovat jak vědomí, tak podvědomí
zástupci uvedených rušivých a klamných komunikačních praktik. Trollem se subjekt může stát
přirozenou cestou pod vlivem individuálních psychických kvalit (např. poruchy osobnosti), pro
zábavu, z vlastního vědomého rozhodnutí, ale také pod vlivem úzu vyjadřování v postojových
diskusích – může se jistému typu trollingu přizpůsobovat podvědomě vlivem pravidelného
komunikačního kontaktu s trolly.
Trolling, flaming či spamming praktikované opakovaně s daným záměrem, tj. se záměrem
konstantním, a případně navíc prostřednictvím fiktivní virtuální identity, jíž se vyjadřování
soustavně přizpůsobuje, mohou být doprovázeny vznikem individuálních stylových tendencí
a dominant vyjadřování, jejichž identifikace v postojových diskusích je cílem analytické části
mé práce (blíže v 1.4).
Nejen u trollů bavičů, ale obecně však vzniku stylových tendencí může napomáhat další
unikátní stylotvorný faktor, díky kterému je Facebook unikátní komunikační sférou – tím je již
dříve zmíněné udělování lajků, respektive lajkování.
- 56 -
1.3.3 Lajkování – zintenzivnění kontroverznosti a kompetitivnosti diskuse
O principu fungování tlačítka Like (čes. To se mi líbí) a na internetu běžně užívaném verbu
lajkovat – označujícím na Facebooku populární činnost udělování lajků, využití tlačítka Like
pro neverbální vyjádření sympatií s obsahem publikovaným jiným uživatelem – byla řeč již
v podkapitolách 1.2.2.1 a 1.3.1 (i nadále budu ve své práci užívat uvedené počeštěné výrazy).
Ve veřejných postojových politických (ale i jiných) diskusích na facebookových stránkách
masmédií může lajkování zintenzivňovat dvě tendence vyjadřování vznikající v těchto
diskusích přirozeně v důsledku publikování postojů ke kontroverzním tématům. Politická
témata sama vytvářejí kontroverzní komunikační prostředí, v němž se střetávají komunikáty
protichůdné obsahem, a tedy často obsahující větší míru expresivních a negativních vyjádření,
přičemž tyto komunikáty ve vzájemné interakci, které si jsou jejich autoři vědomi, vytvářejí
kompetitivní komunikační prostředí – postojovou interakci (viz graf 2; 1.1.1), během které se
autoři komentářů vědomě či podvědomě snaží nabídnout zajímavější/lepší postoj než ostatní.
Jedním logickým efektem lajkování na celkový diskurz postojových diskusí na Facebooku
je zintenzivnění kontroverznosti komunikace. Posílení expresivity a negativity vyjadřování
dlouhodobě způsobovala skutečnost, že uživatelé Facebooku měli až do roku 2016 pouze
možnost pozitivního neverbálního hodnocení (lajku) jak v případě reakce na příspěvky, tak
v případě reakce na komentáře, avšak v případě záměru vyjádřit negativní postoj byli nuceni jej
vyjádřit verbálně publikováním komentáře. Přestože je již v současnosti nabídka neverbálních
reakcí na příspěvek rozšířena o reakce negativní a jiné (viz 1.2.2.2 a 1.3.1; v době pozdější fáze
vzniku této práce již tyto byly přidány rovněž mezi reakce na komentáře) a uživatelé si zvykli
je používat, diskurz postojových diskusí na Facebooku dlouhou dobu (2008–2016) ovlivňovalo
odfiltrovávání pozitivních verbálních reakcí lajkováním.
Druhým empiricky těžce měřitelným, ale zároveň logickým a nezpochybnitelným efektem
lajkování na diskurz postojových facebookových diskusí a na individuální stylové tendence
vyjadřování zde komunikujících subjektů – ale šířeji na komunikaci na sociálních sítích obecně,
jelikož lajkování je prostředkem jak Facebooku, tak Twitteru, Instagramu či jiných sociálních
sítí (viz 1.1.2) – je zintenzivnění kompetitivnosti komunikace. Postojové diskuse jsem
označil za publikování názorů v interakci. Postoje jednotlivých subjektů jsou zde publikovány
vedle sebe, což přirozeně vede aktivní autory i pasivní recipienty k jejich srovnávání. Vzniká
tak komunikačně kompetitivní typ komunikace. Díky lajkování je však v postojových
diskusích rovněž explicitně (číselně) vyjadřována úspěšnost komunikace. Čím vyšší počet
lajků (nebo celkově všech reakcí) komentář v diskusi získá, tím výše je následně zobrazován
- 57 v
konkurenci všech ostatních, přičemž dva komentáře s největším počtem lajků jsou (občas)
v kanálech vybraných příspěvků uživatelů zobrazovány přímo (naznačeno v 1.3.1). Zároveň
platí, že dříve publikovaný komentář může dříve přijímat lajky recipientů, pakliže je
zaujme, a usadit se tak na vrcholu diskuse již od jejího počátku. Do obsahu diskusí logicky
manuálně (viz 1.3.1) nenahlíží každý recipient příspěvku, někteří jednoduše čtou pouze článek
či jeho titulek; ti, kteří ano, pak většinou nečtou celý obsah diskuse, tvořený desítkami, ale často
i stovkami komentářů. Právě to, že jsou komentáře s největším počtem lajků privilegovány
zobrazením přímo s příspěvkem, nebo na vrcholu/počátku diskuse, tak může vybízet autory
komentářů ke snaze o formulování obsahově i jazykově interesantnějších komentářů.
Rosen (2012) ve svém psychologicky orientovaném článku The Power of „Like“ popisuje,
jak je velký počet obdržených lajků pro mnohé uživatele Facebooku roven hmatatelnému
osobnímu úspěchu, přičemž se může stát náhradou takového úspěchu. Určitým uživatelům se
zdá virtuální život stejně důležitý jako život mimo internet. Skrze sebeprezentaci na Facebooku
a pomocí publikování originálního, zajímavého obsahu (příspěvků, komentářů) se snaží získat
pravidelné recipienty (sledující, přátele), a to často bez ohledu na jejich reálné identity.
Ať už komunikující subjekt vstupuje do diskuse na Facebooku s jakýmkoli záměrem, pokud
tak činí pravidelně, jistě jde o záměr konstantní, pravidelně ovlivňující stylové tendence
jeho vyjadřování. Pakliže je navíc záměrem subjektu, aby jím publikovaný, postoj vyjadřující
komunikát explicitně uspěl v kompetitivním typu komunikace, tj. obdržel velký počet lajků
od jiných uživatelů Facebooku, účastníků diskuse, musí se bezpodmínečně snažit zaujmout
recipienty obsahovou, jazykovou či kompoziční originalitou svých komunikátů.
Stejně jako mohou být falešné celé identity (profily) a stylizovaný jimi publikovaný obsah,
může být falešné také verbální a neverbální hodnocení tohoto obsahu, opět prostřednictvím
falešných, pouze k tomuto účelu vytvořených identit (profilů). Podstatný je fakt, že lajkování
může posilovat motivaci komunikujících subjektů publikovat komunikáty originální, že
může jako stylotvorný faktor vést ke vzniku individuálních stylových tendencí odlišujících
komunikáty určitého subjektu z hlediska stylu od projevů subjektů jiných. Tato originalita se
pak může projevovat specifickým doplňováním verbálního kódu prvky kódu neverbálního.
1.3.4 Neverbální prostředky vyjadřování – dotváření originality komentáře
V předchozích podkapitolách bylo naznačeno chápání postojových politických diskusí na
Facebooku jako jistého kompetitivního typu komunikace, v němž komunikačně nejaktivnější
subjekty soupeří o komunikační úspěch s různými, mnohdy výrazně specifickými záměry,
skrze buď reálné, nebo fiktivní virtuální identity, a to prostřednictvím publikování komentářů
- 58 vyjadřujících
jejich postoj k pretextem danému tématu. Bylo naznačeno (1.3.3), že aby tohoto
úspěchu dosáhli, musejí se snažit recipienty svými komentáři zaujmout.
Uživatel Facebooku má při tvorbě komentáře mimo znaky klávesnice, reprezentující zvláště
verbální kód (písmena, číslice, interpunkční a diakritická znaménka a případně další symboly),
k dispozici také prostředky neverbálního kódu: emoji a samolepky (viz 1.2.2.1), fotografie
nebo hypertextové odkazy. Všemi uvedenými prostředky verbálního kódu a kódu neverbálního
může uživatel jak utvářet jednotlivé originální komplexní komunikáty (s. 38), tak zároveň
kontinuálně stabilizovat individuální stylové tendence svého vyjadřování.
Emoji jsou v postojových politických (tj. emotivních a expresivních) diskusích nejčastěji
používána pro zdůraznění či vůbec vyjádření ironického nebo sarkastického významu textu
komentáře (např. Co k tomu dodat... 😃), výjimečně samostatně, za účelem vyjádření prosté
emoce, zejména výsměchu vůči obsahu pretextu (např. vůči prohlášení určitého politika).
Jistí účastníci postojových diskusí poměrně často využívají různě upravené fotografie či
jinou elektronicky vytvořenou grafiku. Na internetu je běžné hromadné šíření tzv. meme (slovo
pochází z řec. mimema; ‘to, co je napodobováno’); jedná se o symboly a myšlenky s většinou
humorným obsahem zesměšňujícím lidské chování, ale mohou plnit i jiné funkce; nejčastěji
mají podobu fotografií filmových postav či osobností doplněných o určitý výrok (Gil 2018).
- 59 Jednou
ze světově nejvyužívanějších postav filmového průmyslu pro meme všeho druhu je postava
kapitána Picarda ze seriálu Star Trek, ztvárněná Patrickem Stewartem. Ilustrační ukázka vystihuje jak
typickou podobu meme (grafika a text), tak fakt, že se meme může vyjadřovat k nejrůznějším tématům,
včetně tvorby meme (zde údiv nad tím, proč někdo tvoří meme v nedostatečném grafickém rozlišení).
Účastnící politických postojových diskusí na českých facebookových stránkách nejčastěji
tvoří a šíří (sdílejí) meme zesměšňující konkrétní politiky nebo veřejně známé osobnosti, ale
také celé národy a etnika. Nemusí však vždy jít o meme, jelikož tento globálně velmi populární
typ komunikátu si ještě v českém prostředí až takovou popularitu nevydobyl; v politických
postojových diskusích je využívána rovněž jiná grafika obsahem podporující postoj subjektu.
Např. grafika znázorňující příjmy ČR z EU za poslední desetiletí podporující pozitivní postoj k EU,
graf rostoucích platů českých poslanců podporující negativní postoj vůči parlamentu apod.
Pokud účastníci diskuse vkládají do komentářů hypertextové odkazy, jedná se téměř vždy
o odkazy na články z jiných webů, případně i videa, jejichž obsahem se opět snaží podpořit
jimi prezentovaný postoj. Jde o formu intertextovosti realizovanou se stejným záměrem jako
např. v odborné komunikaci, avšak lišící se způsobem realizace. Citovat či parafrázovat jiné
texty ale komunikující subjekty mohou rovněž přímo, vlastním textem svého komentáře.
Tak např. v diskusi k článku, v němž citovaný politik X označuje tvrzení Y za nepravdivé, přidávají
ke komentáři vyjadřujícímu negativní postoj k politikovi X odkaz na článek z předchozího roku, v němž
tentýž politik X označil tvrzení Y za pravdivé apod.
Neverbální kódy mohou v komunikaci na Facebooku sloužit funkci estetické, persvazivní,
informativní či humorné. Cílem analytické části práce bude prokázat, že subjekty, které je
v postojových diskusích používají, je používají opakovaně stejným způsobem a v součinnosti
s textem s jejich pomocí spoluvytvářejí individuální stylové tendence svého vyjadřování. Pro
některé subjekty pak může být právě způsob využití neverbálního kódu stylovou dominantou.
Doposud byla řeč především o možnostech Facebooku umožňujících jeho uživatelům tvorbu
obsahově i formálně rozmanitých komentářů. Nyní je třeba dodat, že existují také stylotvorné
faktory rozmanitost jejich vyjadřování potenciálně regulující.
1.3.5 Adresát vs. recipient – potenciální motivace vs. restrikce komunikace
Faktory různě ovlivňujícími diskusi na Facebooku jsou adresáti a recipienti komentářů
(naznačeno v 1.3.2 a 1.3.3). Jak ve svém sociologickém výzkumu upozornili Eranti a Lonkila
(2015), uživatelé Facebooku jsou při udělování lajků vědomě ovlivňováni sociálními faktory
v podobě sítí osobních i potenciálních recipientů této činnosti (personal vs. imagined network
audiences). Tatáž situace nastává v případě veřejných komentářů (viz další odstavce).
Celková množina recipientů komentáře je potenciální; tvořená (potenciálně) všemi, kdo
facebookovou stránku masmédia sledují, v důsledku nějaké interakce ji navštíví a poté začnou
- 60 diskusi
pročítat, nebo do diskuse dokonce aktivně vstoupí. Jelikož navštívit ji může kdokoli,
jedná se o množinu otevřenou. Důležité je, že komentář jakéhokoli subjektu na Facebooku se
zobrazí v kanálu vybraných příspěvků všech jeho facebookových přátel (viz s. 50 a 1.2.1).
Nastává tak situace, že adresát a recipient mohou na Facebooku jako komunikační a stylotvorné
faktory běžně působit protichůdně.
První podmnožinu recipientů komentáře v postojové diskusi tvoří část veřejnosti, která je
zainteresována v tématu diskuse; je zároveň intendovaným adresátem komentáře, protože
právě jí je logicky určen komentářem vyjádřený postoj ke kontroverznímu tématu ve veřejně
přístupném typu komunikace. Tato podmnožina recipientů tvořená adresáty může potenciálně
motivovat subjekty k tvorbě komunikátů působících informativně, persvazivně, humorně atd.
Druhá podmnožina recipientů je však pevně daná a osobní. Je tvořena všemi sledujícími
a všemi facebookovými, tj. často rovněž reálnými přáteli autora komentáře. Již výše (1.2.2.2)
bylo upozorněno, že jakmile uživatel Facebooku komentuje či lajkuje jakýkoli veřejný obsah
na Facebooku, je tato aktivita zobrazena v kanálu vybraných příspěvků všech subjektů, kteří
autora sledují, nebo jsou jeho přáteli. Přestože je tak obsah komentáře primárně určen čtenářům
příspěvku na stránce masmédia, jeho recipienty se vždy stává rovněž osobní síť kontaktů autora
komentáře; ta však nemusí být intendovaným adresátem, a v tom případě může autora nikoli
motivovat, ale naopak jeho vyjádření restringovat (podrobněji níže).
Facebook, bohatý na různá nastavení míry veřejnosti publikovaného obsahu (ukázka 6.1),
nedává možnost veřejné projevy před přáteli (nebo sledujícími) skrýt; komentáře na veřejných
stránkách jsou tudíž vždy automaticky viditelné pro obě podmnožiny recipientů.
Obě uvedené podmnožiny recipientů pak mohou mít různý vliv na výsledný styl komentáře.
Obě podmnožiny, zejména pak první z nich, předem nedaná množina stovek až tisíců jedinců,
na kterou má komentář zapůsobit, mohou ovlivňovat např. míru připravenosti textu či míru
využití verbálních i neverbálních vyjadřovacích prostředků (viz 1.3.4) sloužících potenciálně
nejen persvazi. Druhá podmnožina může působit restriktivně na samotné jádro sdělovaného
obsahu – nikoli každý postoj sdělovaný veřejnosti totiž musí autor komentáře chtít prezentovat
rovněž před svými reálnými přáteli, nebo jej alespoň pod vlivem druhé podmnožiny nemusí
chtít prezentovat s využitím určitých výrazových prostředků.
Například se subjekt díky přezdívce využívané namísto svého jména nemusí ostýchat prezentovat
negativní, agresivní postoj vůči určité menšině před veřejností tvořenou neznámými recipienty, avšak
nechce jej prezentovat před množinou svých osobních kontaktů, protože před nimi nechce vypadat jako
rasista. Případně celý komentář může formulovat tak, aby se jeho postoj nezdál být rasistický, ale nějak
opodstatněný, obohatit jej o vlastní negativní zkušenost, omezit využití expresivních výrazů, zejména
vulgarismů atp.
- 61 Někteří
uživatelé Facebooku logicky nechtějí své přátele obtěžovat se vším, k čemu se na
Facebooku vyjadřují, protože daný příspěvek, natož diskuse k němu, je vůbec nemusí zajímat.
Pokud si však subjekt neuvědomuje, že častou účastí ve veřejných diskusích zaplňuje kanál
vybraných příspěvků svých přátel (= obtěžující element), kterým je touto cestou zasílán obsah
všech jeho na Facebooku veřejně viditelných komunikátů, nebo mu na tom nezáleží, pak tuto
osobní podmnožinu recipientů za faktor restriktivní považovat nelze. Obzvlášť pokud žádnou
osobní síť kontaktů nemá a využívá Facebook zcela anonymně. Obecně je prokázáno, mj. také
ve výše uvedené práci (Eranti a Lonkila 2015), že si jistí uživatelé Facebooku a sociálních sítí
neuvědomují důsledky přenášení reálných sítí svých osobních kontaktů do virtuálního prostoru.
Jsou známy případy, kdy jedinci na neznalost fungování komunikace na Facebooku doplatili;
například dostali výpověď poté, co na Facebooku, zdánlivě soukromě, publikovali příspěvek
obsahující negativní poznámky na adresu jejich zaměstnavatele (Eisenlauer 2015).
Autor veřejného komentáře na Facebooku si je vědom toho, že jím publikované komentáře,
jím udělená hodnocení a rovněž hodnocení jeho komentářů (lajky; viz 1.3.3) jsou viditelné pro
všechny recipienty obsahu diskuse. Zároveň jsou však jeho veřejné aktivity odesílány do kanálu
vybraných příspěvků jeho přátel a sledujících, což si uvědomovat může, ale nemusí.
Analytik přitom nemůže vyvozovat nic zásadního, jelikož neví zaprvé to, zda jsou virtuální
přátelé subjektu přáteli reálnými, zadruhé nezná postoj subjektu k těmto recipientům, tj. zda mu
na tom, že vidí jím publikované komentáře, vůbec nějakým způsobem záleží, a pokud ano, tak
proč (morálka, stud, vyhnutí se potenciálnímu verbálnímu konfliktu, strach vyjádřit mezi přáteli
nikdy neventilovaný, zatajovaný a zároveň kontroverzní názor apod.).
Zatímco adresáti, tedy otevřená množina recipientů, veřejnost, jsou stylotvorným faktorem
v případě, že je autor komentáře vnímá, o čemž lze vzhledem k charakteru postojové diskuse
těžko pochybovat, osobní síť kontaktů může být stylotvorným faktorem pod toutéž podmínkou,
ale navíc jen v případě, kdy tato síť existuje a kdy si je autor vědom, že tvoří množinu recipientů
všech jím veřejně vykonávaných aktivit na Facebooku, včetně verbálních. Autor se však může
snažit zaujmout i druhou množinu recipientů, a v tom případě ji řadí mezi adresáty.
Způsob, jakým stylotvorné faktory adresát a recipient působí na autory komentářů
(protože na Facebooku na ně mohou působit oba), je pro analytika neprůhledný, avšak jisté je,
že se jejich působení na jednotlivé komunikující subjekty liší a že jsou tak dalšími (po vlivu
pretextu, míry anonymizace, specifických záměrů subjektů, kompetitivnosti typu komunikace
a možnosti využít různé kódy) faktory podporujícími stylovou rozmanitost komunikace,
stejně jako očekávání její rozmanitosti při analytickém srovnání stylových tendencí u různých
subjektů (viz 1.4), ale zároveň faktory působícími na konkrétní subjekty aktivní v postojové
- 62 diskusi
konstantně stejným způsobem – pravidelní autoři komentářů totiž na podmnožiny
jejich recipientů ohled buď berou, a pak je mohou motivovat i restringovat, nebo nikoli, a pak
své postoje jednoduše ventilují; jedno či druhé však pravděpodobně činí soustavně, podle toho,
jakým způsobem a za jakým účelem Facebook využívají a zda si jsou vědomi toho, jak funguje.
1.3.6 Netiketa a kontrola – reálná regulace a restrikce obsahu komunikace
Recipienty diskusí na veřejných facebookových stránkách nejsou pouze jacíkoli uživatelé
sociální sítě, ale rovněž administrátoři a tvůrci stránek, kteří ji mohou editovat.
Obsah každé webové stránky obecně je pod kontrolou jejího tvůrce nebo jím stanoveného
administrátora; a pokud mohou obsah webu tvořit i jeho návštěvníci (v době webu 2.0 mohou;
viz 1.1.2), administrátorům zpravidla není lhostejné, o jaký obsah se jedná. Mimo dodržování
pravidel jako vyplnění pravdivých osobních údajů vyžaduje většina webů, jejichž vlastníkům
záleží na udržování určitého společenského kreditu webu, rovněž dodržování tzv. netikety
(Jandová 2006, s. 14) – pravidel morálně nezávadného chování na internetu (Netiketa ©2017).
Administrátoři Facebooku mohou odstranit jakýkoli obsah publikovaný na sociální síti,
pokud uživatel poruší podmínky stanovené při registraci (viz 1.2.1) – zakazuje zveřejňování
obsahu a projevů rasistických, nenávistných, násilných, stejně tak nahoty a pornografie.
Administrátoři facebookových stránek (uživatelé) by měli sami daná pravidla dodržovat
a dbát na vhodnost obsahu (komentářů) přidávaného na jejich stránky jinými uživateli, přičemž
z vlastní stránky mohou nevhodný obsah sami odstranit. Nahlásit administrátorům Facebooku
jakýkoli nevhodný obsah, včetně obtěžujících soukromých zpráv, ale může každý uživatel.
Masmédia diskuse pod příspěvky na svých facebookových stránkách kontrolují zcela
běžně, přístup ke kontrole je však různý. Vulgární a jinak nevhodné či irelevantní projevy jsou
často potrestány smazáním komentáře bez varování, v opakovaných případech administrátoři
uživatele zablokují (ten se poté již diskusí na dané stránce nemůže účastnit). Administrátoři ale
nezvládají odstraňovat veškerý nevhodný obsah a občas jsou nařčeni z nespravedlivé cenzury;
čeští diskutující totiž mají v důsledku známých historických okolností často averzi k jakékoli
cenzuře. To platí rovněž i pro majitele určitých informačních serverů, na jejichž facebookových
stránkách jsou ponechávány jak projevy vulgární, tak například rasistické aj. (viz 2.1.1).
Pravidelní účastnící postojových diskusí na facebookových stránkách českých masmédií
jsou si vědomi toho, zda a do jaké míry kontrola obsahu probíhá, čemuž, pakliže inklinují
k vyjadřování nějak porušujícímu stanovená pravidla, uzpůsobují styl svých komentářů.
Komentáře analyzované v této práci byly excerpovány z veřejných stránek 5 českých masmédií;
pouze na 2 z nich jsou běžně administrátory mazány komentáře vyhodnocené jako nevhodné, zejména
co se užití vulgarismů týče (k tomu blíže v kap. 2).
- 63 -
1.4 Hypotézy pro analýzu veřejných postojových diskusí na Facebooku
Kapitola 1 splnila první cíl mé práce, naznačený v jejím úvodu, když podrobně představila
současný vývoj veřejné psané komunikace na internetu, Facebook jako její zcela specifickou
dílčí sféru, a zejména postojové politické diskuse na Facebooku. Zasadila tento typ komunikace
do kontextu uvedených nadřazených sfér pro objasnění jeho rozmanitosti jak z hlediska stylu
komunikátů zde publikovaných, tak z hlediska stylotvorného procesu a specifického průběhu
komunikace. Byly však také představeny stylotvorné faktory (viz 1.3) působící pravděpodobně
(i když potenciálně) na aktivní subjekty v postojových diskusích ustáleným způsobem.
Ze všeho uvedeného pro analytickou část vyplývají dvě hypotézy naznačené v úvodu práce
či v závěrečných odstavcích předchozích podkapitol a nyní graficky znázorněné grafem 3 níže.
Rozhodujícím stylotvorným faktorem pro obě hypotézy je záměr komunikace. Postojové
politické diskuse na Facebooku se logicky vyznačují rozmanitostí záměrů (včetně klamných;
viz 1.3.2.1), se kterými jednotliví autoři své komentáře tvoří, ale zároveň konstantností těchto
záměrů u subjektů publikačně aktivních dlouhodobě. Jsou zde však další faktory (viz výše), jež
mají vliv jak na rozmanitost (nenormovanost, kontroverznost tématu, různé typy verbálního
i neverbálního kódu nebo způsoby vytváření virtuální identity), tak na individuální ustálenost
(kompetitivnost posílená lajkováním, sebeprezentace reálné, nebo fiktivní identity subjektu aj.)
stylových tendencí projevujících se v množinách komentářů konkrétních subjektů.
V následujících podkapitolách budou formulovány hypotézy pro analytickou část práce,
vycházející z procesů naznačených grafy 2 (s. 23) a 3 (výše); metoda ověřování těchto hypotéz
bude následně představena v úvodu kapitoly 2, společně s analyzovanými daty.
Graf 3 – Stěžejní faktory utvářející stylové tendence v rámci veřejných postojových politických diskusí na Facebooku.
- 64 -
1.4.1 Hypotéza 1: Originální individuální stylové dominanty ve veřejných
postojových diskusích na Facebooku jsou důsledkem působení stylotvorných
faktorů podporujících rozmanitost a zároveň ustálenost vyjadřování
První hypotéza práce zní: V rámci množin komentářů publikačně nejaktivnějších subjektů
veřejných postojových diskusí na Facebooku lze identifikovat originální individuální stylové
dominanty a další individuální stylové tendence vznikající vlivem stylotvorných faktorů, které
podporují rozmanitost individuálních stylových tendencí (viz levou část grafu 3 výše a body
1–6 níže) a zároveň jejich ustálenost (viz pravou část grafu 3 a body 7–10 níže); v součinnosti
pak zapříčiňují originalitu těchto tendencí, jež se tak stávají stylovými dominantami.
Míra originality individuálních stylových tendencí (jejich rozmanitost při srovnání) může
být ve veřejných postojových diskusích na Facebooku kromě obecné odlišnosti komunikujících
subjektů (nejen jejich idiolektů) posílena působením následujících stylotvorných faktorů:
1) různé záměry plynoucí rovněž z tradičních typů veřejné psané komunikace na internetu:
blog a rozsáhlé explicitní postoje vs. chat a stručná komunikace pro komunikaci (viz 1.1.1);
2) specifické záměry plynoucí nejen z anonymity veřejné komunikace (1.3.2);
3) nenormovanost umožňující projevit jakýkoli záměr a publikovat téměř cokoli (1.3.6);
4) kontroverznost témat lákající ke komunikaci subjekty s různým vztahem k tématu (1.3.1);
5) nové podoby verbálního i neverbálního kódu a komplexní komunikáty (1.2.2.1 a 1.2.2.2);
6) různé virtuální identity, tedy různé podmnožiny recipientů a různá míra anonymity (1.2.1).
Originální individuální stylové dominanty poté napříč komunikáty konkrétních subjektů
vznikají díky stylotvorným faktorům posilujícím ustálenost individuálních stylových tendencí:
7) konstantní záměr (spolu s jednotou postoje), s nímž subjekt do diskuse vstupuje (viz 1.3);
8) kompetitivnost postojů, snaha zaujmout v názorové interakci názorem (1.3.3 a s. 23);
9) sebeprezentace (lajkování), snaha zaujmout ve veřejné komunikaci sám sebou (1.2 a 1.3.3);
10) individuální způsob využití Facebooku a jeho nastavení ovlivňující komunikaci (1.3.5).
Obě množiny stylotvorných faktorů (uvedené v grafu 3) zdůvodňují první hypotézu práce.
Chci zde však připomenout, že vznik originálních individuálních stylových tendencí v jakékoli
komunikační sféře vždy alespoň do určité míry vyžaduje splnění následujících dvou podmínek:
a) absence stylových norem (včetně jazykových), které by vzniku individuálních stylových
tendencí bránily a omezovaly snahu individua o originální, v rámci sféry unikátní projev;
b) působení stylotvorných faktorů, jež unikátní projev individua způsobují a podporují.
- 65 Výrazně
normované komunikační sféry (odborná, administrativní, zpravodajská) nesplňují
ani jednu z podmínek. Sféry komunikace publicistické a umělecké sice zdaleka nejsou sférami
normovanými výrazně, jelikož výskyt individuálních stylových tendencí je v nich vyžadován
(komunikující subjekt je zde autorem, který nestojí v pozadí), přesto je i v nich předpokládáno
dodržování určitých zvyklostí a preferencí (bude-li opomenuta různá experimentální literatura),
např. snaha, aby komunikát soustavně a precizně plnil určitou funkci (estetickou, persvazivní);
jsou v nich očekávány určitý rozsah, modelová struktura či preciznost a připravenost textu.
Naprostá absence stylových norem je rysem projevů běžné, každodenní komunikace, která
si vystačí s dodržováním norem komunikačních (např. samo úspěšné předání určité informace),
jelikož nemá žádný vyšší společenský cíl. V ní však zároveň běžně nepůsobí žádné stylotvorné
a pro ni typické faktory vyžadující vznik individuálních stylových tendencí.
Veřejné psané postojové diskuse na Facebooku jsou typem komunikace splňujícím obě
podmínky pro vznik individuálních stylových tendencí. Splňují je do takové míry, že v nich
lze očekávat nejen výskyt individuálních stylových tendencí, ale dokonce stylových dominant,
tj. opakovaný, konstantní výskyt týchž výrazových prostředků a komunikačních strategií
v komentářích publikovaných jedním, aktivně komunikujícím subjektem.
1.4.2 Hypotéza 2: Veřejné postojové diskuse na Facebooku jsou z hlediska stylu
komentářů průnikem chatu, diskuse a blogu
Druhá hypotéza práce zní: Veřejné postojové diskuse na Facebooku lze považovat za typ
komunikace, který je průnikem chatu, diskuse a blogu, jelikož jsou postojové diskuse v rámci
sfér psané komunikace na Facebooku typem komunikace s maximální mírou veřejnosti (která
je u konkrétních subjektů závislá na míře anonymity jejich osobního facebookového profilu)
a jelikož Facebook používají uživatelé, kteří byli dříve zvyklí na všechny starší typy veřejné
psané komunikace na internetu (viz graf 2, s. 23).
Uvedená hypotéza je samozřejmě velmi obecná a její potvrzení je výrazně komplikovanější
než potvrzení hypotézy první, na které bude v analytické části kladen podstatně větší důraz.
Dá se říct, že případné potvrzení hypotézy 2 bude zároveň potvrzením hypotézy 1, přesněji
potvrzením rozmanitosti a také originality individuálních stylových tendencí. Vrátím se zde
v souvislosti s hypotézou 2 ke grafu 2 (s. 23) a tabulce 2 (s. 22).
Tabulka 2 diferencovala texty publikované na chatu, v diskusi (diskusním fóru) a na blogu
(v blogosféře) z hlediska typického záměru komunikace a typického rozsahu komunikátů.
- 66 Zatímco
na chatu je typický nejen velmi stručný rozsah, ale také nízká míra připravenosti
textu včetně absence interpunkce či diakritiky, přičemž vše plyne z anonymity účastníků chatu,
absence závažných témat a především ze záměru komunikace, jímž je komunikační interakce
s jinými subjekty, tj. komunikace sama, která však postrádá jakýkoli vyšší záměr, při tvorbě
textu na blogu jde o kontextově nezávislé vyjádření názoru, postoje, myšlenky či pocitu, a to
vyjádření rozsáhlejší a explicitní, v typické délce novinového článku (Vepřek 2015b, 2016).
V internetových diskusích se pak běžně střetávají subjekty s komunikačním záměrem, který je
průnikem záměrů uvedených výše. Mnoha subjekty jsou zde vyjadřovány myšlenky či postoje
(jako na blogu), avšak nikoli samostatně, nýbrž v interakci (jako na chatu). Poměrně atypickým
je zde jak výrazně delší rozsah, tak rozsah pouze několika slov, či dokonce abreviací.
Tabulka 2 – Tradiční typy veřejné psané komunikace na internetu z hlediska záměru komunikace a rozsahu komunikátů.
typ komunikátu obecná charakteristika komunikátu z hlediska záměru a rozsahu
replika na chatu vzájemná interakce s jinými subjekty, komunikace » slovo až věta
komentář v diskusi interakce a zároveň vyjádření názoru » věta až několik vět
blog v blogosféře kontextově nezávislé vyjádření názoru » několik vět až odstavců
Publikování blogu o délce několika slov by bylo výrazně příznakové a u recipientů, zejména
pravidelných čtenářů blogu daného autora, např. na Blog.iDnes.cz (Blog iDnes ©1999–2017),
by se jistě nesetkalo s přijetím; rozsáhlé texty jsou na blogu očekávané. Stejně tak na chatu by
jeho účastníci, vedoucí současně i několik synchronně probíhajících veřejných dialogů, stěží
akceptovali publikování textu rozsáhlého, zaplňujícího celý veřejný prostor komunikace (viz
ukázku v 1.1.1); na Xchat.cz (Xchat ©1999–2017) takové případy vedou k zablokování autora
nepatřičně rozsáhlého textu administrátorem místnosti. V internetových diskusích na iDnes.cz
(iDnes ©1999–2017) je netradiční jak publikování rozsáhlých textů, tak publikování textů příliš
stručných, či nevyjadřujících postoj k nastolenému tématu (vše podrobně v 1.1.1).
Svou prací chci potvrdit, že veřejné psané postojové diskuse jsou veřejným prostorem na
Facebooku, v němž pod vlivem specifického působení stylotvorných faktorů vznikají originální
individuální stylové tendence (viz 4.1), při jejichž srovnání se zároveň potvrdí chápání těchto
diskusí jako průniku výše uvedených typů komunikace – blogu, diskuse a chatu – lišících se
z hlediska rozsahu, záměru a míry explicitnosti.
Při analýze individuálních stylových tendencí tak bude pozorován rozsah komunikátů, typ
verbálně vyjadřovaného postoje, míra explicitnosti postoje a rovněž další hodnoty, jejichž
sledování Facebook umožňuje (vše podrobně v 2.1.2 Metoda analýzy dat).
- 67 -
2 Analýza individuálních stylových tendencí vybraných subjektů
v rámci veřejných postojových diskusí na Facebooku
Existuje mnoho způsobů, jakými se může jazyková stylistika věnovat verbálním projevům,
ať už jde o komunikáty konkrétní, či množiny komunikátů. Stylistik analytik vždy pátrá po tom,
co je pro něj stěžejní – po stylu; pátrá po něm však pokud možno takovým způsobem, aby byl
schopen říct o analyzovaných jazykových datech něco přínosného.
Jde o problém, s nímž se stylistik analytik potýká běžně. Připomenu zde jako ve svých jiných
pracích text Krčmové (2005) Od deskripce k poznání obecného ve stylistice; Krčmová v něm
konstatuje, že „metodologie stylistiky je málo propracovaná a hledáme-li jakékoli informace
o způsobu práce, najdeme sotva střípky doporučení“ (Krčmová 2005, s. 72), při sebepracnější
deskripci vždy získáváme pouze „jeden text, jednoho analyzujícího, jeden rozbor a jedna
zformulovaná zjištění“ (tamtéž) a při detailním rozboru více textů následně závěr, že „styl je
záležitostí jedinečného textu, že existuje jen singulární styl“ a „že každé zobecnění je snahou
po hledání obecných důvodů toho nebo onoho využití výrazových prostředků, které odpovídá
realitě jen zobecněně“ (tamtéž).
Předchozí kapitola 1 podrobně představila veřejné postojové diskuse na Facebooku jako
nový stupeň vývoje veřejné psané komunikace na internetu. U dat pocházejících z natolik
rozmanité komunikační sféry je vždy velmi náročné stanovit, po čem je možno pátrat a jak se
vyhnout závěrům pouze konstatujícím onu rozmanitost (viz počátek podkapitoly 1.3).
Z podrobného popisu vývoje veřejné psané komunikace na internetu a postojových diskusí
na Facebooku, zejména specifických stylotvorných faktorů v daných komunikačních sférách
nutně působících na komunikující subjekty, vyplynuly dvě hypotézy (viz 1.4) předpokládající
možnost identifikace originálních individuálních stylových dominant (viz 0.2) v množinách
komunikátů publikovaných nejaktivnějšími účastníky diskusí a to, že pomocí srovnání těchto
dominant bude možné potvrdit chápání postojových diskusí na Facebooku jako průniku chatu,
internetové diskuse a blogu nejen z hlediska rozsahu komunikátů či míry explicitnosti.
Pro paralelní ověření obou vzájemně souvisejících hypotéz individuálním a poté kolektivním
pohledem jsou vyčleněny dvě podkapitoly (2.2 a 2.3). V první řadě však budou představena
analyzovaná data z facebookových stránek českých masmédií a metoda, pomocí které budou
hypotézy ověřovány (2.1).
V celé kapitole 1 bylo prezentováno působení stylotvorných faktorů předpokládající v dané
sféře komunikace vznik individuálních stylových tendencí. Cílem následující podkapitoly je
představit data excerpovaná z politických postojových diskusí na Facebooku a metodu, pomocí
které budou stylové tendence z množin excerpovaných komunikátů abstrahovány.
- 68 -
2.1 Metoda analýzy – data a způsob práce s nimi
V této podkapitole představím konkrétní data čerpaná z postojových diskusí realizovaných
na facebookových stránkách vybraných populárních českých masmédií – televizních stanic,
tištěných deníků či internetových serverů, zpravodajských i publicistických – pod příspěvky
(články) orientovanými na společností frekventovaně diskutovaná politická témata. Na těchto
datech budou následně ověřovány výše formulované hypotézy (1.4), a tak bude představen
rovněž způsob zpracování dat a metoda práce s nimi.
Nejprve stručně charakterizuji informační servery, z jejichž facebookových stránek byla
data čerpána, a zdůvodním, proč byly z mnoha zvoleny právě tyto servery; kritéria zde tvořily
jak tematické zaměření serverů, tak frekvence a charakter příspěvků publikovaných na jejich
facebookových stránkách, počet sledujících stránky (1.3.5) a samozřejmě hlavně míra aktivity
komunikujících subjektů při tvorbě komentářů pod příspěvky publikovanými na stránkách.
Poté objasním rovněž způsob čerpání dat z vybraných stránek – období jejich sběru, způsob
zpracování a přesně vyčíslený výsledný objem, tj. počet příspěvků a komentářů z jednotlivých
stránek ve fázích excerpce a počet a původ komentářů nejaktivnějších subjektů.
Stěžejní bude představení metody zpracování dat na přiloženém DVD – viz přílohu 1 –
a rovněž metody jejich analýzy a deskripce v textu práce.
2.1.1 Původ, objem a charakter excerpovaných dat
Postojové diskuse (viz s. 45–46) bych sám triviálně definoval jako interakci komunikátů
zastávajících odlišné postoje. Obecně logicky platí, že podmínkou vyjádření postoje je dané
téma, které je pro určitý subjekt impulsem k vyjádření postoje. Tématem může být jakýkoli
subjekt či objekt/jev. Pro vznik postojové diskuse, nikoli pouze singulárního vyjádření postoje,
je však navíc nutné, aby dané téma disponovalo alespoň minimální kontroverzností. Témata
nerozporuplná obecně ke vzniku postojových diskusí nevedou, ve sféře internetové komunikace
však i ony mohou vést ke střetu názorů, stanou-li se prostředkem provokativního trollingu (viz
1.3.2.1). K postojové diskusi však komunikující subjekty přirozeně lákají témata volající po
hledání pravdy nebo po řešení určitého problému. Ve veřejné komunikaci takovým tématem
v nejobecnějším měřítku je a vždy byla politika, jelikož politické procesy rozhodují o životě
individuí. Témata politická jsou nejfrekventovanějšími tématy nejen postojových diskusí na
internetu, ale patří mezi nejčastější v komunikaci obecně.
Na Facebooku pak politické postojové diskuse vznikají v mnoha soukromých i veřejných
skupinách a na stránkách politických stran a jejich stoupenců, ale také radikálních odpůrců.
- 69 Uvedené
dílčí komunikační sféry mají společné, že jejich administrátoři v příspěvcích sdílejí
články různých českých masmédií – zpravodajských nebo publicistických televizních stanic,
tištěných deníků či tradičních i nově vznikajících internetových informačních serverů.
Jak ale bylo naznačeno v úvodu kapitoly 1 i v jejím průběhu, komunikačně i společensky
nejvýraznější dosah mají politické postojové diskuse realizované přímo na facebookových
stránkách médií, které jsou sférami maximální míry veřejnosti publikování komentářů,
jelikož zde publikované komentáře uživatelů Facebooku může zhlédnout jakýkoli jiný uživatel
Facebooku, přímo je na jejich publikování upozorňována jak množina pravidelných recipientů
autora komentáře (přátelé a sledující), kterým se komentář zobrazí v jejich kanálu vybraných
příspěvků (1.2.1), tak potenciálně všichni sledující dané stránky, jejichž počet se u masmédií
pohybuje v řádech desetitisíců (viz dále). Algoritmy, na jejichž základě Facebook uživatelům
zobrazuje jimi sledovaný obsah, nejsou zveřejněny. Politické postojové diskuse na stránkách
masmédií jsou však nepochybně typem komunikace dávající komukoli možnost publikovat
subjektivní postoje k závažným společenským tématům před velkým množstvím recipientů,
a to bez plnění jakýchkoli podmínek. Jsou tudíž vhodnou sférou pro analýzu vývoje veřejné
psané komunikace na internetu – všech jejích specifik, včetně specifik sociálních sítí, a způsobů
využívání nových typů vyjadřovacích prostředků. Zároveň však sférou s předpoklady pro vznik
individuálních stylových tendencí u komunikujících subjektů pravidelně do ní vstupujících.
Výběr dat pro analýzu byl korigován v několika ohledech. Cílem bylo sestavit množinu dat
selektovanou adekvátním způsobem, vhodným pro potvrzení nastolených hypotéz. Bylo proto
zvoleno několik facebookových stránek zástupců různých typů českých masmédií odlišných
z hlediska obsahu publikovaných článků a přístupu správců k editaci obsahu diskusí.
Ze všech českých masmédií (tištěných i internetových, včetně televizních) připadala v úvahu
jen masmédia sdílející skrze facebookové příspěvky pravidelně politicky orientované články
z vlastní produkce, tj. články zaměřené přímo na českou, evropskou či světovou politiku (např.
volby) nebo alespoň na témata s politikou úzce související (uprchlická krize, terorismus atp.).
Z výběru byla předem vyloučena vyloženě bulvární média a pozorována byla média, která
se profilují jako zpravodajská a publicistická. Výběr na základě těchto kritérií byl však stále
příliš široký a následně tak byl omezen stěžejními kritérii – počtem sledujících stránky a jejich
aktivitou v diskusích, tj. obvyklým počtem komentářů pod příspěvky v podobě článků.
Na základě dlouhodobého pozorování a uvedených hodnot jsem následně pro excerpci dat
zvolil pět facebookových stránek. V tabulce 3 je uveden název stránky na Facebooku (= název
internetového serveru), počet sledujících, typ média mimo internet, provozovatel média, popis
média a publikovaného obsahu a přístup média k editaci diskusí (mazání komentářů).
- 70 Tabulka
3 – Facebookové stránky masmédií určené pro excerpci dat. (Počty sledujících stránky jsou zaokrouhleny na tisíce,
všechny uvedené údaje byly platné k datu 29. 4. 2017.)
Každý z pěti zvolených populárních zástupců českých masmédií – ČT24 (2017), Echo24.cz
(2017), iDNES.cz (2017), Novinky.cz (2017), ParlamentníListy.cz (2017) – zaměřených na
informování široké veřejnosti o politických a společensky závažných událostech a spjatých
částečně nebo zcela s prostředím veřejné internetové komunikace, přistupuje pod různými vlivy
(majitel, dlouhodobá orientace média) k publikování informací na svém serveru a zároveň na
facebookové stránce odlišným způsobem. Pravidelní recipienti (sledující) obsahu všech stránek
tudíž přijímají pretexty věnující se týmž tématům různě, pretexty podávající stejné informace
z jiné perspektivy, v souvislostech i bez nich, z odlišných pohnutek autorů, důsledkem čehož
komentáře tvořící jednotlivé postojové diskuse vznikají v návaznosti na pretexty odlišného
obsahu i stylu. Faktem je, že každá ze stránek disponuje odlišnou množinou sledujících,
přičemž tyto množiny mají průniky (jeden uživatel může sledovat všechny vybrané stránky),
a tak mají průniky zároveň množiny autorů komentářů na jednotlivých stránkách (viz dále).
název stránky sledujících typ média mimo internet provozovatel média
ČT24 218 000 ČT24, Česká televize Česká republika
popis: obsah zpravodajského int. serveru televizní stanice ČT24 (spuštěna 2005), občas videoukázky
z pořadů ČT; tematicky vyvážený obsah, deklarována nestrannost pohledu (veřejnoprávní médium)
administrace: varování na F., porušování netikety bude trestáno smazáním příspěvku; dodržováno
Echo24.cz 47 000 týdeník Echo Echo Media
popis: především publicistické články zaměřené na politiku kriticky; deník Echo je prezentován jako
„názorový deník“ a „protipól oligarchizace médií“ (zal. 2014 bývalými redaktory Lidových novin)
administrace: varování pouze na int. serveru; vulgarismy se v diskusích na F. vyskytují běžně
iDNES.cz 160 000 deník MF Dnes MAFRA
popis: komplexní zpravodajství i publicistika; jeden z nejnavštěvovanějších mediálních serverů v ČR
(zal. 1998); dříve oceňován, roku 2013 se ale majitelem stal politik a miliardář A. Babiš (srov. výše)
administrace: varování na F., dodržováno, stejně jako na ČT24 min. vulgarismů v diskusích
Novinky.cz 103 000 částečně deník Právo Seznam.cz
popis: komplexní zpravodajství; rovněž jeden z nejnavštěvovanějších zpravodajských serverů v ČR
(zal. 1998); dlouhodobě hlavní konkurent iDnes.cz na internetu co se zpravodajství týče
administrace: varování na F., přesto se v diskusích vulgarismy vyskytují
ParlamentníListy.cz 42 000 pouze internetový server Our Media
popis: články int. serveru (zal. 2008) vyjadřující výhradně názory na politická témata; autory politici,
osobnosti i anonymové; server kritizován za šíření dezinformací (1.3.2.1), manipulativní titulky aj.
administrace: varování jen na int. serveru, míra vulgárnosti v diskusích nejvyšší z vybraných stránek
- 71 Excerpce
dat z uvedených stránek měla dvě fáze; kopírování dat z Facebooku má přitom
mnoho výhod i nevýhod. Výhodami nepochybně je, že data v podobě příspěvku a následných
komentářů lze pomocí PC poměrně snadno zkopírovat do textového editoru (použit MS Word
2016) a že s nimi lze následně interaktivně pracovat, jelikož zkopírovaná podoba má stále
formu hypertextu a všechny odkazy jsou při připojení k internetu nadále funkční. Nevýhodou
je zpětné manuální zobrazování jednotlivých příspěvků na timeline stránek, jelikož zobrazení
stovek příspěvků v jednom okně způsobuje potíže internetového prohlížeče. Komplikací je také
nemožnost získání všech publikovaných komentářů před případným smazáním administrátory
stránek nebo samotnými autory komentářů; obsah diskusí se může neustále měnit, zkopírované
příspěvky, komentáře či profily jejich autorů již dnes nemusí existovat. Kopírovat jednotlivé
komentáře ihned po publikování (před smazáním či editací) jednoduše není v silách jednotlivce.
Politické postojové diskuse, v drtivé většině navazující na články (jen v několika případech
na videa či grafiku) s politickým obsahem, proto byly získávány nejschůdnější možnou cestou:
byly kopírovány s několikadenním odstupem. Excerpce dat probíhala ve dvou fázích o délce
12 dnů (podle data publikování příspěvků; viz níže), oddělených pauzou trvající 10 dnů za
účelem eliminování subjektů, jež byly v publikování komentářů aktivní pouze nahodile během
několika dní, tj. pouze během jedné z fází, ale nejsou aktivní dlouhodobě.
Fáze 1 je tvořena diskusemi vznikajícími pod příspěvky publikovanými v době od 27. 1. do
7. 2. 2017 (včetně). Fáze 2 je ohraničena obdobím od 18. 2. do 1. 3. 2017 (včetně). Excerpce
se týkala pouze diskusí na témata blízká politice, jež obsahovaly alespoň 10 komentářů.
Celkový komplex dat tvoří 552 příspěvků a 25 455 komentářů na ně navazujících, každou
diskusi tak v průměru tvoří 45 komentářů (ne odpovědí; viz s. 43). Tabulka 4 zachycuje přesné
hodnoty příspěvků a komentářů a průměrné hodnoty pro všech pět facebookových stránek,
v obou fázích excerpce i celkově; stejně jako další tabulky související se zpracováním dat je
k nahlédnutí v souboru Analýza (sešit 01) na přiloženém DVD (viz přílohu 1 pro práci s daty).
Tabulka 4 – Celkový objem excerpovaných dat (počet příspěvků a komentářů).
FÁZE 1 FÁZE 2 CELKEM (F1 + F2)
přísp. kom. ⌀ k./př. přísp. kom. ⌀ k./př. přísp. kom. ⌀ k./př.
ČT24 74 3 609 48,8 59 1 928 32,7 133 5 537 41,6
Echo24 39 1 283 32,9 68 2 089 30,7 107 3 372 31,5
iDnes 69 4 500 65,2 54 2 571 47,6 123 7 071 57,5
Novinky 33 1 526 46,2 23 863 37,5 56 2 389 42,7
P. listy 65 3 412 52,5 68 3 674 54,0 133 7 086 53,3
CELKEM 280 14 330 49,1 272 11 125 40,5 552 25 455 44,8
- 72 Obsah
souborů umístěných na přiloženém DVD a způsob odkazování na tyto soubory
jsou popsány v příloze 1 a od této chvíle budou odkazy realizovány v ní uvedenou formou.
Všech 25 455 excerpovaných komentářů včetně náhledů 552 příspěvků, na které navazují
(viz 1.3.1), je dostupných na přiloženém DVD (DVD-D); stejně tak jsou na DVD k dispozici
seznamy všech 552 příspěvků včetně odkazů na příspěvky a pretexty sdílené s jejich pomocí;
příspěvky jsou seřazeny dle počtu komentářů (DVD-A-02) a chronologicky (DVD-A-03).
Tabulka 4 uvádí počet komentářů, nikoli odpovědí na komentáře (viz 1.3.1). Připomínám,
že má práce je primárně zaměřena na komentáře, tedy komunikáty vyjadřující vlastní postoj
subjektů v návaznosti na pretexty publikované masmédii; odpovědím se bude věnovat pouze
výjimečně. Zatímco odpovědi jsou jen lokálními interakcemi subjektů, které lze považovat za
jistou formu dialogu „tváří v tvář“ (Jílková 2016, s. 109) a které se nedostávají k většímu počtu
recipientů, jelikož je nutné je manuálně zobrazit, komentáře jsou pro uživatele Facebooku
viditelné v první linii zobrazení (viz ukázku 10) a nejúspěšnější z nich se mohou stát stálým
doplňkem pretextu až pro desetitisíce recipientů.
Jednotlivé příspěvky/pretexty médií se odlišují jak v závislosti na informační strategii média,
tak podle autora a žánru, a mohou tak různým způsobem ovlivňovat autory komentářů. Obecně
však platí, že postoje jedinců k politickým tématům jsou utvářeny dlouhodobě; stejně jako se
z jedince nestane volič určité politické strany ze dne na den, není ani jeho postoj k určitému
politikovi, straně, národu či nadnárodnímu společenství výrazně ovlivnitelný obsahem pouze
jednoho článku v médiích, nýbrž je dlouhodobě formován sledováním určitých informačních
kanálů. Článek v podobě příspěvku na facebookové stránce masmédia sice stanovuje téma, ale
především dává subjektům prostor k veřejnému vyjádření vlastního postoje.
K charakteru excerpovaných komentářů je namístě dodat, že se skutečně jedná ponejvíce
o komunikáty vyjadřující postoj jednotlivých subjektů ke konkrétním politickým a politicko-sociologickým
tématům a problémům současnosti. Ještě jednou připomenu Homoláče (2006,
s. 61 a dále), jenž v rámci analýzy internetových diskusí o Romech hovoří o dvou základních
interpretačních repertoárech; jakýchsi názorových opozicích, které v diskusích komunikanti
zastupují a jež jsou charakteristické buď negativním postojem k Romům, nebo negativním
postojem vůči negativnímu postoji k Romům. Homoláč totiž popisuje diskurz, ve kterém jsou
z pohledu různých subjektových pozic (viz s. 46) vyjadřovány nejčastěji negativní postoje.
Rovněž česká společnost byla v období excerpce dat názorově rozpolcena (a stále je), ať
už se jednalo o postoje spojené s činností a výroky A. Babiše na postu ministra financí, postoje
k prezidentu Zemanovi, jeho výrokům a vztahům k Rusku a Číně aj., postoje k uprchlické krizi
vyvolané válkou v Sýrii či násilím v afrických zemích, postoje ke krizi na Ukrajině (a ruské
- 73 anexi
Krymu), nebo obecně výrazné preference jedinců související s politikou a opozicemi jako
multikulturalismus vs. nacionalismus, cítění proevropské (setrvání v EU) vs. izolacionistické
(odchod z EU), pravice vs. levice, Západ vs. Východ (vztah k USA, Francii, Rusku) apod.
Na sociálních sítích je však tento negativní charakter postojových diskusí ještě posílen
faktory jako lajkování (viz 1.3.3), v jehož důsledku dochází k úbytku pozitivních verbálních
reakcí a k uzavírání subjektů do tzv. sociálních bublin, dalo by se říct usměrňovaných toků
informací, jelikož Facebook uživatelům na základě lajkování a dalších jejich interakcí nabízí
informace utvrzující subjekty v jejich aktuálním postoji k realitě; jednoduše řečeno jedinec vidí
jen to, co chce vidět, pouze obsah, který v rámci Facebooku konzumuje pravidelně a úmyslně.
Efekt sociálních bublin názorně popisuje studie Lidových novin (Zelenka aj. 2016) a vnímám
jej jako závažný, jelikož se výrazně podílí na vývoji nejen publicistické sféry, ale na vývoji celé
společnosti. Dílčím cílem analýzy bude rovněž zjistit, do jaké míry jsou postojové politické
diskuse na Facebooku sférou negativní komunikace.
2.1.2 Metoda analýzy dat
Je nutné zde zopakovat (viz 0.2), že vysoký počet v mé práci analyzovaných komunikátů
a jejich stručný rozsah přímo vyžadují specifický přístup analýzy – přičemž jako vhodný se jeví
přístup kvantitativní. Kvantitativní analýza může procentuálně vyjádřit opakovaný výskyt
výrazových prostředků či způsobů jejich využití v množině analyzovaných komentářů; větší
množství analyzovaných komunikátů zvyšuje objektivitu procentuálních hodnot a stručný
rozsah maximálně několika vět dané hodnoty zdůrazňuje, a činí tak totéž; je minimalizována
možnost, že je opakovaný výskyt výrazového prostředku, zvl. stylově příznakového, náhodný.
Jakákoli celková kvantitativní analýza 25 455 komentářů samozřejmě nepřipadala v úvahu.
Zaprvé jde o data natolik rozmanitá, že by jejich detailní analýza přinesla pouze zjištění oné
rozmanitosti (viz úvod kap. 2), avšak nikoli přínosné prohloubení poznání vývoje veřejné psané
komunikace na internetu; zadruhé není v silách jedince popsat tak obrovský počet komunikátů,
natož interpretovat možné působení faktorů ovlivňujících jejich styl; zatřetí by taková analýza
nesloužila ověření hypotézy 1, předpokládající originální individuální stylové tendence nikoli
u všech, ale pouze u nejaktivnějších autorů komentářů tvořících postojové diskuse.
Jako první krok proto bylo nutné v rámci komplexu dat (DVD-D) identifikovat subjekty,
uživatele Facebooku, kteří jsou autory největšího množství komentářů, a to z těchto důvodů:
1) tyto subjekty se dlouhodobě, nikoli nahodile, podílejí na obsahu daných postojových diskusí,
a tím pádem na celkovém charakteru a specifičnosti tohoto typu komunikace na Facebooku;
2) na malém množství komunikátů nelze objektivně posoudit individuální stylové tendence.
- 74 Za
tímto účelem byl nejprve na základě pozorování souboru Data (DVD-D) a s následnou
pomocí nástroje Hledat v programu Adobe Reader manuálně vypracován seznam zachycující
podle počtu komentářů 527 facebookových profilů, ze kterých bylo komunikujícími subjekty
publikováno alespoň 5 komentářů. Následně byla vypracována tabulka znázorňující počet
komentářů všech těchto subjektů na všech 5 stránkách ve 2 fázích excerpce dat (DVD-A-04).
Pro analýzu individuálních stylových tendencí však byla hranice 5 komentářů nedostatečná,
tudíž jsem výběr subjektů k analýze následně omezil na 115 nejaktivnějších subjektů (z 527),
přičemž platí, že všichni publikovali jak v první, tak ve druhé fázi excerpce dat (116. v pořadí
již nikoli; viz DVD-A-04) a že každý z těchto subjektů publikoval minimálně 18 komentářů.
Nejaktivnějších 115 subjektů publikovalo během 24 dnů celkem 3 574 komentářů (viz
graf 4), což je v průměru 31 komentářů/subjekt a 14 % z celkového počtu 25 455 komentářů.
Relativně malý počet subjektů tak vytváří poměrně velkou část celkové množiny dat, přičemž
některé z těchto subjektů jsou díky vysokému počtu obdržených lajků (viz 1.3.3) komunikačně
natolik úspěšné, že se jejich komentáře stávají viditelnou součástí pretextu až pro desetitisíce
recipientů. Z takových hodnot pro ověření hypotézy 1 už nyní vyplývá, že zatímco existenci
individuálních stylových tendencí a dominant bude nutné teprve prokázat, konstantnost zájmu
účastnit se veřejných postojových diskusí na Facebooku je u mnoha subjektů očividná už
jen na základě frekvence publikování komentářů. Jde však pouze o obecný záměr účastnit se
veřejné komunikace, konkrétní záměry jednotlivých subjektů bude nutné identifikovat teprve
individuální analýzou jimi tvořených a publikovaných textů.
Pomocí programu Primitive Word Counter (počítá řetězce znaků opakující se v textu, slova i slovní
spojení) bylo ověřeno, že se v rámci 3008 stran dat (DVD-D) nevyskytuje žádný další profil s 18 a více
publikovanými komentáři; manuální analýza na základě opakovaného pozorování tak byla přesná.
Má práce však logicky nemá prostor ani pro analýzu komentářů 115 subjektů. Pro ověření
hypotéz (1.4) předpokládajících originální individuální stylové dominanty u nejaktivnějších
autorů komentářů tak bylo s důrazem na aktivitu vybráno 10 subjektů s absolutně největším
Graf 4 – Subjekty s nejvyšším počtem komentářů (min. 18) publikovaných v rámci excerpovaných dat.
- 75 počtem
publikovaných komentářů a s důrazem na originalitu pak dalších 10 subjektů ze 115
nejaktivnějších autorů komentářů (tj. rovněž při neopomenutí aktivity), které byly vybrány pro
stylové dominanty jednak výrazné, jednak originální, tj. typické v rámci množiny komentářů
115 pozorovaných subjektů právě pro komunikáty konkrétního subjektu (jde přitom o stylové
dominanty projevující se nejen opakovaným využitím stejných lexémů, ale rovněž opakovaným
kombinováním různých kódů, případně opakovaným využíváním specifických komunikačních
strategií; viz 1.3.2 a 1.3.4).
Tabulka 5 (DVD-A-05) shrnuje publikační aktivitu 20 subjektů vybraných pro individuální
analýzu. V celkovém seznamu (DVD-A-04) jsou tyto subjekty zvýrazněny. Označení subjektů
nahrazující jména uvedená na jejich facebookových profilech budou používána v rámci celé
analýzy a korespondují s číslem v celkovém seznamu (např. 7. nejaktivnější subjekt = S07).
Zatímco některé z vybraných subjektů (6) komentují příspěvky pouze jedné z 5 zvolených
facebookových stránek, jiné (14) se účastní diskusí na větším počtu z nich, případně dokonce
na všech (2). 7 z 10 nejaktivnějších subjektů (S01–S10) komentovalo příspěvky na alespoň
3 až všech 5 zvolených stránkách. Je tak u nich patrný nejen záměr účastnit se veřejné psané
komunikace konstantně, ale zároveň záměr publikovat komentáře před co největším počtem
recipientů, ovšem ne u všech subjektů. Podstatné je nyní v prvé řadě to, že všechny zvolené
subjekty publikovaly dostatečné množství komentářů pro analýzu individuálních stylových
tendencí, celkem 1 057 komentářů, a právě tyto konkrétní komentáře budou analyzovány jako
20 samostatných množin komunikátů v první analytické části práce (2.2); v části následující
Č. Č. s. Subjekt ČT24 E24 iD Nov PL ČT24 E24 iD Nov PL F1 F2 CELKEM
1 S01 Petr Kodýtek 52 57 4 109 4 113
2 S02 Antonin Vrabec 49 52 49 52 101
3 S03 Pavel Štěpánek 55 38 55 38 93
4 S04 Zdeněk Toman 9 26 10 7 23 11 45 41 86
5 S05 Oxana Pavelková/Ox (2 profily) 20 39 1 4 4 6 59 15 74
6 S06 Milan Herzán 3 26 26 2 3 13 55 18 73
7 S07 Antonín Moulis 4 1 12 18 6 3 4 19 35 32 67
8 S08 Jan Hrdlicka 16 20 8 9 1 1 53 2 55
9 S09 František Zemek 3 14 7 12 8 9 24 29 53
10 S10 Vašek Kozák 8 3 3 2 7 9 9 3 1 4 23 26 49
22 S22 Orim Kisutam 17 23 17 23 40
24 S24 Patrik Spitzbart 20 7 10 2 27 12 39
30 S30 Radek Černý 3 18 3 11 21 14 35
33 S33 Robert Skuhra (2 profily) 18 16 18 16 34
38 S38 Michal Smetana 17 12 17 12 29
42 S42 Stanislav Sokolík 11 5 10 2 16 12 28
62 S62 Josef Cholevka 1 10 12 1 11 13 24
64 S64 František Kučera 5 19 5 19 24
86 S86 Petr Kadlík 12 5 4 12 9 21
99 S99 Melina Pluh 4 2 8 2 3 14 5 19
FÁZE 1 (27. 1. až 7. 2. 2017) FÁZE 2 (18. 2. až 1. 3. 2017)
Tabulka 5 – Počet komentářů 20 vybraných subjektů (jednotlivé stránky, obě fáze a celkově).
- 76 (2.3)
budou následně vyhodnoceny souvislosti mezi pozorovanými hodnotami. Obě části se
přitom pokusí o potvrzení obou hypotéz. Nyní je třeba představit to nejzásadnější – metodu
analýzy 20 množin komentářů 20 zvolených subjektů.
V úvodu práce (viz 0.1 a 0.2) jsem naznačil, že analýza bude realizována částečně formou
kvantifikace, částečně interpretačně. Facebook umožňuje sledovat hodnoty, které analytik
v jiných komunikačních sférách nemá k dispozici a které souvisejí s jeho specifiky. Tyto
hodnoty jsou přesně vyčíslitelné a mohou jednak přinést zajímavá zjištění o Facebooku jako
komunikační sféře (viz dále), jednak souviset s individuálními stylovými tendencemi subjektů,
a proto budou pozorovány jednotně u všech 1 057 komentářů a u každého subjektu budou
zároveň vyčísleny jeho individuální průměrné hodnoty. Pozorovány budou:
» čas publikování (datum a čas) – umožňuje chronologické seřazení komentářů v tabulce, ale
rovněž pozorování např. krátkých časových období, kdy subjekt publikoval více komentářů;
» časový odstup publikování komentáře od publikování příspěvku – umožňuje pozorovat
rychlost publikování, která může indikovat důležitost, již subjekt svým textům přikládá;
» počet obdržených lajků – ukazuje, kolik uživatelů Facebooku neverbálně a pozitivně
reagovalo na komentáře subjektu, může souviset s rychlostí, explicitností či expresivností;
» počet odpovědí na komentář – ukazuje, zda komentáře subjektu vyvolávají zájem jiných
subjektů o verbální interakci, rovněž může souviset s rychlostí, explicitností a expresivností.
Psaná elektronická forma umožňuje přesně pozorovat pro tuto práci stěžejní rys, kterým je
rozsah komunikátů (viz hypotézu 2; 4.2). Ten je vyčíslitelný pomocí počtu větných celků,
počtu slov nebo počtu znaků. Jelikož jsou komentáře v postojových diskusích na Facebooku
stručným typem komunikátů a jelikož syntaktická, lexikální a jiná specifika stylových tendencí
jednotlivých subjektů budou pozorována individuálně, bude rozsah každého z 1 057 komentářů
vyčíslen ve znacích (včetně mezer). U jednotlivých subjektů budou sledovány tyto hodnoty:
» rozsah ve znacích (včetně mezer) – u každého komentáře a průměrně;
» průměrná odchylka rozsahu ve znacích (včetně mezer) – je jednou z možností identifikace
(indikátorem) individuální stylové tendence subjektu v podobě ustálenosti rozsahu;
» průměrná odchylka rozsahu v procentech – nižší hodnota v % » vyšší míra ustálenosti.
Připomínám: Způsob zpracování komentářů všech 20 vybraných subjektů (DVD-A-S01, ...,
DVD-A-S33 atd.) v datovém souboru Analýza (DVD-A) na přiloženém DVD je přesně popsán
v příloze 1; pro ráz popisu není vhodné vkládat jej do hlavního textu práce. Tato podkapitola
zdůvodňuje zejména samotné sledování vybraných hodnot.
- 77 Primárními
indikátory stylových tendencí však samozřejmě nejsou čas publikování nebo
počet lajků, a je tak nutné hledat je v textech komentářů. Vyjadřování každého subjektu ale
může být specifické z odlišného aspektu. Jakákoli, ne nutně individuální stylová tendence či
dominanta se může projevovat v rovině morfologické, lexikální, syntaktické, ale stejně tak
v rovině výstavby textu a na Facebooku pak rovněž využitím neverbálního kódu, jež může
ovlivňovat způsob využití kódu verbálního; unikátnost tendencí je způsobena určitou konstelací
stylotvorného procesu a výrazným působením určitého stylotvorného faktoru či faktorů.
Hypotéza 1 (1.4.1) předpokládá originální stylové tendence a dominanty v množinách
komentářů vybraných subjektů, jež – na rozdíl od hodnot prezentovaných výše – nemohou být
vyčísleny kvantitativně stejným způsobem u všech subjektů, ale musejí být identifikovány
pozorováním množin textů jednotlivých subjektů, v jejichž rámci se mohou projevovat zcela
odlišným způsobem (jinými výrazovými prostředky) a z odlišných příčin (pod vlivem působení
jiných stylotvorných faktorů). V rámci dané množiny však kvantitativně vyjádřeny být mohou:
individuální stylovou tendencí a zároveň dominantou komentářů konkrétního subjektu může
být například užití vulgarismů v 70 % komentářů apod. (viz 2.2).
Zachytit a interpretovat originální stylové tendence v množinách komunikátů zvolených
subjektů se budu snažit v souvislosti s hodnotami prezentovanými výše (rychlost publikování,
rozsah textu atd.); kromě samotných textů tak budou využita veškerá data, která jsou analýze
k dispozici přímo ze struktury postojové diskuse na Facebooku (viz ukázku 10, s. 47).
Na osobní informace o subjektech dostupné z jejich profilů bude při analýze poukazováno
zcela výjimečně; jednak proto, že chce analýza vycházet pouze z komentářů, respektive z toho,
jak se subjekty prezentují pomocí svých veřejných verbálních projevů, jednak proto, že tyto
osobní informace mohou být fiktivní (viz 1.2.1 a 1.3.2).
Typ komentáře dle postoje vyjádřeného komentářem verbálně a nezávisle na pretextu
je poté kombinací interpretačního a kvantitativního přístupu analýzy a jevem pozorovaným opět
u každého z 1 057 komentářů. Díky typologii sestávající ze 7 typů komentářů (viz tabulku 6)
Tabulka 6 – Typologie komentářů podle postoje vyjádřeného nezávisle na pretextu.
- 78 a
díky přiřazení všech 1 057 komentářů k jednomu z typů budou ověřovány jak obě hypotézy,
tak také míra negativního charakteru postojových diskusí (naznačeno v závěru 2.1.1).
Typy komentářů se liší mírou explicitnosti vyjádření, tj. mírou explicitnosti postoje (k tomu
podrobněji níže). Srovnání hodnot rozsahu a explicitnosti je pak jednou z možností, jak může
analýza potvrdit hypotézu 2 (mimo srovnání individuálních stylových tendencí jednotlivých
subjektů); naopak hypotézu 1 může podpořit zjištění, že velké procento komentářů jednotlivých
subjektů je tvořeno jedním typem komentáře (nebo dvěma), a to jako indikátor ustálenosti (viz
1.4). Sedm typů komentářů se liší zvláště z hlediska pozitivnosti, nebo naopak negativnosti.
Negativní charakter postojových diskusí (viz s. 73) lze potvrdit zjištěním výrazného podílu
negativních postojů v rámci celkové množiny 1 057 analyzovaných komentářů.
Přiřadit jakýkoli komentář jednoznačně k jednomu ze 7 uvedených typů nemusí být snadné,
přiznávám proto, že občas, avšak v minimálním počtu případů, bylo mé rozhodnutí jakožto
rozhodnutí analytika subjektivní. Každé přiřazení však vychází pouze z textu komentáře,
respektive výrazových prostředků v něm, bez ohledu na kontext (pretext k politickému tématu
a jiné komentáře). Co se týče posuzování pozitivnosti/negativnosti jednotlivých postojů, vždy
byly brány v potaz lexémy, z jejichž užití plynul pozitivní/negativní vztah autora komentáře
k někomu/něčemu, zejména pokud byl podpořen dohledanými stylovými charakteristikami.
Pro představu nyní uvedu ke každému typu několik komentářů vybraných analyzovaných
subjektů (ze souboru Data; DVD-D) včetně zdůvodnění. Indikátory daného typu komentáře
jsou podtrženy (indikátor subjektu/objektu čarou, postoj tečkovaně) a v práci budu u stylových
charakteristik a významů v hranatých závorkách uvádět zkratky zdrojů (viz s. 151–152).
Nv » negativní postoj vůči vyjádřenému subjektu/objektu:
lidovci podrazáci! (vyjádřený subjekt: lidovec » ‘člen KDU-ČSL’ [SSČ]; negativní postoj:
podrazák » ‘podvodník’ [SNČ]); Nastal ten správný čas hodit Ukrajinu přes palubu. (nastal
čas » ‘je třeba’; vyj. subjekt: Ukrajina; negativní postoj: hodit přes palubu » ‘opustit, zradit’
[SČFI3]); Nechápu že si někteří lidi myslí že je Kalousek lepší ,ale takový názor je placený
neziskovkami. (vyj. subjekt: neziskovky » ‘nezisková organizace’ [NSČ]; neg. postoj zde nutně
interpretován: názor je placený » ‘(neziskové organizace) platí lidem za vyjadřování názorů,
které jim vyhovují’; viz pojem astroturfing, s. 53; další neg. postoj pak vůči subjektu Kalousek);
Nn » negativní postoj vůči nevyjádřenému subjektu/objektu:
fuj narod násilníků (nevyj. subjekt: národ » apelativum » nekonkrétní; neg. postoj: fuj » citosl.
vyjadřující odpor [SSČ]); co lezeš nekam kam tě nevolají, vtěrko ))))) (nevyj. subjekt: pouze
naznačen adresát 2. os. sg. lezeš a akuz. tě; neg. postoj: vtěrka » slang. ‘vlezlý člověk’ [SNČ]);
- 79 Ap
» absence přímo vyjádřeného negativního či pozitivního postoje:
To není vtip, to je realita (absence postoje: není vtip, je realita » ani pozitivní ani negativní
vztah; nevyj. subjekt: demonstrativum to má neznámý denotát); obviní se z toho rusové za
3....2....1...... (narážka na častou kritiku ruské politiky v médiích; vyj. subjekt: rusové; absence
postoje: ani pozitivní ani negativní vztah, pouze konstatování, reflexivní verbální forma obviní
se má všeobecný, neznámý agens);
Vp » více postojů = pozitivní i negativní, alespoň 1 vůči vyjádřenému subjektu/objektu:
S kolaboranty a vlastizradci si Trump umi pradit. (vyj. subjekt: (Donald) Trump; pozitivní
postoj: umí si poradit » ‘ví si rady’ [SSČ]; nevyj. subjekt a zároveň negativní postoj v kontextu
prvního uvedeného subjektu a postoje: kolaborant » hanl. ‘zrádce’ [SSČ], neznámý denotát);
No, co k tomu rict... ma pravdu. Mexikani jsou jedna velka mafie. (vyj. subjekt: Mexikáni »
expr. ‘Mexičani’ [SSJČ]); neg. postoj: mafie » hanl. ‘protispolečenské společenství’ [SSČ];
poz. postoj a zároveň nevyj. subjekt: má pravdu » ‘má správný názor’ [SSČ]; agens neznámý;
Pn » pozitivní postoj vůči nevyjádřenému subjektu/objektu:
kéž by vyhrála a udělala tam pořádek!! (nevyj. subjekt a zároveň pozitivní postoj: optativní
partikule kéž vyjadřuje pozitivní vztah k eventualitě by vyhrála, avšak fem. agens je neznámý);
opět skvělé napsané holt profik (nevyj. subjekt: profík má neznámý denotát; pozitivní postoj:
profík » ‘profesionál’ [SSČ], skvělé » pochvala);
Pv » pozitivní postoj vůči vyjádřenému subjektu/objektu:
Zemanovi nikdo nesaha ani po kotniky. (vyj. subjekt: (Miloš) Zeman; pozitivní postoj: nesahat
někomu ani po kotníky » ‘být (v něčem) horší než někdo’ [SČFI3] » Zemanovi nikdo nesaha
ani po kotniky (neg. nikdo nepovažováno za nevyj. subjekt » Pv, nikoli Vp) » ‘všichni jsou horší
než Zeman’ » ‘Zeman je nejlepší’); NATO v Pobaltí je v pořádku. (vyj. subjekt/objekt: výskyt
NATO v Pobaltí; poz. postoj: je v pořádku » je ‘dobrý a uspokojivý’ [SČFI3]);
N » neverbální komentář (absence textu):
komentáře tvořené pouze samolepkou, emoji, či grafikou neobsahující text; viz 1.2.2.1 a 1.3.4.
Komentáře nebo části komentářů vybraných subjektů jsou v textu práce, tak jako výše, vždy citovány
s využitím kurzivy; více společně citovaných příkladů vždy odděluje středník (bez kurzivy); způsob
odkazování na citované komentáře nebo diskuse je popsán v příloze 1, jak již bylo řečeno.
V některých případech (mimo uvedené) je přiřazení nutně poměrně subjektivní. Otázkou je,
zda vůbec lze přesně stanovit podmínky přiřazení k jednomu ze sedmi daných typů pro jakýkoli
komentář. Vzhledem k nevelkému počtu komentářů s rozporuplným obsahem a k logickému
- 80 důsledku,
že především u rozsáhlejších komentářů (zde necitovaných) je stanovení typu snazší,
jelikož negativní, či naopak pozitivní postoj, pakliže je v komentáři obsažen, vyplývá z celého
textu (i vícekrát), však prezentovanou typologii považuji za přínosnou pro mou práci (viz dále).
Druhým výše uvedeným kritériem projevujícím se v dané typologii je míra explicitnosti
vyjádřeného postoje. Zde lze brát v potaz pouze 6 typů komentářů mimo neverbální typ N.
3 typy s větší mírou explicitnosti » Vp, Nv, Pv, vyjadřují postoj jednoznačně a nezávisle na
pretextu; 3 typy s menší mírou explicitnosti » Nn, Pn, Ap, vyjadřují postoj nejednoznačně
nebo v závislosti na pretextu – subjekt/objekt, vůči němuž je postoj vyjádřen, není v komentáři
obsažen, nebo obsažen je, ale není k němu zřetelně vyjadřován pozitivní ani negativní postoj.
Rozdělení typů komentářů podle míry explicitnosti poslouží společně s rozsahem komentářů
při ověřování hypotézy 2 v podkapitole 2.3 – kde bude mimo jiné kolektivně pozorován vztah
explicitnosti a rozsahu; nejprve ale pomůže ověřit hypotézu 1 v následující podkapitole 2.2 –
kdy identifikace výrazného procenta jednoho typu komentáře může být považována za jednu
ze stylových tendencí konkrétního subjektu, nebo s jednou z nich souviset (např. negativnost
a vulgárnost).
Při deskripci komunikátů (lexémů, větných struktur, pravopisných zvyklostí, prvků výstavby
textu i neverbálních prostředků, které se v nich opakovaně vyskytují) vybraných subjektů budu
za účelem odhalení originálních individuálních stylových tendencí a dominant vycházet ze
samotných komunikátů, nápomocny mi však budou všechny výše uvedené kvantifikovatelné
hodnoty. Všechna pozorování se zároveň pokusím interpretovat společně se zvážením reálného
(očividného) i potenciálního působení specifických stylotvorných faktorů (viz 1.3).
Opakuji, že technický popis zpracování dat na přiloženém DVD je obsažen v příloze 1 (označení
užívaná v elektronických datových souborech, význam číselných hodnot, možná práce s nimi pomocí
PC nebo způsob odkazování na data a dílčí části souborů uplatňovaný již v této podkapitole), jelikož se
kvůli jeho charakteru nehodí vkládat jej do hlavního textu práce.
- 81 -
2.2 Individuální analýza množin komentářů vybraných subjektů
Analýza komentářů každého z 20 subjektů bude zahájena údaji o počtu komentářů a počtu
stránek, na kterých byly publikovány, následně přehledem průměrů kvantitativně sledovaných
hodnot (uváděných dle příslušného sešitu v souboru Analýza; DVD-A) a grafem zachycujícím
rozsah komentářů ve znacích v chronologickém pořadí dle data publikování. Graf má na ose
rozsahu (svislé ose y) vždy rozpětí vyhovující zobrazení rozsahu všech komentářů množiny.
Poté již bude věnována pozornost především textům komentářů; individuálním stylovým
tendencím a zejména stylovým dominantám – nejvýraznějším z těchto tendencí (viz poznámky
k teorii a terminologii v 0.2) – výrazovým prostředkům, prvkům výstavby textu či strategiím
komunikace (viz např. 1.3.2.1), jež se v množinách komentářů publikovaných konkrétními
subjekty opakovaně vyskytují. Vše přitom budu komentovat v souvislosti s potenciálním nebo
očividným působením stylotvorných faktorů a v souvislosti se statistickými hodnotami.
Primární snahou je identifikace originálních stylových tendencí, jimiž se komentáře daného
subjektu odlišují od komentářů subjektů ostatních. Chci připomenout (opět viz 0.2), že se jedná
o dílčí individuální stylové tendence, vymezené na základě analýzy pouze jedné podmnožiny
komunikátů vytvořených individuem v konkrétní sféře komunikace ve vybraném období, ne
nutně o obecné tendence jeho individuálního stylu. Je třeba mít neustále na paměti rovněž fakt,
že jakkoli se hovoří o 20 subjektech, identity jedinců skrývajících se za 20 profily, z nichž byly
komentáře publikovány, nebyly ověřovány; analýza vychází pouze z komentářů samotných.
S01 – analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S01):
komentářů: 113 « 2 stránky Ø odstup: 107 min.
Ø rozsah: 82 znaků Ø lajků: 0,2
Ø odchylka: 26 znaků – 32 % Ø odpovědí: 0,1
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nv 43 %, Ap 30 %
0
100
200
300
400
1 6 11 16 21 26 31 36 41 46 51 56 61 66 71 76 81 86 91 96 101 106 111
S01 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 82 Specifickým
konstantním záměrem S01 je vyjádření postoje nikoli k obsahu pretextu, ale
ke komentářům jiných autorů a k jejich obsahu. Rozsah komentářů S01 zpravidla není delší
než několik nerozvitých větných celků (Ø 82 znaků; Ø odch. 32 %) a jejich autor jim očividně
nepřikládá větší důležitost a nepovažuje diskusi na Facebooku za seriózní komunikaci, čemuž
odpovídá nízká míra připravenosti (viz dále), využití lexémů inherentně, ale také kontextově
expresivních (Křístek 2016a) nebo užití variety obecné češtiny. V souladu se záměrem S01 je
zvláště častá kontaktovost ve formě 2. os. sg. i pl. a 1. os. pl.
Na první pohled je stylovou tendencí komentářů S01 porušování zásad pravopisu v podobě
naprosté absence diakritiky a částečné absence interpunkčních znamének a mezer za nimi
(viz např. A ja ty cz lidicky mam stejne rad i kdyz jsme fobici,nacionalisti,rasisti,omezenci(ne
vsichni)maly jak blechy a chytry jak opice). Jde o aspekty společné textům mnoha účastníků
veřejné psané komunikace na internetu, zejména těm, kteří nepřikládají svým textům větší
důležitost, nebo ji nepřikládají formě svých komunikátů. V případě S01 může jít o důsledek
krátkého času na přípravu, jelikož např. ve dvou paralelních diskusích na ČT24 (DVD-D-305)
a iDnes (DVD-D-1413) o střelbě v québecké mešitě publikoval během 30. ledna 2017 extrémní
počet 52 komentářů (celkem zasáhlo 113 komentáři S01 do 12 diskusí). Nízká míra oficiálnosti,
s níž S01 do komunikace vstupuje, je signalizována také častým výskytem hláskových rysů
obecné češtiny (Krčmová 2016c, s. 1213): -ej- na místě spis. -ý- (ve flektivních zakončeních
i ve slovních základech) v substantivních (tejden), adjektivních (samotnejch), pronominálních
(svejm) i verbálních (utocej, bejt) tvarech; -ý na místě spis -é (je to stejny; na druhy strane);
protetické v- (vopice). Tyto stylové tendence však nelze hodnotit jako originální projev subjektu
v rámci postojových diskusí; jsou přirozeným projevem idiolektu, důsledkem neoficiálnosti
a nenormovanosti komunikační sféry. Má však smysl je pozorovat ve vztahu k hypotéze 2.
Individuální stylovou tendencí komentářů S01 plynoucí z konstantního záměru vyjadřovat
postoj k jiným komentářům a jejich autorům je zejména kontakt s explicitně vyjádřeným
adresátem. Přestože Facebook nabízí odpověď (1.2.2.2) jako prostředek určený právě k reakci
na konkrétní komentáře, S01 využívá jako jediný pro reagování na jiné komentáře samotný
komentář, což může konat neintencionálně, pakliže není s možností využít odpověď seznámen,
nicméně samotné vyjádření postoje k jinému postoji před větším počtem recipientů je jistě
intencionální (rozdílná míra veřejnosti komentáře oproti odpovědi objasněna v 1.3.1).
Kontaktovost je individuální stylovou dominantou zřetelně krystalizující ze 113 komentářů
S01. V 61 komentářích (54 %) explicitně oslovuje subjekt, na nějž reaguje, s využitím příjmení,
téměř výhradně ve tvaru nominativu: Pane Svec, Pane Hrdlicka, Pirkl, Volavka, ale rovněž
vokativu: Pane Opate; nebo křestního jména v neutrální i domácké podobě: Jirko, Lucko,
- 83 Lucie,
Jarmilo. Za oslovením, které S01 téměř vždy vkládá na začátek (jen výjimečně na konec)
komentáře, následuje stručné vyjádření postoje vůči postoji osloveného nebo mnohem častěji
přímo stručné negativní hodnocení osloveného subjektu. K hodnocení S01 využívá lexémů
expresivních (Křístek 2016a) inherentně: Lucko zaslepene (expr. ‘zbavený soudnosti’ [SSJČ])
a destruktivni jsou pouze vase prispevky.; jste stejnej idiot (zhrub. ‘pitomec, blbec’ [SSČ]) jako
jsou ti fanatici.; adherentně: Pirkl jedinej vymytej (podobné vypatlaný, vymetený » ‘úplně
hloupý’ [SNČ]) ses tady ty.; ale rovněž kontextově: Problem pane Hucko neni v tom co kdo
studuje,ale ve vasi hlave.; S01 se však vyhýbá vulgarismům, které jsou na ČT24 a iDnes, kde
publikuje, zakázány (viz 1.3.6). V dalších komentářích je sice kontaktovost oslabena absencí
oslovení, ale je stále patrná: Profil prazdnej hlava taky; Rika holka ktere je 20 mozna; druhý
komentář ukazuje, že uživatelé Facebooku kontrolují profily uživatelů jiných a v postojových
diskusích jejich obsah používají k argumentu ad hominem, oba texty pak (na rozdíl od oslovení)
naznačují, že si S01 není vědom toho, že pokud text není explicitní, adresát je nejasný.
Vůči účastníkům diskusí se S01 nevymezuje pouze přímo, ale dále je také kategorizuje, a to
zejména jako trpící fobiemi a jako komunisty; příčinou je jistě skutečnost, že kromě uvedených
diskusí ke střelbě v québecké mešitě byl S01 nejaktivnější v diskusi o velké nezaměstnanosti
u Čechů nad 50 let (DVD-D-1434), v níž publikoval 24 komentářů. Výrazy fobik/fobicek (od
fobie ‘chorobný strach’ [NASCS]) a komous (komouš » hanl. ‘komunista’ [SNČ]) použil S01
17×; např.: Kralova a ty budes takovej ten zapadlej vlastenec (aluze) se 100letym zpozdenim
takze klasika cz fobicek.; Pan Skrna jste komous ci co?; To je komousu tady.; Tak kdepak jste
fobici vylezte z der. Nejasné je, jaký subjekt S01 označil komentářem v podobě: Diogenes
(aluze) fobickovy; přesto jde o další ukázku adresovaného komentáře.
Spojení cz fobicek (‘český xenofob’) je použito také ve dvou komentářích S01 kritizujících
xenofobní názory v diskusích a v české společnosti obecně, které byly u S01 komunikačně
nejúspěšnější (275 a 25 lajků). Oba komentáře (viz níže) formulují jasně určitý obecný postoj
a byly publikovány rychle s časovým odstupem 71 minut ve dvou diskusích navazujících na
články o québecké střelbě; při jejich paralelním zhlédnutí je jasně patrný jev, který se objevuje
také u dalších analyzovaných subjektů – tímto jevem je opakování (viz podtržené a zvýrazněné
části textů; v závorkách uveden čas publikování komentářů a odkaz na diskuse):
1.: Je neuveritelny jak na jedny strane chytraci teror neschvalujou,ale na druhy strane tomu
tleskaj.Tim padem jsou uplne stejni jako ti fanatici.Jak rikam cz fobici a islamsti fanatici jsou
v podstate stejni co se tyka mysleni. (30. 1. 2017 v 6.35; DVD-D-306)
2.: Je neuveritelny jak chytraci na jedny strane teror neschvalujou a na druhe strane tomu
tleskaji tim padem se cz fobici dostavaj na stejnou uroven jako islamsti fanatici alspon co se
mysleni tyka. (30. 1. 2017 v 7.46; DVD-D-1414)
- 84 Podobné
opakování nejen týchž slov, ale stejných nebo téměř totožných konstrukcí a frází
a celého určitého narativu se objevuje také u dalších subjektů (viz dále, zejména S07). Pokud
je delší komentář opakován v téměř totožné podobě, je problematické určit, zda byl autorem
1) zkopírován a následně záměrně editován, 2) pouze znovu zhlédnut a formulován podruhé,
nebo 3) díky opakování téměř totožného stylotvorného procesu (stejný subjekt, téma, postoj,
komunikační sféra) a díky krátkodobé paměti víceméně přirozeně skutečně vznikly dva téměř
identické komunikáty. V případě ukázky výše jsou signalizovány spíše poslední dvě možnosti
odstraněním adekvátní interpunkce ve druhém komentáři.
Důležité je, že se jedná o určitý projev intertextové vazby, ať už vnímané jako z pohledu
autora intencionální, či neintencionální (Trpka 2016), a že v důsledku podobných vazeb a pod
vlivem opakujícího se stylotvorného procesu tvoří množiny komentářů jednotlivých aktivních
subjektů tzv. komplexy komunikátů; nastává proces, kdy „komunikát jednoho autora navazuje
na jeho předcházející projevy“ (Krčmová 2008b, s. 122) a zároveň na projevy jiných autorů
vznikající v konkrétní komunikační sféře a vyjadřující stejný postoj, což se může projevovat
opakovaným využitím výrazových prostředků a ustálením stylových tendencí. Intertextovost
projevující se napříč texty jednoho autora je prvkem, který budu pozorovat také u dalších
subjektů, jelikož je jevem podstatným pro proces formování individuálních stylových tendencí.
Vrátím-li se nyní k hypotéze 2 a pojetí postojové diskuse na Facebooku jako průniku chatu,
internetové diskuse a blogu (viz tabulku 2, graf 2 a 1.4), mohu prohlásit, že texty S01 takové
chápání dané sféry potvrzují. Veřejné vyjádření postojů sice připomíná blog, avšak nízká míra
připravenosti, absence diakritiky a interpunkce, stručnější rozsah, nerozvitost vět a především
výrazná kontaktovost korespondují spíše s charakteristickými projevy komunikace na chatu.
Podstatným zjištěním je, že konstantní u S01 není pouze (z komunikátů patrný) záměr tvorby
komentářů, ale rovněž výše uvedené stylové tendence (kontaktovost, intertextovost).
Komentáře S01 tvoří ze 43 % typ Nv, na čemž má podíl explicitnost a expresivita reakcí na
komentáře jiných autorů, druhým nejzastoupenějším je typ Ap s 30 %, a to vlivem komentářů
s nezřetelným významem kvůli závislosti na pretextu, a tím pádem také nezřetelným postojem
(Pane safr nemam; Treba ty Kuzel?; Pane zakladi fakt je teorie praxe je jina; Rekl mesicek).
59 % (součet Nv, Pv a Vp) komentářů S01 však vyjadřuje postoj explicitně.
Individuální a originální stylovou dominantou komentářů S01, při srovnání s ostatními
analyzovanými subjekty, je zřetelně explicitní kontaktovost. Tato nejvýraznější tendence je
nicméně způsobena využitím komentáře k reakcím na jiné komentáře, k čemuž je na Facebooku
primárně určena odpověď (viz 1.2.2.2). Stylové dominanty všech vybraných subjektů budou
srovnávány jak v dalším průběhu analýzy, tak souhrnně v podkapitole 2.2.1.
- 85 S02
– analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S02):
komentářů: 101 « 1 stránka Ø odstup: 28 min.
Ø rozsah: 25 znaků Ø lajků: 3,3
Ø odchylka: 8 znaků – 32 % Ø odpovědí: 0,1
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nn 41 %, Nv 23 %
Komentáře S02 mají oproti S01 výrazně menší rozsah Ø 25 znaků (2. nejmenší; Ø odchylka
32 %) a jako texty všech dalších vybraných subjektů reagují na příspěvky (články/pretexty)
a jimi nastolená témata, což je nepříznaková funkce komentáře (viz 1.3.1; v tomto ohledu byl
výjimečný skutečně pouze S01). S02 vyjadřuje postoje k určitým subjektům, jimiž ale oproti
S01 nejsou autoři komentářů, nýbrž (opět zcela nepříznakově) subjekty obsažené v pretextech;
nejčastěji politici a osobnosti prezentující své názory na informačním serveru Parlamentní listy
(©2009–2017), případně politici, osobnosti a jiní lidé (např. váleční uprchlíci), kterých se tyto
názory dotýkají (S02 publikoval své komentáře pouze na facebookové stránce daného serveru).
Oproti S01 nechybí v textech S02 diakritika, vyznačují se naopak absencí majuskulí. Pouze
otazníky a zejména vykřičníky (42× v 27 kom.) zdůrazňujícími emotivnost projevu je v nich
zastoupena interpunkce; emotivnost projevu je nicméně na stránce Parlamentních listů tvořena
zejména vulgarismy, jejichž užití je administrátory diskusí tolerováno a ignorováno (viz 1.3.6);
rovněž pro převážně negativní postoje S02 je typické využití vulgarismů: ať jdou všichni do
prdele; hovno; jsou to zmrdi [vše SNČ]; a výrazů hanlivých či zhrubělých: mrcha (hanl. [SSČ]),
kráva (hanl. [SNČ]), špiny (špína » expr. hanl. ‘nečistý, mravně nízký’ [SSČ]).
Navzdory jednomu z nejmenších Ø rozsahů (45 ze 101 komunikátů S02 nepřesahuje délku
3 slov, a to jsou-li brána v potaz i synsémantika) je v 78 % komentářů S02 vyjádřen negativní
či pozitivní postoj a u zbylých je zřejmý ze znalosti kontextu nebo díky pretextu.
Stručnost komentářů S02 vyplývá z více příčin: 1) postoje nejsou podporovány argumenty
ani vyjadřovány v souvislostech, ale pouze stroze konstatovány; 2) je jimi vyjadřován pouze
postoj samotný – réma, avšak nevyjadřují už, ke komu/čemu je postoj zaujímán – téma (viz
0
30
60
90
120
1 5 9 13 17 21 25 29 33 37 41 45 49 53 57 61 65 69 73 77 81 85 89 93 97 101
S02 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 86 např.
Hajičová 2016, dříve k aktuálnímu členění větnému zvláště Mathesius 1947). S02 využívá
absence nutnosti vyjádřit téma a jeho postoje, přestože zřetelné, jsou závislé na pretextu. Ve
velkém počtu dalších komentářů S02 (30 %) je k tématu odkazováno deiktickými výrazy, tj.
výrazy, jejichž význam je dán v souvislosti k pretextu v dané komunikační situaci (diskusi), ale
„nemají svou vlastní referenci“ (Hirschová 2016, s. 299): dal bych ji ovar; to je kultura fuj; jsou
to zmrdi; to je pracovní nadšení za ty platy; kdo tu mrchu pozval hovada apod.
Třetí příčinou stručnosti komentářů S02 leží v rovině syntaktické; ve větné struktuře je mimo
subjekt či objekt (zde označení pro větné členy) vyjadřující téma komentáře často elidován, či
infinitivem nahrazen finitní verbální element, obzvláště spona verbo-nominálního predikátu.
S02 tak tvoří stručné eliptické nevětné výpovědi (viz elidované prvky v závorkách): pane
prezidente (musíte) vydržať; (Novotný je) debil svého otce!; (uprchlíci jsou) banda (a) verbež;
sorosov (je třeba) kopnout do zadku i makrele (‘G. Sorose a A. Merkelovou’); (to je) jejich
problém; němcová (je) zkrachovalá existence; kráva (je) bára; (jsou to) hovada zcia (‘z CIA’);
(to je) strašné škoda života; že by (šel) sudeťák z kola ven?; (Merkelová je) bestie jak adolf;
šílenec (je) bursík (jeho) bydliště (jsou) bohnice! atp. Počet komentářů S02 s absencí verba
finita je 42 (42 %), tedy počet výrazný vzhledem k tomu, že v 78 % komentářů zřetelně
vyjadřuje negativní či pozitivní (součet typů Nv, Nn, Vp, Pn a Pv) postoj vůči někomu/něčemu.
Přes mnohem výraznější stručnost komentářů S02 oproti S01 je v 78 % komentářů S02
zřetelně vyjádřen postoj vůči někomu/něčemu (typ Ap 21 %, N 1 %); navíc i u komentářů typu
Ap je patrné, že postoj je vyjádřen, avšak v závislosti na pretextu, tak např. negativní postoj
komentáře dal bych ji ovar (‘vařené vepřové’ [SSČ]; DVD-D-2561) je identifikovatelný až
v kontextu článku o muslimské studentce. Pouze u 28 % (součet na pretextu nezávislých typů
Nv, Vp a Pv) komentářů S02 je však i bez kontextu zřetelné, ke komu/čemu je postoj zaujímán.
Nejzastoupenějším typem komentáře je Nn (42 %).
Originální individuální stylovou dominantou komentářů S02 je kontextová závislost
stručně formulovaného postoje, posílená deixí. Stručností, kontextovou závislostí, ale rovněž
absencí interpunkce se komunikáty tvořené S02 blíží chatu, jsou však spjaty s danými tématy.
Z výrazné úspornosti sdělení oslabující i větnou platnost struktur či z ignorování pravopisných
zásad, nízké míry explicitnosti, kontextové závislosti a hojného výskytu lexémů s negativním
významem (vč. vulgarismů) vyplývá, že S02 sice emotivně sděluje své postoje k nejrůznějším,
díky kontextu známým subjektům a množinám subjektů, ale konstantním záměrem je pouhé
ventilování postojů, nikoli vytváření komunikátů plnících persvazivní funkci a formujících
postoje recipientů. Nízké počty lajků (Ø 3,3) a odpovědí (Ø 0,1) navzdory vysoké rychlosti
publikování (Ø odstup 28 minut) jen potvrzují, že komentáře S02 recipienty nezaujaly.
- 87 S03
– analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S03):
komentářů: 93 « 1 stránka Ø odstup: 203 min.
Ø rozsah: 53 znaků Ø lajků: 0,4
Ø odchylka: 18 znaků – 34 % Ø odpovědí: 0,3
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Ap 87 %, Nv 8 %
S03 je prvním z analyzovaných subjektů, jehož komunikační aktivita je objektivně spojitelná
s trollingem – způsobem komunikace určovaným komunikačním záměrem, který není v dané
komunikační sféře považován za nepříznakový či očekávaný (viz 1.3.2.1), a zároveň prvním
subjektem využívajícím v komentářích, a to konstantně, kombinaci verbálního kódu (textu)
a kódu neverbálního, což mu Facebook v diskusích umožňuje ve značné míře (1.2.2.2).
Komentáře S03 jsou realizovány formou meme (viz 1.3.4) v podobě grafiky (fotografie), do
níž je vložen text, a šířeny způsobem označovaným spamming (viz 1.3.2.1) – v excerpovaných
diskusích opakovaným publikováním téhož meme, často irelevantně k tématu/pretextu.
Téměř všechny meme S03 sám vytvářel, což bylo ověřeno (výjimečně) jeho kontaktováním
přes facebookovou zprávu (soukromý chat; viz 1.2.2.1), ale rovněž zjištěním, že tytéž meme
neidentifikoval vyhledávač Google (umí vyhledat totožnou či podobnou grafiku vyskytující se
na internetu). Meme publikované S03 lze považovat za jeho vlastní komplexní komunikáty
(viz s. 38), tvořené kombinací více komunikačních kódů (Reifová 2004), především proto, že
vyjadřují postoj k serveru Parlamentní listy (©2009–2017), jeho majitelům, autorům, ale také
publikovanému obsahu, a jejich výskyt je tak logický právě v diskusích na facebookové stránce
tohoto serveru, kde je viditelná jak pro její sledující (viz s. 25), tak pro její administrátory.
S03 použil 27 různých meme obsahujících text v 82 z 93 komentářů; většinu svých meme
publikoval vícekrát, 2 dokonce více než 10× (» spamming). Extrémním příkladem spammingu
bylo publikování 16 komentářů s meme ve 2 diskusích (DVD-D-2684 až DVD-D-2693) během
5 minut v čase kolem 2. hodiny ranní. Pouze 3 komentáře S03 naopak měly podobu textu bez
grafiky, tj. podobu běžnou pro naprostou většinu komentářů jiných subjektů.
0
75
150
225
300
1 5 9 13 17 21 25 29 33 37 41 45 49 53 57 61 65 69 73 77 81 85 89 93
S03 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 88 Z
obsahu meme S03 (všechna jsou dohledatelná v DVD-D zadáním jména S03 do nástroje
Hledat) je zřetelný konstantní záměr kritizovat a ironizovat Parlamentní lisy (obsah článků),
jejich vlastníky – podnikatele I. Valentu a M. Voráčka, či osobnosti vnímané čtenáři P. listů
převážně pozitivně (to prohlašuji pouze na základě vlastních bohatých zkušeností s diskusemi),
např. prezidenta ČR M. Zemana, politika T. Okamuru aj., a to jejich výroky a chování.
Přestože z diskusí administrátoři stránky P. listů neodstraňují vulgarismy (stejně tak redakce
P. listů nijak neodmítá vulgarismy v publikovaných článcích), S03 je pro svůj kritický postoj
vůči uvedeným subjektům nevyužívá. Meme S03 neobsahují téměř žádné expresivní výrazy;
a pokud ano, vkládá je S03 do stylizovaných promluv kritizovaných subjektů. Činí tak formou
podobnou komiksu; viz např. výše výrok MAM USTAVNI PRAVO DELAT Z LIDI DEBILY na
fotografii prezidenta ČR M. Zemana, kterým S03 s využitím parodie přisuzuje zobrazenému
subjektu vlastnost povýšenosti, nebo výrok BUDETE PLATIT NEBO VAS PAR. LISTY ZNICI
na fotografii majitele P. listů I. Valenty, plnící podobnou funkci. Vyobrazení P. Žantovského,
pravidelně pro P. listy nevybíravě kritizujícího zpravodajství České televize, doplněné textem
PL NEJSOU SERIOZNI..JSOU BULVAR! je rovněž zřetelnou parodií s využitím ironie.
Ironický význam mají i další meme vytvořené a opakovaně publikované S03; společné mají
rovněž užití výhradně majuskulí, dále umístění textu do horní a dolní části fotografie, častou
absenci diakritiky a stručný rozsah vynucený omezeným prostorem upravené grafiky.
Přestože stručný rozsah, v případě S03 Ø 53 znaků, neomezuje samotné vyjádření postoje,
o čemž přesvědčila mj. analýza ještě stručnějších textů S02 (Ø 25 znaků), komentáře S03 přímo
verbálně nevyjadřují postoj jejich autora. 87 % z nich neobsahuje text, jehož doslovný význam
- 89 by
v kombinaci s druhým užitým, vizuálním kódem vyjadřoval postoj S03 (» typ Ap); postoje
obsažené v meme S03 jsou prezentovány jako výroky jiných subjektů, případně je k identifikaci
postoje, vyjádřeného bez ohledu na pretext, nutná znalost širšího kontextu. V ukázce výše je
např. grafika kombinující vlajky ČR a EU doplněna textem ČESKO ZÍSKALO Z EU 410 MLD
KČ a KOLIK NÁM POSLALO RUSKO?; z textu meme je při znalosti kontextu (faktu, že ruská
vláda jistě rozvoj Česka miliardovými obnosy nepodporuje) patrná postojová argumentace ve
prospěch Evropské unie, a naopak v neprospěch Ruska, avšak postoj není vyjádřen explicitně.
Konstantním záměrem S03 je vyjadřování negativního postoje ke konkrétnímu médiu
nezávisle na obsahu pretextu, avšak u 87 % (Ap) komentářů je tento postoj závislý na kontextu,
a tudíž identifikovatelný pouze nepřímo.
Originální individuální stylovou dominantou komentářů S03 je spamming realizovaný
formou meme – komplexních komunikátů, v nichž jsou kombinovány kód verbální (text)
a vizuální (fotografie a jiná grafika). Výraznými stylovými tendencemi komentářů S03 jsou
rovněž absence diakritiky, stručný rozsah vynucený formou komunikátu a využití ironie.
S03 je prvním subjektem naplno využívajícím možnosti kombinace kódů, jež mu Facebook
nabízí (viz 1.3.4), a prvním subjektem praktikujícím jednu ze specifických komunikačních
strategií prezentovaných v 1.3.2.1.
Profil S03 byl během vzniku této práce na stránce P. listů zablokován a jeho komentáře smazány;
v souborech DVD-D a DVD-A jsou však dostupné.
S04 – analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S04):
komentářů: 86 « 3 stránky Ø odstup: 74 min.
Ø rozsah: 90 znaků Ø lajků: 3,0
Ø odchylka: 43 znaků – 48 % Ø odpovědí: 0,4
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Ap 42 %, Nv 36 %
Rozsah komentářů S04 sice není natolik ustálený jako u subjektů předchozích (Ø odchylka
48 % je jedna z nejvyšších), ale jeho komunikáty vykazují jiné individuálního stylové tendence.
0
175
350
525
700
1 5 9 13 17 21 25 29 33 37 41 45 49 53 57 61 65 69 73 77 81 85
S04 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 90 Konstantně
na S04 působícím stylotvorným faktorem je totožné téma, kterým jsou muslimové,
a to v souvislosti s uprchlickou krizí a jejich integrací do Evropy, přičemž svými komentáři
vykresluje muslimy obecně jako hrozbu pro Evropu. Jasně největší frekvenci v 86 komentářích
mají autosémantické slovní základy evrop- (18× v 11 koment.) a muslim- (24× v 19 koment.).
S04 kritizuje evropský establishment a média za vstřícný přístup k přijímání muslimských
uprchlíků; negativní postoj k muslimům vyjadřuje v 60 z 86 komentářů (70 %); tento postoj
přitom prezentuje velmi explicitně (Nv), nebo s využitím ironie (Ap; viz nejzastoupenější typy
komentářů S04) a s podporou v podobě využití emoji (viz dále).
Explicitní postoje vyjádřené v rovině lexikální S04 doplňuje vykřičníky, interpunkčními
znaménky sloužícími v případě jeho komentářů buď zdůraznění: Islám nejhorší náboženská
ideologie a nebezpečí západního světa!; Všude na světě kde se soustředí větší skupiny muslimů
jsou problémy. Násilí, vraždy terorismus. Přijde mi to jako jejich genetická výbava!; No půjdete
od koryt (hanl. ‘výnosné místo’ [SNČ]) pánové z Evropské komise!; ať se Hitler v sukni
(‘A. Merkelová‘) uklidní!; Střed civilizaci za dveřní a muslimský Trojský kůň v Evropě!;
Muslimská škola terorismu!; vykřičníky slouží imperativu vyjádřenému opisem nebo větným
ekvivalentům s významem imperativu: Zakázat islám v celé Evropě !; Všechnu tu muslimskou
pakáž (hanl. ‘sebranka’ [SSČ]) práskat z Evropy sviňským krokem! (hnát svinským krokem
» ‘hrubě vyhnat’ [SČFI3]). Celkově S04 použil symbol vykřičník 91× v 60 % komentářů.
Zatímco vykřičníky v elektronické komunikaci často slouží k vyjádření důrazu, včetně síly
emocí, emoji (vzniklé z emotikonů) slouží k přímému vyjádření emocí (viz 1.2.2.1). To však
zdaleka není jediná možná funkce; S04 použil emoji ve 34 (40 %) komentářích, a to k prosté
názornosti (A že měl u sebe nůž 🔪 tak to muslimové nosí běžné!), vyjádření základních emocí
(např. smutku: A bohužel už i jeden mrtvý! 😞), ale rovněž pro posílení ironie či sarkasmu
v komentářích typu Ap, kde je ironický význam díky doplnění o emoji zřejmý samostatně; viz
např. Ani tu zprávu merozklikávám (‘nerozklikávám’) 😀 Moc dobře vím co tam je napsané.
😀 Psychicky labilní řidič britského původu, ¶ nejedná se teroristický útok. 😀 😀 😀 😀 😀;
Muslim si dělal řidičák! 😁 (článek Řidič v Německu najel do lidí na pěší zóně; DVD-D-2096);
Hlavně že za Obamy nezemřel ani jeden civilista. 😀 😀 😀 aj. Jak je vidět z ukázek a ze
souboru DVD-A, je S04 nejen prvním subjektem využívajícím poměrně pravidelně emoji
k dotváření významu svého sdělení, ale také jediným analyzovaným subjektem využívajícím
je specificky zmnoženě; celkem 25× vložil S04 do textu komentáře vedle sebe 2–5 stejných
emoji, podobně místy zmnožuje výše zmíněné vykřičníky.
Přestože největší podíl (42 % Ap) komentářů S04 neobsahuje bez kontextu zřetelný pozitivní
či negativní postoj, je tento postoj zřetelný díky pretextu, kontextu ostatních komentářů S04 či
- 91 využívání
emoji. S04 přitom tento kontext běžně vytváří také v rámci téže diskuse, kde na sebe
jeho komentáře navazují a doplňují se; např. v diskusi (DVD-D-1802) týkající se prezidenta
USA Trumpa: Co říkal před volbami to koná po volbách ! Američané volili správně ! – dále po
4 minutách – Snad s Trumpem konečně vstoupí do politiky pravda a skončí to korektní si lhaní
do vlastní kapsy ! (subjekt, vůči kterému je zaujímán postoj, explicitně vyjádřen pouze ve
2. komentáři); podobně v diskusi k článku o prvním Trumpem nařízeném vojenském útoku
(DVD-D-1244): Hlavně že za Obamy nezemřel ani jeden civilista. 😀 😀 😀 Klasický HOAX.
😀 – po 4 minutách – A to nevíte? Trump má.na levé noze 6 prstů. 😀 😀 😀 (ironie v 1. i 2.
komentáři je patrná také díky využití lexému hoax; viz s. 54). S04 je tak dalším subjektem
komentujícím vícekrát stejný pretext, ale se zcela jiným záměrem. Zatímco S01 tak činil
z důvodu reagování na odlišné adresáty a S03 jako projev spammingu, S04, jenž celkově
okomentoval 50 pretextů a z toho 26 minimálně 2×, je specifický v tom smyslu, že druhý nebo
další komentář navazují na komentář úvodní; doplňují jej a reagují na vývoj diskuse.
Ustálenost stylotvorného procesu, v němž vznikají komentáře publikované S04, způsobuje
konstantní záměrem negativně hodnotit konkrétní množinu subjektů (muslimy). Téma je
rovněž konstantní, což se projevuje v rovině lexikální častým opakováním týchž lexémů.
Originální individuální stylovou dominantou komentářů S04 je dotváření a zdůraznění
významu a celkové zviditelnění sdělení pomocí zmnoženého užití vykřičníků a emoji, prvků
neverbálních a typických pro psanou (vykřičníky) a elektronickou psanou (emoji) komunikaci.
Hojným využitím emoji se jeho komunikáty blíží chatu, neporušují však zásady pravopisu.
S05 – analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S05):
komentářů: 74 « 4 stránky Ø odstup: 62 min.
Ø rozsah: 22 znaků Ø lajků: 1,0
Ø odchylka: 14 znaků – 64 % Ø odpovědí: 2,1
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Ap 44 %, Pn 20 %
0
50
100
150
200
1 4 7 10 13 16 19 22 25 28 31 34 37 40 43 46 49 52 55 58 61 64 67 70 73
S05 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 92 Komentáře
S05 lze bezpochyby označit za projevy trollingu (viz 1.3.2.1) v tradičním slova
smyslu; jsou zřetelně publikovány se záměrem provokovat jiné účastníky diskuse k reakci,
přičemž zaujímání postoje k danému tématu slouží pouze tomuto záměru. Komunikáty S05
byly publikovány ze dvou profilů (jeden z nich již přitom byl zrušen; viz DVD-D), za nimiž
očividně stál tentýž subjekt. Trolling S05 je mimo obsah komentářů rozpoznatelný při pohledu
na odpovědi navazující na komentáře, které zde budou výjimečně rovněž brány na zřetel.
Komunikační strategii provokativního trollingu S05 lze shrnout následovně: zaujímán je
vždy pozitivní postoj k subjektům či objektům, k nimž je v diskusi většinově zaujímán postoj
negativní (a naopak). Jelikož je tato strategie praktikována v rámci diskusí s převahou postojů
negativních (viz ostatní subjekty a kap. 2.3), vznikají u S05 ohledně zastoupení typů postojů
statistické hodnoty protikladné hodnotám zbylých analyzovaných subjektů. 29 % komentářů
S05 vyjadřuje pouze pozitivní postoj (Pv + Pn), pouze 13 % jen postoj negativní (Nv + Nn).
S05 je jediným analyzovaným subjektem publikujícím pozitivní postoje častěji než postoje
negativní, jde však pouze o důsledek provokativního trollingu jako komunikačního záměru.
Výše uvedené lze doložit na mnoha příkladech. Například v diskusi (DVD-D-730) na stránce
Echo24.cz pod článkem informujícím o rozhodnutí několika německých muslimských studentů
nezúčastnit se vzpomínkové akce v Mezinárodní den památky obětí holocaustu (jako protest
proti Izraeli a vyjádření podpory svobodě Palestiny) se kromě komentářů S05 a S62 (dalšího
trolla provokatéra; viz dále) objevují pouze komentáře (celkem 54) vyjadřující negativní postoj
vůči oněm studentům, případně řediteli školy, který jejich čin schválil; komentář S05 je zde ale
následující: Borci. (expr. ‘vynikající’ [SSČ]; ‘úspěšný muž’ [SNČ]) Škola zaslouží respekt.
Přesněji řečeno ředitel školy! Zejména na stránce Parlamentních listů S05 pozitivně hodnotí
politiky a subjekty, jež jsou v diskusi terčem ostré kritiky: Borec 😙 (Babiš); Borec. Všechny
Češi se poserou (vulg. [SNČ]) závisti 😃😝 (uprchlík pobírající nelegálně podporu); Pičus
(vulg. ‘protivný člověk’ [SNČ]) a debil (zhrub. ‘hlupák’ [NASCS]) je někdo jiný 😄 Feri je
borec a sympaťák (univerbát ‘sympatický člověk’ [SNČ]) aj. V jiných komentářích S05 naopak
negativně hodnotí subjekty v diskusi hodnocené pozitivně: Slovenka je piča!!!! (žena, která
močila na korán); avšak těch je méně, stejně jako pozitivních komentářů celkově (viz 2.3.1).
Svá velmi stručná – nejmenší Ø rozsah 22 znaků – a často výrazně expresivní hodnocení:
frajer (ob. expr. ‘švihák’ [SSČ]), vůl (zhrub. ‘hlupák’ [SSČ]), borec, pičus, debil, sympaťák
(viz výše); doplňuje prostředky neverbálního kódu – konkrétně doplňují text 31 komentářů
S05 (42 %) emoji, jež jsou společně se samolepkami, fotografiemi nebo meme součástí 65 %
komentářů S05. Rovněž výsměch naznačený emoji ( 😄) nebo emoce vyvolávající fotografie
pomáhají S05 dosáhnout vyprovokování recipientů komentářů k verbální odpovědi (viz dále).
- 93 Se
stručností a záměrem souvisí stěžejní stylová tendence komunikátů S05, jíž je upozadění
tématu daného pretextem – pouze 22 % z nich tvoří explicitnější typy komentáře, tj. Nv, Pv
a Vp. Příčinou je fakt, že pro S05 téma není podstatné. Pro trolla provokatéra je téma pouze
prostředkem nesouvisejícím se záměrem komunikace.
Statistické hodnoty dokazují, že v případě S05 je trolling efektivní, protože komentáře S05
obdržely mnohem více verbálních odpovědí (Ø 2,1) než komentáře většiny analyzovaných
subjektů (všechny hodnoty počítány bez 10 % okrajových hodnot; viz přílohu 1); alespoň jeden
účastník diskuse reagoval na 52 % komentářů S05. Pouze 4 z 20 subjektů dosáhly v průměru
většího počtu odpovědí, publikovaly však komentáře s menším časovým odstupem, a tak mohly
získat více recipientů potenciálně reagujících na jejich komentáře (viz 1.3.5).
Trolling S05 má přesah do lokálních diskusí vznikajících díky odpovědím vyprovokovaných
subjektů (viz ukázku níže; DVD-D-777) a z takových lokálních komunikačních interakcí je
zřetelné nejen to, že se skutečně jedná o provokativní trolling, ale také fakt, že si jsou toho
mnozí diskutující vědomi a upozorňují na to (viz Pavelková je fake profil … Nekrmte trolla),
zatímco jiní nikoli (proč teroristi?). Je tak očividné, že při trollingu, navzdory konstantnímu
záměru provokovat, komunikáty plní u různých recipientů různou funkci (viz s. 10–11).
Typické je pro velmi stručné komentáře S05 využívání stejných, nejen hodnotících lexémů;
v ukázce výše jeden ze subjektů upozorňuje: A zase ta ukrajinska kunda ktera nema rozumne
odpovedi nez jen tva mama; tato odpověď dává smysl při pohledu na ukázku a také jiné lokální
diskuse pod příspěvky S05, kde S05 skutečně velmi často reaguje zcela irelevantně odpovědí
Tvá máma; např. v lokální diskusi (DVD-D-2234) se dvěma subjekty (označenými SX, SY):
SX: Saxáno ty ještě žiješ ty stará raketo ? » S05: Tvá máma 😃; SX: nudaaaaa,zkus vymyslet
- 94 něco
originálnějšího,to s mou mámou už musí být trapné i tobě » S05: Tvá máma 😃; SY: Tvá
máma, může být někdo ještě trapnější? 😃 😃 😃 ne 😃 » S05: Tvá máma 😃. Na podobnou
komunikační hru s S05 některé subjekty dobrovolně přistupují, např. v této diskusi (DVD-D-
2395): S05: 😃 se počuram 😄; » SZ: Copak máš problémy s pomočováním? To je blbý no »
S05: Tvá máma 😃 » SZ: Táta » S05: Mama » SZ: Teta » S05: Mama apod.
Originální individuální stylovou dominantou komentářů S05 je v důsledku konstantního
záměru v podobě provokativního trollingu – publikování postojů stojících v ostrém kontrastu
vůči postojům jiných subjektů či postojů irelevantních, projevujících výsměch apod. – zvláště
upozadění tématu, jehož explicitní vyjádření není pro naplnění daného záměru (provokovat
jiné subjekty k verbální reakci) nezbytně nutné. K provokativnímu trollingu využívá S05
prostředky verbálního a rovněž neverbálního kódu, které mu Facebook jako komunikační sféra
nabízí – text, grafiku (foto), kombinaci textu i grafiky (meme) a symboly zastupující gestikulaci
a mimiku (emoji). Komentáře S05 se vyznačují výraznou stručností a nízkou explicitností
(explicitní typy komentářů mají podíl pouze 22 %), v jejichž důsledku je trolling jako záměr
komunikace identifikovatelný až v kontextu dalších komentářů S05 a rovněž odpovědí na ně.
Stručností a častým využitím emoji komunikáty S05 připomínají komunikaci na chatu (1.1.1).
S06 – analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S06):
komentářů: 73 « 3 stránky Ø odstup: 394 min.
Ø rozsah: 135 znaků Ø lajků: 0,8
Ø odchylka: 40 znaků – 30 % Ø odpovědí: 0,1
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nv 51 %, Ap 23 %
S06 publikuje své komentáře průměrného rozsahu (135 zn.), vyjadřující verbálně v 73 %
negativní a v 12 % pozitivní postoj vůči subjektům/objektům stanoveným pretexty, s velkým
časovým odstupem v Ø 394 minut, v důsledku čehož neobdržely téměř žádné verbální ani
neverbální reakce. S06 tudíž buď nezáleží na efektu jeho komentářů, tj. zda budou persvazivně,
0
125
250
375
500
1 4 7 10 13 16 19 22 25 28 31 34 37 40 43 46 49 52 55 58 61 64 67 70 73
S06 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 95 humorně
či jakkoli jinak působit na recipienty, nebo není obeznámen s faktem, že komentáře
publikované s velkým časovým odstupem nacházejí jen malé procento z celkového množství
potenciálních recipientů (viz 1.3.5); případně pak obojí. Nízkou míru komunikační důležitosti
(oficiálnosti) přikládanou S06 jeho textům však signalizuje obzvlášť výrazná nepřipravenost.
Je zde řeč o nepřipravenosti jako výsledném rysu textu, nikoli stylotvorném faktoru; k problematice
vágního pojetí a označování stylotvorných faktorů v teorii stylistiky jsem se vyjádřil v podkapitole 0.2.
Přestože komentáře S06 nepostrádají diakritiku, interpunkci nebo rozlišování majuskulí
a minuskulí (jako u S01, S02 a S03), projevuje se u něj nepřipravenost jinak. Texty S06 jsou
výrazné specifickým a neadekvátním využíváním interpunkce; celkem 64 komentářů (88 %)
S06 obsahuje interpunkční znaménka využitá způsobem odporujícím zásadám pravopisu (PČP,
s. 58–75). S06 je soustavně používá tam, kde pro jejich užití není důvod, ale především píše
mezeru před a nikoli za znaménkem (u čárky), nebo znaménko odděluje mezerou z obou stran
(u otazníku; uvnitř textu zvlášť patrné); např. znaménko čárka (,) použil celkem 77×, z toho jen
4× zcela pravopisně adekvátně, naopak 64× s mezerou před, nikoli za znaménkem. Dalšími
rysy nepřipravenosti jsou nízká míra koherence, způsobená rychlými změnami témat v rámci
komentáře, ale také častým výskytem překlepů a pravopisných či gramatických chyb, včetně
nedostatků syntaktických (k těm viz příklady o tři odstavce níže). Tyto nedostatky při hojném
výskytu signalizují zvláště obecnou nepřipravenost subjektu z hlediska jazykové kompetence,
tj. z hlediska míry ovládání komunikačního kódu.
Všechny uvedené projevy nepřipravenosti (níže podtrženy a zvýrazněny) lze demonstrovat
na několika vybraných textech, ale jsou patrné ve většině komentářů S06 (viz DVD-A-S06):
Prosadily to loutkoví prezidenti kteí byly poskoci globalistů což Trump možná není .; Chtělo
by to poslat ty "skvělé "reportéry ze CNN ,do Lybie , Syrie , Iráku, Egypta aby zjistily jak se
tam žije od dob kdy to ti "lepší "prezidenti kteří byly před Trumpem ,vylepšily .; Proč s lyžaři
a motorkáři musejí sundávat kukly k tomu aby byly obslouženi a muslimové ne ?.; Trumpe aby
jsi za chvíli nazačal připomínat Clintonovou jejihž volebním hitem byl slib že zaútočí na Írán .
Stejně jako u S01 se také napříč komentáři S06 objevují specifické projevy intertextovosti,
opakující se struktury s totožným lexikálním obsazením, které lze považovat za projev vzniku
komplexu komunikátů; viz např. tyto úseky 4 komentářů publikovaných v odlišných dnech
a v návaznosti na odlišné pretexty: tak si je rozebere s ostatními sluničkovými pošuky a lháři
za míroví islám k sobě domů (1. 2. 2017; DVD-D-1962); koho zajímá výklad svobody od
humanitárních bombardérů a politicky korektních lhářů za míroví islám (6. 2. 2017; DVD-D-
1904); přitom bezpečnostní riziko tu vytvářejí vítači a lháři za míroví islám (21. 2. 2017; DVDD-2842);
Bezpečnostní riziko tu dělají lháři za míroví islám a politiky korektní multi kulti
politici (23. 2. 2017; DVD-D-2772). V uvedených pasážích 4 komentářů zůstává neměnným
- 96 spojení
lháři za míroví islám (a to vždy v této syntakticky i pravopisně defektní podobě, zřejmě
ve významu ‘lháři označující islám za mírový/muslimy za mírumilovné’), vícekrát se objevují
rovněž spojení bezpečnostní riziko a politicky korektní.
Tyto projevy vyvolávají dojem opakovaného publikování jednoho komentáře s úpravami,
přičemž jiné případy tento dojem potvrzují. S06 přímo opakovaně publikoval dva nápadně
podobné komentáře, první 2× a druhý 3×. Vkládám je zde pro srovnání oba v plném rozsahu
(opakující se výrazové prostředky jsou opět podtrženy):
1.: Babiš se se svými šikovnými účetními a rádci pohyboval na hraně zákona ,ale Co Sobotka
a OKD a těch 35miliard škody ,co ten jeho byt ,kde na něj vzal ?, Co ty jeho haknuté emaily
které dokazovali že slouží proimigračním zájmovým skupinám ,a co volební slib ČSSD o tom že
církevní restituce nebudou a že každý s majetkem nad 20 mega bude dokazovat kde na něj vzal
?.Navíc se celá vláda chová jak banda zaprodanců a vlastizrádců. (2× 3. 2. 2017);
2.: Ono to Babišove oje.vaní beztak bylo ještě na hraně zákona kdežto Sobotka tu se svojí
vládou předvádí vyloženě zaprodanost a vlastizradu, To jak to bylo s OKD a s jeho bytem by
taky mohl doložit když už chce ta zlodějská špina moralizovat . (1× 4. 2. 2017; 2× 6. 2. 2017).
Činnost týchž subjektů (Babiš a Sobotka) je v uvedených komentářích S06 popisována nebo
hodnocena pomocí stejných souvislostí (byt; OKD) a hodnotících lexémů: na hraně zákona,
zaprodanec (hanl. ‘kdo se zaprodal’ [SSČ]), vlastizrádce. Obměna se týká jen výrazů zbylých,
neurčujících téma textu ani podstatu sdělovaného postoje k tomuto tématu.
Tyto příklady a příklady z analýzy předchozích subjektů dokazují, že publikačně aktivní
subjekty v postojových diskusích při formulování postojů často využívají opakovaně nejen
stejné lexémy – ať už se stálou (před. vulgarismy a výrazy pejorativní) či kontextovou (ironie)
stylovou hodnotou, nebo hodnotící z podstaty (vlastizrádce) – ale rovněž celé fráze spojované
do obdobných struktur, či dokonce znovu beze změn publikují celé komentáře.
Nejvýraznější individuální stylovou tendencí v textech S06 je především vysoká míra
nepřipravenosti textu stojící v kontrastu s faktem, že své komentáře publikoval s největším
průměrným časovým odstupem od publikování pretextů, poskytujícím mu potenciálně nejvíce
času na přípravu projevu s minimem nedostatků.
Konstantnost zaujímání postojů k týmž subjektům se projevuje další výraznou tendencí, a to
opakovaným využíváním stejných lexémů, syntaktických struktur, a dokonce opakovaným
publikováním téhož komentáře.
Zatímco první tendence signalizuje výrazný nezájem S06 o formu sdělovaného, tendence
druhá naopak jeho konstantní záměr veřejně vyjadřovat své postoje (51 % Nv) k totožným
tématům. Vyjadřování S06 je tak originální především kontrastem uvedených tendencí.
- 97 S07
– analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S07):
komentářů: 67 « 5 stránek Ø odstup: 37 min.
Ø rozsah: 487 znaků Ø lajků: 24,0
Ø odchylka: 181 znaků – 37 % Ø odpovědí: 3,7
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nv 60 %, Vp 18 %
Komunikáty S07 se v mnoha ohledech signifikantně odlišují od komentářů všech ostatních
subjektů, což je patrné již ze statistických hodnot. Komentáře S07 jednak dosahují jednoznačně
největšího rozsahu (Ø 487 znaků), jednak patří také mezi nejpohotověji publikované (Ø odstup
37 minut). Navzdory uvedeným faktům se vyznačují vysokou mírou připravenosti (viz níže),
S07 publikuje koherentní texty dodržující pravopisné zásady, s minimem prohřešků. Uvedené
rysy a hodnoty jsou v souladu s tím, co S07 uvádí na svém profilu i přímo v komentářích, tj. že
se živí jako publicista; tuto informaci se mi nicméně nepodařilo potvrdit (na internetu se mi až
na 2 čtenářské články publikované na Parlamentních listech nepodařilo dohledat jakékoli jiné
texty publikované pod jménem S07). Není zde však stěžejní, kým ve skutečnosti jsou subjekty
stojící za vybranými profily (viz 1.3.2), podstatné je komunikační jednání těchto subjektů.
Styl komentářů S07, výrazně pozitivně hodnocených recipienty (Ø 24 lajků), je skutečně
velmi blízký charakteru textů publicistických, a to nejen rozsahem či jazykovou precizností (viz
dále), přesněji však jeho texty – což je podstatné pro ověření hypotézy 2 (viz 1.4.2) – odpovídají
charakteristickým rysům blogu jako žánru internetové publicistiky, který na ose subjektivity
stojí nad komentářem či glosou a jehož realizací je připravený a kultivovaným jazykem psaný
komunikát publikovaný s analytickými intencemi autora (blogera), který skrze něj s využitím
prvků persvaze prezentuje směrem k široké veřejnosti svůj sice subjektivní, avšak argumenty
podložený názor na závažná témata (Vepřek 2015b, s. 63–64, Vepřek 2016). Texty publikované
S07 odpovídají definici blogu navzdory své stručnosti oproti běžným textům publicistickým.
V citovaných pracích jsem na základě analýzy za jednu z malých stylových dominant (viz
0.2) blogu jako žánru označil explicitní výskyt autorských subjektů v komunikátu v 1. osobě
0
240
480
720
960
1200
1 4 7 10 13 16 19 22 25 28 31 34 37 40 43 46 49 52 55 58 61 64 67
S07 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 98 singuláru.
Vysoká míra subjektivity (stejně jako expresivity) je však přirozeným důsledkem
postojových politických diskusí nejen na Facebooku, tj. prostředí, v němž subjekty vyjadřují
své emotivní a přesvědčené postoje bez vlivu norem a mnohdy z anonymizovaných profilů či
profilů fiktivních virtuálních identit. Subjektivita podpořená explicitním výskytem subjektu
přímo v textu ale značí záměr subjektu dát najevo, že prezentovaný postoj je právě jeho
postojem. Důležitost tomuto postoji přikládaná je reflektována v míře připravenosti, apelu na
adresáta (jímž může být jakýkoli recipient, široká veřejnost) či využití argumentace. Právě S07
je subjektem, jehož komunikáty uvedeným charakteristikám blogu plně odpovídají, a proto se
budu jejich analýze v následujících odstavcích věnovat podrobněji.
Explicitní přítomnost autorského subjektu, která byla u komunikátů předchozích subjektů
spíše výjimečná nebo ne tolik výrazná, je součástí komentářů S07 v různých podobách: pomocí
výpovědí s predikátem v 1. os. singuláru, které se vyskytují celkem 137× v 53 komentářích
(79 %), S07 nejčastěji uvozuje své postoje a explicitně tak dává najevo, že jde o postoje vlastní:
Jsem opravdu šťasten, že; Určitě si nemyslím, že; Osobně jsem docela znepokojen z toho, jak;
Nevím o vojenském útoku; Nemusím nijak podotýkat; Jen jsem zvědavý; Osobně jsem nikdy
nepovažoval atp. Explicitní přítomnost autorského subjektu je zdůrazněna také využitím tvarů
osobního zájmena já, jež se vyskytuje celkem 58× v 35 komentářů (52 %), např.: Já toho pána
nemám rád; Ale, jak já říkám; je pro mě pořád kandidát; Nebyl jsem to ani já, ani naši občané;
mně osobně by to nijak nevadilo; Já to prostě nechápu; jak já říkám, kdo chce kam atp.
Autorský subjekt je ovšem v textu explicitně přítomen také skrze formu 1. os. plurálu (49×)
a tvary os. zájmena my (27×), vyskytující se v komentářích S07 celkově 76×: máme pouze to,
co si zasloužíme; my je tu prostě nechceme; jde o blaho nás všech; My především musíme dělat
takovou politiku, abychom; My tu máme neziskovky snad pro každý účel atp.
Při průniku výše uvedených statistik (např. posesiva přitom ani nebyla sledována) pak bylo
zjištěno, že explicitní autorský subjekt se objevuje v 91 % komentářů S07 (v 61 z 67).
Morfologická forma 1. os. plurálu je však nejen explicitním projevem subjektu, ale rovněž
projevem explicitního kontaktu s adresátem, respektive ztotožněním se s ním. Právě projevy
kontaktovosti s obecným adresátem (veřejností) jsem označil (Vepřek 2016) za další rys blogů.
Kromě 1. os. plurálu a tvarů os. zájmena my se explicitní kontaktovost komentářů S07 projevuje
15× v 11 komentářích (16 %) formou 2. osoby plurálu a tvarů os. zájmena vy: No vidíte,
a přesto sem elity budou tyto etnika zvát; vyzývám vás všechny, učte se, sebevzdělávejte se; 49×
ve 24 komentářích (36 %) se pak kontaktovost projevuje tázací formou: proč tím mají trpět
slušní občané u nás?; Proč tento člověk vůbec lezl do politiky?; Má snad pořád málo? atp.
- 99 Při
průniku statistik uvedených v odstavci výše bylo zjištěno, že celkově se alespoň jedna
z forem kontaktovosti objevuje v 70 % komentářů S07 (47 z 67); kontaktovost je přitom dále
implicitně posílena využitím lexémů zřetelně označujících obecného adresáta jako veřejnost;
např. 29× S07 použil substantivum občan (‘příslušník státu’ [SSČ]), z toho 28× v plurálu: Nebyl
jsem to ani já, ani naši občané; to není člověk, který bude hájit zájmy běžných občanů; rovněž
často S07 použil lexémy člověk (12×) a národ (15×).
Uvedené prvky kontaktovosti a explicitní subjektivity jsou výrazové prostředky, jež mají
zároveň schopnost umožnit komunikátu plnit persvazivní funkci, působit nějakým způsobem
na recipienta (což ale záleží na ovlivnitelnosti recipienta). Při analýze blogů jsem identifikoval
konkrétní lexémy využívané blogery pro zvýšení pravděpodobnosti persvazivního působení
jejich textů. Jde o totalizátory všechen a každý „označující úplnost celku“ (Osolsobě 2016)
a rovněž jejich antonyma nikdo a žádný. Tyto výrazy v promluvách vyjadřujících postoj slouží
ke zdůraznění, respektive k absolutizaci postoje, a jsou tudíž projevem subjektem zamýšlené
persvaze. U S07 jsem přidal ještě adverbiální totalizátor vždy(cky) s antonymem nikdy. S07 ve
svých 67 komentářích využil: 29× všechen, 15× každý, 8× nikdo, 8× žádný, 8× vždy(cky) a 11×
nikdy; způsob využití těchto výrazů k formování postojů je patrný např. v této pasáži jednoho
z komentářů: Nikdy nesluli (Češi) velkým sebevědomím. Vždycky měli tendenci být ve vleku
někoho většího, mocnějšího. Přitom k tomu není žádný důvod. Nikdo z nás neříká, že nechceme
být součástí EU. Uvedené výrazy posilující persvazi postoje se objevují celkově 79× v 57 %
komentářů S07 (38 z 67).
Explicitní výskyt subjektu, kontaktovost, výrazná persvaze a připravenost jsou typickými
stylovými tendencemi blogu (jako publicistického žánru) a zároveň textů analyzovaného S07.
Ten je rovněž dalším subjektem, v jehož textech se vyskytují výrazné projevy intertextovosti,
opakovaná užití stejných frází různě zakomponovaných do textové struktury. Výrazné jsou
zejména v komentářích, kde S07 zaujímá negativní postoj vůči ministrovi financí (v té době)
Andreji Babišovi; tento konkrétní postoj je u S07 vůbec nejčastější. Následující čtyři komentáře
S07 ony projevy intertextovosti demonstrují (v textu jsou podtržením vyznačeny formulace
podobného významu, tučně pak totožné opakující se lexémy a fráze, včetně tvarů se stejným
slovním základem, např. důkaz a dokázat):
1.: Proč tento člověk vůbec lezl do politiky? Má snad pořád málo? Proč se nestará o svoje
impérium? Proč chce stále něco dokazovat? Neměl jsem ho rád, už když vstoupil do politiky.
Já to prostě nechápu. Každému, kdo jen trochu uvažuje, musí být jasné, že to není člověk, který
bude hájit zájmy běžných občanů. Bohužel, náš občan je takový, že za dvě klobásy a koblihu
na náměstí, udělá cokoli. Babiš je pro mě naprosto nevolitelný, bohužel, většina našeho národa
si to nemyslí. Ale, to je demokracie. (30. 1. v 9.34; DVD-D-264);
- 100 -
2.: Pan Babiš je člověk, který mentoruje ostatní. Ministr financí je člověk, který neměl lézt do
politiky. Má se věnovat svému spekulativnímu fenoménu zvanému Agrofert. Má jednu velkou
výhodu, tento národ mu zobe z ruky, čemuž se diví nejenom Slováci. Ptám se, v čem je tak
mimořádný, že jeho volební preference se pohybují kolem 30%. V čem se tento muž liší od
Kalousků, Klausů, Nečasů apod. Srovnávat ho se Sobotkou nemá smysl. Ten je stejně mimo,
jako tento oligarcha. Ale, máme pouze to, co si zasloužíme. Výsledky tohoto národního smýšlení
pocítíme po volbách v říjnu. Ale, jak já říkám, kdo chce kam, pomozme mu tam.(30. 1. v 12.03;
DVD-D-2516);
3.: Pan Babiš nikdy neměl lézt do politiky. Za tím si stojím. Buď se starám o svoje impérium
a dělám business, nebo chci dělat politiku, nejlépe pro všechny. Ministr Babiš je typickým
příkladem toho, jak se dá kumulovat moc. A každé oponování je pro něj důvodem označovat ty,
kteří to vidí jinak, zkorumpovanou pakáží. Nechápu za poslední téměř čtyři roky jedinou věc,
jak se můžou preference jeho Hnutí ANO pohybovat kolem 30%. Buď je to dáno hloupostí
národa nebo skvělým marketingem. Občané mu zobou z ruky, vsadím se, že sami nevědí proč.
Přitom je zcela zřetelné, že je to člověk, který brojí proti malým podnikatelům a všem, kteří
mohou jeho cestu k absolutní moci nějakým způsobem zhatit. EET je toho jasným důkazem. Já
toho pána nemám rád, proč? Protože je to člověk, který nikdy nebude hájit zájmy dolních 10.
miliónů. (31. 1. v 9.39; DVD-D-737);
4.: Pan ministr Babiš konečně začíná ukazovat pravou tvář. Na to jsem čekal. Takže, jako
v mnoha komentářích, které jsem už napsal, věnujte se svému impériu, svým miliardovým
výdělkům, necpěte se do politiky. Mám-li moc, chci ještě větší moc. Takový to na mě dělá dojem.
Z čeho jsem smutný, je to, že občané této země vám zobou z ruky. Vašich 30% opakujících se
preferencí výzkumných agentur ukazují na to, že máte štěstí v tom, že lidé tohoto národa vám
prominou všechno. Nebo je to snad tím, že občané u nás nepřemýšlejí? Nevím. Každopádně,
pár rozdaných koblih a klobás z vás dělá favorita voleb. Nedivím se, český národ vždy volil
podle kusu žvance. Ale, stále nevidím, a dost mě to štve, čím si zasluhujete takovou popularitu.
Je to hloupostí českého voliče, nebo snad jen vaším marketingem? Dokázal jste, že zavedením
EET, se jen zbavujete do budoucna případné konkurence. Upřímně? Nikdy jsem vás neměl
rád. Nejste upřímný politik, navíc neumíte reagovat pod tlakem novinářů. Čím to bude? (31. 1.
v 10.50; DVD-D-2462);
V uvedených komentářích tematicky zaměřených na osobu a konání ministra Babiše, které
byly publikovány s časovým odstupem nejméně 71 minut v celkovém časovém úseku 25 hodin
ve 4 různých diskusích na 3 stránkách (ČT24, Echo24, 2× P. listy), se projevují nejen všechny
výše prezentované individuální stylové tendence množiny textů S07, ale především tendence
k intertextovosti (společná mnohem většímu počtu jeho komentářů). S07 zde jako explicitně
vyjádřený subjekt formuluje explicitní postoj vůči jinému explicitně vyjádřenému subjektu,
a činí tak opakovaně s využitím nejen stejných lexémů, ale celých výpovědních struktur; přímo
v textu navíc S07 přiznává, že si je své tendence opakovat vědom; viz vlnovkou podtrženou
část posledního komentáře.
- 101 Celková
koherence rozsáhlejších komunikátů je kromě schopnosti S07 držet se nastoleného
tématu posílena užitím výrazových prostředků posilujících kohezi textu, tj. jeho soudržnost;
např. demonstrativa jsou pro deiktické vazby mezi výpovědními celky použita minimálně 1×
v 58 komentářích (87 %); jejich využití je výrazné rovněž v ukázkách výše (nezvýrazněny).
Všechny uvedené stylové tendence komentářů S07 odpovídají tendencím typickým pro žánr
blog (viz výše), což je možné díky dostatečnému rozsahu komentářů tohoto subjektu, který mu
umožňuje jednak vůbec uplatnit dané tendence, jednak vyjádřit postoje dostatečně explicitně.
Pro vyjádření postoje však S07 ve většině případů nevyužívá lexémů expresivních, jeho
projevy jsou naopak výrazově kultivované, až na pár výjimek (ojebávají nás; vulg. ‘podvádět’
[SNČ]) spisovné; pokud ne, S07 signalizuje nevhodnost či stylovou příznakovost lexému
výpustkou (bylo stejně na hov..(-no), zhrub. [SSČ]; malí se z toho pos.. (-erou), vulg. [SNČ]).
Zaujímaný postoj je přesto zřetelný z celého textu díky dostatečnému rozsahu, připravenosti
a koherenci textu a díky jasnému pozitivnímu/negativnímu hodnocení (Jen tak dál, pane
Trumpe, mám radost.; Klause Kinkela považuji za dobrého politika. apod.).
S07 dosahuje nejvyšší míry explicitnosti postojů vyjadřovaných v komentářích ze všech
pozorovaných subjektů; 89 % komentářů vyjadřuje postoj vůči někomu/něčemu nezávisle
na kontextu či pretextu (60 % Nv, 18 % Vp, 11 % Pv).
Konstantní záměr S07 je pravidelné publikování subjektivních postojů k problémům
politického dění z pozice publicisty, jenž chce přesvědčovat recipienty o správnosti tohoto
postoje, což se mu podle velkého počtu získaných pozitivních hodnocení (Ø 24 lajků) daří.
Komentáře S07 jsou důležité z hlediska potvrzení hypotézy 2 (1.4.2), považující postojové
diskuse na Facebooku za virtuální prostor, v němž se komunikačně střetávají subjekty, které
ještě před vznikem sociálních sítí existovaly na internetu samostatně v jiných komunikačních
sférách – na chatu, v diskusích (diskusních fórech) a také na veřejných blozích.
Pakliže subjekty využívají komentář stejným způsobem jako blog, dochází v postojových
diskusích na Facebooku z hlediska stylistiky stejně jako v blogosféře, samozřejmě pod vlivem
publicistických pretextů, k průniku sféry publicistické a sféry běžné komunikace (Vepřek
2013, s. 68–69; k tomu blíže v podkapitole 2.3).
Originální individuální stylovou dominantou komentářů S07 je pojetí postojové diskuse
jako blogosféry, sféry publikování především kontextově nezávislých, jazykově kultivovaných
a připravených textů většího rozsahu vyjadřujících vlastní, subjektivní postoje (viz explicitní
subjekt v textu) s využitím velkého počtu zvláště lexikálních prostředků posilujících persvazi
textu (postoje) vůči jeho recipientům, jež jsou pro S07 zároveň vnímanými adresáty, jelikož
s nimi konstantně udržuje kontakt.
- 102 S08
– analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S08):
komentářů: 55 « 4 stránky Ø odstup: 65 min.
Ø rozsah: 79 znaků Ø lajků: 2,0
Ø odchylka: 27 znaků – 34 % Ø odpovědí: 0,3
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nv 50 %, Ap 20 %
Komentáře S08 jsou poměrně stručné, text 71 % z nich nepřesahuje rozsah 100 znaků. Jsou
charakteristické naprostou absencí diakritiky, avšak zároveň výskytem minimálního množství
jiných pravopisných nedostatků a snahou o adekvátní interpunkci a dodržování pravopisných
zásad využití majuskulí; specifické jsou však především tematickým zaměřením.
S08 zaujímá v 35 komentářích (63 %) negativní postoj, z toho v 28 případech (50 %) vůči
vyjádřenému subjektu/objektu. Také pro S08 platí, že negativní postoj je vyjádřen ve výrazně
vyšším počtu komentářů (41 » 75 %) než postoj pozitivní (8 » 15 %).
Negativní postoje v komentářích S08 jsou tematicky poměrně jednoznačně zaměřeny;
primárně na islám (a muslimy), sekundárně pak na Evropu, EU, média (ČT, iDnes), konkrétní
politiky (Trump, Zeman, Le Penová), či jiné subjekty nebo množiny subjektů, např. sluníčkáři
(neolog. ‘naivní vyznavač multikulturalismu’; Trachtová 2015), vlastizrádci, kolaboranti (hanl.
‘zrádce’ [SSČ]) aj.; k těmto subjektům však S08 zaujímá postoj právě podle toho, jaký postoj
k islámu či přijímání uprchlíků zaujímají ony subjekty.
Konstantním záměrem čitelným z komentářů S08 je jak upozorňovat na islám jako na
hrozbu pro Evropu, tak kritizovat jeho zastánce, čímž připomíná komunikáty S04, v jehož
textech byly nejfrekventovanější autosémantické slovní základy 18× zastoupený muslima
24× evrop-. Pro S08 jsou to v podobných hodnotách 31× islam- a 14× evrop-. Celkový rozsah
86 komentářů S04 je ovšem 8 959 znaků, zatímco celkový rozsah 55 komentářů S08 pouze
4 681 znaků; frekvence využití lexémů odvozených od daných slovních základů a jejich tvarů,
přesněji poměr mezi frekvencí jejich využití a celkovým rozsahem komentářů, je tudíž u S08
výrazně vyšší, čímž se potvrzuje výrazná jednoznačnost tematického zaměření.
0
75
150
225
300
1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53 55
S08 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 103 Ve
24 komentářích (44 %) S08 vyjadřuje negativní postoj vůči islámu explicitně, v dalších
8 (15 %) je tentýž postoj patrný z kontextu. Tam, kde se vyjadřuje přímo k islámu, jej navíc
hodnotí opakovaně stejnými lexémy, které jako S07 či S06 spojuje do obdobných struktur.
V níže uvedených 7 komentářích publikovaných v 5 po sobě následujících dnech, přičemž
žádné dva nejsou identické, S08 vždy hodnotí islám jako nenávistný (celkem ve 12 kom.),
nazývá jej ideologií a zároveň toto hodnocení spojuje s motivem ohrožení Evropy islámem, či
osvobození Evropy od islámu (v závorkách data publikování; opakující se lexémy podtrženy):
A hloupa Evropa si tu nenavistnou islamskou ideologii i s jejimi vojaky pousti na sve uzemi!
(28. 1. 2017); At tahnou zpatky do Afriky (‘pryč z Evropy’) i se svou nenavistnou islamskou
ideologii. (28. 1. 2017); Snad USA a Rusko pomuze Evrope se osvobodit od nenavistneho
islamu. (29. 1. 2017); A my si tu nenavistnou islamskou ideologii poustime do Evropy. (30. 1.
2017); Celou Everopu uvrhli do valky s nenavistnym islamem. (30. 1. 2017); To uz je sance na
osvobozeni Evropy od nenavistneho islamu a potlaceni kolaborantu. (31. 1. 2017); A tuhle
nenvaistnou islamskou idologii poustime do Evropy! (1. 2. 2017).
V jiných 6 komentářích S08 přirovnává islám k nacismu a fašismu (také zprostředkovaně
spojením s Hitlerem), což je doprovázeno motivy zastavení islámu skrze jeho postavení mimo
zákon a hrozícího krveprolití (motivy podtrženy): Kdyby se nekdo jako on postavil Hitlerovi,
tak nebyla valka. Jestli se nepostavime islamu, tak bude jeste krutejsi valka. (31. 1. 2017);
Islam je horsi nez nacismus a mel by byt take zakazan nebo se nevyhneme epickemu krveproliti
(31. 1. 2017); To je borec. Roky se jen kecalo a ustupovalo (‘ustupovat by se mu nemělo’)
islamu stejne jako drive nacismu. (31. 1. 2017); Svet se pomalu probouzi a vidi, ze islamismus
je novodoby fasismus. (31. 1. 2017); Super, islamismus (‘islám’; pozn.: subjekty vyjadřující
negativní postoj vůči islámu často nerozlišují mezi označeními islám a islamismus) je novodoby
fasismus a pokud se mu nepostavime ted, tak zase skoncime v krvave valce. (1. 2. 2017);
Nenavistny islam musi byt zakazan stejne jako nenavistny fasismus. (3. 2. 2017).
Uvedené příklady potvrzují, že jev opakování týchž lexémů při hodnocení je častým rysem
komentářů nejaktivnějších subjektů postojových diskusí – jde přitom o důsledek zaměření na
stejná témata a zaujímání konstantně stejného postoje k nim.
Výrazná jednoznačnost tematického zaměření (islám) a k tématu zaujímaného postoje je
originální individuální stylovou dominantou komentářů S08; následkem opakování téhož
stylotvorného procesu si během sledovaného období zřetelně vytvořil repertoár lexémů, které
používal k formulování svých postojů a rovněž k pojmenování toho, vůči čemu je zaujímá.
S08 je mezi deseti nejaktivnějšími subjekty (S01–S10) jediný, kdo své komentáře publikoval z takřka
maximálně anonymizovaného profilu (viz 1.3.2); ten byl během analýzy smazán, a tak jsou komentáře
S08, stejně jako u zablokovaného S02, k dispozici jen v souborech Data (DVD-D) a Analýza (DVD-A).
- 104 S09
– analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S09):
komentářů: 53 « 3 stránky Ø odstup: 166 min.
Ø rozsah: 130 znaků Ø lajků: 4,3
Ø odchylka: 67 znaků – 52 % Ø odpovědí: 1,7
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Ap 47 %, Nn 25 %
Jedna z největších průměrných odchylek rozsahu mezi 20 analyzovanými subjekty (52 %)
svědčí o tom, že rozsah textu není rysem, ve kterém by bylo možné spatřovat stylovou tendenci
komentářů S09. Ani explicitnost postoje (Ap 47 %), jednota tématu nebo opakované užití týchž
lexému a frází nejsou tím, čím se množina komentářů S09 jako originální vymyká z množin
komunikátů publikovaných v diskusích 20 vybranými subjekty. Originalita komentářů S09 se
projevuje v rovině výstavby textu a ve specifickém využití interpunkce.
Nejvýraznější stylovou tendencí komentářů S09 je soustavné využívání horizontálního
členění textu, v běžné podobě členění na počáteční, střední a závěrečnou část textu (Krčmová
2016b), obecněji lineární členění textu vůbec. Propracované horizontální členění je typické pro
texty rozsáhlé a připravené, zejména pro komunikační sféry publicistickou, administrativní
a odbornou. Zpravidla je autorem realizováno se záměrem dosáhnout jednotnosti do určité míry
osamostatněných částí textu, a to jak z hlediska obsahového, tak z hlediska dílčí funkce, kterou
mají v rámci textu jako celku plnit (např. publicistický titulek má kromě funkce informativní
upoutat pozornost čtenáře). V psaných komunikátech je realizováno např. odřádkováním.
Pro internetové diskuse obecně je ovšem horizontální členění atypické, a to zejména kvůli
jasné převaze textů stručných, u kterých jeho využití přirozeně není nezbytné.
Vzhledem k rozsahu komentářů S09 činícímu Ø 130 znaků je zřejmé, že v jeho případě
horizontální členění nemůže být členěním na delší úseky textu, odstavce sestávající z více vět
či souvětí. Navzdory tomu je oddělení kratších částí textu výraznou stylovou tendencí textů
S09, které díky tomu dostávají vlastní, v rámci daného prostředí formálně jedinečný ráz.
0
200
400
600
800
1000
1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53
S09 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 105 Z
dosud analyzovaných subjektů se horizontální členění v podobě odřádkování textu pomocí
tlačítka Enter objevilo pouze 2× u S04 a není stylovou tendencí žádného z ostatních vybraných
subjektů. S09 použil odřádkování celkem 84×, a to v rámci 33 z 53 komentářů (62 %). Na
ukázce níže zobrazující 8 kompletních komentářů S09 z odlišných diskusí jsou odřádkování
vyznačena symbolem ¶, stejně jako na přiloženém DVD (viz DVD-A-S09 a přílohu 1).
Z ukázky je patrný rovněž druhý neverbálním prvek typický pro S09, kterým je zmnožené
užití interpunkčních znamének pravé kulaté závorky a rovněž tečky. Zejména využití pravé
kulaté závorky má však v textech S09 specifickou funkci (viz dále).
Pouze na základě textů komentářů a zároveň při znalosti úzu vyjadřování v jedné internetové
komunikační sféře (viz dále) je možné identifikovat, že zmnožení pravé kulaté závorky plní
v komentářích S09 funkci zastoupení mimiky, konkrétně úsměvu (včetně ironického), jelikož
pravá závorka je součástí emotikonu úsměvu (viz 1.2.2.1). Ten tvoří interpunkční znaménka:
dvojtečka, spojovník a právě pravá kulatá závorka – tj. :-) – dávající symbolu zásadní význam
usmívajících se rtů. Mohu z vlastní zkušenosti prohlásit, že jsem se s tímto typem užití závorek
setkal na veřejných chatech, kde došla úspornost vyjádření do takových extrémů, že se i klikání
na symbol emoji či napsání tří různých interpunkčních znamének stalo pro určité komunikanty
příliš nepohodlným, a tak pro signalizaci emoce pobavení, sympatií, ale často rovněž významu
ironického používali pouze tuto triviální podobu jedné či více závorek, dekódovatelnou však
pouze pro jedince znalé psané internetové komunikace, schopné rozeznat v dané zestručněné
formě část v současnosti frekventovaně využívaného piktogramu pozitivní emocionální reakce,
emotikonu v podobě :-) nebo emoji v podobě 😊 (viz 1.2.2.1).
Celkem 49× použil S09 řetězec pravých závorek (5–11) pro signalizaci jedné z uvedených
emocí či významů, a to v 36 z 53 komentářů (68 %). Kromě pravé závorky dochází u S09 také
k zmnožení znaménka tečky ve významu výpustky, značené tradičně třemi tečkami; celkem byl
řetězec teček (4–8) použit 27× v 16 komentářích (30 %). Opakuji zde, že již Jandová (2006,
s. 19) označila zmnožování grafémů za typický projev komunikace na chatu (viz 1.1.1).
- 106 Třetí
stylovou tendencí pozorovatelnou u několika komentářů S09 je pro politické diskuse
příznakové využití vyprávěcího slohového postupu; viz např. následující 3 úryvky (v nichž se
značně projevují rovněž výše uvedené stylové tendence; odsazení i zde značeno symbolem ¶):
1.: Jen tak mezi náma, kdo z vás na té Ukrajině byl ???¶ Já jo, našlapal sem po ní 1700km na
kole /eště před Majdanem/, mluvil sem s kdekým, jak na ulici, u kyjosků, v obchodech i jen tak
v parku.....¶ 3/4 lidí mi řeklo že za moskala, bylo líp, byla práce, peníze a nekradlo se tolik .....¶;
2.: Jak sem vyčet také se trošku protáh, nic moc, asi zjistil, že mu to už moc nepude, má věk, má
nemoci, no tak to zabalil a jel ke krbu, ke knize a sedmičce červeného - co má bejt, také tak
trávím zimu........¶ Sport ? nikdo mě nehoní abych utíkal 😉 pohyb ?¶ Šak sem se živil rukama,
na nohách byl deset hodin denně, co su ouřednická myš abych dělal nesmyslné prostocviky
???¶ Joooo děcka, málo kdo z vás bude v sendesáti zdravej, na hlavu, už ste teď ))))))))¶;
3.: pozdě bylo už před pětadvaceti lety¶ Už tehdá mě říkali šoféři kamionů které jsem stopl,
sedláci u kterých sem dělal, lidi se kterými sem se dal jen tak do řeči.¶ ,,Franky, nechoď tam
a tam, vyhni se té a té čtvrti, bacha na tu a tu ulici, je to tam samej přistěhovalec, drogový dýler,
kriminálník, není tam bezpečno.....¶ Když sem před pár lety bydlel v Londýnském Walthamstow,
nedovolil sem si po setmění ani vyjít na ulici a těch pár metrů do obchůdku bylo na pováženou,
vždycky s pořádným respektem ......
Užití vyprávěcího slohového postupu souvisí s explicitním výskytem subjektu v textu. S09
je dalším subjektem, který do textů přímo promítá své já. Zatímco S07 tak činil především
v souvislosti se svými názory, S09 jako explicitní subjekt prezentuje své životní zkušenosti.
Původ S09, podle veřejných informací v jeho profilu Vlčnov u Uherského Brodu, naznačují
zvláště východomoravské dialektismy (viz např. Kloferová 2016, s. 2038): kde sů vodní děla;
ste na palicu; zavážel koněma; starým Nováčkom pomohl umyt okna; može enom trůba atd.
Vyprávěcí slohový postup s tematikou vlastních zážitků a projevy nářečí jsou dvě v rámci
postojových diskusí poměrně unikátní individuální stylové tendence, a přestože v textech S09
nejsou tendencemi výraznými, jsou zřetelným projevem snahy účastnit se daného typu veřejné
komunikace jako originální komunikant. Malé zastoupení komentářů s explicitním postojem
(Nv, Vp, Pv souhrnně pouze 28 %) signalizuje, že konstantním záměrem S09 je spíše upoutat
postojem pozornost na svou osobu než působit na recipienty obsahem postoje.
Záměr S09 prezentovat se v postojové diskusi originálním způsobem vyjadřování pak jen
potvrzuje originální individuální stylová dominanta v podobě horizontálního členění textu
(odřádkování samostatných výpovědí) a zmnožování interpunkčních znamének (pravé kulaté
závorky naznačující pobavení či ironii, tečky pro zdůraznění výpustky); tyto prvky objevující
se ve většině komentářů S09, jsou využívány pouze pomocí klávesnice (srov. analýzy S22, S42
či S99 níže).
- 107 S10
– analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S10):
komentářů: 49 « 5 stránek Ø odstup: 123 min.
Ø rozsah: 246 znaků Ø lajků: 12,0
Ø odchylka: 93 znaků – 38 % Ø odpovědí: 1,7
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nv 76 %, Ap a Vp 10 %
S10, poslední z deseti nejaktivnějších subjektů ve sledovaném období (viz s. 71), publikoval
komentáře na všech 5 vybraných facebookových stránkách. Je subjektem s největším podílem
komentářů vyjadřujících negativní postoj vůči konkrétnímu subjektu/objektu – 76 % Nv.
Celkem obsahuje negativní postoj 88 % komentářů S10 (Nv + Nn + Vp). Tak jako u jiných
vybraných subjektů se jedná o postoje hodnotící negativně nejčastěji EU, islám, ČT či konkrétní
politiky; nejfrekventovanějším autosémantickým slovním základem v textech S10 (podobně
jako u S04 či S08) je evrop- (29×).
Podstatné je, že S10 zpravidla vyjadřuje své postoje pomocí stylově neutrálních lexémů;
viz např. indikátory postojů typu Nv: Výroky předsedy evropské Rady Tuska … jsou skandální;
Nelegální migranti přinesli do Německa násilí, kriminalitu; Horáčka hlavně provází jeho velice
pochybná minulost; Politická korektnost a hloupost politických elit jsou jako nemoc a smrt
apod. Výjimečně se v textech S10 objevuje expresivita adherentní: Nastal ten správný čas hodit
Ukrajinu přes palubu. (hodit přes palubu » ‘opustit, zradit’ [SČFI3]); či inherentní: kdepak se
nám ti idioti (zhrub. ‘pitomec, blbec’ [SSČ]) neustále berou. Postoje S10 jsou však jednoznačné
zároveň díky připravenosti a koherenci jím publikovaných textů (viz dále).
Tak jako S07 dosahuje S10 výrazné explicitnosti rozsahem komunikátů; Ø 246 znaků je
3. největší průměrný rozsah textu z 20 vybraných subjektů. Větším rozsahem a vysokou mírou
explicitnosti je signalizována důležitost, již S10 svým komunikátům přikládá. Tato prestižnost
je pak zcela potvrzena celkovou připraveností jeho komunikátů, jejich jazykovou vytříbeností
a projevy explicitní intertextovosti, tedy rysy příznakovými pro postojové internetové diskuse
nejen na Facebooku.
0
320
640
960
1280
1600
1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49
S10 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 108 Připravenost
textů S10 se projevuje primárně absencí gramatických a pravopisných chyb
(výjimečné jak chyby pravopisné: rozumnět; tak překlepy: společost), včetně náležitého užití
diakritiky, interpunkce či majuskulí; viz např.: Jen tu máme několik článků, pár rozhovorů,
desítky lidí, kteří přišli o část svého života, jelikož čelili neodůvodněným trestním oznámením.;
Divocí, neotesaní, brutální a bezohlední. Je to válka kdo s koho.; Obranná válka, již nyní vede
Donald Trump, je však pro budoucnost naší civilizace ta nejdůležitější.
V interpunkci se texty S10 vyznačují jednou zvláštností – zatímco při psaní teček a čárek
je mezera umístěna náležitě pouze za znaménkem, jiná interpunkční znaménka jsou oddělena
mezerou z obou stran; vykřičníky, otazníky a dvojtečky vždy, uvozovky při citacích.
Celkově jsou texty S10 z hlediska připravenosti a kultivovanosti projevu nesrovnatelné
s jakoukoli z množin textů ostatních 19 vybraných subjektů, vyjma S07.
Kromě důrazu na přípravu komunikátu jsou dalším prvkem odlišujícím texty S10 od textů
všech subjektů ostatních projevy explicitní intertextovosti. Celkem 5× cituje a 1× parafrázuje
konkrétní osobnosti; viz následující úryvky komentářů: Ministr k tomu pravil; John O´Sullivan,
britský konzervativní politický komentátor, novinář a spisovatel; Michal Kocáb jen potvrzuje
slova politologa Oskara Krejčího, který; Text vychází z připravované knihy " Krutá pravda
o islámu " autora Viliama Bucherta; Dan Schueftan, izraelský akademik, bezpečnostní expert
a politický poradce několika izraelských premiérů i amerického Kongresu; Dovolím si citovat
ústavního právníka a bývalého soudce německého Ústavního soudu Uda di Fabio.
Využití explicitních intertextových vazeb je prvkem běžným v žurnalistice a v odborných
komunikátech; vždy může být primárně projevem znalosti tématu a kontextu, sekundárně
pak posilovat objektivitu a relevantnost sdělení, a tudíž i persvazi. V každém případě je však
prvkem příznakovým (atypickým) v postojových diskusích na Facebooku, kde jednoznačně
signalizuje prestižnost přikládanou komunikátu jeho autorem a snahu o objektivizaci postoje.
Zatímco u jiných subjektů se konstantnost záměru prezentovat opakovaně tentýž postoj či
účastnit se diskuse za stejným účelem (S05) často projevovala opakováním stejných lexémů
a frází, S10 je po S06 druhým subjektem opakovaně publikujícím v různých diskusích tytéž
komentáře, avšak ve větší míře než S06. V množině 49 komentářů S10 bylo 5 komentářů
publikováno 2–3× v různých diskusích, v jednom případě dokonce po 20 dnech (viz DVD-AS10).
S10 je zároveň dalším subjektem, u nějž došlo k publikování dvou téměř totožných
komentářů; zatímco v případě S01, S06 či S07 mohlo jít o důsledek snahy vyjádřit opakovaně
identický postoj, text S10 byl očividně editován (zkrácen); viz následující dva komentáře:
1.: Výroky předsedy evropské Rady Tuska na adresu amerického prezidenta jsou skandální. EU
a zvláště Německo zažívá neskutečný výbuch antiamerikanismu, který muselo chtě nechtě
8 let potlačovat, s vědomím, že vyslance míru Obamu přece milovat musí. Nedělejme si iluze,
- 109 čekají
nás divoké doby. EU a převážně Německo je opět latentní ohrožení míru v Evropě,
a není si toho vědomo. PS : Státní hranice jsou nosné zdi demokracií a žádná vláda nemůže
rezignovat na jejich ochranu. Žádná povinnost zajistit ochranu všem lidem na světě a umožnit
jim vstup do země neexistuje ani v mezinárodním právu. (1. 2. 2017 v 11.49; DVD-D-2424);
2.: Německo zažívá neskutečný výbuch antiamerikanismu, který muselo chtě nechtě 8 let
potlačovat, s vědomím, že vyslance míru Obamu přece milovat musí. Nedělejme si iluze, čekají
nás divoké doby. Německo je opět latentní ohrožení míru v Evropě, a není si toho vědomo.
(4. 2. 2017 v 14.17; DVD-D-1127).
Zatímco v diskusi k článku, v němž je prezident USA Trump kritizován předsedou Evropské
rady Tuskem a německým politikem a bývalým předsedou Evropského parlamentu Schulzem,
se S10 staví proti Německu a zároveň proti Evropské unii, ve druhém komentáři publikovaném
3 dny poté pod článkem o kritice Trumpa německým týdeníkem Der Spiegel již S10 zachovává
v původní podobě pouze výše podtrženou část prvního komentáře vyjadřující negativní postoj
vůči Německu. S10 prokazatelně vědomě využívá texty cizí a zpětně rovněž texty vlastní;
důležité je, že internet a Facebook mu to umožňují, jelikož je zde má neustále k dispozici.
Rozsahem, explicitností a mírou připravenosti připomínají komentáře S10 texty S07, které
jsem spojil s charakteristikou žánru blogu. Texty S07 se však vyznačovaly velmi explicitním
výskytem subjektu, autorského já, zatímco komentáře S10 tento prvek obsahují v mnohem
menší míře. Ve 49 komentářích S10 se zcela výjimečně, a to pouze 8× (16 %) objevuje tvar
os. zájmena já či výpověď s predikátem v 1. os. singuláru. V jeho komentářích je oproti S07
rovněž mnohem nižší výskyt kontaktovosti v podobě 1. a 2. os. plurálu nebo formy tázací.
Konstantním záměrem S10 je prezentovat explicitní (88 % komentářů tvoří typy Nv, Pv
a Vp), kontextově nezávislý a z pohledu recipienta objektivní postoj, což činí s využitím
spisovných, zpravidla stylově neutrálních výrazových prostředků.
Originální individuální stylovou dominantou komentářů S10 je využívání výrazových
prostředků posilujících objektivitu postoje. Větší rozsah, jednoznačnost postoje či spisovnost
a převažující stylová neutrálnost lexika jsou rysy společné textům S07 a S10; zatímco se však
texty S07 frekventovaným výskytem subjektu/autora v textu a výraznou kontaktovostí blížily
blogu jako subjektivnímu žánru internetové publicistiky, texty S10 signalizují snahu o podání
postoje objektivního absencí explicitního autorského subjektu a kontaktovosti v textu, využitím
citací a parafrází s uváděním zdrojů a také editací a opakovaným publikováním vlastních textů.
Přesto jsou komentáře S10 blogu jako žánru blízké rozsahem, explicitností, kultivovaností,
koherencí a připraveností textu. Jsou tak dalším důsledkem a důkazem průniků veřejné psané
komunikace a komunikační sféry publicistické (viz Vepřek 2013, s. 68–69).
Následujících 10 analyzovaných subjektů patří rovněž mezi nejaktivnější z hlediska publikování
komentářů v období excerpce dat, pro analýzu však byly vybrány také na základě pozorování (viz 2.1.2).
- 110 S22
– analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S22):
komentářů: 40 « 1 stránka Ø odstup: 146 min.
Ø rozsah: 179 znaků Ø lajků: 2,5
Ø odchylka: 67 znaků – 37 % Ø odpovědí: 0,2
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nv 45 %, Ap 30 %
Komunikáty S22 patří v rámci analyzovaných subjektů mezi nejrozsáhlejší (Ø 179 znaků).
Přesto v jejich množině není identifikovatelná žádná výrazná stylová tendence projevující se
v konkrétní jazykové rovině (jako u S02, S07, S08, S10 aj.). Poměrně výrazným rysem je pouze
explicitní výskyt autorského subjektu (viz analýzu S07) ve 23 ze 40 textů (58 %). Také S22
svými komentáři vyjadřuje převážně negativní (Nv + Nn 55 % vs. Pv + Pn 10 %) postoje vůči
různým subjektům (politikům a médiím) obsaženým v pretextech. Unikátnost komentářů S22
však spočívá v ustáleném způsobu kombinování neverbálních prvků – interpunkce a emoji
(přesněji emoji vzniklých z emotikonů; viz s. 37), dotvářejících význam sdělovaného.
Všech 40 komentářů S22 začíná a končí třemi tečkami (výjimečně více), jež S22 používá
zároveň jako předěl mezi větnými celky, v rámci vět však užívá náležitě čárek. Podle PČP
(s. 73–74) mohou tři tečky jako symbol sloužit pro vyjádření: 1) přerušení výpovědi, 2) zámlky,
nedořečení, 3) výpustky irelevantní části citátu nebo 4) náznaku pokračujícího výčtu; v textech
S22 však neplní ani jednu z uvedených funkcí. S22 umisťuje tři tečky na konec každé věty
jednoduché či souvětí, ale rovněž na začátek každého komentáře; nemohou tak být využity jen
se záměrem plnit tutéž funkci, jakou v textech běžně plní tečka samostatná (tj. hranice větných
celků), ale nutně se záměrem plnit zároveň funkci estetickou, případně persvazivní.
Třemi tečkami S22 navíc oboustranně odděluje emoji vyjadřující emoce; emoji dotvářejí
význam postojů S22 a umístil je (min. 1) na závěr 35 ze 40 komentářů (88 %); viz následující
komentáře a jejich části: .... ozval se hlas lidu... 😃... 👍...; on ještě normální práci totiž neviděl
!... 😕... 😥... 😠...; ...z ambiciozného politika dopracoval na šméčko.... 😃...; ...podle mluvy
poznáš inteligenta a jak se zdá jsi dokonalý - hňup !... 😠...; ...nezklamal !, ale "spáčů" je tam
0
175
350
525
700
1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39
S22 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 111 víc...
😃...; ...typický srab ...pevně věřím, že ve volbách utrpí potupnou porážku... 😃...; ...nátura
je nátura i když Vikingové by z toho radost neměli... 🙁... (viz DVD-A-S22).
Kromě tří teček používá S22 v 11 komentářích rovněž spojovník [-] ve funkci pomlčky
(pomlčku v adekvátní délce [–] lze na Facebooku pomocí klávesnice napsat pouze klávesovou
zkratkou Alt + 0150), a to pro oddělení vsuvek či naznačení odmlky: normy, předpisy - TO BY
JIM ŠLO ! - právě proto bych je postavil před mezinárodní soud; apropo - takovej "šéfodborovej
technik"; co si mám myslet - zloděj je Babiš; a v 5 komentářích uvozovky pro signalizaci ironie;
např.: tak tomu "věřím"; dávkovaní často hloupých informací údajné "veřejnoprávní" instituce.
Pomlčku a uvozovky však S22 nepoužívá zdaleka v takové míře jako prvky uvedené výše.
Zatímco tematicky ani lexikálně komentáře S22 ustáleny nejsou a nelze je označit za výrazné
ani z hlediska statisticky sledovaných hodnot, jejich formální úprava je jednotná, unikátní
a zcela nepochybně intencionální. Specifický a soustavně dodržovaný způsob úpravy textů
komentářů S22 pomocí netradiční kombinace interpunkce a emoji je originální individuální
stylovou dominantou jeho komunikátů. S22 je tak po S03 (meme), S04 (emoji), S05 (meme
a emoji) a S09 (interpunkce ve funkci emotikonu) dalším subjektem originálně využívajícím
neverbální prostředky pro dotváření významu textu a pro působení na jeho recipienty.
S24 – analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S24):
komentářů: 39 « 2 stránky Ø odstup: 9 min.
Ø rozsah: 150 znaků Ø lajků: 29,5
Ø odchylka: 67 znaků – 45 % Ø odpovědí: 6,9
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Ap 38 %, Nv 25 %
Komentáře S24 jsou extrémní z hlediska poměru mezi jejich připraveností a rozsahem
(Ø 150 znaků) na jedné straně a odstupem publikování (Ø 9 min.) na straně druhé. Odstup
publikování v minutách je v podstatě rychlostí publikování (viz přílohu 1). Jde o časový odstup
publikování komentáře a pretextu, při hodnocení připravenosti textu komentáře je ukazatelem
0
125
250
375
500
1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39
S24 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 112 maximálního
možného času využitého jeho autorem; relevantním ukazatelem zvlášť v případě,
kdy jde o časový odstup krátký (minimální časový odstup » minimální čas na přípravu textu).
Přestože je průměrný rozsah komentářů S24 větší než u 11 z 20 analyzovaných subjektů,
jsou publikovány s výrazně největší pohotovostí. Průměrný časový odstup publikování činí
u 20 vybraných subjektů celkem 102 minut. V případě S24 je to v průměru 9 minut, přičemž
21 z 39 komentářů (54 %) publikoval dokonce do 3 minut a z toho 13 komentářů do 2 minut
(viz čistě pro názornost hodnoty odstupu všech subjektů v grafu níže; S24 vyznačen červeně).
V návaznosti na výše uvedené je pozoruhodné, že ani nejrychleji publikované komentáře
S24 neobsahují zdaleka takové množství možných nedostatků psaného textu – překlepů či
gramatických a pravopisných chyb – jaké obsahovaly například texty S06, publikované naopak
s největším odstupem v průměru 487 minut, ale i dalších subjektů. Následující 2 komentáře S24
byly publikovány s odstupem pouhé 1 minuty, jejich rozsah přitom činí 272 a 331 znaků:
1.: Já s uzavřeností vietnamské komunity problém nemám, je to jejich volba a nevidím že by
nám svoji kulturu nutili, vyžadovali zvláštní zacházení, nějak nás napadali nebo měli problémy
se vzděláváním svých potomků či mainstream kulturou... jako kdyby.... byli třeba muslimové
(DVD-D-1176);
2.: Znáte pohádku o vlkovi? Chlapec tolikrát volal Vlk že až Vlk skutečně přišel nikdo mu
nevěřil. A přesně tohle se stalo i fake news u nás reprezentováno i tady lžidnesem. Tak dlouho
všechno sváděly na rusy až tahle zpráva kdy je zjevně možné že Rusové byli zainteresovaní
mnou jen projde protože vám nevěřim už ani nos mezi očima 😊 (DVD-D-1827).
Až na několik chybějících čárek mezi větami a neadekvátní užití majuskulí/minuskulí se
jedná o koherentní texty obsahující velmi rozvitá souvětí (věty podtrženy různými typy čar),
o komentáře obsahující explicitní postoje zaujímané vůči vyjádřeným subjektům (Vietnamci,
muslimové, lžidnes » lži + iDnes » ‘lži šířící iDnes’ aj.). S24 během minuty využil dějového
přirovnání, v němž komparandu iDnes a komparátu chlapec (z Ezopovy bajky Chlapec a vlk)
přisuzuje tertium comparationis šíření poplašných zpráv (fake news; viz 1.3.2.1) a použil také
v obměněné podobě frazém zapřít nos mezi očima (vám nevěřim ani nos mezi očima [SČFI4]).
S24 nebyl k analýze zvolen pro občasné využití ironie či nadsázky (viz DVD-A-S24), ale
pro schopnost formulovat koherentní, smysluplné a zároveň většinou poměrně rozsáhlé postoje
- 113 navzdory
minimálnímu času jak na jejich myšlenkovou přípravu, tak na jejich psanou realizaci.
V tomto ohledu se mu vyrovná jen S42 (viz níže).
Chci zde znovu (viz 0.2) poukázat na skutečnost, že připravenost je značně zjednodušující označení
výrazně komplexního stylotvorného faktoru a že je nutné odlišit jeho dílčí složky: mentální, aktuální
psychickou a vědomostní připravenost subjektu, včetně znalosti kódu a tématu, dále čas na přípravu
komunikátu a v neposlední řadě čas a úsilí skutečně jeho přípravě věnované; to vše je připravenost jako
stylotvorný faktor. Na výsledných komunikátech lze pozorovat jeho důsledky, výslednou připravenost –
tak jako činím při analýze textů, jež jsou z hlediska míry připravenosti výjimečné – ale je těžké, ne-li
nemožné určit, které ze složek stylotvorného faktoru se na pozorovaném podílely. Podstatné dále je, že
pozorované důsledky jsou pouze rezultátem stylotvorného procesu jako celku – jeho dílčích složek.
Texty S24 jsou důkazem, že některé subjekty věnují z určitých, analytikovi neznámých
důvodů až abnormální úsilí a značnou část svého času komentování článků médií (protože
komentovat na Facebooku v 54 % případů pretext do 3 minut by jinak bylo nerealizovatelné).
Podobná míra publikační pohotovosti se dá očekávat především u řízených trollů, kteří jsou
za ni placeni (viz zejména s. 52–55). Aniž bych v tomto směru vynášel jakékoli závěry o S24,
což není cílem mé práce, je pravdou, že část jeho komentářů vyjadřuje negativní postoje nejen
k politikům, ale také vůči autorům pretextů (redaktorům médií): Ani jsem nemusel článek číst
a věděl jsem že to napsala Anča Barochů 😃; to nicméně platí pro mnohé další z 20 vybraných
subjektů, vyjadřující své postoje explicitněji než S24.
Spíše než snaha ovlivňovat postoje recipientů, očekávaná od případného řízeného trolla, je
pravděpodobně konstantním záměrem S24 snaha o komunikační úspěšnost a zisk lajků (viz
poznámky k lajkování jako motivačnímu stylotvornému faktoru v 1.3.3). Identifikovatelným
záměrem S24 je vyjádřit postoj k pretextem sdělované informaci nebo k autorovi pretextu, a to
v co nejkratší možné době. Díky pohotovosti a schopnosti formulovat explicitní postoj, který
zaujme recipienty nebo s nímž budou recipienti souhlasit, získávají komentáře (nejen S24, ale
všechny s danými charakteristikami) na Facebooku výrazně větší počet lajků než komentáře
jiných účastníků diskuse, postrádající rychlost nebo explicitnost, a např. kritika daného média,
či v případě S24 dokonce konkrétního redaktora, se pak na Facebooku stává trvalou součástí
příspěvku pro tisíce recipientů (viz poznámky k větší míře veřejnosti u lépe hodnocených
komentářů v 1.3.1 a 1.3.3) a může ovlivňovat jejich postoje.
Komentáře S24 obdržely Ø 29,5 lajku, což je nejvyšší hodnota komunikační úspěšnosti ze
všech 20 vybraných subjektů. S24 jí dosáhl díky schopnosti psát pohotově koherentní, postoj
vyjadřující texty. A právě koherence a rozsah textu činí z textů S24 v kontrastu minimálního
času na přípravu unikátní komunikáty z hlediska stylotvorného procesu.
Skrze tuto individuální stylovou dominantu texty S24 demonstrují obecně jen potenciální,
v případě S24 však zcela reálné důsledky specifičnosti fungování komunikace na Facebooku.
- 114 S30
– analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S30):
komentářů: 35 « 2 stránky Ø odstup: 156 min.
Ø rozsah: 148 znaků Ø lajků: 5,4
Ø odchylka: 37 znaků – 25 % Ø odpovědí: 0,5
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nv 74 %, Ap 11 %
S30 je dalším ze subjektů, v jehož komentářích je nejčastěji zastoupen typ komentáře Nv,
vyjadřující pouze negativní postoj vůči vyjádřenému subjektu/objektu. Po S10 je se 74 % Nv
komentářů druhým subjektem, u kterého tento typ překročil 70 %. Celkově obsahuje negativní
postoj 89 % (31 z 35) komentářů S30 (součet Nv, Nn a Vp), což je statisticky největší hodnota
ze všech subjektů. Statisticky nejvýraznější je také pouze 25% průměrná odchylka rozsahu
(Ø 37 znaků) jeho komentářů, jenž činí v Ø 148 znaků. Uvedené hodnoty neodporují hodnotám
jiných analyzovaných subjektů, rovněž publikujících převážně negativní postoje v individuálně
ustáleném rozsahu (k tomu ale blíže v 2.3).
Z hlediska formální úpravy textu na sebe S30 upozorňuje tím, že své komentáře zásadně
zakončuje buď 3 tečkami (21×), 3 vykřičníky (5×), 1 otazníkem (4×), nebo 1 emoji (5×), ale
ani v jednom případě tečkou jako v psaném projevu zcela nepříznakovým způsobem zakončení
větného celku; totéž platí pro větné celky v rámci komentářů.
Texty S30 jsou však výjimečné především z hlediska expresivity lexika, které jejich autor
při zaujímání negativního postoje vůči politikům, novinářům, osobnostem nebo organizacím
volí, a zároveň vysoké frekvence jeho využívání.
Výrazy hodnotící v textech S30 negativně určité subjekty jsou expresivní (Křístek 2016a)
buď inherentně: ochlasta (vulg. [SSJČ]), hajtra (hanl. ‘špatný kůň’ [SSJČ]), pisálek (hanl.
‘podružný novinář’ [SSČ]), flákač, sebranka, pakáž (vše hanl. [SSČ]), tlachat (expr. [SSČ]),
ožralec ([SNČ]), verbež (hanl. [SNČ]), zmrd (vulg. [SNČ]), projebávat (jebat » vulg. [SNČ]);
adherentně: šašek (hanl. [SSČ]), dutej (dutý » ob. expr. ‘nepřipravený (vědomostně)’ [SSČ]),
tupej (tupý » ‘hloupý’ [SSČ]), dřepět (expr. ‘nečinně sedět’ [SSČ]), brnkat (expr. ‘hrát, zprav.
0
115
230
345
460
1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35
S30 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 115 neuměle‘
[SSČ]), teplej (teplý » vulg. ‘homosexuál’ [SNČ]), aj.; obojí v případě expresivity
stálé, ale rovněž kontextově: tlustokožec z rodiny novotných (P. Novotný); neustále ukazovat
opičku (V. Havla) v televizi; lejno (G. Soros) z bolševické Národní fronty; živočich s velmi
nízkým IQ (P. Novotný) aj. S30 používá pro negativní hodnocení také expresivní neologismy
a slovní spojení, jejichž užití je typické pro současný diskurz internetových politických diskusí
(viz Trachtová 2015 či s. 102): sluníčkář, havloid, kavárenský povaleč, multi-kulti; popřípadě
výrazy, které v tomto diskurzu postupně získaly expresivní význam: koryto (být u koryta » ob.
hanl. ‘získat výhodné postavení’ [SSČ]), tunelář (‘podvodník’ [SNČ]).
S30 pro negativní hodnocení využívá i dvojice výrazů komponované pomocí spojovníku:
buziii-pochody (od buzik » vulg. ‘homosexuál’ [SNČ]), USA-ČT (spojení s významem ‘ČT
straní USA’), TOP-ČT (‘ČT straní politické straně TOP09’), TOP-žumpa, TOP-opilec, TOPsvoloč
(svoloč » hanl. ‘chátra, sebranka’ [SSJČ]), TOP-grázl (vulg. ‘darebák’ [SSJČ], ob. hanl.
[NASCS]; vše společně s komponentem TOP negativně hodnotí stranu TOP09 a její členy); do
této skupiny výrazů S30 spadá rovněž již výše uvedené nesklonné adjektivum multi-kulti (zkr.
multikulturalistický), které S30 pro negativní hodnocení využil v 6 komentářích.
S30 však svá vyjádření aktualizuje dalšími prostředky, když např. pro pojmenování Karla
Schwarzenberga volí výraz bilderberg jako aluzi na jeho účast na stejnojmenné konferenci
světově významných osobností, či využívá slovních hříček, když označuje Donalka Tuska za
truska (trus » ‘zvířecí výkal’ [SSČ]), nebo think-tank (z angl. ‘výzkumné středisko zabývající
se společenskovědní problematikou’ [NSČ]) Evropské hodnoty spojením think thank thonk.
Pozoruhodná je nejen rozmanitost lexémů využitých S30 v relativně malém množství dat
k expresi jeho postojů, ale rovněž to, že hodnocené subjekty soustavně hodnotí hned několika
výrazy současně; viz např. (hodnotící výrazy podtrženy; stylové charakteristiky viz také výše):
tihle tátové a dědové skutečně nebojovali za sluníčkářskou zvrácenou parazitní sebranku za
všelijaké tuneláře a gaunery a cizácké příživníky a flákače; s tou pakáží to trefil, sluníčková
verbež z obamovské USA-ČT; mudroval ty své zvrácené asociální vize a tlachy; Smradlavé lejno
soroš je jen lidská zrůda (přeneseně hanl. [SSČ]); havloidní multi-kulti štěpánová z ordinace
na palici; ty ubohej trusku, jen sereš bobky; už jen stará hajtra a poslušnej robot zábavného
průmyslu; hlavně čssd šašci, co jen blafou, tlachaj; rád se bavím s nasranými dementními
havloidy a vůbec všelijakými kavárenskými povaleči, kteří by rádi rakouského ušišlaného
bilderberga, nebo jiného multi-kulti poslušného kašpara; emma smetana havloidní famílie
totálních kreténů z pražské kavárny; TOP-grázle kalousku zavři tu svoji nevymáchanou ožralou
hubu (zavřít hubu » zhrub. ‘být zticha’ [SČFI3]); na celém světě pár dementních sluníčkových
dementů, nebo sorošem placených zmrdů za podporu multi-kulti; německá multi-kulti zrůda.
- 116 Jak
je z ukázek patrné, exprese postojů S30 je značně kondenzovaná a zmnožená; několik
lexémů syntakticky propojených v nominální frázi v kontaktní pozici atributů (sluníčkářskou
zvrácenou parazitní sebranku) v textech S30 opakovaně vyjadřuje více negativních hodnocení.
Konstantním záměrem S30 je vyjadřování explicitních negativních postojů ke konkrétním
subjektům a zvláště snaha o sebeprezentaci a oslovení recipientů těchto postojů aktualizací
(Krčmová 2016a) vyjádření, projevující se u S30 v rovině lexikální a syntaktické.
Originální individuální stylovou dominantou komentářů S30 je frekventované a zároveň
kondenzované využití rozmanitých expresivních výrazových prostředků, jimiž explicitně
zaujímá negativní postoje (89 % komentářů) a aktualizuje výraz svých komunikátů.
S33 – analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S33):
komentářů: 34 « 1 stránka Ø odstup: 44 min.
Ø rozsah: 84 znaků Ø lajků: 11,3
Ø odchylka: 29 znaků – 35 % Ø odpovědí: 0,4
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nv 73 %, Ap 15 %
Po S05 je S33 druhým subjektem využívajícím k publikování komentářů ve sledovaném
období dva facebookové profily (pod totožným jménem, se stejnou fotografií). V komentářích
zaujímá, stejně jako S02, S04, S06 či předcházející S30, negativní postoje vůči politické straně
TOP09, V. Havlovi, G. Sorosovi a muslimům; verbálně však v komentářích napadá také autory
jiných, názorově odlišných komentářů. Velmi výrazná převaha negativních postojů – 73 %
Nv a 9 % Nn – je posílena využitím vulgarismů a dalších, kontextově expresivních výrazů.
Výraznou mírou využití expresivních výrazů připomíná S33 předchozí subjekt S30; zatímco se
však v textech S30 ukázala rozmanitost jím volených expresivních výrazů a kondenzace jejich
využití, texty S33 jsou specifické z hlediska vysoké frekvence konkrétního sémantického typu
vulgarismů (viz Jelínek a Vepřek 2016) – vulgarismů souvisejících se sexuálním aktem.
0
70
140
210
280
1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33
S33 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 117 Jde
zvláště o výrazy související se společensky neakceptovatelnými sexuálními praktikami
(jako pedofilie či zoofilie), nebo praktikami značnou částí společnosti dosud neakceptované
(homosexualita) – a vulgarismy vzniklé na základě označení zvířat.
Kromě dysfemismů typických pro projevy s pokleslou jazykovou kulturou (hovado, svině,
dobytek, debil, imbecilní, idiot, úchyl, zmrd), využívá S33, tak jako S30, rovněž výrazy typické
pro politický diskurz (havloid, havloidka) a nově utvořená expresivní kompozita vyjadřující
zároveň jak hodnoceného, tak hodnocení, např.: havlokurva (V. Havel + kurva » vulg. [SNČ]),
ZMRD09 (TOP09 + zmrd » vulg. [SNČ]), muslodobytek (muslimové + dobytek » hanl. [SNČ]).
Nejpočetněji jsou při negativním hodnocení v komentářích S33 zastoupeny vulgarismy
sémanticky související se sexuálním aktem a se zvířaty, nejčastěji ty obsahující inherentně
negativní hodnocení homosexuálů; viz následující komentáře: Co by dělala tahle buzna (vulg.
[SNČ]) je 90% lidí u (_!_) (význam ‘u prdele’ vyjádřený interpunkcí tvořeným piktogramem,
podobně jako u emotikonu; viz s. 37); Ten nešťastný buzík (vulg. [SNČ]); Pár buzen, které za
to Sereš (slovní hříčka založená na částečné zvukové a grafické blízkosti 2. os. sg. ind. préz.
akt. verba srát (‘kálet’ [SNČ]) a příjmení Soros) platí. To je pouze pár buzen; Jakubíček dělá
v Anglii černochům homoprostituta (homosexuál + prostitut); to není jen tak obyčejná buzna,
ale imbecilní buzní volič; Tenhle řiťopich (vulg. [SNČ]) se nesnaží. Je to jen hovado; homoklad
(homokláda » vulg. rovněž ‘homosexuál’ [SNČ]) Bernau dostal vycházky. Bude prdel (aluze
na anální pohlavní styk) a to v jeho případě doslova (explicitnost aluze); Dobytek se spojí
s kýmkoliv; je to neuvěřitelná svině; Vysvětlete to Adamu Bernauovi a jiným anusům (angl. anus
‘řitní otvor’, použito ve funkci vulg.); kniha pedofilních sadistických hovad; Ty pedofilní opice
(muslimové) upalují zaživa lidi, řežou lidem hlavy přesně podle Koránu, bible pro sadistické
pedofilní hovada a v Evropě budou bukvice (vulg. [SNČ]) zavírat lidi za to, že někdo tento hnus,
co nemá hodnotu použitého toaletního papiru (zde zase souvislost s vylučováním; viz Jelínek
a Vepřek 2016) spálí?; Pitron je 3,14ča (název písmena řec. abecedy pí (π) + ča » píča » vulg.
‘ženské přirození’ nebo ‘silná nesympatie’ [SNČ]); Tak se těšila, že jí nějaký muslodobytek (viz
výše), co denně prcá (vulg. ‘mít pohlavní styk’ [SNČ]) kozy ojede (vulg. ‘mít pohlavní styk’
[SNČ]) a nakonec nic.
Celkově 82 % komentářů S33 obsahuje lexémy se stálou nebo kontextovou expresivitou
využité pro hodnocení různých subjektů, z toho 76 % (26 z 34 komentářů) vulgarismy. 65 %
komentářů S33 obsahuje vulgarismy související se sexuálním aktem či s pojmenováním zvířat,
případně obojí; 29 % komentářů pak vulgarismy inherentně negativně hodnotící homosexuály
(buzna, buzík, anus, řiťopich, homoklad, bukvice, homoprostitut).
- 118 Originální
individuální stylová dominanta komentářů S33 se projevila, jako u textů S30,
v rovině lexikální, užitím výrazů negativně expresivních. Oproti kondenzovaným strukturám
různých expresivních výrazů u S30 jsou však texty S33 charakteristické vysokou frekvencí
sémanticky příbuzných vulgarismů.
S38 – analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S38):
komentářů: 29 « 1 stránka Ø odstup: 180 min.
Ø rozsah: 259 znaků Ø lajků: 7,3
Ø odchylka: 109 znaků – 42 % Ø odpovědí: 1,0
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nv 48 %, Nn 24 %
V rámci komentářů S38 se projevuje hned několik výrazných stylových tendencí, které bylo
možné pozorovat v množinách komentářů některých předchozích subjektů. Jednou z nich je
explicitní výskyt subjektu v textu, a to ve 24 z 29 komentářů (84 %), druhou fakt, že dokonce
všechny jeho komentáře obsahují postoj k určitým subjektům/objektům (0 % typů Ap a N),
většinou vyjádřený dysfemismy různé intenzity včetně vulgarismů. Jak bylo řečeno, explicitní
subjektivita (obzvlášť S07) či vysoká míra expresivity (S30, S33) byly v různých podobách
stylovými dominantami textů hned několika výše analyzovaných subjektů. Texty S38 jsou však
unikátní především heterogenností stylu z hlediska lexikálního, a to v podobě kontrastu mezi
dysfemismy včetně vulgarismů na jedné straně a neutrálními spisovnými výrazy a slovními
tvary, místy dokonce knižními, na straně druhé.
Tato heterogennost souvisí se střídáním pasáží vyjadřujících určitý postoj S38 bez emocí,
s nadhledem, v nichž je patrný záměr autora vyjadřovat se kultivovaně, a pasáží, kde je tento
záměr potlačen a postoj S38 je ventilován emotivně, s projevy agrese verbální i fyzické.
Využité jazykově kontrastní prostředky (podtrženy) se přitom projevují v téže výpovědi či
výpovědích sousedících v rámci jednoho komentáře, viz: Ale přesto se táži (tázat se » kniž.
[SSČ]), proč dávat prostor tomuto praseti? (hanl. [SNČ]); Ať si pan (zdvořilostní oslovení
0
180
360
540
720
900
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
S38 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 119 [SSČ])
Schulz vezme ty své dotace a narve si je do prdele! (vulg. [SNČ]); To je slušně řečeno
neuvěřitelné!!! Jak jsem řekl, tohle je bordel (vulg. [NASCS]). Kolosální a totální bordel!!!
V komentářích S38 je uvedený rozpor mezi snahou o kultivované vyjadřování ve veřejné
komunikaci a tendencí k použití dysfemismů včetně vulgarismů patrný zejména díky výskytu
metařečových vyjádření (Mareš 1983) poukazujících na nevhodnost S38 volených výrazů:
Herman je hnusná kolaborantská svině (hanl. [SNČ]), která by měla být zbavena občanství
a postavena ke zdi. (postavit ke zdi » ‘popravit’ [SČFI3]) Omlouvám se nevybíravost svých
slov; Já na zpravodajství na ČT seru (‘kálet’ [SNČ]), omluvte mou mluvu.; ČT jsou akorát
band (banda » hanl. ‘sebranka’ [SSČ]) prodejných kurev (vulg. [SNČ]), omluvte prosím ten
výraz; jsi, abych použil jazyka, kterému rozumíš, ubohá píča (vulg. [SNČ]); Ringo se s tím
prostě s prominutím nesere; akorát mě utvrdil v názoru, že je s prominutím totální píča; se
s prominutím neposrala ze všeho toho mediálního humbuku; k obsahu s prominutím sraček
(vulg. [SNČ]), co tenhle "zázrak" zase vypustil.
Jak již jsem naznačil, v textech S38 se kromě agrese verbální sémanticky projevuje rovněž
tendence k agresi fyzické: Šabatovou by měli postavit ke zdi (‘popravit’ [SČFI3]); zarazit tlamu
(zhrub. ‘lidská ústa’ [SSČ]) do chodníku. Sice by mi bylo líto zaprasit (‘zašpinit’ [SNČ])
chodník tímhle lidským hnojivem (kontext. expr.), ale na druhou stranu by to byl fajn pocit.;
Všechnu tuhle verbež (hanl. [SNČ]) pochytat, naložit do dobytčáku a poslat zpět odkud přilezli.;
Slzákem (elidováno praštit) do držky (vulg. [SNČ]), obuškem přes hřbet a je to!; pět minut s ním
a s olověnou trubkou o samotě a trochu bych mu "upravil" (zjevně eufemistické vyjádření
namísto přímého olověnou trubkou zpřelámal) kolena, prsty a čelist; tak mu vypráším kožich
(vyprášit kožich » ‘nabít někomu’ [SČFI3]), že bude měsíc čůrat krev a rok jíst přes brčko; Celá
ta smradlavá tlupa (hanl. [SSČ]), je zvěř. A zvěř když se přemnoží... – I v těchto sémanticky
agresivních pasážích se však projevuje snaha mírnit expresivitu výrazu pomocí expresivity
kontextové (vyprášit kožich, „upravit“ kolena, postavit ke zdi) nebo např. výpustky (a zvěř
když se přemnoží… (‘je hubena, likvidována’); Omlouvám se nevybíravost svých slov, ale proč
bych se měl brát servítky kvůli někomu... takovému), a to přesto, že v jiných komentářích S38
naopak neprojevuje žádnou snahu míru expresivity korigovat: Sparťané shazovali z útesu i také
degenerované kryply (kripl » ob. hanl. [NASCS]) jako je on; mentálně retardovaný špekoun
(ob. hanl. [NASCS]); Ty JSI hrozný p!čus (pičus » vulg., odvozeno od píča » ‘ženský pohlavní
orgán’ [SNČ]) a debil (zhrub. [NASCS]). A k tomu čürak (čurák » vulg. ‘mužský pohlavní
orgán’ [SNČ]), krypl, hňup (hanl. [SSČ]), debil, imbecil (hanl. [SNČ]), idiot (zhrub. [SSČ]),
kretén (zhrub. [NASCS]), blbec (zhrub. [SSČ]), cyp (ostravský výraz ‘hlupák’ [SNČ]), chuj
(hanl. nadávka, ostravský výraz [SNČ]), pitomec (hanl. [SSČ])...; rovněž poslední úryvek
- 120 komentáře
však kromě mnoha dysfemismů obsahuje snahu S38 o korigování míry expresivity
prostřednictvím záměrně volených odlišných znaků při psaní hrubých vulgarismů souvisejících
sémanticky s pohlavními orgány (p!čus a čürak; viz výše).
Přes frekventovaný výskyt vulgarismů a emotivitu postojů jsou texty S38 zcela koherentní,
nevyskytují se v nich gramatické a až na výjimky ani pravopisné nedostatky. Nespisovné tvary
volí S38 pouze tam, kde vyjadřují negativní postoj (kromě uvedených příkladů např. Sudeťák,
odslepičí (slepičit » ‘klábosit’ [SNČ]), ožralej); mimo postoje však využívá tvary spisovně
neutrální, nebo dokonce knižní; viz např.: Už jsem to tady psal a napíši to znovu. Já vím, že
Parlamentní listy slibují prostor každému a svému závazku se evidentně snaží dostát.; Takže
vlastně měsíc co měsíc vyhazuji peníze oknem.; Na rovinu řečeno, tak televizi sleduji pouze
minimálně.; Takoví jsou tam u nich oslavováni jako velcí hrdinové.
Mimo výrazné stylové tendence – explicitní výskytu subjektu ve většině (84 %) komentářů
a frekventované užití vulgarismů – vyvstává z textů S38 jako originální individuální stylová
dominanta zvláště stylová heterogennost způsobená soustavným kontrastem dvou záměrů:
1) záměru ventilovat expresivní, negativní postoj a 2) záměru prezentovat se ve veřejné
komunikační sféře kultivovaným jazykovým projevem; tento kontrast záměrů je zřejmý
jednak díky metařečovým vyjádřením S38 ospravedlňujícím či omlouvajícím vulgarismy,
jednak na základě v textech S38 stále přítomného napětí mezi výrazem emotivním a neutrálním.
Jestliže analýza S24 poukázala na specifika postojových diskusích na Facebooku ohledně
souvislosti rychlosti komunikace a její úspěšnosti, analýza komentářů S38 ukazuje potenciální
vliv různých recipientů komunikace na Facebooku (viz 1.3.5). Přestože jde pouze o odhad,
který nelze potvrdit (na což je třeba zejména při analýze internetové komunikace nezapomínat),
zdá se logické považovat kontrast výrazně expresivního vyjadřování a vyjadřování neutrálního
(s nadhledem) projevující se v rámci jednotlivých, rozsahově velmi stručných textů jednoho
subjektu za důsledek charakteru Facebooku, komunikační sféry, která je průnikem soukromé
a veřejné komunikace (viz podrobně v 1.2).
Důsledky tohoto průniku, pozorovány zde u jednoho subjektu, nastávají v celém diskurzu
postojových diskusí; je jimi výskyt subjektů preferujících buď vyjadřování kultivované, nebo
mnohem častěji, pod vlivem emocí, vyjadřování expresivní (jak ukázaly analýzy komentářů
předchozích subjektů a ukážou analýzy následující). Dané důsledky lze považovat za částečné
potvrzení hypotézy 2; ověření možnosti chápat postojové diskuse na Facebooku jako průnik
blogu a chatu z hlediska stylu – průnik kultivovaných a připravených textů většího rozsahu
a stručnějších textů ventilujících aktuální myšlenky nekontrolovaně.
- 121 S42
– analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S42):
komentářů: 28 « 2 stránky Ø odstup: 13 min.
Ø rozsah: 174 znaků Ø lajků: 22,0
Ø odchylka: 52 znaků – 30 % Ø odpovědí: 2,7
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nv 54 %, Vp 14 %
S42 je po S24 druhým subjektem publikujícím své komentáře s velmi krátkým časovým
odstupem od publikování příspěvku (článku) na facebookové stránce masmédia (Ø 13 minut);
17 z 28 komentářů (61 %) publikoval S42 do 10 minut. Připomínám, že aby tohoto mohl někdo
docílit, musí soustavně sledovat sociální síť, pravidelně aktualizovat její obsah na používaném
elektronickém zařízení a po publikování příspěvku a rychle stvořit tematicky relevantní text.
Rychlost publikování komentářů je u S42 o to obdivuhodnější, že vytváří a publikuje zcela
specifické komplexní komunikáty (viz s. 38) kombinující unikátním způsobem verbální kód
s kódem vizuálním. Oproti S03 – vytvářejícímu meme (viz 1.3.4) vložením stručných popisků
(stylizovaných citátů nebo nevětných informací) do grafiky (fotografie) s omezeným prostorem
využitelným pro verbální vyjádření – však S42 kombinuje kódy výrazně svébytným způsobem.
S42 publikuje texty rozsáhlejší než texty většiny z 20 vybraných subjektů; jejich průměrný
rozsah činí 174 znaků a nízká 30% odchylka signalizuje ustálenost rozsahu, přičemž v těchto
připravených a vzhledem k rychlosti publikování překvapivě rozsáhlých textech využívá motiv
zobrazený na přiložené grafice, a právě tím je jeho styl zcela specifický (viz dále). Grafika
využitá S42 má přitom zpravidla pouze vizuální podobu, tj. není doplněna textem.
Pro názornost vkládám 4 vybrané, číslované grafiky (viz níže). Grafika č. 1 byla přiložena
do komentáře v diskusi k pretextu s titulkem Týdeník zobrazil Trumpa s hlavou sochy Svobody.
Nechutné, říká europoslanec (DVD-D-1126); komentář obsahoval kromě grafiky následující
text: Trump maximálně obnažil Sochu svobody,ale že by jí uřízl hlavu?To dělají islamisté a né
realiťáci... Použité grafiky č. 1, 3 a 4 byly dohledány v několika zahraničních internetových
lokacích vyhledávačem Google, který je schopen na základě analýzy podobnosti vyhledat text
0
100
200
300
400
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
S42 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 122 i
grafiku; nejsou tudíž výtvorem S42. Stěžejní je, že motiv obrazu, svlečená socha Svobody, je
implicitně využit v textu komentáře metaforou obnažení sochy Svobody, aniž by S42 upozornil
na souvislost sdělovaného postoje a motivu přiložené grafiky, na kterém je formulace postoje
zřetelně závislá. Pro S42 je grafika nezřídka výchozím bodem pro tvorbu textu, ne naopak,
což je z textu identifikovatelné – svlečení svobody totiž vzhledem k pretextu nepůsobí jako
smysluplná a původně vytvořená metafora, ale právě jako metafora usměrněná grafikou.
Tutéž textově-vizuální kombinaci S42 aplikuje ve 26 z 28 komentářů (93 %). Grafika č. 2
je součástí komentáře k pretextu Trump burcoval davy incidentem ze Švédska. Švédové netuší,
na co narážel (DVD-D-1843); text komentáře zní: Kdyby Trump neřekl včera tak se to tak
nerozmazává.Stačí co se ve Švédsku děje celou dobu a všichni co se diví tak ze sebe dělaj
idioty.Trump je dost informovaný o přistěhovalecké kriminalitě v Evropě a určitě nechce nic
takového v USA... I zde je do textu zakomponován motiv z koláže, Donald Trump hledící skrze
otvor ve zdi. Na rozdíl od první ukázky ale text působí jako na grafice nezávislý.
Grafika č. 3 s motivem bulteriéra tetujícího skvrny na srst dalmatina (rovněž dohledána
Googlem) je v komentáři doprovázena následujícím textem: Trump měl raketový start.Je jako
novodobý tatér co vytetoval desítky cílů a začíná je postupně plnit.Věřím Trumpovi,že se mu
povede to co do teď žádnému prezidentovi USA... (pretext: Trumpův první měsíc: Je jako slon
v porcelánu, hodnotí jeho práci expert; DVD-D-1802). Inspirace textu grafikou je zde jasně
identifikovatelná; explicitní přirovnání Trumpa k tatérovi (co vytetoval desítky cílů a začíná je
postupně plnit) není přirozené ani smysluplné a stejně jako u grafiky č. 1 je těžko představitelná
situace, kdy S42 pro vytvořené přirovnání vyhledával s ním korespondující grafiku, ne naopak.
Poslední grafika (č. 4) pak tuto primárnost vizuálního kódu v komentářích S42 potvrzuje.
Text komentáře: Hrozné když se člověk dozví,že šéfové firem v ČR bojují za to,aby mohli
zaměstnat Ukrajince.Takové "vlastenecké" šmejdy bych předhodil klokanovi,aby jim narovnal
fasádu... (pretext: Pojďte dělat za 11 tisíc! Na tři směny, bereme i cizince. Šéfodborář Středula
naštvaně vytáhl skandální dokument; DVD-D-2216). Na fotografii je zachycen klokan Roger
z Austrálie (jenž se proslavil svou silou) třímající v rukou deformovaný plechový kbelík. Bez
motivu grafiky by však byl význam předhodit klokanovi pro recipienta nesrozumitelný.
- 123 Překvapující
je, s jakou rychlostí (viz výše) dokázal S42 své komunikáty tvořené dvěma na
sobě závislými kódy publikovat. Uvedené komentáře byly publikovány s odstupy 18 (č. 1),
6 (č. 2), 9 a 9 minut, což je velmi nízký odstup, a to zvláště s ohledem na komplexní podobu
komunikátů. Tvorbě komentářů S42 očividně přikládá velkou důležitost a za jeho konstantní
záměr lze označit nikoli pouze sdělení určitého postoje, ale snahu působit na recipienty (tak
jako v případě S07, S22 aj.), snahu zaujmout samotnou formou tak, aby komunikáty plnily
funkci persvazivní a zároveň funkci estetickou a byly i díky lajkování komunikačně úspěšné.
Záměrem autora rychle realizovaných, a přesto obsahově i formálně připravených komplexních
komunikátů jistě není pouze ventilovat postoje, ale také působit na jejich recipienty.
Originální individuální stylovou dominantou komunikátů S42 je tvorba komplexních
komunikátů vyznačujících se závislostí kódu verbálního na kódu vizuálním, textu na grafice
(fotografii, obrazu, fotomontáži či meme). Význam textů a texty samotné jsou často grafikou
nejen doplňovány, ale dokonce přímo inspirovány a určovány.
Ze statisticky pozorovaných hodnot plyne, že S42 patří společně s S24 a S07 k nejrychleji
publikujícím a dostatečně explicitním subjektům a zároveň subjektům výrazně nejúspěšnějším,
co se týče lajků obdržených od jiných účastníků postojových diskusí. Z charakteru komunikace
na Facebooku vyplývá, že čím lépe je komentář hodnocen, tím větší je okruh jeho recipientů
(viz 1.3.1); získané statistické hodnoty potvrzují, že pokud chce subjekt komentářem oslovit co
největší podmnožinu recipientů příspěvku (pretextu), musí být rychlý, explicitní a originální.
Profil S42 byl během analýzy zrušen/smazán, a tak jsou jeho komentáře, stejně jako u zablokovaného
S02 a rovněž smazaného S08 k dispozici pouze v souborech Data (DVD-D) a Analýza (DVD-A).
S62 – analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S62):
komentářů: 24 « 3 stránky Ø odstup: 77 min.
Ø rozsah: 177 znaků Ø lajků: 1,4
Ø odchylka: 75 znaků – 42 % Ø odpovědí: 2,7
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nv 42 %, Vp 25 %
0
210
420
630
840
1050
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
S62 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 124 Po
S05 je S62 druhým subjektem s komunikační strategií v podobě identifikovatelného
provokativního trollingu. Princip komunikace je stejný: prezentování postojů neslučitelných
s postoji účastníků diskuse nebo většiny z nich (viz analýzu S05) za účelem vyprovokování
názorových oponentů k reakci. Realizace trollingu je však v případě S62 zcela odlišná.
Oproti velice stručným (Ø 22 znaků), chat evokujícím a výsměšným komentářům S05 jsou
komentáře S62 mnohem rozsáhlejšími (Ø 177 znaků), koherentními, spisovnými a výrazově
neutrálními texty – právě absencí expresivity jsou v postojových diskusích silně příznakové.
Komunikáty S62 jsou specifické zejména využitím interpretačního repertoáru (viz 2.1.1)
současných odpůrců uprchlíků a muslimů; repertoáru, o němž mohl čtenář mé práce získat
přehled skrze negativní postoje vůči uprchlíkům a muslimům v textech výše analyzovaných
subjektů. S62 přitom nerozporuje to, co je v tomto repertoáru konstruováno jako negativní
a nežádoucí (např. muslimové jako zhouba Evropy), ale prezentuje totéž jako přirozené, bez
expresivity; viz komentář k pretextu Česko se dralo do EU. A teď není solidární, říká německý
exministr (DVD-D-783): Lidé západní Evropy svou zemi už obětovali a je obrovskou ostudou,
že Češi nechtějí udělat totéž. S62 v daném komentáři nijak nepopírá frekventovaný narativ
interpretačního repertoáru odpůrců přijímání muslimských uprchlíků, považujících kladný
vztah politiků západní Evropy k jejich přijímání nikoli za projev solidarity s uprchlíky, ale za
snahu islamizovat Evropu, vzdát se tradiční evropské kultury a odevzdat svou zemi nepříteli
(viz komentáře S04, S08 aj. výše). S62 tento narativ naopak potvrzuje samotnou volbou lexému
obětovat pro konstatování. Ono obětování své země však S62 tvrzením je obrovskou ostudou,
že Češi nechtějí udělat totéž hodnotí nikoli negativně, ale jako žádané či nutné (vyjádřením
negativního postoje vůči Čechům). Postoj S62 tak odporuje jak interpretačnímu repertoáru
odpůrců uprchlíků, kteří obětování odmítají, tak zároveň interpretačnímu repertoáru jejich
postojových oponentů, již v pomoci uprchlíkům nespatřují obětování Evropy, nýbrž projev
solidarity. Jedná se tak o postoj v analyzovaném diskurzu absurdní, což je ještě zdůrazňováno
lexikální neutrálností komunikátů S62.
S62 jako troll neironizuje určitý postoj ani domnělou skutečnost či fakt, ale stylizuje se do
pozice fiktivního subjektu, jehož interpretační repertoár je neslučitelný s repertoáry v daném
diskurzu běžnými. Jeho postoje, na rozdíl od jiných subjektů, jsou formulovány bez jakýchkoli
indikátorů ironie či sarkasmu jako vážně míněné. Stylovou příznakovost textů S62 v rámci
postojových diskusí umocňují absencí expresivity nebo připravenost a koherence, posílené
absencí jakýchkoli pravopisných nedostatků (až na 4 překlepy), rozsáhlejšími souvětími,
rovněž bez gramatických nedostatků, nebo využitím horizontálního členění textu. Zřetelným
konstantním záměrem S62 je však pouze provokace, což potvrzují zbylé komentáře S62.
- 125 V
diskusi k pretextu Islámský stát v Egyptě vybíjí křesťany. Muže zastřelili, dceru ubodali
(DVD-D-891) S62 publikoval komentář: Tyto konflikty jsou smutné, ale na druhou stranu měli
oba dost času k tomu, aby konvertovali k islámu. Zatímco část diskutujících v dané diskusi
zaujímá negativní postoj vůči muslimům obecně a zbylá část se naopak vymezuje proti této
generalizaci (jako ve všech diskusích s tématem islám/uprchlíci, kde první skupina zpravidla
převažuje), S62 se jako jediný kriticky staví k obětem teroristů, nikoli však útočně. Totéž
činí v komentáři k pretextu Cyklista stříká ženám kyselinu do obličeje. V Berlíně řeší již pátý
útok (DVD-D-819); text komentáře: Myslím, že je na čase se vážně začít zabývat zdrojem těchto
konfliktů a tím je veřejné chování lidí a zejména pak žen. Absurdnost jiných komentářů je zcela
zjevná i nezávisle na kontextu komentovaného pretextu: Dobro může zvítězit jen tehdy, pokud
bude brutálnější než zlo.; Muslimové mají právo popírat holocaust.; Myslím, že imigranti by
neměli problém platit nájem, kdyby jim vlády na něj dala peníze. apod.
Tématem 22 z 24 komentářů S62 (92 %) jsou muslimové či muslimští uprchlíci v Evropě.
Záměrně publikuje své komentáře v diskusích orientovaných na téma v současnosti spojené
s projevy nenávistnými (viz poznámky k flamingu; 1.3.2.1), rasistickými či xenofobními;
v diskusích s největším potenciálem pro vyprovokování jiných účastníků diskuse pomocí
pro daný diskurz jak sémanticky, tak stylově příznakových, úzu odporujících komunikátů.
Zajímavé je zaměřit analýzu, jako u S05, právě na odpovědi jiných uživatelů na komentáře
S62 (trolla). Zatímco někteří texty S62 s trollingem spojují (Tak nevím jestli Troll nebo Vůl)
nebo na trolling přímo upozorňují ostatní účastníky diskuse (Na Cholevku nereagovat, je to
provokater!!!!; Cholevka trollí klid; nekrm trolla), jiní projevují verbální agresi a zaujímají
negativní postoj vůči S62 (Ty jsi megapíčus; Co ta ultra pica Josef Cholevka tady zase blaboli.
Tebe postavit ke zdi ty zmrde.; jak to, že už nejsi dávno v Bohnicích??; sleduji Vaše komentáře
už dlouho a opravdu nemám slov), nebo na komentáře S62 reagují jako na vážně míněné
postoje (je ostudou neobětovat svou zemi????; Vy jste opravdu tragická postava, kolaborant
tělem i duší.); všechny jmenované typy reakcí nicméně vznikají v souladu se záměrem S62
vyvolat podobné negativní reakce vůči vlastní virtuální identitě či jakékoli jiné reakce.
Zatímco ironie je definována kontrastem mezi doslovným a intendovaným významem
výpovědi, textu či obecně komunikátu a mělo by při ní docházet ke konverzační implikatuře,
rozpoznání ironie na základě narušení maximy kvality (Nekula 2016), trolling je definován
kontrastem mezi doslovným/zdánlivým a skrytým záměrem komunikace; stejně jako ironie
však trolling musí být identifikován, jelikož recipienta neupozorňuje na to, že je trollingem.
Zdánlivým záměrem komunikátů S62 je něco explicitně, ale kultivovaně a se závažným
tónem sdělit (což jeho komentáře odlišuje od trollingu S05, pro který byly typické expresivní
- 126 výrazy
i různé neverbální prostředky); skutečným, ale skrytým záměrem, identifikovatelným
díky výše prezentovaným rysům, je vyprovokovat kohokoli ke komunikaci, což se S62 (stejně
jako S05) daří; jeho texty vyvolaly v průměru 2,7 odpovědi (2. nejvyšší Ø hodnota po S07).
Originální individuální stylovou dominantou textů S62 je sofistikovaný provokativní
trolling realizovaný jednak skrze sémantickou příznakovost, a to využitím interpretačního
repertoáru většiny účastníků diskuse a kontroverznosti tématu, jednak stylovou příznakovost,
a to formulováním koherentních, výrazově neutrálních textů; obojí přitom v diskurzu, pro který
je běžné vyjadřování vůči S62 kontrastních postojů pomocí komunikátů jak nepřipravených,
tak zároveň expresivních. Snaha o maximálně efektivní trolling dominuje textům S62.
S64 – analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S64):
komentářů: 24 « 1 stránka Ø odstup: 46 min.
Ø rozsah: 207 znaků Ø lajků: 14,0
Ø odchylka: 86 znaků – 42 % Ø odpovědí: 1,1
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nv 58 %, Ap 21 %
S64 se od všech zbylých analyzovaných subjektů zásadně liší tím, že je veřejně poměrně
známou osobou. Jde o olomouckého předsedu politické Strany soukromníků České republiky
Františka Kučeru (dále opět jen S64). Jeho profil je pravý (viz 1.1.2), což potvrzuje případ
řešený v článku Echo24 (Liebreich 2016), kdy bylo jednomu uživateli Facebooku z profilu S64
soukromou zprávou (viz 1.2.2.1) i veřejně (pod příspěvkem senátora Iva Valenty, týkajícím se
zvolení D. Trumpa prezidentem USA) vyhrožováno, načež daný uživatel výhružky zveřejnil
a S64 později redaktorovi Echo24 potvrdil, že je autorem výhružek (např. „Tebe si najdu sám
ty frajere a pak budeš moc žalovat až ti šlápnu kanadou do té nevymáchané držky“; Liebreich
2016). S64 sice popřel, že by se jednalo o výhružky, ale zároveň je v daném článku k výpovědi
S64 uvedeno: „Závěrem přiznává (S64), že kdyby mohl, svou zprávu by poupravil. ‚Možná
bych ji napsal trochu jinak – ne ale že bych si ohnul hlavu a strčil do vlastního za*ku.‘“ Tuto
0
150
300
450
600
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
S64 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 127 pasáž
z článku uvádím pro její intertextový přesah do následujících komentářů, které zároveň
signalizují, že se veřejná a zároveň pravá identita S64 ani jeho vystupování v politice nijak
neprojevuje na jeho veřejně publikovaných textech na Facebooku: stádo ovcí jako ČR jsme
prostě národ který si dokáže strčit vlastní hlavu do své vlastní prdele a ještě na to jsme hrdí
(5. 2.; DVD-D-673); jsme národ který nemá v Evropě konkurenci strčíme si vlastní hlavu do
vlastní prdele a ještě si v tom libujeme (18. 2.; DVD-D-1023). S64 přes své postavení nepřikládá
na Facebooku důležitost kultivovanosti projevu a jeho texty působí jako nepromyšlené do
důsledků, což signalizuje rozdílná míra expresivity volených lexémů: zadek (bez stylového
příznaku [SSČ]) vs. prdel (zhrub. [SSČ] či vulg. [SNČ]); avšak především to, že S64 svými
projevy opakovaně negativně hodnotí celý český národ, tj. všechny potenciální voliče, což je
v rozporu s očekávanou veřejnou komunikační strategií politika.
Zároveň však v souladu s programem Strany soukromníků ČR, hájící především zájmy
soukromých podnikatelů. Komentáře S64 byly publikovány pouze u pretextů na facebookové
stránce serveru Echo24.cz, který se vymezuje vůči A. Babišovi a jeho politickému hnutí ANO
(viz 2.1.1); Strana soukromníků ČR prosazuje svobodu soukromého podnikání a zrušení EET
(elektronické evidence tržeb), jež bylo prosazeno právě ANO a Babišem.
Celkově 79 % komentářů S64 je zaměřeno proti A. Babišovi, kterého nejčastěji označuje
za agenta StB, zloděje, slovenského emigranta a slovenského baču, proti jeho politickému
hnutí/straně ANO (Anoisté, kobliháři; aluze na Babišovo rozdávání koblih před volbami) nebo
proti voličům hnutí ANO, které mělo (2017) navzdory kritice z různých stran dlouhodobě
nejlepší volební preference, z čehož S64 jako opoziční politik viní celý národ (ovce; jít za
někým jak ovce » ‘slepě, bez uvažování’ [SSČ]); viz pasáže: zítra bude výsledek ano 99,9% za
koblihu šla by ovce světa kraj; hodně štěstí ovce; Jsme národ nebo stádo ovcí které potřebuje
Slovenského baču; kdo nebude poslouchat Slovenského emigranta,zloděje a estebáka bude
v jeho novinách očerněn; Češi nikdy svobodu nepotřebovali vždy byli děvkou (hanl. [SNČ])
Evropy; Slovenská veš; bude hrát podle not soudruha agenta Bureše (Bureš je údajné krycí
jméno Babiše v dokumentech StB, na internetu užívané jeho kritiky); Je čas tuhle estebáckou
Slovenskou veš vypráskat z Českého kožichu; Slovenský uprchlík s krycím jménem Bureš co
není estebák jelikož mu to potvrdil další estebák; v zemi kde se narodil to znamená Slovensko
by tento zloděj již dávno visel za žebro na háku.
V dalších komentářích se však S64 negativně vyjadřuje také o Slovácích: 26 po revoluci
a čobollové (čobol » xenofobně ‘Slovák’ [SNČ]) se nám tady roztahují; o lidech černé pleti:
jasný vzkaz že těmto černouškům se pomáhat nemá; a muslimských uprchlících: Islám je špína
(expr. hanl. ‘nečistý, mravně nízký’ [SSČ]) a bordel (vulg. [NASCS]) je čas tuhle svoloč (hanl.
- 128 ‘chátra,
sebranka’ [SSJČ]) nahnat za plot a roztopit pece (24. 2.; DVD-D-892); v tomto případě
jde o zvlášť zarážející formulaci bez ohledu na to, kdo je jejím autorem. V naprostém kontrastu
s uvedeným komentářem je úvod později publikovaného komentáře, tematicky zaměřeného
opět na Babiše a EET: Díky lidem jako Havel,Ruml,Klaus,Malý,Kryl, Hutka,Kocáb máme dnes
v této zemi svobodu (26. 2.; DVD-D-863). Zatímco v prvním komentáři s tématem uprchlické
krize S64 v podstatě vyzívá k obnovení koncentračních táborů pro likvidaci muslimských
uprchlíků, v druhém komentáři s tématem svobody podnikání zmiňuje v pozitivním smyslu
svobodu a demokracii. S64 tak využívá různé postoje podle toho, zda jsou v souladu s jeho
aktuálním zájmem profesním, či naopak subjektivním. Jelikož je S64 zajímavý z hlediska
reálné identity, věnoval jsem této identitě výjimečně větší pozornost.
Mimo vše uvedené se ale také u S64 projevila ustálenost rozsahu textů (vždy nejméně jedna
věta s verbálním predikátem) a převaha negativních postojů (Nv + Nn 75 %).
Komentáře S64 jsou osobité rovněž formálně. Zmíněná subjektivita a emotivnost jsou často
promítnuty v absenci interpunkce členící větné celky; viz např.: Opravdu jsme národ který
nemá v Evropě konkurenci strčíme si vlastní hlavu do vlastní prdele a ještě si v tom libujeme
tohle spojení je na emigraci a nechat tady jen ty staré bolševiky ať se starají sami o sebe a vrátit
se až se tady sežerou vzájemně bude klid. nebo Jsme národ nebo stádo ovcí které potřebuje
Slovenského baču kladu si tuto otázku doufám že po volbách budeme znovu národ a ne stádo
ovcí. (viz také DVD-A-S64).
Dále je 15× ve 12 komentářích (50 %) emotikonem úsměvu (viz 1.2.2.1) signalizována
ironie. Oproti jeho běžné podobě :-) jsou ale S64 použity znaky -) bez dvojtečky (připomínám,
že S09 používal pro tentýž účel pouze zmnoženou pravou kulatou závorku); viz např. tyto
pasáže: Bureš je nemocný a trpí bájnou lhavostí-); této strany pokroku kterou vede banda
proroků-); To je průzkum v Kosteleckých uzeninách-). S64 je dalším subjektem kombinujícím
osobitým způsobem kód verbální a neverbální, přestože to v jeho textech není výrazné tak
jako v textech některých subjektů analyzovaných výše (S03, S42 aj.).
Originální individuální stylovou dominantou komentářů S64 je zvláště jednota postoje
korespondující s konstantním záměrem subjektu vyhovět zájmům jeho profese a cílům jeho
veřejné činnosti (daným programem politické strany, jíž je členem). Kritika A. Babiše, ANO
nebo EET je dána jak osobním záměrem S64 (sám je podnikatel), což vede k subjektivitě, tak
logicky a prokazatelně(!) záměrem profesním, nadindividuálním. Subjektivita S64 však plyne
z toho, že používá Facebook, navzdory profesi, spíše jako neoficiální prostředek komunikace.
Dalšími individuálními stylovými tendencemi S64 jsou absence interpunkce členící větné
celky v emotivních projevech či využití osobité podoby jednoho emotikonu k signalizaci ironie.
- 129 S86
– analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S86):
komentářů: 21 « 2 stránky Ø odstup: 35 min.
Ø rozsah: 124 znaků Ø lajků: 17,0
Ø odchylka: 32 znaků – 26 % Ø odpovědí: 1,7
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Ap 48 %, Nv a Nn 24 %
S86 je spolu s S01 jedním z mála subjektů projevujících nesouhlas s nenávistnými komentáři
tvořícími diskurz postojových diskusí. Vyhýbá se však expresivitě (typ Ap 48 %).
Komentáře S86 jsou specifické frekventovaným výskytem ironie, která se objevuje v 67 %
komentářů (14 z 21) celkově 20×, z toho 15× jde o ironii signalizovanou uvozovkami v souladu
s běžným územ psaných projevů, kdy je právě uvozovkami naznačen intendovaný význam
sdělení, zatímco v mluveném projevu může být recipient k požadované interpretaci směřován
mimikou a především intonací; viz následující komentáře: To je přece "logické", tedy pokud
jste Trump nebo nějaký jiný "vlastenec"; Takže magor z našeho "osvíceného" západního světa
vtrhne do mešity, začne tam střílet na klidně se modlící lidi ... a v hlavách "českých vlastenců"
i za tohle může islám?; To opravdu ODS nemá jiného "koně" než Klause mladšího?; Tohoto
člověka pokládám za jednoho z hrobníků "obrozené" ODS aj. V jiných případech ironický
význam uvozovkami signalizován není, ale přesto je zřejmý (podtrženo) např. díky kontextu
ironie signalizované: Opravdu úžasný nejvyšší reprezentat "hrdého" státu (M. Zeman); nebo
díky zřejmým mimotextovým aluzím: Je to blbý když někdo vymýšlí způsoby jak omezovat
něčí podnikání. To my, jako drobní podnikatelé, skutečně v této zemi neznáme. (aluze na
zavedení EET); Putin taky šel na Ukrajinu jen zajišťovat bezpečnost… (aluze na anexi Krymu).
Texty S86 mají zároveň ustálený způsob zakončení komentáře; téměř všechny komentáře
S86 jsou zakončeny třemi tečkami (11×), popřípadě emoji (9×). Zakončení komentářů přitom
v některých případech vyjadřuje emoci související s postojem: Lež je běžná součást agitace
všech novodobých "vlastenců" 😕; Ach jo… ☹; v jiných případech však opět signalizuje či
doplňuje ironii: Všichni kradou, jen Andrej optimalizuje... (výpustka ... » ‘rovněž krade’).
0
100
200
300
400
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
S86 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 130 Texty
S86 ze sledovaného období jsou další množinou komunikátů, která má ustálený
rozsah, což signalizuje nízká průměrná odchylka 26 %, která je však vlivem nižšího počtu
komentářů S86 méně relevantní. Převažující podíl typu komentáře Ap (57 %) je pak způsoben
obzvlášť frekventovaným využitím ironie.
Originální individuální stylovou dominantou komunikátů S86 je ironie signalizovaná
pomocí uvozovek, výpustek, emoji či aluzí nebo zřejmá z kontextu.
S99 – analýza komentářů subjektu
Přehled kvantitativně sledovaných hodnot (DVD-A-S99):
komentářů: 19 « 3 stránky Ø odstup: 86 min.
Ø rozsah: 158 znaků Ø lajků: 7,7
Ø odchylka: 63 znaků – 40 % Ø odpovědí: 0,6
Nejčastější typy komentáře dle postoje: Nn 32 %, Ap 26 %
S99 je posledním individuálně analyzovaným subjektem a v rámci sledované množiny dat
na sebe neupozornil žádnou ze sledovaných statistických hodnot. Komentáře tohoto subjektu
však poutají pozornost z hlediska výstavby textů, konkrétně z hlediska vertikálního členění.
Vertikální členění textu, tj. uspořádání informací v textu dle jejich důležitosti, hierarchizace
informací (Křístek 2016b), je v mluvené a psané komunikaci realizováno odlišnými způsoby.
Zatímco v mluveném projevu mohou být informace – ať už samostatné lexémy, větší celky
projevu, nebo projev celý – hierarchizovány především silou a intonací hlasu, případně změnou
tempa řeči, psaná forma nabízí prostředky odlišné. Ne všechny jsou však dostupné uživateli
Facebooku při tvorbě komentáře; využít nemůže ztučnění nebo podtržení písma, kurzívu ani
změnu velikosti písma a jeho barvy, tedy prvky typické pro všechny dnes běžné textové PC
editory. Výrazné a pravopisným zásadám odporující využití pouze majuskulí pro zdůraznění
větších částí textu (které lze aktivovat klávesou caps lock) pak bývá v postojových diskusích
zakázáno administrátory stránky a také účastníky diskuse je zpravidla vnímáno negativně jako
neférová komunikační metoda porušující netiketu (viz 1.3.6).
0
130
260
390
520
650
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
S99 - rozsah komentářů (znaky vč. mezer)
- 131 A
právě vyjádření pouze vybraných lexémů pomocí majuskulí je individuální stylovou
tendencí v komentářích S99, kde slouží vertikálnímu členění; konkrétně zvýšení důrazu; viz
např.: Hlavně kdyby už někdo umlátil TEBE a tvoje kámoše; O nás a našich životech rozhodují
NEZISKOVKY a tito tři jmenovani ŠMEJDI; tenhle MAGOR se právě proto pohybuje mezi
sotva odrostlými adolescenty; Z Wolnera SPECIELNĚ se postupem doby stal opravdu pěkný
ZMETEK !; Tak na CHVOJKU se stačí podívat a v tu ránu je mi sympatičtější BABIŠ. Tento
způsob zdůraznění, a to vždy pro samostatný lexém, použil S99 celkem 15× v 9 komentářích
(je abstrahováno od případů, kdy je využití majuskulí náležité; např. Jak v tom figuruje CNN).
Nejde však o jediný prostředek vertikálního členění textu volený S99. Stejně jako předchozí
S86 používá S99 uvozovky, avšak nikoli pro signalizaci ironie, ale za účelem zvýraznění
lexémů s kontextovou expresivitou; viz např.: Proč tam lidé od Člověka v "plísní" (namísto
v tísni) nevysvětlují jaká situace je opravdu v Evropě čeká; Už dlouho jsem si říkala kde se
" zakopal "; zajisté už má vymyšlenou právní kličku, jak to nějakým " přílepkem" obejít; je to
jako boj proti " větrným mlýnům "; ale také s expresivitou stálou: " Tragéd " (‘nešťastník’
[SNČ]), který má ještě horší a blbější myšlenkové pochody; S takovým " týpkem " (někdy hanl.
‘muž, chlapec’, char. slovo slangu současné mládeže [SNČ]) akorát do zádele. Celkově S99
využil uvozovky v 19 komentářích 12×. Jednou jsou pak oba prvky vertikálního členění textu
kombinovány: jsou to jenom dozvuky vzteklých " PSU ".
Kromě zdůraznění se však v textech S99 objevuje rovněž upozadění informací, pro které
není využito závorek, nýbrž lomítek (3×), symbolů běžně v textech plnících funkci naznačení
alternativ a záměnnosti: Mne by zajímalo / bez jakýchkoliv obezliček/ když ti lidé žijí v takových
podmínkách, proč se neobrátí a nejdou zpět někam do Afriky; aby podnikatel mohl zaměstnat
Ukrajince / a ten mohl následně dostat další různá povolení k pobytu/ tak musel volné místo
zveřejnit s uvedením platu; v čele s p. Dlouhým/ který také v 90letech rychle převlékl kabát./.
Čtvrtým prostředkem členění textů S99 je poté spojovník (-): je to jeden velký podvod jak
na ně, tak na nás všechny v Evropě - prostě řízená lumpárna; Řekl pravdu - co jiného ČT je,
než dobře placená pakáž; v daleké minulosti - to jsou zase blbosti aj. Spojovník naznačující
zřetelně pauzu respektive určitý výpovědní předěl se v 19 textech S99 objevuje 10×.
Originální individuální stylovou dominantou komentářů S99 je vertikální členění textu
realizované prostředky, jež na Facebooku nejsou omezeny (viz výše). V relativně malém počtu
19 komentářů S99 se čtyři uvedené prostředky vertikálního členění textu objevují celkem 40×.
S99 je tak dalším analyzovaným subjektem stylizujícím své texty originálním a osobitým
způsobem s více či méně vědomým záměrem zaujmout jejich recipienty – a to nikoli pouze
sdělovanými informacemi, tedy v rovině obsahu, ale rovněž skrze styl komunikátů (viz s. 4).
- 132 -
2.2.1 Individuální stylové dominanty vybraných subjektů – potvrzení hypotéz
V množinách komunikátů všech 10 subjektů nejaktivnějších v publikování komentářů
během období excerpce dat (S01–S10) byly identifikovány originální individuální stylové
dominanty – tj. výrazné stylové tendence odlišující jejich komunikáty od komunikátů jiných
subjektů – ale také další stylové tendence typické pro komunikáty daných subjektů v období,
kdy byly jejich vyjadřovací zvyklosti v určeném typu komunikace pozorovány (viz s. 71).
Tyto tendence se projevovaly zvláště v jazykové rovině lexikální, případně morfologické
a syntaktické, dále ve vyšší rovině výstavby komunikátů, ale rovněž díky využití neverbálního
kódu či jako specifické komunikační strategie; to vše vlivem působení stylotvorných faktorů.
Stěžejním, zároveň značně komplexním a mnohdy těžce identifikovatelným stylotvorným
faktorem je záměr komunikace, a to zvláště v postojových diskusích na internetu, do kterých
nikdo není nucen aktivně vstupovat, pakliže se k danému tématu sám nechce vyjádřit. Samotný
záměr účastnit se pravidelně postojových diskusí na Facebooku je díky publikační aktivitě
subjektů nezpochybnitelný. Konstantní je však u nich také záměr hlavní, určující komunikační
cíl; a ten je u jednotlivých subjektů někdy velmi specifický. Zřetelnými konstantními záměry
10 nejaktivnějších subjektů byly jak někdy zcela prosté ventilování postojů (S02 » stručnost,
eliptičnost; S06 » nepřipravenost), tak také sebeprezentace, realizovaná využitím autorského
já v rámci postojů (S07, S09 » zvýšená frekvence explicitně vyjádřeného subjektu v textu),
nebo skrze formální originalitu komunikátu (S03, S04, S09 » využití vizuálního kódu, členění
textu); jindy byla záměrem naopak objektivita (S10 » intertextovost, neutrálnost); specifickými
záměry byly provokativní trolling (S05) a snaha o výrazný kontakt s jinými subjekty (S01).
Vznik stylových dominant však vyžaduje konstantnost dalších stylotvorných faktorů, jako
jsou téma (S04, S08 » opakované užití týchž lexémů) a vztah k němu (» expresivita), konkrétní
(S01, S03), nebo obecný a explicitně vyjádřený (S07) adresát (» kontaktovost), přikládání malé
(S01, S05, S06), nebo naopak velké (S07, S10) důležitosti komunikaci samotné (» úprava
textu, spisovnost, smysluplnost) nebo její kultivovanosti (» volba neutrálního/expresivního
lexika, dodržování/nedodržování pravopisných zásad) aj. Konstantnost působení stylotvorných
faktorů jako záměr, téma, důležitost komunikace aj. je čitelná rovněž z projevů intertextovosti
v podobě opakovaného využití stejných slovních spojení, částí textů, či dokonce opakovaného
publikování celých identických komentářů (S03, S06, S10).
Předpokládaná originalita vyjadřování v rámci věřených psaných politických postojových
diskusí na Facebooku se nicméně i během relativně krátkého období excerpce dat projevila
mnohem výrazněji, než potvrdila analýza 10 publikačně nejaktivnějších subjektů. Další výrazně
- 133 originální
individuální stylové dominanty nebo specifické komunikační strategie totiž byly
identifikovány v množinách komunikátů dalších 10 aktivních subjektů (S22–S99), vybraných
ze všech 115 publikačně nejaktivnějších subjektů v období excerpce dat. Analýza komentářů
těchto subjektů odhalila zcela specifické individuální stylové tendence a dominanty jak
verbálního, tak rovněž neverbálního vyjadřování; tendence poukazující na jisté osobnostní
zvláštnosti autorů textů (S62 » sofistikovaný provokativní trolling využívající sémantickou
a stylovou příznakovost; S38 » rozpor mezi kultivovaností a agresivitou; S24 » enormní zájem
publikovat komentáře v co nejvyšší rychlosti; S64 » postoj ovlivněný profesí; S33 » využívání
jedné sémanticky příbuzné skupiny vulgarismů), nebo na jejich záměr působit na recipienty
pomocí lexika (S30 » rozmanité expresivní výrazy), v rovině výstavby textu (S99 » vertikální
členění textu; S86 » ironie a způsoby její signalizace), nebo unikátní kombinací verbálního
a vizuálního kódu (S42, S22).
Analýza všech 20 subjektů poukázala na specifičnost postojových politických diskusí jako
komunikační sféry, kde proti sobě běžně stojí komunikáty připravené/nepřipravené, výrazově
neutrální/expresivní, tvořené výhradně kódem verbálním, ale i významně dotvářející význam
pomocí kódu vizuálního, výrazně hierarchizující informace horizontálně či vertikálně, nebo
například ignorující všechny pravopisné zásady; využívající interpunkci pro sdělení emocí
a významů; vyjadřující postoje velmi explicitně, nebo naopak s využitím ironie, aluzí či elips,
tudíž postoje kontextově závislé/nezávislé, publikované s různými komunikačními záměry
autorů, avšak při konstantním komunikačním záměrem či specifické komunikační strategii
každého aktivního subjektu jako individua.
Bylo možné pozorovat prokazatelné mimotextové důsledky působení faktorů jako kompetitivnost
(viz 1.3.2 a 1.3.3; S24 » rychlost publikování) nebo anonymita (S03, S08, S42 » smazání, případně
zablokování profilu; S05, S08, S33 » publikování z anonymního profilu nebo z více profilů), jejichž
působení se jinak projevuje komunikační otevřeností subjektů, konkrétně pak obzvlášť expresivitou či
nepřipraveností projevu (« anonymita) nebo využitím neverbálního kódu (« kompetitivnost).
Podařilo se zachytit osobitý způsob tvorby komentářů u nejaktivnějších subjektů v souladu
s hypotézou 1 (viz 1.4.1) považující identifikaci originálních stylových dominant v množinách
komentářů publikačně nejaktivnějších účastníků veřejných psaných postojových diskusí na
Facebooku za přirozený důsledek vývoje této komunikační sféry, rozmanitého a kompetitivního
komunikačního prostředí, do nějž subjekty vstupují s konstantním záměrem prezentovat veřejně
své postoje k politickým tématům, avšak s různým dílčím záměrem (viz grafy 2 a 3, s. 23, 63).
Individuální analýza však potvrdila rovněž hypotézu 2 vnímající tento typ komunikace jako
průnik dříve populárních sfér veřejné psané komunikace na internetu – chatu, diskuse a blogu
(viz 1.4.2). Zatímco pro některé subjekty – jejichž texty se vyznačují výraznou nepřipraveností,
- 134 stručností,
ignorováním tématu nebo využítím emoji – je podstatné sdělit nějaký postoj, jemuž
však zřejmě nepřikládají větší důležitost (S01, S02, S06, S04, S33 aj.), nebo sledují specifické,
s postojem nesouvisející cíle (S05, S62 » trolling), čímž se blíží komunikaci na chatu, pro jiné
subjekty – publikující texty rozsáhlejší, připravené, využívající intertextovosti, nečekaných
slohových postupů, explicitnosti a explicitního výskytu subjektu – je očividně kromě postoje
samotného podstatný veškerý obsah jejich textů a styl, jakým jsou postoje prezentovány, včetně
vysoké explicitnosti postojů, čímž se blíží komunikaci na blogu (S07, S09, S10, S42 aj.).
Stylové tendence vybraných subjektů byly odhaleny rovněž díky typologii komentářů
vyjadřující typ postoje obsaženého v textu (viz s. 77–80), zejména pokud u jednoho subjektu
výrazně převažoval jeden z typů. Analýza ukázala, že u mnoha subjektů jednoznačně převažují
explicitní postoje negativní; u několika byla explicitnost naopak vzácná. Obojí pomohlo určit
záměr subjektů a zejména míru, do jaké je pro ně diskuse na Facebooku důležitou či seriózní
komunikací (k tomu blíže v následující podkapitole).
Jednou ze stylových tendencí pak byla u většiny subjektů ustálenost rozsahu komunikátů,
ke které se blíže a souhrnně vyjádří následující kapitola. Tato tendence je o to výraznější, tak
jako tendence jiné, je-li prokázána na natolik stručných komunikátech, jakými jsou komentáře
v postojových diskusích (k tomu viz s. 12).
Individuální analýzou byly potvrzeny obě hypotézy mé práce (viz 1.4). Průběžně však bylo
kvantitativně pozorováno značné množství dalších hodnot, jež pomáhaly zachytit individuální
stylové tendence jednotlivých subjektů; s pomocí těchto hodnot budou nastolené hypotézy dále
potvrzovány v následující, závěrečné analytické podkapitole, a to díky pozorování souvislostí
mezi hodnotami – budou jimi připomenutý typ postoje a rozsah textu, s nimi úzce související
míra explicitnosti postoje a pro Facebook specifické hodnoty rychlost publikování a úspěšnost
komunikace.
- 135 -
2.3 Kolektivní vyhodnocení souvislostí kvantitativně sledovaných hodnot
Následující tabulka 7 (DVD-A-07) zobrazuje výsledné průměrné hodnoty všech statisticky
sledovaných údajů u množin komentářů 20 vybraných subjektů a zároveň celkové průměry
těchto průměrů » viz poslední řádek tabulky. Sledovanými hodnotami jednotlivých komentářů
v sešitech jednotlivých subjektů na přiloženém DVD byly: rozsah, odchylka rozsahu (obojí ve
znacích vč. mezer), časový odstup publikování a počet lajků a odpovědí. V tabulce je dále
uveden počet stránek, na kterých subjekt publikoval. Vedle rozsahu je pro tuto kapitolu stěžejní
procentuální zastoupení 7 typů komentářů dle vyjádřeného postoje u jednotlivých subjektů
(poznámky k jednotlivým hodnotám jsou uvedeny v příloze 1, typologie komentářů vysvětlena
na s. 77–80). V tabulce 7 jsou subjekty seřazeny sestupně dle průměrného rozsahu komentářů.
Hodnoty v tabulce 7 vystihují díky celkovým průměrům obecný charakter komentáře
v postojové politické diskusi na Facebooku, ale prostřednictvím srovnání průměrných hodnot
jednotlivých subjektů rovněž specifické souvislosti fungování komunikace ve zvoleném typu
komunikace. Jedno ani druhé přitom nemohla zcela zprostředkovat pouze oddělená analýza
množin komentářů jednotlivých subjektů (viz 2.2), protože se jejich komunikáty s odlišnými
individuálními stylovými tendencemi výrazně lišily. V následujících podkapitolách srovnám
a vyhodnotím hodnoty získané na základě všech 1 057 komentářů vybraných subjektů s cílem
vyvodit z nich dodatečná, na datech maximálně závislá potvrzení hypotéz 1 a 2, a to včetně
zodpovězení otázky (2.1.1), zda jsou analyzované diskuse negativní komunikační sférou.
Tabulka 7 – Statisticky sledované hodnoty u 20 analyzovaných subjektů.
- 136 Jsem
si vědom faktu, že analýza komunikátů 20 subjektů publikačně aktivních v jednom
relativně krátkém období (24 dní ve dvou fázích) nemůže podat přesný přehled o komunikační
sféře, v níž jsou komunikačně aktivní stovky až tisíce subjektů, avšak považuji toto množství
za dostatečné k získání relevantního přehledu o ní. Jednak proto, že vybrané subjekty patří mezi
publikačně nejaktivnější subjekty, jednak díky objektivní práci s daty, neboť budu využitím
průměrných individuálních hodnot přikládat hodnotám každého subjektu stejnou váhu.
Poznámky k možnostem manipulace s daty v tabulkách na DVD jsou uvedeny v příloze 1.
2.3.1 Sféra negativní komunikace – celkové zastoupení typů komentářů
V průběhu analýzy jsem se pokusil každý z 1 057 komentářů přiřadit k jednomu ze 7 typů
podle typu postoje vyjádřeného komentářem (viz s. 77–80). Rozdělení na tyto typy mi bylo
nápomocné při analýze stylových dominant komunikátů jednotlivých subjektů, ale přináší
rovněž obecná zjištění. Graf 5 potvrzuje na reálných datech obecně známý fakt, že internetové
diskuse týkající se kontroverzních témat jsou tvořeny převážně komunikáty obsahujícími
negativní postoje vůči určitým subjektům či objektům – v případě mnou shromážděných dat
autoři komentářů vyjadřují negativní postoje vůči politikům (S07, S64) českým i zahraničním,
uprchlíkům, migrantům, muslimům, islámu (S04, S08 a mnoho dalších), národům (S01),
státům (S86), médiím (S03), novinářům (S24), osobnostem (S02) hodnotícím společenské
dění a nezřídka také vůči jiným účastníkům diskuse (S01).
Graf 5 zobrazuje procentuální podíl (průměr průměrů) všech 7 typů komentářů dle vytvořené
typologie (viz 2.1.2) u 20 analyzovaných subjektů. Jedním z faktorů dlouhodobě se podílejících
na dotváření tohoto postojově negativního prostředí je bezesporu lajkování (viz 1.3.3), ale také
anonymita či pouze domnělá anonymita komunikace (viz 1.3). Přesto je celkové procentuální
zastoupení komentářů vyjadřujících negativní postoj nad očekávání výrazné.
Graf 5 – Celkové procentuální zastoupení 7 typů komentářů dle postoje.
- 137 V
průměru 42 % komentářů vyjadřuje zřetelně negativní postoj (typ Nv) vůči explicitně
vyjádřenému subjektu/objektu (Nv: obama vrah národů). 13 % komentářů vyjadřuje negativní
postoj vůči subjektu/objektu nevyjádřenému (typ Nn), zřejmému až ve spojení s pretextem, na
nějž komentář reaguje (Pn: nakradl si přes půl milionu). Celkem 55 % komentářů (Nv + Nn)
tudíž vyjadřuje pouze negativní postoj.
Oproti tomu pouhých 6 % komentářů (3 % typ Pv + 3 % typ Pn) vyjadřuje pouze postoj
pozitivní. V těchto podmnožinách komentářů je však navíc patrné (viz DVD-A-06), že i takto
minoritní podíl pozitivních postojů je velmi často způsoben vyjadřováním ironickým (Pv: nejste
nacionalista (nacek),xenofob,rasista jste proste peace and love » doslovný význam je pozitivní,
intendovaný ironický) nebo vyjádřením podpory negativním postojům, respektive subjektům
zaujímajícím negativní postoje vůči jiným subjektům a objektům (Pv: Ringo se s tím prostě
s prominutím nesere. A má pravdu.), ale také prokazatelným praktikováním trollingu. Jediným
subjektem bez převahy negativních postojů je právě S05 využívající provokativní trolling.
Pouze 10 % komentářů vyjadřuje pozitivní i negativní postoj (typ Vp), přičemž byl vždy
alespoň u jednoho z postojů vyjádřen rovněž subjekt/objekt, vůči kterému je postoj zaujímán
(např. podle mě to pan ministr Babiš řekl přesně. Celé zpravodajství ČT je na levačku).
Značná část 28 % komentářů postrádá přímo vyjádřený, snadno identifikovatelný postoj
(typ Ap) a obsahuje pouze narážky, ironii, nadsázku a jiné verbální prostředky, jejichž pomocí
je, nikoli však doslovně, zpravidla vyjadřován opět postoj negativní, a to nepřímo, neexplicitně
či v závislosti na pretextu (dal bych ji [muslimce] ovar [tj. vepřové, které muslimové nejedí]).
V součtu s Vp (Nv + Nn + Vp vs. Pv + Pn + Vp) je celkový poměr přímo vyjádřených
negativních a pozitivních postojů 65 % vs. 16 %, při nedoslovné a kontextuální interpretaci
by však byla převaha negativních postojů ještě jednoznačnější.
Zajímavé je také to, že u publikačně aktivních subjektů je sice význam sdělení často dotvářen
prvky neverbálními, jak ukázaly analýzy individuálních stylových tendencí (S03, S04, S42 aj.),
ale zároveň pouze 1 % komentářů je typu N, tedy neobsahuje text.
Celkově data prokázala, že verbální vyjádření postoje, přestože někdy neexplicitní, je pro
aktivní subjekty primárním záměrem komunikace; také proto, avšak nejen proto má smysl
analyzovat obzvláště projevy nejaktivnějších účastníků postojových diskusí.
Celkově negativní charakter komunikace v politických postojových diskusích analýza velmi
výrazně potvrdila. Při vycházení z hodnot analýzy jednotlivých subjektů činí poměr komentářů
s negativním postojem a pozitivním postojem 65 % vs. 15 %. Poměr jednotlivých typů u všech
1 057 komentářů bez ohledu na jejich autory je téměř totožný: 39 % Nv, 13 % Nn, 31 % Ap,
9 % Vp, 4 % Pn, 3 % Pv, 1 % N (viz DVD-A-06).
- 138 -
2.3.2 Individuální ustálenost – srovnání průměrných odchylek rozsahu
Dle celkového průměru dosahuje komentář průměrně rozsahu 150 znaků včetně mezer. Při
průměrné délce grafického slova (řetězce grafémů v textu odděleného mezerami z obou stran)
pohybující se v češtině kolem hodnoty 5,5 znaku (Králík 1983, s. 299), respektive 6,5 znaku
s mezerou, se jedná o rozsah 23 slov (nutno brát s rezervou), tedy zhruba rozsah výrazně rozvité
jednoduché věty či běžného souvětí (což je samozřejmě vágní vyjádření). Jak ukázala analýza
(viz tabulku 7), u mnoha vybraných subjektů se průměrný rozsah komentáře blížil této hodnotě,
avšak u druhé, menší části byl výrazně odlišný.
Zatímco komentáře S02, S03 a S05 byly velmi stručné a charakteristické nepřipraveností,
slabou explicitností a častou absencí interpunkce či diakritiky – a blížily se tak charakteristikám
chatu, komentáře S07, S38, S10 nebo S64, texty běžně 10× rozsáhlejší než u předchozí skupiny
subjektů, se vyznačovaly připraveností, vysokým stupněm koherence, explicitností, výskytem
subjektu v textu a dalšími stylovými tendencemi typickými pro blog. Analýzami textů těchto
subjektů se potvrdila hypotéza 2 (1.4.2), k čemuž se vrátím v následující podkapitole 2.3.3.
Hodnota rozsahu však může výrazně potvrdit rovněž hypotézu 1 (1.4.1), jelikož analýza
nesledovala pouze průměrný rozsah komentářů, ale zároveň průměrnou odchylku rozsahu
u jednotlivých subjektů. Celkově ze sledování rozsahu vyplývá, že jednotlivé subjekty tvořily
komentáře individuálně ustáleného rozsahu a že ustálený rozsah je jednou z individuálních
stylových tendencí téměř všech vybraných subjektů.
V grafu 6 jsou znázorněny průměrné hodnoty rozsahu komentářů všech 20 analyzovaných
subjektů (ve znacích vč. mezer) a průměrné % odchylky rozsahu jejich komentářů. Z těch
vyplývá celková průměrná % odchylka 38 % (průměr průměrných % odchylek komentářů
všech subjektů). Tato odchylka odpovídá např. hypotetickému stavu, kdy by byl rozsah 50 %
komentářů o průměrném rozsahu 150 znaků roven 93 znakům, zatímco rozsah 50 % ostatních
Graf 6 – Průměrný rozsah a průměrná % odchylka rozsahu komentářů 20 subjektů.
- 139 -
207 znakům. Posouzení vypovídající hodnoty průměrné odchylky při hodnocení ustálenosti
rozsahu textů je sice problematické, ale do kontrastu s průměrnou odchylkou 38 % lze postavit
např. jiný hypotetický příklad, kdy je množina 10 komentářů tvořena texty o délce 10, 25, 50,
100, 200, 300, 400, 550, 750 a 1000 znaků (podobné hodnoty se objevovaly u různých subjektů,
často i jediného) – v tomto hypotetickém, avšak zcela reálném případě neobsahujícím jakékoli
nepřirozené hodnoty by průměrná odchylka činila 79 % (ve znacích pak 269 znaků od průměru
339 znaků).
Nejrelevantnějším srovnáním je však srovnání průměrných odchylek všech vybraných
subjektů (jednotlivých podmnožin komunikátů) a celkové průměrné odchylky, vypočítané na
základě rozsahu 1 057 komentářů publikovaných danými subjekty (» je sjednojcující množiny
komunikátů). Její výpočet proběhl, stejně jako výpočet všech průměrů, při eliminaci vlivu 10 %
nejvyšších a 10 % nejnižších hodnot zkreslujících výrazně výslednou hodnotu (viz přílohu 1),
tj. zde bez 106 a 106 nejvíce/nejméně rozsáhlých komentářů. Průměrný rozsah 845 středových
komentářů je 109 znaků (vč. mezer), průměrná odchylka rozsahu ze stejných dat činí 60 znaků;
celková průměrná odchylka je tak 55 %, avšak individuální průměrné odchylky 18 z 20
subjektů činí pouze ≤ 48 %, z toho u 12 subjektů dokonce ≤ 38 %.
Jediným subjektem s individuální odchylkou rozsahu vyšší než celková průměrná odchylka
je opět S05. Tato výjimka – odchylka u S05 = 68 % – je ovšem stejně jako při výjimečné
převaze pozitivních postojů u téhož subjektu opět důsledkem provokativního trollingu jakožto
komunikačního záměru, který nevyžaduje ani konstantní vztah k tématu, ani konstantní míru
explicitnosti, ale jen využití jakýchkoli verbálních i neverbálních prostředků k narušení diskuse.
Na základě v grafu 6 uvedených hodnot průměrných rozsahů a průměrných % odchylek
rozsahu podmnožin textů analyzovaných subjektů a na základě jejich následného srovnání
s celkovou průměrnou odchylkou rozsahu nadřazené množiny obsahující všechny tyto texty se
domnívám, že ustálenost rozsahu textu je možné považovat za stylovou tendenci potvrzující
jak hypotézu 1, tak hypotézu 2.
Hypotézu 1 – předpokládající v postojové diskusi originální individuální stylové tendence
u množin komunikátů aktivních subjektů – tím, že průměrné rozsahy komunikátů jednotlivých
subjektů jsou odlišné, ale komentáře 19 z 20 subjektů mají nižší průměrnou odchylku rozsahu
než je průměrná odchylka celková. Hypotézu 2 – považující postojové diskuse na Facebooku
za průnik chatu, diskuse a blogu, což naznačuje graf 2 – opět průměrným rozsahem (ale nejen
jím; viz analýzy např. S07, a naopak S05), jelikož se texty určitých subjektů výrazně blížily jak
rozsáhlosti textů na blogu (S07, S10, S38, S64), tak také výrazné stručnosti a ekonomičnosti
komunikace na chatu (S05, S02, S03).
- 140 -
2.3.3 Závislost míry explicitnosti postoje na rozsahu komentáře
Nejde však pouze o průměrné zastoupení typů postojů (2.3.1) či průměrné hodnoty rozsahu
analyzovaných komentářů (2.3.2). Podstatná zjištění totiž krystalizují rovněž při pozorování
souvislostí (nejen) mezi těmito hodnotami.
Jak bylo vysvětleno již v podkapitole 2.1.2, typy komentářů obsahující verbální vyjádření
lze členit do dvou skupin. Zatímco tři typy, Vp, Nv a Pv, vyjadřují postoj nebo více (Vp)
negativních/pozitivních postojů jednoznačně a nezávisle na pretextu, včetně subjektu/objektu,
vůči kterému je postoj zaujímán, tři zbylé typy obsahující verbální vyjádření, Nn, Pn a Ap,
postoj neobsahují nebo jej vyjadřují nejednoznačně (Ap) a v závislosti na pretextu, a to také
proto, že subjekt nebo objekt, vůči kterému je postoj vyjádřen, není v textu obsažen (Nn a Pn).
Na základě toho lze typy Vp, Nv a Pv označit za významově samostatnější, nezávislé na
pretextu či širším kontextu » tj. typy s vyšší mírou explicitnosti, zatímco druhou trojici typů
komentářů, Nn, Pn a Ap, za typy významově méně samostatné, závislé na pretextu, nebo
nevyjadřující postoj » tj. typy s nižší mírou explicitnosti.
Při seřazení hodnot analyzovaných subjektů dle rozsahu je zřejmé, že u subjektů s větším
průměrným rozsahem (v grafu 7 vlevo) je procentuální podíl typů s vyšší mírou explicitnosti
(Nv, Pv, Vp) větší než u subjektů s průměrným rozsahem menším; tatáž přímá úměrnost pak
vice versa platí pro komentáře s menším průměrným rozsahem (tyto viz v grafu 7 vpravo).
Graf 7 uvedené znázorňuje; subjekty jsou seřazeny dle průměrného rozsahu komentářů
(svislá osa vpravo) sestupně zleva doprava (rozsah signalizován modrou čarou) a sloupce
vyjadřují procentuální podíl typů postojů (svislá osa vlevo) u každého subjektu (barvy jsou
použity v souladu se souborem DVD-A, tak jako v celé práci, např. výše v grafu 5; viz 2.3.1).
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
500
550
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
S07 S38 S10 S64 S22 S62 S42 S99 S24 S30 S06 S09 S86 S04 S33 S01 S08 S03 S02 S05
Procentuální zastoupení verbálních typů postojů dle Ø rozsahu
Nv % Nn % Ap % Vp % Pn % Pv % rozsah
Graf 7 – Průměrné procentuální zastoupení verbálních typů komentářů dle průměrného rozsahu u 20 subjektů.
- 141 Souvislost
míry rozsahu a míry explicitnosti vyjádřeného postoje lze přehledněji vyjádřit
při rozdělení hodnot znázorněných v grafu 7 na dvě množiny, respektive dvě poloviny subjektů
(10 a 10 subjektů), a to poloviny s větším a poloviny s menším Ø rozsahem komentářů, a při
srovnání průměrných hodnot v obou množinách (viz také tabulku 7; DVD-A-07).
Tabulka 8 vyjadřuje poměr průměrných procentuálních podílů 6 typů komentářů dle postoje
u těchto dvou podmnožin subjektů, přičemž hodnoty jsou průměrem procentuálních podílů
jednotlivých subjektů, díky čemuž má opět hodnota každého subjektu stejnou váhu, bez ohledu
na počet jím publikovaných komentářů. Z tabulky 8 přehledně vyplývá to, co bylo grafem 7
naznačeno. Subjekty s větším průměrným rozsahem textů publikovaly výrazně větší procenta
komentářů vyjadřujících explicitní postoje než subjekty s menším průměrným rozsahem textů,
a vice versa, subjekty s menším průměrným rozsahem textů publikovaly výrazně větší podíly
komentářů vyjadřujících postoje méně explicitně, případně vůbec (vyšší podíly jsou v tabulce
tučně zvýrazněny).
Obecně přitom nelze tvrdit, že vyšší rozsah projevu implikuje vyšší míru explicitnosti,
což lze doložit na týchž analyzovaných datech. Zatímco jisté komentáře obsahující maximálně
explicitní postoje mají rozsah minimální (Nv, 17 znaků, S02: neziskovky zrušit; Vp, 55 zn., S05:
Pičus a debil je někdo jiný 😄 Feri je borec a sympaťák 😙; Pv, 36 zn., S08: Zemanovi nikdo
nesaha ani po kotniky), mnohé komentáře postrádající explicitně vyjádřený postoj, nebo postoj
vůbec, dosahují rozsahu převyšujícího celkový průměrný rozsah komentáře (např. Ap, 160 zn.,
S07: No vidíte, a přesto sem elity budou tyto etnika zvát, pouštět. Nemluvím jen o Německu.
Otázka je triviální, kam tato politika může vést? Ať si každý odpoví sám.).
Aby byla souvislost míry explicitnosti a míry rozsahu v politických postojových diskusích
prokázána ještě důkladněji, byly vyhodnoceny rovněž průměrné rozsahy textů v podmnožinách
1 057 komentářů, členěných pouze dle typu postoje, bez ohledu na autora (viz DVD-A-06), což
znázorňuje následující tabulka 9. Hodnoty jednoznačně potvrzují, že explicitnější typy postojů
Tabulka 8 – Srovnání procentuálního zastoupení více a méně explicitních typů verbálních komentářů u dvou podmnožin
20 subjektů s větším a menším průměrným rozsahem textu.
Tabulka 9 – Průměrný rozsah typů komentářů podle explicitnosti postoje.
- 142 se
nacházejí v textech výrazně většího rozsahu, protože všechny tři typy komentářů s vyšší
mírou explicitnosti dosahují (nejméně Pv s Ø 140 znaků vč. mezer) oproti všem třem typům
komentářů s nižší mírou explicitnosti (nejvíce Nn s Ø 87 znaků vč. mezer) znatelně většího
rozsahu. Výpočet byl proveden opět bez okrajových hodnot ve všech podmnožinách (v rámci
DVD-A-06 vyznačeno ve sloupci rozsahu světle modrou barvou).
Celkový poměr rozsahu u typů komentářů s vyšší mírou explicitnosti (Vp, Nv, Pv) a typů
s nižší mírou explicitnosti (Nn, Pn, Ap) je pak následující: 178 znaků vs. 62 znaků; tedy rozdíl
téměř trojnásobného rozsahu u komentářů s explicitněji vyjádřeným postojem. Je přitom třeba
zopakovat, že není řeč o explicitnosti jako srozumitelnosti či přesnosti textu komentáře, ale jen
o explicitnosti postoje, který je v tomto textu obsažen.
Fakt, že analyzovaná data prokázala závislost míry explicitnosti postoje na rozsahu textu, je
také dílčím potvrzením hypotézy 2, charakterizující postojové diskuse na Facebooku jako typ
komunikace, v němž se střetávají subjekty preferující vyjadřování podobné blogu – rozsáhlejší
a explicitní vyjadřování postoje se záměrem tímto postojem působit na recipienty komunikátu,
nebo naopak chatu – stručné a explicitnost nevyžadující vyjadřování vycházející ze záměru
určité postoje pouze ventilovat, nebo záměru účastnit se komunikace pro samu komunikaci, pro
pobavení vlastní či pobavení jiných účastníků, pro interakci s nimi bez vyššího komunikačního
cíle. Postojové diskuse na Facebooku poskytly ideální data pro analýzu této závislosti.
Vysoké procentuální výskyty některých typů komentářů u jednotlivých subjektů, zejména
typů Nv a Ap, pak společně s analýzou individuálních stylových dominant v podkapitole 2.2
průběžně potvrzovaly hypotézu 1.
2.3.4 Závislost efektivity komunikace na rychlosti publikování
Při analýze individuálních stylových dominant a tendencí bylo zjištěno, že některé subjekty
věnují značné úsilí tomu, aby jejich komentáře byly publikovány s velkou rychlostí, přesněji
s minimálním časovým odstupem od publikování pretextu, na který v rámci diskuse reagovaly.
V kapitole 1 bylo popsáno fungování komunikace na Facebooku a důvody, proč je možné
Facebook, a v jeho rámci postojové diskuse, považovat za kompetitivní sféru komunikace.
Jedním z oněch důvodů bylo lajkování (viz 1.3.3) – udělování neverbálních pozitivních
hodnocení komentářům či příspěvkům kdekoli na Facebooku, jehož vlivem je rozšiřována
množina recipientů a také explicitně a zároveň veřejně vyjadřována úspěšnost komunikace.
V postojových diskusích je zisk lajků potenciální motivací pro všechny subjekty uvědomující
si uvedená specifika; rychleji publikované komentáře mají totiž a priori větší šanci získat
- 143 lajky,
a zároveň tak větší počet recipientů (1.3.5), jelikož nejlépe hodnocené komentáře jsou
v diskusích zobrazovány přednostně. Úspěšnost komunikace je pak navíc veřejně viditelná.
Kromě neverbálního hodnocení mohou dříve publikované komentáře díky většímu počtu
recipientů snáze vyvolat verbální interakci, realizovanou na Facebooku formou odpovědí;
těmi se má práce sice v jiném ohledu nezabývá, ale také jejich počet ukazuje výslednou míru
komunikační interakce (odpověď je v podstatě komentářem komentáře; viz 1.2.2.2).
Celkový průměr (průměr průměrů jednotlivých subjektů) časového odstupu publikování
činí 102 minut a komentáře obdržely v průměru 1,4 odpovědi a 8,5 lajku, avšak stejně jako
u zbylých celkových hodnot je i tento průměr tvořen různorodými hodnotami individuálními.
Srovnání rychlosti publikování komentářů a počtu obou typů reakcí na ně odhaluje závislost
míry efektivity komunikace, tj. počtu získaných reakcí verbálních (odpovědí) i neverbálních
(lajků), na rychlosti publikování.
Tabulka 10 zobrazuje průměrný počet obou typů reakcí u dvou podmnožin 20 subjektů,
rozdělených tentokrát (opět do dvou skupin po 10) nikoli dne průměrného rozsahu textu, ale
podle průměrného časového odstupu publikování. Jak u počtu odpovědí, tak obzvlášť u počtu
lajků je zřetelné, že komentáře publikované s menším časovým odstupem od publikování
příspěvku, tj. pretextu zahajujícího diskusi, získávají výrazně vyšší počet reakcí a zapojují se
výrazně větší měrou do komunikační interakce v daném typu komunikace.
Tímto analýza jen stručně potvrdila dynamický charakter Facebooku naznačený v první
kapitole. Potvrdila, že je komunikační sférou, v níž rychlost komunikace není podmínkou
komunikace samé (jako v případě chatu), ale je podmínkou komunikace efektivní a úspěšné.
Komentář jako komunikát zde má – při rychlém toku informací skrze kanály vybraných
příspěvků (viz s. 32) uživatelů Facebooku – jistý pouze omezený počet reálných recipientů;
chce-li promlouvat k většímu počtu zejména intendovaných adresátů, je včasné publikování
komentáře nutností. Kromě rychlosti je však nutné reálnou množinu recipientů zaujmout, což
nejaktivnější autoři komentářů (viz 2.2) činí, ať už více vědomě, nebo podvědomě, primárně
prostřednictvím obsahu a stylu svých textů.
Tabulka 10 – Srovnání rychlosti publikování a počtu verbálních i neverbálních reakcí.
- 144 -
3 Závěry
Ve své disertaci jsem odhalil individuální stylové dominanty komunikujících subjektů
podílejících se výrazně na tvorbě nejen verbálního obsahu politických postojových diskusí na
sociální síti Facebook a prostřednictvím originality těchto dominant, které jsem analyticky
abstrahoval z množin komunikátů publikovaných vybranými subjekty, poukázal na nový vývoj
veřejné psané komunikace na internetu, v níž dnes probíhají specifické, před érou internetu
stěží představitelné stylotvorné procesy vedoucí k této individuální originalitě a ve které se dnes
díky sociálním sítím střetávají subjekty dříve komunikačně aktivní v odlišných komunikačních
sférách internetu. Abstrahované stylové dominanty jsou důkazem obojího (podrobněji níže).
V této práci jsem se zaměřil na novou oblast komunikace pomocí nové, vlastní analytické
metody práce s daty a rovněž s využitím netradiční terminologie. To ospravedlňuje skutečnost,
že byla výrazná část práce věnována nejprve (0.2) teoretickému vysvětlení mého pojetí stylové
dominanty (výrazné tendence vyjadřování projevující se napříč komunikátem nebo množinou
komunikátů; s. 8), stylotvorného procesu a stylotvorného faktoru (v tomto ohledu pro mne byla
stěžejní diferenciace záměru a funkce); následně (1.1) popisu vývoje veřejné psané komunikace
na internetu od dříve populárních typů komunikace jako blog nebo chat po nástup sociálních
sítí; a především (1.2) Facebooku, sociální síti a komunikační sféře fungující specifickým
způsobem, při kterém na komunikující subjekty působí jak běžné stylotvorné faktory, jako je
komunikační záměr či adresát, tak faktory v každodenní komunikaci neočekávané, anonymita
nebo kompetitivnost; největší pozornost poté byla věnována postojovým diskusím (1.3) na
Facebooku, kompetitivnímu typu komunikace, v němž se veřejně střetává komunikace oficiální
a anonymní a v níž vznikají komentáře, stručné komunikáty vyjadřující postoj autora k tématu
stanovenému pretextem. Konkrétně se práce zaměřila na diskuse politické.
Tuto první polovinu práce, předcházející části analytické, bylo nutné absolvovat i pro mne
jako pisatele, který je se zkoumanou komunikační sférou a s daty z ní pocházejícími seznámen.
Jak pro uvědomění si všech souvislostí zkoumaného, tak pro vyslovení smysluplných hypotéz.
Hypotéza 1 (1.4.1), založená na potenciálním, ale předpokládaném působení stylotvorných
faktorů na účastníky postojových diskusí (viz graf 3 níže), predikovala pro množiny komentářů
nejaktivnějších autorů komentářů originální individuální stylové dominanty vznikající vlivem
stylotvorných faktorů, jež podporují jak rozmanitost individuálních stylových tendencí (viz
levou část grafu 3 níže), tak zároveň jejich ustálenost (viz pravou část téhož grafu); faktorů,
které v součinnosti zapříčiňují originalitu těchto dominant (‘originální vyjadřování jedinců’).
Hypotéza 1 tvrdila, že zatímco absence norem komunikace, možnost využití odlišných podob
neverbálního kódu pro doplnění kódu verbálního, odlišné komunikační záměry, různá míra
- 145 anonymity
nebo různé komunikační zkušenosti v internetovém prostředí (blog, chat; 1.1.1)
způsobují, že se vyjadřovací zvyklosti pravidelných účastníků postojových diskusí liší ještě
výrazněji, než se vyjadřování různých individuí liší jindy, jiné vlivy, jako je konstantní záměr,
kompetitivnost, sebeprezentace či individuální nastavení Facebooku, způsobují individuální
ustálenost těchto vyjadřovacích zvyklostí – stylových tendencí a potenciálně dominant.
Hypotéza 2 (1.4.2), úzce související s hypotézou předchozí, považovala veřejné postojové
diskuse na Facebooku za typ komunikace, který je reálně i z hlediska stylistického průnikem
chatu, diskuse a blogu, starších typů veřejné psané komunikace na internetu (viz závěr 1.1.1
a graf 2 níže), a to díky maximální míře veřejnosti komunikace v rámci Facebooku, který si
Graf 2 – Vývoj veřejné psané komunikace na internetu.
Graf 3 – Stěžejní faktory utvářející stylové tendence v rámci veřejných postojových politických diskusí na Facebooku.
- 146 postupem
času oblíbili uživatelé dříve zvyklí využívat buď chat, pakliže preferovali samotnou
komunikační interakci, nebo blog, pokud pro ně bylo prioritou explicitní vyjádření postoje.
V analytické části byly na datech čerpaných z facebookových stránek 5 známých českých
politicky orientovaných masmédií ověřovány současně obě hypotézy. Z vybraných stránek byly
čerpány komentáře ve dvou 12denních fázích, z 25 455 získaných komentářů byli poté zjištěni
nejaktivnější autoři komentářů, konkrétně 115 subjektů (viz 2.1).
Jelikož hypotéza 1 předpokládala ustálenost a originalitu vyjadřování u aktivních subjektů,
publikujících velký počet komentářů, bylo pro analýzu vybráno 10 množin komentářů subjektů
publikujících v daném období absolutně největší počet komentářů; dalších 10 množin pak bylo
vybráno na základě zpozorování originálních stylových rysů nebo specifických komunikačních
zvyklostí (které byly poté popsány) u zbylých 105 ze 115 nejaktivnějších autorů komentářů.
Všechny komentáře 20 vybraných subjektů byly zpracovány a analyzovány nejprve pomocí
kvantitativních postupů v souboru Analýza (DVD-A) na přiloženém DVD, přičemž sledování
hodnot jako rozsah bylo důležité pro potvrzení obou hypotéz. Mimo rozsah však byly u všech
1 057 komunikátů vyjádřeny hodnoty: zdroj, čas publikování, časový odstup publikování, počet
neverbálních (lajků; 1.3.3) a verbálních (odpovědí) reakcí na komunikát a také typ komentáře
dle vyjádřeného postoje – pro sledování této hodnoty byla vytvořena typologie (2.1.2) složená
ze sedmi typů komentářů a vyjadřující jak pozitivnost/negativnost postoje, tak různou míru
jeho explicitnosti. Pro každý vybraný subjekt pak byly vyhodnoceny průměry daných hodnot,
včetně průměrné odchylky rozsahu. Statisticky sledované hodnoty byly výrazně nápomocny
v celém průběhu analýzy, ale prioritou zůstalo zachycení individuálních stylových tendencí
skrze výrazové prostředky využité v textech, a to včetně prostředků neverbálního kódu.
Individuální analýza množin komentářů daných 20 subjektů (2.2) v těchto komunikátech
prokázala jednu či několik stylových tendencí, z nichž jednu, nejvýraznější z nich, bylo možné
označit za originální individuální stylovou dominantu. Identifikované dominanty spočívaly
(podrobně v 2.2.1) v jazykových rovinách lexikální » využití týchž lexémů (např. S04, S08,
S30, S33 aj.), morfologické » výskyt explicitního subjektu (S07), či syntaktické » eliptičnost
výpovědí (S02, S05); v rovině výstavby textu » horizontální členění (S09), vertikální členění
(S99), intertextovost (S07, S10), slohový postup (S09); nebo v textových rysech, jakými jsou
různá míra připravenosti komunikátu (S06 vs. S07), různá míra subjektivity komunikace (S38
vs. S10), kontaktovost (S01), ironie (S24, S86), heterogennost vyjadřování (S38), nebo snaha
specifickým způsobem působit na jakékoli recipienty komentářů (trolling S05 a S62). Ne vždy
se ale identifikovaná dominanta projevovala pouze kódem verbálním. Hned několik subjektů
(S03, S04, S05, S22, S42 aj.) totiž soustavně využívalo různé podoby neverbálního kódu pro
- 147 doplnění
významu verbálního sdělení a neverbální kód byl občas (S03, S42) dokonce nutný pro
pochopení významu. Identifikací originálních stylových dominant vyjadřování daných subjektů
analýza potvrdila hypotézu 1.
Každá individuální stylová dominanta však krystalizovala z konstantního záměru subjektu,
kterým bylo buď spíše prosté ventilování postoje bez přikládání větší důležitosti komunikaci
(S01, S02, S06, S04, S33 aj.), či vážnost a kladení důrazu na preciznost a explicitnost postoje
(S07, S09, S10, S42 aj.). Zatímco komunikáty první množiny subjektů se blížily komunikaci
na chatu (nepřipravenost, stručnost, ignorování tématu, využití meme a emoji, trolling), texty
druhé množiny subjektů se blížily komunikaci na blogu (připravenost, rozsáhlost, explicitnost,
intertextovost). Individuální analýza tak zároveň potvrdila hypotézu 2 (podrobně v 2.2.1).
Kolektivní vyhodnocení (2.3) poté pozorovalo souvislosti průměrných hodnot, statisticky
sledovaných v souboru Analýza (DVD-A) u každého subjektu. Mimo potvrzení dynamického
charakteru komunikace v postojových diskusích (2.3.4), kde efektivita komunikace závisí na
rychlosti komunikace (naznačeno v 1.2), a negativního charakteru postojové diskuse (2.3.1),
ve které negativní postoje jasně převažují nad pozitivními » 65 % vs. 16 % (naznačeno v 2.1.1),
bylo stěžejní srovnání souvislostí dvou hodnot: rozsahu textu a explicitnosti postoje.
Skrze to byla dále potvrzena hypotéza 1, a to díky zjištění ustálenosti rozsahu komentářů
(2.3.2) u 19 z 20 vybraných subjektů (individuální průměrné odchylky rozsahu textu 25–52 %
oproti celkové průměrné odchylce 55 %), která tak byla další stylovou tendencí pozorovanou
u těchto subjektů, přičemž jediný subjekt neprojevující ustálenost rozsahu byl S05 praktikující
trolling (komunikaci se záměrem provokovat jiné komunikanty; viz 1.3.2.1).
Rovněž byla dále potvrzena hypotéza 2, díky zjištění závislosti explicitnosti postoje na
rozsahu komentáře (2.3.3) prostřednictvím typologie komentářů obsahující 7 typů komentáře
dle vyjádřeného postoje. K těmto typům bylo přiřazeno všech 1 057 analyzovaných komentářů,
přičemž 6 typů (mimo marginálně zastoupený typ N » zcela neverbální) bylo rozděleno na dvě
skupiny typů s vyšší, a naopak nižší mírou explicitnosti. Tato typologie pomohla identifikovat
souvislosti mezi využívaným lexikem nebo mírou připravenosti textu při individuální analýze,
při kolektivním vyhodnocení přinesla zjištění, že subjekty s větším průměrným rozsahem textu
publikovaly výrazně větší podíl typů komentářů s explicitnějšími postoji, což signalizovalo
podobnost s blogem, a vice versa, subjekty s menším průměrným rozsahem textu publikovaly
Tabulka 9 – Průměrný rozsah typů komentářů podle explicitnosti postoje.
- 148 výrazně
větší podíl typů komentářů s méně explicitními postoji, což signalizovalo podobnost
s chatem. Tatáž závislost pak byla potvrzena vyhodnocením průměrného rozsahu u podmnožin
všech 1 057 komentářů rozčleněných dle typu postoje bez ohledu na autora (viz tabulku 9), kdy
bylo zjištěno, že více explicitní typy postojů se vyskytují v komentářích průměrného rozsahu
140–300 znaků včetně mezer, zatímco méně explicitní typy postojů se vyskytují v komentářích
průměrného rozsahu 41–86 znaků včetně mezer. Tuto závislost se tak podařilo identifikovat jak
při individuální analýze, tak při kolektivním vyhodnocení sledovaných hodnot.
V obou částech analýzy jsem tak pomocí vlastní metody potvrdil obě nastolené hypotézy
a prokázal, že politické postojové diskuse na Facebooku, ačkoli jde o komunikační oblast pro
negativitu či vulgaritu často opomíjenou a zavrhovanou, se vyvinuly v typ komunikace, v němž,
abych navázal na teoretické pojednání v úvodu práce (0.2), podstata sebeuplatnění individua
a celkový význam sdělení často leží nikoli v rovině obsahu, ale v rovině stylu. Zároveň se
podařilo prokázat, že je tento typ komunikace průnikem všech dosavadních sfér veřejné psané
komunikace na internetu, a mohl tak podat představu o současném směřování jejího vývoje.
A abych ještě jednou navázal na úvod své práce, jejím prostřednictvím jsem nabídl nové
možnosti stylistické analýzy (kapitola 2), nové podněty pro teorii stylu (0.2) a zároveň celkově
nový, první pohled na Facebook jako nesmírně zajímavou, avšak z hlediska stylistické analýzy
a také z hlediska fungování komunikace velice komplikovanou komunikační sféru (kapitola 1).
Postojové diskuse a Facebook by si v příštích letech zasloužily více pozornosti.
- 149 -
3.1 Možnosti dalšího výzkumu
Pro analytika je práce s daty pocházejícími z nových sfér internetové komunikace v něčem
výhodná, v jiném naopak nevýhodná. Největším problémem je, že lze málokdy s jistotou tvrdit,
kdo je skutečně autorem komunikátu a za jakých okolností jej tvořil. Výhodou jsou nevídaná
rozmanitost a rychlost komunikace, nové podoby komunikačních kódů a přístupnost dat.
Má práce se zaměřila na pozorování originality vyjadřování u vybraných subjektů a na její
příčiny. Další práce menšího i většího rozsahu v tom mohou pokračovat, ať už se zaměří na
specifika internetové komunikace obecně, nebo jen na její dílčí aspekty. Nabídnu zde pouze ve
zkratce několik možností dalšího výzkumu, o kterých jsem uvažoval během tvorby své práce,
nebo již od počátku svého doktorského studia.
Co se týče Twitteru a jiných sociálních sítí (viz 1.1.2), nabízí se sledovat rovněž zde stylovou
ustálenost a originalitu u nejaktivnějších uživatelů. Zejména na Twitteru, kde jsou populární
uživatelé sledováni tisíci sledujících/followerů, se profilují výrazné individuality z hlediska
obsahu i stylu příspěvků/tweetů. Jejich rozsah již od konce roku 2017 není limitován 140, ale
280 znaky, a lze tak lépe pozorovat rovněž to, kdo rozsah využívá maximálně a kdo nikoli.
Pokud by šlo opět o internetové diskuse, ať již realizované v jakémkoli z možných prostředí,
nabízí se možnost posoudit vliv pretextu na text komentářů, a to jak celého pretextu, tak jen
jeho části (titulek/perex/celý text článku). Na tento vliv jsem se sám více nezaměřoval, ale na
různých místech v souboru Data jsem narazil na jeho výrazné projevy. Tak např. pretext Táňa
Fischerová: Co dělá Trump, je děsivé. Je mocný a chce si to užít (DVD-D-2490) v titulku
obsahuje hodnotící adjektivum děsivé; slovní základ děsiv- se pak objevuje ve 31 komentářích
navazujících na tento pretext v jediné diskusi. Ve všech zbývajících 551 diskusích dohromady
se tento slovní základ objevuje již pouze 11× (v různých diskusích). Takto výrazné hodnoty,
objevující se rozhodně ne pouze v uvedeném případě, budí dojem, že účastnící diskusí reagují
primárně na text titulku, nikoli celého článku. Celý článek, jak se zdá, často vůbec nečtou. To
lze jen stěží potvrdit, ale míra intertextovosti mezi texty titulků článků a texty komentářů může
stanovit míru pravděpodobnosti, že tomu tak je. Sledovat lze však mnohem víc, například to,
jakým způsobem jsou lexémy z pretextu či jejich spojení v komentářích využívány.
Jinou variantou, která je umožněna rychlostí současné komunikace, je pozorování rychlosti
šíření neologismů, okazionalismů, přeřeknutí nebo různých nových spojení (např. na základě
narůstající frekvence jejich užití v konkrétní komunikační sféře a časovém období). Pokud se
jistá osobnost dopustí ve veřejném projevu užití nevhodného či jakkoli příznakového výrazu,
- 150 tento
výraz se okamžitě hromadně šíří internetem. Jako ukázku v souboru Data (DVD-D) lze
uvést známý případ, kdy 29. 1. 2017 v pořadu 168 hodin řekl (tehdy ministr financí) A. Babiš
reportérce ČT: „A proč bych vám já měl sdělovat všechny moje příjmy? Sorry jako.“ Výraz
sorry jako se v souboru Data, tedy v diskusích realizovaných mezi 27. 1. 2017 a 1. 3. 2017,
objevuje 181× (143× sorry jako, 28× sorryjako, 7× sory jako, 3× soryjako), ani jednou ve dnech
předcházejících dni jeho použití Andrejem Babišem. Také díky popularizaci výrazu v různých
sférách internetové komunikace všemi možnými prostředky, včetně videí a meme (viz 1.3.4),
spojení sorry jako v podstatě zlidovělo a stále je hojně používáno v jakémkoli kontextu pro
omluvu – a to primárně ironickou – rozhodně nikoli pouze na internetu.
Další mnou navrhovanou možností je detailní zaměření na styl vyjadřování trollů jakéhokoli
typu v interakci s jinými komunikanty. Jde z mého pohledu o nejzajímavější, avšak zároveň
nejobtížnější z možných cílů. Kvůli všem komplikacím souvisejícím s anonymitou a s jejím
posuzováním by byl nutný rozměrný výzkum. Ten by se poté mohl pokusit zjistit, jaký vliv
má míra anonymizace subjektů např. na míru expresivity vyjadřování. V datech se objevily
příklady subjektů s očividně fiktivními identitami, např. Don Ald (‘Donald Trump’, také na
profilové fotografii) s 15 komentáři (např. DVD-D-415) a mnoho dalších (se jmény Percival
Krvesaj, Trapný Pravidla apod.). Jak jsem ale několikrát zdůraznil v textu práce, především
v podkapitole 1.3.2 věnované anonymitě a trollingu, ani na první pohled zcela anonymizovaný
profil na Facebooku nemusí být zdaleka anonymní, a naopak profil na první pohled autentický,
veřejný, napojený na rozměrnou síť zdánlivě rovněž autentických kontaktů, může být fiktivní.
Vše záleží na nastavení sociální sítě a zvlášť na záměru, jímž je vyjadřování komunikujícího
subjektu v tomto nesmírně populárním komunikačním prostředí usměrňováno.
Posledním potenciálním úkolem současné jazykovědné stylistiky by se pak mohl stát nový,
oproti minulosti komplexnější a složitější, avšak vhodnější popis jak reálného, tak potenciálního
působení stylotvorných faktorů a stylotvorného procesu jako celku. Primárně jde o to, že
dosavadní popisy a dělení stylotvorných faktorů, ačkoli byly v jiných ohledech přínosné a zcela
smysluplné, vždy neadekvátně zjednodušily buď popis konkrétního faktoru (připravenost) nebo
celého dělení uvažovaných faktorů (subjektivní vs. objektivní), opomenuly se zabývat něčím
podstatným (záměr vs. funkce), či naopak za stylotvorný faktor považovaly jevy (věk), u nichž
lze při bližším pohledu zpochybnit už to, zda jsou stylotvorným faktorem (viz zejm. s. 9–11).
Všechny uvedené potenciality bych nejraději přeměnil v realitu sám. Možná tomu tak bude,
avšak budu rád, pokud má práce inspiruje jiné kolegyně a kolegy. Co víc si ostatně může autor
v akademickém prostředí přát, než aby jeho práce vyvolala dialog.
- 151 -
4 Bibliografie
Dostupnost zdroje online je pro komfort čtenáře elektronické verze práce uvedena vždy, pokud byla
zjištěna, včetně rovněž tištěných publikací, zvlášť jde-li o dostupnost např. skrze univerzitní knihovny,
online verze časopisů, web autora apod. Hypertextové odkazy byly pro praktičnost zkráceny pomocí
online nástroje Bitly.com a jsou jednotně uvedeny menším písmem pod bibliografickými záznamy
(forma „Dostupné z“ u online zdrojů, forma „Dostupné online“ tam, kde je odkaz navíc; viz výše).
4.1 Zdroje dat pro analýzu – facebookové stránky
ČT24, 2017. In: Facebook.com [online]. [cit. 20.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2Inzvn6
Echo24.cz, 2017. In: Facebook.com [online]. [cit. 20.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2k4sxor
iDNES.cz, 2017. In: Facebook.com [online]. [cit. 20.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2Kz5s8X
Novinky.cz, 2017. In: Facebook.com [online]. [cit. 20.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2KySVSW
ParlamentníListy.cz, 2017. In: Facebook.com [online]. [cit. 20.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2L9EIwv
4.2 Sekundární literatura a internetové zdroje
4.2.1 Zkratky frekventovaně využívaných příruček
NASCS KRAUS, J. aj., 2005. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia.
ISBN 80-200-1351-2.
NSČ MARTINCOVÁ, O. aj. (eds.), 2004. Nová slova v češtině: slovník neologizmů. 2.
Praha: Academia. ISBN 80-200-1168-4.
PČP HLAVSA, Z. aj. (eds.), 1993. Pravidla českého pravopisu: s Dodatkem
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Praha: Academia.
ISBN 80-200-0475-0.
SČFI3 ČERMÁK, F., J. HRONEK a J. MACHAČ (eds.), 2009. Slovník české frazeologie
a idiomatiky. 3, Výrazy slovesné. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Leda.
ISBN 978-80-7335-218-9.
SČFI4 ČERMÁK, F., J. HRONEK a J. MACHAČ (eds.), 2009. Slovník české frazeologie
a idiomatiky. 4, Výrazy větné. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Leda.
ISBN 978-80-7335-219-6.
- 152 SNČ
HUGO, J. aj. (eds.), 2009. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná
mluva od nejstarších dob po současnost: historie a původ slov. 3. rozš. vyd.
Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-198-1.
SSČ MEJSTŘÍK, V. aj. (eds.), 2003. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost:
s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
Vyd. 3., opr. Praha: Academia. ISBN 80-200-1080-7.
Dostupné online (prostřednictvím Internetové jazykové příručky): http://bit.ly/2ItbrLy
SSJČ HAVRÁNEK, B. aj., 1960–1971. Slovník spisovného jazyka českého I–IV. Praha:
Nakladatelství Československé akademie věd (I–II), Praha: Academia (III–IV).
Dostupné online: http://bit.ly/2wPIlVl
4.2.2 Knihy, sborníky, časopisy, příspěvky na konferencích a závěrečné práce
BEČKA, J. V., 1938. Technika slohu: (rukověť praktické stylistiky). Praha: Bursík & Kohout.
BEČKA, J. V., 1948. Úvod do české stylistiky. Praha: Rudolf Mikuta.
BUCKELS, E., P. TRAPNELL a D. PAULHUS, 2014. Trolls just want to have fun.
Personality and Individual Differences. 67, 97–102. ISSN: 0191-8869.
Dostupné online: http://bit.ly/2IvKUx6
ČECHOVÁ, M., M. KRČMOVÁ a E. MINÁŘOVÁ, 2008. Současná stylistika. Praha:
Nakladatelství Lidové noviny. ISBN 978-80-7106-961-4.
ČECHOVÁ, M., 2008. Průniková pásma funkčních stylů. In: Čechová, M., M. Krčmová
a E. Minářová, Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 332–338.
ISBN 978-80-7106-961-4.
ČERVENKA, M., 1991. Individuální styl a významová stavba literárního díla.
In: Červenka, M., Styl a význam. Praha: Československý spisovatel, s. 246–262.
ISBN 80-202-0267-6.
ČINČERA, J., 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno:
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. ISBN 80-210-2981-1.
DANEŠ, F. aj., 1957. Kapitoly z praktické stylistiky. 2. přeprac. vyd. Praha: Orbis.
DINUCCI, D., 1999. Fragmented future. Print. 32(4).
Dostupné online: http://bit.ly/2KyTufw
DOLEŽEL, L., 1969. A framework for the statistical analysis of style. In: Doležel, L.
a R. W. Bailey (eds.), Statistics and style. New York: American Elsevier Publishing
Company, s. 10–25.
- 153 EISENLAUER,
V., 2015. A critical hypertext analysis of social media: the true colours
of Facebook. London: Bloomsbury Academic. ISBN 978-1-4411-7088-0.
HAJIČOVÁ, E., 2016. Aktuální členění větné. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová (eds.),
Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 70–73.
ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2s1ntoF
HAUSENBLAS, K., 1971. Postavení stylu ve verbální komunikaci. In: Hausenblas, K.,
Výstavba jazykových projevů a styl. Praha: Univerzita Karlova, s. 11–23.
HAUSENBLAS, K., 1978. K celkové stylistické charakteristice textů (J. Neruda, U tří lilií –
styl a smysl povídky). In: Havránek, B. (ed.), Československé přednášky pro VIII.
mezinárodní sjezd slavistů v Záhřebu. Praha: Academia, s. 169–178.
HAVRÁNEK, B., 1932. Úkoly spisovného jazyka a jeho kultura. In: Havránek, B.
a M. Weingart (eds.), Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha: Melantrich, s. 32–85.
HAVRÁNEK, B., 1942. K funkčnímu rozvrstvení spisovného jazyka. Časopis pro moderní
filologii. 28, s. 409–416.
HAVRÁNEK, B., 1963. Stylistika. In: Havránek, B., Studie o spisovném jazyce. Praha:
ČSAV, s. 77–80.
HAVRÁNEK, B. a A. JEDLIČKA, 1988. Česká mluvnice. 6. vyd. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství.
HIRSCHOVÁ, M., 2016. Deixe. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová (eds.), Nový
encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 299–300.
ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2KJRmBD
HOFFMANNOVÁ, J., 1997. Stylistika a...... Praha: Trizonia. ISBN 80-85573-67-9.
HOMOLÁČ, J., 2009. Internetové diskuse o cikánech a Romech. Praha: Karolinum.
Acta Universitatis Carolinae. Philologica. Monographia. ISBN 978-80-246-1515-8.
HOPKINSON, Ch., 2013. Trolling in online discussions: from provoking to
community-building. Brno Studies in English. 39(1). ISSN 0524-6881.
Dostupné online: http://bit.ly/2GpQNdL
CHROMÝ, J., 2012. Koncepce stylotvorných faktorů v česko-slovenské lingvistice: rozbor,
kritika, nástin řešení. Naše řeč. 95(2), s. 57–69. ISSN 0027-8203.
Dostupné online: http://bit.ly/2KxfpUd
- 154 JANDOVÁ,
E. aj., 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita. Filozofická
fakulta. ISBN 80-7368-253-2.
JEDLIČKA, A., V. FORMÁNKOVÁ a M. REJMÁNKOVÁ, 1970. Základy české stylistiky.
Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
JELÍNEK, M., 1995. Stylistika. In: Karlík, P., M. Nekula a Z. Rusínová (eds.), Příruční
mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, s. 701–782. ISBN 80-7106-134-4.
JELÍNEK, M. a J. VEPŘEK, 2016. Vulgarismus. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová
(eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
s. 2033–2034. ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2GzREbK
JÍLKOVÁ, L., 2016. Každodenní psaná komunikace. In: Hoffmanová, J. aj., Stylistika
mluvené a psané češtiny. Praha: Academia, s. 79–143. ISBN 978-80-200-2566-1.
KAPLAN, A. M. a M. HAENLEIN, 2011. The early bird catches the news: Nine things you
should know about micro-blogging. Business Horizons. 54(2), s. 105–113. ISSN: 0007-6813.
Dostupné online: http://bit.ly/2rP4uhy
KLOFEROVÁ, S., 2016. Východomoravská nářeční skupina. In: Karlík P., M. Nekula
a J. Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové
noviny, s. 2037–2040. ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2Iw0Mns
KRÁLÍK, J., 1983. Statistika českých grafémů s využitím moderní výpočetní techniky. Slovo
a slovesnost. 44(3), s. 295–304. ISSN 0037-7031.
Dostupné online: http://bit.ly/2rOT9y9
KRČMOVÁ, M., 2002. Nová média – nové styly? Stylistika. 11, s. 349–360.
Dostupné online: http://bit.ly/2L4fOyp
KRČMOVÁ, M., 2005. Od deskripce k poznání obecného ve stylistice. In: Jazyk
a komunikácia v súvislostiach. Bratislava: Univerzita Komenského, s. 71–79.
ISBN 80-223-2023-4.
Dostupné online: http://bit.ly/2wN8G6q
KRČMOVÁ, M., 2008a. Spontánnost jako konstituující faktor projevu. Funkční styl
prostěsdělovací. In: Čechová, M., M. Krčmová a E. Minářová, Současná stylistika. Praha:
Nakladatelství Lidové noviny, s. 192–207. ISBN 978-80-7106-961-4.
KRČMOVÁ, M., 2008b. Komplexy komunikátů. In: Čechová, M., M. Krčmová
a E. Minářová, Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 122–123.
ISBN 978-80-7106-961-4.
- 155 KRČMOVÁ,
M., 2016a. Aktualizace. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová (eds.), Nový
encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 69–70.
ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2IYx75Y
KRČMOVÁ, M., 2016b. Horizontální členění textu. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová
(eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 641–642.
ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2rYe3em
KRČMOVÁ, M., 2016c. Obecná čeština. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová (eds.), Nový
encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 1212–1215.
ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2ICEVuV
KŘÍSTEK, M., 2009. Stylistický rozbor textu a stylová dominanta. In: E. Lehečková
a J. Táborský (eds.), Struktura, variety, funkce. Acta Universitatis Carolinae, Philologica 2,
Slavica Pragensia XLI. Praha: Karolinum, s. 65–70. ISSN 0323-0813.
KŘÍSTEK, M., 2012. A comparsion of 20th century theories of style (in the context of Czech
and British scholary discourses). Brno: Masarykova univerzita. Opera Universitatis
Masarykianae Brunensis, Facultas philosophica. ISBN 978-80-210-5944-3.
Dostupné online: http://bit.ly/2GnLdZf
KŘÍSTEK, M., 2016a. Expresivum. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová (eds.), Nový
encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 461–462.
ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2wYtfx0
KŘÍSTEK, M., 2016b. Vertikální členění textu. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová
(eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 1958.
ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2LjxINF
LEE, H., 2005. Behavioral strategies for dealing with flaming in an online forum.
Sociological Quarterly [online]. 46(2), s. 385–403. ISSN 0038-0253.
Dostupné z: http://bit.ly/2IqmJAo
MAREŠ, P., 1983. Metajazyk, metařeč, metatext. Slovo a slovesnost. 44(2), s. 123–131.
ISSN 0037-7031.
Dostupné online: http://bit.ly/2rOzvlY
MAREŠ, P., 2016. Úvod. In: Hoffmanová, J. aj., Stylistika mluvené a psané češtiny. Praha:
Academia, s. 11–21. ISBN 978-80-200-2566-1.
- 156 MATHESIUS,
V., 1942. Řeč a sloh. In: Mukařovský, J. aj., Čtení o jazyce a poesii. Praha:
Družstevní práce, s. 11–102.
MATHESIUS, V., 1947. O tak zvaném aktuálním členění větném. In: Mathesius, V., Čeština
a obecný jazykozpyt: soubor statí. Praha: Melantrich, s. 234–242.
MILLER, V., 2008. New media, networking and phatic culture. Convergence: The
International Journal of Research into New Media Technologies. 14(4), s. 387–400.
Dostupné online: http://bit.ly/2LapRlI
MINÁŘOVÁ, E., 2008a. Stylotvorné faktory. In: Čechová, M., M. Krčmová a E. Minářová,
Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 75–92.
ISBN 978-80-7106-961-4.
MINÁŘOVÁ, E., 2008b. Informativní a persvazivní funkce jako konstituující faktor projevu.
Funkční styl publicistický. In: Čechová, M., M. Krčmová a E. Minářová, Současná stylistika.
Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 244–283. ISBN 978-80-7106-961-4.
MINÁŘOVÁ, E., 2016. Stylotvorný faktor. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová (eds.),
Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 1778–1780.
ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2ITMRqF
MUKAŘOVSKÝ, J., 1938. Genetika smyslu v Máchově poesii. In: MUKAŘOVSKÝ, J.,
Torso a tajemství Máchova díla: sborník pojednání Pražského linguistického kroužku. Praha:
Fr. Borový, 1938, s. 13–110.
MUKAŘOVSKÝ, J., 1958. K otázce individuálního stylu v literatuře. Česká literatura. 6(3),
s. 254–269.
MUKAŘOVSKÝ, J., 1963. Individuální sloh spisovatele, jeho vznik a vývoj a jeho úloha
ve vývoji literatury i spisovného jazyka. In: Havránek, B. aj., Československé přednášky pro
V. mezinárodní sjezd slavistů v Sofii. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd,
s. 277–285.
NEKULA, M., 2016. Ironie. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová (eds.), Nový
encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 712–713.
ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2LhUFko
OSOLSOBĚ, K., 2016. Totalizátor. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová (eds.), Nový
encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 1879.
ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2GB7keA
- 157 PROKŠOVÁ,
H., 2012. O novém českém slovese lajkovat. Naše řeč. 95(2), s. 109–112.
ISSN 0027-8203.
Dostupné online: http://bit.ly/2wY7Qns
REIFOVÁ, I. aj., 2004. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál. ISBN 80-7178-926-7.
RINGMAR, E., 2007. A Blogger’s Manifesto: Free Speech and Censorship in the Age
of the Internet. London: Anthem Press. ISBN 978-1-84331-288-8.
Dostupné online: http://bit.ly/2IWbe7e
SHERMAN, T. a J. ŠVELCH, 2014. “Grammar Nazis never sleep”: Facebook humor and the
management of standard written language. Language Policy. 14(4), s. 315–334.
ISSN 1568-4555.
SIVEROVÁ, L., 2011. Čeština dívčích blogů. Brno. Diplomová práce. Masarykova
univerzita, Filozofická fakulta.
Dostupné online: http://bit.ly/2GAyv9J
SVOBODOVÁ, V., 2014. Online sociální sítě jako prostor k šíření morální paniky. Brno.
Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.
Dostupné online: http://bit.ly/2GBkAA7
ŠKARDOVÁ, M., 2013. Sdružení Bezcitných Cynických a Zlých Individuí: Trolling na
sociální síti Facebook v českém prostředí. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita,
Filozofická fakulta.
Dostupné online: http://bit.ly/2GAzg2z
TRÁVNÍČEK, F., 1953. O jazykovém slohu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
TRPKA, V., 2016. Intertextualita. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová (eds.), Nový
encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 708–709.
ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2x98dvR
VEPŘEK, J., 2011. Blogy a stylistické aspekty výstavby textu. Brno. Diplomová práce.
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.
Dostupné online: http://bit.ly/2s1Driz
VEPŘEK, J., 2013. Blog jako žánr potvrzující dynamický vývoj komunikačních možností
současnosti. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.
Dostupné online: http://bit.ly/2kc7jVV
VEPŘEK, J., 2014. K pojetí stylotvorných faktorů. In: Doktorandský den Ústavu českého
jazyka, 12. 12. 2014, Brno.
Dostupné online (handout): http://bit.ly/2KI6YWd
- 158 VEPŘEK,
J., 2015a. On the theory of style-forming factors. In: Sheffield Postgraduate
Conference in Linguistics, 5.–6. 3. 2015, Sheffield.
VEPŘEK, J., 2015b. Blog jako žánr potvrzující dynamický vývoj komunikačních možností
současnosti. In: Děngeová Z. a P. Vališová (eds.), Proměna jazyka a jeho výzkumu v době
nových médií a technologií. Sborník z Konference studentů českého jazyka 2013 (Brno
4. 10. 2013). Praha: Ústav pro jazyk český, s. 72–77. ISBN 978-80-86496-87-0.
Dostupné online: http://bit.ly/2IzRuXR
VEPŘEK, J., 2016. Čeština na blogu. In: Karlík P., M. Nekula a J. Pleskalová (eds.), Nový
encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 255.
ISBN 978-80-7422-480-5.
Dostupné online: http://bit.ly/2Lf7Jaa
VOZÁROVÁ, M., 2009. Čeština blogu. Brno. Diplomová práce. Masarykova
univerzita, Filozofická fakulta.
Dostupné online: http://bit.ly/2Gz8yqZ
ZAPPAVIGNA, M., 2013. Discourse of Twitter and social media. London: Bloomsbury.
ISBN 978-1-4725-3154-4.
4.2.3 Články publikované samostatně na webových stránkách
CAILLIAU, R., 1995. A Little History of the World Wide Web. In: W3.org [online].
29.8.2016 [cit. 2.1.2018].
Dostupné z: http://bit.ly/2x07zAG
COX, A. M., 2017. Making Mischief on the Web. In: Time.com [online].
16.12.2006 [cit. 21.4.2017].
Dostupné z: https://ti.me/2rWde5I
ČTK, 2012. Twitter je dostupný již ve 33 jazycích, nově také v češtině. In: Lidovky.cz
[online]. 7.8.2012 [cit. 10.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2rZ65AM
ČTK, 2016. Twitter v ČR stále zaostává za Facebookem, uživatelů ale přibývá.
In: MediaHub.cz [online]. 13.7.2016 [cit. 10.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2KG6IH8
ELSNER, K., 2013. China Uses an Army of Sockpuppets to Control Public Opinion – and
the US Will Too. In: GuardianLV.com [online]. 27.11.2013 [cit. 25.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2wXa5r6
ERANTI, V. a M. LONKILA, 2015. Social Significance of Facebook Like Button.
In: FirstMonday.org [online]. 20(6). 1.6.2015 [cit. 26.4.2017]. ISSN 1396-0466.
Dostupné z: http://bit.ly/2LjctMj
- 159 GIL,
P., 2018. What is a Meme? In: Lifewire.com [online]. akt. 4.1.2018 [cit. 8.1.2018].
Dostupné z: http://bit.ly/2IAo1Zx
HEGER, L., 2015. Očima kremelského trolla: Rusko zaměstnává armádu internetových
diskutérů. In: Euro.cz [online]. 25.4.2015 [cit. 23.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2keC6kZ
HERN, A., 2015. Don't Know the Difference Between Emoji and Emoticons? Let Me
Explain. In: TheGuardian.com [online]. 6.2.2015 [cit. 16.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2wWEWEw
HOVORKOVÁ, J., 2015. Falešné profily baví internet: Lidé píší Ovčáčkovi, fanoušci
se smějí. In: Forum24.cz [online]. 28.11.2015 [cit. 12.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2IEzgAl
HUŠKOVÁ, L., 2016. Jak se daří Facebooku v ČR? In: NewsFeed.cz [online].
10.8.2016 [cit. 10.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2IBpq20
LIEBREICH, J., 2016. Olomoucký šéf Strany soukromníků vyhrožuje kritikovi násilím.
In: Echo24.cz [online]. 21.11.2016 [cit. 2.3.2018].
Dostupné z: http://bit.ly/2IZRnEo
MALEČKOVÁ, R., 2016. ČSÚ Češi a internet (2015). In: CZSO.cz [online].
24.3.2016 [cit. 31.03.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2rW3xDw
O’DONOGHUE, J. J., 2016. Emoji: The Evolution of Emoticons. In: JapanTimes.co.jp
[online]. 17.9.2016 [cit. 16.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2KGugM4
O’REILLY, T., 2006. Web 2.0 Compact Definition: Trying Again. In: Radar.OReilly.com
[online]. 10.12.2006 [cit. 9.4.2017].
Dostupné z: https://oreil.ly/2rYE3FD
ROSEN, L. D., 2012. The Power of „Like“. In: PsychologyToday.com [online].
15.1.2012 [cit. 21.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2s0mZPr
SCHAFER, J., 2013. Truth Bias: A Psychological Cloak for Deception.
In: PsychologyToday.com [online]. 2.6.2013 [cit. 22.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2kbkUwF
SPRUDS, A. aj., 2016. Internet Trolling as a Hybrid Warfare Tool: The Case of Latvia.
In: StratComCOE.org [online]. 25.1.2016 [cit. 21.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2x0fT3d
- 160 STONE,
B., 2007. The Hand That Controls the Sock Puppet Could Get Slapped.
In: NYTimes.com [online]. 16.7.2007 [cit. 25.4.2017].
Dostupné z: https://nyti.ms/2IAUC5F
ŠTOVÍČEK, V. a H. CHÝLOVÁ, 2014. Význam slovesa lajkovat. In: Rozhlas.cz [online].
10.3.2014 [cit. 22.10.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2wZ7YDl
TOMANDL, J., 2012. Astroturfing: podstata, metody, příklady. In: JakOslovitMedia.cz
[online]. 15.4.2012 [cit. 22.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2kblF8Z
TRACHTOVÁ, Z., 2015. Dobroser, kremrole, slimáci. Webové diskuze jsou líhní nových
nadávek. In: iDnes.cz [online]. 8.11.2015 [cit. 19.8.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2IChi5q
VOLCHEK, D. a D. SINDELAR, 2015. One Professional Russian Troll Tells All.
In: RFERL.org [online]. 25.3.2015 [cit. 21.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2IBr33Z
WHITMAN, N., 2012. You’ve Been Trolled! In: VisualThesaurus.com [online].
15.8.2012 [cit. 21.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2rYVbeo
ZELENKA, J., T. MÁLEK, J. ŠULEK a Š. KORČIŠ, 2016. Češi v zajetí sociálních bublin.
In: Lidovky.cz [online]. 30.11.2016 [cit. 16.5.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2IZ0O6I
4.2.4 Ostatní internetové zdroje (bez autora, celé weby, obsah sociálních sítí)
Anonymní minusování v diskusích končí, 2017. In: iDnes.cz [online].
7.6.2013 [cit. 4.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2Iya7ep
Blog iDnes, ©1999–2017 [online]. [cit. 5.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2rYOKIZ
Company Info, 2017. In: Newsoom.FB.com [online]. [cit. 11.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2IAWuLJ
Facebook, ©2017 [online]. [cit. 8.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2IA68Ov
Grammar nazis – česká verze. In: Facebook.com [online]. [cit. 27.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2GBYPjz
- 161 iDnes,
©1999–2017 [online]. [cit. 2.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2rYGOHQ
Jokr_ [pseud. J. Kroba], 2017. [Budova D se ohlodává…]. In: Twitter.com [online].
16.3.2017 [cit. 8.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2KKGO4X
Instagram, ©2017 [online]. [cit. 8.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2kfHeoW
LinkedIn, ©2017 [online]. [cit. 8.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2rXWTxu
Netiketa, 2017. In: CS.Wikipedia.org [online]. [cit. 3.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2IBWPK9
Ovcacek_jiri [pseud. neznámého autora], 2017. In: Twitter.com [online]. [cit. 11.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2IBXDPb
Parlamentní listy, ©2009–2017 [online]. [cit. 20.5.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2IDcxET
PREZIDENTmluvci [pseud. J. Ovčáčka], 2017. In: Twitter.com [online]. [cit. 11.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2rXrb3b
Prohlášení o právech a povinnostech, 2015. In: Facebook.com [online].
30.1.2015 [cit. 11.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2LlnX1M
Trolling, 2016. In: KnowYourMeme.com [online]. [cit. 26.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2s207zd
Twitter, ©2017 [online]. [cit. 8.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2rWV7MT
Věrnostní klub čtenářů iDnes, 2013. In: iDnes.cz [online]. 1.11.2013 [cit. 3.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2IDp3UA
Xchat, ©1999–2017 [online]. [cit. 6.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2IzKava
Youtube, ©2017 [online]. [cit. 8.4.2017].
Dostupné z: http://bit.ly/2kcd9Xe
- 162 -
4.2.5 Normy využité pro formální úpravu práce
Číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů: ČSN ISO 2145 (01 0193), 1997. 2. vyd.
Praha: Český normalizační institut.
Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů:
ČSN ISO 690 (010197), 2011. 3. vyd. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví.
Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory: ČSN 01 6910, 2014. Praha: Úřad pro
technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
- 163 Příloha
1 – Obsah DVD a instrukce pro práci s daty
DVD obsahuje především dva soubory zachycující jak 1) všechna excerpovaná data – soubor
Data, tak 2) jejich zpracování určené pro analýzu – sobor Analýza (viz poznámky k metodě
práce v 2.1). Podtržené části názvů všech následujících oddílů přílohy 1 odpovídají odkazům
používaným v kapitole 2. Jde o odkazy na dané soubory, respektive jejich části, zároveň však
na oddíly přílohy 1, ve kterých je níže popsán právě obsah souborů a jejich částí.
DVD obsahuje také soubory Vepřek 2011, Vepřek 2013 a Vepřek 2013 DVD, elektronické verze
mých předchozích závěrečných prací, bakalářské a magisterské. Těm zde není věnována pozornost.
DVD-D – Soubor Data
Soubor Data (formát PDF) zachycuje všechny excerpované komentáře a příspěvky, na něž
navazují; v podobě, v jaké se zobrazily v textovém editoru (Microsoft Word 2016) po jejich
zkopírování z facebookové stránky v internetovém prohlížeči. Tato podoba není identická
s podobou, jakou mají přímo na Facebooku. Některé prvky, jako např. samolepky (viz 1.2.2.1)
se po zkopírování v editoru nezobrazí, nicméně všechny odkazy v souboru Data jsou nadále
funkční a příspěvky, komentáře či profily uživatelů (jejich zveřejněný obsah) tak lze v případě
zájmu kliknutím myši (s připojením k internetu a ideálně během přihlášení k facebookovému
účtu) kdykoli zobrazit, pokud však nebyly smazány. Jakýkoli text v souboru (text komentáře,
jméno subjektu či titulek příspěvku; dle seznamů v souboru Analýza; viz níže) lze v programu
Adobe Reader (určeném pro soubory ve formátu PDF) vyhledat pomocí nástroje Hledat.
Soubor Data má 3008 stran a na něj a konkrétní jeho stranu je v textu práce odkazováno,
pakliže je to nutné, formou např. DVD-D-182 (= odkaz na DVD, soubor Data a stranu 182;
strana je vynechána, pokud je odkazováno na celý soubor); na soubor Data bude odkazováno
také v případě potřeby odkazu na komentáře jiných subjektů, na celé diskuse, příspěvky apod.
Všechny komentáře publikované 20 vybranými subjekty jsou zpracovány samostatně v rámci
souboru Analýza, jemuž je věnována následující část přílohy 1.
DVD-A – Soubor Analýza
Soubor Analýza, vytvořený v programu Microsoft Excel 2016, zachycuje prostřednictvím
excelových tabulek veškeré hodnoty související s analyzovanými daty, a je tak pro mou práci
zásadní. Skládá se z 27 číslovaných sešitů. Prvních 5 sešitů (01–05) zobrazuje hodnoty
vycházející ze všech excerpovaných dat. Následujících 20 sešitů (označených formou S + číslo
subjektu korespondující se sešitem 04) zachycuje množiny komentářů 20 vybraných subjektů
a všechny hodnoty pozorované jednotným způsobem na těchto množinách v souladu s metodou
- 164 práce
(viz 2.1). Zbývající 2 sešity (06–07) pak srovnávají hodnoty pozorované u komentářů 20
zvolených subjektů. Tabulky, grafy a data obsažené v sešitech 01, 05 a 07 jsou vloženy rovněž
do textu práce. Na soubor Analýza je v textu práce odkazováno obdobnou formou jako na
soubor Data, tj. např. DVD-A-S05 nebo DVD-A-01 (= odkaz na DVD, soubor Analýza a sešit
S05/01; sešit je vynechán, pakliže je odkazováno na celý soubor Analýza).
Poznámka k využití barev v jednotlivých sešitech: ve všech tabulkách je jednotné využití
barev označujících zvolené facebookové stránky (ČT24 – světle modrá, Echo24.cz – sv. zelená,
iDNES.cz – sv. oranžová, Novinky.cz – sv. zlatá, ParlamentníListy.cz – sv. šedá; viz s. 70–71)
a rovněž barev označujících 7 typů komentářů dle obsaženého postoje (Nv – tmavě oranžová,
Nn – světle oranžová, Ap – sv. šedá, Vp – sv. zlatá, Pn – sv. zelená, Pv – tm. zelená, N – bílá;
viz s. 77). Názvy barev jsou uvedeny dle jejich označení v programech Microsoft Excel/Word.
DVD-A-01 – Soubor Analýza – Sešit 01
Tabulka 4. Zachycuje celkový objem dat excerpovaných z 5 stránek na Facebooku ve dvou
fázích. Fáze 1 = 27. 1. 2017 – 7. 1. 2017 (12 dní). Fáze 2 = 18. 2. 2017 – 1. 3. 2017 (12 dní).
V tabulce jsou pro každou stránku a také celkově (v obou fázích i v jejich součtu) zobrazeny
hodnoty: počet příspěvků, počet komentářů a průměrný počet komentářů na příspěvek.
DVD-A-02 – Soubor Analýza – Sešit 02
Rozsáhlá tabulka nenacházející se přímo v textu práce. Seznam všech 552 příspěvků, jež
sloužily jako pretexty pro analyzované komentáře – řazen sestupně od příspěvku s nejvyšším
počtem komentářů. Je zde uvedeno datum publikování příspěvku na Facebooku, název článku
sdíleného v příspěvku (pokud nešlo o článek, je zde uveden přímo text příspěvku, např. popis
přiložený ke grafice/videu; viz možné struktury příspěvku na s. 40–41 a 47), počet komentářů
publikovaných v návaznosti na příspěvek (nikoli odpovědí; viz s. 43), odkaz na příspěvek na
Facebooku a odkaz na sdílený článek (pakliže šlo o příspěvek sdílející článek).
DVD-A-03 – Soubor Analýza – Sešit 03
Stejný obsah jako sešit 02, avšak řazeno dle data publikování a příspěvky seskupeny podle
facebookových stránek; pořadí ČT24, Echo24.cz, iDNES.cz, Novinky.cz, ParlamentníListy.cz.
DVD-A-04 – Soubor Analýza – Sešit 04
Rozsáhlá tabulka nenacházející se přímo v textu práce. Seznam všech profilů, ze kterých
bylo (subjekty je používajícími) v rámci excerpovaných dat (DVD-D) publikováno alespoň
- 165 -
5 komentářů. Softwarem byly ověřeny subjekty s 18 a více komentáři (viz s. 74). Tabulka
obsahuje hodnoty: číslo subjektu, jež mu je tímto přiděleno pro celou práci (např. S01), jméno
subjektu uvedené na profilu (je součástí každého publikovaného komentáře; pokud v rámci dat
očividně jeden subjekt používal dva profily pod stejným jménem, je to v tabulce vyznačeno),
dále počet komentářů publikovaných na jednotlivých stránkách v obou fázích, celkový počet
komentářů publikovaných v obou fázích a absolutní počet publikovaných komentářů. Jména
subjektů, jejichž komentáře byly analyzovány v kapitole 2, jsou v tabulce zvýrazněna.
U některých subjektů, které nakonec nebyly vybrány pro individuální analýzu, uvádím
v tabulce stručné poznámky k mnou pozorovaným individuálním stylovým tendencím. Jejich
komentáře lze snadno vyhledat v souboru Data (DVD-D) pomocí nástroje Hledat (dle jména).
DVD-A-05 – Soubor Analýza – Sešit 05
Tabulka 5. Jde o zestručnělou tabulku ze sešitu 04 (DVD-A-04). Zobrazuje však již pouze
hodnoty 20 subjektů vybraných pro individuální analýzu.
DVD-A-S(01–99) – Soubor Analýza – 20 sešitů (S01–S99) s daty vybraných subjektů
Sešity S01, S02, S03, S04, S05, S06, S07, S08, S09, S10, S22, S24, S30, S33, S38, S42,
S62, S64, S86 a S99 jsou jednotné co se zpracování dat týče. Jejich struktura tudíž bude popsána
pouze jednou. Data jsou v tabulkách zpracována v souladu se stanovenou metodou (viz 2.1.2).
Označení sešitů koresponduje s označením 20 analyzovaných subjektů v celkovém seznamu
(DVD-A-04). Následující ukázka je (tak jako jiné ukázky v textu práce) opatřena číselnými
značkami, na něž je v popisu níže odkazováno v hranatých závorkách (nikoli horními indexy).
- 166 Levá
část DVD-A-S(01–99) obsahuje tyto údaje a celkové i průměrné hodnoty:
[1] Jméno profilu: jméno uvedené subjektem na Facebooku, nemusí se shodovat s reálným;
[2] Číslo (subjektu): číslo přidělené subjektu dle seznamu publikační aktivity (DVD-A-04);
[3] Počet komentářů: celkový počet komentářů publikovaných z daného profilu v období
excerpce dat (tj. fáze 1 a 2; viz např. DVD-A-05);
[4] Původ komentářů: informace, na kterých z 5 vybraných stránek masmédií na Facebooku
(ČT24, Echo24, iDnes, Novinky, Parlamentní listy) byly komentáře publikovány;
[5] Průměrný rozsah ve znacích včetně mezer: průměrný rozsah všech komentářů subjektu;
[6] Průměrná odchylka rozsahu ve znacích včetně mezer: průměr odchylek rozsahu všech
komentářů subjektu od průměrného rozsahu komentářů subjektu [5];
[7] Průměrná odchylka rozsahu v %: hodnota [6] vyjádřená procenty z hodnoty [5];
[8] Průměrný časový odstup publikování v minutách: kolik minut v průměru uběhlo mezi
publikováním příspěvků/pretextů na jedné straně a komentářů subjektu na straně druhé;
[9] Průměrný počet obdržených lajků: informace, kolik lajků v průměru obdržely
komentáře subjektu; hodnoty jsou uváděny s přesností na 1 desetinné místo, jelikož jsou
většinou nízké (nebylo zjišťováno, kdo je udělil, avšak z 1 profilu lze udělit pouze 1 lajk);
[10] Průměrný počet odpovědí: informace, kolik odpovědí bylo průměrně publikováno
pod komentáři subjektu; hodnoty jsou uváděny s přesností na 1 desetinné místo, jelikož jsou
většinou nízké (nebyl zjišťován jejich obsah ani autor);
[11] Typ komentáře dle postoje bez závislosti na pretextu: informace, jaké množství
komentářů daného subjektu bylo přiřazeno k 7 typům komentářů dle typologie prezentované
v podkapitole 2.1.2 (Nv, Nn, Ap, Vp, Pn, Pv, N; viz s. 77–80); dále počet a % podíl v rámci
množiny komentářů subjektu; dvě hodnoty s největším % podílem jsou zvýrazněny.
Poznámka k průměrům: průměrné hodnoty [5], [6], [8], [9] a [10] byly vyhodnoceny
bez 10 % nejvyšších a 10 % nejnižších hodnot, a to za účelem eliminace vlivu abnormálních
hodnot zkreslujících někdy příliš výrazně hodnotu průměrnou (jako např. v situaci, kdy by
49 komentářů bylo publikováno s odstupem 1 minuty a 1 komentář s odstupem 5 000 minut;
tento 1 komentář by výrazně posouval průměrnou hodnotu časového odstupu publikování).
Pravá část DVD-A-S(01–99) obsahuje komentáře subjektu a tyto hodnoty a prvky:
[12] čas publikování: datum a čas publikování komentáře ve formátu např. 20513451, kde
1. číslice = měsíc, 2. a 3. číslice = den, 4. a 5. číslice = hodina a 6. a 7. číslice = minuta;
barevné pozadí buněk v tomto sloupci signalizuje, na které stránce byl komentář publikován
(viz poznámku k využití barev, s. 164), všechny řádky v pravé části tabulek jsou seřazeny
- 167 chronologicky
v závislosti na hodnotách v tomto sloupci (díky nástroji Seřadit a filtrovat
programu Microsoft Excel však lze řádky seřadit dle hodnot ve kterémkoli ze sloupců);
[13] u sloupce [12] je znázorněna hranice mezi komentáři publikovanými ve dvou fázích;
[14] pakliže byly minimálně 2 komentáře publikovány s časovým odstupem nižším než
20 minut, je tato oblast ve sloupci [12] tučně ohraničena;
[15] odstup: informace, kolik minut uběhlo mezi publikováním příspěvku/pretextu
a komentáře; do této hodnoty nebyl započítáván noční čas 0.00–6.00; jelikož hodnota má
ukazovat, s jakou rychlostí a úsilím subjekty přistupují k publikování svých komentářů a byly
by matematicky znevýhodněny subjekty publikující komentáře k večerním článkům v ranních
hodinách následujícího dne;
[16] rozsah: rozsah komentáře ve znacích včetně mezer; emoji jsou počítána jako 2 znaky,
jelikož je lze vytvořit napsáním dvou interpunkčních znamének tvořících emotikon; pokud je
použito originální meme (viz 1.3.4) obsahující text, jsou znaky textu počítány; u dalších
vyjadřovacích prostředků, které neobsahují text psaný subjektem v souvislosti s komentářem,
či dokonce žádný text (samolepky, foto, hypertextový odkaz), nejsou znaky počítány;
Poznámka k hodnotě rozsahu ve znacích: průměrná délka grafického slova (tj. řetězce
grafémů v textu odděleného mezerami z obou stran) se v češtině pohybuje kolem hodnoty
5,5 znaku (Králík 1983, s. 299), respektive 6,5 znaku s mezerou (viz také s. 138);
[17] lajků: informace, kolik lajků komentář obdržel (nebylo zjišťováno, kdo je udělil, avšak
z 1 profilu lze udělit pouze 1 lajk);
[18] odpovědí: informace, kolik odpovědí bylo publikováno pod komentářem (nebyl
zjišťován jejich obsah ani autor);
[19] typ komentáře: přiřazení komentáře k jednomu ze 7 typů komentáře dle typologie
prezentované v podkapitole 2.1.2 (Nv, Nn, Ap, Vp, Pn, Pv, N; viz s. 77–80);
[20] text komentáře: celý text a případně jiný obsah komentáře, který může být tvořen emoji,
samolepkami, meme, fotografiemi či hypertextovými odkazy na jiný web (viz 1.2.2.1);
veškerý jiný obsah než přímo psaný text je odlišen jinou barvou (viz zbylá vysvětlení níže);
[21] pokud subjekt publikoval více komentářů ke stejnému příspěvku/pretextu, je tento fakt
znázorněn pomocí odlišného typu čáry než tenké souvislé na hranici sloupců [19] a [20];
[22] projevy horizontálního členění textu formou odřádkování jsou v textu komentáře značeny
symbolem ¶ v tmavě oranžové barvě;
[23] emoji, která subjekty využily, se nacházejí přímo v textu, avšak jsou odlišena fialovou
barvou ( 😃☹); programy Microsoft Word a Excel disponují jejich v tabulce zobrazenými
ekvivalenty (ty jsou podobné těm na Facebooku, ale jsou graficky jednodušší);
- 168 [24]
veškeré ostatní projevy, které neobsahují text psaný subjektem v souvislosti
s komentářem, či dokonce žádný text (meme, fotografie, samolepky, hypertextové odkazy)
jsou v textu uvedeny popisem umístěným do hranaté závorky a odlišeny modrou barvou
(např. [grafika – fotografie usmívajícího se B. Sobotky]);
DVD-A-06 – Soubor Analýza – Sešit 06
Seznam všech 1 057 komentářů publikovaných 20 vybranými subjekty. Komentáře jsou bez
ohledu na autora rozčleněny do podmnožin podle typologie komentářů (viz s. 77–80). U všech
komentářů jsou uvedeny pouze hodnoty časový odstup publikování, rozsah, počet lajků a počet
odpovědí. Komentáře jsou v jednotlivých podmnožinách řazeny sestupně dle rozsahu. V rámci
sloupce rozsah je zvýrazněno středních 80 % komentářů (bez okrajových 10 a 10 %), pouze
jejich hodnoty jsou brány v potaz při vyhodnocení průměrů v podkapitole 2.3.3.
DVD-A-07 – Soubor Analýza – Sešit 07
Tabulka 7. Zachycuje průměry všech hodnot sledovaných v sešitech DVD-A-S(01–99):
rozsah, odchylka rozsahu, časový odstup publikování, počet lajků a počet odpovědí. V tabulce
je dále uveden počet stránek, na kterých subjekty své komentáře publikovaly. V pravé části
tabulky je dále uvedeno procentuální zastoupení 7 typů komentářů u jednotlivých subjektů (viz
zde výše popis jednotlivých hodnot a postup jejich výpočtu; typologie komentářů popsána na
s. 77–80). Nejnižší řádek tabulky pak zobrazuje průměry všech 20 hodnot vybraných subjektů.
Stejně jako v případě všech tabulek lze pomocí nástroje Seřadit a filtrovat jednotlivé řádky
tabulky seřadit dle hodnot ve kterémkoli ze sloupců.
Graf 5. Vychází z nejnižšího řádku tabulky 7. Znázorňuje celkové procentuální zastoupení
7 typů komentářů dle vyjádřeného postoje. Uvedené procentuální hodnoty jsou průměrem
procentuálních hodnot jednotlivých 20 subjektů. Procentuální hodnota každého subjektu tak má
stejnou váhu.
Graf 7. Vychází z hodnot v tabulce 7. Znázorňuje průměrné procentuální zastoupení 6 typů
verbálních komentářů (bez zcela marginálně zastoupeného typu N) u jednotlivých subjektů
v závislosti na průměrném rozsahu jejich komentářů (modrá linie).
Následující příloha 2 uvádí seznamy tabulek, grafů a ukázek číslovaných v textu práce, a to včetně
stran, na kterých se nacházejí.
- 169 Příloha
2 – Seznam tabulek, grafů a ukázek číslovaných v textu práce
Tabulky s.
Tabulka 1 Diferenciace tradičních typů veřejné psané komunikace
na internetu. 16
Tabulka 2 Tradiční typy veřejné psané komunikace na internetu z hlediska
záměru komunikace a rozsahu komunikátů. 22, 66
Tabulka 3 Facebookové stránky masmédií určené pro excerpci dat. 70
Tabulka 4 Celkový objem excerpovaných dat (počet příspěvků
a komentářů). 71
Tabulka 5 Počet komentářů 20 vybraných subjektů (jednotlivé stránky,
obě fáze a celkově). 75
Tabulka 6 Typologie komentářů podle postoje vyjádřeného nezávisle
na pretextu. 77
Tabulka 7 Statisticky sledované hodnoty u 20 analyzovaných subjektů. 135
Tabulka 8 Srovnání procentuálního zastoupení více a méně explicitních
typů verbálních komentářů u dvou podmnožin 20 subjektů
s větším a menším průměrným rozsahem textu. 141
Tabulka 9 Průměrný rozsah typů komentářů podle explicitnosti postoje. 141, 147
Tabulka 10 Srovnání rychlosti publikování a počtu verbálních
i neverbálních reakcí. 143
Grafy s.
Graf 1 Využití PC a internetu v českých domácnostech. 14
Graf 2 Vývoj veřejné psané komunikace na internetu. 23, 145
Graf 3 Stěžejní faktory utvářející stylové tendence v rámci veřejných
postojových politických diskusí na Facebooku. 63, 145
Graf 4 Subjekty s nejvyšším počtem komentářů (min. 18)
publikovaných v rámci excerpovaných dat. 74
Graf 5 Celkové procentuální zastoupení 7 typů komentářů dle postoje. 136
Graf 6 Průměrný rozsah a průměrná % odchylka rozsahu komentářů
20 subjektů. 138
Graf 7 Průměrné procentuální zastoupení verbálních typů komentářů
dle průměrného rozsahu u 20 subjektů. 140
- 170 Ukázky
s.
Ukázka 1 Registrace profilu na Facebooku. 30
Ukázka 2 Registrace stránky na Facebooku. 31
Ukázka 3 Hlavní stránka zcela nově vytvořeného účtu na Facebooku. 32
Ukázka 4 Srovnání osobních profilů a timeline nově vytvořeného účtu
(J. Čapek) a účtu autora práce (J. Vepřek). 34
Ukázka 5 Zpráva (chat) na Facebooku a v ní využitelné
výrazové prostředky. 37
Ukázka 6 Tvorba a struktura příspěvku na Facebooku. 40
Ukázka 6.1 Míra zveřejnění příspěvku. 41
Ukázka 7 Nově publikovaný příspěvek z hlediska recipienta. 41
Ukázka 8 Možnosti verbálního i neverbálního reagování na příspěvek. 42
Ukázka 9 Odpověď na komentář (tj. komentář komentáře). 43
Ukázka 10 Struktura postojové diskuse na Facebooku. 47