1/3 „kontrakt“ – Strategie pro výzkum a doktorské studium (2022–2027) Právnická fakulta Kontrakt je strategický dokument, jenž vychází z Interního hodnocení výzkumu a doktorského studia (IHVD) uskutečněného na Masarykově univerzitě (MU) v roce 2022. Obsah kontraktu je navázán na doporučení získaná z IHVD, na priority a sdílené hodnoty MU nebo na vlastní strategie fakulty/ústavu ve výzkumu a doktorském studiu. Fakulta nebo vysokoškolský ústav tímto dokumentem uzavírají dohodu s rektorem MU a zavazují se strategii pro výzkum a doktorské studium implementovat. Kontrakt obsahuje misi fakulty a podrobnější popis implementace hlavních cílů, kterými chce fakulta naplnit jednotlivé strategie. Komplementárním materiálem jsou - Příloha 1: Přehled cílů ve formě tabulky, která slouží jako akční plán, a - Příloha 2. Strategie, prezentace, která pro vedení MU shrnuje vyjádření k doporučením IHVD, a sdíleným hodnotám ve výzkumu a současně k relevantnímu benchmarku. 1. Mise a hlavní cíle Mise Právnické fakulty MU v oblasti vědy a výzkumu vychází ze specifického postavení právní vědy, jejímž cílem není pouze přispět k rozšiřování poznání v mezinárodním měřítku, ale tradičně též poskytovat podporu (zejména národní) právní praxi. Strategie pro kontraktem pokryté období zamýšlí aktivizovat a rozvíjet veškeré dostupné odborné personální zdroje způsobem, který posílí vedoucí pozici fakulty v oblasti dopadu jejího výzkumu na českou právní praxi a zároveň povede k rozšíření dosud jen omezené excelence v mezinárodním výzkumném prostředí. Cíle: 1) Přijetí inkluzivního, transparentního a motivačního systému hodnocení vědecko-výzkumné činnosti, který bude vhodně propojen s finančními nástroji pro odměňování akademických pracovnic a pracovníků. 2) Udržení dosavadních excelentních výzkumných týmů (Ústav pro otázky soudnictví, Ústav práva a technologií) a přenos jimi získaných dovedností a zkušeností na ostatní fakultní pracoviště (katedry). 3) Udržení a zvýšení kvality PhD studia systémovou kombinací nástrojů směřujících nejen k nastavení, ale též k prosazení (vynucení) kvalitativních i kvantitativních standardů 2/3 2. Popis implementace hlavních cílů Právnická fakulta je již v současnosti pracovištěm s velmi dobrým hodnocením v oblasti vědy a výzkumu. Svědčí o tom nejen obecné pozitivní závěry IHVD, ale také pravidelně nejlepší výsledky v rámci Modulu 1 a 2 Metodiky 2017 ze všech českých právnických fakult či získání již dvou grantů ERC. Na druhou stranu nejsou zásluhy na zmíněných úspěších rovnoměrně rozloženy a na fakultě působí osoby i celé pracoviště, jejichž vědecký výkon je nízký či bez významného dopadu. Rovněž celková míra internacionalizace a multidisciplinarity výzkumu je ve srovnání s obdobně velkými fakultami v zemích EU-15 podprůměrná. Prioritou Právnické fakulty je poskytovat obsahově profesní právnické vzdělání v českém jazyce, což spolu s chronickým nedostatkem finančních prostředků do značné míry znemožňuje možnost širšího zaměstnávání zahraničních výzkumnic a výzkumníků. Naopak excelentní absolventi právnických fakult mnohdy upřednostňují finančně lukrativnější pracovní kariéru než ve vědě a výzkumu. Mise fakulty zakotvená v tomto kontraktu se proto primárně zaměřuje na stávající personální zdroje fakulty, přičemž počítá s tím, že naprostá většina akademických pracovnic a pracovníků má dostatečné odborné zázemí, aby byla schopna vědecky působit v rámci svého oboru, a to přinejmenším ve smyslu rozvoje právní doktríny na národní úrovni. Nicméně, nemalá část těchto osob svůj potenciál dostatečně nevyužívá. Zvolená strategie počítá s přijetím a aplikací celé řady nástrojů, které budou akademické pracovnice a pracovníky motivovat k výzkumné činnosti s reálným přínosem k poznání nebo společenskou relevancí. Ve zkratce vyjádřeno, s ohledem na zmíněné okolnosti mise Právnická fakulta upřednostňuje aktivizaci a podporu početného okruhu dosud podprůměrných a průměrných výzkumnic a výzkumníků, spíše než prioritizaci okruhu několika již nyní excelentních osob. Zásadní kroky vedoucí k dosažení cílů: Výše definované hlavní cíle budou realizovány prostřednictvím dílčích cílů nižšího řádu, vymezenými spolu s příslušnými nástroji realizace a relevantními indikátory v přiložené tabulce. Jelikož by bylo zbytečné dané části kopírovat, obsahuje textová část dále jen navázání hlavních a dílčích cílů. Hlavní cíl 1: Přijetí inkluzivního, transparentního a motivačního systému hodnocení vědecko-výzkumné činnosti, který bude vhodně propojen s finančními nástroji pro odměňování akademických pracovnic a pracovníků – dílčí cíle 1, 3. Hlavní cíl 2: Udržení dosavadních excelentních výzkumných týmů (Ústav pro otázky soudnictví, Ústav práva a technologií) a přenos jimi získaných dovedností a zkušeností na ostatní fakultní pracoviště (katedry) – dílčí cíle 2, 4, 5, 6, 7. Hlavní cíl 3: Udržení a zvýšení kvality PhD studia systémovou kombinací nástrojů směřujících k nastavení a k prosazení (vynucení) kvalitativních i kvantitativních standardů – dílčí cíle 8 až 13. 3/3 Možné překážky implementace: Jelikož hlavní osa mise se zaměřuje na stávající akademické pracovnice a pracovníky, největší potenciální překážkou implementace se jeví odmítání navrhovaných cílů a nástrojů ze strany (přinejmenším části) této skupiny, neboť některé či někteří z nich mohou vyžadovat zvýšení dosavadních standardů, potažmo úpravy dlouhodobého přístupu k výzkumu jako takovému. Realizace strategie může být rovněž oslabena nekonzistencí a nestabilitou systému hodnocení a financování výzkumu ze strany státu, která navíc často přispívá k deziluzi mnoha akademických pracovnic a pracovníků a k jejich zpochybňování navrhovaných změn. Pokud jde o oblast doktorského studia, překážkou může být zejména nedostatečné financování stipendií prezenčních studujících (z hlediska objemu) i jeho nedostatečná stabilita a předvídatelnost (pro možnost jakéhokoliv dlouhodobějšího plánování a rozvoj excelentních týmů se zapojením studujících), včetně zachování existence specifického vysokoškolského výzkumu. Benchmarkové instituce: Výběr vhodné instituce komplikují různé strategie v oblasti právní vědy a výzkumu, činící srovnání mezi státy ošidné. Na národní úrovni je hlavním „konkurentem“ nepochybně Právnická fakulta UK v Praze, jejíž výsledky jsou nicméně v průměru mírně horší. Naopak úrovně obdobně velkých fakult v Rakousku (např. Právnická fakulta univerzity v Grazu) nebo Německu (např. Právnická fakulta univerzity v Regensburgu) především v mezinárodním rozměru výzkumu není realistické v časovém horizontu kontraktu dosáhnout. Vhodné je tak spíše inspirovat se určitými opatření či trendy ze subjektů se srovnatelnou situací, příkladem mohou být právnické fakulty univerzit v Ljubljani (Slovinsko) nebo Tartu (Estonsko).