Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 Kontext současného vzdělávání na MU (prostředí masového a univerzálního vysokoškolského systému) Ladislav Rabušic 1 Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 2 Transformace VŠ systémů podle M. Trowa Martin Trow (1926–2007) US profesor sociologie, který se věnoval srovnávacímu výzkumu vysokého školství. Patří k největším mezinárodním osobnostem na tomto poli. Působil po celý život na University of California in Berkley. Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 3 Tři fáze vývoje VŠ vzdělávání Klíčový prvek: 1. Podíl studujících na VŠ z příslušné věkové skupiny Tyto podíly ovlivňují všechny aspekty VŠ vzdělávání: obsah a formu výuky, řízení škol, školskou politiku a společenskou funkce vzdělávání Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 4 Tři fáze vývoje VŠ vzdělávání 1. Elitní Elitní vzdělávání může udržet svou formu a obsah pokud z příslušné věkové skupiny studuje v terciárím vzdělávání max. 15 % osob. Vyšší podíl (15+ %) začne tlačit na změnu systému. 2. Masové Studuje 16-50 % z příslušné věkové skupiny 3. Univerzální (více než 50 % z věkové skupiny) Pozn. Otázka je, jak definovat „z příslušné věkové skupiny“ ČR V r. 2010 studovalo na VŠ 27 % populace z věkové skupiny 20- 29 let (v r. 2001 to bylo 12 %). Pramen: Studenti a absolventi vysokých škol v roce 2010. ČSÚ. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/studenti_a_absolventi_vysokych_skol_v_cr_celkem/$File/1_VS_studenti_celkem_11.pdf  ČR je ve fázi masové fáze VŠ vzdělávání Ale jiný údaj: Podle Education at a Glance se v ČR v r. 2011 poprvé zapsalo ke studiu 51 % osob z populace ve věku do 25 let (v Austrálii 71 %, v Rakousku 40 %, v Dánsku 53 % a ve Finsku 51 %. Education at a Glance 2013. OECD, tab. C3.1b. „Entry rates into tertiary education of students under the typical age of entry“ Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 5 A další údaj: Podle tzv. „čisté míry vstupu do terciárního vzdělávání“, (kohortní přístup, kdy se v dlouhodobém pohledu sleduje postupně vstup do studia jednotlivých kohort (18ti letých, 19tiletých, 20ti letých atd.) se v ČR v r. 2011 poprvé zapsalo do terciárního vzdělávání (včetně VOŠ) 70 % osob (v r. 2000 to bylo 36 %, tedy téměř zdvojnásobení). viz Koucký, J., Bartůšek, A. 2011. Demografický vývoj a projekce výkonů vysokých škol . UK, Praha. Srovnání s evropskými zeměmi - viz následující obrázek Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 6 Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 7 Efekty transformace VŠ vzdělávání (zpracováno podle Trow 2006 a Pabian 2008) 1) Postoje k přístupu k VŠ vzdělávání V elitní fázi je podle Trowa možnost vysokoškolského studia vnímána (studujícími i ostatními) jako privilegium vyhrazené pro nejnadanější, případně pro děti z nejvyšších sociálních vrstev. V masové fázi je s rozšiřováním počtu studentů studium stále více vnímáno jako právo všech, kdo splňují podmínky pro vstup do terciárního vzdělávání (např. absolvování střední školy). V univerzálním vysokém školství už studuje většina příslušné populace a z vysokoškolského studia se postupně stává povinnost, zejména ve vyšších sociálních vrstvách. Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 8 Efekty transformace VŠ vzdělávání 2) Funkce vysokého školství Smyslem elitního vysokého školství je vzdělávání a formování úzké elity koncentrované v rozhodovacích pozicích a v několika málo profesích (věda, právo, medicína). V masové fázi terciární vzdělávání stále připravuje elity, ale v mnohem širším měřítku – zahrnuje horní vrstvy technických a ekonomických organizací společnosti. Důraz se přesouvá od formování osobnosti k přenosu dovedností (technického, ekonomického a manažerského charakteru). Univerzální terciární vzdělávání připravuje již ne elity, ale většinu populace pro život ve vyspělé industriální společnosti. Hlavním zájmem zde je maximalizovat adaptabilitu této populace pro společnost, jejíž hlavním znakem je rapidní sociální a technologická změna. Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 9 Efekty transformace VŠ vzdělávání 3) Kurikulum a formy výuky Kurikula v elitní fázi odrážejí akademické představy o tom, co znamená být „vzdělaný člověk“ a „kvalifikovaný profesionál“ – kurikulum je velmi strukturované, nejdůležitější formou výuky je seminář, který umožňuje vytváření osobních vazeb mezi vyučujícími a studujícími. Po přechodu k masovému vysokému školství se základem výuky stává přednáška, kurikula jsou podstatně méně strukturována, mají více modulární charakter a hlavním cílem je předání znalostí a dovedností potřebných pro výkon povolání. Jsou zavedeny kredity. V univerzální fázi se zodpovědnost za vytváření kurikula přenáší z velké části na studující – ti si volí svou vlastní vzdělávací cestu a do výuky stále více pronikají prvky distančního a online vzdělávání. Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 10 Efekty transformace VŠ vzdělávání 4) Studentská kariéra Tradičním cestou k vysokoškolskému vzdělání v elitním systému bylo nastoupit na vysokou školu ihned po absolvování střední školy a za podpory rodičů se věnovat studiu na plný úvazek. S nárůstem počtu studujících (v masové fázi) ubývá těch, kdo naplňují tuto tradiční představu – stále více studujících přichází na vysokou školu až po určité době v zaměstnání nebo se zaměstnání věnují i během studia. V univerzální fázi se hranice mezi studiem, zaměstnáním a dalšími dimenzemi života uvolňují ještě více a terciární vzdělávání pro stále větší počet studujících získává charakter celoživotního vzdělávání. Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 11 Efekty transformace VŠ vzdělávání 5) Institucionální diverzita a charakteristiky institucí Elitní vysokoškolské systémy bývají obvykle značně unifikované, typickými institucemi jsou relativně malé a vzájemně velmi podobné univerzity, jejichž akademická komunita sdílí podobné hodnoty. S přechodem k masovému terciárnímu vzdělávání vznikají neuniverzitní terciární vzdělávací instituce a dochází k institucionální diverzifikaci; i tradiční univerzity se rozrůstají, a tím se také rozvolňuje hotový konsensus uvnitř akademické obce. Akademická komunita institucí typických pro univerzální fázi je jen velmi volně oddělená od okolního světa (např. virtuální univerzity), což znamená definitivní rozpad hodnotového konsensu v rámci akademické obce i pocitu sounáležitosti se školou; v důsledku vzniku nových institucí i zvětšování těch starších dále narůstá institucionální diverzita na úrovni systému. Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 12 Efekty transformace VŠ vzdělávání 6) Standardy kvality Pro elitní systémy jsou charakteristické meritokratické akademické standardy - kvalita vysokoškolského vzdělání spočívá v dosažení vysoké úrovně akademických znalostí; tyto standardy jsou navíc široce sdíleny v rámci univerzit i mimo ně. V masové fázi spolu s diverzifikací institucí a jejich funkcí dochází také k diverzifikace standardů, které už nejsou společné pro všechny instituce, ale liší se podle jejich různých funkcí. Po přechodu do univerzální fáze se pak kritérium kvality dále posunuje: kritériem přestává být dosažení akademického standardu, ale je jím „přidaná hodnota” získaná vysokoškolským studiem; otázka už nezní, jak mohou studující dosáhnout požadované akademické úrovně, ale co může vysokoškolské vzdělávání poskytnout velmi různorodé studentské populaci. Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 13 Efekty transformace VŠ vzdělávání 7) Kritéria pro vstup do terciárního vzdělávání Hlavní kritéria pro vstup do elitního vysokého školství byla akademická a meritokratická – cílem bylo vybrat nejschopnější studující na základě obecně sdílených vysokých akademických standardů. V masové fázi jsou tato akademická kritéria sice podržena, ale jsou výrazně doplňována o (neakademická) prvky, naplňující princip rovnosti vzdělávacích příležitostí - tedy takových, které redukují „nerovnosti“ v přístupu k vysokoškolskému vzdělání deprivovaných sociálních skupin. V univerzálním terciárním vzdělávání (z definice je založeno na tom, že je „otevřené“ každému, kdo si přeje studovat nebo kdo splňuje minimální vzdělanostní kvalifikace) je důraz kladen na další vyrovnávání vzdělávacích příležitostí prostřednictvím zvyšování vzdělanostních aspirací u skupin tradičně vyloučených z vysokoškolského studia. Cílem je zajistit takovou sociální, třídní, etnickou nebo rasovou distribuci, která odráží zastoupení těchto skupin v celé populaci. Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 14 Efekty transformace VŠ vzdělávání 8) Vládnutí v rámci institucí Pro elitní instituce byla typická volená akademická samospráva vykonávaná „akademickou oligarchií”, tj. zejména profesorským sborem univerzity – malou elitní skupinou osob, které se znaly navzájem, sdílely základní hodnoty a dělaly rozhodnutí na základě neformálních setkávání face-to-face (tváří v tvář). Přechod do masové fáze oslabil moc profesorského sboru ve prospěch ostatních (zejména mladších) vyučujících a ve prospěch většího podílu studujících na rozhodování; ještě významnějším je však oslabení akademické samosprávy v důsledku posilování pravomocí státu. V institucích univerzálního terciárního vzdělávání se v důsledku rozpadu hodnotového konsensu (jak jsme viděli výše) vnitřní vládnutí výrazně „politizuje”, kdy se střetávají nejrůznější zájmové skupiny, a současně pokračuje posilování pravomocí státu vůči vysokým školám. Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 15 Pedagogická konference MU 6. 11. 2006 16 Je důležité, aby elitní vysoké školství i nadále přežívalo v určitých segmentech (institucích) nového systému. Literatura PABIAN , Petr. 2008. Od elitního přes masové k univerzálnímu terciárnímu vzdělávání: koncepce Martina Trowa, AULA, 16 (4: 31–40). TROW, Martin. 2006. Reflections on the transition from elite to mass to universal access: forms and phases of higher education in modern societies since WWII. In Forest, JAMES J.F; ALTBACH, Philip G. (eds.). International Handbook of Higher Education. Dordrecht: Springer, p. 243-280.