Skryté kurikulum lékařské fakulty z pohledu studentů 1. ročníku Jiří Mareš, Tomáš Jiran Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Skryté kurikulum nskryté kurikulum (hidden curriculum, tacit curriculum, informal curriculum) unezáměrné, implicitní, nepřiznávané kurikulum nJde o vlivy, které utvářejí především studenty, ale i učitele uučí je tomu, co není školou zjišťováno (a často ani zamýšleno) uučí je, jak ve škole „přežít“. nSoustředili jsme se na pohled studentů, pohled „zevnitř“ una průběh, okolnosti a důsledky realizování formálního kurikula. Skryté kurikulum ndo medicínské pedagogiky (medical education) pojem zavedl Hafferty (1998) nMurakami (2009): soubor vlivů, které fungují na úrovni organizační struktury a kultury dané instituce novlivňuje jedincovy hodnoty, sociální role, jeho identitu jako lékaře nje to výrazná socializační síla njejí dopad může být pozitivní, negativní nebo smíšený (Gaufbergová, 2010). n n Dosavadní výzkumy Autor Zkoumané subjekty Použité výzkumné metody Hlavní zjištění Lemppová Seal (2004) Velká Británie 36 mediků 1. až 5. ročníku polostrukturovaný rozhovor, nahrávka rozhovoru, přepsání do protokolu, tematická analýza studentských výroků 4. klíčová témata: 1.nalezení vzoru, osobní povzbuzování mediků, 2. špatná organizace až chaotičnost klinické výuky, 3. důležitost lékařské hierarchie, 4. tendence soutěžit dominuje u lékařů nad tendencí pomáhat Murakami et al. (2009) Japonsko 25 mediků 5. ročníku polostrukturovaný rozhovor, nahrávka rozhovoru, přepsání do protokolu, tematická obsahová analýza studentských výroků 7 klíčových témat: 1. pro řadu lékařů výuka mediků není prioritou, 2. mezi učiteli viděli medici nejen pozitivní, ale také negativní příklady, 3. medici se setkávali s nedoceňováním i pomlouváním jiných lékařských oborů či pracovišť 4. medici se setkávali na pracovištích s gendrovými problémy, 5. medici si stěžovali na nadměrný rozsah přepsaného učiva, 6. medici si pochvalovali, že na pracovištích dominuje tendence spolupracovat nad tendencí soutěžit, 7. medici měli příznivé zkušenosti s prvními pacienty; ti je povzbuzovali ke studiu, radili jim Dosavadní výzkumy Autor Zkoumané subjekty Použité výzkumné metody Hlavní zjištění Gaufbergová et al. (2010) Harvard USA 30 mediků 3. ročníku psaní eseje na téma „skryté kurikulum“ na lékařské fakultě 9.klíčových témat: 1.uplatňování moci a zneužívání služební hierarchie, 2. dehumanizace pacienta, 3. zatajování kritérií pro hodnocení medika, 4. nutnost potlačovat emoce, 5. uvědomování si limitů běžné medicíny, 6. vynořující se odpovědnost za své jednání, 7. vyvažování osobních a profesních nároků, přinášení oběti, 8. předstírání, že jsem lékař, 9. autentické lidské vztahy Cíle výzkumného projektu mediků (9 mediků) n1. Popsat a analyzovat psychosociální klima fakulty (zahrnuje skryté kurikulum) n z pohledu studentů v počáteční etapě studia medicíny n2. Shrnout zkušenosti studentů s tím, jak fakulta působí na jejich n jejich profesionalizaci, „stávání se lékařem“ n3. Shrnout zkušenosti studentů s tím, jak fakulta působí n na vývoj jejich osobnosti, na „individuální zvláštnosti“ Výzkumný soubor a metoda jeho výběru nPředpokládali jsme, že se zúčastní studenti 1.- 3 ročníku noslovování zajišťovali sami medici 3. a 4. ročníku nv první ročníku byla účast dobrovolná (5 esejí),ve třetím také (0) nve druhém ročníku jsme se dohodli s vyučující předmětu Psychologická propedeutika nzadala esej jako zápočtovou práci (121 esejí) nzkoumaný soubor tedy tvořilo 121 studentů 2. ročníku, kteří bilancovali své zkušenosti za první ročník n n Analýza studentských esejí 1.skupina hodnotitelů celkové dojmy z pobytu na fakultě (všechna témata) otevřené kódování textu program Atlas.ti excelovská tabulka 2. skupina pouze výuka a názor na předměty 1. ročníku otevřené kódování textu program Atlas.ti 3. skupina témata lišící se od většinového názoru fenomenologická deskripce vyhledávání v textu individuální zkušenosti (vytvořili jsme 10 příběhů) Ukázka analýzy textu v programu Atlas.ti Esej č. 31 o studentovi medicíny Když studujete medicínu, neustále máte pocit, že nestíháte, že nejste dobří jako ti okolo vás, neustále máte to hrozné nutkání se s ostatními srovnávat a samozřejmě z toho vylézt jako vítěz. Jedinou mou povinností se stalo učení. Ale jak? Na střední jsem patřila k vynikajícím studentům s minimem vynaložené práce a najednou se mám zavřít na pokoji a učit se 6 hodin (+/-) denně? Ani výsledky nebyly takové, jaké jsem očekávala. Najednou si připadáte pouze jako pasivní účastník něčeho, čemu se říká život. A kde jsou ty nejlepší roky, které měly přijít se studiem na vysoké škole? Medik si dříve než kterýkoli jiný vysokoškolský student uvědomí, že honba za kariérou není vše, co nám život může dát. Máte potřebu najít něco krásného, nějakou kompenzaci za pocity, které studium medicíny v člověku vyvolává. Kategorie charakterizující klima fakulty n1. studijní motivace n2. vzájemné vztahy mezi studenty na fakultě a osobní vztahy n3. vztahy mezi studenty a vyučujícími n4. zkoušky n5. životní styl studentů 1. 1. studijní motivace nMotivace k podání přihlášky právě na medicínu: umůj sen upochopení toho, jak funguje lidské tělo ufascinace ideálem doktora, altruismus uracionální úvaha o širokém uplatnění nNadšení z nástupu na fakultu: uradost z úspěšného složení příjímací zkoušky uradost z nového prostředí ueuforie z přináležitosti ke komunitě ubeznaděj až zoufalství při prvních neúspěších n n 1. studijní motivace: proměny během prvního ročníku „Převládající pocity ze studia jsou skvělé. Mám pocit, že studuji něco a bude mě živit něco, co má skutečně smysl. Mám kolem sebe partu skvělých lidí, příjemné prostředí . Vůbec nejlepší je pocit, když mě každý den strávený na této fakultě ujišťuje, že to byla ta nejlepší volba.“ (esej č. 94) „Pokud bych mohla mít jedno jediné přání týkající se zlepšení výuky na naší škole, rozhodně by to bylo: Navrátit motivaci. Více klinických přednášek, méně poukazování na naše nedostatky, více pochval.“ (esej č. 9) Pozitiva: Tendence dokázat sám sobě, že patřím na lékařskou fakultu. Po úspěšném dokončení prvního ročníku – velká euforie. Demotivace: Nejasné požadavky na studenty – nebývá explicitně řečeno, co je třeba splnit a jak. Pocit nespravedlnosti při hodnocení nebo snižování důstojnosti studentů. n n 2. vztahy mezi studenty a osobní vztahy „Přátelství a spolupráce ve skupině mi umožňuje s úspěchem překonat všechny krize, které se během mého studia na medicíně vyskytnou. Mám kamarády, kteří mi vždy nabídnou pomocnou ruku.“ (esej č. 84) ALE TAKÉ: „Na začátku jsme byli všichni vyděšení z hromady učení, která se na nás valila … Potřebovali jsme okolo sebe lidi, kteří se cítili podobně a rozuměli našim problémům. Postupem času se z každého z nás stal individualista, který nikoho nepotřebuje a který jde sám za vlastním úspěchem bez ohledu na ostatní.“ (esej č. 54) npřevládá soudržnost a spolupráce n 2. osobní vztahy – rodinné zázemí Nejčastější případ: Rodina je zázemí, které člověka podrží v těžkých chvílích. Problémem někdy bývá, blízcí lidé nechápou, proč škole obětujeme tolik času a sil. „Takže se učíte jak blázen, vaříte, uklízíte a nakonec zjistíte, že všechno zvládnout nejde. Něco se vypustit musí. Pak na vás čeká meziročník, nebo vyhazov ze školy. Když máte štěstí (nebo smůlu) je to meziročník.“ (esej č. 107) Studovat v místě bydliště? Výhoda jen v 1. ročníku. „Ale co když do tohohle kolotoče přijde něco, co vám úplně zničí plány a co je mnohem důležitější. Vážně onemocní maminka, která se už léta stará o celou domácnost a ještě Vás vydržuje na studiu, protože táta má leukémii už 6 let . A maminka začne jezdit na chemoterapii jednou týdně… A co máte říct? Teď se mi to vážně nehodí, počkej, až dostuduju? Prodloužení zkouškového z důvodu nemoci rodinného příslušníka? Těžko. (esej č. 107) 2. osobní vztahy – bývalí spolužáci a kamarádi v místě bydliště Faktické odstěhování do jiného města zeslabuje dosavadní vztahy s vrstevníky. „Radši zůstávám doma, než abych šla ven s kamarády. Ne, že bych nechtěla, ale medicína jako taková mě ovlivnila natolik, že problémy mých kamarádů se mi jeví jako věci v životě nepodstatné.“ (esej č. 19) „Kamarádi, s kterými jsem byl zvyklý být ve styku minimálně obden, nejsou schopni pochopit, co studium na medicíně obnáší. (…) Neustále mě zvou, abych někam zašel, jenže já bych měl věnovat většinu času učení a to oni prostě nechápou. Tak se člověk vlastně odcizuje od lidí, které měl celý život rád a nachází pochopení u lidí na naší „Alma mater“. (esej č. 61) 3. vztahy mezi studenty a vyučujícími Oceňujeme empatický, vstřícný a kolegiální přístup vyučujících k nám studentům. Někdy s námi musí mít velkou trpělivost… „Zlom nastal před praporkovým testem, kdy mě psychicky povzbudil jeden z asistentů na ústavu anatomie a nabídl mi pomoc, kdybych potřeboval. Díky tomuto stimulu jsem poznávací test zvládl, srovnal počet úspěšných testů z anatomie. Měl jsem tak otevřenou cestu do letního semestru s čistým štítem a původně nenáviděná škola mě vlastně začala i trochu bavit.“ (esej č. 100) „Nepřipouští se možnost, že se vyučující zmýlil. A když se člověk snaží bránit, je mu naopak spíše vyčiněno, že se danému tématu málo věnoval. Až mi kolikrát přijde, že se nám nesnaží předávat informace, ale ukázat nám, jak málo toho víme, kolik toho vědí oni a dokázat nám, jak jsou lepší.“ (esej č. 55) 4. zkoušky Před zkouškou: nastupují pocit prázdnoty, střídání nálad, fyzického, psychického i sociálního oploštění, pocity zoufalství. Po zkoušce: Při úspěchu pocit satisfakce, povzbuzení do dalšího úsilí Při neúspěchu: zhroucení představ o sobě samém, pocity někdy až hraničící se zoufalstvím. „ Zkoušející vytvořil přátelské prostředí…cítila jsem se uvolněně a vybavila jsem si mnohem více věcí než pod tlakem a zkoumavým pohledem zkoušejícího. Moje zkouška probíhala formou rozhovoru s doplňujícími otázkami na konci. „ (esej č. 14) „Zkouška nedopadla…kvůli přístupu zkoušejícího, který mě nakonec vyprovodil od stolu s nehezkými slovy, které by si nezasloužil ani nejhloupější člověk na světě. Dokázal mě tak rozhodit, že jsem nevydala souvislou větu.“ (esej č. 35) 5. životní styl studentů Zlomové okamžiky: „Odtržení od rodiny, od kamarádů, kvantum učení, kolej a kolejní život, rozchod s přítelem po 4 letech, nedostatek naděje, štěstí, spánku, ztráta iluzí, volného času a koníčků. První říznutí do mrtvého člověka…“ (esej č. 118) Odolnost: „Donekonečna jsem nadával na šílené množství informací, které jsme nuceni absorbovat a pamatovat si a neviděl jsem v tom význam. … Hlavní však je si tím drilem projít a přežít ho, protože právě to z nás může udělat dobré lékaře.“(esej č. 54) Omezení osobního života: „Vrhla jsem se do učení. I když jsem do té doby měla docela slušný společenský život, přátele, přítele... Všechno tohle šlo stranou, na první místo se mi dostala škola. Na jednu stranu jsem si říkala, že je to správně, ale pak jsem pochopila, že jsem na cestě k velmi rychlé záhubě.“ (esej č. 21) Zdravotní problémy: vyčerpání, nedostatku spánku, pohybu a forem aktivního odpočinku Diskuse nNejčastější téma: vzájemné vztahy mezi studenty a osobní vztahy (zahraniční výzkumy ho neuvádějí) – příchod na fakultu vztahy mění, pro fungování na VŠ jsou velmi důležité nPolarizované názory: jedná se o vztahy ve skupině, vztahy studentů a vyučujících, zkouška a zkoušející, osobnostní rozvoj medika – záleží na zvláštnostech osobnosti nNegativní zkušenosti: učitelské útoky na studentovo sebevědomí, devalvace studentova úsilí i jeho osobnosti; narcismus některých vyučujících – je snadné se v 1. ročníku vyvyšovat, ale jde o výjimky, funguje poradna Diskuse nZdravotní problémy: skokové přetížení během studia; většina mediků se adaptuje; problém: konzumování povzbuzujících i tlumících látek, návštěva lékaře, léčení se; poradna nPozitivní změny: v esejích dominují; problém: zachytili jsme jen názory těch studentů, kteří postoupili do druhého ročníku; nSrovnávání se zahraničními výzkumy je obtížné: jiná kultura, jiný systém školství a zdravotnictví, obvykle výzkumy ve vyšších ročnících (klinické ročníky); umezi učiteli vidí medici i příklady negativní (Gaufbergová et al., 2010) uzesměšňování mediků (Hendelman, Byszewská, 2014) upro některé lékaře není výuka mediků prioritou (Murakami et al., 2009) u Závěry nRelativně nové téma: nSkryté kurikulum je VŠ je u nás relativně nové a přitom důležité. nKvalitativní přístup se zdá vhodnější, než dotazníková šetření. nVýsledky jsou důležité pro studenty, učitele i vedení fakulty. nNegativní změny u mediků: nomezení osobního života, kulturních a sportovních zájmů, koníčků nvysoká psychická zátěž, pocity nízké vlastní zdatnosti nnezdravý životní styl (nedostatek spánku, pohybu, nezdravé stravování, povzbuzující či tlumící prostředky) n Závěry nPozitivní změny u studentů: nzvyšuje se jejich samostatnost, sebedůvěra, organizování si času, váží si volných chvil; nnaučili se zvládat zátěžové situace, vyrovnávat se s neúspěchy; npoznali sami sebe v mezních situacích, přesáhli své předpokládané limity. nNegativní aspekty klimatu fakulty: nvyučující v 1. ročníku preferují schopnost naučit se encyklopedické znalosti nméně prostoru je na logické uvažování, mezipředmětové vztahy npodporuje se individuální cílevědomost na úkor týmové práce. n n