Doktorské studium - faktory úspešnosti a uplatnění Michaela Šmídová
Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.
Ä Telč, 11.5.2018
Kontext a trendy doktorského studia z pohledu systémových statistik 2001- 2016
- masifikace i doktorského studia ALE stále elitní
- ČR má mezinárodně relativně vysoký podíl doktorandů na celkovém počtu vysokoškolských studentů.
-podíl absolventů DS na celkovém počtu absolventů osciluje mezi 2,5 % až 4,6 % (2001-2016), v roce 2016 byl zhruba 3,0 % (MŠMT).
-demografický propad
-podíl doktorandek ( 36,5 % - 43 %) -podíl cizinců (7 % na 17 % )
- pokles podílu studentů kombinované formy studia = více studentů začíná v prezenční formě studia (37 % - 23,5 %)
- věková struktura PSG studentů se příliš nemění = doktorandi postupující alternativními vzdělávacími cestami nepřibývají.
- celková míra neúspěšnosti se příliš nemění a je rovněž stabilně nep'žší mezi všemi třemi stupni VŠ studia.
Metodologie provedené sondy
-Primárně kvalitativní přístup s využitím kvantitativních dat (Doktorand 2014), tzn. rozhovory a rešerše studijních předpisů.
-Vybráno 10 typologický odlišných fakult (Praha, Brno, České Budějovice, Plzeň): základní diference humanitní/sociální versus technické a přírodovědné.
-4 typy aktérů: institucionální (proděkan, do jehož kompetencí patří doktorské studium) + školitelé + aktuální studenti + absolventi a ti, kteří nedokončili studia = více perspektiv.
-Scénáře pro jednotlivé typy aktérů= participantů rozhovorů se vzájemně doplňovaly.
-Tematicky široce nastavené. Autořkj. Beneš, J.
-Výzkum proběhl v druhé polovině roku 2017. , ,   . n
Kohoutek, M. Šmídová
Motivace (pohled instituce versus člověka) = počátek úspěšnosti či neúspěšnosti doktorského studia
Institucionální motivace = kombinace 1 )důraz dané instituce na vědu a výzkum, tj. nutnost/samozřejmost mít vlastní doktorandy a 2) personální obnova a výchova nových pracovníků.
Motivace školitelů = podmínky na dané fakultě, ale také osobní chápání této úlohy + otevřeně deklarovaná nutnost mít doktoranda nebo doktorandy, aby pomáhali školiteli s jeho vlastními vědeckými aktivitami + zvýšení osobní prestiže nebo prostě snaha dál předávat to, co člověk umí.
Studenti
1) idealismus ve vztahu k poznání
("můžu se něco dalšího naučit; rozvinout či posunout svou osobnost; jsem zvědavá, vyzkoumat něco nového, což bych v běžné praxi nemohla; studium mě baví")
2) nepříliš jasné představy o tom, co dělat dál
("zkusit to ještě dál; genetika mě baví a neměla jsem žádné jiné závazky; nebyla jsem připravená na dospělý život a převzetí odpovědnosti, tak jsem si řekla, že zkusím studium v zahraničí; když byla možnost dalšího studia, chtěla jsem to zkusit; co s (magisterskou) politologií?").
3) silně motivovaní směrem k akademické dráze. Zahrnuje touhu/cíle vyučovat na vysoké škole nebo prostě zůstat v akademickém prostředí. Právě výuka na vysoké škole (i během doktorandského studia) byla zdůrazňována
(„od počátku jsem chtěl učit, a proto jsem potřeboval PhD titul, učení mě baví víc než výzkum").
4] zvyšování kvalifikace až v druhém sledu a jako podmínku pro své plány do budoucna
Vztah školitel - doktorand
školitel:
vstupní podmínky (dané institucí)
-povinně docent nebo Ph.D. odsouhlasený oborovou radou
- pouze oficiální školitel nebo školitel a konzultant (formálně i neformálně zakotveno)
- max. počet doktorandů na školitele: regulováno formálně (úroveň celouniverzitní = nadhodnocený počet) nebo individuální posuzování (vliv oborové rady, vlastní úvaha školitele)
-příprava/připravenost školitelů na doktorandy není tématem
inbreeding
- není nijak formálně ukotveno
- není explicitně odmítán, spíše výhoda pro spolupráci a zároveň vědomí toho, že může jít o problém
školitel: intenzita spolupráce
školitel ~doktorand: zpětná vazba pro kvalitu
- doktorand/kaje hodnocen/a na úrovni pracoviště/fakulty formálně
- hodnocení školitele doktorandem na úrovni osobní (neformalizované) protože obava z možného zneužití, nemožnosti anonymizovat
- důležitost osobního/lidského rozměru, protože nejde jen o akademickou/vědeckou způsobilost
využití moderních technologií jak způsob podpory a motivace
Socioekonomické podmínky #hodnocení sociálních podmínek studia=
velmi dobré nebo dobré (80 %) spokojenost s finančním zabezpečením v podobě stipendia je velmi malá (4 % 14000,-KČ_ 1  rozhodně ano a 11 % spíše ano). (Doktorand
2014)
Perspektiva studentů: doktorandské stipendium je malé x individuální způsoby financování životních nákladů, tj. stipendium+
1) navíc vlastní zdroje (vlastní byt, pomoc rodičů);
2) při studiu práce mimo vysokou školu a mimo předmět studia;
3) možnost přivýdělku na fakultě, katedře (úvazek nebo práce na projektu) v souvislosti ale i bez souvislosti s tématem disertace;
4) stipendium dostačující ke skromnému životu.
Důležitým tématem bylo do roku 2018 také placení zdravotního pojištění po dovršení 26 let věku
Perspektiva proděkanů a školitelů:
- Návrh na vracení stipendia ze strany studenta, pokud studium nebude úspěšně.
- Progresivní stipendium i centrálně? Tj. příspěvek nikoliv na hlavu, ale celkový příspěvek vyplývajíc z faktu, že daný PSG studijní program byl akreditován (NE standard a nadstandard)
- Stipendia jako dotace či příspěvek MŠMT vždy zpětná reakce = v současnosti i pozitivní následky pro fakulty
- Navázat výši stipendia na minimální mzdu, jak je to na Slovensku.
Podmínky studia, povinnosti a možnosti pro uplatnění během studia...
Malá odlišnost prezenční a kombinované formy studia
přítomnost či nepřítomnost stipendia {hlavně humanitní obory) Využívání institutu „přerušení" studia jako získávání času k dokončení -> funkční u osobních životních událostí {např. rodičovství) i vědeckých/akademických výstupů (čas pro publikaci nebo finální fázi dokončování disertace)
Možnost uplatnění se během studia v návaznosti na granty a projekty pracoviště/školitele liší
velká diferencovanost podle oborových skupin, fakult, i na jednotlivých pracovištích
- silný prvek náhody (i proti aktivitě doktorandů ale rovněž školitelů): časová shoda grantů školitelů s výskytem doktoranda
Pedagogická činnost doktorandů je sekundární k výzkumné/vědecké (a publikační)
-> motivace doktorandů bývá sice spojena i s pedagogickou činností, ale její využívá ní je
spíše ve formě výpomoci a v podstatě bez metodické průpravy
Metodologická vědecká/akademická příprava je problematická
-> studenti se dělí na ty, co jsou s obecně metodologickou průpravou spokojení (vyhovují jim kurzy či semináře na tato témata) a na ty, co nejsou (spoléhají se sami na sebe případně na školitele).
Úspěšné x neúspěšné strategie
studenti
+ silná vstupní motivace; dobrá adaptace na podmínky na fakultě/pracoviště (za podpory školitele); zvládnutí vnějších podmínek (životní situace v oblastech: materiální, rodinné, zdravotní)
- nejasná, slabá motivace; adaptace na podmínky na fakultě/pracovišti se nepodařila (izolace, nespokojenost s akad. prostředím); nezvládnutí vnějších podmínek (studium mimo domov);
délka studia není klíčová
(kombinovaná forma studia převažuje)
délka studia kratší
perspektiva institucí
+ silná vstupní motivace doktorandů; vytváření (dobrých) podmínek na pracovišti/fakultě (účast na výzkumu, pracovní perspektiva paralelně s finančním zabezpečením)
- nejasná/slabá vstupní motivace; vliv vnějších podmínek: nabídky ze soukromého sektoru, změna životní situace (rodičovství, finanční a materiální
Uplatnění
Perspektiva
studenti současní
? nebo výuka/věda
absolventi
- na vysoké škole
- veřejný výzkumný sektor
- soukromý výzkumný sektor
- státní správa/samospráva
- neziskový sektor
- v zahraniční vědecké instituci
instituce
- personální obnova pracoviště x reálné možnosti (finanční, kapacitní)
- konkurence soukromého sektoru + bez specifického požadavku na doktorské vzdělání
- mezinárodní rozměr uplatnění
- Státní instituce
Největší problémy doktorského studia
1) „Status doktoranda": jaká je vlastně role doktoranda na daném pracovišti? Studentem nebo spíše kolegou a partnerem?; Pocity izolace + psychologická složka. Potřeba tohoto jistého (d)ocenění ze strany fakulty či pracoviště souvisí i s životní fází doktoranda, ve které se studium odehrává.
humanitní a společenskovědní obory, kde je zejména v určitých fázích studia patrná nižší intenzita PSG studia, intenzita kontaktů s pracovištěm (např. i proto, že student nemá vlastní pracovní místo).
2) Oficiální pozice doktorandů „před zákonem" nutnost platit si zdravotní pojištění po dovršenívěku 26 let je pokračování předchozího v praktičtěji orientované podobě. Tento problém však odpadá vzhledem k novele zákona o státní sociální podpoře.
3) Finanční podmínky během studia/ možnost je zlepšit
4) obecná kritika kvality vysokoškolského studia (studenti, pedagogické metody, změny
Závěry
Identifikované příčiny studijní neúspěšnosti
2.socializace během studia
1 .motivace
Vztah školitel-doktorand
3.sladění osobního/ pracovního se studiem (včetně financí)
Akademická erudice školitele = samozřejmost ALE více problémů generuje osobnostní nekompatibilita. Mentorské/průvodcovské schopností školitelů nejsou předmětem zájmu
Uplatnění PSG absolventů: "malý" akademický/vědecký sektor
X
Nezájem soukromého sektoru A státní správy/samosprávy