Cesty ze slonovinové věže Vysoké školy v dialogu s vnějšími aktéry 16. – 17. května 2019 Brno, Univerzitní kino Scala Obsah Úvodní slovo 3 Program 4 Medailonky řečníků 6 Ocenění zakladatelé konference 12 Univerzitní kino Scala 13 Praktické informace 14 3 Úvodní slovo Konference Hodnocení kvality vysokých škol, která v letošním roce uzavírá druhou dekádu své existence, představuje stabilní platformu pro diskuzi o aktuálních tématech souvisejících s rozvojem českého vysokého školství. Poslední tři ročníky se zaměřily zejména na reflexi nových mechanismů, které s sebou přinesla velká novela zákona o vysokých školách v roce 2016, a diskuze se přirozeně soustředily především na různé aspekty budování vnitřních systémů zajišťování kvality. Toto mnohovrstevnaté téma nepochybně zůstane aktuální i v následujících letech, letošní jubilejní ročník jsme se však rozhodli pojmout poněkud netradičně a pozornost zaměřit spíše na svět vně než uvnitř pomyslné slonovinové věže. Jednotícím tématem konference jsou tentokrát zejména činnosti a mechanismy, které vysokým školám pomáhají formovat zajišťování kvality jejich činností jako průběžný kritický dialog s jejich okolím. Diskuze se zaměří na způsoby kultivace vztahů mezi vysokými školami a různorodými vnějšími aktéry, ať už jsou jimi zástupci domácí a mezinárodní vědecké komunity, zaměstnavatelé absolventů, státní regulační orgány nebo novináři, kteří spoluutvářejí obraz vysokoškolského vzdělávání srozumitelný široké veřejnosti. Letošní konference poskytne navíc významný prostor pro reflexi vybraných obecných trendů vysokoškolské sféry pohledem zahraničních odborníků. Program konference je rozčleněn do čtyř tematických částí. V  úvodu vystoupí rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek a člen Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Dušan Lužný. Druhá část nabídne pohledy na aktuální trendy v evropském vysokém školství očima tří renomovaných zahraničních řečníků. Ve čtvrtečním odpoledním bloku se tak setkají místopředsedkyně Evropské asociace pro zajišťování kvality ve vysokém školství Eva Ferreira García, ředitel oxfordského Centra pro studium vysokoškolské politiky David Palfreyman a mladý výzkumník Daniel Kontowski, který se zabývá fenoménem liberálního vzdělávání. Těžištěm letošního ročníku je třetí část, která postupně zmapuje podoby dialogu mezi vysokými školami a jednotlivými vnějšími aktéry. Toto složité téma jsme se rozhodli rozčlenit do čtyř samostatných sekcí: nejprve zástupci Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Vysoké školy ekonomické zhodnotí přínosy mezinárodních rad jakožto nových platforem budovaných s  úmyslem zprostředkovávat cenný vnější pohled na tuzemskou akademickou realitu, odpolední program pak uzavře panelová diskuze o formování obrazu českého vysokého školství v médiích. Páteční dopolední program se zaměří na možnosti dialogu vysokých škol se zaměstnavateli a zvláštní pozornost věnujeme také důležitému tématu interakce vysokých škol se státními regulačními orgány. Závěrečná část konference bude patřit dvěma oblastem, které mají s tématem konference volnější souvislost. Historik umění Filip Šenk shrne nedávné trendy v architektuře českých univerzitních kampusů a souvislosti mezi fyzickou podobou vysokých škol a proměnou jejich poslání a činností. Zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přiblíží aktuální iniciativu, která by měla vyústit ve vyhlášení národních cen pro vynikající pedagogy ve vysokém školství. Vedle vlastní konference si vás dovolujeme pozvat také na tradiční společenský večer, v je- hož průběhu předají zástupci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ocenění zakladatelům konference. Jejich medailonky stejně jako stručné profily všech řečníků a detailní program najdete v této konferenční brožuře. Jménem organizátorů Vám přeji inspirativní diskuze a příjemný pobyt v Brně! Petr Černikovský, Masarykova univerzita 4 Program Čtvrtek 16. 5. 12:00 – 13:00 REGISTRACE ÚČASTNÍKŮ 13:00 – 13:30 ZAHÁJENÍ KONFERENCE Mikuláš Bek, Masarykova univerzita Dušan Lužný, Rada Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství 13:30 – 15:00 EVROPSKÉ POHLEDY NA KVALITU VYSOKÝCH ŠKOL Eva Ferreira García, ENQA/Unibasq David Palfreyman, University of Oxford, New College Daniel Kontowski, European Liberal Arts Initiative Moderuje Petr Černikovský 15:00 – 15:20 Přestávka 15:20 – 16:20 MEZINÁRODNÍ RADY ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL Josef Jiřičný, ETH Zürich, International Scientific Advisory Board MU Jan Konvalinka, Univerzita Karlova Andrej Tóth, Vysoká škola ekonomická v Praze Moderuje Karel Šima 16:20 – 16:40 Přestávka 16:40 – 17:40 FORMOVÁNÍ VEŘEJNÉHO DISKURZU O VYSOKÉM ŠKOLSTVÍ Petr Bilík, Univerzita Palackého v Olomouci Otakar Fojt, British Embassy Prague Martin Rychlík, Lidové noviny Daniel Stach, Česká televize Moderuje Tereza Fojtová 19:00 – 23:00 Společenský večer – Atrium Fakulty sociálních studií Ocenění zakladatelů konference Hodnocení kvality vysokých škol Pavel Doleček, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy 5 Pátek 17. 5. 9:00 – 10:00 PLATFORMY PRO DIALOG VYSOKÝCH ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ Petr Grulich, Muzeum východních Čech v Hradci Králové Zdeněk Hurák, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická Radim Ryška, Centrum pro studium vysokého školství, v. v. i. Moderuje Sylvie Formánková 10:00 – 11:15 DIALOG VYSOKÝCH ŠKOL S REGULAČNÍMI ORGÁNY Marta Faiereislová, Ministerstvo zdravotnictví Vít Krčál, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Tomáš Parma, Univerzita Palackého v Olomouci Moderuje Jiří Nantl 11:15 – 11:30 Přestávka 11:30 – 12:00 PROMĚNY SLONOVINOVÉ VĚŽE: ARCHITEKTURA UNIVERZITNÍHO KAMPUSU Filip Šenk, Technická univerzita v Liberci 12:00 – 12:30 NÁRODNÍ CENA PRO VYNIKAJÍCÍ UČITELE VE VYSOKÉM ŠKOLSTVÍ Tomáš Fliegl, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Tereza Kotásková, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Moderuje Donika Stará 12:30 – 13:00 ZAKONČENÍ KONFERENCE Michal Bulant, Masarykova univerzita 6 Medailonky řečníků Mikuláš Bek je od roku 2011 rektorem Masarykovy univerzity, v předchozích sedmi letech působil jako prorektor pro strategii a vnější vztahy. V současnosti je také místopředsedou České konference rektorů pro oblast vzdělávání a rovněž senátorem Parlamentu České republiky. Dlouhodobě se věnuje tématu hodnocení kvality vysokých škol. Vystudoval hudební vědu a sociologii na Masarykově univerzitě a na Univerzitě Karlově. Coby muzikolog dnes působí na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty MU. Pavel Doleček zastává na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy funkci náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. Podílí se na koncepci a realizaci vysokoškolské a vědní politiky státu včetně oblastí mezinárodní bilaterální a multilaterální spolupráce, legislativy a financování. Je absolventem doktorského studia politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dušan Lužný je vedoucí Katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v  Olomouci. V roce 2016 se stal členem Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, dříve byl členem pracovní skupiny Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro obory filozofie, religionistika a teologie. Působil také jako poradce MŠMT a je soudním znalcem v oboru religionistika. Ve své odborné práci se zabývá sociologií náboženství, východními náboženstvími na Západě a novými náboženskými hnutími. Eva Ferreira García od roku 2016 vede agenturu UNIBASQ, která se zabývá hodnocením, akreditací a zajišťováním kvality vysokých škol ve španělském autonomním společenství Baskicko. Od roku 2017 je rovněž členkou vedení Evropské asociace pro zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání (ENQA), ve které zastává pozici viceprezidentky. Vystudovala statistiku na University of New York ve Spojených státech amerických, doktorát získala v roce 1993 na Universidad del País Vasco, kde působí jako profesorka matematiky. Ve své odborné činnosti se zabývá stochastickými procesy a neparametrickými odhady. David Palfreyman je ředitel Oxford Centre for Higher Education Policy Studies. Od roku 1988 působí rovněž jako kvestor oxfordské New College, dále je členem rady nového regulačního orgánu anglických univerzit Office for Students a externě přednáší na Hunan Normal University v  Číně. V  roce 2016 obdržel Řád britského impéria (OBE) za službu vysokému školství. David Palfreyman je editorem sedmnáctisvazkové řady Managing Universities and Colleges a autorem mnoha publikací věnujících se vysokému školství, mezi které patří Universities and Colleges: A Very Short Introduction, The Law of Higher Education či Reshaping the University: The Rise of the Regulated Market in Higher Education. Daniel Kontowski je výzkumný pracovník zaměřující se v  komparativní perspektivě na tzv. liberal arts education. Studoval na polských univerzitách ve Varšavě a Krakově, v současné době dokončuje doktorské studium na univerzitě ve Winchesteru (Velká Británie) a přednáší na Varšavské univerzitě, v roce 2016 působil v rámci Fulbrightova stipendia na 7 Wagner College v New Yorku. Od roku 2012 se věnuje zkoumání tématu všeobecného bakalářského vzdělávání a jeho opožděného rozvoje v Evropě po roce 1989. Oblast jeho zájmu zahrnuje historii, filozofii vzdělávání, vysokoškolskou politiku a způsoby zapojení studentů do organizace vzdělávacího systému. Petr Černikovský je ředitel pro kvalitu Masarykovy univerzity s  hlavní odpovědností za rozvoj nového systému vnitřního hodnocení studijních programů. Koordinoval rovněž přípravu univerzity na institucionální akreditaci a v současnosti vede společný projekt sedmi českých univerzit zaměřený na sdílení dobré praxe při zajišťování kvality vysokých škol. Dříve pracoval jako ředitel odboru strategie a evropských záležitostí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a podílel se mimo jiné na přípravě Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Vystudoval historii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Josef Jiřičný je od roku 2016 předsedou Mezinárodní vědecké rady Masarykovy univerzity. Vystudoval chemii na University of Aston v Birminghamu a v roce 1976 získal doktorát na University of London. Odborně se věnuje studiu molekulárních mechanismů opravy DNA zejména v souvislosti se vznikem nádorových onemocnění, zabývá se též vývojem antivirových léčiv. Působil na King’s College ve Velké Británii, Friedrich Miescher Institute ve Švýcarsku či Instituto di Richerche di Biologia Molecolaire v Itálii, profesuru získal na Swiss Federal Institute of Technology (ETH) ve Švýcarsku. Dále je voleným členem Evropské molekulárně-biologické organizace (EMBO), členem Academia Europea, nositelem Swiss Bridge Award, Bonizzi-Theler Award, San Salvatore Award, medaile Gregora Mendela, kterou uděluje Akademie věd České republiky, a dalších ocenění. V květnu 2019 převezme čestný doktorát Masarykovy univerzity. Jan Konvalinka působí jako prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost, je členem Učené společnosti České republiky a České společnosti pro biochemii a molekulární biologii. Vystudoval biochemii na Univerzitě Karlově, kde se v roce 2003 habilitoval. Působí na katedře biochemie PřF UK a rovněž na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Odborně se zabývá úlohou proteáz v regulaci biologických procesů a studiem medicinálně zajímavých enzymů. Soustředil se především na výzkum proteinů viru HIV, zejména virové proteázy, která je zodpovědná za dozrávání a šíření viru, a dále na výzkum neuropeptidáz a nádorových antigenů prostaty. Andrej Tóth je kancléřem Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 2006–2013 organizoval restrukturalizaci pětiletých magisterských studijních oborů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy včetně organizace akreditačního procesu doktorského studia a oborů habilitačního a jmenovacího řízení a přípravy nové podoby doktorského studia. V současnosti se zaměřuje zejména na mezinárodní akreditační procesy. V letech 2013–2014 byl proděkanem pro vědu a zahraniční styky na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Ve vědecko-pedagogické činnosti se zaměřuje na politicko-ekonomický a sociokulturní vývoj střední Evropy ve 20. století, politicko-právní a hospodářské postavení národnostních menšin v prvorepublikovém Československu, mezinárodní vztahy zejména ve střední Evropě ve 20. století, hospodářské dějiny a dějiny vysokého školství s důrazem na vysokoškolskou výuku ekonomických disciplín v Československu a v Maďarsku ve 20. sto- letí. 8 Karel Šima je odborný asistent Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 2006–2017 působil jako výzkumný pracovník Centra pro studium vysokého školství, v. v. i. Dlouhodobě se věnuje otázkám masifikace vysokoškolského systému, humboldtovského modelu univerzity či financování a hodnocení vědy. Pracoval také jako expert pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Evropskou komisi. Na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy získal v roce 2010 doktorát z historické antropologie. Zabývá se teorií a metodologií etnologických a historických věd, moderní festivitou, studiem rituálu a performance a populární kulturou ve středoevropském prostoru. Petr Bilík působí jako prorektor pro vnější vztahy na Univerzitě Palackého v  Olomouci. Pracoval jako redaktor v literárním měsíčníku Host, později jako dramaturg literárně-dramatické redakce České televize Brno, působil v manažerských a dramaturgických funkcích na několika tuzemských filmových festivalech (Letní filmová škola, Přehlídka animovaného filmu, Academia film Olomouc). Vystudoval literární, filmovou a divadelní vědu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, na tamní Katedře divadelních, filmových a mediálních studií přednáší dějiny českého filmu a management kultury. V současné době je rovněž členem rady České společnosti pro filmová studia a redakčních rad Host a Iluminace. Otakar Fojt působí jako vědecký atašé britského velvyslanectví v ČR. Od října 2017 je regionálním ředitelem sítě UK Science & Innovation Network pro střední a východní Evropu. Věnuje se rozvoji česko-britských vztahů v oblasti vědy, moderních technologií a inovací. Lektorskou činnost v oblasti inovací, transferu technologií, vědeckých programů, politik a strategií realizuje v ČR i v zahraničí. Na VUT v Brně vystudoval biomedicínské inženýrství, v rámci doktorského studia působil na Merton College University of Oxford. Zabýval se teorií deterministického chaosu a její aplikací na biomedicínská data. V rámci svého postdoktorského výzkumu působil na University of York. Martin Rychlík je etnolog a novinář věnující se tématům vzdělávání a vědy. Od roku 2013 píše pro Lidové noviny, dříve působil v České tiskové kanceláři (ČTK), v týdeníku Euro a na webu Česká pozice. Věnuje se především vysokému školství a popularizaci vědy. Je členem poradního sboru Českého výboru pro UNICEF a členem vědecké rady Nadačního fondu Neuron pro oblast společenských věd. Vystudoval etnologii a dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Doktorát získal v roce 2011 na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, zabývá se mimoevropskou etnologií, antropologií umění a kulturních areálů, zvláště Polynésie. Daniel Stach je moderátor věnující se popularizaci vědy. Je hlavním redaktorem vědecké redakce České televize, od září 2012 moderuje v ČT pořad Hyde Park Civilizace, od září 2016 také pořad Věda 24 na ČT 24. Vystudoval mediální komunikaci na Univerzitě Karlově a mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické. V roce 2014 obdržel cenu Českého literárního fondu Novinářská křepelka, v  roce 2016 získal Medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy a Novinářskou cenu v kategorii audiovizuální žurnalistiky „Nejlepší rozhovor, beseda nebo diskuse“. 9 Tereza Fojtová je ředitelka pro komunikaci a tisková mluvčí Masarykovy univerzity, dříve mimo jiné dlouholetá redaktorka České tiskové kanceláře (ČTK). Vystudovala žurnalistku na Univerzitě Komenského v Bratislavě, později komunikační a mediální studia na univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Na katedře mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity vyučuje předměty Tiskový mluvčí a Public relations. Petr Grulich je ředitelem Muzea východních Čech v Hradci Králové. Pracoval jako archivář ve státním a poté jako ředitel v univerzitním archivu. V letech 2006–2012 působil jako děkan Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, v letech 2012–2016 pak jako prorektor pro vnitřní záležitosti. Je členem několika vědeckých rad a rozličných orgánů v akademickém i neakademickém světě. Zdeněk Hurák působí na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Věnuje se technické kybernetice a robotice a zajímá se o inovativní metody ve výuce studentů technického zaměření. Vystudoval leteckou elektrotechniku se zaměřením na avioniku a výzbroj letadel na Vojenské akademii v Brně, habilitoval se v roce 2016 v oboru technická kybernetika na ČVUT. V rámci Fulbrightova stipendia působil v roce 2014 na University of California. Radim Ryška je ředitelem Centra pro studium vysokého školství, v. v. i. Dříve působil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a více než patnáct let ve Středisku vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se zabývá otázkami vztahu vysokoškolského vzdělávání a společnosti, specificky pak uplatněním absolventů na trhu práce, jejich hodnocením získaného vzdělání, dále pak fungováním vysokoškolských systémů. Doktorát na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy získal v roce 2009. Sylvie Formánková působí jako odborná asistentka na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v  Brně. Věnuje se tématu společenské odpovědnosti zejména ve sféře terciárního vzdělávání. V  rámci grantu Norských fondů spolupracovala s norskou Hedmark University of Applied Sciences a brazilskou Federal University of Paraná. V současné době se zabývá otázkou morálního a etického vývoje studentů a společenskou odpovědností vysokých škol z pohledu studenta. Marta Faireslová pracuje na pozici ministerského rady v Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání Ministerstva zdravotnictví. Zabývá se oblastí zdravotnického školství, je tajemnicí Mezirezortní komise zdravotnického školství a koordinuje vydávání souhlasných stanovisek ke vzdělávacím a studijním programům nelékařských oborů vyšších odborných a vysokých škol. Má dlouholeté pracovní zkušenosti z Kliniky popáleninové medicíny fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Vít Krčál absolvoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, v letech 2006–2013 pracoval na Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Kraje Vysočina, od roku 2014 působí v Odboru dalšího vzdělávání a péče o pedagogické pracovníky MŠMT na pozici vrchního ministerského rady – vedoucího oddělení péče o pedagogické pracovníky. 10 Odbor dalšího vzdělávání a péče o pedagogické pracovníky má kromě jiného v působnosti koncepci vzdělávání pedagogických pracovníků, koncepci jejich dalšího vzdělávání nebo pracovní podmínky pedagogických pracovníků včetně jejich odměňování. Tomáš Parma studoval historii a archivnictví v Brně, teologii v Olomouci a na Papežské lateránské univerzitě v Římě. Od roku 2004 působí na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde přednáší církevní dějiny. Na UPOL působil i jako předseda univerzitního akademického senátu, nyní je proděkanem Cyrilometodějské teologické fakulty a členem Rady pro vnitřní hodnocení. Aktivně se podílel na přípravě akreditací několika studijních programů, je pověřen komunikací s Kongregací pro katolickou výchovu ve Vatikánu, která uděluje fakultě církevní uznání. Jiří Nantl je ředitelem Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU). Působil jako náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Vedl přípravné práce na reformě vysokoškolského zákona a na přípravě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. Byl dlouholetým členem Národní rady pro kvalifikace, předsedou dozorčí rady Centra pro studium vysokého školství a členem Výboru pro vzdělávací politiku OECD. Je jedním z tvůrců národního kvalifikačního rámce pro vysoké školství. Vystudoval politologii a právo na Masarykově univerzitě v  Brně a Nottingham Trent University. Působí jako expert pro výzkum a inovace Občanské demokratické strany. Filip Šenk vystudoval dějiny umění a filozofii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na Lancaster University. Ve své vědecké práci se věnuje především moderní a současné architektuře a umění 20. a 21. století. Přednáší dějiny umění a architektury na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity a FAMU v Praze. Je členem Interdisciplinárního semináře topologických studií poetiky umění, krajiny a architektury při Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Tomáš Fliegl absolvoval bakalářské studium hospodářské politiky a sociologie na Masarykově univerzitě, magisterské studium veřejné a sociální politiky na Univerzitě Karlově a rigorózní zkoušku ve stejném oboru tamtéž. Působil jako analytik v projektu KREDO, kde se podílel na přípravě Rámce rozvoje vysokého školství do roku 2020. Od roku 2014 pracuje na odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde v současnosti zastává pozici vedoucího oddělení koncepčního. Odborně se věnoval problematice prodlužování studií na vysokých školách, vlivu poplatků za delší studium na prodlužování studia a studijní neúspěšnosti na vysokých školách; je spoluautorem první česky psané monografie na toto téma. Tereza Kotásková vystudovala mezinárodní vztahy na Vysoké škole ekonomické v Praze a na ADA University v Ázerbájdžánu. V průběhu studia absolvovala studijní pobyt na Koç University v Istanbulu. Během studia na ADA University se podílela na založení Centra akademického psaní, kde následně pracovala jako konzultantka akademického psaní pro studenty. Po návratu do České republiky pracovala v Charitě Česká republika a jako redakční administrátorka v Rádiu Svobodná Evropa. Od roku 2017 pracuje na Ministerstvu školství, 11 mládeže a tělovýchovy v odboru vysokých škol, kde se podílí na tvorbě a implementaci strategických dokumentů a nástrojů zejména v oblasti internacionalizace. Donika Stará pracuje na Odboru pro kvalitu Rektorátu Masarykovy univerzity jako manažerka pro kvalitu. Věnuje se zejména poradenství fakultám v procesech zajišťování kvality studijních programů, tvorbě univerzitní legislativy a poskytování podpory v činnosti Rady pro vnitřní hodnocení Masarykovy univerzity. Vystudovala právo na Masarykově univerzitě, do roku 2016 působila jako právnička se specializací na správní právo v organizaci Frank Bold. Michal Bulant je prorektorem Masarykovy univerzity pro studium a informační technologie, dříve působil jako předseda Akademického senátu MU a jako proděkan Přírodovědecké fakulty MU. Je členem Meziresortní pracovní skupiny pro podporu nadání při MŠMT. Podílí se na přípravě budoucích učitelů matematiky a věnuje se práci s nadanými a motivovanými studenty, zejména středoškolskými. Hlavní oblastí jeho odborného zájmu je algebraická teorie čísel s důrazem na hledání informací o počtu tříd a struktuře grupy tříd ideálů algebraických číselných těles. 12 Ocenění zakladatelé konference Zdeněk Havel je děkanem Fakulty zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, kterou v letech 2001–2007 vedl jako rektor. Vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, kde se v roce 1985 také habilitoval. Ve své odborné práci se věnuje antropomotorice, je autorem více než stovky odborných statí a pěti monografií. Eva Münsterová působí jako docentka na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v  Brně. Její pedagogická činnost směřovala k aktivnímu rozvoji českého vysokého školství s cílem zlepšit univerzitní vzdělávání, ihned po roce 1989 se intenzivně zapojila do spolupráce se studentskými organizacemi, opakovaně byla zvolena do Akademického senátu VUT v Brně, kde se věnovala hlavně problematice legislativy, vzdělávání a spolupráce se studenty. Opakovaně byla též místopředsedkyní Rady vysokých škol, podílela se na řešení řady projektů, reformě terciárního vzdělávání i na přípravě novely vysokoškolského zákona. Soňa Nantlová v současnosti působí na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze a rovněž na Masarykově univerzitě, kde dříve pracovala jako vedoucí odboru pro strategii a odboru pro kvalitu. Od roku 2010 spoluorganizovala a odborně zaštiťovala sedm ročníků konference Hodnocení kvality vysokých škol. Věnuje se převážně problematice kvality vzdělávání ve vysokém školství a rozvoji vnitřních systémů zajišťování a hodnocení kvality. Vystudovala právo a sociologii na Masarykově univerzitě. Helena Šebková pracuje jako výzkumná pracovnice v Centru pro studium vysokého školství, v. v. i. (CSVŠ), jehož byla v letech 1990–2017 ředitelkou. Zabývá se zejména aplikovaným výzkumem v oblasti vysokého školství se zaměřením na zajišťování kvality a  internacionalizaci s ohledem na priority Boloňského procesu, na záležitosti studentů a akademickou profesi či na roli vysokých škol v regionálním rozvoji. Byla hlavní řešitelkou řady mezinárodních projektů a v letech 2004–2008 národní koordinátorkou mezinárodního projektu OECD „Thematic Review of Tertiary Education“ a editorkou publikace „Country Background Report“ zpracované v jeho rámci. V poslední době se kromě zajišťování kvality na vysokých školách věnuje spolupráci vysokých škol s praxí a příčinám neúspěšnosti studentů vysokých škol v prvních ročnících studia v rámci projektu CSVŠ „Studijní neúspěšnost s ohledem na přechod ze střední na vysokou školu“ (2018–2020, TA ČR). 13 Univerzitní kino Scala Zodpovědnost ve vztahu k vnějšímu prostředí je jednou ze základních hodnot Masarykovy univerzity, přičemž svou společenskou úlohu se snaží naplňovat v regionálním, evropském i globálním měřítku. Principy společenské odpovědnosti se univerzita řídí rovněž v případě univerzitního kina Scala, které převzala před šesti lety, a zachránila tak unikátní historický prostor, který spoluutvářel dějiny brněnského kulturního života. V současné době je univerzitní kino Scala jediným kinem v České republice provozovaným vysokou školou a s průměrnou návštěvností sedm tisíc diváků měsíčně při kapacitě 473 míst také nejnavštěvovanějším tuzemským jednosálovým kinem. Dějiny univerzitního kina začínají ve dvacátých letech 20. století v prostorách víceúčelového paláce DOPZ, nazvaného podle svého tehdejšího vlastníka, Družstva obchodních a průmyslových zaměstnanců. Kromě kavárny a přednáškového sálu, oblíbeného zejména brněnskou radikálně levicovou scénou, se zde nacházelo také stejnojmenné kino, které svou činnost zahájilo 28. prosince 1929 promítáním amerického romantického filmu Bílé stíny. Bio DOPZ vynikalo svou kapacitou i vybaveností, bylo prvním moravským kinem zaměřeným výhradně na zvukové filmy a v roce 1931 se s kapacitou 1 012 míst stalo největším kinem v Brně. Za další čtyři roky získalo poprvé jméno Scala, které neslo až do únorového převratu v roce 1948. Vůle uctít osvoboditelskou roli Rudé armády vedla k přejmenování kina názvem Moskva, toto jméno si biograf s roční přestávkou na konci šedesátých let udržel až do konce trvání komunistického režimu. V roce 1991 se kino vrátilo ke jménu Scala a pokusilo se navázat na dlouhou tradici, kterou měly filmové projekce v moravské metropoli. S nástupem multiplexů ovšem přestala jednosálová kina prosperovat a v roce 2011 se město Brno rozhodlo Scalu z finančních důvodů uzavřít. Odborníci z Ústavu filmu a  audiovizuální kultury Filozofické fakulty MU následně navrhli ojedinělé řešení: provozu kina se ujme Masarykova univerzita, která tím získá unikátní prostor v centru města, využitelný pro přednášky, konference a  akademické obřady, ale zejména jako místo setkávání akademické obce univerzity, která je jinak roztříštěna po celém Brně. Po dosažení dohody, podle které město Brno zajistí rekonstrukci kina a Masarykova univerzita je bude mít pronajato na třicet let s  ročním nájemným ve výši necelých dvou milionů korun, byl začátkem akademického roku 2013/2014 prostor znovuotevřen pod jménem Univerzitní kino Scala. Pravidelnou výuku připravuje ve Scale Filozofická fakulta MU a Univerzita třetího věku MU, večerní filmový provoz je zajišťován společností Aeropolis. Web Scaly: https://www.kinoscala.cz/cz 14 Praktické informace Místo konání konference Univerzitní kino Scala Moravské náměstí 127/3 Brno Společenský večer Atrium Fakulty sociálních studií MU Joštova 218/10 Brno Dopravní spojení zastávka Česká tramvajové linky 3, 4, 5, 6, 9, 11, 12 noční spoje N92, N93, N99 Wi-Fi síť: Scala public heslo: bar_scala Kontaktní osoba Kateřina Švestková T: 775 892 498 E: svestkova@rect.muni.cz W: www.hkvs.muni.cz Grafická úprava a sazba: Ing. Alena Komárková Náklad: 160 ks Počet stran: 16 Tisk: Polygrafické studio Univerzity Pardubice květen 2019