Sebehodnoticí zpráva Masarykovy univerzity Institucionální prostředí Prosinec 2017 Masarykova univerzita Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, Česká republika www.muni.cz 2 Obsah I. Působnost orgánů vysoké školy, řízení a hospodaření vysoké školy................................................... 4 II. Poslání a strategie vysoké školy ....................................................................................................... 18 III. Aktivity vysoké školy spojené se vzdělávací činností..................................................................... 33 IV. Tvůrčí činnost vysoké školy............................................................................................................ 44 V. Vnitřní systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností.................................................... 57 VI. Procesy schvalování, řízení a pravidelného hodnocení kvality studijních programů ..................... 86 VII. Podpůrné zdroje a administrativa................................................................................................. 121 Seznam příloh...................................................................................................................................... 140 3 Seznam obrázků v textu Obrázek 1. Součásti Masarykovy univerzity........................................................................................... 8 Obrázek 2. Vývoj výnosů a nákladů MU (v tis. Kč)............................................................................. 14 Obrázek 3. Vývoj výše příspěvku na vzdělávací činnost (ukazatel A+K) a institucionální podpory (v tis. Kč)......................................................................................................................................................... 15 Obrázek 4. Vývoj složení výnosů MU (v tis. Kč) ................................................................................. 15 Obrázek 5. Zaměření interních auditů na MU....................................................................................... 17 Obrázek 6. Vývoj počtu cizinců na MU v akreditovaných studijních programech (bez občanů Slovenska) ............................................................................................................................................................... 35 Obrázek 7. Vyjíždějící a přijíždějící studenti v rámci programů Erasmus, Erasmus+ a Erasmus Mundus ............................................................................................................................................................... 36 Obrázek 8. Kategorie Programu podpory výzkumu (GAMU).............................................................. 48 Obrázek 9. Počet publikací MU (2008–2017)....................................................................................... 53 Obrázek 10. Počty citací MU (2008–2017)........................................................................................... 53 Obrázek 11. Systém institucionálních průzkumů na MU...................................................................... 74 Obrázek 12. Postup při vzniku nového studijního programu ................................................................ 88 Obrázek 13. Postup při přeměně studijního oboru na studijní program................................................ 91 Obrázek 14: Vnitřní požadavky na studijní programy MU................................................................... 99 Obrázek 15. Orgány zodpovědné za zajištění souladu studijního programu se Standardy kvality studijních programů MU ..................................................................................................................... 108 Obrázek 16. Postup při vnitřním hodnocení studijního programu ...................................................... 119 Obrázek 17. Elektronické zkoušení v IS MU (2007–2016) ................................................................ 134 Seznam tabulek v textu Tabulka 1. Zastoupení studentů v akademických senátech fakult MU ................................................... 9 Tabulka 2. Počty interních auditů na MU ............................................................................................. 16 Tabulka 3. Povinná praxe na MU. Studijní obory, které mají ve své obsahové náplni povinné absolvování odborné praxe po dobu alespoň 1 měsíce (2016).............................................................. 39 Tabulka 4. Projekty specifického výzkumu na MU (2012–2016). Přehled počtu projektů a vynaložených prostředků.............................................................................................................................................. 50 Tabulka 5. Projekty specifického výzkumu na MU (2012–2016). Přehled počtu zapojených řešitelů. 50 Tabulka 6. Projekty specifického výzkumu na MU (2014–2016). Přehled počtu dosažených výsledků ............................................................................................................................................................... 51 Tabulka 7. Mezinárodní projekty na MU (2012–2016) ........................................................................ 52 Tabulka 8. Přehled projektů řešených MU u jednotlivých poskytovatelů............................................. 54 Tabulka 9. Oblasti zajišťování kvality na MU ...................................................................................... 60 Tabulka 10. Mechanismy zpětné vazby v zajišťování kvality vzdělávací činnosti............................... 73 Tabulka 11. Mechanismy zpětné vazby v zajišťování kvality tvůrčí činnosti ...................................... 75 Tabulka 12. Nejvýznamnější inovace v systému zajišťování kvality v posledních 5 letech................. 80 Tabulka 13. Kapacity výukových prostor MU.................................................................................... 122 Tabulka 14. Knihovní fond MU dle fakult (2016) .............................................................................. 132 4 I. PŮSOBNOST ORGÁNŮ VYSOKÉ ŠKOLY, ŘÍZENÍ A HOSPODAŘENÍ VYSOKÉ ŠKOLY I. 1. Vysoká škola má vymezen orgán, který plní působnost statutárního orgánu, a další orgány, jejich působnost, pravomoc a odpovědnost. Je vymezena působnost, pravomoci a odpovědnost vedoucích zaměstnanců. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  u veřejné vysoké školy a státní vysoké školy ověření, zda vymezení působnosti, pravomoci a odpovědnosti orgánů vysoké školy a klíčových poradních orgánů rektora (např. kolegium rektora) uvedené ve statutu a dalších vnitřních předpisech či jiných dokumentech tvoří spolu s vymezením orgánů vysoké školy uvedeném v zákoně o vysokých školách ucelený a vnitřně provázaný systém  u soukromé vysoké školy ověření, zda vymezení působnosti, pravomoci a odpovědnosti statutárního orgánu a dalších orgánů vysoké školy a klíčových poradních orgánů rektora (např. kolegium rektora) uvedené ve vnitřních předpisech tvoří ucelený a vnitřně provázaný systém a zda je ve vnitřních předpisech odpovídajícím způsobem vymezeno postavení členů akademické obce  ověření, zda vymezení působnosti, pravomoci a odpovědnosti vedoucích zaměstnanců na úrovni vysoké školy (zejména prorektoři, vedoucí odborů rektorátu) ve vnitřních a dalších předpisech tvoří ucelený a vnitřně provázaný systém  ověření funkčnosti zapojení studentů a jejich zástupců do fungování orgánů vysoké školy Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  rámcově vysvětlí strukturu (obsah a vzájemnou provázanost) svých vnitřních a dalších předpisů vymezujících pravomoc, působnost a odpovědnost statutárního orgánu, dalších orgánů a vedoucích zaměstnanců, které přímo nevyplývají ze zákona o vysokých školách nebo jiného právního předpisu  rámcově vysvětlí základní vymezení pravomoci, působnosti a odpovědnosti statutárního orgánu, dalších orgánů a vedoucích zaměstnanců, které přímo nevyplývají ze zákona o vysokých školách nebo jiného právního předpisu  stručně popíše a zhodnotí zapojení studentů a jejich zástupců do fungování orgánů vysoké školy  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita má ve svých vnitřních předpisech jasně vymezeny postavení a role jednotlivých orgánů i vedoucích zaměstnanců. Jejich působnost, pravomoci a odpovědnosti vytvářejí provázaný celek a pokrývají systematicky všechny oblasti, v nichž univerzita vykonává činnost. Postavení členů akademické obce je jasně vymezeno ve vnitřních předpisech. Zapojení studentů do činnosti orgánů MU je funkční. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad 5 Podkladové dokumenty: Statut MU Jednací řád AS MU Jednací řád VR MU Jednací řád RVH Pracovní řád MU Organizační řád MU 1. Masarykova univerzita má ve vnitřních předpisech jasně vymezeny své orgány Orgány Masarykovy univerzity vymezuje část třetí Statutu MU. Statutárním orgánem univerzity je v souladu s §7 zákona o vysokých školách rektor, na svěřeném úseku činnosti zastupují rektora jím jmenovaní prorektoři (čl. 6, resp. 7 Statutu MU). Akademický senát MU čítá padesát členů ve dvou komorách – třicetičlenné komoře akademických pracovníků a dvacetičlenné studentské komoře. Předsedou senátu je člen komory akademických pracovníků, zástupce studentské komory je prvním místopředsedou. Akademičtí pracovníci a studenti jsou proporčně nominováni ze všech fakult a vysokoškolských ústavů MU – každá fakulta má v senátu tři zástupce akademických pracovníků a dva až tři zástupce studentů, vysokoškolské ústavy jsou zastoupeny dohromady třemi akademickými pracovníky. Vědeckou radu MU aktuálně tvoří 54 členů, z toho 31 zástupců Masarykovy univerzity a 23 externích členů. Předsedou Vědecké rady MU je rektor a jejími členy jsou významní představitelé oborů, v nichž MU uskutečňuje vzdělávací činnost. Dalšími orgány Masarykovy univerzity jsou Správní rada MU a Rada pro vnitřní hodnocení – nově vzniklý orgán, který se věnuje zajišťování a hodnocení kvality činností univerzity. Jejím předsedou je rektor a tvoří ji patnáct členů – akademičtí pracovníci jednotlivých fakult MU, dva externí odborníci, předseda Akademického senátu MU a zástupce studentů. Hlavním poradním orgánem rektora je kolegium rektora, v roce 2016 také vznikl Mezinárodní vědecký poradní panel Masarykovy univerzity (International Scientific Advisory Board, ISAB), kterou tvoří čtyři renomovaní odborníci z prestižních zahraničních institucí. Disciplinární komise MU není zřízena, neboť všichni studenti MU jsou zapsáni na příslušných fakultách univerzity, na nichž jsou zřízeny samostatné disciplinární komise. 2. Vymezení působnosti, odpovědnosti a pravomocí orgánů a vedoucích zaměstnanců MU tvoří ucelený a vnitřně provázaný systém Vymezení působnosti, odpovědnosti a pravomoci orgánů MU je upraveno ve Statutu MU. Působnost, odpovědnosti a pravomoci vedoucích zaměstnanců jsou vymezeny v Organizačním řádu MU, zejména v části čtvrté (Systém řízení a metodické řízení). Struktura řízení MU je divizionálního charakteru, kombinující přímé (liniové) a metodické (koordinační) vztahy na úrovni Masarykovy univerzity jako celku i na úrovni jednotlivých součástí. Organizační řád MU také vymezuje pozice liniových vedoucích zaměstnanců a poradní orgány rektora. V části páté (Funkční místa na MU) vymezuje Organizační řád MU role a působnost rektora a jednotlivých prorektorů, kvestora, kancléře a ředitelů odborů Rektorátu Masarykovy univerzity. V obecné rovině jsou povinnosti vedoucích zaměstnanců upraveny také v čl. 4 Pracovního řádu MU (Povinnosti vedoucích zaměstnanců). 6 3. Postavení členů akademické obce je ve vnitřních předpisech MU jasně vymezeno Postavení akademické obce upravuje článek třetí Statutu MU. Akademickou obec Masarykovy univerzity tvoří její akademičtí pracovníci a studenti, jejich práva a povinnosti jsou určeny Statutem MU a zákonem o vysokých školách. Akademická obec Masarykovy univerzity je garantem akademických svobod (dle § 4 zákona o vysokých školách) každého svého člena. 4. Zapojení studentů do činnosti orgánů MU je funkční Členové studentské akademické obce mají své zástupce v orgánech MU a jejich zapojení do fungování MU je nezbytnou součástí každodenního chodu univerzity. V Akademickém senátu Masarykovy univerzity tvoří studenti čtyřicetiprocentní zastoupení (20 senátorů z 50), předseda studentské komory je prvním místopředsedou senátu a také členem kolegia rektora. V souladu s §13a zákona o vysokých školách je zástupce studentů členem Rady pro vnitřní hodnocení a podílí se na zajišťování a hodnocení kvality činností MU. Role studentů bude v následujícím období ještě posílena tím, že budou členy programových rad. 7 I. 2. Vysoká škola má vymezeny působnosti, pravomoci a odpovědnosti orgánů a vedoucích zaměstnanců součástí vysoké školy, které tvoří funkční celek. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření, zda vymezení působnosti, pravomoci a odpovědnosti orgánů součástí vysoké školy uvedené ve vnitřních předpisech tvoří spolu s jejich vymezením uvedeným v zákoně o vysokých školách ucelený a vnitřně provázaný systém  ověření, zda vymezení působnosti, pravomoci a odpovědnosti vedoucích zaměstnanců součástí vysoké školy ve vnitřních a dalších předpisech součástí vysoké školy (zejména proděkani a vedoucí pracovišť) tvoří ucelený a vnitřně provázaný systém  ověření, zda vzájemné vztahy mezi orgány a vedoucími zaměstnanci vysoké školy a orgány a vedoucími zaměstnanci součástí vysoké školy tvoří ucelený a vnitřně provázaný systém  ověření funkčnosti zapojení studentů a jejich zástupců do fungování orgánů součástí vysoké školy Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  rámcově vysvětlí strukturu (obsah a vzájemnou provázanost) vnitřních předpisů vymezujících pravomoc, působnost a odpovědnost orgánů součástí vysoké školy, které přímo nevyplývají ze zákona o vysokých školách  rámcově vysvětlí vzájemný vztah mezi orgány vysoké školy a orgány jejích součástí a jeho úpravu ve vnitřních předpisech, který přímo nevyplývá ze zákona o vysokých školách  rámcově vysvětlí strukturu vnitřních a dalších předpisů vymezujících pravomoc, působnost a odpovědnost vedoucích zaměstnanců součástí vysoké školy, včetně vzájemného vztahu mezi vedoucími zaměstnanci vysoké školy a vedoucími zaměstnanci součástí vysoké školy  stručně popíše a zhodnotí zapojení studentů  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Součásti Masarykovy univerzity mají ve svých vnitřních předpisech jasně vymezeny postavení a role jednotlivých orgánů i vedoucích zaměstnanců. Jejich působnost, pravomoci a odpovědnost pokrývá systematicky všechna odvětví, v nichž daná součást MU vykonává vzdělávací či tvůrčí činnost, a vše vytváří provázaný celek. Zapojení studentů do činnosti orgánů součástí MU je funkční. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Statut MU Statuty fakult MU Organizační řád MU 8 1. Působnost, pravomoc a odpovědnost orgánů a vedoucích zaměstnanců součástí Masarykovy univerzity tvoří ucelený a vnitřně provázaný systém Organizační strukturu Masarykovy univerzity upravuje část čtvrtá Statutu MU. Masarykovu univerzitu tvoří devět fakult, dva vysokoškolské ústavy, tři účelová zařízení a devět dalších pracovišť výzkumného či podpůrného charakteru. Obrázek 1. Součásti Masarykovy univerzity Součásti Masarykovy univerzity Fakulty Vysokoškolské ústavy Účelová zařízení Jiná pracoviště Právnická fakulta Ústav výpočetní techniky Správa kolejí a menz Centrum jazykového vzděláváníLékařská fakulta Nakladatelství MU Přírodovědecká fakulta Středoevropský technologický institut (CEITEC) Správa univerzitního kampusu Bohunice Archiv MU Filozofická fakulta Centrum zahraniční spoluprácePedagogická fakulta Ekonomicko-správní fakulta Středisko pro pomoc studentům se specifickými nárokyFakulta informatiky Fakulta sociálních studií Centrum pro transfer technologií Fakulta sportovních studií Univerzitní centrum Telč Mendelovo muzeum Centrum vzdělávání, výzkumu a inovací v informačních a komunikačních technologiích Centrální řídicí struktura projektu CEITEC Orgány součástí Masarykovy univerzity jsou definovány v příslušných vnitřních předpisech každé součásti, ty jsou dostupné na úřední desce MU. Řídicí strukturu jednotlivých součástí upravuje část třetí Organizačního řádu MU: v čele fakult MU stojí děkan, v čele rektorátu MU kvestor, v čele ústavů MU a jiných pracovišť ředitel. Každá fakulta MU má v souladu s § 25 zákona o vysokých školách zřízen akademický senát, vědeckou radu a disciplinární komisi, jejím dalším orgánem je pak tajemník. V čele fakulty stojí děkan, který si zřizuje poradní orgány, z nichž nejvýznamnější je kolegium děkana – jeho členy jsou obvykle proděkani, předseda fakultního akademického senátu, tajemník a případně další zástupci z řad akademických pracovníků či studentů. 2. Vztahy mezi orgány a vedoucími zaměstnanci součástí vysoké školy a orgány a vedoucími zaměstnanci vysoké školy tvoří ucelený a vnitřně provázaný systém Vztah orgánů a vedoucích zaměstnanců Masarykovy univerzity a orgánů a vedoucích zaměstnanců jejích součástí je upraven analogicky k celouniverzitní rovině, jak je uvedeno v popisu standardu I. 1. Statuty jednotlivých fakult a příslušné jednací a volební řády, které jsou přílohou této sebehodnoticí 9 zprávy, popisují v souladu se zákonem o vysokých školách působnost, pravomoci a odpovědnost orgánů součástí MU. Organizační řád MU v článku 12 a 13 upravuje působnost a pravomoci rektora a jednotlivých prorektorů, a to včetně řídicích pravomocí vůči dalším vedoucím pracovníkům. V čele fakult stojí děkan, který je na návrh akademického senátu fakulty jmenován či odvoláván rektorem. Děkanům jsou přímo odpovědní vedoucí zaměstnanci jednotlivých pracovišť (kateder, ústavů apod.) dané součásti Masarykovy univerzity, případně další pracovníci dle vnitřních předpisů příslušné fakulty. 3. Zapojení studentů do činnosti orgánů součástí MU je funkční Členové studentské akademické obce hrají důležitou roli ve fakultních samosprávných orgánech, jsou zastoupeni v akademických senátech, v disciplinárních komisích a účastní se jednání kolegií děkanů. V akademickém senátu každé fakulty MU tvoří v souladu se zákonem o vysokých školách studenti minimálně jednu třetinu a maximálně jednu polovinu z celkového počtu senátorů: Tabulka 1. Zastoupení studentů v akademických senátech fakult MU Celkový počet členů Počet členů studentské komory Podíl studentů Právnická fakulta 20 10 50 % Lékařská fakulta 33 11 33 % Přírodovědecká fakulta 26 11 42 % Filozofická fakulta 19 7 37 % Pedagogická fakulta 23 11 48 % Ekonomicko-správní fakulta 15 4 35 % Fakulta informatiky 9 3 33 % Fakulta sociálních studií 11 5 45 % Fakulta sportovních studií 9 3 33 % Zástupci studentů působí také v dalších fakultních poradních orgánech, například ve stipendijních, ekonomických, smírčích a dalších komisích, jejichž typ a charakter závisí na dané fakultě. 10 I. 3. Činnost orgánů vysoké školy a součástí vysoké školy odpovídá zákonu o vysokých školách a vymezení podle bodů 1 a 2 a zajišťuje plnění povinností vysoké školy stanovených zákonem o vysokých školách a způsobilost vysoké školy plnit požadavky standardů pro institucionální akreditaci. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření, zda orgány vysoké školy a součástí vysoké školy jsou činné a vykonávají své působnosti v souladu se zákonem o vysokých školách, vnitřními předpisy vysoké školy a součástí vysoké školy  ověření, zda pravidla vysoké školy a součástí vysoké školy upravující studium a přijímací řízení ke studiu jsou srozumitelná a jsou v souladu se zákonem o vysokých školách a se standardy pro akreditace studijních programů a zda tvoří ucelený a vnitřně provázaný celek Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  rámcově vysvětlí pravidla pro průběh studia a další podstatné záležitosti spojené se studiem a s přijímacím řízením ke studiu  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Orgány MU vykonávají svou působnost v souladu se zákonem o vysokých školách, zasedají pravidelně a ze svých jednání pořizují veřejně dostupné zápisy. Vnitřní předpisy MU upravující přijímací řízení a studium tvoří ucelený a vnitřně provázaný celek, uchazečům o studium a studentům je poskytováno široké spektrum informací o studiu. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Jednací řády AS fakult MU Jednací řád VR MU Jednací řád Rady pro vnitřní hodnocení MU Statut Správní rady MU Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity Schvalování, řízení a hodnocení studijních programů Masarykovy univerzity Pravidla pro tvorbu studijních programů O studiu osob se specifickými nároky na Masarykově univerzitě Pravidla pro uznávání výsledků zahraničních studijních pobytů 1. Orgány MU vykonávají svou působnost v souladu se zákonem o vysokých školách Všechny orgány Masarykovy univerzity a jejích součástí vykonávají činnost pravidelně a v souladu se zákonem o vysokých školách. Jednání Akademického senátu MU se konají obvykle desetkrát do roka, stejně tak jednání nově vzniklé Rady pro vnitřní hodnocení MU. Vědecká rada MU zasedá dle potřeby, zpravidla dvakrát za semestr; Správní rada MU zasedá minimálně dvakrát ročně. Zápisy z jednání orgánů MU jsou veřejně přístupné na níže uvedených webových adresách: 11 Orgán Zápisy Akademický senát MU https://is.muni.cz/do/rect/AS/zapisy/ Vědecká rada MU https://is.muni.cz/do/rect/vedrada/verejne/ Rada pro vnitřní hodnocení MU https://is.muni.cz/do/rect/RVH/67932459/ Správní rada MU https://is.muni.cz/do/rect/sprrada/zapisy/ Orgány součástí Masarykovy univerzity jednají pravidelně v souladu se svými jednacími řády – akademické senáty fakult zasedají obvykle desetkrát do roka, vědecké rady nejméně dvakrát do roka, disciplinární komise nepravidelně dle aktuálních potřeb. Předpisy upravující jednání jednotlivých orgánů součástí Masarykovy univerzity a zápisy z jejich jednání jsou veřejně dostupné v IS MU příslušných dokumentových serverech jednotlivých součástí: Fakulta Umístění zápisů Právnická fakulta https://is.muni.cz/do/law/ud/ Lékařská fakulta https://is.muni.cz/do/med/uredni_deska/ Přírodovědecká fakulta https://is.muni.cz/do/sci/ Filozofická fakulta https://is.muni.cz/do/phil/ Pedagogická fakulta https://is.muni.cz/do/ped/ Ekonomicko-správní fakulta https://is.muni.cz/do/econ/ Fakulta informatiky https://is.muni.cz/do/fi/ Fakulta sociálních studií https://is.muni.cz/do/fss/ Fakulta sportovních studií https://is.muni.cz/do/fsps/ 2. Pravidla MU upravující přijímací řízení jsou v souladu s právními předpisy a tvoří ucelený a vnitřně provázaný celek Přijímací řízení je upraveno v části páté Statutu MU (Přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek). Podmínky pro přijetí ke studiu schvaluje akademický senát příslušné fakulty na návrh děkana; tyto podmínky jsou pak v zákonem dané lhůtě zveřejněny uchazečům o studium. Podmínky přijímacího řízení občanů jiných zemí stanovuje čl. 20 Statutu MU – cizinci jsou do studijních programů akreditovaných v českém jazyce přijímáni za stejných podmínek jako občané České republiky s ohledem na případné mezinárodní smlouvy; tyto podmínky mohou být dále upraveny na základě meziuniverzitních či mezifakultních smluv. Pro přijímací řízení do studijního programu akreditovaného v cizím jazyce může fakulta stanovit odlišné podmínky přijetí. Výši poplatků za přijímací řízení stanovuje každá fakulta svým předpisem, který je schvalován příslušným akademických senátem; souhrnně problematiku poplatků za studium upravuje část druhá přílohy č. 2 Statutu MU. 12 3. Pravidla MU upravující studium tvoří ucelený a vnitřně provázaný celek Studium na Masarykově univerzitě je komplexně upraveno vnitřním předpisem Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity, který upravuje studium na všech fakultách MU. Týká se zejména organizace studia, jeho průběhu a ukončení, dále upravuje administrativní náležitosti jednotlivých předmětů a státních závěrečných zkoušek. Samostatná část je věnována studiu v doktorských studijních programech. Připravované změny v organizaci studia, které vycházejí z novely zákona o vysokých školách, se odrážejí ve dvou nových předpisech – vnitřní předpis Schvalování, řízení a hodnocení studijních programů Masarykovy univerzity upravuje rámcové otázky organizace vzdělávací činnosti na MU s důrazem na nastavení přehledného a srozumitelného prostředí, jehož nedílnou součástí je zajišťování kvality vzdělávací činnosti. Klíčovou roli v novém systému organizace studijních programů hraje garant studijního programu a jím vedená programová (pro bakalářské a magisterské studijní programy), resp. oborová (pro doktorské studijní programy) rada (čl. 8–10). Druhým dokumentem je nová směrnice Pravidla pro tvorbu studijních programů, která se zabývá zejména náležitostmi tvorby studijních plánů v rámci jednotlivých programů, které nevedou k regulovanému povolání. Daná směrnice upravuje bakalářské, magisterské a navazující magisterské studijní programy, mimo její působnost leží doktorské studijní programy, v nichž se studium realizuje podle individuálních studijních plánů; programy vedoucí k regulovaným profesím jsou z působnosti směrnice taktéž vyňaty. Dílčí aspekty studia na MU jsou upraveny v dalších předpisech – studium osob se specifickými nároky je upraveno směrnicí č. 9/2014 O studiu osob se specifickými nároky na Masarykově univerzitě, uznávání mezinárodní mobility se týká směrnice č. 8/2011 Pravidla pro uznávání výsledků zahraničních studijních pobytů. Masarykova univerzita dlouhodobě využívá také neformalizované nástroje týkající se studia, jedním z nich je například samosprávná studentská organizace Studentští poradci, která poskytuje studentům MU informačně-právní poradenství týkající se rozličných aspektů vysokoškolského studia. 13 I. 4. Ekonomické mechanismy a kontrolní systém v oblasti hospodaření vysoké školy zajišťují udržení odpovídající úrovně vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení stability hospodaření vysoké školy  posouzení dlouhodobé ekonomické udržitelnosti odpovídající úrovně vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy z hlediska tvorby rozpočtu vysoké školy, způsobu rozdělování prostředků na součásti vysoké školy a schopnosti vysoké školy reagovat na předpokládatelné meziroční výkyvy ve výnosech  ověření, že kontrolní systém vysoké školy v oblasti hospodaření funguje Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  rámcově vysvětlí základní principy, na jejichž základě je sestavován rozpočet vysoké školy, a způsob rozdělování prostředků na součásti vysoké školy  rámcově vysvětlí kontrolní systém v oblasti hospodaření vysoké školy  v případě soukromé vysoké školy s právní formou, u které není zákonná povinnost sestavovat rozpočet a která rozpočet nesestavuje, vysoká škola vysvětlí, jakými ekonomickými mechanismy je zajištěno udržení odpovídající úrovně vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita má ve vnitřních předpisech jasně nastaveny ekonomické mechanismy a kontrolní systém v oblasti hospodaření školy. Hospodaření Masarykovy univerzity je stabilní, univerzita dbá na dlouhodobou ekonomickou udržitelnost. Kontrolní systém hospodaření Masarykovy univerzity je funkční. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Statut MU Organizační řád MU Realizace pravidel hospodaření Statut interního auditu MU Výroční zprávy o hospodaření MU (2012–2016) Zajištění finanční kontroly na MU 1. Masarykova univerzita má ve vnitřních předpisech jasně nastaveny ekonomické mechanismy a kontrolní systém v oblasti hospodaření školy Pravidla hospodaření MU vymezuje část devátá Statutu MU. MU hospodaří jako jedna účetní jednotka, přičemž pro vnitřní potřebu sledování a vyhodnocování nákladů a výnosů se člení na hospodářská střediska (čl. 47 odst. 2 Statutu MU). Rovněž je stanoven systém odpovědnosti za stanovení a schválení rozpočtu, hospodaření, nakládání s majetkem i finančními fondy. 14 Systém ekonomických a kontrolních mechanismů v oblasti hospodaření je na MU dále podrobněji stanoven v jednotlivých vnitřních předpisech a směrnicích. Zejména se jedná o vnitřní směrnici Realizace pravidel hospodaření s odkazem na Organizační řád MU. Pravidla pro hospodaření vymezují mj. odpovědnost vedoucích jednotlivých hospodářských středisek (dále jen HS) vůči rektorovi MU za účelné využívání přidělených příspěvků a dotací, dodržování podmínek jejich poskytnutí, za řádné hospodaření s majetkem a dodržení schváleného rozpočtu. Jednotliví zástupci hospodářských středisek (vedoucí zaměstnanci odpovědní za provádění řídicí kontroly dle vnitřního kontrolního systému) tak zastávají rovněž kontrolní funkci v oblasti hospodaření. Kontrolní činnost v oblasti hospodaření MU je zastřešena činností nezávislého interního auditu, který je spolu s řídicí kontrolou součástí vnitřního kontrolního systému MU. 2. Hospodaření Masarykovy univerzity je stabilní Hospodaření Masarykovy univerzity je stabilní a každoročně vykazuje kladný hospodářský výsledek. Objem prostředků, se kterým MU hospodařila v posledních 5 letech, byl ovlivněn zejména čerpáním prostředků v rámci operačních programů. Obrázek 2. Vývoj výnosů a nákladů MU (v tis. Kč) Dominantním zdrojem financování jsou normativní prostředky poskytované MŠMT – příspěvek na vzdělávací činnost (PVČ) a institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. 5421303 6156967 6467071 6460319 6110045 5322358 6069078 6378866 6394342 6043938 0 1000000 2000000 3000000 4000000 5000000 6000000 7000000 2012 2013 2014 2015 2016 Výnosy celkem Náklady celkem 15 Obrázek 3. Vývoj výše příspěvku na vzdělávací činnost (ukazatel A+K) a institucionální podpory (v tis. Kč) Struktura zdrojů financování je dlouhodobě rovnoměrně rozdělena mezi veřejné normativní, veřejné účelové a vlastní zdroje financování. Obrázek 4. Vývoj složení výnosů MU (v tis. Kč) Pravidla sestavování rozpočtu jsou každoročně navrhována a schvalována v návaznosti na aktuální pravidla přidělování normativních prostředků ze strany poskytovatele a dále reflektují vnitřní potřeby 1548320 1622285 1648196 1728293 1699623 511492 544469 535634 535186 570576 0 200000 400000 600000 800000 1000000 1200000 1400000 1600000 1800000 2000000 2012 2013 2014 2015 2016 Příspěvek na vzdělávací činnost Institucionální podpora 2058056 2149895 2174271 1995574 2072658 1905457 2356009 2415645 2207885 1773014 1457789 1651062 1877154 2256860 2264372 0 1000000 2000000 3000000 4000000 5000000 6000000 7000000 2012 2013 2014 2015 2016 Normativní veřejné zdroje Účelové veřejné zdroje Vlastní zdroje 16 a požadavky MU jako celku i jednotlivých součástí, které vznikají v souladu s realizací Dlouhodobého záměru MU a s podmínkami ostatních poskytovatelů veřejných prostředků. Při sestavování rozpočtu na rok 2017 došlo v souladu s hlavními strategickými prioritami a cíli Dlouhodobého záměru MU k posílení výkonové části příspěvku na vzdělávací činnost a větší důraz byl také kladen na indikátory kvality vědeckého výkonu a míry internacionalizace. 3. Kontrolní systém hospodaření MU je funkční Hlavním kritériem pro účinné fungování vnitřního kontrolního systému (VKS) na MU je funkční nastavení finanční kontroly a interní audit (IA). Finanční kontrola je zajišťována u závazkových i nárokových finančních operací bezprostředně při jejich vzniku, přes schválení, zaúčtování až po jejich vypořádání. Jednotlivá hospodářská střediska mají individuálně nastavené funkční mechanismy pro finanční kontrolu, a to zejména formou interních směrnic a postupů v rámci své působnosti, kterými je aplikována směrnice rektora k finanční kontrole a další pokyny s finanční kontrolou a VKS související. Tyto formalizované postupy definují základní povinnosti v rámci schvalovacího režimu, zastupitelnost a neslučitelnost funkcí při přípravě a uskutečňování operací. Vzhledem ke složitosti organizační struktury MU a četnému vícezdrojovému financování je tento decentralizovaný model s nastavenými kompetencemi a odpovědnostmi a integrací projektového a liniového řízení vnímán jako jediný možný a optimální. Realizované následné a průběžné finanční kontroly tvoří výrazný podíl na celkovém počtu provedených liniových a řídicích kontrol v rámci VKS. Jsou zaměřeny zejména na účelovost, efektivnost a hospodárnost finančních operací a finanční a projektová rizika. Účinnost fungování VKS na MU ovlivňují klíčové faktory, jako jsou projekce legislativy do interních norem, jejich konzistentnost, nastavení jednoznačných kompetencí a rolí v rámci liniového a projektového řízení na MU. Dalším významným faktorem je funkční a transparentní elektronické workflow a elektronická finanční kontrola a SW podpora pro projektové řízení – IS pro evidenci projektů. Tato je součástí ekonomicko-správního intranetu MU, je integrována s ekonomickým informačním systémem MU a slouží k elektronické evidenci údajů o projektech, k plánování a řízení projektů, ekonomice, finančním kontrolám a auditům projektů a k elektronické archivaci projektové dokumentace. Integrovaný informační systém zabezpečuje jednotnost a transparentnost finanční kontroly (FK) a optimalizaci procesů v rámci finančního řízení a eliminuje riziko selhání při poskytování včasných a spolehlivých informací o finančním řízení. Tuto skutečnost potvrzují výsledky interních a externích auditů a kontrol. VKS a řídicí kontrola jsou průběžně a pravidelně hodnoceny ze strany interního auditu v rámci konkrétních auditních akcí a průběžného monitoringu řídicích a liniových kontrol na hospodářských střediscích a součástech MU. Hlavní předmět činnosti IA je zaměřen zejména do oblasti finančního a projektového řízení, svoji činnost provádí v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, a prováděcí vyhlášky č. 416/2004 Sb. a v souladu s mezinárodními standardy pro profesní praxi auditu. Tabulka 2. Počty interních auditů na MU 2012 2013 2014 2015 2016 Počty interních auditů 20 17 15 15 16 Ověřený objem v tis. Kč 142 954 775 595 1 286 667 763 659 201 830 17 Obrázek 5. Zaměření interních auditů na MU Interní audit provádí každoročně kromě systémových, finančních a compliance auditů i systémový audit nastavení funkčnosti VKS a vyhodnocení finančních rizik. Nástrojem pro toto vyhodnocení je aplikace Kontrolní systém (KS). Představuje transparentní model integrovaného řízení rizik na MU a poskytuje informace o veškerých nálezech interních a externích kontrol a auditů. Kritériem pro posuzování významnosti a kvantifikace rizik plynoucích z nálezů kontrolní a auditní činnosti ze strany interního auditu je odborný úsudek auditora, přiměřenost, četnost, opakovaný výskyt a finanční korekce plynoucí z veřejnosprávních kontrol. Rizika jsou vyhodnocována dle jejich kategorizace v číselníku rizik v rámci procesních oblastí a klíčových procesů na MU. 4. Masarykova univerzita dbá na dlouhodobou ekonomickou udržitelnost Základní principy pro sestavování rozpočtu MU stanovují vedle zákonných a dalších relevantních právních předpisů Statut MU a směrnice Realizace pravidel hospodaření. Návrh rozpočtu je připravován na základě předpokládaných výnosů a nákladů pro následující rok, a to jak v investiční, tak v neinvestiční oblasti. Reflektuje pravidla pro přidělování prostředků ze strany poskytovatele, stejně jako vnitřní potřeby a požadavky MU i jejích jednotlivých součástí. Zvláštní pozornost je věnována centralizovaným aktivitám a potřebám univerzity, které jsou podrobně diskutovány v rámci procesu přípravy a tvorby rozpočtu MU a podléhají schvalování vedením univerzity. V neposlední řadě je kladen důraz na dlouhodobě udržitelné financování jednotlivých HS. V případě negativního výkyvu v přidělených normativních prostředcích a po aktivaci použitelných fondů příslušného HS může být na základě principu solidarity poskytnuta dotčenému HS finanční kompenzace z centralizovaných fondů. Poskytnutí této kompenzace je podmíněno řádným a opodstatněným zdůvodněním a doložením stabilizačního plánu a návrhu proveditelných opatření k zajištění budoucího udržitelného financování. Jako určité riziko finanční stability vnímá MU chybějící střednědobý výhled financování vysokého školství na straně MŠMT. Nejistý objem přidělených finančních prostředků znesnadňuje plánování nejen na další kalendářní rok, ale komplikuje i celkový koncepční rozvoj MU. 66% 4% 8% 7% 15% OP VaVpI OP VK Rozvojové projekty MPO Ostatní 18 II. POSLÁNÍ A STRATEGIE VYSOKÉ ŠKOLY II. 1. Vysoká škola má srozumitelně vymezeno své poslání s ohledem na roli, kterou vysoká škola plní v rámci České republiky, jejích regionech a v mezinárodním prostředí. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení srozumitelnosti a jasnosti vymezení poslání vysoké školy  posouzení propojení poslání a role, kterou vysoká škola plní v České republice, jejích regionech a v mezinárodním prostředí Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  uvede své poslání tak, jak je vymezeno ve statutu vysoké školy nebo jiných dokumentech, event. toto poslání podrobněji vymezí  s ohledem na své poslání zhodnotí svoji roli v regionálním, národním a mezinárodním měřítku  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita má jasně a srozumitelně vyjádřeno své poslání a vizi popisující role, které plní v regionálním, národním i mezinárodním kontextu. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Dlouhodobý záměr Masarykovy univerzity na léta 2016–2020 1. Masarykova univerzita má jasně vymezeno své poslání a vizi Posláním Masarykovy univerzity je vytvářet a šířit vědění, které přispívá ke kvalitě života a kultuře společnosti. Vychází přitom z hodnot, na nichž je univerzita založena. Masarykova univerzita od svého založení po vzniku Československé republiky ve své činnosti vždy respektovala a vyznávala hodnoty, jež byly základem republikánského a demokratického étosu doby jejího počátku. Tyto hodnoty dodnes tvoří základ její vnitřní kultury a jsou široce sdíleny akademickou obcí univerzity. Těmito hodnotami jsou:  Svoboda, respektovaná a obhajovaná jako princip vnitřního uspořádání univerzity ve formě akademické svobody výuky a bádání či svobody volby vlastního profilu kurikula studenty, ale také jako princip institucionální autonomie univerzity vůči státu a společenský imperativ. 19  Úcta k pravidlům zakládajícím rovnost příležitostí a transparentnost fungování instituce, jež se projevuje například v jejím vnitřním administrativním a ekonomickém nastavení, ve studijní legislativě i úsilí o potírání plagiátorství.  Zodpovědnost, chápaná ve vztahu k vnějšímu prostředí jako veřejná role univerzity, zdůrazňující její úlohu jako spolutvůrce veřejného mínění a aktivního účastníka veřejné diskuse, ale také jako významného aktéra v přenosu vědění či technologií do praxe či poskytovatele veřejné služby a univerzity otevřené i znevýhodněným či minoritním skupinám. Směrem dovnitř je individuální zodpovědnost za vlastní volbu a strukturaci kurikula elementárním principem fungování otevřeného a vnitřně svobodného studijního prostředí. Vize V roce 2020 Masarykova univerzita bude:  univerzitou s lepším postavením mezi světovými univerzitami, které jsou vzájemně poměřovány kritérii kvality a výkonu v mezinárodních žebříčcích,  uznávanou výzkumnou univerzitou s mezinárodně respektovanými výzkumnými týmy, s jasně definovanými výzkumnými prioritami a interdisciplinárními tématy,  univerzitou nabízející hodnotné vysokoškolské vzdělání stojící na kvalitních obecných základech vycházejících ze širokého spektra humanitních, společenskovědních a přírodovědných disciplín,  univerzitou, jež reflektuje technologický vývoj a proměny společnosti ve srozumitelné nabídce vzdělávání, která je vnímána jako nejkvalitnější v českém vysokém školství,  univerzitou, jež je v národním i mezinárodním měřítku vzorem inkluzivní instituce, otevírající příležitosti ke vzdělávání všem uchazečům, jež disponují požadovanými studijními předpoklady, bez ohledu na jejich zdravotní, sociální či jiné znevýhodnění,  zaměstnavatelem s vybudovaným motivačním pracovním prostředím pro všechny zaměstnance, pro něž jsou zodpovědnost, výkonnost, kreativita a dodržování etických zásad přirozenou součástí vykonávané profese,  strategickým partnerem pro představitele všech stupňů vzdělávacího systému, výzkumné instituce, subjekty komerční a veřejné sféry, zdravotnické i zájmové organizace a aktivním účastníkem v rozvoji kulturního, uměleckého a sportovního života v regionu,  inspirující komunitou se silným hlasem při tvorbě národních politik a strategií, řešení celospolečenských témat a otázek regionu,  silnou a otevřenou akademickou obcí s vybudovanou sdílenou vnitřní kulturou, stojící na jasných hodnotách, a se schopností dospět ke konsenzu. 20 II. 2. Vysoká škola má vymezeny strategické cíle z hlediska uskutečňované vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností, mezinárodní spolupráce v těchto činnostech, rozvoje vysoké školy a z hlediska podpůrných aktivit potřebných pro tyto činnosti. Vysoká škola má vymezen soubor ukazatelů sledující naplňování cílů vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy odpovídající jejímu poslání, strategii a řízení. Tyto ukazatele zahrnují též mezinárodní spolupráci, rozvoj vysoké školy a podpůrné aktivity potřebné pro vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení srozumitelnosti, jasnosti a relevantnosti vymezení hlavních strategických cílů v rámci vzdělávacích, tvůrčích a souvisejících činností ve strategickém záměru vysoké školy vzhledem k definovanému poslání a roli vysoké školy  posouzení propojení těchto cílů na priority v oblasti mezinárodní spolupráce  posouzení návaznosti těchto strategických cílů na existenci podpůrných aktivit potřebných pro jejich realizaci  ověření existence odpovídajícího souboru ukazatelů, kterými škola naplňování těchto svých strategických cílů sleduje, a schopnosti vyhodnotit naplňování strategických cílů prostřednictvím těchto ukazatelů a vyvodit adekvátní závěry včetně uskutečnění nápravy  posouzení propojení strategických záměrů a plánů jejich realizace na úrovni vysoké školy  posouzení propojení strategických cílů a plánů jejich realizace mezi úrovní vysoké školy a úrovní součástí vysoké školy Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  vymezí strukturu a uvede stručnou charakteristiku svých strategických dokumentů – strategického záměru, každoročních plánů realizace a dalších zásadních strategických dokumentů týkajících se rozvoje některé z oblastí činnosti (např. internacionalizace, doktorské studium apod.), které jsou schváleny nebo projednány samosprávnými akademickými orgány (stručnou charakteristikou se rozumí stručný popis jejich obsahu, periodicity a provázání se strategickým záměrem; netýká se strategického záměru)  uvede hlavní strategické cíle v oblasti vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností, rovněž uvede, jak jsou stanovovány a kdo se na jejich stanovování podílí, jak se zohledňuje vyhodnocení dřívější činnosti a dosavadní naplňování cílů  uvede hlavní ukazatele, kterými sleduje průběžné naplňování těchto hlavních strategických cílů  popíše mechanismy přijímání opatření k nápravě a ke zlepšování vyplývající z vyhodnocování naplňování cílů pomocí stanovených ukazatelů a zhodnotí jejich fungování na konkrétních případech  zhodnotí, jak je realizováno propojení mezi strategickými dokumenty vysoké školy a strategickými dokumenty součástí vysoké školy  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita má vymezeny priority ve vzdělávací, tvůrčí i podpůrné činnosti, které jsou vtěleny do Dlouhodobého záměru. Priority ve vzdělávací, tvůrčí i podpůrné činnosti jsou operacionalizovány soustavou klíčových kvantitativních a kvalitativních indikátorů odrážejících strategické priority univerzity a jejích součástí. Posun v naplňování priorit reflektuje propracovaný systém evaluací součástí univerzity. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad 21 Podkladové dokumenty: Dlouhodobý záměr Masarykovy univerzity na léta 2016–2020 Dlouhodobý záměr Masarykovy univerzity na léta 2011–2015 Aktualizace a Plány realizace Dlouhodobého záměru Masarykovy univerzity na léta 2011–2017 Dlouhodobé záměry fakult MU a jejich aktualizace Výroční zprávy o činnosti MU Zpráva o vnitřním hodnocení MU (2017) 1. Masarykova univerzita má vymezeny priority ve vzdělávací, tvůrčí i podpůrné činnosti Masarykova univerzita má jasně vymezeny strategické cíle, které jsou navázány na priority ve vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činnostech. Základním strategickým dokumentem Masarykovy univerzity je Dlouhodobý záměr MU, který byl připraven pod garancí vedení univerzity ve spolupráci s reprezentanty za jednotlivé oblasti činnosti univerzity z jednotlivých fakult i dalších pracovišť, včetně zástupců studentů. Ten zahrnuje celkem 11 strategických priorit na léta 2016–2020, které pokrývají vzdělávací, vědeckou a tvůrčí činnost, společenskou roli univerzity i podpůrnou oblast. Jsou jimi: 1. Diverzifikace a otevřenost studijní nabídky 2. Kvalitní vzdělávání reflektující aktuální trendy 3. Internacionalizace ve vzdělávání 4. Individualizované doktorské studium 5. Excelence a relevance výzkumu 6. Efektivita výzkumu a stimulující prostředí 7. Vnitřní kultura založená na sdílených hodnotách 8. Inspirace a odpovědnost ke společnosti 9. Personální řízení a profesní rozvoj zaměstnanců 10. Infrastruktura a správa instituce 11. Informační systémy a IT podpora Stanovené priority Dlouhodobého záměru se následně dělí na konkrétní cíle, k jejichž dosažení či naplňování slouží klíčové indikátory. Indikativní aktivity mohou probíhat na centralizované i decentralizované úrovni. Pětileté cíle, stanovené v DZ MU, jsou zároveň osnovou pro roční Plány realizace DZ MU. Ty jsou sestavovány nejen v souladu s jedenácti prioritami DZ, ale i s pětiletými cíli tak, aby bylo zřejmé, jak hlavní aktivity plánované na daný rok k naplnění závazného pětiletého cíle přispějí. 22 Dílčím strategickým dokumentem Masarykovy univerzity je Strategie internacionalizace na léta 2014–2020, která nastoluje 6 priorit: 1. Internacionalizace studijních programů a oborů 2. Zvýšení podílu zahraničních studentů v akreditovaných studijních programech 3. Posílení podílu zahraničních akademických pracovníků na výuce a výzkumu 4. Zvyšování kvalifikace pracovníků prostřednictvím mezinárodní mobility 5. Podpora mezinárodních stáží a školení, podpora „knowledge alliances“ 6. Vytvoření strategických partnerství pro modernizaci univerzity a k budování kapacit pro partnery Strategické dokumenty MU tvoří propojený celek se strategickými dokumenty součástí MU, ač ne vždy jsou strategické dokumenty univerzitních součástí sestavovány v totožné struktuře jako dokumenty centrální/celouniverzitní. Reflexe strategických cílů je také součástí každoročně probíhajících evaluací fakult, které sestávají z evaluačních rozhovorů mezi vedením univerzity a vedením fakult. Součástí evaluací je mimo jiné i plnění dlouhodobého záměru fakulty za příslušný kalendářní rok. Prostřednictvím zhodnocení toho, čeho fakulty v předešlém roce dosáhly na poli vzdělávací, tvůrčí a související činnosti, je možné lépe nastavit témata vedoucí k uskutečňování Dlouhodobého záměru MU, respektive ročního Plánu realizace Dlouhodobého záměru. Jedním z bodů evaluací fakult je rovněž diskuze nad strategickými cíli fakult pro následující rok. Naplňování stanovených cílů zachycují dokumenty zaznamenávající kvalitativní i kvantitativní posuny v rámci činnosti univerzity ve stanovených prioritách – zejména Výroční zpráva o činnosti MU a nově i Zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností (a její budoucí dodatky). Oba tyto dokumenty navazují na strukturu Dlouhodobého záměru univerzity, jsou tedy členěny do 11 strategických priorit. Struktura DZ MU se promítá i do řady dalších interních dokumentů univerzity. Po roce je zpracováno vyhodnocení Plánu realizace DZ, které je rektorem představeno na Akademickém senátu MU. 2. Priority ve vzdělávací, tvůrčí i podpůrné činnosti jsou operacionalizovány soustavou indikátorů a propojeny s evaluací jednotlivých součástí Základem Dlouhodobého záměru Masarykovy univerzity jsou konkrétní cíle, jejichž naplňování definuje soubor klíčových indikátorů. Nástroje pro naplnění strategických cílů jsou stanoveny jak v podobě institucionálních opatření a aktivit, tak v podobě decentralizovaných opatření a aktivit. Ukazatele sloužící k naplňování dlouhodobého záměru mají podobu kvantitativní, např.:  počet podaných přihlášek ke studiu,  podíl nezaměstnaných absolventů,  počet účastníků celoživotního vzdělávání,  počet studentů na učitele,  podíl zahraničních studentů ve studijních programech,  průměrná výše stipendia na doktorské studium,  podíl studentů absolvujících v průběhu doktorského studia zahraniční stáž,  podíl vědeckých publikací autorů z MU v 1 %, 5 %, 10 %, 25 % a 50 % celosvětově nejcitovanějších publikacích,  počet uplatněných mezinárodních patentů,  objem získaných účelových prostředků na vědu a výzkum. 23 Kvalitativní charakter mají např. následující ukazatele:  přehled inovovaných studijních programů ve studijní nabídce,  zavedený systém vnitřního zajišťování a hodnocení kvality vzdělávacích činností,  aplikované společné standardy doktorského studia ve všech nových a reakreditovaných studijních programech,  vymezené výzkumné priority a mezioborová výzkumná témata Masarykovy univerzity,  existence centrálních servisních pracovišť pro výzkum, tzv. Core Facilities, se stanovenými pravidly užívání. S ohledem na naplňování strategických cílů a sledování indikátorů je podstatná evaluační činnost – Masarykova univerzita každý rok zpracovává komparativní studii Postavení MU a jejích fakult v terciárním vzdělávání ČR dle vybraných parametrů, která na základě veřejně dostupných dat poskytuje univerzitě benchmark, jak si stojí v porovnání s ostatními veřejnými vysokými školami (a zachycuje vývoj v časové řadě), zároveň poskytuje srovnání fakult MU s typově stejnými fakultami veřejných vysokých škol v ČR ve stanovených kvantitativních indikátorech (počet přihlášek, počet přijatých studentů, podíl mimokrajských studentů, kvalifikační struktura zaměstnanců atd.). Komparativní studie je jedním z podkladů pro každý rok se opakující evaluační rozhovory mezi vedením univerzity a vedením fakult. Osnova Dlouhodobého záměru MU představuje páteřní strukturu také pro konstrukci dlouhodobých záměrů univerzitních součástí. Některé fakulty (Filozofická fakulta, Fakulta sportovních studií) zcela přebírají osnovu univerzitní, jiné fakulty (Fakulta sociálních studií, Ekonomicko-správní fakulta) mají obdobnou strukturu se zkráceným počtem priorit z důvodu sdružení některých z nich. V tomto se při ustavování dlouhodobých záměrů na fakultách uskutečnil významný posun. Stále však zůstává část fakult, které si dlouhodobý záměr konstruují čistě podle svých oborových specifik a priorit (Lékařská fakulta, Přírodovědecká fakulta, Pedagogická fakulta, Právnická fakulta, Fakulta informatiky). Stejně jako univerzita na centrální úrovni, také fakulty reflektují plnění svých dlouhodobých záměrů v rámci každoročně zpracovávaného vyhodnocení dlouhodobého záměru za uplynulý rok, jehož součástí jsou i hodnoty stanovených indikátorů. 24 II. 3. Tvorba a schvalování strategického záměru vysoké školy a dalších zásadních strategických dokumentů probíhá podle stanovených funkčních postupů, které podporují zapojení všech členů akademické obce i dalších relevantních odborníků. Strategický záměr vysoké školy a další zásadní strategické dokumenty projednané a schválené samosprávnými akademickými orgány vysoké školy jsou přístupné všem členům akademické obce dané vysoké školy, dalším odborníkům na vysoké škole a veřejnosti. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení transparentnosti a srozumitelnosti postupů, dle nichž jsou připravovány a schvalovány strategické záměry vysoké školy, včetně každoročních plánů realizace, a další zásadní strategické dokumenty  posouzení transparentnosti a srozumitelnosti postupů, dle nichž jsou připravovány a schvalovány strategické záměry součástí vysoké školy, nejsou-li součástí strategického záměru vysoké školy  ověření, že do procesu přípravy strategických dokumentů jsou zapojeni členové akademické obce i další relevantní odborníci  ověření přístupnosti strategických dokumentů členům akademické obce i dalším relevantním odborníkům a veřejnosti Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  popíše proces přípravy a schvalování strategického záměru vysoké školy, každoročních plánů realizace a dalších zásadních strategických dokumentů projednávaných a schvalovaných samosprávnými akademickými orgány vysoké školy, včetně postupů, dle nichž jsou připravovány a schvalovány strategické záměry součástí vysoké školy, nejsou-li součástí strategického záměru vysoké školy  zhodnotí, jakým způsobem jsou do přípravy zapojeni členové akademické obce a další relevantní odborníci  prokáže, že všechny výše uvedené strategické dokumenty jsou zveřejněny a jednoduše dostupné (např. formou doporučeného pokladového dokumentu)  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita připravuje své strategické dokumenty podle transparentních postupů, přičemž všechny strategické dokumenty vznikají jako výsledek široké diskuze mezi členy akademické a za účasti externích partnerů. Masarykova univerzita své strategické dokumenty pravidelně zpřístupňuje členům akademické obce MU i široké veřejnosti. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Strategické plánování na MU Dlouhodobý záměr Masarykovy univerzity na léta 2016–2020 Institucionální plán MU na léta 2016–2018 Dlouhodobé záměry fakult MU Výroční zprávy MU a součástí 25 1. Masarykova univerzita připravuje své strategické dokumenty podle transparentních postupů Klíčovým dokumentem, který upravuje tvorbu a schvalování Dlouhodobého záměru Masarykovy univerzity, je směrnice Strategické plánování na Masarykově univerzitě, která nastoluje postupy vzniku strategických dokumentů. Dlouhodobý záměr MU jakožto základní strategický dokument Masarykovy univerzity vznikl jako výsledek široké diskuze v pracovních skupinách, které se nad stanovením výsledných priorit setkávaly zhruba jeden rok. Součástí pracovních skupin bylo vedení univerzity, zástupci Akademického senátu MU, zástupci děkanů a proděkanů fakult a další členové akademické obce jako odborníci na vybraná témata, zástupci univerzitní administrativy a specializovaných univerzitních pracovišť a v neposlední řadě studenti (předseda studentské komory AS MU, další zástupci Studentské komory AS MU, předsedkyně MUNIE, největšího celouniverzitního studentského spolku na MU). Při stanovování strategických cílů vycházela Masarykova univerzita ze SWOT analýz jednotlivých fakult, z řady analytických podkladů, celouniverzitních průzkumů, mezinárodních studií a z cílů národních strategických dokumentů. Návrh znění Dlouhodobého záměru byl diskutován v rámci kolegia rektora, projednáván Vědeckou radou Masarykovy univerzity, diskutován a následně znova projednán Správní radou Masarykovy univerzity, diskutován oběma komorami Akademického senátu MU a po vypořádání podnětů následně znovu projednáván a schválen Akademickým senátem Masarykovy univerzity. Realizováno bylo několik připomínkových řízení napříč všemi pracovními skupinami a orgány, všechny obdržené připomínky byly řádně vypořádány. Výsledný dlouhodobý záměr na pětileté období je vydán v českém i anglickém jazyce a je veřejně dostupný na webových stránkách univerzity; v tištěné podobě byl distribuován všem součástem a orgánům univerzity. Obdobným procesem probíhá také tvorba a schvalování každoročního Plánu realizace Dlouhodobého záměru (dříve Aktualizace strategického záměru). Na tříleté období je stanoven Dlouhodobý záměr, je připraven Institucionální plán MU na léta 2016– 2018, který představuje ve své podstatě tříletý implementační plán Dlouhodobého záměru Masarykovy univerzity na léta 2016–2020. Institucionální plán s finanční alokací na něj určenou tedy přispívá vedle dalších zdrojů financování k naplňování vize univerzity do roku 2020. Plán realizace dlouhodobého záměru spolu s Institucionálním plánem jsou veřejné dokumenty, které jsou umístěny na úřední desce univerzity. Další součástí strategického plánování a naplňování priorit Dlouhodobého záměru MU je Plán činnosti vedení MU, který sestavují členové vedení univerzity ve struktuře odpovídající strategickým prioritám stanoveným v Dlouhodobém záměru MU. Tento plán je následně schvalován rektorem univerzity, za jeho plnění a kvalitativní posuny ve stanovených oblastech jsou zodpovědní příslušní členové vedení MU. Dokument představující Plán činnosti vedení MU je interního charakteru. Fakulty a vysokoškolské ústavy Masarykovy univerzity připravují své dlouhodobé záměry v návaznosti na Dlouhodobý záměr MU (čl. 4 směrnice). Dlouhodobé záměry fakult a součástí byly představeny na kolegiu rektora k širší diskuzi. Naplňování dlouhodobých záměrů součástí je předmětem ročních evaluačních rozhovorů s fakultami. 26 2. Masarykova univerzita pravidelně zveřejňuje své strategické dokumenty Základními strategickými dokumenty Masarykovy univerzity jsou Dlouhodobý záměr, Plán realizace dlouhodobého záměru (dříve Aktualizace dlouhodobého záměru), Institucionální plán a Plán činnosti vedení MU. Pravidla zveřejňování strategických dokumentů popisuje směrnice MU č. 10/2014 Strategické plánování na Masarykově univerzitě. Aktuální Dlouhodobý záměr Masarykovy univerzity na léta 2016–2020 je dostupný členům akademické obce i veřejnosti na úřední desce Masarykovy univerzity v českém i anglickém jazyce a v roce 2015 byl vydán též tiskem v nákladu 700 ks v českém znění a 300 ks v anglickém znění. Nemalá pozornost byla věnována i osvětě nově stanovených strategických cílů v Dlouhodobém záměru MU 2016–2020 směrem ke studentům, zaměstnancům i veřejnosti na portálu https://www.online.muni.cz, a to hned po projednání DZ v akademických orgánech. Nejprve byly představeny všechny univerzitní priority, následné vyšly tematické články zaměřené na vysvětlení cílů ve vzdělávání, vědě a společenské roli univerzity. Samotný Dlouhodobý záměr je doplněn každoročním Plánem realizace a Institucionálním plánem MU na léta 2016–2018. Uvedené dokumenty jsou zveřejněny na úřední desce Masarykovy univerzity v sekci „Dlouhodobé záměry MU a součástí“. Plán činnosti vedení Masarykovy univerzity, který je ročním strategickým dokumentem, který podrobněji rozpracovává stanovená témata z Plánu realizace do dílčích kroků, termínů a se stanovením zodpovědných osob, je interním dokumentem. Dlouhodobé záměry součástí MU jsou zveřejněny v elektronické podobě na Úřední desce MU, některé fakulty vydávají své strategické dokumenty i po grafické úpravě v tištěné podobě. Dlouhodobé záměry součástí MU jsou zpracovávány i zveřejňovány typicky v českém jazyce, Fakulta sportovních studií svůj aktuální dlouhodobý záměr zveřejnila i v jazyce anglickém. Každoroční posun v dosahování strategických cílů, definovaných v Dlouhodobém záměru, je reflektován ve Výročních zprávách o činnosti, jež univerzita zveřejňuje pravidelně jak na úrovni univerzity, tak na úrovni fakult. Výroční zprávy o činnosti (stejně jako výroční zprávy o hospodaření) Masarykovy univerzity a jejích součástí jsou veřejně přístupné na Úřední desce MU v sekci Výroční zprávy MU a součástí, anglické verze dokumentů jsou dostupné v anglické verzi webových stránek Masarykovy univerzity. Celouniverzitní Výroční zpráva je vydávána také tiskem, náklad poslední zprávy byl 400 kusů. 27 II. 4. Vysoká škola má nastaven účinný systém zajišťující rovný přístup ke studiu všem uchazečům o studium a studentům. Vysoká škola poskytuje služby a další podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole pro studenty se specifickými potřebami. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření existence vnitřního předpisu nebo jiného dokumentu upravujícího systém zajištující rovný přístup ke studiu na úrovni vysoké školy a součástí vysoké školy (zda jsou upraveny vnitřním předpisem či jiným formálním dokumentem)  posouzení, zda vysoká škola vzhledem ke své velikosti, poslání a vzhledem k charakteru uskutečňovaných studijních programů reálně poskytuje přiměřené služby a další podpůrná opatření zajišťující rovný přístup ke studiu a vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole pro studenty se specifickými potřebami (zdravotně znevýhodněné studenty)  ověření reálného fungování jednotlivých služeb a dalších opatření zajišťujících rovný přístup ke studiu a vyrovnávání příležitostí studovat na vysoké škole pro studenty se specifickými potřebami (zdravotně znevýhodněné studenty) Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  popíše a zhodnotí uplatňované mechanismy, poskytované služby a další podpůrná opatření zajišťující rovný přístup ke studiu a vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole pro studenty se specifickými potřebami (zdravotně znevýhodněné studenty)  uvede, jakým způsobem sleduje a ověřuje, že celý systém i jednotlivé mechanismy, služby a další podpůrná opatření zajišťující rovný přístup ke studiu a vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole pro studenty se specifickými potřebami (zdravotně znevýhodněné studenty) jsou účinné  zhodnotí vývoj počtu studentů se specifickými potřebami (zdravotně znevýhodněných studentů) na vysoké škole a na fakultách za posledních pět let  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita disponuje propracovaným systémem podpory studentů se specifickými potřebami, který je zakotven v souboru směrnic a průběžně zdokonalován. Univerzita vzdělává studenty s širokým spektrem specifických potřeb a disponuje k tomuto účelu dostatečným materiálně-technickým vybavením. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Zajištění přístupnosti MU pro osoby se zdravotním postižením O studiu osob se specifickými nároky na MU 1. Masarykova univerzita má propracovaný systém podpory studentů se specifickými nároky Masarykova univerzita již od devadesátých let věnuje pozornost především studentům se zdravotním postižením, svými iniciativami také ovlivňuje chování ostatních vysokých škol. V roce 2000 došlo ke zřízení Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky (dále jen Středisko Teiresiás) jako 28 celouniverzitního pracoviště pověřeného praktickým zajištěním inkluzivního vzdělávání. Prostřednictvím vlastního rozpočtu i rozvojových projektů MŠMT dosáhla MU stavu, kdy v jejích studijních programech byla zapojena více než polovina všech českých vysokoškolských studentů se smyslovým postižením a více než třetina všech studentů se zdravotním postižením vůbec. Přestože v posledních letech je rozvrstvení studentů se zdravotním postižením mezi českými vysokými školami rovnoměrnější, v roce 2017 studuje ve studijních programech MU stále přibližně čtvrtina všech tuzemských studentů se zdravotním postižením. Díky svým mimořádným zkušenostem s inkluzivním vzděláváním pak MU mohla roku 2011 nabídnout MŠMT ekonomické analýzy, z nichž byla stanovena finanční náročnost služeb nezbytných pro zajištění inkluze univerzitních studentů se zdravotním postižením (koeficienty této náročnosti jsou vypočteny pro jednotlivé typy individuálních specifik ve vztahu k jednotlivým typům studijních programů a oborů), a iniciovala tak vznik metodického pokynu pro financování těchto služeb, který je každoročně aktualizován. Tento metodický pokyn pak umožnil vznik dalších servisních pracovišť na jiných vysokých školách a Masarykova univerzita jako iniciátor tohoto procesu se roku 2013 stala zakládající institucí Asociace poskytovatelů služeb studentům se specifickými potřebami na vysokých školách (AP3SP)1 , sdružující české vysoké školy, jejichž cílem je vlastními silami, nikoli tedy prostřednictvím jiných institucí, garantovat služby nezbytné pro inkluzivní vzdělávání osob se zdravotním postižením. Patnáct let mimořádných zkušeností s inkluzivním vzděláváním se na MU odráží i ve struktuře vnitřních opatření: směrnice rektora Zajištění přístupnosti MU pro osoby se zdravotním postižením a O studiu osob se specifickými nároky na MU z roku 2014 jsou dokumenty, jimiž se ostatní vysoké školy inspirují a žádají si k nim semináře a workshopy. Členové akademické obce MU jsou podle těchto směrnic povinni dle svých sil a úměrně svému postavení přispívat k tomu, aby vznikal, resp. dále se rozvíjel univerzální design školy jako obecně přístupné veřejné vzdělávací instituce, a jednat s každým takovým způsobem, který odpovídá jeho specifickým potřebám. Inkluzivní záměr MU je založen na přesvědčení její akademické obce, že právě vzdělávání je nejúčinnějším nástrojem změny lidských postojů směrem k větší otevřenosti a že se přístupnost nevylučuje s prestiží a kvalitou vzdělávání. Zkušenosti poradenských pracovišť MU dále stály u zrodu Asociace vysokoškolských poradců (AVŠP). Účelem všech zmíněných poradenských zařízení MU je zejména:  směrovat uchazeče ke vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšího profesního uplatnění,  rozvíjet u přijatých studentů talent a kreativitu,  přispívat k prevenci a řešení studijních obtíží a ke snížení prokrastinace,  bránit předčasnému odchodu studentů ze studia,  poskytovat informace o možnostech pracovního uplatnění, pomoci k orientaci na trhu práce a případně zprostředkovat zaměstnání,  hledání východisek a řešení z nastalých či budoucích situací, pomoc při řešení kritických a krizových situací. 2. Masarykova univerzita vzdělává studenty s širokým spektrem specifických potřeb MU registrovala v podzimním semestru 2016 celkem 504 studií osob s těmito typy postižení:  77 zrakově postižených (meziroční pokles 10 %),  60 sluchově postižených (pokles 10 %),  69 pohybově postižených (nárůst 10 %),  161 případů specifických poruch učení (bez relativní meziroční změny), 1 http://www.ap3sp.cz 29  137 osob s poruchou autistického spektra, s jinými psychickými obtížemi a chronickým somatickým onemocněním (nárůst 11 %). Další čtyři studenti se zdravotním postižením na MU v roce 2016 studovali jako účastníci mezinárodních výměnných programů. Celkový počet osob s postižením na MU zůstává tedy prakticky nezměněn, přestože celkový počet studentů MU meziročně klesl o 9 %. Z tohoto celkového počtu studií splňovalo 438 podmínky, za nichž MŠMT poskytuje vysokým školám výše zmíněný příspěvek na úhradu poskytnutých služeb:  62 zrakově postižených,  49 sluchově postižených,  95 pohybově postižených,  130 studií se specifickou poruchou učení,  103 studií s poruchou autistického spektra, s jinými psychickými obtíženi nebo chronickým onemocněním. Je zřejmé, že zatímco počet osob se smyslovým postižením klesá úměrně celkovému počtu studentů na MU, počet studentů s ostatními typy postižení naopak roste, zvláště nápadně v oblasti tzv. skrytých postižení. Kromě řádného a kombinovaného studia Masarykova univerzita zajišťovala v roce 2016 studia 41 účastníků celoživotního vzdělávání se zdravotním postižením. V řadách učitelů a odborných pracovníků univerzity byly v roce 2016 celkem 4 osoby nevidomé a těžce zrakově postižené, 8 osob neslyšících a těžce sluchově postižených a 3 uživatelé invalidního vozíku. 3. Univerzita disponuje dostatečným materiálně-technickým vybavením Středisko Teiresiás MU nabízí 80 adaptovaných pracovních míst ve veřejných počítačových učebnách a studovnách s nepřetržitým provozem, s obecnou dostupností všeho kompenzačního softwaru pro osoby s postižením běžně distribuovaného na českém trhu, s vlastním vydavatelstvím hmatové literatury včetně hmatové grafiky a map a nahrávacím videostudiem dokumentů v českém znakovém jazyce. Veřejné knihovní fondy MU zahrnují 1 530 knihovních jednotek v Braillově písmu, celkový počet adaptovaných titulů přístupných elektronicky je 6 990 včetně titulů dostupných ve formátu hybridní knihy, který Masarykova univerzita vyvinula. Středisko Teiresiás v roce 2016 zprovoznilo mobilní aplikaci Daleth pro práci s katalogem zpřístupněných publikací a ve spolupráci s ÚVT MU dokončilo vývoj videokonferenčního systému CoUnSiL pro dálkovou výuku uživatelů znakového jazyka. Vedle servisního pracoviště pro osoby se zdravotním postižením je rozvíjena řada dalších poradenských aktivit, jež jsou nezbytné pro dosažení cíle všeobecné přístupnosti vzdělání, dále také projekty zaměřené na i specifické cílové skupiny ohrožené sociálním vyloučením, např. přístupnost vzdělávání pro osoby vykonávající trest odnětí svobody (iniciativa Ekonomicko-správní fakulty MU), vzdělávání pro Romy (iniciativa Katedry sociální pedagogiky Pedagogické fakulty MU) a další minoritní etnické skupiny atd. K silným bodům stávající inkluzivní praxe MU lze počítat:  Jednotná inkluzivní koncepce v případě osob se zdravotním postižením, podporovaná jednotným Informačním systémem MU a příslušnými směrnicemi rektora.  Důraz na praktický inkluzivní servis zajišťovaný přímo univerzitou vedle poradenství na různých organizačních úrovních.  Ekonomická samostatnost servisního pracoviště (Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky). 30  Jasné vymezení zodpovědnosti školy (učitele, administrativních pracovníků, managementu), vedle zodpovědnosti studenta, resp. pracovníka s postižením.  Důraz na profesionalitu služeb (oproti svépomoci a dobrovolnické výpomoci).  Cílenost servisu (nikoli neadresná finanční podpora nebo paušální asistence, ale specifický servis v definovaných specifických situacích).  Důraz na přístupnost instituce jako celku (včetně sociálního zázemí a pracovního prostředí pro studenty i zaměstnance). Dlouhodobý záměr MU odráží přesvědčení, že vzdělávání je ohrožováno objektivním či subjektivním vyloučením, které u zájemců o studium či u studentů vyplývá:  ze ztráty životních a profesních perspektiv potřebných pro vzdělávání či pro jeho dokončení;  z právní, fyzické či ekonomické nemožnosti ucházet se o studium v určitém vzdělávacím programu;  z nemožnosti účastnit se předpokládaným způsobem studia v určitém vzdělávacím programu vzhledem ke způsobu, jak je koncipován;  z domnělého či skutečného nedostatku smysluplnosti a účelnosti nabízeného vzdělávání;  z právní neuznatelnosti toho vzdělání, jehož bylo dosaženo na jiné instituci. Se zřetelem k těmto rizikům si MU stanoví obecnější výhledový cíl bránit všem nerovnostem, které pro vysokoškolské vzdělávání vyplývají z následujících příčin:  postižení dané zdravotními či duševními specifiky,  rasová, etnická či národnostní specifika,  jazyk a kultura,  náboženské postoje,  politické a jiné veřejné postoje,  majetek, ekonomické postavení a sociální původ,  pohlaví a specifická sexuální orientace,  těhotenství a rodičovství,  specifické právní postavení, včetně dočasného omezení některých práv, které se nevylučují se vzděláváním. 31 II. 5. Vysoká škola má etický kodex vztahující se na všechny zaměstnance a studenty vysoké školy. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření existence etického kodexu vztahujícího se na všechny zaměstnance a studenty vysoké školy  posouzení mechanismů, jejichž prostřednictvím je reálně možné ověřovat naplňování etických požadavků (zda je možné podávat podněty v oblasti etického kodexu a jeho dodržování, zda jsou tyto podněty vyhodnocovány apod.) Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  popíše a zhodnotí hlavní mechanismy, jejichž prostřednictvím je zajišťováno naplňování etických požadavků vztahujících se na všechny zaměstnance a studenty vysoké školy (např. informace o činnosti etické komise nebo jiného orgánu či komise zabývajícího se podněty v oblasti etického kodexu, včetně uvedení, kdo navrhuje a jmenuje její členy a uvedení způsobu, jakým způsobem jsou do těchto mechanismů zapojeni členové akademické obce a další relevantní odborníci)  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita má zakotveny etické standardy upravující jednání členů akademické obce. Naplňování etických požadavků je zajištěno prověřenými mechanismy. Etická komise MU je funkční. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Etický kodex akademických a odborných pracovníků MU Jednací řád Etické komise MU Jednací řád Panelu pro rovné příležitosti MU Statut Etické komise pro výzkum Disciplinární řády fakult MU Etika výzkumu na Masarykově univerzitě Jednací řád Etické komise Masarykovy univerzity 1. Masarykova univerzita má soubor kodexů upravující jednání členů akademické obce MU Klíčovým dokumentem popisujícím etické požadavky na jednání zaměstnanců Masarykovy univerzity je Etický kodex akademických a odborných pracovníků MU (dále jen Etický kodex). Ten definuje základní náležitosti jednání v různých oblastech akademické práce, od vzdělávání, přes tvůrčí činnost až po vztah k veřejnosti; upravuje také pravomoc a odpovědnost jednotlivých řídicích pracovníků při řešení podnětů ukazujících na možné porušení etického kodexu – projednávání případů možného porušení etického kodexu probíhá po linii organizační struktury, kdykoliv je také možné předložit případ k posouzení Etické komisi MU (čl. 13 odst. 1). 32 Jakkoliv je etický kodex primárně určen pracovníkům MU, jeho působnost se vztahuje na všechny členy akademické obce, tedy i na studenty (čl. 17). Etické otázky jsou částečně zahrnuty i v disciplinárních řádech pro studenty jednotlivých fakult. Zvláštní dokument „Etika výzkumu na Masarykově univerzitě“ upravuje etickou problematiku ve vztahu k výzkumné činnosti zejména s ohledem na témata, při nichž dochází k práci s lidmi či biologickým materiálem lidského původu. Výzkum s využitím pokusných zvířat a geneticky modifikovaných materiálů je na MU taktéž sledován a legislativně zabezpečen. 2. Naplňování etických požadavků je zajištěno prověřenými a funkčními mechanismy Na dodržování etických principů na Masarykově univerzitě dohlíží několik orgánů, přičemž nejvyšším z nich je Etická komise Masarykovy univerzity, která je stálým poradním orgánem rektora. Etickou komisi tvoří šest členů, které jmenuje rektor, a její činnost se řídí Jednacím řádem Etické komise MU. Jednání komise jsou neveřejná, stejně tak závěry z něj, ale podnět k projednání komisí může podat kdokoliv, tedy nejen člen akademické obce MU (čl. 3 odst. 1 Jednacího řádu). Dílčí témata týkající se zejména rovného přístupu a diskriminace spadají pod působnost Panelu pro rovné příležitosti, který je zakotven v článku 16 Etického kodexu. Panel pro rovné příležitosti se skládá ze sedmi osob a jeho činnost se řídí Jednacím řádem Panelu pro rovné příležitosti MU. Etické otázky týkající se výzkumných aktivit jsou v působnosti Etické komise pro výzkum, která vznikla v roce 2015. Obecné otázky etiky výzkumu jsou upraveny směrnicí Etika výzkumu na MU, působení komise je zakotveno v čl. 15 Etického kodexu. Etická komise pro výzkum má šestnáct členů, které jmenuje rektor po schválení Vědeckou radou MU. Činnost komise je upravena ve Statutu Etické komise pro výzkum – vyjadřuje se zejména k projektům, při nichž dochází k práci lidmi či biologickým materiálem lidského původu. 3. Etická komise MU vyvíjí pravidelnou činnost Etická komise Masarykovy univerzity pravidelně projednává podněty upozorňující na možné porušení Etického kodexu MU. V posledních třech letech takto projednala celkem čtyři podněty, což ukazuje, že její role na univerzitě má velký význam a že členové akademické obce si jsou vědomi důležitosti, kterou etické standardy ve vědecké a vzdělávací činnosti mají. V roce 2015 Etická komise projednala jeden interní podnět, který se týkal podezření na porušení čl. 7 odst. 1 a 2 Etického kodexu akademických a odborných pracovníků Masarykovy univerzity, usnesení EK MU ze dne 22. 1. 2015 konstatuje, že EK porušen nebyl. V roce 2016 Etická komise projednala jeden podnět od externího subjektu, který se týkal podezření na porušení čl. 7 odst. 1 a 2 Etického kodexu, usnesení EK MU ze dne 5. 9. 2016 konstatuje, že Etický kodex porušen nebyl. V roce 2017 projednala EK MU dva interní podněty. První podnět se týkal podezření na porušení čl. 7 odst. 1 a 2 Etického kodexu, usnesení EK MU ze dne 6. 2. 2017 konstatuje, že EK porušen nebyl. Ve druhém případě, který upozorňoval na možné nabádání k neetické citační praxi, se EK MU rozhodla neprojednávat porušení či neporušení Etického kodexu. 33 III. AKTIVITY VYSOKÉ ŠKOLY SPOJENÉ SE VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTÍ III. 1. Mezinárodní spolupráce je promítána do vzdělávací činnosti vysoké školy. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení, zda se mezinárodní spolupráce přiměřeně vzhledem k poslání a strategickým cílům školy reálně promítá do vzdělávací činnosti, včetně posouzení souboru indikátorů, kterými vysoká škola mezinárodní spolupráci ve vzdělávací činnosti sleduje Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  vymezí hlavní strategické cíle v oblasti mezinárodní spolupráce ve vzdělávací činnosti  popíše hlavní mechanismy a další podpůrná opatření zajišťující promítnutí mezinárodní spolupráce do vzdělávací činnosti (např. joint/double degree programy a pravidla jejich realizace, programy na podporu zahraniční mobility vyučujících a studentů, mechanismy začleňování zahraničních mobilit do studijních plánů, postupy pro využívání zahraničních programů v rámci e-learningu apod.)  uvede hlavní indikátory, kterými sleduje mezinárodní spolupráci ve vzdělávací činnosti (např. týkající se realizovaných mobilit, studentů, kteří studují celý studijní program v cizím jazyce, uskutečňovaných předmětů a studijních programů vyučovaných v cizích jazycích, zahraničních akademických pracovníků působících ve vzdělávací činnosti apod.) a zhodnotí jejich naplňování  uvede klíčové výstupy mezinárodní spolupráce ve vzdělávací činnosti za posledních pět let a zhodnotí jejich přínos  popíše a zhodnotí začlenění vysoké školy a působení pracovníků vysoké školy v mezinárodních odborných organizacích se vztahem k vzdělávací činnosti  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Rozvoj internacionalizace je dlouhodobou prioritou Masarykovy univerzity. Spolupráce se zahraničními univerzitami má mnoho podob, včetně společně uskutečňovaných studijních programů. Počet mobilit konstantně roste a univerzita je za své aktivity v oblasti mezinárodní spolupráce pravidelně oceňována. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Dlouhodobý záměr Masarykovy univerzity na léta 2016–2020 Dlouhodobý záměr Masarykovy univerzity na léta 2011–2015 Strategie internacionalizace MU na léta 2014–2020 Strategie internacionalizace MU na období 2010–2014 Výroční zprávy MU 2012–2016 Pravidla pro uznávání výsledků zahraničních studijních a pracovních pobytů studentů Masarykovy univerzity Přehled mezinárodních smluv o spolupráci uzavřených v letech 2012–2016 34 1. Rozvoj internacionalizace je dlouhodobou prioritou Masarykovy univerzity Masarykova univerzita klade značný důraz na mezinárodní spolupráci, a tedy na různé formy internacionalizace vzdělávací činnosti, již od 90. let minulého století. Od roku 1999 byl spolu s restrukturací studia podle boloňského modelu implementován ECTS (European Credit Transfer System), aby byla studentům umožněna bezproblémová mobilita v rámci EU; v roce 2000 pak bylo založeno Centrum zahraničních studií (dnes Centrum zahraniční spolupráce – CZS) jako pracoviště garantující internacionalizaci Masarykovy univerzity a zajišťující především obousměrnou akademickou mobilitu, tj. mobilitu studentů a zaměstnanců s výjimkou mobilit v rámci vědeckých grantů a vědecké spolupráce obecně. V roce 2003 byla schválena první Strategie internacionalizace (2003–2010), druhá Strategie internacionalizace pokrývala roky 2010–2014; současná třetí Strategie byla schválena orgány MU na období 2014–2020 s těmito základními prioritami: 1. Internacionalizace studijních programů a oborů, 2. Zvýšení podílu zahraničních studentů v akreditovaných studijních programech 3. Posílení podílu zahraničních akademických pracovníků na výuce a výzkumu, 4. Zvyšování kvalifikace pracovníků prostřednictvím mezinárodní mobility, 5. Podpora mezinárodních stáží a školení, podpora „knowledge alliances“, 6. Vytvoření strategických partnerství pro modernizaci univerzity a k budování kapacit pro partnery. Problematika internacionalizace je obsažena rovněž ve všech Dlouhodobých záměrech MU a v jejich aktualizacích na příslušný rok, včetně specifikace sledovaných indikátorů:  podíl závěrečných prací zpracovaných v cizích jazycích studenty nefilologických studijních programů,  podíl předmětů vyučovaných v cizích jazycích v nefilologických studijních programech uskutečňovaných v českém jazyce,  počet akreditovaných cizojazyčných studijních programů, v nichž je realizována výuka,  počet studijních programů realizovaných společně se zahraničními institucemi,  podíl zahraničních studentů ve studijních programech,  počet zahraničních studentů absolvujících krátkodobý studijní pobyt na MU,  podíl studentů absolvujících v průběhu studia zahraniční studijní pobyt,  podíl studentů, kteří absolvují v průběhu studia zahraniční studijní pobyt a zároveň dokončí své studium ve standardní době. Některé z těchto indikátorů (diplomové práce v cizím jazyce) jsou součástí vnitřních rozpočtových pravidel Masarykovy univerzity; jiné indikátory (mezinárodní mobility) pak vnitřní pravidla MU zohledňují vyšším procentem ve srovnání s rozpočtovými pravidly aplikovanými ze strany MŠMT na vysoké školy. Podíl zahraničních studentů na MU se v posledních letech konstantně zvyšuje, cizinci řádně studující v akreditovaných programech na MU již tvoří již více než pětinu všech studentů univerzity. Největší část z nich tvoří občané Slovenska, více než pět tisíc osob; studentů jiných národností pak na MU v loňském roce studovalo téměř jeden a půl tisíce. Většinu cizinců studujících na MU tvoří občané slovanských zemí, výzvou pro univerzitu je proto posílit zejména počet pregraduálních programů akreditovaných v cizích jazycích tak, aby se zvýšil počet studentů z jiných jazykových oblastí. 35 Obrázek 6. Vývoj počtu cizinců na MU v akreditovaných studijních programech (bez občanů Slovenska) 2. Spolupráce se zahraničními univerzitami zahrnuje společně uskutečňované studijní programy Masarykova univerzita spolupracuje se zahraničními vysokými školami také v rámci společně akreditovaných studijních programů typu joint, double a multiple degree, během kterých studenti část studia absolvují na zahraničních univerzitách. V roce 2016 bylo do celkem 13 mezinárodních studijních programů na MU zapojeno přes 30 partnerských univerzit napříč Evropou i mimo ni. Společné programy jsou na MU nabízeny v řadě oborů, které jsou postaveny na interdisciplinárním přístupu s důrazem na mezinárodní perspektivu. V tomto ohledu je unikátní mezinárodní program Europe from the Visegrad Perspective, v rámci kterého studenti stráví po jednom semestru na univerzitách v Polsku, Maďarsku, na Slovensku a na Masarykově univerzitě. Obdobně koncipováno je také dvouleté studium veřejné správy a ekonomie ve spolupráci s Université de Rennes 1 ve Francii nebo interdisciplinární double degree program European Governance ve spolupráci s Utrechtskou univerzitou, jehož cílem je připravit absolventy na kariéru v Evropském parlamentu a obdobných evropských institucích. Velmi žádaný je také program International Joint Master‘s Degree in Cultural Sociology realizovaný spolu s Karl‑Franzens‑Universität Graz, Università degli Studi di Trento a Sveučilište u Zadru. 3. Počet mobilit konstantně roste Počet vyjíždějících a přijíždějících studentů se v posledních letech více než zdvojnásobil: zatímco v akademickém roce 2005–2006 vyjelo na studijní nebo pracovní stáž v rámci programů Erasmus, Erasmus + a Erasmus Mundus 544 studentů MU, v roce 2015–2016 to již bylo 1 175 osob. Trend u přijíždějících studentů je obdobný: v roce 2005–2006 přijelo na MU 240 zahraničních studentů, o deset let později jich bylo 675. 523 650 731 782 888 984 1050 1150 1293 1362 1481 1,5% 1,7% 1,8% 1,8% 2,0% 2,2% 2,4% 2,8% 3,4% 3,8% 4,3% 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% 18% 20% 0 200 400 600 800 1 000 1 200 1 400 1 600 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Počet studujících cizinců Podíl studujících cizinců na všech studujících 36 Obrázek 7. Vyjíždějící a přijíždějící studenti v rámci programů Erasmus, Erasmus+ a Erasmus Mundus Základním předpokladem pro úspěšnou mezinárodní spolupráci jsou vztahy Masarykovy univerzity s institucemi VS v zahraničí. MU je členem dvou prestižních univerzitních sítí (Utrecht Network a Compostela Group of Universities) zaměřených na internacionalizaci vysokých škol, podporu mobilit studentů i učitelů nebo sdílení zkušeností v řízení výzkumných aktivit. Do roku 2017 uzavřela MU více než 120 bilaterálních smluv o spolupráci, především s univerzitami mimo Evropu, dále pak v rámci Erasmu+ více než 1 100 smluv s téměř pěti stovkami univerzit v zemích Evropské unie a přes 100 smluv s více než 80 univerzitami mimo EU. Dlouhodobým cílem Masarykovy univerzity je dosáhnout alespoň dvacetiprocentní mobility domácích studentů. Některé fakulty (ESF, FSS, PrF, FF) již tohoto cíle dosáhly, ostatní ještě nikoliv. Dalším cílem je pak dosažení stavu, kdy všichni absolventi MU buď absolvují pobyt na zahraniční univerzitě, získají na MU studijním programem předepsané procento kreditů za předměty vyučované v cizím jazyce, nebo zakončí studium závěrečnou prací v cizím jazyce. 4. Masarykova univerzita je za své aktivity v oblasti mezinárodní spolupráce pravidelně oceňována Všestranná péče o posilování mezinárodního rozměru univerzity přinesla řadu úspěchů a ocenění: již v letech 2009–2010 získala MU tzv. Diploma Supplement Label a ECTS Label; v roce 2011 tzv. Erasmus pečeť od Národní agentury; v roce 2012 dostala MU jako první univerzita na světě vůbec cenu za inovace v oblasti internacionalizace od European Association for International Education (EAIE Award for Innovation in Internationalization); v letech 2011–2012 byl MU dvakrát po sobě udělena Erasmus Student Label, v roce 2016 obdržela MU od Národní agentury Pečeť kvality za organizaci mobilit pro studenty se specifickými potřebami, a konečně v roce 2017 znovu Pečeť kvality za projekt Erasmus+ mobilita jednotlivců. Za zmínku stojí i zcela pravidelné přední umístění mezi českými vysokými školami (obvykle první nebo druhé místo) v StudyPortals z hlediska spokojenosti zahraničních studentů. Masarykova univerzita byla rovněž v programu Erasmus Mundus čtvrtou nejúspěšnější univerzitou v EU se 44 projekty. 544 585 666 802 794 892 1029 1163 1109 1194 1175 240 278 293 330 330 428 485 555 535 586 675 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 Vyjíždějící studenti MU (studijní pobyty a praktické stáže) Přijíždějící studenti (studijní pobyty a praktické stáže) 37 Navzdory těmto celkem zřejmým úspěchům je nutno v nejbližší budoucnosti soustředit pozornost především na prohlubování tzv. „internationalization at home“, zejména přípravou dalších kurzů a studijních programů v angličtině a zvýšením počtu programů akreditovaných v cizím jazyce s aktivní výukou; podporovat je třeba nejen mezinárodní složení vyučujících (v letošním roce začala Masarykova univerzita nabízet volné pozice prostřednictvím prestižního portálu THEunijobs), ale také české vyučující ve vedení cizojazyčných kurzů. 38 III. 2. Národní a regionální spolupráce je promítána do vzdělávací činnosti vysoké školy. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení, zda se národní a regionální spolupráce přiměřeně vzhledem k poslání a strategickým cílům školy reálně promítá do vzdělávací činnosti, včetně posouzení souboru indikátorů, kterými vysoká škola národní a regionální spolupráci ve vzdělávací činnosti sleduje Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  vymezí hlavní strategické cíle v oblasti národní a regionální spolupráce ve vzdělávací činnosti  popíše hlavní mechanismy a další podpůrná opatření zajišťující promítnutí národní a regionální spolupráce do vzdělávací činnosti (např. pravidla realizace praxí, stáží a zapojení odborníků z praxe do výuky, spolupráce se zaměstnavateli, veřejnou sférou apod.)  uvede hlavní indikátory, kterými sleduje národní a regionální spolupráci ve vzdělávací činnosti (např. počty společných studijních programů s jinými vysokými školami, počty partnerů umožňujících stáže a praxe studentů, počty realizovaných praxí a stáží apod.) a zhodnotí jejich naplňování  uvede klíčové výstupy národní a regionální spolupráce ve vzdělávací činnosti za posledních pět let a zhodnotí jejich přínos  popíše a zhodnotí začlenění vysoké školy a působení pracovníků vysoké školy v národních a regionálních odborných organizacích se vztahem k vzdělávací činnosti  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita spolupracuje s regionálními a národními institucemi v rozsahu, který odpovídá jejímu zaměření a velikosti. Národní a regionální spolupráce zahrnuje výzkumnou činnost a je promítána do vzdělávací činnosti zejména prostřednictvím studentských praxí a stáží či zapojováním odborníků z praxe do výuky. Nedílnou součástí aktivit univerzity v této oblasti jsou také projekty reagující na aktuální společenská témata. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Dlouhodobý záměr Masarykovy univerzity na léta 2016–2020 1. Národní a regionální spolupráce Masarykovy univerzity je promítána do vzdělávací činnosti Důležitost spolupráce s institucemi a společnostmi na národní a regionální úrovni má Masarykova univerzita zakotvenu ve svých strategických dokumentech – jednou z vizí Dlouhodobého záměru MU na léta 2016–2020 je, že na konci tohoto období bude Masarykova univerzita strategickým partnerem pro představitele všech stupňů vzdělávacího systému, výzkumné instituce, subjekty komerční a veřejné sféry, zdravotnické i zájmové organizace a aktivním účastníkem v rozvoji kulturního, uměleckého a sportovního života v regionu. 39 Potřeba spolupráce vyplývá i z toho, že téměř jedna třetina všech studentů na Masarykově univerzitě je zapsána v programu, jehož součástí je povinná praxe – v roce 2016 se tak praxe trvající minimálně jeden měsíc zúčastnilo více než 11 tisíc studentů MU. Tabulka 3. Povinná praxe na MU. Studijní obory, které mají ve své obsahové náplni povinné absolvování odborné praxe po dobu alespoň 1 měsíce (2016) Počty studijních oborů Počet studií v těchto oborech Právnická fakulta 1 2 273 Lékařská fakulta 16 3 516 Přírodovědecká fakulta 10 299 Filozofická fakulta 14 2 096 Pedagogická fakulta 55 1 975 Ekonomicko-správní fakulta 1 40 Fakulta informatiky 1 190 Fakulta sociálních studií 9 1 413 Fakulta sportovních studií 2 177 Celkem na MU 109 11 979 Masarykova univerzita dlouhodobě spolupracuje s mnoha školami nižších stupňů v České republice a na Slovensku, přičemž tato spolupráce je zaměřena primárně na popularizaci vědy, cílovou skupinou jsou žáci základních a středních škol. Velkému zájmu se těší Masarykova jUniverzita, jejíž třetí ročník se rozběhl na podzim roku 2017. Téměř dvě stovky žáků mezi 9 a 14 lety se každoročně prostřednictvím přednášek, workshopů či exkurzí seznámí s aktuálními tématy různých vědeckých odvětví; v roce 2016 se do aktivit MjUNI zapojilo osm z devíti fakult MU. V sousedství univerzitního kampusu Bohunice je umístěno vědecké výukové centrum Bioskop, které v prostředí moderní laboratoře pomocí hravých úloh zprostředkovává svět vědy. V roce 2016 bylo v rámci Bioskopu uspořádáno 98 kurzů v češtině i angličtině pro celkem 1777 účastníků. Odbornější charakter již mají přednášky na středních školách, kterých se účastní pedagogové a vědci z MU. V loňském roce navštívili více než 75 českých a slovenských středních škol, na kterých studenty seznámili například s fungováním Evropské unie, možnostmi léčby zhoubných nádorů, problematikou státního rozpočtu či provozem české základny v Antarktidě. Jednotlivé součásti Masarykovy univerzity často pořádají oborově zaměřené akce pro studenty základních a středních škol – Ekonomicko-správní fakulta se podílí na organizaci celorepublikové soutěže v prezentačních dovednostech; Fakulta informatiky pořádá kurzy v programování či logické soutěže. Fakulta sociálních studií organizuje workshopy pro středoškolské studenty v rámci tradičního Multimediálního dne; Přírodovědecká fakulta pořádá například matematickou soutěž KoMár, kreativnětechnický kroužek KrTeK či fyzikálně-experimentální letní tábor ÚLet. Univerzita také spolupracuje s řediteli a výchovnými poradci středních škol, pro které Kariérní centrum MU připravuje přednášky s tématy pojícími se s kariérním poradenství; řada aktivit cílí také na učitele, 40 kteří tak mohou být v kontaktu s nejnovějšími vědeckými poznatky – příkladem je Fyzikální kavárna, pořádaná Přírodovědeckou fakultou jako odborné a společenské setkání učitelů fyziky. Propracovaný systém spolupráce s dalšími školami připravila Pedagogická fakulta, která vytvořila tři úrovně kooperace – základní a střední školy mohou získat status spolupracující školy, fakultní školy či klinické školy. Jednotlivým statutům pak odpovídají specifické typy spolupráce. Masarykova univerzita také zpracovává pravidelné průzkumy mezi středoškoláky, na jejichž základě vytváří strategii komunikace s uchazeči o studium. 2. Masarykova univerzita rozvíjí spolupráci v oblasti základního i aplikovaného výzkumu Jakožto výzkumná instituce rozvíjí Masarykova univerzita širokou spolupráci s mnoha komerčními společnostmi i se státní sférou zejména v oblasti základního výzkumu. Stranou ale nezůstává ani výzkum aplikovaný – na základě vědeckých výsledků, které je možné přímo uplatnit v praxi, vznikají zejména na Přírodovědecké fakultě, Lékařské fakultě a Fakultě informatiky spin-off společnosti, které konkrétní vědecké objevy uvádějí do fáze realizace; celouniverzitním pracovištěm, které tyto aktivity koordinuje, je Centrum pro transfer technologií. Za posledních pět let získali vědci z Masarykovy univerzity grantovou podporu pro aplikovaný výzkum ve výši více než 1,3 miliardy korun. 3. Projekty MU reagují na společenské výzvy a aktuální problémy Vzhledem ke společenské roli, kterou Masarykova univerzita zastává, tvoří nemalou část jejích aktivit také projekty věnující se aktuálním společenským problémům. V posledních letech je to zejména uprchlická krize, které se věnovalo více fakult MU dle svého zaměření: Filozofická fakulta připravila veřejnou sérii přednášek Migrace, menšiny, mezikulturní dialog, Právnická fakulta umožnila studentům podílet se na právní pomoci pro žadatele o mezinárodní ochranu a Lékařská fakulta ve spolupráci s brněnskou Diecézní charitou vyslala mediky na týdenní či čtrnáctidenní stáže do uprchlických táborů v Řecku. Problematice inkluzivního vzdělávání se věnuje zejména Pedagogická fakulta. Ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy připravila koncepci zařazení inkluze do pedagogickopsychologického základu na PdF. Studenti pedagogických oborů budou nově absolvovat praxe v nízkoprahových zařízeních či v sociálně znevýhodněných rodinách. Tématem pomoci sociálně vyloučenému prostředí se zabývají také další pracoviště – Katedra environmentálních studií připravila ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování Úřadu vlády a s Magistrátem města Brna projekt Symbios, který vytvoří sdílené bydlení studentů MU a mladých lidí opouštějících dětské domovy. Organizátoři na projekt spustili též crowdfundingovou kampaň, vhodný objekt poskytla městská část Brno-střed. Ekonomicko-správní fakulta ve spolupráci s nadací Citi Foundation pořádá kurzy finanční gramotnosti, které jsou zaměřené nejen tak, aby studenti získali finanční erudici, ale také schopnosti osvěty. Absolventi kurzu dále působí jako školitelé finanční gramotnosti – v roce 2016 se díky přispění mnoha neziskových organizací uskutečnily semináře například v různých dětských domovech v Jihomoravském kraji, ve věznici v Brně-Bohunicích či v azylovém domě Magdalenium v Brně. 4. Masarykova univerzita spolupracuje s mnoha vysokými školami či výzkumnými institucemi v České republice i v zahraničí Nejčastějším českým partnerem ve vzdělávání a výzkumu jsou jednotlivé ústavy Akademie věd, v roce 2016 bylo takto uskutečňováno patnáct studijních programů (typicky se jedná o doktorské studium) převážně přírodovědného zaměření (jedinou humanitní výjimkou je program Česká literatura), ve 41 kterých bylo zapsáno dohromady 669 studentů. Dalšími partnery jsou Vysoké učení technické a Mendelova univerzita, se kterými MU spolupracuje v rámci projektu CEITEC. Ve čtyřech programech realizovaných ve spolupráci s těmito institucemi je v současnosti zapsáno 25 studentů. Univerzita také pečlivě sleduje podíl odborníků z praxe, kteří se podílejí na výuce v akreditovaných studijních programech. V roce 2016 takto na univerzitě působilo přímo ve výuce více než jeden a půl tisíce odborníků z praxe, téměř dvojnásobný počet potom spolupracoval s Masarykovou univerzitou při realizaci praxí studentů. 42 III. 3. Vysoká škola má dokument upravující její společenskou odpovědnost ve vztahu ke vzdělávací činnosti vysoké školy a tuto odpovědnost naplňuje. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření existence dokumentu upravujícího společenskou odpovědnost vysoké školy ve vztahu ke vzdělávací činnosti a posouzení postupů, jejichž prostřednictvím je zajišťováno její naplňování Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  vymezí celkové pojetí své společenské odpovědnosti ve vztahu ke vzdělávací činnosti a uvede, jakým způsobem je tato společenská odpovědnost formálně upravena  popíše hlavní mechanismy (např. uskutečňování akcí pro středoškolské studenty, programů celoživotního vzdělávání, zejména U3V a jiné činnosti nad rámec povinností daných právními předpisy) a případná další podpůrná opatření, jejichž prostřednictvím je společenská odpovědnost ve vztahu ke vzdělávací činnosti vysoké školy naplňována, a zhodnotí jejich naplňování  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita ve svých strategických dokumentech společenskou odpovědnost zřetelně deklaruje jako svou dlouhodobou prioritu. V rámci naplňování své odpovědnosti vůči společnosti Masarykova univerzita cílí na všechny věkové kategorie a její aktivity mají významný dopad na lokální, regionální i národní úrovni. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Stipendijní program rektora MU na podporu humanitárních aktivit realizovaných studenty MU 1. Masarykova univerzita cíleně naplňuje svou společenskou roli Masarykova univerzita i její součásti cítí velmi silně odpovědnost za stav a rozvoj občanské společnosti nejen v regionálním, ale i v národním a nadnárodním měřítku. Důkazem toho jsou aktivity, které pokrývají široké spektrum témat a cílí na všechny věkové skupiny. Společenská odpovědnost je jednou ze tří hodnot, které jsou vyzdviženy hned v úvodu Dlouhodobého záměru MU na léta 2016–2020: vedle důrazu na svobodu a úctu k pravidlům je akcentována role univerzity jako spolutvůrce veřejného mínění, aktivního účastníka veřejné diskuse a významného aktéra přenosu vědění do praxe. Stranou nezůstává ani otevřený přístup ke znevýhodněným či minoritním skupinám. Spolu se vzděláváním a výzkumem tvoří společenská odpovědnost tři základní pilíře, na nichž jsou dále rozvíjeny strategické priority Masarykovy univerzity. 2. Aktivity MU jsou zaměřeny dlouhodobě, ale reflektují také aktuální potřeby Společenskou odpovědnost Masarykovy univerzity zachycuje osmá strategická priorita Dlouhodobého záměru – „Inspirace a odpovědnost ke společnosti“. Mezi klíčové nástroje pro naplnění cílů této priority 43 patří rozšíření vzdělávacích aktivit směrem k různým věkovým i sociálním skupinám mimo akademickou obec MU, popularizace vědecké činnosti, spolupráce s občanskými sdruženími, ale také průběžné rozvíjení mediálních aktivit zejména v otázkách klíčových celospolečenských témat. Jakožto vzdělávací instituce klade MU velký důraz na působení v regionálním, celostátním i mezinárodním prostředí jako tvůrce standardu v inkluzivní politice. Středisko Teiresiás se již sedmnáct let zabývá podporou studentů se specifickými nároky, Pedagogická fakulta dlouhodobě připravuje vzdělávací programy zaměřené na pomoc sociálně znevýhodněným skupinám obyvatel na všech úrovních vzdělávací soustavy. Obecně formulované priority a cíle stanovené strategickými dokumenty univerzity jsou dlouhodobého charakteru, na aktuální problémy však univerzita dokáže pružně reagovat – v roce 2015, v době eskalace uprchlické krize, připravila MU speciální stipendijní program pro studenty podílející se na humanitárních aktivitách. 3. V rámci společenské odpovědnosti Masarykova univerzita cílí na všechny věkové kategorie Vzdělávací aktivity určené pro veřejnost pokrývají všechny věkové skupiny obyvatel. V roce 2017 začal již čtvrtý ročník Masarykovy jUniverzity (MjUNI), vzdělávací akce zaměřené na žáky základních škol. Celkem 190 dětí absolvuje jednou měsíčně přednášky či workshopy na všech fakultách MU. Studenti středních škol velmi často spolupracují s akademickými pracovníky MU v rámci středoškolské odborné činnosti, z čehož mnohdy vznikají velmi kvalitní vědecké výsledky. V loňském roce karlovarská studentka Karina Movsesjan, která provádí výzkum proteinů v laboratořích Lékařské fakulty, získala první místo v mezinárodní soutěži studentů Intel ISEF a v tomto roce zvítězila v soutěži o nejlepšího mladého evropského vědce European Union Contest for Young Scientists. Pro veřejnost pořádá univerzita přednášky a další vzdělávací akce, které reagují na aktuální problémy – v loňském roce tak například na Filozofické fakultě proběhla série přednášek věnovaných migraci zejména z historického a religionistického pohledu.2 Na celostátní úroveň míří on-line kurzy pro veřejnost, které připravuje Filozofická fakulta3 či Přírodovědecká fakulta.4 Nejstarší generaci jsou věnovány kurzy Univerzity třetího věku (U3V). Ta funguje na Masarykově univerzitě již od roku 1990 a jejím cílem je zprostředkovat vědecké poznatky osobám v postproduktivním věku. U3V zajišťuje ucelený tříletý cyklus a řadu dlouhodobých či krátkodobých kurzů, stejně tak mimořádné přednášky na témata nejčastěji historicko-uměnovědného charakteru. 4. Aktivity MU mají významný dopad v regionu Masarykova univerzita mimo vzdělávací a tvůrčí činnost působí také v dalších oblastech. Od roku 2013 MU provozuje ve spolupráci se společností Aeropolis kino Scala, čímž se zasloužila o zachování jednoho z ikonických kulturních prostorů v centru Brna; zároveň se tím stala jedinou vysokou školou v České republice, která provozuje vlastní kino. Univerzitní kino Scala je využíváno pro běžnou výuku, konání vědeckých konferencí, ale také pro slavnostní příležitosti, například promoce. Ještě o šest let dříve převzala MU do správy Mendelovo muzeum, které sídlí v prostorách bývalého augustiniánského opatství, kde rozvíjí odkaz zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela. V těchto prostorech zároveň již od roku 2003 pořádá tzv. Mendel Lectures – přednášky špičkových vědců zaměřené převážně na genetiku. Díky této iniciativě přednášelo v Brně již více než sto zahraničních expertů, z toho třináct nositelů Nobelovy ceny. 2 http://migrace.phil.muni.cz 3 https://openedx.phil.muni.cz 4 http://ibis.sci.muni.cz 44 IV. TVŮRČÍ ČINNOST VYSOKÉ ŠKOLY IV. 1. Vysoká škola, pokud neuskutečňuje výlučně studijní programy z oblasti umění, uplatňuje metodiku hodnocení výsledků tvůrčí činnosti, jež se opírá o stanovené hlavní ukazatele výkonu v tvůrčí činnosti v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací České republiky Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření existence metodiky hodnocení výsledků tvůrčí činnosti uplatňované vysokou školou a jejího souladu s Národní  politikou VVI a dalšími relevantními dokumenty platnými na národní úrovni  posouzení, zda uplatňovaná metodika odpovídá velikosti, struktuře, poslání a strategickým cílům vysoké školy a zda je reálně  uplatňována Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  vysvětlí principy, na jejichž základě hodnotí výsledky tvůrčí činnosti vysoké školy jako celku, jejích jednotlivých součástí nebo skupin vědních disciplín anebo jednotlivých vědních disciplín  zhodnotí uplatňovanou metodiku hodnocení výsledků tvůrčí činnosti v uplynulých pěti letech  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita disponuje propracovanou metodikou hodnocení tvůrčí činnosti, která je v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací ČR. Velký důraz, který je kladen na vnitřní hodnocení tvůrčí činnosti pracovníků univerzity, je v souladu s profilací MU jako výzkumně zaměřené univerzity. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Grantová agentura MU Report of the International Scientific Advisory Board of Masaryk University, Brno, Czech Republic 1. Masarykova univerzita má propracovanou metodiku hodnocení tvůrčí činnosti Hodnocení výzkumu se na Masarykově univerzitě odehrává na několika úrovních  hodnocení výsledků výzkumu, které používá mechanismus uplatněný již na národní úrovni, toto hodnocení je přímo provázáno s financováním,  každoroční evaluace fakult a pravidelný bibliometrický monitoring,  decentralizované ad hoc bibliometrické analýzy publikační činnosti a ostatní aktivity, které nejsou součástí komplexního hodnocení, ale poskytují cenné informace o výzkumném prostředí a umožňují jeho strategické řízení,  evaluace CEITEC, které představuje centrum vědecké excelence. 45 a) Hodnocení výsledků výzkumu vycházející z národního hodnocení Rejstříku informací o výsledcích (RIV) Masarykova univerzita v obecné míře uplatňuje hodnocení výsledků výzkumu odvozené z výsledků národního hodnocení („RIV body“), které je přímo provázáno s financováním. Vnitřní hodnocení používá stejné principy jako národní hodnocení, tj. jeho výsledkem jsou body (a tedy finance) rozdělené mezi jednotlivé součásti univerzity. Tento mechanismus je interně upravován nastavováním tzv. mentálních podílů spolupráce, které mají za výsledek přerozdělení RIV bodů mezi fakulty dle jejich skutečného podílu. Disproporce dané oborovými korekcemi bodů na národní úrovni se odstraňují např. formou vlastního bodovacího systému. V hodnocení dle Metodiky 2013–2016 proběhly tři ročníky hodnocení excelentních výsledků (pilíř II), které podnítily zavedení vnitřních evaluačních mechanismů za účelem co nejkvalitnějšího výběru s vědomím národní konkurence. Tento modul hodnocení a jeho dopad lze právem považovat za součást vnitřního hodnocení výzkumu, jelikož: 1) bylo nutné vytvořit si přehled o excelentním výzkumu, založený na důkazech; 2) vynikající výsledek MU v tomto modulu umožnil mimořádnou cílenou podporu aktérů oceněného vynikajícího výzkumu. Příprava výsledků pro pilíř II podnítila na fakultách interní diskusi o kvalitě výzkumu a mechanismech jeho hodnocení. V další fázi byla zapojena rovněž bibliometrická verifikace navržených publikací a také aktivní vyhledávání excelentních témat pro předložení výsledků do hodnocení. Pečlivý výběr založený na hodnoticích mechanismech byl oceněn mimořádným úspěchem MU v národním srovnání. Na mnoha součástech Masarykovy univerzity se toto hodnocení promítlo do cílené strategické podpory aktérů oceněného výzkumu. Masarykova univerzita si je vědoma, že přenášení mechanismu bodového hodnocení z národní úrovně do nejnižších úrovní (fakulty, jednotlivci) není optimální způsob hodnocení výzkumu, který by podněcoval žádoucí změny a motivoval vědce. Stoprocentní závislost financování na tomto hodnocení ovšem nedává při současném úsilí o co největší transparentnost možnost tento mechanismus uvnitř univerzity neakceptovat. V současné chvíli proto cílevědomě rozvíjíme na expertní úrovni doplňkové mechanismy hodnocení (např. bibliometrie), které sice nemají přímý vliv na financování, ale mají velký význam pro strategické směřování výzkumu na fakultách a HS. MU v současné chvíli pracuje na návrhu komplexního hodnocení výzkumu, založeného na peer review, které by mělo do budoucna v souladu s národní strategií nahradit dosavadní indikátorové hodnocení pomocí bodů. b) Hodnocení výsledků výzkumu v souvislosti s roční evaluací součástí MU Každý rok se na Masarykově univerzitě pravidelně odehrávají evaluace fakult, které mají formu strukturovaného rozhovoru vedení fakulty a vedení univerzity; klíčovými tématy jsou vzdělávání, výzkum a strategie do budoucna. K těmto evaluacím jsou připravovány přehledové bibliometrické analýzy, které zachycují základní aspekty publikační aktivity, tj. produkce, pokrytí v databázích, přehled časopisů a citační dopad. Do hodnocení výzkumu lze započítat také hodnoticí orgány Grantové agentury MU (GAMU) a fungování Mezinárodní vědeckého poradního panelu Masarykovy univerzity MU (ISAB). Masarykova univerzita si je vědoma důležitosti mezinárodního srovnání svého publikačního výkonu, proto zřídila tým pro scientometrickou podporu, v němž působí experti na bibliometrii, kteří v pravidelném režimu (monitoring) i na vyžádání (ad hoc) vypracovávají analýzy publikační činnosti – ty jsou zdrojem cenných informací o mezinárodní reputaci výzkumu MU z vícedimenzionálního pohledu. Mezi nejdůležitější aktivity kvantitativního hodnocení vědy patří podklady pro evaluační rozhovory s fakultami, profilová mapa velikosti a ohlasu oborů MU, podklady pro národní hodnocení 46 (pilíř II) a průběžné mapování a vyhledávání excelentních oblastí výzkumu. Zároveň je bibliometrický servis poskytován na vyžádání všem, kteří projeví zájem (fakulty, pracoviště, týmy). c) Hodnocení Středoevropského technologického institutu Středoevropský technologický institut (CEITEC MU) s vědomím primárního zaměření na excelentní vědu realizuje vlastní plnohodnotnou evaluaci vědecké činnosti, která má formát mezinárodní dobré praxe. Hodnocení je pětileté, zahrnuje kvantitativní (bibliometrie) i kvalitativní (peer review, ISAB) prvky, osobní návštěvy hodnotitelů na pracovišti. Výsledkem hodnocení jsou kvalitativní profily oblastí výzkumu na CEITEC; hodnocení tak poskytuje informace ve většině aspektů, které by dobré hodnocení, jak se na něm shoduje mezinárodní dobrá praxe, mělo mít (vstupy, výsledky, procesy, dopady). Souhrnně lze tedy říci, že byť je nejmarkantnější část hodnocení výzkumu stále založena na přejímání národního schématu a ostatní aktivity nemají podobu komplexního hodnocení, tak se evaluativní aktivity vzájemně efektivně doplňují a vytváří obraz o výzkumu, který by komplexní hodnocení ve svém výsledku mělo poskytnout. Masarykova univerzita již nyní připravuje návrh interního hodnocení výzkumu, které by mělo využít zkušenosti z již probíhajících dílčích aktivit, z mezinárodní dobré praxe a obsáhnout všechny aspekty dobrého hodnocení vědy. 47 IV. 2. Tvůrčí činnost vysoké školy se promítá do vzdělávací činnosti, mezinárodní činnosti a spolupráce s praxí. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení, zda se tvůrčí činnost přiměřeně vzhledem k velikosti, poslání, strategickým cílům a uskutečňované vzdělávací činnosti reálně promítá do vzdělávací činnosti a zda synergický efekt mezi tvůrčí činností a vzdělávací činností funguje  posouzení, zda je mezinárodní spolupráce v tvůrčí činnosti vysoké školy přiměřená vzhledem k velikosti, poslání, strategickým cílům a uskutečňované vzdělávací činnosti vysoké školy  posouzení, zda je rozsah a promítnutí tvůrčí činnosti do spolupráce s praxí přiměřené vzhledem k velikosti, poslání a strategickým cílům vysoké školy Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  popíše hlavní mechanismy a další podpůrná opatření zajišťující promítání tvůrčí činnosti do vzdělávací činnosti, a to podle typů uskutečňovaných studijních programů  uvede nejvýznamnější příklady ilustrující promítnutí aktivit nebo výsledků tvůrčí činnosti do vzdělávací činnosti za posledních pět let (typicky nejméně pět příkladů)  vymezí hlavní strategické cíle v oblasti mezinárodní spolupráce v tvůrčí činnosti  uvede nejvýznamnější příklady ilustrující mezinárodní spolupráci v tvůrčí činnosti za posledních pět let (typicky nejméně pět příkladů)  popíše hlavní mechanismy a další podpůrná opatření zajišťující promítání tvůrčí činnosti do spolupráce s praxí  uvede nejvýznamnější příklady ilustrující promítnutí aktivit nebo výsledků tvůrčí činnosti do spolupráce s praxí za posledních pět let (typicky nejméně pět příkladů)  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita dbá na propojování tvůrčí a vzdělávací činnosti, stejně tak na spolupráci se zahraničními partnery a s praxí. Univerzita disponuje programem podpory výzkumu, který napomáhá propojování tvůrčí činnosti se vzdělávací činností, mezinárodní činností a praxí. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad 1. Masarykova univerzita disponuje programem podpory výzkumu, který napomáhá propojování tvůrčí činnosti se vzdělávací činností, mezinárodní činností a praxí Program podpory výzkumu Grantové agentury MU (GAMU) je zaměřen na stimulaci a rozvoj perspektivních a výkonných badatelů a vybraných výzkumných aktivit, zvýšení výzkumného výkonu MU a posílení prestiže výzkumné práce. Návrhy a projekty programu podpory výzkumu jsou hodnoceny těmito poradními orgány:  Interní poradní panel pro výzkum (Science Advisory Board; SAB) – poradní vědecký panel prorektora pro výzkum. Členové SAB jsou odborníci z Masarykovy univerzity, kteří jsou do této funkce nominováni proděkany, do jejichž kompetence spadá výzkum nebo prorektorem pro výzkum. SAB je využíván zejména pro hodnocení mezioborových projektů. 48  Mezinárodní vědecký poradní panel Masarykovy univerzity (International Science Advisory Board; ISAB) – mezinárodní vědecký poradní panel rektora. Členové ISAB hodnotí zejména individuální projekty hraničního výzkumu. Aktivity programu podpory výzkumu (PPV) jsou financovány z centralizované části institucionální podpory určené na dlouhodobý koncepční rozvoj MU (dále jen „institucionální podpora“). Celkovou výši institucionální podpory určené na realizaci PPV v daném kalendářním roce stanoví rektor na základě rozhodnutí poskytovatele o celkové výši institucionální podpory. Maximální výše finančních prostředků, které lze v jednom roce na PPV z institucionální podpory vyčlenit, činí 5 % z přidělené dotace MU na daný kalendářní rok. V případě GAMU se tedy jedná o jednu z aktivit, kterou lze tedy považovat za kvalitativní hodnocení výzkumu, byť není komplexní a zahrnuje pouze výzkumná témata nebo osoby, které se do hodnocení přihlásí. Obrázek 8. Kategorie Programu podpory výzkumu (GAMU) V neposlední řadě se velmi úzce tématu hodnocení vědy dotýká existence a aktivita ISAB. Primární funkcí ISAB sice není evaluace výzkumu na MU, ale jeho úkolem je napomáhat nastavování efektivních strategií sestavováním konkrétních doporučení. Tato doporučení jsou nezřídka z oblasti výzkumu a komentují vstupy do výzkumu, životaschopnost a výzkumné prostředí, které se týkají celé MU. Tato doporučení se fakulty snaží implementovat a ISAB tak významně formativně přispívá ke zvyšování kvality vědeckého i vzdělávacího prostředí na MU. 49 2. Tvůrčí činnost se promítá do vzdělávací činnosti Masarykovy univerzity Propojení vědecké a vzdělávací činnosti se uskutečňuje zejména na úrovni doktorského studia, ale často se týká i studentů magisterského a bakalářského stupně. Studenti jsou pravidelně zapojováni do výzkumu na MU a velká většina studijních programů zahrnuje v kurikulu předměty vycházející ze zaměření tvůrčí činnosti příslušných pedagogů. Zapojení doktorských a magisterských studentů do výzkumu na MU je podporováno díky projektům Specifického vysokoškolského výzkumu. Podpora projektů specifického výzkumu se od roku 2010 realizuje prostřednictvím Grantové agentury Masarykovy univerzity, jejímž cílem je posílení samostatné tvůrčí činnosti studentů v oblasti výzkumu a vývoje směřující k intenzivnímu zapojení studentů do problematiky řešené zejména v rámci týmové výzkumné a vývojové činnosti na fakultách. Soutěž o podporu projektů probíhá jedenkrát ročně, a to v následujících oblastech:  podpora grantových projektů specifického výzkumu v oborech lékařství, zdravotnictví, přírodovědy, informatiky, humanitních věd, společenských věd, sportovních věd, práva a ekonomie,  podpora projektů specifického výzkumu zaměřených na organizaci studentských vědeckých konferencí. Podpořeno je každoročně přibližně 150 projektů vybraných odbornou komisí. Projekty jsou vždy jednoleté, výše přidělené podpory se liší podle rozsahu projektu, náročnosti na materiálové vybavení, množství zapojených řešitelů a dalších faktorů. Pohybuje se od několika desítek tisíc až po třímilionovou hranici. 50 Tabulka 4. Projekty specifického výzkumu na MU (2012–2016). Přehled počtu projektů a vynaložených prostředků 2012 2013 2014 2015 2016 Vynaložené prostředky (v tis. Kč) Počet projektů Vynaložené prostředky (v tis. Kč) Počet projektů Vynaložené prostředky (v tis. Kč) Počet projektů Vynaložené prostředky (v tis. Kč) Počet projektů Vynaložené prostředky (v tis. Kč) Počet projektů Grantové projekty SVV 123 497 103 132 126 144 134 259 159 132 078 148 131 849 151 Organizace studentských vědeckých konferencí 905 11 1 160 13 737 10 849 14 794 10 Celkem 124 402 114 133 286 157 134 996 169 132 927 162 132 643 161 V rámci řešitelských týmů kooperují akademičtí pracovníci se studenty zejména doktorských programů. Na projektech specifického výzkumu získalo v posledních letech zkušenosti již několik tisíc studentů. Tabulka 5. Projekty specifického výzkumu na MU (2012–2016). Přehled počtu zapojených řešitelů 2012 2013 2014 2015 2016 Počet akademiků Počet studentů Počet akademiků Počet studentů Počet akademiků Počet studentů Počet akademiků Počet studentů Počet akademiků Počet studentů Grantové projekty SVV 778 2 287 605 2 091 884 3 119 857 3 245 931 2 736 Organizace studentských vědeckých konferencí 46 79 40 133 35 71 28 82 24 58 Celkem 824 2 366 645 2 224 919 3 190 885 3 327 955 2 794 Po ukončení řešení projektů prochází projekt opět hodnocením komise. Hlavním předmětem zájmu hodnocení jsou především výsledky projektu. Jak ukazuje následující tabulka, počty dosažených výsledků v posledních letech rostou. 51 Tabulka 6. Projekty specifického výzkumu na MU (2014–2016). Přehled počtu dosažených výsledků 2014 2015 2016 Výsledky typu J (recenzovaný odborný článek) 717 956 885 Výsledky typu B (odborná kniha) 51 40 39 Výsledky typu C (kapitola v odborné knize) 119 148 101 Výsledky typu D (článek ve sborníku) 447 482 426 Výsledky typu A (audiovizuální tvorba) 14 4 1 Výsledky typu H (výsledky promítnuté do předpisů a norem) 0 2 0 Výsledky typu M (uspořádání konference) 26 36 41 Výsledky typu W (uspořádání workshopu) 46 44 41 Výsledky typu E (uspořádání výstavy) 23 24 25 Výsledky typu R (software) 13 4 2 Výsledky typu V (výzkumná zpráva) 2 1 3 Výsledky typu O (ostatní výsledky) 931 1 116 1 557 Počet výsledků celkem 2 389 2 857 3 121 52 Kromě interní fakultní podpory mohou studenti magisterského stupně studia žádat o podporu od Grantové agentury Masarykovy univerzity v rámci Programu rektora. Studenti mohou získat grant ve výši až šedesát tisíc Kč na výzkum pro svoji diplomovou práci; od roku 2012 do roku 2017 bylo takto podpořeno 76 vynikajících diplomových prací. 3. Masarykova univerzita upevňuje své postavení v mezinárodní spolupráci v tvůrčí činnosti Masarykova univerzita si již v roce 2010 předsevzala, že v roce 2015 bude výzkumnou univerzitou s mezinárodně respektovaným výzkumným programem, zřetelným profilem a špičkovou infrastrukturou a s výsledky výzkumu viditelnými v evropském měřítku. Dlouhodobý záměr na období 2016–2020 pak stanovil cíl „Upevnit postavení a viditelnost univerzitního výzkumu v mezinárodním prostředí a zvýšit zapojení univerzity v mezinárodních výzkumných projektech a konsorciích.“ Masarykova univerzita je úspěšná v zapojování do projektů velkých výzkumných infrastruktur – Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur obsahuje celkem 15 projektů, jejichž součástí jsou výzkumné týmy z MU.5 Univerzita je hlavním příjemce podpory u pěti projektů a partnerem v deseti projektech, další dva návrhy projektů úspěšně prošly mezinárodním hodnocením velkých výzkumných infrastruktur v roce 2017. V oblasti mezinárodních grantových soutěží a společných vědeckých projektů se zahraničními partnery jsou dlouhodobě nejvýznamnějším zdrojem programy Evropské unie. Mezi lety 2012–2016 se akademičtí a vědečtí pracovníci podíleli na řešení celkem 87 projektů 7. rámcového programu či programu Horizont 2020 (včetně navazujících aktivit). Tabulka 7. Mezinárodní projekty na MU (2012–2016) Rok 2012 2013 2014 2015 2016 Celkem Prostředky [tis. Kč] 40 406 99 500 81 114 142 458 116 591 480 069 Projekty – zahájené 13 18 7 14 15 67 Projekty – řešené* 42 49 47 48 48 87 * Zahrnuje i projekty zahájené v daném roce Mezi největší úspěchy patří zisk tří nejprestižnějších grantů Evropské výzkumné rady (jeden v 7. rámcovém programu a dva v programu H2020) a unikátní grant z výzvy ERA-Chair, který je jediným v ČR. U dalších projektů jsou výzkumné týmy z MU partnery špičkových evropských institucí s výjimkou projektů Teaming a Twinning, kde je MU v pozici koordinátora. V oblasti mezinárodní výzkumné spolupráce je dalším významným úspěchem zisk grantu Collaborative Awards in Science od Wellcome Trust v roce 2017. Pro zvýšení úspěšnosti při získávání mezinárodních výzkumných grantů je část rozpočtu interní Grantové agentury Masarykovy univerzity (GAMU) alokována podpoře přípravy těchto grantů. Konkrétně jde o Kategorii F – podpora přípravy mezinárodních grantů, a Kategorie H – individuální projekty hraničního výzkumu (projekty „high risk/high gain“). U projektů Kategorie H se jedná o adresnou podporu mimořádně talentovaných a motivovaných vědců a jejich týmů, jejichž projekt by měl mít zřetelný potenciál uspět v soutěži o ERC nebo podobné prestižní individuální granty. Výraznou mírou internacionalizace lze nalézt také v oblasti publikací, a to jak z pohledu počtu publikací, tak zejména počtu citací. Schéma počtu citací ukazuje, jak výrazný dopad v podobě citací mají právě publikace, které vznikly ve spolupráci se zahraničními vědeckými pracovišti. 5 https://www.muni.cz/vyzkum/projekty-velkych-vyzkumnych-infrastruktur 53 Obrázek 9. Počet publikací MU (2008–2017) Obrázek 10. Počty citací MU (2008–2017) 54 4. Masarykova univerzita promítá tvůrčí činnost do spolupráce s praxí Masarykova univerzita se pravidelně zapojuje do projektů aplikovaného výzkumu, ať už jako hlavní uchazeč nebo partner v rámci konsorcia žadatelů. Spolupracuje s partnery z komerční i neziskové sféry, využívá příležitostí napříč spektrem poskytovatelů a podává návrhy projektů do prakticky všech dostupných programů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje vyhlašovaných v ČR. V rámci těchto programů MU od roku 2012 získala bezmála 1 321 milionů korun jako podporu na schválené návrhy projektů. Tabulka 8. Přehled projektů řešených MU u jednotlivých poskytovatelů Poskytovatelé podpory Projekty 2012–2017 Finance pro MU TA ČR celkem 59 182 222 336,00 Kč Ministerstvo zdravotnictví 90 502 243 333,00 Kč IGA 26 116 634 000,00 Kč AZV 64 385 609 333,00 Kč Ministerstvo zemědělství 4 8 635 397,00 Kč KUS 4 8 635 397,00 Kč Země 0 0,00 Kč Ministerstvo vnitra 2 20 881 000,00 Kč veřejné zakázky veřejné soutěže MPO – TRIO 4 11 598 000,00 Kč Ministerstvo kultury – NAKI 10 66 233 000,00 Kč Ministerstvo obrany 4 18 222 800,00 Kč Celkem 173 1 320 914 596,00 Kč Masarykova univerzita si je dlouhodobě vědoma, že mezi přirozené role kvalitní a moderní univerzity neoddělitelně patří schopnost podpory spolupráce s průmyslem a aplikační sférou. Tuto roli reprezentují aktivity označované jako transfer technologií a znalostí, neboli přenos do praxe. Ambicí MU zde je podporovat jak přirozený zájem výzkumníků a studentů o praktickou využitelnost výsledků bádání, tak zájem komerčních firem o kooperaci na poli smluvního výzkumu, využití laboratorních kapacit MU apod. Za tímto účelem MU v roce 2005 založila vlastní specializované pracoviště: Centrum pro transfer technologií (CTT MU). Spolupráci vědecké komunity s průmyslem podporuje CTT MU budováním specifického vnitřního prostředí. Definování pravidel a směrnic, vytváření standardizovaných postupů, iniciování příležitostí pro setkávání vědců se zástupci firem, vyhledávání zdrojů pro financování spoluprací – to vše přispívá k oboustranně prospěšnému rozvoji a zavádění komerčně zajímavých výsledků vědecké práce do každodenního života společnosti. Funkční prostředí pro transfer rozvíjí CTT MU i dalšími strategickými aktivitami, jednak směřujícími k vnitřní akademické veřejnosti (např. začleňováním komerční spolupráce do náplně doktorských studijních programů), ale také k veřejnosti vnější – mj. budováním dlouhodobých partnerství v oblasti aplikovaného výzkumu. Důležitou roli zde aktuálně hraje i provazba na nejvýznamnější VaV projekty jako CEITEC, CEPLANT či CERIT, stejně jako spolupráce s kontaktními osobami na jednotlivých hospodářských střediscích MU. 55 CTT MU podporuje transfer technologií a znalostí do praxe také přímou finanční podporou. Vyčleňuje prostředky pro průmyslově-právní ochranu vybraných vynálezů (např. patentováním) a zavádí do života motivační pravidla pro odměňování původců. V souladu s moderními trendy podporuje slibné technologie v rané fázi, kdy zajišťuje z vhodných zdrojů peníze nezbytné pro jejich dovyvinutí či ověření funkčnosti (tzv. proof of concept). Důležitou ambicí CTT MU je vnášet i do univerzitního prostředí praxi z reálné komerční spolupráce, kdekoliv o to pracoviště MU a jejich partneři projeví zájem. CTT MU sehrává roli prostředníka, servisního pracoviště i právní a administrativní podpory. Zajišťuje správu kontraktů a dohlíží na jejich realizaci tak, aby byly komerční dodávky služeb možné i na pracovištích, která se primárně věnují základnímu výzkumu. Na druhé straně musí rozvíjené vnitřní prostředí MU nabízet prostor také pro vznik dočasných či trvalých pracovišť přímo zaměřených na komerční spolupráci. Právě taková kombinace se jeví pro univerzitu jako optimální z pohledu výchovy výjimečných lidských zdrojů pro výzkum a vývoj. Související problematikou je též přímá podpora projektů spolupráce s dotační podporou z národních i mezinárodních zdrojů. CTT MU je cíleně zasazeno do regionálního rámce. Při obchodních činnostech, rozvoji technologických firem a start-up firem a při související inkubaci úzce spolupracuje s Jihomoravským inovačním centrem a dalšími institucemi v Jihomoravském kraji. V roce 2015 pracoviště navázalo partnerství též se Svazem průmyslu a dopravy ČR. Nabídka služeb CTT MU CTT MU je specializovaným pracovištěm, které zajišťuje správu a využívaní majetkových práv spojených s duševním vlastnictvím MU. Nabízí pomoc zaměstnancům a pracovištím s ochranou duševního vlastnictví během přípravy a realizace výzkumných projektů, po jejich dokončení i v navazující fázi při přenosu znalostí a technologií do praxe. Pracovníci CTT MU jsou připraveni řešit otázky spolupráce s komerčními partnery např. formou licencování, zhodnocení komerčního potenciálu výsledků výzkumu, založení spin-off firmy či rozběhu start-up projektu na inovativní vývoj nových produktů. Služby pro pracoviště MU a výzkumníky Duševní vlastnictví  zajištění ochrany duševního vlastnictví vzniklého při výzkumu  administrativní a právní podpora původců vynálezů  spolupráce při přenosu znalostí a technologií do praxe  rozdělování výnosů z transferu technologií  poradenství v oblasti práva duševního vlastnictví Business development  vyhledávání komerčních partnerů pro smluvní výzkum  vyhledávání finančních zdrojů pro zajištění smluvního výzkumu  vyjednávání a příprava smluv  podpora inovačního podnikání a vzniku spin-off firem  nabídka a prodej technologií a znalostí (vynálezy, know-how, software aj.) Propagace a vzdělávání  vzdělávání vědců a studentů: duševní vlastnictví, podnikání, projektový management  organizování konzultací, seminářů a workshopů  prezentace výsledků výzkumu na konferencích a veletrzích 56  prezentace výsledků transferu technologií a znalostí na Masarykově univerzitě Služby pro firmy a komerční partnery  nabídka technologií k licencování  vyhledávání vědeckých partnerů pro smluvní výzkum  pomoc při přípravě žádostí o dotace, inovační vouchery apod.  vyhledávání podpůrných finančních zdrojů pro smluvní výzkum  využití výzkumných, vývojových a laboratorních kapacit MU  zajištění právních náležitostí pro smluvní výzkum  odborné konzultace v oblasti transferu technologií  spolupráce při nastavení účinné ochrany duševního vlastnictví  pomoc při organizaci studentských stáží  komerční formy vzdělávání Podpora spolupráce s komerční sférou se v poslední době stále více soustřeďuje na iniciaci vzniku a pomoc při realizaci společných projektů MU a průmyslových partnerů, a to jak na principu kontraktu, tak za podpory z veřejných zdrojů. Pro špičkové univerzitní týmy i pro komerční firmy hledající partnerství poskytuje CTT MU servis agenturního typu, včetně spolupráce při přípravě výzkumných projektů a jejich realizaci (např. v programových schématech agentury TA ČR). Možnost společného postupu při získávání projektů vnímá tým CTT MU jako významnou investiční pobídku pro firemní sféru. 57 V. VNITŘNÍ SYSTÉM ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍ HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ V. 1. Vysoká škola má zavedený systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a prokáže, že nastavený systém je funkční. Vysoká škola má zřízenu funkční radu pro vnitřní hodnocení a na všech úrovních řízení má vymezeny odpovědnosti za kvalitu vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností. Vnitřní systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností je upraven ve vnitřním předpisu a případně dalších vnitřních dokumentech a pracovních náplních příslušných osob na vysoké škole. Hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností je prováděno pravidelně. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření existence vnitřního systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností (dále jen „vnitřní systém zajišťování kvality“) a posouzení srozumitelnosti a dostatečnosti vymezení vnitřního systému zajišťování kvality ve vnitřních předpisech a dalších dokumentech vysoké školy (např. pracovních náplních příslušných osob na vysoké škole)  posouzení jeho věcného zaměření (zda pokrývá všechny části dle standardů pro akreditace)  posouzení, zda tento systém jako celek reálně funguje a ověření, že je hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností realizováno pravidelně  posouzení složení a funkčnosti rady pro vnitřní hodnocení (zda odráží velikost a charakter vysoké školy a svěřené pravomoci a povinnosti, včetně případného zapojení externích členů; zda byla doložena její pravidelná činnost a její role v systému zajišťování kvality a evidence o provedených hodnoceních) Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  rámcově vysvětlí, jakým způsobem je upraven vnitřní systém zajišťování kvality v relevantních vnitřních předpisech a dalších dokumentech (pravidla systému zajišťování kvality, další vnitřní předpisy a dokumenty, včetně pracovní náplně přísl. osob)  vymezí základní principy, procesy a postupy vnitřního systému zajišťování kvality  zhodnotí složení rady pro vnitřní hodnocení, rámcově vysvětlí vymezení její role a kompetencí a doloží její pravidelnou činnost  rámcově vysvětlí, jakým způsobem jsou naplňovány procesy a postupy popsané v pravidlech systému zajišťování kvality, jakým způsobem jsou přijímána nápravná opatření, jak je následně kontrolováno jejich naplňování  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Systém zajišťování a hodnocení kvality MU je založen na sdílených principech a postupech a je zakotven ve vnitřních předpisech a dalších dokumentech. Systém zajišťování a hodnocení kvality MU věcně pokrývá všechny oblasti předpokládané zákonem o vysokých školách, standardy pro akreditace a Standardy a směrnicemi pro zajišťování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání. Rada pro vnitřní hodnocení MU, která tvoří nejvyšší instanci systému zajišťování kvality na univerzitě, je plně funkční. 58 Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Zpráva o vnitřním hodnocení MU (2017) Statut MU Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU Schvalování, řízení a hodnocení studijních programů MU Složení Rady pro vnitřní hodnocení Jednací řád Rady pro vnitřní hodnocení MU Zápisy ze zasedání Rady pro vnitřní hodnocení 1. Systém zajišťování a hodnocení kvality je zakotven ve vnitřních předpisech MU a dalších dokumentech Systém zajišťování kvality činností MU je souborem vzájemně provázaných principů, pravidel a postupů, které ověřují dodržování standardů vymezených v právních předpisech a vnitřních předpisech MU nebo přispívají ke zvyšování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU. Základem zajišťování kvality činností MU je systém vnitřního hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, které se opírá o kvalitativní a kvantitativní metody sběru dat a jejich vyhodnocování, zejména o využití dat z informačních systémů MU, hodnoticí rozhovory, dotazníková šetření a bibliometrický monitoring. Klíčovou roli v plánování hodnocení, stanovení metod a forem výstupu hodnocení zaujímá Rada pro vnitřní hodnocení MU jako ústřední orgán univerzity zodpovědný za zajišťování kvality činností MU. Systém zajišťování kvality na Masarykově univerzitě je v návaznosti na aktuální legislativní požadavky zakotven ve dvou nových vnitřních předpisech. Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na Masarykově univerzitě (dále „Pravidla systému zajišťování kvality“) jsou normou zastřešující další předpisy MU, které jednotlivé oblasti zajišťování kvality popisují ve větší míře podrobnosti. Jejich účelem je zakotvit základní principy a postupy zajišťování kvality klíčových činností MU a vytvořit základ pro integraci těchto principů a postupů do uceleného a vnitřně provázaného systému. Vnitřní předpis Schvalování, řízení a hodnocení studijních programů Masarykovy univerzity (dále jen „předpis o studijních programech“) pokrývá problematiku studijních programů jako klíčové součásti vnitřního systému zajišťování kvality MU. Vymezuje procesy vzniku studijních programů a dalších souvisejících postupů (např. změna či prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní programy), které MU bude realizovat jak v případě udělené institucionální akreditace, tak v případě návrhů podléhajících schválení Národním akreditačním úřadem. V oblasti vnitřního hodnocení studijních programů navazuje předpis o studijních programech na dosavadní praxi vytvářenou na Masarykově univerzitě od roku 2008. Popsané postupy v maximální možné míře využívají již existující osvědčené nástroje, propojují je s postupy rozhodování o studijních programech a obohacují je o nové prvky systému zajišťování kvality, jako je například zapojení programových rad do průběžného hodnocení a rozvíjení studijního programu. Přílohu předpisu tvoří Standardy kvality studijních programů Masarykovy univerzity (dále jen „Standardy“); ty jsou souborem kritérií, podle kterých budou na MU posuzovány již uskutečňované i nově navrhované studijní programy. Standardy jsou koncipovány tak, aby umožňovaly ověřit soulad studijního programu se zákonnými požadavky a zároveň napomáhaly k průběžnému zlepšování 59 a rozvoji studijního programu, a to se zřetelem k jeho jedinečnosti a specifičnosti. Kromě požadavků národní legislativy a strategických cílů MU jsou do Standardů promítnuty Evropské standardy pro zajišťování kvality v oblasti vysokého školství, vytvořené mezinárodně uznávanými odbornými organizacemi. 2. Systém zajišťování a hodnocení kvality MU je založen na sdílených principech a postupech Vnitřní soudržnost, srozumitelnost a logiku systému zajišťování kvality MU zabezpečují sdílené principy a postupy, na nichž je založen. Patří mezi ně následující:  Cílem systému zajišťování kvality MU je dosahování vynikajících výsledků a zlepšování činností MU v oblastech vzdělávání, výzkumu a souvisejících činností.  Základem systému zajišťování kvality MU je provádění vnitřního hodnocení, které je uskutečňováno jako předběžné, průběžné nebo následné a je založeno na vhodném propojení prvků sebehodnocení, zpětné vazby a vyhodnocení relevantních dat, přičemž uplatnění konkrétních metod hodnocení se liší podle povahy hodnocené činnosti.  Do zajišťování kvality jsou zapojováni relevantní vnitřní a vnější aktéři, zejména z řad studentů MU, absolventů MU, zaměstnavatelů absolventů MU, akademických pracovníků a jiných zaměstnanců MU, oborové komunity z České republiky i ze zahraničí, za účelem poskytnutí zpětné vazby a získání celkového pohledu na uskutečňování činností MU.  V postupech vnitřního hodnocení se průběžně získávané dílčí poznatky v předem stanovených časových milnících integrují a posuzují komplexně.  Vnitřní hodnocení a na něj navazující rozhodování je transparentní proces, který se uskutečňuje dle jasně stanovených pravidel a kritérií, ve všech fázích je řádně zdokumentován a jeho výstupy jsou pravidelně komunikovány a prezentovány členům akademické obce a v přiměřeném rozsahu rovněž veřejnosti.  Systém zajišťování kvality MU vychází z mezinárodně uznávaných postupů. Systém zajišťování kvality MU tvoří následující mechanismy:  soubor vnitřních předpisů MU zakotvujících zajišťování kvality MU a další doporučené postupy,  vnitřní hodnocení činností MU,  rozhodovací postupy orgánů MU a orgánů součástí MU související se zajišťováním kvality činností MU,  adresná podpora pro soustavné zlepšování činností MU,  postupy vedoucí k zajišťování transparentnosti systému zajišťování kvality MU a ke zpřístupňování výsledků zajišťování kvality akademické obci i veřejnosti,  postupy vedoucí k pravidelnému ověřování funkčnosti a vhodnosti systému zajišťování kvality MU a k jeho průběžnému zlepšování. 3. Systém zajišťování a hodnocení kvality MU věcně pokrývá všechny oblasti předpokládané zákonem o vysokých školách, standardy pro akreditace a Standardy a směrnicemi pro zajišťování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání Systém zajišťování a hodnocení kvality je na MU soustavně rozvíjen již od roku 2006, přičemž jeho prvotním referenčním rámcem byly evropské standardy, konkrétně Standardy a směrnice pro zajišťování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (ESG). Po přijetí novely došlo k jeho ucelení dle požadavků zákona o vysokých školách a standardů pro akreditace. Z věcného hlediska tento systém stojí na třech pilířích, jimiž je zajišťování kvality vzdělávacích, tvůrčích a souvisejících činností. Do 60 těchto tří oblastí spadají konkrétní mechanismy a opatření, jimiž je kvalita činností hodnocena, zajišťována a kontinuálně rozvíjena: Tabulka 9. Oblasti zajišťování kvality na MU Oblast zajišťování kvality Předmět zajišťování kvality vzdělávací činnost  studijní programy  programy CŽV  vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu  přijímání do studia a podmínky studia  uznávání zahraničního vzdělání  oblasti vzdělávání tvůrčí činnost  výzkumná činnost  umělecká činnost související činnosti  kompetence a rozvoj zaměstnanců  mobility studentů a zaměstnanců  spolková činnost studentů a zaměstnanců  podpora studentů se znevýhodněním, resp. se specifickými potřebami  knihovní a informační služby  poradenské služby  služby kolejí a menz  služby pro sportovní aktivity  nakladatelské a ediční činnosti  materiální a technické zabezpečení  společenská odpovědnost univerzity a) Zajišťování kvality vzdělávací činnosti Zajišťování kvality studijních programů Zajišťování kvality studijních programů MU zahrnuje postupy schvalování, řízení a hodnocení studijních programů MU a je upraveno v předpise o studijních programech (detailně viz část VI této zprávy). Základem zajišťování kvality studijních programů MU je hodnocení studijních programů. Hodnocení ověřuje soulad studijních programů se Standardy kvality studijních programů MU a podporuje zlepšování podmínek pro výuku zaměřenou na studenta. Postupy vnitřního hodnocení studijního programu se uplatňují před vznikem oprávnění uskutečňovat studijní program i v průběhu jeho uskutečňování. Postupy hodnocení již uskutečňovaného studijního programu zahrnují vnitřní hodnocení studijního programu jednou za pět let a průběžné aktualizace vnitřního hodnocení studijního programu jednou za rok. Do hodnocení se v souladu s předpisem o studijních programech zapojují zejména osoby podílející se na uskutečňování studijního programu, popřípadě další akademičtí pracovníci MU, členové programové, respektive oborové rady studijního programu, hodnotitelé z řad zástupců studentů, absolventů a zaměstnavatelů absolventů studijního programu, jakož i z řad akademických pracovníků jiných vysokých škol. Formou výstupu hodnocení je plán rozvoje studijního programu a jeho průběžné aktualizace. V případě zjištění nedostatků v návaznosti na hodnocení může RVH v souladu s předpisem o studijních programech uložit nápravné opatření. 61 Zajišťování kvality programů celoživotního vzdělávání a vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu Zajišťování kvality programů celoživotního vzdělávání a vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu zahrnuje hodnocení uskutečňování těchto programů v souladu s Řádem celoživotního vzdělávání MU. Hodnocení se provádí na základě rozhodnutí RVH, a to nejméně jednou za 5 let. V rozhodnutí RVH stanoví termín, metodu a formu výstupu hodnocení. Do hodnocení se zapojují relevantní vnitřní a vnější aktéři, zejména osoby podílející se na uskutečňování programů celoživotního vzdělávání, účastníci programů celoživotního vzdělávání a instituce udílející akreditaci v případě programů celoživotního vzdělávání podléhajících akreditaci. V návaznosti na provedené hodnocení udělí RVH doporučení pro zlepšování a rozvoj programů celoživotního vzdělávání. Zajišťování kvality přijímání do studia a podmínek studia Zajišťování kvality přijímání do studia a podmínek studia zahrnuje v souladu se Studijním a zkušebním řádem MU hodnocení, zda tyto podmínky zaručují rovné zacházení, jsou vhodné a přiměřené ve vztahu k cílům studia a profilu absolventa a přispívají k rozvoji a zlepšování vzdělávací činnosti MU. Hodnocení přijímání do studia a podmínek studia se provádí na základě rozhodnutí RVH. V rozhodnutí RVH stanoví termín, metodu a formu výstupu hodnocení. Do hodnocení se zapojují relevantní vnitřní a vnější aktéři, zejména osoby podílející se na uskutečňování studijních programů, uchazeči o studium a studenti MU. V návaznosti na provedené hodnocení udělí RVH doporučení pro zlepšování a rozvoj kvality přijímání do studia a podmínek studia. Zajišťování kvality uznávání zahraničního vzdělání Zajišťováním kvality uznávání zahraničního vzdělání se rozumí zajišťování kvality uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace. Hodnocení uznávání zahraničního vzdělání se provádí na základě rozhodnutí RVH. V rozhodnutí RVH stanoví termín, metodu a formu výstupu hodnocení. Do hodnocení se zapojují osoby podílející se na uskutečňování uznávání zahraničního vzdělání, jakož i žadatelé o uznání zahraničního vzdělání. V návaznosti na provedené hodnocení udělí RVH doporučení pro zlepšování a rozvoj kvality uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání. Zajišťování kvality činností v rámci oblasti vzdělávání Zajišťování kvality činností MU v rámci oblasti vzdělávání zahrnuje hodnocení činností MU uskutečňovaných v rámci oblasti vzdělávání na základě institucionální akreditace, ve vztahu k požadavkům stanoveným nařízením vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství. Hodnocení činností MU v rámci oblasti vzdělávání se provádí na základě rozhodnutí RVH. Termín hodnocení stanoví RVH tak, aby se uskutečnilo nejméně jednou za dobu, na kterou byla udělena institucionální akreditace. V rozhodnutí RVH rovněž stanoví metodu a formu výstupu hodnocení. Do hodnocení se zapojují relevantní vnitřní a vnější aktéři, zejména osoby podílející se na uskutečňování studijních programů v rámci oblasti vzdělávání a studenti studijních programů v rámci hodnocené oblasti vzdělávání. V návaznosti na provedené hodnocení udělí RVH oblasti vzdělávání doporučení, které je podkladem pro zpracování další žádosti o institucionální akreditaci. 62 b) Zajišťování kvality tvůrčí činnosti Zajišťování kvality výzkumné činnosti MU Zajišťování kvality výzkumné činnosti MU zahrnuje hodnocení výzkumné činnosti MU, hodnocení akademických a vědeckých pracovníků podílejících se na výzkumné činnosti MU, harmonizaci postupů hodnocení výzkumné činnosti MU podle národního hodnocení výzkumu, využití výsledků vnitřního hodnocení pro strategický rozvoj výzkumné činnosti MU a podporu rozvoje kapacit pro výzkumnou činnost MU. Základem zajišťování kvality výzkumné činnosti MU je hodnocení výzkumné činnosti MU, které se provádí jednou za rok na základě bibliometrického monitoringu a jednou za 5 let ve vazbě na národní hodnocení na úrovni pracovišť MU pro tvůrčí činnost, přičemž podkladem pro vyhodnocení je bibliometrický monitoring a hodnocení formou odborného posouzení. Do vnitřního hodnocení se zapojují relevantní vnitřní a vnější aktéři, zpravidla mezinárodní poradní orgán MU a další zahraniční odborníci. Provedená hodnocení jsou podkladem pro strategické rozhodování MU o dalším směřování výzkumné činnosti MU, včetně alokace podpory k jejímu rozvoji. Zajišťování kvality umělecké činnosti Zajišťování kvality umělecké činnosti MU zahrnuje hodnocení uměleckých výstupů MU evidovaných v registru uměleckých výstupů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Hodnocení uměleckých výstupů MU se provádí na základě rozhodnutí RVH. V rozhodnutí RVH stanoví termín, metodu a formu výstupu hodnocení. Do hodnocení se zapojují relevantní vnitřní a vnější aktéři, zejména osoby podílející se na zpracování uměleckých výstupů MU a hodnotitelé s odpovídající uměleckou erudicí. V návaznosti na provedené hodnocení udělí RVH doporučení pro zlepšování a rozvoj umělecké činnosti MU. c) Zajišťování kvality souvisejících činností Zajišťování kvality souvisejících činností MU zahrnuje postupy jejich vnitřního hodnocení, kterými se ověřuje naplňování cílů souvisejících činností. Hodnocení souvisejících činností se provádí na základě rozhodnutí RVH. V rozhodnutí RVH stanoví termín, metodu a formu výstupu hodnocení. Do postupů hodnocení se zapojují relevantní vnitřní a vnější aktéři, zejména uživatelé služeb a příjemci podpůrných procesů, jakož i jejich poskytovatelé. V návaznosti na provedené hodnocení udělí RVH doporučení pro zlepšování a rozvoj souvisejících činností MU. 4. Rada pro vnitřní hodnocení MU je funkční a zabezpečuje naplňování principů, postupů a cílů systému zajišťování a hodnocení kvality MU RVH je ústředním orgánem MU věnující se zajišťování a hodnocení kvality činností MU. RVH má 15 členů, jejím předsedou je rektor, místopředsedu jmenuje a odvolává rektor z řad akademických pracovníků MU, kteří jsou profesory nebo docenty. Členem RVH MU je předseda AS MU. Místopředsedu a ostatní členy RVH MU jmenuje a odvolává po předchozím souhlasu AS MU rektor, přičemž 4 členy jmenuje dle svého uvážení, 4 členy na návrh AS MU a 4 členy na návrh VR MU. Jeden z členů je vždy jmenován z řad studentů, a to v rámci kvóty dané AS MU. Nejméně 2 členové jsou jmenováni z jiných osob než z členů akademické obce MU. Funkce člena RVH MU je neslučitelná s funkcí prorektora, děkana, proděkana a ředitele vysokoškolského ústavu zastávanou na MU. Složení RVH MU odráží oblasti vzdělávání, v jejichž rámci jsou na MU uskutečňovány studijní programy. RVH zejména schvaluje návrh Pravidel systému zajišťování kvality, řídí průběh vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU, zpracovává Zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU a dodatky k této zprávě, vede průběžné záznamy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU, schvaluje studijní programy v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má MU institucionální akreditaci, 63 schvaluje záměr předložit Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení platnosti akreditace studijních programů. RVH byla zřízena v prosinci 2016 a do doby zpracování této zprávy se uskutečnilo 10 jejích řádných zasedání. V rámci svého dosavadního působení RVH zejména:  schválila návrh Pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU,  projednala další vnitřní předpisy MU související se zajišťováním kvality (jednací řád RVH, předpis o studijních programech),  zpracovala Zprávu o vnitřním hodnocení Masarykovy univerzity,  vytvořila soubor formulářů pro vnitřní schválení studijního programu,  projednala 3 záměry vzniku nového studijního programu. Akademická obec i veřejnost je o činnosti RVH informována prostřednictvím webových stránek Masarykovy univerzity, kde jsou rovněž zpřístupněny jednotlivé zápisy z jejího zasedání. 64 V. 2. Na fungování vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností jsou vyčleněny personální, materiální a finanční prostředky odpovídající velikosti a členění vysoké školy a rozsahu uskutečňované vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností. Zodpovědnost za zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností je zakotvena na všech úrovních řízení vysoké školy a rozdělení zodpovědností v rámci systému zajišťování kvality je jednoznačně stanoveno. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření existence dokumentu upravujícího strukturu řízení a rozdělení zodpovědností v rámci vnitřního systému zajišťování kvality na úrovni vysoké školy a součástí vysoké školy  posouzení funkčnosti a účelnosti vymezení struktury řízení a rozdělení zodpovědností v rámci vnitřního systému zajišťování kvality (zda na úrovni vedení vysoké školy a součástí vysoké školy existuje člen pověřený koordinací činností souvisejících se zajišťováním kvality; zda je vytvořena síť klíčových zaměstnanců podílejících se na koordinaci činností souvisejících se zajišťováním kvality na úrovni vysoké školy a na úrovni součástí vysoké školy apod.)  posouzení přiměřenosti zabezpečení vnitřního systému zajišťování kvality personálními a finančními zdroji vzhledem k velikosti a členění vysoké školy a rozsahu uskutečňované vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  rámcově vysvětlí strukturu řízení svého vnitřního systému zajišťování kvality a rozdělení zodpovědností za zajišťování kvality na všech úrovních vysoké školy včetně jejích součástí  popíše zabezpečení vnitřního systému zajišťování kvality personálními a finančními zdroji  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita má vnitřními předpisy jasně vymezeny působnost, pravomoci a povinnosti osob a orgánů v systému vnitřního zajišťování kvality. Administrativní zabezpečení fungování vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností odpovídá velikosti, struktuře a poslání univerzity i jejím strategickým cílům. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU Statut MU Organizační řád MU 65 1. Masarykova univerzita má vnitřními předpisy jasně vymezenou strukturu řízení v oblasti zajišťování kvality Působnost, pravomoci a povinnosti osob a orgánů v systému zajišťování kvality MU se řídí zákonem o vysokých školách, Statutem MU a dalšími vnitřními předpisy MU, zejména vnitřním předpisem Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU, vnitřním předpisem Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů MU a Organizačním řádem MU. Systém zajišťování kvality MU vytvářejí a rozvíjejí:  orgány MU,  orgány součástí MU,  jednotliví členové akademické obce MU, kteří rozvíjejí podmínky pro podporu soustavného zlepšování činností MU a provádějí opatření vyplývající z výsledků hodnocení kvality činností MU. a) Orgány univerzity Rektor a vedení MU Na celouniverzitní úrovni jsou koordinací činností souvisejících se zajišťováním kvality pověřeni tito členové vedení MU:  prorektor pro studium a informační technologie s hlavní zodpovědností za řízení politiky zajišťování kvality v oblasti vzdělávání a spoluzodpovědností za zajišťování kvality souvisejících činností (strategické plánování, informační a komunikační technologie, IS MU),  prorektor pro výzkum s hlavní zodpovědností za zajišťování kvality v oblasti tvůrčí činnosti a spoluodpovědností za zajišťování kvality vzdělávací činnosti (doktorské studijní programy) a souvisejících činností (knihovní služby),  prorektor pro akademické záležitosti se spoluodpovědností za zajišťování kvality souvisejících činností (personální politika v akademické sféře, habilitační a profesorská řízení, ediční činnost),  prorektor pro záležitosti studentů se spoluodpovědností za zajišťování kvality vzdělávací činnosti (programy CŽV, podmínky studia), souvisejících činností (ubytovací politika, stipendijní politika, kariérní poradenství, podpora studentům se specifickými nároky, uznávání výsledků dalšího vzdělávání),  prorektor pro internacionalizaci se spoluodpovědností za zajišťování kvality vzdělávací činnosti (internacionalizace a mezinárodní spolupráce),  kvestor s významnou zodpovědností za zajišťování kvality souvisejících činností (ekonomika, financování, rozpočtování a řízení nákladů, řídicí finanční kontrola a interní audit, investice, provoz budov a zařízení, správa a údržba majetku, personalistika, ekonomické informační systémy atd.),  ředitel pro strategii s významnou zodpovědností za zajišťování kvality souvisejících činností (strategické plánování včetně vyhodnocování plnění strategií a plánů, analyzování činnosti MU v národní i mezinárodní komparaci, celouniverzitní průzkumy, datové podklady). 66 Rada pro vnitřní hodnocení MU Rada pro vnitřní hodnocení je ústřední orgán Masarykovy univerzity zřízený Statutem Masarykovy univerzity za účelem zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností. Rada pro vnitřní hodnocení v rámci své činnosti zejména:  řídí průběh vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností Masarykovy univerzity,  kontroluje naplňování požadavků na zajišťování kvality činnosti Masarykovy univerzity vyplývajících z právních předpisů a vnitřních předpisů Masarykovy univerzity,  zpracovává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU a dodatky k této zprávě,  schvaluje návrhy studijních programů a poskytuje metodickou pomoc v procesech zajišťování kvality studijních programů na MU,  vyjadřuje se k záměru vzdát se institucionální akreditace, záměru zrušit studijní program a záměru vzdát se akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,  přijímá podněty vztahující se uskutečňování studijních programů. Akademický senát MU V postupech zajišťování kvality plní Akademický senát MU zejména následující funkce:  schvaluje vnitřní předpisy související se zajišťováním kvality,  schvaluje Zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU a dodatky k této zprávě. Vědecká rada MU V postupech zajišťování kvality plní Vědecká rada MU zejména následující funkce:  schvaluje záměr předložit žádost o institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání a o rozšíření institucionální akreditace pro další oblast nebo oblasti vzdělávání,  schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,  schvaluje záměr vzdát se institucionální akreditace, záměr zrušit studijní program a záměr vzdát se akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,  projednává návrh Pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností,  projednává návrh Zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU a návrhy dodatků k této zprávě,  projednává záměr rektora jmenovat nebo odvolat členy Rady pro vnitřní hodnocení MU. 67 Správní rada MU V postupech zajišťování kvality plní Správní rada MU svou roli zejména tím, že projednává Zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU a návrhy dodatků k této zprávě. b) Orgány fakulty Děkan a vedení fakult V rámci procesů zajišťování kvality plní děkan zejména následující funkce:  navrhuje vědecké radě fakulty jmenování a odvolání garanta studijního programu,  podrobněji stanoví působnost garanta studijního programu, zejména ve vztahu k němu samotnému, k věcně příslušnému proděkanovi a k vedoucím pracovišť, na nichž se uskutečňuje výuka,  jmenuje a odvolává členy programové a oborové rady studijních programů,  rozhoduje o ustavení společné programové rady pro jednotlivé navazující studijní programy nebo studijní programy jinak příbuzné, resp. o ustavení společné oborové rady pro příbuzné doktorské studijní programy, a určí jejího předsedu z řad garantů příslušných studijních programů,  schvaluje návrh členů panelu hodnotitelů v případě vnitřního hodnocení bakalářského nebo magisterského studijního programu, schvaluje plán rozvoje studijního programu,  účastní se hodnoticích schůzek v případě návrhu přeměny studijního oboru na studijní program a vnitřního hodnocení studijního programu,  účastní se jednání RVH, zejména v případě projednávání záměru vzniku a návrhu vzniku studijního programu,  předkládá fakultním orgánům a RVH návrhy na schválení studijních programů, jejich rozšíření, změnu a prodloužení, případně zrušení. Koordinace činností souvisejících se zajišťováním kvality na úrovni vedení fakult je v samosprávné kompetenci jednotlivých fakult. Koordinací činností souvisejících se zajišťováním kvality jsou na úrovni vedení fakult zpravidla pověřeni příslušní proděkani pro studium (zejm. oblast vzdělávací činnosti) a proděkani pro vědu a výzkum (zejm. oblast tvůrčí činnosti). Akademický senát fakulty V rámci procesů zajišťování kvality se akademický senát fakulty zejména vyjadřuje k návrhu vzniku studijního programu, návrhu přeměny studijního oboru na studijní program, návrhu rozšíření studijního programu, návrhu prodloužení studijního programu a záměru zrušit studijní program. Studentská komora akademického senátu fakulty rovněž navrhuje děkanovi studentského zástupce v programové radě studijního programu. Vědecká rada fakulty V rámci procesů zajišťování kvality plní vědecká rada fakulty zejména následující funkce:  schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání garanta studijního programu,  schvaluje návrh na jmenování členů oborové rady doktorského studijního programu,  schvaluje návrh členů panelu hodnotitelů v případě vnitřního hodnocení doktorského studijního programu, 68  schvaluje návrh vzniku studijního programu, návrh přeměny studijního oboru na studijní program, návrh rozšíření, změny a prodloužení studijního programu,  vyjadřuje se k záměru zrušit studijní program. 2. Administrativní zabezpečení fungování vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností odpovídá velikosti, struktuře a poslání univerzity i jejím strategickým cílům Masarykova univerzita disponuje rozvinutým a specializovaným administrativním aparátem, který průběžně vytváří podporu orgánům a osobám zapojeným do systému zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností. Tyto podpůrné kapacity jsou organizačně začleněny v rámci rektorátu Masarykovy univerzity a pokrývají oblast vzdělávací, tvůrčí i souvisejících činností univerzity. a) Odbor pro kvalitu Metodicky je systém zajišťování a hodnocení kvality centrálně rozvíjen Odborem pro kvalitu rektorátu MU, jenž ve spolupráci s Radou pro vnitřní hodnocení MU vytváří metodické pokyny a dokumenty potřebné k úspěšné implementaci vnitřních předpisů v oblasti zajišťování a hodnocení kvality. Odbor pro kvalitu na MU funguje od roku 2014 a zajišťuje především:  koncepční a metodickou podporu agendy tvorby, rozvoje a hodnocení studijních oborů a programů na MU,  koordinaci procesu vnitřního hodnocení studijních oborů a programů,  sledování vývoje Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání („Boloňský proces“), především v oblasti zajišťování kvality, struktury vysokoškolského studia, kreditového systému ECTS, rámců kvalifikací, výstupů z učení,  sledování vývoje národní legislativy a výsledků národních projektů zaměřených na zajišťování kvality,  zabezpečování přenosu informací z těchto oblastí v rámci MU,  naplňování Standards and Guidelines for Quality Assurance in the EHEA (ESG) v rámci činností univerzity. b) Odbor výzkumu Významnou metodickou roli v oblasti zajišťování kvality tvůrčí činnosti hraje Odbor výzkumu rektorátu MU, jehož posláním je v této oblasti zejména:  hodnocení kvality výzkumu,  rozvoj bibliometrického servisu,  podíl na metodickém vedení agendy doktorského studia na MU. c) Odbor pro strategii Důležitá role v systému zajišťování kvality náleží rovněž Odboru pro strategii RMU, v jehož kompetenci je zejména:  strategické plánování v rozsahu univerzitních politik, zejména Dlouhodobého záměru MU, včetně jeho aktualizací a institucionálních rozvojových plánů,  rozbor dat, analytická a evaluační činnost pro oblast vzdělávání,  realizace institucionálního výzkumu na MU (tj. celouniverzitních průzkumů a anket) a metodická podpora v této oblasti, 69  koordinace a příprava výročních zpráv o činnosti MU a hodnocení činnosti MU,  metodická podpora při definování obsahového zaměření rozvojových projektů a aktivit Fondu rozvoje MU,  příprava a vykazování dat do mezinárodních srovnávacích žebříčků univerzit. d) Další odbory Metodické řízení věcně vymezených úseků zajišťování kvality souvisejících činností mají na starosti jednotlivé další odbory rektorátu MU, tato zodpovědnost jim je dána Organizačním řádem rektorátu MU. Jedná se zejména o:  Studijní odbor,  Odbor pro akademické záležitosti,  Tiskový odbor,  Odbor vnějších vztahů a marketingu,  Odbor pro rozvoj,  Ekonomický odbor,  Investiční odbor,  Právní odbor,  Kontrolní odbor,  Odbor interního auditu,  Provozní odbor. e) Síť fakultních koordinátorů pro kvalitu V rámci metodického řízení systému zajišťování a hodnocení kvality funguje na jednotlivých fakultách MU od roku 2017 síť koordinátorů pro kvalitu, jejichž náplní práce je poskytovat podporu zejména v oblasti zajišťování kvality vzdělávací činnosti. 70 V. 3. Vysoká škola má srozumitelným způsobem popsáno propojení zajišťování a hodnocení kvality mezi vzdělávacími, tvůrčími a souvisejícími činnostmi vysoké školy a toto propojení odpovídajícím způsobem realizuje. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení účelnosti a fungování zajišťování a hodnocení kvality ve vztahu k propojení vzdělávací, tvůrčí a relevantních souvisejících činností Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  rámcově vysvětlí, jakým způsobem je ve vnitřních předpisech, dalších předpisech a popřípadě v dalších vnitřních dokumentech vymezeno zajišťování a hodnocení kvality ve vztahu k propojení vzdělávací, tvůrčí a relevantních souvisejících činností vysoké školy  uvede konkrétní postupy, jimiž je zajišťováno toto propojení (např. jakým způsobem propojují vzdělávací, tvůrčí a související činnosti standardy studijních programů, jakým způsobem vstupují výsledky tvůrčí činnosti do hodnocení studijních programů; jakým způsobem se propojení odráží ve vnitřních grantových schématech vysoké školy či v mechanismech rozdělování prostředků na studentské vědecké činnosti apod.)  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Propojení zajišťování kvality mezi vzdělávacími, tvůrčími a souvisejícími činnostmi je rámcově zakotveno ve vnitřních předpisech a prakticky se realizuje zejména na úrovni jednotlivých studijních programů. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU Schvalování, řízení a hodnocení studijních programů MU Formuláře pro vznik a přeměnu studijního programu 1. Propojení zajišťování kvality mezi vzdělávacími, tvůrčími a souvisejícími činnostmi je rámcově zakotveno ve vnitřních předpisech Vzdělávací, tvůrčí a související činnosti, jakož i osoby uskutečňující tyto činnosti jsou na MU přiměřeně propojovány za účelem jejich vzájemného příznivého ovlivňování, spolupráce, sdílení znalostí, dovedností, výsledků činností a poskytování zpětné vazby. K podpoře propojování vzdělávací, tvůrčí a souvisejících činností univerzita zajišťuje vzájemnou informovanost skrze vhodné nástroje vnitřní komunikace a vhodnou podporu pro spolupráci. Postupy zajišťování kvality činností MU jsou v rámci systému zajišťování kvality MU přiměřeně propojeny prostřednictvím:  společných principů systému zajišťování kvality MU, 71  společných pravidel a postupů zajišťování kvality činností MU,  orgánů a osob působících v systému zajišťování kvality MU,  jednotné strategie univerzity. 2. Propojení zajišťování kvality mezi vzdělávacími, tvůrčími a souvisejícími činnostmi se odehrává zejména na úrovni studijních programů Vzdělávací a tvůrčí činnost jsou na MU přiměřeně propojovány s ohledem na typ a profil studijního programu, zejména využitím vědeckých poznatků pro výuku a vzdělávání, jakož i pro zvyšování odborné úrovně studijního programu v souladu se současnou úrovní vědeckého poznání. Propojení vzdělávacích, tvůrčích a souvisejících činností je klíčovým prvkem hodnocení studijního programu, a to jak před jeho vznikem, tak i při pravidelných hodnoceních, kterými programy procházejí. Při těchto příležitostech garanti oborů připravují sebehodnoticí zprávy, které zahrnují všechny relevantní aspekty uskutečňování studijních programů vzhledem ke Standardům kvality studijních programů Masarykovy univerzity. Důraz je kladen zejména na soulad výzkumného zaměření jednotlivých pracovišť s charakterem studijních programů, které jsou na těchto pracovištích uskutečňovány, přičemž je v potaz brána nejen samotná publikační činnost akademických pracovníků, ale také zapojení studentů do výzkumu či grantů, které jsou na daných pracovištích řešeny. Podpůrné procesy zajišťují pracoviště typicky ve spolupráci s příslušnou součástí Masarykovy univerzity, jejich hodnocení a rozvoj je proto více centralizováno; široké spektrum sběru zpětné vazby však zajišťuje, že související činnosti budou reagovat na aktuální potřeby studentů i zaměstnanců univerzity. 72 V. 4. Hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností se opírá o procesy zpětné vazby; do těchto procesů jsou zapojováni akademičtí pracovníci, studenti, absolventi a odborníci dané vysoké školy nebo z jiného pracoviště než z dané vysoké školy. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení, zda jsou ve vnitřním systému zajišťování kvality dostatečným způsobem zahrnuty procesy zpětné vazby Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  vymezí klíčové cílové skupiny, od nichž je zpětná vazba získávána, a uvede, v jakých hodnoceních a periodicitě je zpětná vazba od těchto skupin požadována  popíše hlavní mechanismy, jimiž je v rámci hodnocení kvality získávána zpětná vazba od akademických a dalších pracovníků, studentů, absolventů, klíčových zaměstnavatelů absolventů vysoké školy a dalších relevantních aktérů (ankety, kvalitativní či kvantitativní průzkumy, zapojení interních či externích hodnotitelů, peer review apod.)  rámcově vysvětlí hlavní pravidla pro práci s výstupy procesů zpětné vazby a způsob, jímž jsou tyto výstupy využívány a komunikovány dovnitř i navenek vysoké školy  zhodnotí zahrnutí procesů zpětné vazby ve vnitřním systému zajišťování kvality (zda a jak je zpětná vazba přínosná pro rozvoj dané oblasti působnosti vysoké školy apod.)  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Zpětná vazba je základním principem v systému hodnocení a zajišťování kvality činností Masarykovy univerzity a je systematicky získávána na všech úrovních řízení. Do mechanismů zajišťování kvality univerzity jsou systematicky zapojováni relevantní vnitřní a vnější aktéři. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU Výroční zprávy o činnosti MU Zpráva o vnitřním hodnocení (2017) Základní informace o fungování vnitřního systému zajišťování kvality 73 1. Masarykova univerzita využívá v rámci systému zajišťování kvality svých činností zpětnovazební mechanismy Mechanismy zpětné vazby jsou zaneseny ve vnitřních předpisech Masarykovy univerzity a tvoří spolu s relevantními daty jeden z pilířů systému zajišťování a hodnocení kvality činností MU. Mechanismy zpětné vazby lze členit dle aktérů na akademické pracovníky, studenty, absolventy a vlastní i externí experty univerzity, dle činností na vzdělávací a tvůrčí, jež je možné zhlédnout v tabulkách níže. Z tabulek je zřejmé, že zpětná vazba je nejextenzivněji získávána ke vzdělávací činnosti, kde jsou spolu kombinovány pravidelné rozsáhlé průzkumy o uchazečích, studentech i absolventech ve všech typech studia (podrobnosti viz obr. 13) s hodnocením založeném především na peer review, které zpravidla probíhá na úrovni studijního programu. Tabulka 10. Mechanismy zpětné vazby v zajišťování kvality vzdělávací činnosti Proces Úroveň řízení Aktér zpětné vazby Forma Cyklus Odpovědný orgán/osoba Institucionální průzkumy na MU MU Uchazeč, student, absolvent Průzkum 1–2 roky, viz obr. 11 Vedení MU a fakulty Vnitřní hodnocení studijního programu (5 let) Studijní program Externí akademik, absolvent, zaměstnavatel absolventů Peer review 5 let Programová/oborová rada, děkan, RVH Vnitřní hodnocení studijního programu (1 rok) Studijní program Student, akademický pracovník, absolvent nebo zaměstnavatel absolventů Peer review 1 rok Programová/oborová rada, děkan, RVH Přeměna studijního oboru na studijní program Studijní program Externí/interní akademik Peer review není Garant programu, děkan, RVH Vznik studijního programu Studijní program Zahraniční expert, externí akademik, zaměstnavatel absolventů Peer review není Garant programu, děkan, RVH Předmětová anketa Studijní předmět Student Anketa semestr Vedoucí pracoviště Hodnocení akademických pracovníků Fakultní pracoviště Akademický pracovník Strukturovaný rozhovor rok Vedoucí pracoviště Zasedání Mezinárodní vědecké rady MU (doktorské studijní programy) MU Zahraniční expert Peer review rok Vedení MU a fakulty Cena rektora pro vynikající pedagogy MU Studenti Anketa rok Vedení MU 74 Zohlednění zpětné vazby probíhá na více úrovních. Na institucionální úrovni se především pracuje s výsledky průzkumů a souhrnnými výsledky jednotlivých hodnocení za celé fakulty. Závěry se pak odrážejí ve strategických dokumentech univerzity a nastavení jednotlivých priorit v Dlouhodobém záměru Masarykovy univerzity a tyto priority jsou pak kontinuálně sledovány a cyklicky vyhodnocovány v následujících rocích. Data získaná z průzkumů slouží i k nastavování benchmarků a možnosti se kontinuálně zlepšovat. Naopak na nižších úrovních, jako jsou studijní programy nebo studijní předměty, je se zpětnou vazbou vždy nakládáno v individuálním kontextu studijního programu, resp. předmětu. Tomu odpovídá i forma zpětné vazby, která je zpravidla založena na společném dialogu konkrétních aktérů, kteří mají k dispozici relevantní materiály, na jejichž základě si mohou spolu se svou zkušeností vytvořit informovaný názor. V takovém případě se i samotní hodnotitelé přímo podílejí na strategických doporučení hodnoceného subjektu, což je na Masarykově univerzitě považováno za klíčový úkol hodnotitelů vstupujících do peer review hodnocení. Již od roku 2003 na konci každého semestru Masarykova univerzita organizuje a průběžně zdokonaluje anonymní předmětovou anketu, ve které každý student může zhodnotit kvalitu předmětů, které navštěvoval, a poskytnout tak vyučujícím zpětnou vazbu. Předmětová anketa má za cíl získat rychlou a ucelenou zpětnou vazbu, na kterou může vyučující reagovat a se studenty vést věcnou diskuzi nad vloženými komentáři. Reakce vyučujících na výsledky předmětové ankety zpět ke studentům jsou možné, avšak s výjimkou Ekonomicko-správní fakulty pouze dobrovolné. Výsledky předmětové ankety jsou zohledňovány a diskutovány v dialogu mezi vyučujícím a jeho přímým nadřízeným v rámci procesu hodnocení akademických pracovníků. V roce 2015 byla předmětová anketa inovována a bylo umožněno, aby vyučující mohl reagovat na slovní komentáře, které studenti vložili. V nejbližších letech chce Masarykova univerzita hledat další podpůrné nástroje a možnosti, jak tento problém řešit a zlepšit konstruktivní dialog mezi studenty a vyučujícím v rámci předmětové ankety. Hodnocenými aspekty v anketě jsou přínosnost předmětu pro studenta, objem studijní zátěže, pedagogické schopnosti vyučujícího, jeho připravenost na hodiny a míra srozumitelnosti předávaných informací. V jarním semestru roku 2017 se předmětové ankety zúčastnilo cca 11 000 osob, což tvoří třetinu aktuální studentské populace na MU. Obrázek 11. Systém institucionálních průzkumů na MU Obr. 13 Schéma institucionálních průzkumů na MU 75 a) Tvůrčí činnost Pro hodnocení tvůrčí činnosti Masarykova univerzita využívá především bibliometrických a kvantitativních ukazatelů, které pravidelně vyhodnocuje. Zpětnou vazbu od dalších aktérů využívá již v menším rozsahu ve srovnání se vzdělávací činností. Přesto jsou mechanismy zpětné vazby zakomponovány na klíčových úrovních univerzity, kde jsou kvantitativní výsledky interpretovány. Na institucionální úrovni byla v loňském roce zřízena Mezinárodní vědecká rada Masarykovy univerzity (ISAB), která zahájila svou činnost v říjnu 2016. ISAB MU hodnotí tvůrčí činnost na univerzitě v širším kontextu i organizace a kvality doktorského studia. Výsledkem prvního intenzivního jednání rady je sada doporučení, která mohou zvýšit kvalitu i mezinárodní dopad vědy MU. Na úrovni studijního programu je externím akademickým pracovníkem hodnocena tvůrčí činnost s ohledem na standardy studijních programů Masarykovy univerzity, resp. s ohledem na nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství. V neposlední řadě na úrovni jednotlivých akademických pracovníků je vedena diskuze v rámci každoročního hodnocení akademických pracovníků mezi akademikem a jeho nadřízeným o kvalitě jeho tvůrčí činnosti, jejímž výstupem je mj. plán na další období, který je průběžně vyhodnocován. b) Související činnosti Zajišťování kvality souvisejících činností v souladu s čl. 23 odst. 2 vnitřního předpisu Pravidla systému zajišťování kvality se provádí na základě rozhodnutí RVH, kdy rozhodnutím RVH stanoví termín, metodu a formu výstupu hodnocení. Mechanismy, ani aktéři zpětné vazby nejsou předem určeni a RVH je vždy volí s ohledem na danou činnost. Dle čl. 24 odst. 4 pak v návaznosti na provedené hodnocení udělí RVH doporučení pro zlepšování a rozvoj systému zajišťování kvality MU, které je podkladem pro zpracování strategických dokumentů MU a pro případné úpravy a doplnění vnitřních a jiných předpisů MU souvisejících se zajišťováním kvality činností MU. Výjimku tvoří pravidelné roční hodnocení stravovacích zařízení pomocí anketních otázek a komentářů, které je možné provádět každoročně od 1. července do 31. prosince v Informačním systému Masarykovy univerzity. Hodnocení se účastní celá akademická obec MU a na jeho základě jsou Správou kolejí a menz MU inovovány stravovací prostory a nabídka jídel. Hodnocení je prováděno od roku 2011, kdy jsou výsledky k dispozici všem zaměstnancům a studentům MU. Výsledky hodnocení a zprávy o vyplývajících opatřeních v systému zajišťování kvality jsou dle čl. 26 odst. 2 a 3 Pravidel zpřístupněny orgánům MU a orgánům součástí MU a dále zpravidla celé akademické obci v autentizované části internetových stránek Masarykovy univerzity. Rozsah zveřejnění je zvažován Tabulka 11. Mechanismy zpětné vazby v zajišťování kvality tvůrčí činnosti Proces Úroveň řízení Aktér zpětné vazby Forma Cyklus Odpovědný orgán/osoba Zasedání Mezinárodní vědecké rady MU MU Zahraniční expert, externí akademik Peer review rok Vedení MU a fakult Vnitřní hodnocení studijního programu (5 let) Studijní program Externí akademik Peer review 5 let Programová/oborová rada, děkan, RVH Hodnocení akademických pracovníků Fakultní pracoviště Akademický pracovník Strukturovaný rozhovor rok Vedoucí pracoviště Přeměna studijního oboru na studijní program Studijní program Externí/interní akademik Peer review není Garant programu, děkan, RVH 76 s ohledem na to, aby hodnocení mohlo být dostatečně kriticky reflektivní, odhalovat slabé stránky a navrhovat účinná opatření k rozvoji hodnocené činnosti. 77 V. 5. Vysoká škola zpřístupňuje zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a dodatky k této zprávě orgánům a členům orgánů vysoké školy a jejích součástí, Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Výsledky hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy jsou dostupné členům akademické obce dané vysoké školy a ostatním odborníkům na vysoké škole. Vysoká škola zveřejňuje základní informace o fungování vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, včetně pravidelných základních informací o dosažených výsledcích a případně přijatých opatřeních. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření, zda vysoká škola v rámci vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality plní informační povinnosti dle přílohy č. 1 tohoto materiálu Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  stručně popíše, jak v rámci vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality plní informační povinnosti dle přílohy č. 1 tohoto materiálu  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita naplňuje informační povinnost danou zákonem o vysokých školách a podzákonnými předpisy. Všechny zásadní informace a dokumenty o činnosti univerzity jsou snadno dostupné na webových stránkách Masarykovy univerzity, případně v autentizované části informačního systému. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU Výroční zprávy o činnosti MU Zpráva o vnitřním hodnocení (2017) Základní informace o fungování vnitřního systému zajišťování kvality 1. Masarykova univerzita sdílí zásadní informace o své činnosti členům akademické obce i široké veřejnosti Masarykova univerzita se dlouhodobě profiluje jako moderní a otevřená vzdělávací instituce, pro níž je samozřejmostí sdílet maximum možných informací akademické obci a široké veřejnosti. Systém zajišťování kvality činností MU se zakládá na transparentních postupech, uskutečňuje se podle jasně stanovených pravidel a kritérií a ve všech svých fázích je řádně zdokumentován. Pro zveřejňování a prezentaci klíčových dokumentů a informací se zpravidla používají dvě hlavní platformy. Nejvýznamnější platformou jsou webové stránky univerzity (www.muni.cz), které slouží mj. 78 jako široká komunikační platforma směrem k uchazečům a široké veřejnosti a v obecné rovině i k akademické obci dovnitř univerzity. Na stránkách univerzity je z požadovaných informací možné dohledat:  Základní informace o fungování vnitřního systému zajišťování kvality, jenž je popsán v sekci Rady pro vnitřní hodnocení Masarykovy univerzity. V budoucnu se dále počítá s vytvořením veřejně dostupné příručky nebo interaktivního webového rozhraní, které detailněji a graficky představí fungování vnitřního systému zajišťování kvality.  Rámcové výsledky hodnocení činnosti jsou veřejně dostupné ve Výroční zprávě o činnosti MU v kapitole 2.2. „Vnitřní hodnocení studijních oborů“. Zpráva popisuje systém a výsledky periodického hodnocení studijních oborů, které předcházelo revidovanému systému hodnocení programů, jež již vychází z požadavků novelizovaného zákona o vysokých školách. Druhou významnou platformu pro zveřejňování informací a dokumentů převážně dovnitř univerzity slouží Informační systém MU (IS MU). V autentizované části je všem zaměstnancům MU zveřejněna:  Zpráva o vnitřním hodnocení a dále je poskytnuta Národnímu akreditačnímu úřadu (NAÚ) a MŠMT, a to nad rámec minimálního standardu,  Spolu se Zprávou o vnitřním hodnocení se v autentizované části informačního systému bude každoročně zveřejňovat i Dodatek ke zprávě o vnitřním hodnocení,  Výsledky (dílčích) hodnocení dle vnitřního předpisu Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na MU zpřístupňuje RVH, dalším orgánům MU, orgánům součástí MU a členům akademické obce. Výsledky pravidelného hodnocení studijních programů jsou dostupné v Úřadovně v IS MU a záznamy o pravidelném hodnocení dalších činností jsou vedeny na stránkách RVH. . 79 V. 6. Vysoká škola průběžně hodnotí a zdokonaluje systém a procesy zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení, zda se vysoká škola dostatečným způsobem věnuje průběžnému zdokonalování svého vnitřního systému zajišťování kvality, zda se zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy věnuje zhodnocení reálného fungování vnitřního systému zajišťování kvality jako celku a jeho jednotlivých procesů Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  rámcově popíše opatření, jimiž je vnitřní systém zajišťování kvality dále rozvíjen  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Systém zajišťování kvality na Masarykově univerzitě vznikl integrací doposud samostatně existujících prvků, které prošly dílčími inovacemi na základě dosavadních zkušeností univerzity a s přihlédnutím k doporučením nezávislých zahraničních hodnotitelů. Masarykova univerzita má ve vnitřních předpisech zakotvenu povinnost jednotlivé mechanismy vnitřního zajišťování a hodnocení kvality i funkčnost systému jako celku průběžně vyhodnocovat. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU 2. Systém zajišťování kvality na Masarykově univerzitě vzniká průběžně a v současné době směřuje k hlubší integraci jednotlivých prvků Systém zajišťování a hodnocení kvality je na Masarykově univerzitě budován průběžně již déle než jedno desetiletí, a to postupným zaváděním jednotlivých prvků, jejich inovacemi a v posledních letech rovněž jejich integrací do podoby vnitřně provázaného celku. Masarykova univerzita v průběhu uplynulé dekády vystupovala jako aktivní účastník národní debaty o reformách vysokého školství, a to především s cílem posouvat diskuzi na základě kritické reflexe stávající situace, s důkladnou znalostí řešení obvyklých na zahraničních vysokých školách. V oblasti mechanismů zajišťování kvality vysokého školství se univerzita dlouhodobě profiluje jako instituce, která cíleně buduje své institucionální kapacity, sleduje příklady nejlepší zahraniční praxe, vytváří prostor pro sdílení zkušeností s hodnocením kvality napříč českými vysokými školami (např. organizací pravidelného semináře Hodnocení kvality na vysokých školách a v rámci centralizovaných rozvojových projektů MŠMT) a výrazně formuje charakter národní debaty. Inovace zaváděné postupně ve vnitřním systému zajišťování a hodnocení kvality MU jsou proto reakcí na podněty různého druhu, zejména na: 80  proměny legislativního rámce pro fungování vysokých škol v České republice,  vnitřní zhodnocení existujících mechanismů v rámci orgánů MU, orgánů součástí MU a v diskuzích s širokou akademickou obcí,  výsledky diskuzí na národní úrovni, v nichž MU v posledních letech intenzivně sdílí zkušenosti a koordinuje přístupy s nejvýznamnějšími domácími univerzitami obdobného poslání a profilu,  soustavnou reflexi mezinárodních zkušeností v oblasti zajišťování kvality,  na základě doporučení zahraničních expertů. Tabulka 12. Nejvýznamnější inovace v systému zajišťování kvality v posledních 5 letech Inovace předmětové ankety 2013–2014 Vyčlenění samostatného Odboru pro kvalitu, rozložení centrálních kapacit se zodpovědností za kvalitu mezi Odbor pro kvalitu, Odbor pro strategii a Odbor výzkumu 2014 Položení základů komplexního bibliometrického servisu na MU 2014 Sjednocení postupů strategického plánování na univerzitě 2015 Zprovoznění aplikace EVAK pro hodnocení akademických pracovníků MU 2015 Zřízení Mezinárodní vědecké rady MU 2016 Zřízení Rady pro vnitřní hodnocení MU 2016 Zřízení sítě fakultních koordinátorů pro kvalitu 2017 Sjednocení procesů schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů 2017 Ukotvení institutu programové rady 2017 Vytvoření standardů studijních programů MU 2017 Integrace postupů zajišťování kvality všech činností univerzity 2017 Zřízení Centra pro rozvoj pedagogických kompetencí (CERPEK) 2017 3. Masarykova univerzita má ve vnitřních předpisech zakotvenou povinnost průběžně vyhodnocovat jednotlivé mechanismy vnitřního zajišťování a hodnocení kvality i funkčnost systému jako celku Systém zajišťování a hodnocení kvality MU bude průběžně vyhodnocován za účelem ověřování jeho funkčnosti a vhodnosti ve vztahu k prioritám univerzity vymezených ve strategických dokumentech MU. Hodnocení systému zajišťování kvality MU bude prováděno na základě rozhodnutí RVH, která stanoví termín, metodu a formu výstupu hodnocení. Do hodnocení se zapojí relevantní vnitřní a vnější aktéři, zejména osoby a orgány MU a orgány součástí MU uskutečňující příslušné činnosti, členové akademické obce MU, jakož i odborníci z oblasti zajišťování kvality ve vysokém školství. Vzhledem ke skutečnosti, že Masarykova univerzita v maximální míře usiluje o uplatňování mezinárodně obvyklých postupů v oblasti zajišťování kvality, předpokládá se, že při zhodnocení nového nastavení systému bude v budoucnu významně využita rovněž expertíza zahraničních hodnotitelů. V návaznosti na provedené hodnocení udělí RVH doporučení pro zlepšování a rozvoj systému zajišťování kvality MU, které je podkladem pro zpracování strategických dokumentů MU a pro případné úpravy a doplnění vnitřních a jiných předpisů MU souvisejících se zajišťováním kvality činností MU. Předpokládá se, že k významnějším úpravám aktuálního systému bude přikročeno poté, co jeho stávající podoba bude prakticky implementována na všech úrovních řízení. První komplexnější zhodnocení praktické funkčnosti celého systému lze předpokládat v souvislosti s přípravou nového Strategického plánu univerzity v letech 2019–2020. 81 V. 7. Vnitřní systém zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností se opírá o systematické sledování všech souvisejících procesů vysoké školy. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení, zda je promítnutí souvisejících činností vysoké školy do mechanismů zajišťování a hodnocení kvality vzhledem k poslání a strategickým cílům vysoké školy přiměřené a zda hodnocení kvality těchto činností funguje Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  uvede, které související činnosti jsou předmětem hodnocení v rámci vnitřního systému zajišťování kvality (zejména infrastruktura a další materiální zabezpečení, informační systém, knihovní a informační služby, služby pro podporu studentů a studia apod.)  zhodnotí hlavní mechanismy a další podpůrná opatření, kterými je hodnocena kvalita souvisejících činností (např. dotazníková šetření zaměřená na zpětnou vazbu uživatelů apod.; zejména jejich účinnost a přínos)  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Systém zajišťování a hodnocení kvality MU pokrývá všechny související činnosti vysoké školy, které jsou podstatné z hlediska jejího poslání, strategických cílů a velikosti. Jsou vytvořeny předpoklady k tomu, aby zajišťování a hodnocení kvality souvisejících činností vysoké školy bylo v budoucnu integrováno do vnitřně provázaného celku. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU 1. Systém zajišťování a hodnocení kvality MU pokrývá všechny související činnosti vysoké školy, které jsou podstatné z hlediska jejího poslání a strategických cílů Na Masarykově univerzitě jsou předmětem hodnocení v rámci vnitřního systému zajišťování kvality tyto související činnosti:  kompetence a rozvoj zaměstnanců,  mobility studentů a zaměstnanců,  spolková činnost studentů a zaměstnanců,  podpora studentů se znevýhodněním, resp. se specifickými potřebami,  knihovní a informační služby,  poradenské služby,  služby kolejí a menz,  služby pro sportovní aktivity, 82  nakladatelské a ediční činnosti,  materiální a technické zabezpečení,  společenská odpovědnost univerzity. 2. Zajišťování a hodnocení kvality souvisejících činností vysoké školy je integrováno do provázaného celku Zajišťování kvality souvisejících činností MU zahrnuje postupy jejich vnitřního hodnocení, kterými se ověřuje naplňování cílů souvisejících činností. Vedle vedení univerzity se na zajišťování kvality souvisejících činností tradičně podílí rovněž kolegium rektora a další rady a komise jako zvláštní poradní orgány rektora zřizované v souladu se Statutem MU a Organizačním řádem MU:  Ediční rada,  Ekonomická komise,  Etická komise,  Etická komise pro výzkum,  Panel pro rovné příležitosti,  Programová rada Univerzitního centra Telč,  Rada pro informační technologie,  Rada pro kulturu a umění,  Rada pro rozvoj výzkumných infrastruktur,  Rada pro transfer technologií,  Rada pro výstavbu,  Stipendijní komise,  Ubytovací komise,  Komise pro stravovací politiku. Do postupů hodnocení se zapojují relevantní vnitřní a vnější aktéři, zejména uživatelé služeb a příjemci podpůrných procesů, jakož i jejich poskytovatelé. Příkladem existujících procesů mohou být například:  hodnocení kvality vybraných podpůrných služeb pro studenty v rámci šetření studentů a absolventů,  hodnocení kvality menz formou zpětné vazby v IS MU,  hodnocení kvality ubytovacích služeb využívající podnětů průběžně shromažďovaných kolejními radami. Ze souvisejících činností univerzity připadá významné místo oblasti rozvoje akademických pracovníků. Vzhledem k tomu, že těžiště odpovědnosti v oblasti pracovněprávních vztahů spočívá na fakultách, je úlohou celouniverzitních politik zejména přispívat k vymezování rámcových pravidel formou vnitřních předpisů a vytvářet doplňkové nástroje pro rozvoj personální práce a kompetencí akademických pracovníků. Z významných celouniverzitních nástrojů a opatření přispívajících k rozvoji kvality v této oblasti patří v posledních letech zejména:  založení programu na podporu personální politiky vyhlašovaného rektorem,  zřízení centrální Welcome Office jako poradenského a asistenčního centra pro zahraniční vědecké pracovníky a jejich rodinné příslušníky,  zahájení oceňování pedagogické činnosti ve formě Ceny rektora pro vynikající pedagogy,  založení Centra rozvoje pedagogických kompetencí a zahájení prvních kurzů. Nově je ve vnitřním předpisu Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací tvůrčí a s nimi souvisejících činností zakotveno, že hodnocení kvality souvisejících činností se provádí na základě rozhodnutí RVH s tím, že RVH ve svém rozhodnutí stanoví termín, metodu a formu výstupu hodnocení. V návaznosti na provedené hodnocení udělí RVH doporučení pro zlepšování a rozvoj souvisejících činností MU. 83 V. 8. Vysoká škola má zavedeny účinné kontrolní procesy a na ně navazující procesy směřující k nápravě zjištěných nedostatků. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření, zda má vysoká škola zavedeny kontrolní procesy a posouzení, zda jsou účinné (zejména zda jsou přijímána a realizována adekvátní opatření, zda hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností je realizováno tak, že je schopno odhalit dobrou praxi i nedostatky, navrhnout opatření k jejich nápravě a kontrolovat jejich plnění) Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  popíše a rámcově vysvětlí hlavní kontrolní procesy  rámcově vysvětlí opatření, která přijímá v případě zjištěných nedostatků (kdo o nich rozhoduje, jak se s nimi dále pracuje apod.)  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita má zavedeny kontrolní a nápravné mechanismy zejména v oblasti akreditovaných činností a v oblasti dalších činností upravených zvláštními zákony. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU Schvalování, řízení a hodnocení studijních programů MU Statut interního auditu MU Zajištění finanční kontroly na Masarykově univerzitě 1. Masarykova univerzita vymezila ve vnitřních předpisech mechanismus nápravných opatření při nedostatcích v akreditovaných činnostech V rámci zajišťování kvality je při schvalování a průběžném hodnocení studijních programů posuzován jejich soulad s vnitřními požadavky na studijní programy. V případě, že by systém odhalil závažné nedostatky, jsou zavedeny mechanismy zajišťující zjednání nápravy. Primární úloha v řízení postupů vedoucím k nápravě při nedostatcích při uskutečňování studijních programů náleží RVH. Postupy nápravných opatření využívají primárně možnost projednat případný nedostatek s příslušnými zástupci studijního programu (garant a děkan). Uplatnění restriktivních nástrojů přichází na řadu až v případě, že projednání k odstranění nedostatku nepřispěje. RVH se na základě vlastní činnosti nebo na základě podnětu zabývá následujícími nedostatky:  studijní program je uskutečňován v rozporu s oprávněním uskutečňovat studijní program nebo v rozporu se Standardy kvality studijních programů MU,  nositel oprávnění neprovedl vnitřní hodnocení studijního programu. 84 V případě zjištění těchto nedostatků projedná RVH věc za možné účasti garanta studijního programu a děkana. Na základě výsledku jednání má RVH následující možnosti:  vyzvat ke zjednání nápravy ve stanovené lhůtě,  rozhodnout o omezení oprávnění uskutečňovat studijní program, spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče nebo v zákazu konat státní zkoušky a přiznávat akademické tituly,  navrhnout rektorovi předložení záměru zrušit studijní program,  rozhodnout, že odpadl důvod pokračovat ve věci, jelikož nedostatky nebyly prokázány nebo byly odstraněny. Pokud není ve lhůtě stanovené RVH zjednána náprava, projedná RVH věc opětovně za možné účasti garanta studijního programu a děkana další postup, přičemž může rozhodnout o omezení oprávnění uskutečňovat studijní program. Jakmile jsou splněny podmínky pro ukončení nápravného opatření, může fakulta předložit návrh na ukončení nápravného opatření, který je projednán zástupci fakulty a RVH. Jestliže nelze věc uspokojivě řešit za pomoci výše uvedených nástrojů, má RVH k dispozici poslední restriktivní nástroj, kterým je návrh záměru zrušit studijní program adresovaný rektorovi. 2. Masarykova univerzita má ve vnitřních předpisech jasně vymezen kontrolní systém v oblasti hospodaření školy Finanční kontrola je zajišťována u závazkových i nárokových finančních operací bezprostředně při jejich vzniku, přes schválení, zaúčtování až po jejich vypořádání. Jednotlivá hospodářská střediska mají individuálně nastavené funkční mechanismy pro finanční kontrolu, a to zejména formou interních směrnic a postupů v rámci své působnosti, kterými je aplikována směrnice rektora k finanční kontrole a další pokyny s finanční kontrolou a VKS související. Tyto formalizované postupy definují základní povinnosti v rámci schvalovacího režimu, zastupitelnost a neslučitelnost funkcí při přípravě a uskutečňování operací. Vzhledem ke složitosti organizační struktury MU a četnému vícezdrojovému financování je tento decentralizovaný model s nastavenými kompetencemi a odpovědnostmi a integrací projektového a liniového řízení vnímán jako jediný možný a optimální. Realizované následné a průběžné finanční kontroly tvoří výrazný podíl na celkovém počtu provedených liniových a řídících kontrol v rámci VKS. Jsou zaměřeny zejména na účelovost, efektivnost a hospodárnost finančních operací a finanční a projektová rizika. Účinnost fungování VKS na MU ovlivňují klíčové faktory, jako je projekce legislativy do interních norem, jejich konzistentnost, nastavení jednoznačných kompetencí a rolí v rámci liniového a projektového řízení na MU. Dalším významným faktorem je funkční a transparentní elektronické workflow a elektronická finanční kontrola a SW podpora pro projektové řízení – IS pro evidenci projektů. Tato je součástí ekonomicko-správního intranetu MU, je integrována s ekonomickým informačním systémem MU a slouží k elektronické evidenci údajů o projektech, k plánování a řízení projektů, ekonomice, finančním kontrolám a auditům projektů a k elektronické archivaci projektové dokumentace. Integrovaný informační systém zabezpečuje jednotnost a transparentnost FK a optimalizaci procesů v rámci finančního řízení a eliminuje riziko selhání při poskytování včasných a spolehlivých informací o finančním řízení. Tuto skutečnost potvrzují výsledky interních a externích auditů a kontrol. VKS a řídicí kontrola jsou průběžně a pravidelně hodnoceny ze strany interního auditu v rámci konkrétních auditních akcí a průběžného monitoringu řídicích a liniových kontrol na hospodářských střediscích a součástech MU. Hlavní předmět činnosti IA je zaměřen zejména do oblasti finančního 85 a projektového řízení, svoji činnost provádí v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, a prováděcí vyhlášky č. 416/2004 Sb. a v souladu s mezinárodními standardy pro profesní praxi auditu. 86 VI. PROCESY SCHVALOVÁNÍ, ŘÍZENÍ A PRAVIDELNÉHO HODNOCENÍ KVALITY STUDIJNÍCH PROGRAMŮ VI. 1. Vnitřní předpisy a případně další vnitřní dokumenty vysoké školy vymezují procesy vzniku, schvalování a změn studijních programů. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření, zda vymezení procesů vzniku, schvalování a změn studijních programů ve vnitřních předpisech a dalších dokumentech vysoké školy tvoří ucelený a vnitřně provázaný systém (zejména zda jsou procesy dostatečně popsány; zda jsou do nich zapojeny relevantní orgány vysoké školy, součástí vysoké školy a další aktéři; zda a jak jsou vymezeny pravomoci a povinnosti garanta studijního programu a jeho role v procesech vzniku, schvalování a změn studijních programů) Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  vysvětlí úpravu procesů vzniku, schvalování a změn studijních programů ve vnitřních předpisech a dalších dokumentech, včetně vymezení pravomocí a povinností orgánů vysoké školy a součástí vysoké školy a dalších aktérů v procesech vzniku, schvalování a změn studijních programů  připojí podkladové dokumenty. Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita podrobně vymezila a ve svých vnitřních a dalších předpisech zakotvila pravidla a postupy pro přípravu, vnitřní schvalování a změny studijních programů, které se opírají o společné principy. Systém zajišťování kvality studijních programů částečně navazuje na předchozí praxi, byl však významně inovován a doplněn o některé nové prvky. Zajišťování kvality studijních programů tvoří provázaný systém, v němž jsou rozlišeny a detailně specifikovány jednotlivé postupy. V rámci schvalování projde každý studijní program ex ante hodnocením, jehož parametry se liší v závislosti na tom, zda se jedná o program zcela nový, nebo se přeměňující z již existujících studijních oborů. Hodnoticí postupy završuje posouzení návrhu studijního programu Radou pro vnitřní hodnocení Masarykovy univerzity. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Statut MU Jednací řád Rady pro vnitřní hodnocení Schvalování, řízení a hodnocení studijních programů MU Pravidla pro tvorbu studijních programů na MU Formuláře pro vznik a přeměnu studijního programu 87 1. Procesy schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů se opírají o společné principy Před rokem 2017 nebyly na Masarykově univerzitě postupy při vzniku a schvalování studijních programů a oborů sjednoceny, fakticky byla veškerá odpovědnost za přípravu a vnitřní schvalování návrhů studijních programů a oborů před jejich předložením Akreditační komisi svěřena fakultám. Významnou revizi tohoto modelu schvalování, řízení a změn studijních programů provedla univerzita až v roce 2016 v návaznosti na novelu zákona o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Masarykova univerzita přenesla Statutem MU odpovědnost za vnitřní schvalování studijních programů na Radu pro vnitřní hodnocení. Procesní pravidla při rozhodování o studijních programech upravuje vnitřní předpis Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů MU, který byl po schválení Akademickým senátem MU registrován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017. Cílem nové úpravy bylo především sjednotit způsob schvalování, uskutečňování a řízení a hodnocení studijních programů. Vnitřní přepis uceleně vymezuje procesy vzniku studijních programů a dalších souvisejících postupů (např. změna či prodloužení studijních programů), které bude MU realizovat jak v případě udělení institucionální akreditace, tak v případě návrhů podléhajících schválení Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství, nebude-li možné studijní program podřadit pod příslušnou akreditovanou oblast vzdělávání. Procesní pravidla se v předpise vzájemně propojují s obsahovými požadavky na studijní programy, které vycházejí z novely zákona o vysokých školách a na ni navazujících standardů a metodických pokynů. V Informačním systému MU byly v návaznosti na nový vnitřní předpis vytvořeny aplikace pro implementaci zakotvených schvalovacích postupů. Nové podmínky pro přípravu a schvalování studijních programů na MU jsou průběžně představovány členům akademické obce, zejména garantům studijních programů, vedoucím pracovišť, vedením fakult a pracovníkům akademické podpory. V době podání žádosti o institucionální akreditaci jsou již v souladu s tímto vnitřním předpisem posuzovány první záměry vzniku nových studijních programů. Obecně vycházejí principy zajišťování kvality studijních programů z principů systému zajišťování kvality MU zakotvených ve vnitřním předpisu MU Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na MU. V souladu s ním zajišťování kvality studijních programů:  má za cíl kontinuální zlepšování vzdělávacích činností MU a dosahování trvale udržitelných vynikajících výsledků, které jsou v souladu s potřebami všech zainteresovaných stran,  opírá se o různé formy a typy evaluace, které propojí prvky sebehodnocení a hodnocení externími hodnotiteli,  podporuje průběžnou vnitřní kultivaci studijních programů,  využívá zapojení studentů, zaměstnavatelů i jiných partnerů mimo MU za účelem poskytnutí celkového pohledu na vymezení a uskutečňování studijního programu,  rozvíjí a podporuje otevřenou diskuzi o kvalitě vzdělávání mezi členy akademické obce MU,  podporuje samostatnost univerzity v rozhodování o studijních programech při respektu ke strategickému směřování univerzity, platným standardům na národní úrovni a v návaznosti na mezinárodně obvyklé postupy,  přispěje k rovnoměrnějšímu rozložení administrativní zátěže ve střednědobém horizontu. 2. Zajišťování kvality studijních programů tvoří provázaný systém, v němž jsou rozlišeny a detailně specifikovány jednotlivé procesy Procesy zajišťování kvality studijních programů jsou vzájemně provázány tak, aby vytvářely vnitřní systém zajišťování kvality studijních programů, který je integrální součástí vnitřního systému 88 zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU. Mezi procesy zajišťování kvality studijních programů patří:  procesy vzniku, rozšíření, změn, prodloužení, zániku oprávnění uskutečňovat studijní program,  procesy vnitřního hodnocení studijních programů,  procesy nápravných opatření při nedostatcích v uskutečňování studijního programu. Vnitřním předpisem Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů MU jsou upraveny následující situace: a) Vznik studijního programu, který dosud nebyl na MU uskutečňován Vnitřní schvalování nového studijního programu se na Masarykově univerzitě uskutečňuje ve dvoufázovém procesu, který je zahájen zhodnocením rámcového záměru studijního programu Radou pro vnitřní hodnocení. Cílem této nově zaváděné praxe je získat již v prvotní fázi úvah zpětnou vazbu k zamýšlenému studijnímu programu (i v kontextu celkové studijní nabídky na MU) a přispět ke zvýšení kvality finálního návrhu, který je následně přímo využitelný při přípravě podrobné schvalovací dokumentace. Obrázek 12. Postup při vzniku nového studijního programu Záměr vzniku SP • charakteristika SP • studie proveditelnosti • návrh hodnotitelů Doporučení externích hodnotitelů • externí akademik • zaměstnavatel • zahraniční expert Návrh vzniku SP • zapracování připomínek hodnotitelů • kompletní strukturovaný návrh SP Schválení RVH MU • vyjádření AS F • schválení VR F Schválení NAU 89 Prvním krokem při vzniku nového studijního programu je zpracování záměru vzniku nového studijního programu fakultou, která jej zamýšlí v budoucnu uskutečňovat. Hlavní jádro návrhového dokumentu Záměr vzniku studijního programu spočívá v identifikaci nejdůležitějších náležitostí zamýšleného studijního programu a zhodnocení jeho postavení v kontextu studijní nabídky celé univerzity a dalších vysokých škol. Záměr vzniku nového studijního programu obsahuje:  charakteristiku zamýšleného studijního programu,  odůvodněný návrh garanta studijního programu,  studii proveditelnosti,  odůvodněný návrh členů panelu hodnotitelů ve složení:  akademický pracovník v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání, který není členem akademické obce budoucího nositele oprávnění,  potenciální zaměstnavatel absolventů zamýšleného studijního programu,  zahraniční expert. Záměr vzniku studijního programu předkládá děkan Radě pro vnitřní hodnocení, která posoudí, zda je záměr vzniku studijního programu v souladu se strategií dané oblasti vzdělávání a se strategickým záměrem vzdělávací a tvůrčí činnosti MU. Současně posoudí, zda lze od navržených hodnotitelů očekávat kvalifikované posouzení záměru, které přispěje ke vzniku kvalitního studijního programu. Jestliže záměr vzniku studijního programu splňuje všechna stanovená kritéria, RVH jej schválí i s navrženými hodnotiteli. V opačném případě RVH vrátí záměr vzniku studijního programu s výhradami k přepracování a své rozhodnutí odůvodní. Schválený záměr vzniku studijního programu je zpřístupněn hodnotitelům, kteří zpracují své hodnoticí posudky. Navržený garant studijního programu projedná s děkanem závěry a doporučení plynoucí z hodnoticích posudků. V další fázi navržený garant studijního programu, popř. další osoby, jež se budou podle jeho pokynů podílet na přípravě nového programu, na základě zpracovaného záměru vzniku studijního programu a posudků hodnotitelů připraví návrh vzniku nového studijního programu, který tvoří: v případě studijního programu, o jehož schválení rozhoduje v souladu s udělenou institucionální akreditací v konečné instanci Rada pro vnitřní hodnocení v případě studijního programu, o jehož akreditaci rozhoduje po schválení Radou pro vnitřní hodnocení Národní akreditační úřad pro vysoké školství  žádost o schválení studijního programu zahrnující charakteristiku studijního programu,  sebehodnoticí zpráva o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU,  záměr vzniku studijního programu,  posudky hodnotitelů.  žádost o akreditaci podle § 79 odst. 2 zákona o vysokých školách,  sebehodnoticí zpráva podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona o vysokých školách s dodatkem o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU,  záměr vzniku studijního programu,  posudky hodnotitelů. Výše uvedené podklady předkládá děkan k vyjádření akademickému senátu fakulty a společně s tímto vyjádřením následně ke schválení vědecké radě fakulty, která rozhodne o návrhu nového studijního programu za účasti garanta. Vědecká rada návrh neschválí, jestliže:  návrh nesplňuje formální náležitosti, nebo tyto nejsou zpracovány v dostatečné kvalitě, 90  obsah návrhu studijního programu nenaplňuje požadavky stanovené Standardy kvality studijních programů MU. Neschválí-li VR fakulty návrh vzniku studijního programu, podle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování do stadia návrhu vzniku nového studijního programu nebo zda návrh zamítá. Zamítne-li VR fakulty návrh vzniku studijního programu, lze nový návrh stejného nebo obdobného studijního programu předložit VR fakulty ke schválení až po uplynutí lhůty 2 let ode dne rozhodnutí VR fakulty. Schválený návrh nového studijního programu postupuje rektor ke schválení RVH. RVH navrhne pro příslušnou žádost ze svých členů zpravodaje, který jej posoudí a připraví podklad pro rozhodnutí o studijním programu. Součástí návrhu je v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také stanovisko uznávacího orgánu k výkonu regulovaného povolání. RVH rozhodne o návrhu nového studijního programu na svém jednání za účasti navrženého garanta studijního programu a děkana příslušné fakulty. RVH neschválí návrh nového studijního programu, jestliže:  nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU,  není v souladu s posláním a strategií MU,  návrh vzniku nového studijního programu není zpracován v kvalitě, která umožňuje jeho posouzení,  byl RVH předložen před uplynutím lhůty 2 let ode dne rozhodnutí RVH, je-li návrh vzniku studijního programu předložen opětovně. Neschválí-li RVH návrh vzniku studijního programu, podle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování, nebo zda návrh zamítá. Schválí-li RVH návrh vzniku studijního programu: v případě studijního programu, o jehož schválení rozhoduje v souladu s udělenou institucionální akreditací v konečné instanci Rada pro vnitřní hodnocení v případě studijního programu, o jehož akreditaci rozhoduje po schválení RVH Národní akreditační úřad pro vysoké školství  oprávnění uskutečňovat studijní program vzniká schválením návrhu vzniku studijního programu,  okamžikem vzniku oprávnění uskutečňovat studijní program se má za to, že schválením návrhu vzniku studijního programu rozhodla VR fakulty současně o schválení garanta studijního programu, resp. o schválení členů oborové rady doktorského studijního programu,  RVH rozhodne o době, na kterou se oprávnění uskutečňovat studijní program uděluje: oprávnění uskutečňovat studijní program tímto postupem může RVH udělit až na dobu 7 let, s přihlédnutím zejména k typu studijního programu a ke standardní době studia.  má se za to, že tím RVH schválila záměr předložit žádost o akreditaci (§ 12 odst. 1 písm. c) zákona o vysokých školách),  rektor žádost neprodleně postoupí NAÚ,  oprávnění uskutečňovat studijní program vzniká nabytím právní moci rozhodnutí o udělení akreditace. b) Vznik studijního programu, který byl přeměněn z existujícího studijního oboru nebo oborů Pro studijní programy, které budou v následujícím přechodném období vznikat transformací z existujících studijních oborů v důsledku novely zákona o vysokých školách, je stanoven jednofázový postup, který nevyžaduje posouzení záměru vzniku studijního programu a který začíná zpracováním 91 komplexního návrhu přeměny studijního oboru na studijní program. Nově vznikající program však musí naplnit všechny platné zákonné požadavky, požadavky vyplývající z nařízení vlády, metodických dokumentů NAÚ a z vnitřních a předpisů MU. Důraz je kladen na získání vnější zpětné vazby, kterou poskytují hodnotitelé zpracovávající vyjádření a účastnící se hodnoticí schůzky. Tento postup je podmíněn předložením návrhu přeměny VR fakulty nejpozději 31. srpna 2021. Po tomto datu není přeměna možná a oprávnění uskutečňovat studijní program lze získat pouze úplným postupem pro vznik nového studijního program. Obrázek 13. Postup při přeměně studijního oboru na studijní program Návrh přeměny na SP • návrh garanta SP • kompletní strukturovaný návrh SP • datová příloha IS Hodnoticí schůzka • zpětná vazba od hodnotitele • finální dopracování návrhu • hodnotitel jmenovaný RVH Schválení RVH MU • vyjádření AS F • schválení VR F Schválení NAÚ 92 Fakulta, která je nositelem akreditace a zamýšlí pokračovat v uskutečňování studijního programu (dosud členěného na studijní obory), je povinna zpracovat návrh přeměny studijního oboru nebo oborů na studijní program, který tvoří: v případě studijního programu, o jehož schválení rozhoduje v souladu s udělenou institucionální akreditací v konečné instanci Rada pro vnitřní hodnocení v případě studijního programu, o jehož akreditaci rozhoduje po schválení RVH Národní akreditační úřad pro vysoké školství  žádost o schválení studijního programu zahrnující charakteristiku studijního programu,  sebehodnoticí zpráva o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU,  návrh garanta studijního programu,  záměr rozvoje studijního programu.  žádost o akreditaci podle § 79 odst. 2 zákona o vysokých školách,  sebehodnoticí zpráva podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona o vysokých školách s dodatkem o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU,  návrh garanta studijního programu,  záměr rozvoje studijního programu. Návrh přeměny studijního oboru na studijní program je projednán na hodnoticí schůzce, které se účastní děkan, navržený garant studijního programu a hodnotitel určený předsedou RVH. Hodnoticí schůzky se dále může účastnit vedoucí pracoviště či pracovišť, na kterých je studijní program uskutečňován, zástupce kolegia děkana fakulty nebo kolegia rektora MU, zástupce Odboru pro kvalitu rektorátu MU a jiné osoby na návrh vedení fakulty či MU. V dostatečném předstihu před konáním schůzky navržený garant všem účastníkům zpřístupní návrh přeměny na studijní program a datovou přílohu o existujícím studijním oboru vygenerovanou z IS MU. Na základě výše uvedených podkladů a výsledků hodnoticí schůzky navržený garant studijního programu nebo osoba, kterou děkan určí, pořídí ze schůzky zápis v předepsané struktuře a aktualizuje případně návrh přeměny na studijní program. Návrh přeměny studijního oboru na studijní program předkládá děkan k vyjádření AS fakulty a společně s tímto vyjádřením následně ke schválení VR fakulty, která jej projedná za účasti navrženého garanta studijního programu. VR fakulty neschválí návrh přeměny na studijní program a vrátí jej k přepracování, jestliže není v souladu se strategií fakulty; své rozhodnutí odůvodní. V opačném případě VR fakulty návrh schválí, čímž se má za to, že navrhuje RVH jeho schválení. Návrh přeměny na studijní program schválený VR fakulty předkládá rektor ke schválení RVH. Součástí návrhu je v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také stanovisko uznávacího orgánu k výkonu regulovaného povolání. RVH projedná návrh přeměny na studijní program za účasti navrženého garanta studijního programu a děkana v souladu s Jednacím řádem RVH. RVH neschválí návrh přeměny na studijní program a vrátí jej k přepracování, jestliže:  nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;  není v souladu s posláním a strategií MU;  není zpracován v kvalitě, která umožňuje jeho posouzení. RVH své rozhodnutí odůvodní. V opačném případě RVH navržený studijní program schválí. 93 Schválí-li RVH návrh přeměny na studijní program: v případě studijního programu, o jehož schválení rozhoduje v souladu s udělenou institucionální akreditací v konečné instanci Rada pro vnitřní hodnocení v případě studijního programu, o jehož akreditaci rozhoduje po schválení RVH Národní akreditační úřad pro vysoké školství  oprávnění uskutečňovat studijní program vzniká schválením návrhu přeměny studijního oboru na studijní program,  okamžikem vzniku oprávnění uskutečňovat studijní program se má za to, že schválením návrhu přeměny studijního programu rozhodla VR fakulty současně o schválení garanta studijního programu, resp. o schválení členů oborové rady doktorského studijního programu,  RVH rozhodne o době, na kterou se oprávnění uskutečňovat studijní program uděluje: oprávnění uskutečňovat studijní program tímto postupem může RVH udělit až na dobu 10 let, s přihlédnutím zejména k typu studijního programu a ke standardní době studia,  v rámci schválení návrhu přeměny na studijní program RVH zároveň stanoví termín vnitřního hodnocení studijního programu, tak, aby se uskutečnilo do 3 let od schválení návrhu přeměny. To neplatí, byl-li přeměňovaný studijní obor hodnocen v procesu vnitřního hodnocení v posledních 5 letech před nabytím účinnosti předpisu.  má se za to, že tím RVH schválila záměr předložit žádost o akreditaci (§ 12 odst. 1 písm. c) zákona o vysokých školách),  rektor žádost neprodleně postoupí NAÚ,  oprávnění uskutečňovat studijní program vzniká nabytím právní moci rozhodnutí o udělení akreditace. c) Rozhodování o studijních programech v průběhu jejich uskutečňování Ke vzniku oprávnění uskutečňovat studijní program je na MU nezbytné rozhodnutí o schválení návrhu vzniku studijního programu nebo rozhodnutí o schválení přeměny studijního oboru na studijní program. V průběhu uskutečňování studijního programu však může být studijní program s ohledem např. na strategii MU, vývoj vědní disciplíny, požadavky praxe či legislativní požadavky revidován. Za tímto účelem zakotvuje vnitřní předpis MU Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů MU rovněž pravidla pro iniciaci změny či rozšíření studijního programu. Je-li studijní program úspěšně uskutečňován a fakulta zamýšlí v tomto uskutečňování pokračovat, může být rovněž Radě pro vnitřní hodnocení předložen návrh na prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program. Vnitřní předpis zohledňuje také případnou potřebu zániku stávajícího studijního programu a zakotvuje příslušná pravidla pro záměr zrušit studijní program. d) Změna oprávnění uskutečňovat studijní program V průběhu uskutečňování studijního programu lze požádat o změnu oprávnění uskutečňovat studijní program (dále jen „změna studijního programu“). Záměr změny studijního programu projedná programová rada studijního programu. Jestliže udělí souhlas se záměrem změny: 94 jde-li o nepodstatnou změnu jde-li o podstatnou změnu  platí, že je tím změna oprávnění uskutečňovat studijní program povolena.  je zpracován návrh změny studijního programu. Návrh změny studijního programu tvoří: v případě studijního programu, o jehož schválení rozhodla v souladu s udělenou institucionální akreditací v konečné instanci Rada pro vnitřní hodnocení v případě studijního programu, o jehož akreditaci rozhodl po schválení RVH Národní akreditační úřad pro vysoké školství  žádost o změnu studijního programu v předepsané struktuře zahrnující charakteristiku studijního programu,  dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních 5 let.  žádost podle požadavků NAÚ v předepsané struktuře zahrnující charakteristiku studijního programu,  dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních 5 let. Je-li součástí návrhu změna garanta studijního programu, předkládá děkan návrh v této části nejprve ke schválení VR fakulty. Návrh změny studijního programu předkládá děkan ke schválení RVH, která jej za účasti děkana a garanta studijního programu projedná v souladu s Jednacím řádem RVH. Návrh změny studijního programu v charakteristice nebo obsahu studijního programu, jež významně mění profil absolventa nebo cíle studia, se posuzuje jako návrh prodloužení studijního programu. V takovém případě RVH poučí navrhovatele, že návrh může být schválen pouze postupem vedoucím k prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program po předchozím vyjádření AS fakulty a schválení VR fakulty. RVH neschválí návrh změny studijního programu, jestliže:  nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU,  není v souladu s posláním a strategií MU,  není zpracován v kvalitě, která umožňuje jeho posouzení. své rozhodnutí odůvodní. V opačném případě RVH návrh schválí. Neschválí-li RVH návrh změny studijního programu, dle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování, nebo zda návrh zamítá. e) Prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program Zvláštní postup pro případ prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program se uplatní jak pro prosté prodloužení bez podstatných změn, tak pro prodloužení ve spojení s podstatnými změnami. Nejpozději 1 rok před uplynutím doby, na níž je uděleno oprávnění uskutečňovat studijní program, projedná programová rada studijního programu návrh prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program („prodloužení studijního programu“). Po udělení souhlasu programovou radou je zpracován návrh prodloužení studijního programu, jenž tvoří: 95 v případě studijního programu, o jehož schválení rozhodla v souladu s udělenou institucionální akreditací v konečné instanci Rada pro vnitřní hodnocení v případě studijního programu, o jehož akreditaci rozhodl po schválení RVH Národní akreditační úřad pro vysoké školství  žádost o prodloužení a související změny studijního programu zahrnující charakteristiku studijního programu,  dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních 5 let.  žádost o prodloužení platnosti akreditace podle § 80 odst. 3 zákona o vysokých školách,  dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních 5 let. Návrh prodloužení studijního programu předkládá děkan k vyjádření AS fakulty a společně s tímto vyjádřením následně ke schválení VR fakulty, která návrh projedná za účasti garanta studijního programu. VR fakulty neschválí návrh prodloužení studijního programu, jestliže:  nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU,  není v souladu se strategií fakulty,  není zpracován v kvalitě, která umožňuje jeho posouzení. V opačném případě VR fakulty návrh schválí, čímž se má za to, že navrhuje RVH jeho schválení. Neschválí-li VR fakulty návrh prodloužení studijního programu, podle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování, nebo zda návrh zamítá. Návrh prodloužení studijního programu schválený VR fakulty předkládá rektor ke schválení RVH. Součástí návrhu je v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také stanovisko uznávacího orgánu k výkonu regulovaného povolání. RVH neschválí návrh prodloužení studijního programu, jestliže:  nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU,  není v souladu s posláním a strategií MU,  není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle prvních dvou bodů. Neschválí-li RVH návrh prodloužení studijního programu, podle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování, nebo zda navrhuje rektorovi předložení záměru zrušit studijní program. Schválí-li RVH návrh prodloužení studijního programu: v případě studijního programu, o jehož schválení rozhodla v souladu s udělenou institucionální akreditací v konečné instanci Rada pro vnitřní hodnocení v případě studijního programu, o jehož akreditaci rozhodl po schválení RVH Národní akreditační úřad pro vysoké školství  platí, že tím prodloužila oprávnění uskutečňovat studijní program,  rozhodne o době, na kterou se oprávnění uskutečňovat studijní program prodlužuje: prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program tímto postupem může RVH udělit až na dobu 10 let.  má se za to, že tím RVH schválila záměr předložit žádost o prodloužení platnosti akreditace podle § 80 odst. 3 zákona o vysokých školách,  rektor žádost neprodleně postoupí NAÚ,  oprávnění uskutečňovat studijní program v souladu s rozhodnutím o prodloužení platnosti akreditace studijního programu vzniká nabytím právní moci rozhodnutí NAÚ. 96 f) Rozšíření oprávnění uskutečňovat studijní program V průběhu uskutečňování studijního programu může příslušná fakulta požádat o:  rozšíření o jinou formu studia,  rozšíření o další studijní plán,  v případě magisterského studijního programu o rozšíření spočívající v oprávnění konat státní rigorózní zkoušku. Záměr rozšíření studijního programu projedná programová rada studijního programu. Po udělení souhlasu programovou radou je zpracován návrh rozšíření studijního programu, jenž tvoří: v případě studijního programu, o jehož schválení rozhodla v souladu s udělenou institucionální akreditací v konečné instanci Rada pro vnitřní hodnocení v případě studijního programu, o jehož akreditaci rozhodl po schválení RVH Národní akreditační úřad pro vysoké školství  žádost o rozšíření studijního programu,  sebehodnoticí zpráva o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU,  dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních 5 let.  žádost o rozšíření akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona o vysokých školách,  dodatek k sebehodnoticí zprávě o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU v předepsané struktuře,  dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních 5 let. Obdobně jako v případě postupu prodloužení studijního programu je návrh rozšíření studijního programu předložen k vyjádření AS fakulty, společně s tímto vyjádření ke schválení VR fakulty a následně ke schválení RVH. RVH neschválí návrh rozšíření studijního programu, jestliže:  nesplňuje formální náležitosti nebo tyto nejsou zpracovány v dostatečné kvalitě,  studijní program po rozšíření či změně nenaplňuje požadavky stanovené Standardy kvality studijních programů MU. Neschválí-li RVH návrh rozšíření studijního programu, podle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování do stadia návrhu rozšíření studijního programu, nebo zda návrh zamítá. Schválí-li RVH návrh rozšíření studijního programu: v případě studijního programu, o jehož schválení rozhodla v souladu s udělenou institucionální akreditací v konečné instanci Rada pro vnitřní hodnocení v případě studijního programu, o jehož akreditaci rozhodl po schválení RVH Národní akreditační úřad pro vysoké školství  platí, že tím udělila rozšíření oprávnění uskutečňovat studijní program na dobu, na níž bylo uděleno oprávnění uskutečňovat studijní program, jenž se rozšiřuje,  oprávnění uskutečňovat rozšíření studijního programu vzniká schválením návrhu rozšíření studijního programu.  platí, že tím schválila záměr předložit žádost o rozšíření akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona o vysokých školách;  rektor žádost neprodleně postoupí NAÚ,  oprávnění uskutečňovat rozšíření studijního programu vzniká nabytím právní moci rozhodnutí o rozšíření akreditace. 97 g) Zánik oprávnění uskutečňovat studijní program Oprávnění uskutečňovat studijní program v souladu s vnitřním předpisem Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů MU zaniká:  uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo na kterou byla udělena institucionální akreditace příslušné oblasti vzdělávání,  schválením záměru zrušit studijní program Vědeckou radou MU, a to k datu uvedeném v rozhodnutí o záměru zrušit studijní program,  dalšími důvody dle zákona o vysokých školách. Schválení záměru zrušit studijní program může iniciovat děkan příslušné fakulty nebo rektor na návrh RVH (v návaznosti na zjištěné nedostatky v uskutečňování studijního programu). Za účelem zániku studijního programu je připraven záměr zrušit studijní program, jenž tvoří:  odůvodnění záměru zrušit studijní program,  návrh řešení studijních, personálních a finančních dopadů (převod studentů apod.),  návrh data, k němuž studijní program zanikne. Záměr zrušit studijní program je předložen k vyjádření AS fakulty, vyjádření VR fakulty, vyjádření RVH a současně s těmito vyjádřeními ke schválení Vědecké radě MU. V případě, že zánik studijního programu iniciuje fakulta, předchází těmto postupům projednání programovou radou studijního programu. Vědecká rada MU záměr zrušit studijní program neschválí a vrátí jej k přepracování, jestliže:  neposkytuje dostatečné záruky řešení studijních, personálních a finančních dopadů zániku studijního programu,  není zpracován v dostatečné kvalitě, která umožňuje posouzení podle prvního bodu. své rozhodnutí odůvodní. Schválí-li Vědecká rada MU záměr zrušit studijní program, platí, že tím rozhodla o zániku oprávnění uskutečňovat studijní program. Rozhodne zároveň o dni, ke kterému studijní program zaniká. Odchýlíli se den zániku uvedený v rozhodnutí ode dne zániku navrženého v záměru, své rozhodnutí odůvodní. 98 VI. 2. Vnitřním předpisem a případně dalšími vnitřními dokumenty vysoké školy je vymezen soubor vnitřních požadavků na studijní programy, které si vysoká škola bude schvalovat na základě udělené institucionální akreditace. Tento soubor požadavků odpovídá standardům pro akreditaci studijního programu uvedeným v části druhé, hlavě I oddílu C (Požadavky na institucionální prostředí) kapitolách II až IV, v části druhé, hlavě I oddílu D (Požadavky na studijní program) a v Části druhé, hlavě II (Specifikace požadavků pro jednotlivé typy a formy studijních programů). Vysoká škola je schopna dodržování těchto požadavků a těchto standardů pro akreditaci studijního programu prokázat na kterémkoli studijním programu. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření, zda má vysoká škola vnitřním předpisem a případně dalšími vnitřními dokumenty stanoven soubor vnitřních požadavků na studijní programy, které si bude schvalovat na základě udělené institucionální akreditace  posouzení, zda tento soubor požadavků přiměřeně odpovídá standardům pro akreditaci studijního programu  posouzení na vyžádaném vzorku studijních programů, zda je tento soubor vnitřních požadavků aplikován při schvalování studijních programů a zda schválené studijní programy splňují standardy pro akreditace studijního programu (v případě druhé a další žádosti vysoké školy o institucionální akreditaci) Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  vysvětlí soubor vnitřních požadavků na studijní programy, které si bude schvalovat na základě udělené institucionální akreditace, ve vnitřních předpisech a dalších dokumentech  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: V rámci vytváření nových mechanismů zajišťování kvality činností univerzity byly vypracovány standardy studijních programů na MU, které jsou ukotveny formou přílohy vnitřního předpisu. Standardy jsou koncipovány tak, aby umožňovaly ověřit soulad posuzovaného studijního programu se zákonnými požadavky a zároveň napomáhaly k průběžnému zlepšování a rozvoji studijního programu, a to se zřetelem k jeho jedinečnosti a specifičnosti. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Schvalování, řízení a hodnocení studijních programů MU (příloha č. 1) Pravidla pro tvorbu studijních programů na MU Formuláře pro vznik a přeměnu studijního programu Návaznost standardů MU na další dokumenty Rámec kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání 99 1. Masarykova univerzita vymezila standardy kvality svých studijních programů Nedílnou součástí procesů zajišťování kvality studijních programů je ověření a zajištění, že nově připravované i již uskutečňované studijní programy naplňují požadavky stanovené zákonem o vysokých školách, nařízením vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství a Standardy kvality studijních programů MU. Standardy kvality studijních programů MU stanoví pravidla a postupy, na jejichž základě jsou vytvářeny, uskutečňovány a hodnoceny studijní programy MU, přičemž vycházejí z mezinárodně uznávaných postupů, právních předpisů, vnitřních předpisů MU a strategických dokumentů MU. Obrázek 14: Vnitřní požadavky na studijní programy MU a) Vymezení studijního programu Standard 1: Studijní program má jasně a srozumitelně vymezenou charakteristiku studijního programu a je v souladu se strategickým záměrem MU Studijní program prokazuje soulad se strategií univerzity vzhledem k Dlouhodobému záměru MU a dlouhodobému záměru fakulty uskutečňující studijní program. Soulad se strategií se u nového studijního programu posuzuje vždy vzhledem k jeho typu a profilu. Nově vznikající studijní programy, které na univerzitě nemají dlouholetou tradici, musí vypracovat studii proveditelnosti, kde navíc vyhodnocují a posuzují svou pozici s ohledem na univerzitní, tuzemskou a zahraniční nabídku obdobných studijních programů. V neposlední řadě musí mít každý studijní program jasně a srozumitelně vymezeny své náležitosti v Informačním systému MU. Jedná se o faktické údaje o studijním programu, které podléhají rozhodnutí o akreditaci, a tyto údaje jsou posuzovány rozličnými skupinami lidí od expertů v dané vědní disciplíně, přes zaměstnavatele až po absolventy studijního programu. Vymezení programu charakteristika programu, výstupy z učení, studijní plány Podpůrné procesy zabezpečení, informovanost, práce se zpětnou vazbou Výuka a učení studijní opory, objektivnost hodnocení, zohlednění znevýhodnění Související činnosti tvůrčí činnost, internacionalizace Personální zabezpečení kvalita a odbornost, rozvoj kompetencí 100 Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Charakteristika studijního programu,  Dlouhodobý záměr Masarykovy univerzity,  Dlouhodobý záměr fakulty uskutečňující studijní program,  Studie proveditelnosti (v případě nově vznikajícího studijního programu),  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Vyjádření hodnotitele. Standard 2: Výstupy z učení studijního programu jsou v souladu s typem, profilem a cíli studijního programu a vycházejí ze soudobého vývoje v dané oblasti vzdělávání Výstupy z učení studijního programu zastávají v hodnocení klíčovou roli. Při hodnocení jsou brány jako konkrétní operacionalizace cílů studia a popis rozhodujících dovedností a znalostí pro uplatnění absolventa. Z důvodu absence národního kvalifikačního rámce se využívá pro vyhodnocení souladu výstupů z učení s typem programu Evropský kvalifikační rámec (EQF). Soudobý vývoj je posuzován vzhledem ke kurikulu studijních předmětů, povinné a doporučené studijní literatury a uskutečňované tvůrčí činnosti akademických pracovníků studijního programu. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Charakteristika studijního programu,  Charakteristiky studijních předmětů,  Evropský kvalifikační rámec,  Tvůrčí činnost akademických pracovníků studijního programu,  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Vyjádření hodnotitele. Standard 3: Studijní program má s ohledem na svůj typ a profil jasně strukturovaný studijní plán nebo studijní plány umožňující dosáhnout plánovaných výstupů z učení a vytvářející logický celek Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o  jednooborový studijní plán,  studijní plán se specializací,  hlavní studijní plán (maior),  vedlejší studijní plán (minor),  studium podle dvou hlavních studijních plánů,  plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace). Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu. 101 K naplnění standardu je nutné vyhodnotit, zdali je struktura studijních plánů v souladu s pravidly Masarykovy univerzity a struktura předmětů ve studijním plánu tvoří smysluplný celek, který umožňuje osvojení deklarovaných výstupů z učení. Dále se vyhodnocuje míra naplnění výstupů z učení studijního programu jednotlivými studijními plány, poměr přímé výuky a samostudia vzhledem k typu a profilu studijního programu a v neposlední řadě prostor ve studijním plánu věnovaný učení se v cizím jazyce. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů,  Charakteristika studijního programu,  Studijní plán(y) studijního programu,  Charakteristiky studijních předmětů,  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Vyjádření hodnotitele. b) Výuka a učení Standard 4: Cíle, studijní zátěž, metody a hodnocení výuky studijního předmětu odpovídají jeho výstupům z učení Pro vyhodnocení standardu jsou stěžejní informace týkající se povinných a povinně volitelných studijních předmětů. V komplexním pohledu na skladbu studijních předmětů se především vyhodnocuje soulad profilu absolventa s převažujícími metodami výuky a učení se ve studijním programu. Dále je velký prostor ponechán pro zhodnocení státních závěrečných zkoušek, kde se především analyzuje návaznost předmětů profilujícího základu na součásti státní závěrečné zkoušky a výstupy z učení studijního programu. Tato komplexní analýza si klade za cíl zhodnotit, jestli je základní vymezení studijního programu – cíle studia a profil absolventa – reflektováno na úrovni jednotlivých studijních předmětů. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Charakteristika studijního programu,  Charakteristiky studijních předmětů,  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Vyjádření hodnotitele. Standard 5: Studenti mají s ohledem na formu a metody výuky studijního programu přístup k výukovým materiálům, elektronickým a dalším zdrojům pro studium Standard je zčásti zpracován na fakultní úrovni, kdy se z podstaty věci dostupnost výukových materiálů organizuje na vyšších celcích, než je studijní program. Samotná organizace má ovšem významný dopad na studijní program a na jednotlivé studenty. Z tohoto důvodu je podstatné s ohledem na zajišťování kvality studijních programů, aby se k hodnocení vyjádřil garant studijního programu, který popíše inovativní a interaktivní prvky ve výuce. Vyhodnocuje se právě synergie dostupnosti výukových materiálů a metod výuky spolu s ohledem na profil absolventa a formu studia. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Charakteristika studijního programu,  Charakteristiky studijních předmětů,  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity, 102  Vyjádření hodnotitele. Standard 6: Studijní program umožňuje s ohledem na svůj typ a profil zapojení studentů do řešení vědeckých projektů, grantů a další tvůrčí činnosti Vyhodnocení probíhá především s ohledem na typ studijního programu, kdy jsou kladeny přísnější požadavky na doktorské studijní programy. Hodnotí se možnosti a formy zapojení studentů studijního programu do řešených projektů a grantů, na kterých se současně podílí akademičtí pracovníci studijního programu. Zapojení studentů v řešení vědeckých projektů se dále sleduje s ohledem na prestiž grantů a projektů a charakter studijního programu. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Charakteristika studijního programu,  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Vyjádření hodnotitele. Standard 7: Studijní program realizuje s ohledem na svůj typ a profil spolupráci s praxí, kterou pravidelně vyhodnocuje Hodnotí se zamýšlený nebo již uskutečňovaný systém praxí, praktické výuky a stáží studentů studijního programu. Vyhodnocuje se s ohledem na hlavní externí partnery a schopnost programu s nimi navazovat a udržovat vztahy. Současně se hodnotí i možnost zapojení odborníků z praxe do výuky. Hodnocení vždy probíhá s důrazem na charakter studijního programu, počet studentů, jeho typ i profil. Studijní program analyzuje, jak obsah praxe a praktické výuky navazuje na profil absolventa, resp. výstupy z učení studijního programu. V případě profesních studijních programů je brán zvláštní zřetel na splnění zákonných minimálních standardů, plynoucích především z nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Charakteristika studijního programu,  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Vyjádření hodnotitele. Standard 8: Hodnocení studentů probíhá dle transparentních, objektivních a předem stanovených kritérií Standard je zpravidla vyhodnocován na úrovni fakulty uskutečňující studijní program, která může v rámci daném univerzitními předpisy, především pak Studijním a zkušebním řádem MU, dále zpřesnit a popsat hodnocení studentů. V úrovni studijního programu se hodnotí, jestli každý studijní předmět obsažený ve studijním plánu nebo plánech má předem jasně definovaná kritéria ukončení předmětu a jestli forma jejich hodnocení je adekvátní. Standard se vyhodnocuje bez ohledu na typ a profil studijního programu. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Charakteristiky studijních předmětů,  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Studijní a zkušební řád MU,  Fakultní předpisy. 103 Standard 9: Studenti v průběhu studia dostávají zpětnou vazbu, která jim umožňuje se zlepšovat a dosahovat tak plánovaných výstupů z učení U studijního programu se hodnotí, v jaké formě a jakým způsobem je studentům poskytována zpětná vazba v průběhu studia. Jedná se zpravidla o zpětnou vazbu na úrovni předmětů. Hodnocení je zaměřeno především na formativní zpětnou vazbu v rámci studijního programu. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Charakteristiky studijních předmětů,  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Studijní a zkušební řád MU,  Fakultní předpisy. Standard 10: Kvalitní studijní podpora je studentům dostupná bez ohledu na případné sociální nebo zdravotní znevýhodnění Masarykova univerzita dlouhodobě garantuje rovný přístup ke vzdělávání bez ohledu na zdravotní nebo sociální znevýhodnění a kontinuálně se snaží nacházet nové nástroje pro co nejefektivnější a fungující inkluzi různorodých skupin studentů. Standard je vyhodnocen zejména na institucionální úrovni, ale s možností přesahu do studijního programu. Hodnotí se především zkušenosti a implementace konkrétních nástrojů v daném studijním programu. Nutným předpokladem je, že konkrétní studijní program má zkušenost se studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Stipendijní řád MU,  Výroční zpráva MU,  Směrnice MU č. 8/2014: Zajištění přístupnosti Masarykovy univerzity pro osoby se zdravotním postižením. c) Personální zabezpečení Standard 11: Personální zabezpečení odpovídá typu a profilu studijního programu a požadavkům na kvalitu a odbornost akademických pracovníků V rámci standardu se především vyhodnocují minimální požadavky kladené na personální zabezpečení studijního programu nařízením vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství a dalšími zákonnými a podzákonnými předpisy. Dále se vyhodnocuje například struktura akademických pracovníků dle počtu a věku s ohledem na velikost studijního programu a zajištění stabilního a kvalitního personálního zabezpečení do budoucna. Zvláštní pozornost je věnována podílu zahraničních odborníků podílejících se na výuce. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Studijní plány studijního programu,  Personální listy akademických pracovníků studijního programu,  Vyjádření hodnotitele. 104 Standard 12: Akademickým pracovníkům jsou poskytovány příležitosti a dostatečný prostor pro rozvoj pedagogických a výzkumných kompetencí Standard je vyhodnocován především z institucionální úrovně v kritické reflexi nabídky možností a příležitostí pro rozvoj kompetencí akademických pracovníků. Na úrovni studijního programu je vyhodnocována účinnost a vhodnost institucionálních nástrojů pro podporu rozvoje akademických pracovníků. Dále se reflektují specifické nástroje vytvořené na úrovni studijních programů a participace akademických pracovníků na využívání možností, které jsou jim poskytovány. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Statut Masarykovy univerzity,  Směrnice Masarykovy univerzity č. 4/2017 Tvůrčí volno,  Centrum rozvoje pedagogických kompetencí (CERPEK). d) Tvůrčí činnost Standard 13: MU uskutečňuje tvůrčí činnost v dané oblasti vzdělávání s ohledem na typ a profil uskutečňovaného studijního programu K naplnění standardů je nutné prokázat tvůrčí a grantovou činnost odpovídající typu, profilu a oblasti vzdělávání studijního programu. Vyhodnocována je pouze tvůrčí, projektová a grantová činnost za posledních pět let, na které se podíleli akademičtí pracovníci zajišťující studijní program. Nároky na tvůrčí a další činnost se zvyšují s typem studijního programu, kdy na doktorské studijní programy jsou kladeny nejvyšší nároky na kvalitu vědeckých výstupů a projektů. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Personální listy akademických pracovníků studijního programu,  Vyjádření hodnotitele. e) Internacionalizace Standard 14: Studijní program rozvíjí mezinárodní spolupráci, která umožňuje akademickou i studentskou mobilitu Naplnění standardu se v rámci sebehodnocení programu orientuje především na studentskou a akademickou mobilitu a s nimi souvisejícími činnostmi. Hodnotí se struktura nabídky partnerských vysokých škol, na kterých mohou studenti programu realizovat zahraniční pobyt nebo stáž. Vyhodnocuje se zájem studentů a akademiků o zahraniční studijní pobyt a v neposlední řadě se hodnotí i vývoj mobility v posledních letech, kdy se identifikují nejvýznamnější překážky mobility a nástroje k jejich zmírnění nebo odstranění. Další dílčí části související nutně s internacionalizací se hodnotí v rámci jiných standardů. Jedná se například o prostor věnovaný cizímu jazyku nebo výuce v cizím jazyce či podíl zahraničních vyučujících a další. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Charakteristika studijního programu, 105  Vyjádření hodnotitele,  Datová příloha studijního programu k uskutečněným zahraničním mobilitám. f) Podpůrné procesy Standard 15: Studijní program je dostatečně materiálně i finančně zabezpečen pro uskutečňování kvalitního vzdělávání Standard je na Masarykově univerzitě v souladu s metodikou NAÚ vyhodnocován na institucionální úrovni, ovšem s přesahem na konkrétní fakultu, která uskutečňuje studijní program. V prvé řadě se hodnotí, zdali má program dostatek potřebně vybavených prostor pro uskutečňování a zajištění kvalitní výuky. V případě, že to charakter studijního programu vyžaduje, se hodnocení upírá především na speciální požadavky studijního programu. Jedná se například o potřebu speciálních výukových pomůcek, adekvátní vybavení laboratoří nebo sportovišť, aby byla garantována kvalitní výuka srovnatelná s běžným evropským standardem. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Charakteristika studijního programu,  Datová příloha popisující výukové prostory na Masarykově univerzitě. Standard 16: Informace o studijním programu jsou srozumitelné, aktuální a veřejně přístupné Dle vnitřního předpisu Masarykovy univerzity Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů musí mít studijní program vyplněné informace v českém i anglickém jazyce, které jsou následně zveřejněny v katalogu studijních programů v Informačním systému MU a na stránkách Masarykovy univerzity v sekci pro uchazeče. V rámci standardu je ověřováno, zdali tak studijní program učinil a zveřejněné informace jsou úplné a v požadované kvalitě. Jedná se o informace k příjímacímu řízení, charakteristice programu, průchodu studiem, k praxím, ke státní závěrečné zkoušce a kvalifikační práci. U doktorského studijního programu se dále dbá na dostupnost informací o školitelích a členech oborové rady, popř. oborových komisí. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Charakteristika studijního programu,  Vyjádření hodnotitele,  Katalog programů. Standard 17: Studijní program uskutečňovaný v cizím jazyce poskytuje informace o studiu a podpůrné činnosti související se studiem také v příslušném jazyce Standard je vyhodnocován u studijních programů uskutečňovaných v jiném než českém jazyce. Důraz je kladen především na jazykovou vybavenost vyučujících, dostupnost studijních opor, zabezpečení odborné praxe v příslušném jazyce, vyžaduje-li to charakter studijního programu. Kvalifikační práce a jejich posudky musí být vypracovány v jazyce studijního programu, v neposlední řadě jsou v tomto jazyce dostupné poradenské služby. V případech, když je studijní program uskutečňován v jiném než anglickém jazyce, musí prokázat, že je schopen nabídnout studentům například překladatelský servis, aby byly zajištěny služby v obdobné kvalitě jako studentům v českých studijních programech. 106 Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Charakteristika studijního programu,  Vyjádření hodnotitele. Standard 18: Studijní program pravidelně vyhodnocuje informace klíčové pro jeho uskutečňování a pracuje se zpětnou vazbou od relevantních aktérů Studijní program vyhodnocuje nastavení přijímacího řízení vzhledem k cílům studia, profilu absolventa a předpokládanému počtu přijímaných uchazečů do studijního programu; vyhodnocuje také poptávku po studiu a její vývoj za posledních pět let. Studijní program musí analyzovat a vyhodnotit vývoj počtu a struktury studentů ve studijním programu, vyjádřit se k míře studijní neúspěšnosti, komentovat její možné příčiny a vyhodnotit případná opatření přijatá s cílem studijní neúspěšnost snižovat. V neposlední řadě vyhodnocuje poměr neúspěšných studentů ke studentům, kteří studium úspěšně ukončí ve standardní době i delší. Studijní program musí pracovat se zpětnou vazbou od programové nebo oborové rady, externích i interních hodnotitelů a na jejím základě a základě sebehodnocení zpracuje SWOT analýzu studijního programu. Rozhodné dokumenty a náležitosti studijního programu pro vyhodnocení naplnění standardu:  Sebehodnoticí zpráva studijního programu,  Charakteristika studijního programu,  Vyjádření hodnotitele,  Datová příloha poskytující data o příjímacím řízení a počtu (ne)ukončených studií za posledních 5 let,  Roční hodnocení studijního programu za posledních 5 let. 107 VI. 3. Vysoká škola má nastaveny účinné procesy pro sledování plnění schválených vnitřních požadavků na studijní programy a v případě jejich neplnění jsou nastaveny mechanismy zajišťující zjednávání nápravy. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení účinnosti procesů pro sledování a zajištění naplňování souboru vnitřních požadavků na studijní programy (například zda má škola nastaveny procesy, jimiž je průběžně sleduje a ověřuje naplňování vnitřních požadavků na studijní programy; zda jsou požadavky na studijní programy propojeny s procesy vzniku, schvalování a změn studijních programů a pravidelného hodnocení jejich kvality; zda má škola účinné mechanismy a opatření zajištující případné zjednání nápravy) a – v případě druhé a další žádosti vysoké školy o institucionální akreditaci – reálné fungování těchto procesů Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  vysvětlí, jakým způsobem je sledování a naplňování souboru vnitřních požadavků na studijní programy promítnuto do úpravy procesů vzniku, schvalování a změn studijních programů a jejich pravidelného zajišťování a hodnocení kvality ve vnitřních předpisech a dalších dokumentech  popíše mechanismy a opatření zajištující případné zjednání nápravy a uvede konkrétní případy zjištěných nedostatků, zjednání jejich nápravy a následné kontroly dopadu přijatých opatření na kvalitu činností vysoké školy, existují-li takové případy  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: V rámci přípravy, schvalování, změn a vnitřního hodnocení studijních programů je ověřován jejich soulad se Standardy kvality studijních programů MU, a to typicky na čtyřech úrovních: ze strany garanta programu (a programové/oborové rady), externích hodnotitelů, orgánů fakulty a Rady pro vnitřní hodnocení. Požadavky na studijní programy jsou detailně rozpracovány v aplikacích a formulářích, které tvoří základ podkladové dokumentace pro všechny fáze hodnocení. Ve vnitřních předpisech je vymezen mechanismus nápravných opatření při nedostatcích. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Schvalování, řízení a hodnocení studijních programů MU Pravidla pro tvorbu studijních programů na MU Formuláře pro vznik a přeměnu studijního programu 1. V rámci schvalování, změn a vnitřního hodnocení studijních programů je na několika úrovních ověřován jejich soulad se Standardy kvality studijních programů MU Nastavení jasných organizačních pravidel, řídicí struktury a zodpovědnosti za kvalitu studijních programů je základním předpokladem funkčnosti vnitřního systému zajišťování kvality vzdělávací činnosti. Masarykova univerzita v návaznosti na legislativní změny a své dosavadní zkušenosti 108 ve vnitřních předpisech zakotvila a postupně uvádí do praxe robustní systém řízení vzdělávacích činností uvnitř univerzity, který vytváří podmínky pro sledování a naplňování souboru vnitřních požadavků na studijní programy. Vychází přitom z přitom z premisy, že zajišťování kvality studijních programů využívá dostupná data o fungování studijního programu a typicky kombinuje prvky sebehodnocení (které provádí nositel oprávnění uskutečňovat studijní program) a nezávislého vnějšího hodnocení. Systém řízení studijních programů je na Masarykově univerzitě založen na funkčním provázání činnosti orgánů a pozic na následujících čtyřech úrovních:  úroveň studijního programu,  nezávislí hodnotitelé,  orgány fakulty,  orgány univerzity. Obrázek 15. Orgány zodpovědné za zajištění souladu studijního programu se Standardy kvality studijních programů MU Univerzita Rada pro vnitřní hodnocení MU Vědecká rada MU Fakulta Děkan Akademický senát fakulty Vědecká rada fakulty Fakultní koordinátor pro kvalitu Hodnotitelé Hodnotitelé Studijní program Garant studijního programu Programová rada Oborová rada Bc. + Mgr. Ph.D. 109 Do zajišťování kvality Masarykovy univerzity jsou zapojováni relevantní vnitřní a vnější aktéři, kteří vytvářejí sdílenou kulturu kvality činností MU v souladu s principy systému zajišťování kvality MU. Požadavek na intenzivnější zapojení a lepší provázání funkcí orgánů a osob se zodpovědností za péči o kvalitu studijních programů vychází částečně ze zákona o vysokých školách po novelizaci (garant studijního programu, předseda oborové rady), částečně (nad rámec zákona) z vnitřního předpisu Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů MU (hodnotitelé, programové rady studijního programu). Zapojení garantů a programových rad, hodnotitelů a fakultních a univerzitních orgánů do systému zajišťování kvality je významným krokem k uskutečňování studijních programů v souladu s platnými standardy a strategickými cíli (pravidelná hodnocení studijního programu, zpětná vazba od různých cílových skupin apod.). a) Úroveň studijního programu Garant studijního programu Garant programu je klíčovou pozicí nesoucí hlavní zodpovědnost za úspěšnou realizaci všech mechanismů zajišťování kvality studijního programu jak z procesního, tak z obsahového hlediska. Pozice garanta studijního programu byla obsažena v zákoně o vysokých školách již před novelou vysokoškolského zákona, teprve novela však vymezila jeho výslovnou odpovědnost za obsahovou přípravu, uskutečňování, hodnocení a rozvoj studijního programu. Podstatou úpravy pozice garanta programu na MU bylo vyjasnění jeho odpovědnosti za obsahovou náplň a kvalitu studijních programů a úroveň poskytovaného vzdělávání a celkově posílení této pozice v systému zajišťování kvality a jejího sjednocení v rámci univerzity. Garant je klíčovou osobou v zaměstnaneckém poměru k MU, která dlouhodobě a soustavně pečuje o kvalitu studijního programu, odpovídá za jeho kvalitu, obsahovou koordinaci výuky, vyhodnocování studijního programu a jeho průběžný rozvoj. Konkrétní povinnosti garanta i podmínky garantování studijních programů vycházejí jak ze zákona o vysokých školách, ze standardů pro akreditace, metodických materiálů NAÚ i ze strategie MU. Mezi základní povinnosti garanta patří zejména to, že:  rozvíjí odbornou úroveň studijního programu v souladu se současnou úrovní vědeckého poznání,  sleduje aktuální vývoj ve svém oboru a oblasti vzdělávání a dbá o využívání nejnovějších poznatků ke zkvalitnění obsahu i způsobu výuky,  zabezpečuje strategický rozvoj studijního programu na základě výsledků pravidelného hodnocení,  odpovídá za vymezení základních náležitostí studijního programu,  zajišťuje zveřejnění základních náležitostí studijního programu v IS MU v Katalogu studijních programů a odpovídá za jejich správnost a aktuálnost a návazně za prezentaci studijního programu dovnitř univerzity i navenek,  garantuje naplnění všech požadavků daných Standardy kvality studijních programů MU,  obsahově ve spolupráci s garanty předmětů koordinuje výuku a obsah předmětů tak, aby bylo dosaženo cílů studia a byl naplněn profil absolventa,  odpovídá za přípravu akreditačních dokumentů a dokumentů k vnitřnímu hodnocení (každoročně),  navrhuje členy programové rady, vytváří její agendu a vede její jednání,  vymezuje charakteristiku studijního programu (základní informace o programu, výstupy z učení, profil absolventa aj.),  iniciuje změny v uskutečňování programu a jeho reakreditace,  vyjadřuje se k podnětům, žádostem a dotazům vztahujícím se ke studijnímu programu. Ve své činnosti je garant odpovědný děkanovi. Garant svou činnost uskutečňuje v úzké spolupráci s vedoucími pracovišť, kteří výuku zajištují po stránce personální a organizační. V zájmu kvalitního 110 uskutečňování a strategického rozvoje daného studijního programu dále garant studijního programu konzultuje a koordinuje svou činnost s děkanem a proděkany. Kvalifikační požadavky na garanty programů zohledňují akreditační standardy. Nově je zakotvena povinnost schválení navrženého garanta studijního programu vědeckou radou fakulty (v procesu schválení návrhu vzniku nového studijního programu či v rámci schvalování prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program). Administrativní podporu při řízení a hodnocení studijního programu poskytuje garantovi fakultní koordinátor pro kvalitu, případně studijní oddělení fakulty. Programová rada Vnitřním předpisem byla na Masarykově univerzitě nově stanovena povinnost zřídit pro každý bakalářský a magisterský studijní program programovou radu, která bude fungovat jako poradní orgán garanta studijního programu, který je jejím předsedou. S úmyslem zajistit průběžnou zpětnou vazbu relevantních vnitřních a vnějších aktérů k běžnému chodu studijních programů bude programová rada nejméně pětičlenná, přičemž bude sestávat minimálně z:  garanta programu,  dvou dalších akademických pracovníků uskutečňujících výuku v příslušném studijním programu,  zástupce studentů příslušného programu,  zástupce zaměstnavatelů nebo absolventů příslušného studijního programu tak, aby byl v programové radě zastoupen minimálně jeden externí člen. V případě studijního programu uskutečňovaného ve spolupráci s jiným subjektem jsou přiměřeně zastoupeni akademičtí pracovníci, kteří jsou členy akademické obce spolupracujícího subjektu, respektive zástupci právnické osoby, která není vysokou školou. Členy programové rady jmenuje a odvolává děkan, a to na návrh garanta studijního programu s výjimkou studentského zástupce, který je jmenován na návrh studentské komory akademického senátu fakulty. Doba ustavení programové rady je shodná s dobou platnosti schválení, resp. akreditace. Zasedání programové rady svolává její předseda dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Přestože nový model zajišťování kvality počítá primárně s ustavením programové rady pro každý jednotlivý studijní program, umožňuje zároveň ustavení společných programových rad pro více studijních programů. Jako nejpříhodnější se jeví slučování programových rad u studijních programů bakalářského a přímo navazujícího magisterského studia, popř. studijních programů s příbuzným obsahovým zaměřením. Role a pravomoci programové rady se logicky odvíjejí od pravomocí a zodpovědností garanta, jemuž slouží jako poradní orgán. V rámci procesů zajišťování kvality programová rada zejména:  průběžně sleduje a hodnotí výuku v příslušném studijním programu,  vyhodnocuje odbornou úroveň studijního programu v souladu se současnou úrovní vědeckého poznání,  projednává záměr rozšíření, změny a prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program, jakož i záměr zrušit studijní program z iniciativy fakulty,  projednává sebehodnoticí zprávu o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU,  každoročně vyhodnocuje plán rozvoje studijního programu. 111 Oborová rada Role oborové rady je v rámci procesů zajišťování kvality doktorských studijních programů obdobná jako v případě programových rad bakalářských a magisterských studijních programů. Pro každý doktorský studijní program je jmenována oborová rada, která je poradním orgánem garanta studijního programu, který je jejím předsedou. Oborová rada je nejméně sedmičlenná a sestává z:  alespoň tří akademických pracovníků, kteří na MU působí na základě pracovního poměru, včetně garanta studijního programu,  alespoň dvou odborníků v dané oblasti výzkumu, kteří na MU nepůsobí na základě pracovního poměru. Členy oborové rady jmenuje a odvolává děkan na návrh garanta studijního programu a akademických pracovníků s příslušnou kompetencí, jejichž kategorie děkan stanoví. Odůvodněný návrh na jmenování členů oborové rady schvaluje VR fakulty. Na základě rozhodnutí děkana a dohody příslušných garantů doktorských studijních programů mohou mít doktorské studijní programy ze stejné oblasti studia společnou oborovou radu. V rámci procesů zajišťování kvality doktorských studijních programů plní oborová rada působnost programové rady. b) Hodnotitelé Hodnocení formou nezávislé zpětné vazby je základním prvkem systému zajišťování kvality na Masarykově univerzitě. Vnitřní předpisy univerzity právem zdůrazňují důležitost různých forem hodnocení pro dlouhodobou péči o kvalitu vzdělávací činnosti. Hodnotitelé vstupují do procesů vnitřního hodnocení studijního programu a prostřednictvím zpětné vazby přispívají ke kvalitní přípravě studijního programu nebo ke stanovení cílů rozvoje studijního programu. Hodnotitelem může být osoba poskytující záruky morální kvality, důvěryhodnosti a odpovědnosti. Hlavní rolí hodnotitele je poskytnout schvalovacím orgánům takový pohled na vznikající nebo uskutečňovaný studijní program, který bude dostatečně nezávislý na pohledu nositele oprávnění a jeho sebehodnocení. Na Masarykově univerzitě jsou proto hodnotitelé zapojeni do všech hlavních postupů uplatňovaných v souvislosti se studijními programy, zejména v rámci:  vzniku zcela nového studijního programu,  přeměně studijního oboru na studijní program,  vnitřního hodnocení studijního programu (jednou za 5 let). Hodnocení při vzniku studijního programu, který dosud nebyl na MU uskutečňován Panel hodnotitelů, jehož složení schvaluje Rada pro vnitřní hodnocení, tvoří:  akademický pracovník působící v daném nebo příbuzném oboru, zpravidla mimo MU, alespoň však z jiné fakulty MU,  potenciální zaměstnavatel absolventů daného studijního programu,  zahraniční expert. Hlavní výstupy činnosti hodnotitele: Písemný posudek k záměru vzniku studijního programu (hodnotí zejména předloženou charakteristiku studijního programu a studii proveditelnosti) s důrazem na doporučení pro rozvoj studijního programu. 112 Hodnocení při vzniku studijního programu, který byl přeměněn z existujícího oboru nebo oborů Hodnotitelem, jehož určuje předseda Rady pro vnitřní hodnocení, je zpravidla seniorní akademický pracovník, přičemž výhodou jsou zkušenosti s garantováním programu, ucelená pedagogická zkušenost na jiné VŠ a v zahraničí nebo zkušenost s postupy zajišťování kvality programů. Hlavní výstupy činnosti hodnotitele: Písemné zhodnocení návrhu přeměny na studijní program s důrazem na doporučení pro rozvoj studijního programu, Osobní účast na hodnoticí schůzce. Vnitřní hodnocení studijního programu v průběhu jeho uskutečňování Panel hodnotitelů, který schvaluje děkan (v případě doktorských studijních programů vědecká rada fakulty), tvoří:  student nebo absolvent daného studijního programu,  zaměstnavatel absolventů daného studijního programu,  akademický pracovník působící v daném nebo příbuzném oboru, zpravidla mimo MU, alespoň však z jiné fakulty MU. Hlavní výstupy činnosti hodnotitele: Písemné doporučení pro další rozvoj studijního programu, Osobní účast na hodnoticí schůzce. c) Orgány fakulty V mechanismech zajišťování kvality studijních programů připadá orgánům fakult významná role, protože v souladu se zákonem o vysokých školách a Statutem MU mají právo rozhodovat o tvorbě a uskutečňování studijních programů. Na jednotlivých fakultách se mohou postupy mírně lišit, obecně však jsou ve vnitřních předpisech vymezeny následovně: Děkan V rámci procesů zajišťování kvality studijních programů děkan zejména:  navrhuje vědecké radě fakulty jmenování a odvolání garanta studijního programu,  podrobněji stanoví působnost garanta studijního programu, zejména ve vztahu k němu samotnému, k věcně příslušnému proděkanovi a k vedoucím pracovišť, na nichž se uskutečňuje výuka,  jmenuje a odvolává členy programové a oborové rady,  rozhoduje o ustavení společné programové rady pro jednotlivé navazující studijní programy nebo studijní programy jinak příbuzné, resp. o ustavení společné oborové rady pro příbuzné doktorské studijní programy, a určí jejího předsedu z řad garantů příslušných studijních programů,  schvaluje návrh členů panelu hodnotitelů v případě vnitřního hodnocení bakalářského nebo magisterského studijního programu, schvaluje plán rozvoje studijního programu,  účastní se hodnoticích schůzek v případě návrhu přeměny studijního oboru na studijní program a vnitřního hodnocení studijního programu, 113  účastní se jednání RVH, zejména v případě projednávání záměru vzniku a návrhu vzniku studijního programu,  předkládá fakultním orgánům a RVH návrhy na schválení studijních programů, jejich rozšíření, změnu a prodloužení, případně zrušení. Vědecká rada fakulty V rámci procesů zajišťování kvality studijních programů vědecká rada fakulty zejména:  schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání garanta studijního programu,  schvaluje návrh na jmenování členů oborové rady doktorského studijního programu,  schvaluje návrh členů panelu hodnotitelů v případě vnitřního hodnocení doktorského studijního programu,  schvaluje návrh vzniku studijního programu, návrh přeměny studijního oboru na studijní program, návrh rozšíření, změny a prodloužení studijního programu,  vyjadřuje se k záměru zrušit studijní program. Akademický senát fakulty V rámci procesů zajišťování kvality studijních programů se akademický senát fakulty zejména vyjadřuje k návrhu vzniku studijního programu, návrhu přeměny studijního oboru na studijní program, návrhu rozšíření studijního programu, návrhu prodloužení studijního programu a záměru zrušit studijní program. Studentská komora akademického senátu fakulty rovněž navrhuje děkanovi studentského zástupce v programové radě studijního programu. Fakultní koordinátor pro kvalitu Pro oblast kvality Masarykova univerzita nově zřídila síť kvalifikovaných administrativních pracovníků na jednotlivých fakultách, kteří plní zejména roli metodické a administrativní podpory pro vedení a orgány fakulty, jakož i pro jednotlivé garanty studijních programů. d) Orgány univerzity Rada pro vnitřní hodnocení Na univerzitě byl ustaven v souladu s novelizovaným zněním zákona o vysokých školách nový orgán – Rada pro vnitřní hodnocení, který tvoří nejvyšší instanci vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality vzdělávacích, tvůrčích a souvisejících činností. Právní postavení Rady pro vnitřní hodnocení MU a její působnost je dána § 12a zákona o vysokých školách, Statutem MU a dalšími vnitřními předpisy MU. RVH má 15 členů a jejím předsedou je rektor. Místopředsedu RVH MU jmenuje a odvolává rektor z řad akademických pracovníků MU, kteří jsou profesory nebo docenty, členem RVH je předseda Akademického senátu MU. Základní ustanovení vztahující se ke složení RVH jsou dána Statutem MU. Ve vztahu k oblasti studijních programů jsou Radě pro vnitřní hodnocení svěřeny zejména následující pravomoci:  schvaluje záměr vzniku studijního programu,  schvaluje návrh vzniku studijního programu,  schvaluje návrh přeměny studijního oboru na studijní program,  schvaluje návrh změny studijního programu, 114  schvaluje návrh rozšíření studijního programu,  schvaluje návrh prodloužení studijního programu,  ukládá nápravná opatření při nedostatcích v uskutečňování studijního programu,  vyjadřuje se k záměru zrušit studijní program předloženému děkanem nebo rektorem,  přijímá podněty vztahující se k uskutečňování studijních programů,  opatřuje si informace nezbytné k hodnocení kvality studijních programů, zejména prostřednictvím posudků expertů příslušné oblasti vzdělávání, návštěv na příslušném pracovišti a ve výuce, vyjádření děkana, garanta a studentů studijního programu,  vede průběžné záznamy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU,  poskytuje metodickou pomoc v procesech zajišťování kvality studijních programů na MU,  kontroluje naplňování požadavků na zajišťování kvality činnosti MU vyplývajících z právních předpisů a vnitřních předpisů MU,  vyjadřuje se k písemnostem určeným k předložení NAÚ,  koordinuje svou činnost s dalšími osobami a orgány zapojenými do systému zajišťování a hodnocení kvality studijních programů. V rámci svého rozhodování má RVH možnost zejména:  uskutečnit návštěvu na místě,  vyžádat si nezávislý odborný posudek,  vyžádat si doplňující komentář děkana nebo garanta studijního programu,  rozhodnout o provedení vnitřního hodnocení studijního programu. Vědecká rada Masarykova univerzita využila možnost přenést Statutem MU odpovědnost za vnitřní schvalování studijních programů na Radu pro vnitřní hodnocení. Rozhodovací pravomoci Vědecké rady MU v oblasti zajišťování kvality se proto omezují na schvalování záměru zrušit studijní program. Vědecká rada MU rovněž projednává návrh Zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU. 2. Ve vnitřních předpisech je vymezen mechanismus nápravných opatření při nedostatcích Cílem systému průběžných vnitřních hodnocení studijních programů za zapojení externí zpětné vazby (jednou za 5 let) ve spojení s každoroční aktualizací vnitřního hodnocení programovou radou studijního programu je zejména přispět k rozvoji studijního programu. V rámci těchto vnitřních hodnocení jsou kontrolována i plnění schválených vnitřních požadavků na studijní programy. Další funkci lze označit jako preventivní, kdy případný nedostatek v uskutečňování studijního programu je možné vzhledem k vysoké frekvenci hodnocení zachytit již v prvotní fázi. Pro případ, že systém průběžných hodnocení nebude pro řešení na úrovni konkrétního studijního programu dostačující, zakotvuje MU – v souladu se standardy pro akreditace ve vysokém školství – mechanismy zajišťující zjednání nápravy. Primární úloha v řízení postupů vedoucím k nápravě při nedostatcích při uskutečňování studijních programů náleží RVH. Postupy nápravných opatření využívají nejprve možnost projednat případný nedostatek s příslušnými zástupci studijního programu (garant a děkan). Uplatnění restriktivních nástrojů přichází na řadu až v případě, že projednání k odstranění nedostatku nepřispěje. RVH se na základě vlastní činnosti nebo na základě podnětu zabývá nedostatky spočívajícími v tom, že:  studijní program je uskutečňován v rozporu s oprávněním uskutečňovat studijní program nebo v rozporu se Standardy kvality studijních programů MU, 115  nositel oprávnění neprovedl vnitřní hodnocení studijního programu. V případě zjištění těchto nedostatků projedná RVH věc za možné účasti garanta studijního programu a děkana. Na základě výsledku jednání má RVH následující možnosti:  uložit zjednání nápravy ve stanovené lhůtě,  rozhodnout o omezení oprávnění uskutečňovat studijní program, spočívající v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče nebo v zákazu konat státní zkoušky a přiznávat akademické tituly,  navrhnout rektorovi předložení záměru zrušit studijní program,  rozhodnout, že odpadl důvod pokračovat ve věci, jelikož nedostatky nebyly prokázány nebo byly odstraněny. Pokud není ve lhůtě stanovené RVH podle prvního bodu zjednána náprava, projedná RVH věc opětovně za možné účasti garanta studijního programu a děkana další postup, přičemž může rozhodnout o omezení oprávnění uskutečňovat studijní program podle druhého bodu nebo navrhnout zrušení studijního programu podle třetího bodu. Jakmile jsou splněny podmínky pro ukončení nápravného opatření, může fakulta předložit návrh na ukončení nápravného opatření, který je projednán zástupci fakulty a RVH. Jestliže nelze věc uspokojivě řešit za pomoci výše uvedených nástrojů, má RVH k dispozici poslední restriktivní nástroj, kterým je návrh záměru zrušit studijní program adresovaný rektorovi. 116 VI. 4. Vysoká škola má zaveden účinný systém pravidelného hodnocení kvality studijních programů, který je zaměřen na dosahování cílů studia a jim odpovídajících výsledků učení a do nějž jsou zapojeni jak akademičtí pracovníci a studenti, tak další relevantní odborníci. Systém vnitřního zajišťování a hodnocení kvality se vztahuje na všechny studijní programy uskutečňované vysokou školou včetně studijních programů uskutečňovaných ve spolupráci s jinými právnickými osobami. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení účinnosti systému pravidelného hodnocení kvality studijních programů (zda jsou programy hodnoceny pravidelně; zda metody hodnocení fungují a reálně postihují silné a slabé stránky; zda jsou do hodnocení zapojeni akademičtí pracovníci, studenti i další relevantní odborníci; zda je hodnocení zaměřeno na kontinuální rozvoj studijního programu; zda je součástí hodnocení naplňování cílů studia a odpovídajících výsledků učení; zda je pravidelné hodnocení kvality vztahováno na všechny studijní programy uskutečňované vysokou školou včetně studijních programů uskutečňovaných ve spolupráci s jinými právnickými osobami, zda je hodnocení organizováno tak, aby každý studijní program byl hodnocen minimálně jedenkrát během období, pro něž má akreditaci či oprávnění k uskutečňování získané vnitřním schválením v rámci institucionální akreditace; zda jsou v případě zjištěných nedostatků přijímána adekvátní opatření k nápravě) Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  vymezí úpravu systému pravidelného hodnocení kvality studijních programů ve vnitřních předpisech a dalších dokumentech  vysvětlí, jakým způsobem fungují jednotlivé mechanismy pravidelného hodnocení kvality studijních programů, a popíše hlavní cíle hodnocení a výstupy, včetně přijímaných opatření k nápravě zjištěných nedostatků  vysvětlí promítnutí procesů zpětné vazby do hodnocení kvality studijních programů (jakým způsobem jsou do hodnocení zapojeni akademičtí pracovníci, studenti a absolventi, tak další relevantní odborníci, např. je-li studijní program realizován ve spolupráci s jinými právnickými osobami, jak jsou tyto do hodnocení zapojeny)  vysvětlí, jakým způsobem jsou využívány výsledky hodnocení kvality studijních programů v rámci vnitřního systému zajišťování kvality a jakým způsobem jsou zveřejňovány a jak jsou komunikovány s relevantními aktéry  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: V souladu s mezinárodně obvyklou praxí považuje Masarykova univerzita průběžné hodnocení uskutečňovaných studijních programů za klíčový prvek v péči o kvalitu své vzdělávací činnosti. Masarykova univerzita rozvíjí systém vnitřního hodnocení studijních programů dlouhodobě. Pro každý studijní program včetně studijních programů uskutečňovaných ve spolupráci s jinými právnickými osobami bude zřízena stálá programová rada (resp. oborová rada v případě doktorských studijních programů) s povinným zastoupením studentů, absolventů a/nebo zaměstnavatelů, jejímž posláním je průběžně reflektovat fungování programu a formulovat doporučení pro jeho další rozvoj. V pětiletých intervalech pak bude každý studijní program procházet komplexním hodnocením za účasti vnějších hodnotitelů. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad 117 Podkladové dokumenty: Schvalování, řízení a hodnocení studijních programů MU Přehled uskutečněných hodnocení 2008–2016 Formulář pro hodnocení studijního programu 1. Masarykova univerzita dlouhodobě rozvíjí systém vnitřního hodnocení studijních programů Masarykova univerzita uskutečňovala vnitřní hodnocení svých studijních oborů již od roku 2008, přičemž jeho cílem bylo zejména kontinuální zlepšování kvality vzdělávacích činností. Proces zpravidla termínově předcházel žádosti o prodloužení akreditace studijních oborů a měl za úkol především ověřit, že studijní obory na univerzitě mají jasně vymezený a jedinečný profil, umožňují studentům získat odborné znalosti a dovednosti relevantní k soudobému stavu vývoje dané disciplíny a potřebám trhu práce, jsou dostatečně a kvalitně personálně a materiálně zabezpečeny a mají realistický strategický výhled. V návaznosti na legislativní změny provedla Masarykova univerzita změny v oblasti vnitřního hodnocení kvality studijních programů, které nově zakotvila ve vnitřním předpisu Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů MU a integrálně propojila s dalšími nově zaváděnými postupy a orgány v zajišťování kvality činností Masarykovy univerzity. Zavedená praxe vnitřního hodnocení studijních programů bude nadále pokračovat jako hlavní mechanismus, jímž univerzita průběžně zajišťuje rozvoj a kvalitu studijních programů. Realizace pravidelného hodnocení je podmínkou zákona o vysokých školách i běžnou zahraniční praxí danou evropskými standardy. Hlavní změnou je úprava periodicity hodnocení, které nadále nebude striktně vázáno na proces prodloužení akreditace ani udělení oprávnění k uskutečňování. Studijní programy s aktivním studiem uskutečňované na MU v bakalářském, magisterském i doktorském typu studijního programu budou podléhat pravidelnému vnitřnímu hodnocení kvality, které zahrnuje:  vnitřní hodnocení studijního programu jednou za pět let, nerozhodne-li děkan nebo RVH, že se vnitřní hodnocení studijního programu uskuteční dříve,  průběžné aktualizace vnitřního hodnocení studijního programu jednou za rok. Hlavním smyslem vnitřní periodické evaluace, která bude probíhat jednou za pět let, bude zajištění souladu se standardy kvality pro studijní programy, ale i zajištění kompatibility s fakultní strategií a ověření vnitřní konzistence studijního programu. V koncepci vnitřního hodnocení bude posílen zahraniční prvek i váha výstupů, tedy výsledných doporučení pro další rozvoj studijních programů. Novou povinností, již předpis zakotvil, je průběžná evaluace studijního programu, která je běžnou praxí na zahraničních univerzitách. Požadavek každoročního zhodnocení souvisí zejména se zapojením programových rad do běžného chodu studijních programů a periodicitou jejich scházení se. Předpokládá se, že jednou ročně by mělo být učiněno zhodnocení fungování studijního programu se zaměřením na výsledky uplynulého roku a řešení jeho běžného chodu – tématem by se měly stát např. výsledky/podněty předmětové ankety, zhodnocení přijímacího řízení, studijní úspěšnosti, změny v kurikulu atd., včetně návrhu činností na příští období. Roční zhodnocení by mělo být prováděno formou písemné zprávy garanta (do předem připraveného formátu), k níž se vyjadřuje programová rada. Cílem je projednání zprávy na společné schůzce. Roční hodnoticí zpráva slouží jako podkladový dokument pro jednání programové rady. Rozsah zprávy je nastaven tak, aby nepředstavoval přílišnou administrativní zátěž, ale naopak aby postihl běžnou operativu a potřeby studijního programu. 118 Hlavním smyslem vnitřního hodnocení studijního programu bude:  hodnocení naplňování standardů kvality pro studijní programy MU,  ověření konkurenceschopnosti, fungování a finančního, personálního a materiálního zabezpečení programu,  příprava plánu rozvoje studijního programu (oproti současnému stavu budou existující dlouhodobá doporučení posunuta více směrem ke konkrétnějšímu plánu činnosti). Jednotlivé etapy procesu hodnocení jsou nastaveny tak, aby byly posouzeny podstatné aspekty hodnoceného studijního programu z různých úhlů pohledu. Na úrovni studijního programu je hodnocení realizováno garantem studijního programu a jeho hodnotitelským týmem formou standardizované sebehodnoticí zprávy, která pokrývá všechny relevantní oblasti pro hodnocení vzdělávací činnosti v daném oboru (základní informace o programu, studentech, personálním zabezpečení, vnějších vztazích a závěrečné shrnutí v podobě SWOT analýzy). Další nedílnou součástí procesu vnitřního hodnocení oboru je posouzení programu externími hodnotiteli, mezi kterými jsou vždy zastoupeni studenti nebo absolventi programu, zaměstnavatelé a externí akademičtí spolupracovníci (např. i ze zahraničních univerzit), případně akademičtí pracovníci Masarykovy univerzity z příbuzných programů. Tato doporučení jsou poté s hodnotiteli diskutována a případně revidována na závěrečné hodnoticí schůzce programu za účasti garanta programu, děkana příslušné fakulty a dalších relevantních aktérů. V dalším kole evaluačního procesu je pak posouzeno, nakolik se stanovená doporučení podařilo naplnit a s jakým efektem. 119 Obrázek 16. Postup při vnitřním hodnocení studijního programu V rámci vnitřního hodnocení zpracuje garant studijního programu ve spolupráci s vedoucími pracovišť uskutečňujících výuku studijního programu sebehodnoticí zprávu o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU. Při zpracování sebehodnoticí zprávy garant studijního programu vychází z:  charakteristiky studijního programu,  datové přílohy v IS MU, zahrnující statistická data o studijním programu za posledních 5 let,  vnitřního hodnocení studijního programu za posledních 5 let, včetně výsledků předmětové ankety a dalších výstupů hodnocení. Součástí sebehodnoticí zprávy je odůvodněný návrh členů panelu hodnotitelů, který tvoří nejméně:  zástupce studentů s aktivním studiem na MU v daném studijním programu nebo zástupce absolventů daného studijního programu,  zástupce zaměstnavatelů absolventa daného studijního programu,  akademický pracovník působící v daném nebo příbuzném oboru. Sebehodnoticí zprávu projedná na svém zasedání programová rada studijního programu, kterého se účastní zpravidla také vedoucí pracoviště, na kterém je studijní program uskutečňován. Návrh členů panelu hodnotitelů předkládá programová rada ke schválení děkanovi v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu nebo VR fakulty v případě doktorského studijního programu. Sebehodnoticí zpráva o naplnění standardů MU • zpracovává se jednou za 5 let • hodnotí se naplnění Standardů kvality studijních programů MU Projednání programovou radou • PR projedná sebehodnoticí zprávu za účasti vedoucího pracoviště • hodnotitelé: akademický pracovník, student/absolvent, zaměstnavatel Hodnoticí schůzka • účastní se garant, děkan a hodnotitelé • výstup: plán rozvoje (schvaluje děkan) Každoroční schůzka programové rady •zhodnotí chod SP za uplynulý rok •vyhodnotí plán rozvoje SP •projedná případné změny na následující rok 120 Každý z externích hodnotitelů vytvoří na základě podkladů dodaných garantem (sebehodnoticí zpráva, datová příloha z IS MU a další případné podklady) hodnoticí posudek. Hlavní funkcí posudku je poskytnout studijnímu oboru a nejdůležitějším zainteresovaným osobám zpětnou vazbu k obsahu sebehodnoticí zprávy a stavu programu. Hodnoticí posudky by měly být otevřené a kritické a poskytnout podněty a doporučení pro rozvoj programu do budoucna. Po obdržení všech doporučení hodnotitelů garant studijního programu svolá hodnoticí schůzku. Hodnoticí schůzka je klíčovým momentem celého procesu vnitřního hodnocení studijního programu. Nemá předepsanou strukturu – její průběh typicky moderuje garant programu a je jen na jeho rozhodnutí, jaký model zvolí. Hodnoticí schůzky se kromě garanta studijního programu vždy účastní alespoň dva z hodnotitelů a děkan. Dále zpravidla účastní člen RVH, členové programové rady, vedoucí pracoviště či pracovišť, na kterých je studijní program uskutečňován, zástupce Odboru pro kvalitu rektorátu MU, zástupci kolegia děkana fakulty nebo kolegia rektora MU, zástupce SK AS fakulty, popř. jiné osoby dle návrhu garanta studijního programu. Na základě podkladů a výsledků hodnoticí schůzky zpracuje garant studijního programu návrh plánu rozvoje studijního programu, který vymezí strategické směřování daného studijního programu do budoucna. Má se za to, že návrh plánu rozvoje je děkanem schválen okamžikem vložení tohoto návrhu do IS MU. Návrh plánu rozvoje obsahuje:  dlouhodobé cíle rozvoje studijního programu pro následující pětileté období;  plán činnosti pro následující rok. Sebehodnoticí zpráva studijního programu, datová příloha, doporučení pro další rozvoj studijního programu a schválený plán rozvoje studijního programu tvoří kompletní dokumentaci procesu vnitřního hodnocení, která je ukládána a archivována v IS MU. Dokumentace je přístupná členům programové rady, členům RVH a členům akademických orgánů MU a fakulty. Plán rozvoje studijního programu je přístupný také akademickým pracovníkům a studentům daného studijního programu. Plán rozvoje studijního programu je průběžně, nejméně však jednou za rok, vyhodnocován a aktualizován programovou radou. Ze zasedání pořizuje garant studijního programu zápis, který obsahuje zhodnocení uskutečňování studijního programu za uplynulý rok. V rámci aktualizace plánu rozvoje programová rada zpravidla: zhodnotí fungování studijního programu za dané období (např. výsledky předmětové ankety, výsledky přijímacího řízení, úroveň bakalářských a magisterských prací, výsledky státních závěrečných zkoušek apod.), vyhodnotí realizaci předchozího plánu činností a plán činnosti na příští období. Zápis ze zasedání programové rady je ukládán a archivován v IS MU a je přístupný členům programové rady, členům RVH a členům akademických orgánů MU a fakulty. Metodickou podporu procesu vnitřního hodnocení studijních programů na MU zajišťuje Odbor pro kvalitu RMU a síť fakultních koordinátorů pro kvalitu. 121 VII. PODPŮRNÉ ZDROJE A ADMINISTRATIVA VII. 1. Vysoká škola je schopna zabezpečit dostatečné a provozuschopné výukové prostory. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení dostatečnosti celkových kapacit výukových prostor s ohledem na uskutečňovanou nebo plánovanou vzdělávací činnost (včetně typu studijních programů, charakteru vzdělávací činnosti) a na počty studentů  posouzení adekvátnosti materiálně-technického vybavení výukových prostor  posouzení dlouhodobé stability vysoké školy v oblasti výukových prostor, jejich obnovy a rozvoje Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  popíše výukové prostory, jejich kapacitu (v počtech osob) a vybavenost: - posluchárny – souhrnně (tj. nikoliv po jednotlivých posluchárnách), vybavenost: přístup k internetu - klíčová vnitřní nebo venkovní pracoviště pro praktickou výuku (zejména výuku předpokládaných předmětů profilujícího základu) – jednotlivě (pracoviště stejného nebo blízkého zaměření souhrnně), vybavenost: klíčové přístrojové a další materiální vybavení určené pro výuku  uvede právní vztahy k nemovitostem, ve kterých se výukové prostory nacházejí  zhodnotí dostatečnost výukových prostor pro uskutečňovanou nebo plánovanou vzdělávací činnost a počty studentů  rámcově popíše, jakým způsobem je prováděna obměna a modernizace výukových prostor (jejich přístrojového nebo dalšího  materiálního vybavení souvisejícího s výukou) a uvede případné klíčové záměry na rozšíření výukových prostor  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita disponuje dostatečnou kapacitou výukových prostor a jejich adekvátním materiálním a technickým vybavením vzhledem k povaze a rozsahu k uskutečňované vzdělávací činnosti. Masarykova univerzita udržuje dlouhodobou stabilitu v oblasti výukových prostor a soustavně realizuje jejich obnovu a rozvoj. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Pasportizace budov MU 1. Masarykova univerzita disponuje dostatečným množstvím a kapacitou prostor pro zajištění všech relevantních činností Masarykova univerzita využívá pro vzdělávací a výzkumnou činnost celkem 97 budov, které jsou v jejím soukromém vlastnictví, dále 26 budov určených pro účely souvisejících činností, např. zajištění stravování či ubytování studentů. Většina budov se nachází na území města Brna, mimo to však MU disponuje odloučenými pracovišti v Telči, Žďáře nad Sázavou, Pohansku u Břeclavi ad. Univerzita 122 rovněž v současnosti využívá celkem patnácti pronajímaných budov, které slouží především k výukovým účelům v době, kdy některé z vlastních budov procházejí rekonstrukcí – v tuto chvíli se jedná zejména o Filozofickou fakultu. Vlastní i pronajaté výukové prostory disponují dostatečnou kapacitou s ohledem na uskutečňovanou i plánovanou vzdělávací činnost probíhající na MU. Vzhledem k cílenému poklesu počtu studentů univerzity budou pronajímané prostory postupně opouštěny a vzdělávací činnost bude soustředěna do budov v soukromém vlastnictví MU. Další investiční rozvoj bude směřovat ke zdokonalení a případným rekonstrukcím stávajících objektů s cílem optimalizovat provozní náklady. Tabulka 13. Kapacity výukových prostor MU Fakulta Počet místností Celková kapacita (osob) Právnická fakulta 35 1 545 Lékařská fakulta 179 2 353 Přírodovědecká fakulta 84 2 287 Filozofická fakulta 98 2 957 Pedagogická fakulta 79 2 370 Ekonomicko-správní fakulta 29 1 429 Fakulta informatiky 33 1 165 Fakulta sociálních studií 28 1 412 Fakulta sportovních studií 33 300 Celkem 598 15 818 Kapacity místností všech fakult plně dostačují potřebám vzdělávací činnosti. Jednotlivé přednáškové sály, seminární pracovny či další prostory jsou v rámci fakult sdíleny všemi pracovišti, což umožňuje flexibilnější přípravu rozvrhů jednotlivých studijních programů. Výukové prostory v Univerzitním kampusu Bohunice jsou navíc sdíleny třemi fakultami – Lékařskou, Přírodovědeckou a Fakultou sportovních studií. Díky tomu jsou efektivněji využívány zejména velké přednáškové sály, které byly v tab. 1 započítány Lékařské fakultě, ale pravidelně se v nich koná také výuka teoretických předmětů Fakulty sportovních studií. V rámci spolupráce s externími subjekty nabízí MU možnost pronájmu značného množství výukových a reprezentačních prostor.6 Zejména jde o univerzitní kino Scala či auly jednotlivých fakult, mimo území Brna je to především budova univerzitního centra v Telči. 2. Materiální a technické vybavení výukových prostor je adekvátní vzhledem k uskutečňované nebo plánované vzdělávací činnosti Všechny učebny univerzity jsou standardně vybaveny základní audiovizuální technikou, počítačem a připojením k internetu. Průběžná obnova výukových prostor cílí na vybavení zejména větších poslucháren dalšími potřebnými komponenty, například interaktivními tabulemi ad. Většinu prostor Masarykovy univerzity její jednotlivé součásti sdílejí, dílčí místnosti jsou pak vybavovány v závislosti na specifických prostředcích jednotlivých pracovišť – jedná se zejména o laboratoře Přírodovědecké a Lékařské fakulty, tělocvičné prostory Fakulty sportovních studií či prostory se speciální audiovizuální technikou na Fakultě sociálních studií. 6 https://www.muni.cz/spoluprace/sluzby/vyukove-konferencni-a-reprezentacni-prostory 123 Všechny prostory Masarykovy univerzity, v nichž se uskutečňuje výuka, jsou také pokryty signálem univerzitních Wi-Fi sítí MUNI a Eduroam umožňujících přístup k internetu z přenosných zařízení. Univerzitní počítačové studovny (UPS) a Celouniverzitní počítačová studovna (CPS) jsou prostory vybavené počítači určené pro samostatnou práci a studium a jsou dostupné všem členům akademické obce MU. Jsou vybaveny obvyklou sadu softwaru zahrnující kancelářské aplikace, jazykové slovníky, poštovního klienta a řadu dalších programů. Nastavení počítačů a data jsou ukládána centrálně a jsou tak dostupná ze všech počítačů ve všech studovnách. Centrální počítačová studovna, umístěná v centru Brna, je dostupná 24 hodin denně. Pomocí multifunkčních tiskových zařízení mohou studenti tisknout, kopírovat a skenovat ve všech univerzitních studovnách. Všechna zařízení jsou samoobslužná, platba tiskových služeb probíhá přes vlastní SUPO účet uživatele. 3. Masarykova univerzita udržuje dlouhodobou stabilitu v oblasti výukových prostor a soustavně realizuje jejich obnovu a rozvoj Na základě průběžného hodnocení a aktualizace stavu výukových a dalších prostor MU zpracovává a realizuje plány obnovy a rozvoje, čímž udržuje dlouhodobou stabilitu v této oblasti. Obměna a modernizace výukových prostor a klíčové záměry na rozšíření výukových prostor: FI – dostavba a rekonstrukce areálu Botanická: Místo stavby: Fakulta informatiky, Botanická 68a, Brno Záměrem projektu je dostavba a rekonstrukce areálu Fakulty informatiky, Botanická 68a, Brno. Po dříve realizovaných projektech se jedná o dokončení a modernizaci zbývajících ploch areálu FI, jejichž technický stav odpovídá době svého vzniku, tj. 70. létům minulého století. Rekonstrukcí a dostavbou by bylo získáno cca 12 800 m² moderních výukových a kancelářských ploch. Dále dojde k přesunu stávajícího datového sálu do zrekonstruovaných prostor. Součástí prací budou odpovídající stavební práce, zahrnující úpravu dispozic dle platného územního a stavebního povolení a odpovídající úpravy všech vnitřních instalací, tj. zdravotně technických instalací, ústředního vytápění, chlazení, nuceného větrání, elektroinstalací, slaboproudých rozvodů, ale také následné dodávky interiérového vybavení, audiovizuální techniky a orientačního systému. PrF – rekonstrukce a modernizace poslucháren: Místo stavby: Právnická fakulta, Veveří 70, Brno Záměrem projektu je rekonstrukce poslucháren Právnické fakulty, Veveří 158/70, Brno. Celková kapacita poslucháren umožňuje výuku cca 570 studentů, rekonstruovaná plocha je v rozsahu cca 710 m². Posluchárny prošly naposledy rekonstrukcí v 90. letech a jejich stav odpovídá době jejich vzniku. V průběhu modernizace dojde k úpravě rozvodné sítě, požárně-bezpečnostního řešení prostor a jejich vybavení novou audiovizuální technikou a mobiliářem. FSpS – krytý bazén a menza: Místo stavby: Univerzitní kampus Brno – Bohunice, ulice Netroufalky Fakulta sportovních studií je nejmladší fakultou Masarykovy univerzity, jako taková postupně buduje a rozvíjí potřebnou infrastrukturu pro výuku. Záměrem je soustředit potřebné prostory co nejvíce 124 v Univerzitním kampusu Brno – Bohunice postupně tak, aby studenti nemuseli dojíždět do pronajatých objektů nebo prostor po celém Brně a fakulta zároveň ušetřila náklady za pronájmy těchto prostor. Záměrem MU je díky navázané spolupráci se statutárním městem Brnem vybudovat víceúčelový objekt – 50m krytý bazén a menzu. Bazén by sloužil pro výuku a zároveň i pro širokou veřejnost, včetně využití ze strany akademické obce celého kampusu a univerzity. Víceúčelový objekt by obsahoval v dolní části bazén včetně zázemí bazénu a zázemí menzy – varnu, sklady a prostory pro zaměstnance menzy. V horní části by byla vlastní menza a bufet. PřF – realizace půdních staveb v areálu Kotlářská: Místo stavby: areál Kotlářská 2, Brno Záměr realizovat investiční akci je vyvolán výzkumnými potřebami ústavů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, které sídlí v areálu Kotlářská 2, Brno. Nově směry výzkumu, jak základního, tak i aplikovaného (zejména plazmových technologií), přístrojové vybavení pořízené zejména z projektů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a fungující výzkumná centra vyvolávají potřebu rozšíření kapacit výzkumných laboratoří včetně prostorů pro praktickou realizaci a instalaci prototypů či zkušebních technologických zařízení a prostorů pro doktorské studenty a mladé perspektivní vědce. Takové rozšíření výzkumných kapacit by umožnilo nejen rozvíjet kvalitní výzkum, ale i zaměstnání špičkových výzkumníků ze zahraničí (internacionalizace). PřF – vestavba pavilonu A8 v areálu UKB Místo stavby: Univerzitní kampus Bohunice, Kamenice 5, Brno Záměrem projektu je vybudování vestavby do pavilonu A8 Přírodovědecké fakulty v areálu Univerzitního kampusu, Kamenice 753/5, Brno. Součástí projektu je také přestavba výukové laboratoře v pavilonu A10. Realizací vestavby pod pavilon A8 získá Ústav chemie Přírodovědecké fakulty novou plochu cca 115 m² výukových laboratoří a cca 90 m² pracoven pro 16–20 studentů a vyučujících na celkové ploše cca 240 m². Realizací přestavby výukové laboratoře ve 3.NP pavilonu A10 vznikne nová výukově-vědecká laboratoř pro 12 osob spolu s potřebným zázemím. Nově budou z celkové plochy stávající laboratoře (cca 140 m²) vyčleněny laboratorní prostory s plochou cca 100 m² a zázemí pracoven o ploše cca 35 m². RMU – rekonstrukce objektu Tvrdého 14: Místo stavby: Tvrdého 450/14, 602 00 Brno Stránice. Budova Tvrdého 14 se v současné době nevyužívá, pouze se dlouhodobě udržuje. Původně se jedná o čtyřpodlažní objekt sídla oddělení mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který neprošel zásadní změnou. Záměrem rekonstrukce je vybudování výukového a vzdělávacího centra. Nynější stavební ani dispoziční stav neumožňuje přímou dislokaci seminárních a kancelářských prostor do budovy. Uvažuje se tedy o celkové rekonstrukci, která bude spočívat v komplexním architektonickém i stavebním řešení. Architektonické řešení se zaměří na úpravu stávající dispozice tak, aby vyhovovala požadavkům a nárokům výukových prostor a vybudování seminárních místností a kanceláří. 125 FSpS – otevřené atletické sportoviště: Místo stavby: Univerzitní kampus Brno-Bohunice, ulice Netroufalky Záměrem MU je vybudovat venkovní atletické centrum spolu s prostorami pro výuku sportovních diagnostických postupů. Atletické centrum by zahrnovalo atletický ovál, běžecké rovinky, sektory pro skok daleký a vysoký a prostor pro vrh koulí a rozcvičování. Objekt pro výuku sportovní diagnostiky by obsahoval výukové laboratoře pro sportovní medicínu, biomotoriku, kostní denzitometrii a isokinetické křeslo. Dále pak seminární místnost, technické zázemí a sociální zařízení, které bude společné i pro venkovní atletické centrum. Součástí objektu by bylo i přístrojové vybavení a prvotní vybavení – interiér a AV technika. RMU – rekonstrukce a vestavba půdních prostor objektu Komenského: Místo stavby: Komenského nám. 220/2, Brno-město Budova Komenského je původním sídlem Lékařské fakulty, v současné době jako sídlo pro organizační, výukové a vzdělávací účely Masarykovy univerzity. Jedná se o novorenesanční budovu zapsanou na seznamu památek, která v 90. letech prošla celkovou rekonstrukcí, půdní prostory jsou nevyužívané. Záměrem rekonstrukce a vestavby půdních prostor je vybudování výukového a vzdělávacího centra v návaznosti na redislokaci části Filozofické fakulty z pronajímaných prostor do vlastních. Architektonické řešení se zaměří na úpravu stávající dispozice půdy tak, aby vyhovovala požadavkům a nárokům výukových prostor, vybudování seminárních a vzdělávacích místností, kanceláří a celkového zázemí určeného pro potřeby Filozofické fakulty. Archiv MU v areálu Vinařská Místo stavby: proluka mezi objektem A1 (na adrese Vinařská 471/5a, 603 00 Brno) a menzou (na adrese Vinařská 471/5, 603 00 Brno) Archiv Masarykovy univerzity je jedním z největších a nejvýznamnějších vysokoškolských archivů České republiky, disponuje vlastní badatelnou přístupnou pro veřejnost, kde je možné studovat písemné dokumenty, obrazové materiály a jiné artefakty z více než dvoukilometrové řady archiválií. Archiv MU se nachází v pronajatých prostorách budovy Krajského úřadu Jihomoravského kraje, na adrese Žerotínovo náměstí 449/3, Veveří, Brno. Záměrem MU je vybudovat vlastní odpovídající prostory, které by propojovaly moderní systém ukládání a archivace archiválií a sbírek s jejich studiem. Součástí stavby bude přibližně kapacita 5 000 bm (depozitáře pro archiválie), 1 200 bm (depozitáře pro knihovnu), 50 bm (depozitáře pro uložení datových nosičů), dále prostory pro zpracovávání archiválií, kanceláře, badatelny, místnosti reprodukční techniky, sklady, prostory pro veřejnost, prostory pro výstavy, přednáškové místnosti, zázemí pro digitální archiv vč. datového úložiště apod. Součástí stavby bude i knihovní technologie – kompaktní regály a regály volného výběru, dodávka IT technologie (počítače, kopírky, datové úložiště, dataprojektor apod.) i volný a vestavný interiér. 126 VII. 2 Vysoká škola má vybudován funkční informační systém a komunikační prostředky, které zajišťují přístup k přesným a srozumitelným informacím o studijních programech, pravidlech studia a požadavcích spojených se studiem. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  ověření existence a posouzení rozsahu, struktury a fungování informačního systému vysoké školy ve vztahu k velikosti a struktuře vysoké školy  posouzení srozumitelnosti, aktuálnosti a úplnosti informací poskytovaných studentům a uchazečům o studium prostřednictvím internetových stránek vysoké školy a informačního systému vysoké školy, další používané komunikační prostředky Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  stručně popíše a zhodnotí používaný informační systém na úrovni vysoké školy a oblasti, které systém pokrývá, zajištění provozu a dostupnosti informačního systému a zajištění jeho dlouhodobého rozvoje  rámcově vysvětlí vzájemné propojení informačního systému vysoké školy s dílčími informačními systémy na úrovni součástí vysoké školy, existují-li  stručně popíše obsah a rozsah informací o studiu zveřejňovaných na internetových stránkách vysoké školy (popř. jiným způsobem)  stručně popíše mechanismy (organizační i technická opatření) zajišťující aktuálnost a úplnost informací v informačním systému i na internetových stránkách  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Rozsah, struktura a funkce Informačního systému Masarykovy univerzity odpovídají velikosti a struktuře instituce. IS MU vytváří pro fakulty Masarykovy univerzity jednotné prostředí a značně snižuje administrativní zátěž všech členů akademické obce. Studenti, akademičtí pracovníci i administrativní aparát provádějí většinu úkonů souvisejících se studijní agendou elektronicky. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Studijní a zkušební řád MU 1. Rozsah, struktura a funkce Informačního systému MU odpovídají velikosti a struktuře univerzity Informační systém MU vyvíjí Masarykova univerzita vlastními prostředky od roku 1998. Od té doby je systém neustále inovován a zdokonalován vývojovým týmem Centra výpočetní techniky na Fakultě informatiky. Jedná se o rozsáhlý systém, aktuálně pokrývající více než 1 000 různých webových aplikací a splňující nároky na neustálou dostupnost (s krátkými přestávkami jednou za několik let, obvykle během letních měsíců, kvůli výměně hardwaru). Při jeho tvorbě je kladen důraz především na budování služeb pro širokou akademickou veřejnost (uchazeče, studenty, vyučující, školitele, garanty, absolventy 127 apod.), ale i podpůrná pracoviště (studijní, personální, ekonomické oddělení ad.). Masarykova univerzita má devět velmi různorodých fakult, komponenty systému tak musí být koncipovány univerzálně, aby je bylo možné použít na míru nejrůznějším stylům organizace výuky. Na fungování systému je závislá řada dalších služeb, např. řízení přístupu k různým univerzitním objektům. Dílčí informační systémy mohou s IS MU kooperovat, zejména z něj přebírat data (autentizace uživatelů, osobní údaje, údaje o studiu a další), IS MU získává potřebné údaje také z personálního systému provozovaného separátně. Systém je neustále vyvíjen, inovován a rozšiřován, jeho dlouhodobá koncepce je součástí strategie školy; formou outsourcingu je poskytován také dalším vysokým školám v České republice. Poskytované služby Jádrem IS MU je administrace studijních záležitostí. Aktuální verze Studijního a zkušebního řádu MU (dále také SZŘ) přímo definuje povinnosti a úkony prováděné skrze IS MU – systém pokrývá e-přihlášku, nástup ke studiu, přípravu následujícího akademického roku (katalog předmětů, studijní plány, rozvrh), začátek semestru (registrace a zápis předmětů, změny v zápisu, rozvrh), úvodní týdny semestru (zpřístupnění studijních materiálů, diagnostické testy, přihlašování se k referátům), průběh semestru (průběžné hodnocení, odevzdávání úloh, skenování písemek), konec semestru (zkušební termíny, hodnocení, studentská předmětová anketa, kontrola postupu do dalšího semestru), konec studia (nabídka a archiv závěrečných prací, kontrola plagiátů, podpora závěrečných zkoušek) či stipendia. Systém je zčásti přístupný i absolventům univerzity, kterým je skrze něj umožněn kontakt se školou, se spolužáky či pokračující přístup do některých agend, např. inzerce práce. Další části systému slouží akademickým pracovníkům (evidence publikací, repozitář zaměstnaneckých děl), studijním oddělením a ostatním skupinám osob. Součástí informačního systému jsou také aplikace zaměřené na komunikaci – vývěsky, blogy, diskusní fóra, několik typů úložišť dokumentů a e-mailové schránky; v posledních letech se rozšiřuje zejména spisová služba a e-learning. Způsob zveřejňování informací a zajištění jejich kvality Základní pravidla komunikace směrem ke studentům upravuje Studijní a zkušební řád MU; vyučující a administrativní pracovníci mají povinnost informace předávat elektronicky prostřednictvím IS MU. Nejdůležitější nové informace systém rozesílá přímo do e-mailových schránek studentů; dalšími dvěma důležitými komunikačními kanály jsou tzv. červené zprávy na Vývěsce a rozhraní Student, ve kterém student vidí údaje od učitele. Na Masarykově univerzitě nejsou provozovány záložní způsoby evidence (např. papírové indexy, zapisování se na nástěnkách atd.), z čehož vyplývá důležitost aktuálnosti údajů v IS MU – elektronická evidence je jediná platná. Rámcový rozbor zajištění kvality u některých typů informací: 1. Informace pro uchazeče E-přihláška čerpá z Katalogu oborů, který plní, aktualizují a kontrolují garanti oborů, ale také z agend studijního oddělení, jejichž kontrolu zajišťují studijní referenti. V roce 2016 bylo v přijímacích řízeních Masarykovy univerzity podáno do bakalářských, magisterských a navazujících celkem 51 429 e- přihlášek. 2. Po nástupu ke studiu Ke Studijnímu a zkušebnímu řádu MU existuje v IS MU podrobný výklad upřesňující, které aplikace a za jakých okolností je student povinen použít, do kdy musí příslušné pracoviště zveřejnit informace 128 o daném akademickém roce, jak se postupuje ve speciálních případech. Masarykova univerzita provozuje také institut studijních poradců z řad studentů, kteří odpovídají na dotazy prostřednictvím diskusních fór v IS MU. 3. Informace o studiu v daném akademickém roce Studijní a zkušební řád MU specifikuje termín, do kdy musí být v IS MU zveřejněna aktuální nabídka předmětů. Vyučující mají povinnost aktualizovat informace o svých předmětech a každé pracoviště má nástroje k jejich kontrole. Studentům jsou předem známa potřebná data, zejména zveřejnění rozvrhu a termíny případných časových soutěží. Během semestru je vyučující povinen organizační sdělení posílat e-mailem nebo vyvěšovat elektronicky v informačním systému. Stejně tak jsou přesně stanoveny povinnosti a práva ohledně vypisování zkušebních termínů. 4. Podpora pro studenty a akademické pracovníky Každé fakultě je k dispozici tzv. is-technik, který zajišťuje nastavení vybraných agend, kontrolu údajů a odstranění případných závad. Kontakty na is-techniky jsou veřejně dostupné, každý podnět je podrobně prověřován a vyhodnocen, zda se jedná o neznalost na straně studenta nebo opomenutí ze strany pracoviště. S pomocí is-technika je na základě vyhodnocení situace zjednána náprava. Systém disponuje zasílací službou, ve které si student může označit, které komunikační kanály ho více zajímají, a notifikace o nové zprávě mu jsou zasílány na e-mail – toto je přínosné zejména pro studenty v kombinované formě studia, kteří se nepohybují v IS MU denně. IS MU se zaměřuje i na vývoj agend, které jim pomáhají hlídat povinnosti související se studiem. Kromě odběru e-mailem si studenti mohou zobrazovat studijní události pomocí Kalendáře nebo mají k dispozici agendu „IS připomíná“. 5. Dokumentový server IS MU obsahuje několik typů úložišť souborů. Zveřejňování dokumentů (normy, vyhlášky, zápisy z jednání ad.) prostřednictvím IS MU je na Masarykově univerzitě povinné. Nastupuje-li v účinnost nový dokument, který se týká především studentů, zveřejňuje jej Studijní odbor rektorátu Masarykovy univerzity zvláště výrazně (tzv. červené zprávy) tak, aby studenti měli k dispozici aktuální informace. 6. Spisová služba Implementace komplexní spisové služby do IS MU zkvalitnila komunikaci o řadu dalších procedur. Existence elektronického spisu umožňuje studentům i administrativním pracovníkům mít kdykoliv aktuální informace o stavu dané záležitosti. Návazné moduly zajišťují plný soulad se zákony týkajícími se kvalitní komunikace se studenty (tisky a vyvěšování rozhodnutí, procedury pro odvolání se atd.). Spisovou službu primárně používají administrativní pracovníci, ale v konkrétních procesech jsou zapojeni také akademici a studenti, jako příklad lze uvést uznávání předmětů. V roce 2016 bylo prostřednictvím spisové služby založeno 143 127 spisů evidujících celkem 167 429 dokumentů. Součástí Spisové služby IS MU je také Interní registr smluv, prostřednictvím něhož se automatizovaně odesílají dokumenty do Registru smluv Ministerstva vnitra. 7. Podpora studijních oddělení Studijní oddělení jsou na Masarykově univerzitě klíčovými pracovišti, která zajišťují správu všech typů studií. Vzhledem k charakteru studia na Masarykově univerzitě (většina oborů má studentem řízenou, prostupnou organizaci, kde si studenti volí maximum věcí sami a postupují individuálně) je důležité, aby pravidla a informace byly evidovány strukturovaně tak, aby bylo možné strojově vyhodnocovat, zda studenti plní či neplní podmínky pro průchod studiem. Návazné kontrolní procesy, zejména týkající se 129 zápisů do dalšího semestru či ukončení studia, vycházejí právě z této evidence a jasně definovaných pravidel, což z pohledu studenta minimalizuje nejasnosti a omezuje možnou chybovost lidského faktoru. 130 VII. 3 Služby knihoven a elektronické zdroje pro výuku jsou dostatečné a dostupné studentům. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení dostatečnosti knihovních služeb, knihovních fondů a dostupných odborných databází a dalších elektronických informačních zdrojů pro studenty s ohledem na velikost vysoké školy, počty studentů, charakter a zaměření vzdělávací činnosti  posouzení dostupnosti e-learningových kurzů a dalších materiálů ve vztahu k vzdělávací činnosti vysoké školy Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  rámcově popíše opatření pro zajištění pravidelné aktualizace a rozšiřování knihovních fondů  popíše mechanismy zajištění dostupnosti elektronických informačních zdrojů (účast na projektu, ze kterého je tato dostupnost hrazena, dlouhodobá alokace finančních zdrojů apod.)  popíše konkrétní zajištění přístupu studentů do provozovaných knihoven a k elektronickým informačním zdrojům  popíše systém e-learningových kurzů,  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Masarykova univerzita má vybudovánu stabilní síť knihoven, jejichž fond je pravidelně obnovován, a systematicky rozšiřuje množství elektronických zdrojů, které jsou přístupné členům akademické obce. Univerzita soustavně rozvíjí možnosti e-learningu, jehož prvky jsou využívány v naprosté většině uskutečňovaných studijních programů. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Seznam aktuálně nabízených e-learningových kurzů Knihovní řád MU Strategický plán rozvoje knihoven na období 2017–2020 Zpráva o e-learningu v IS MU pro Radu IT 1. Masarykova univerzita disponuje rozsáhlou a bohatě vybavenou sítí knihoven Knihovní a informační služby na Masarykově univerzitě zajišťuje rozsáhlá síť knihoven jednotlivých pracovišť koordinovaná Knihovnicko-informačním centrem MU při Ústavu výpočetní techniky. Masarykova univerzita nemá ani neplánuje budovat žádnou centrální univerzitní knihovnu, která by poskytovala knihovní a informační služby celé univerzitě z jednoho místa. Knihovní struktura MU v podstatě kopíruje logické a fyzické členění univerzity na fakulty a další pracoviště – je tvořena systémem 7 fakultních ústředních knihoven, Knihovnou univerzitního kampusu Bohunice, knihovnou Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky, knihovnou Univerzitního centra Telč a množstvím dílčích a oborových knihoven. To vše je rozprostřeno v univerzitních lokalitách po celém Brně. Prostorová roztříštěnost knihoven je dále umocněna i jejich organizační nezávislostí – knihovny spadají pod příslušné fakulty a jejich ústavy či další pracoviště. 131 Při dislokační roztříštěnosti a neexistenci univerzitní knihovny se knihovní strategie opírá o koordinovanou síť fakultních a specializovaných knihoven a využití moderních informačních a komunikačních technologií. Tento přístup mění zdánlivou nevýhodu v přednost: umožňuje knihovnám být blíže k uživatelům a reagovat na jejich specifické potřeby; poskytuje cílenou podporu širokému a různorodému spektru oborů pěstovaných na univerzitě; ponechává součástem univerzity dostatečnou míru autonomie v nastavení a rozvoji jejich knihovních služeb. Přitom všem ale současně díky centrální koordinaci zajišťuje jednotnou politiku, jednotné prostředí a efektivní využití zdrojů. Základními pilíři jednotné knihovní politiky jsou Knihovní řád MU, jednotné technologické prostředí a koordinovaná akvizice v oblasti elektronických informačních zdrojů. Knihovní řád MU vychází z následujících zásad:  stanovení jednotných kategorií uživatelů napříč univerzitou,  rovný přístup uživatelů ke všem knihovním službám na MU,  harmonizace výpůjčních parametrů,  zrušení registračních poplatků pro interní uživatele,  sladění poplatků z prodlení. V souladu s Dlouhodobým záměrem MU byl zpracován a přijat Strategický plán rozvoje knihoven na období 2017–2020. Mimo jiné se zaměřuje na efektivnější podporu výzkumu a vývoje ze strany knihoven, dlouhodobé zajištění klíčových elektronických informačních zdrojů, vzdělávání knihovníků a rozvoj moderních knihovních služeb a technologií. Knihovní systém Aleph-MU Pro podporu knihovnických činností je na MU jednotně a centrálně provozován knihovní systém Aleph od izraelské firmy ExLibris. Prostřednictvím tohoto webového rozhraní jsou uživatelům dostupné základní automatizované služby knihoven – prohledávání katalogů (souborného katalogu celé univerzity i dílčích katalogů fakult), zjišťování stavu výpůjček a finančních transakcí uživatele s knihovnou, prodlužování výpůjček, rezervace dokumentů aj. Některé funkce systému Aleph MU jsou dostupné komukoliv, jiné jsou dostupné jen v autentizované části webu členům akademické obce MU. V elektronickém katalogu Aleph MU bylo k 31. 12. 2016 registrováno 39 448 aktivních uživatelů, pro něž bylo v roce 2016 provedeno 329 119 prvovýpůjček. Ke stejnému datu bylo v elektronickém katalogu uloženo 1 299 532 záznamů knihovních jednotek z celkového počtu 1 644 929 knihovních jednotek, tj. přes 79 % všech fyzických dokumentů. Zatímco menší fakulty mají zachycen v systému Aleph MU kompletní fond všech svých knihoven (ESF, FI, FSpS, FSS, PdF a PrF), u starších fakult s rozsáhlejšími fondy a mnoha dílčími knihovnami (LF, FF, PřF) probíhá průběžná retrokatalogizace. Systém Aleph MU je propojen s dalšími automatizovanými systémy Masarykovy univerzity: z personalistiky jsou přebírány aktuální informace o uživatelích, v ISu jsou ověřována přístupová (sekundární) hesla a zpětně jsou předávána data pro publikační aplikace. Funguje též přebírání údajů o vysokoškolských kvalifikačních pracích z IS MU a možnost vzdálené úhrady pohledávek čtenářů přes univerzitní systém SUPO. 132 Tabulka 14. Knihovní fond MU dle fakult (2016) PrF PřF FF PdF ESF FI FSS KUK*(LF,FSpS, částPřF,CEITEC) SPSSN Telč MUCelkem Přírůstek knihovního fondu za rok 2 402 3 386 13 580 3 533 1 684 248 2 605 13 553 178 588 41 757 Knihovní fond celkem 132 633 281 425 597 265 124 524 74 722 19 157 75 660 330 964 3 552 5 027 1 644 929 * KUK – Knihovna univerzitního kampusu 2. Univerzita zajišťuje přístup k velkému množství elektronických zdrojů Masarykova univerzita předplácí pro své zaměstnance a studenty celou řadu elektronických informačních zdrojů prakticky ze všech oborů, které se na univerzitě vyučují a v jejichž rámci se provádí výzkum (aktuálně je to přes 100 balíků EIZ od všech předních světových vydavatelů vědecké a odborné literatury). Výchozím bodem pro práci s elektronickými informačními zdroji je Portál elektronických informačních zdrojů (dále jen Portál EIZ). Jeho základní funkce jsou:  poskytovat úplný přehled všech zdrojů dostupných na MU,  informovat uživatele o stávajících a nových službách souvisejících s elektronickými zdroji,  vystavovat zprávy a aktuality, které se týkají elektronických zdrojů a služeb s nimi souvisejícími,  poskytovat návody a rady pro práci s elektronickými zdroji a pro přístup k nim. Přístup k licencovaným elektronickým informačním zdrojům je zajištěn buď přímo z počítačů, které jsou součástí počítačové sítě MU na základě jejich IP adres (týká se to především počítačů umístěných v budovách MU a bezdrátových sítí tamtéž) nebo prostřednictvím vzdáleného autentizovaného přístupu z počítačů mimo síť MU pomocí technologií EZproxy, OpenVPN či Shibboleth. Přístup ke všem elektronickým informačním zdrojům MU zastřešuje centrální vyhledávací a směrovací služba discovery.muni.cz, pod níž je začleněn i Knihovní katalog Aleph MU a Archiv vysokoškolských prací MU. Tato služba umožňuje prohledat jedním dotazem z jednoho místa všechny EIZ dostupné na MU a případně i nasměrovat uživatele na dostupné plné texty dokumentů. Již od konce 90. let minulého století probíhá na MU koordinovaná akvizice elektronických informačních zdrojů pro výzkum, vývoj a vzdělávání s cílem zajistit maximální pokrytí oborů pěstovaných na univerzitě a dostupnost všech EIZ v rámci celé MU. Velká část těchto informačních zdrojů je finančně podporována z národních a evropských fondů prostřednictvím příslušných akademických konsorcií. Knihovny MU jsou aktivně zapojeny do přípravy nového systému zajištění klíčových elektronických informačních zdrojů pro výzkum, vývoj a vzdělávání v podobě národního licenčního centra CzechELib, který je realizován prostřednictvím individuálního systémového projektu v rámci OP VVV. Knihovny ve spolupráci s odděleními výzkumu na fakultách zpracovaly prioritní seznam klíčových EIZ pro MU, které jsou navrženy k dlouhodobému spolufinancování v rámci centra CzechELib. 133 3. Univerzita soustavně rozvíjí možnosti e-learningu E-learningová podpora na Masarykově univerzitě se realizuje ve dvou základních systémech: e-learning je součástí Informačního systému MU, který je využíván všemi pracovišti univerzity; některé součásti univerzity také využívají z technických a strategických důvodů systém ELF. Dvojkolejnost e-learningu na MU sice není úplně žádoucí, vzhledem ke značným odlišnostem však není plánován přechod na jediný systém. Důvodem je zejména to, že systém ELF umožňuje přístup uživatelům zvenčí – Filozofická a Pedagogická fakulta, které se zabývají vzděláváním budoucích učitelů, mohou do těchto kurzů zapojit i pedagogy či žáky nižších stupňů škol, což by v autentizovaném prostředí IS MU bylo možné jen obtížně. E-learningový systém ELF, který využívá open-source platformu Moodle, je budován od roku 2004. Primárně sloužil potřebám Filozofické fakulty (odtud akronym E-Learning Filozofické fakulty), v současné době jej dílčím způsobem využívají i další fakulty univerzity (FSS, PdF, PřF) a jiná pracoviště (Středisko Teiresiás, Centrum jazykového vzdělávání ad.) Již od začátku prudce rostlo množství kurzů, které byly v prostředí ELFu provozovány, i počet zapojených uživatelů. Zásadní proměnou prošel ELF v letech 2012–2015, kdy nejprve došlo k přechodu na novou řadu systému Moodle, následně bylo díky projektu FIFA7 vytvořeno či výrazně inovováno více než 500 kurzů. Důraz je kladen zejména na interaktivní složky e-learningu – diskusní fóra, vzájemné hodnocení úkolů či on-line cvičení. Do října roku 2017 bylo v systému vytvořeno jen na Filozofické fakultě celkem 3 532 kurzů, jejich počet konstantně roste – každý rok přibude cca 150 nových. Aktivně je každý semestr využíváno přibližně 550 kurzů, přičemž tento počet je víceméně setrvalý. E-learningový systém ELF sice funguje samostatně, včetně rozsáhlé uživatelské podpory pro studenty i pedagogy, ale spolupráce s Informačním systémem MU, který provozuje vlastní e-learning, probíhá na několika úrovních: IS MU poskytuje fakultním systémům autentizační služby či údaje o zápisu studentů do kurzů, zároveň se vývojový tým IS inspiroval řadou rysů systému Moodle či reagoval na náměty od jeho uživatelů – tak vznikl například celý nástroj Interaktivní osnovy, která studentům modeluje průchod semestrem. E-learning v Informačním systému MU je vyvíjen na vlastní platformě IS MU, díky čemuž může být přímo propojen s další studijní agendou. Každý vyučovaný předmět tak má automaticky připraveno základní prostředí (úložiště studijních materiálů, odevzdávárny, odpovědníky ad.), ve kterém může být elektronická podpora vybudována. Díky této provázanosti 61 % vyučujících využívá e-learning v IS MU, téměř každý student tak během svého působení na univerzitě má možnost se s elektronickou podporou studia setkat. V kalendářním roce 2016 bylo do e-learningového prostředí IS MU vloženo 966 311 souborů, z toho více než 75 000 videí. Vytvořeno bylo 2 371 interaktivních osnov a 2 469 diskusních fór, v nichž se objevilo 13 593 příspěvků. K průběžnému testování studentů slouží zejména aplikace Odpovědníky, v nichž bylo připraveno 521 948 otázek. IS MU poskytuje také možnost vytvářet elektronickou podporu výuky mimo rámec vyučovaných kurzů – aplikace Dril je zaměřena na učení se faktografických informací formou souboru kartiček, které si vytvářejí a sdílejí sami studenti. V současnosti obsahuje tato aplikace 982 učebnic primárně zaměřených na učení se jazykům. 7 Filozofická fakulta jako pracoviště excelentního vzdělávání: Komplexní inovace studijních oborů a programů na FF MU s ohledem na požadavky znalostní ekonomiky. 134 Rychle rozvíjející se možností je zkoušení on-line formou, které je realizováno buď v počítačových učebnách univerzity pod dohledem vyučujícího, nebo v přesně vymezený čas v soukromí na osobních počítačích studentů. Elektronickým způsobem je v IS MU možné zpracovat i obvyklé papírové testy, které jsou připraveny na strojově čitelném formuláři – ten je po zkoušce naskenován a automaticky vyhodnocen. Obrázek 17. Elektronické zkoušení v IS MU (2007 – 2016) Od roku 2006 je součástí Informačního systému také aplikace sloužící k odhalování plagiátů – díky ní je možné otestovat soubory (seminární či závěrečné práce), zda nevykazují větší míru shody s jinými dokumenty.8 Tato aplikace se pravidelně umisťuje na předních místech soutěží systémů zaměřených na odhalování plagiátorství. 4. Akademická obec je o možnostech e-learningu pravidelně informována Pracovníci IS MU pořádají od roku 2011 Open space konferenci o e-learningu9 , která se zaměřuje na praktické zkušenosti z výuky – prezentace a příspěvky vyučujících MU, kteří e-learning a elektronické nástroje ověřili ve své praxi. Konference je určena výhradně vyučujícím MU a snaží se vytvořit příležitost a prostor pro setkání, sdílení zkušeností, konzultace a inspiraci. Program prezentací byl v některých ročnících doplněn o tematické workshopy a moderovanou nebo panelovou diskuzi. Každý ročník byli po celou dobu konference účastníkům k dispozici pracovníci uživatelské podpory k individuálním konzultacím na libovolné téma nebo aplikaci v ISu. Od roku 2011 se za řečnickým pultem OSK vystřídalo 61 prezentujících a v auditoriu 828 účastníků. Zájem z řad účastníků v posledních letech stoupá, letošní, zatím poslední, ročník byla účast rekordních 173 osob. Kancelář ELFu pořádá dvakrát ročně neformální setkání ElfDay10 , které je diskusní platformou pro výměnu znalostí, zkušeností a dovedností mezi uživateli vzdělávacích technologií v akademickém 8 Do projektu Theses, který je zaměřen na odhalování plagiátorství v závěrečných pracích, se zapojilo více než padesát českých vysokých škol (www.theses.cz). Stejně funguje i web Odevzdej.cz, který je určen ke kontrole středoškolských prací či textů kratšího rozsahu. 9 https://is.muni.cz/elportal/prezentace 10 http://elfday.phil.muni.cz 0 20000 40000 60000 80000 100000 120000 140000 160000 180000 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014 2014/2015 2015/2016 Podzimní semestr Jarní semestr 135 prostředí. Účastníci mají možnost seznámit se s aktuálními trendy v této oblasti, rozšířit své znalosti, inspirovat se a diskutovat možná řešení a využití. Mimo tyto setkání provádějí pracovníci uživatelské podpory ELFu pravidelná školení akademických pracovníků k tématu využití technologií ve výuce; vyučující si tak mohou na celosemestrální výuku například zapůjčit potřebný počet iPadů, k nimž mají zajištěnu technickou i metodickou podporu. 136 VII. 4. Vysoká škola disponuje odpovídajícími podpůrnými službami a administrativními zdroji. Uchazeči o studium a studenti mají k dispozici nabídku informačních a poradenských služeb souvisejících se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi. Hodnocení naplnění standardu se zaměří na:  posouzení přiměřenosti administrativních kapacit vysoké školy týkající se vzdělávací a tvůrčí činnosti a služeb poskytovaných studentům vzhledem k její velikosti a struktuře  posouzení přiměřenosti (vzhledem k počtu studentů) a dostupnosti podpůrných služeb vysoké školy pro studenty (dle jejich druhu, např. podpora v různých oblastech akademického a studentského života, stipendia a finanční pomoc, mobilita) a jejich efektivity  ověření existence, relevantnosti a přístupnosti odpovídajících informačních a poradenských služeb pro studenty a uchazeče studium včetně kariérního poradenství Vysoká škola v sebehodnocení naplnění standardu:  zhodnotí, jak struktura a velikost administrativního aparátu týkajícího se vzdělávací a tvůrčí činnosti a služeb poskytovaných studentům naplňuje potřeby vysoké školy  zhodnotí, jak jsou studenty využívány poskytované podpůrné služby  zhodnotí využívanost nabízených informačních a poradenských služeb nabízených studentům a uchazečům o studium, jejich využívanost a stručně popíše, jakým způsobem jsou získávány aktuální a relevantní údaje pro poradenství v oblasti uplatnění absolventů v praxi  připojí podkladové dokumenty Shrnutí sebehodnocení: Struktura i velikost administrativního aparátu Masarykovy univerzity vyhovují potřebám studentů i univerzity. Na univerzitě je zaveden rozvinutý systém podpory studentů při překážkách ve studiu, stávající podpůrné aktivity ze strany univerzity jsou studenty hojně využívány a univerzita vychází nadále vstříc požadavkům studentů na zřizování dalších služeb a podpor v oblastech studentského i akademického života. Masarykova univerzita disponuje komplexními informačními a poradenskými službami, zaměřujícími se na uchazeče o studium, studenty a absolventy MU. V oblasti kariérního poradenství patří Masarykova univerzita ke špičce v českém prostředí. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Podkladové dokumenty: Stipendijní řád MU Moderace poplatků za studium 1. Velikost administrativního aparátu je přizpůsobena počtu studentů Základním článkem administrativního aparátu, na který se mohou studenti Masarykovy univerzity obrátit v záležitostech spojených se studiem, přijímacím řízením, stipendii i se sociálními záležitostmi, jsou studijní oddělení jednotlivých fakult, jejichž metodické vedení zajišťuje Studijní odbor rektorátu MU. Počet zaměstnanců studijních oddělení se liší podle počtu studentů zapsaných ke studiu na jednotlivých fakultách a v současnosti je v souladu s potřebami studentů i fakult. Pracovníci studijních oddělení jsou studentům k dispozici téměř každý pracovní den, úřední hodiny jsou stanoveny 137 tak, aby vyhovovaly možnostem studentů v prezenčním i kombinovaném studiu. Se svými požadavky a dotazy z oblasti studia a sociálních záležitostí se studenti mohou obrátit rovněž na proděkany pro studium. Oblast studia a spektrum možné podpory je rozdělena mezi dva prorektory. Roli odvolacího orgánu vzhledem k rozhodnutím děkanů fakult o záležitostech týkajících se studia (zápis do studia, přerušení a ukončení studia, uznání předmětů apod.) plní z pověření rektora prorektor pro studium a informační technologie, odvolání studentů v záležitostech týkající se stipendií a poplatků spojených se studiem řeší prorektor pro záležitosti studentů. Moderační pravomoc rektora v oblasti poplatků za studium umožňuje MU poskytovat svým studentům podporu i v tomto směru, zejména jde o možnost snížení nebo prominutí vyměřeného poplatku. Na podnět studentů byl na počátku roku 2017 vypracován podrobný popis rozhodovací praxe rektora, který byl ve formě Sdělení rektora č. 1/2017 zveřejněn. Studenti tak mají možnost se blíže seznámit s rozhodovací praxí, což zajistí vyšší míru předvídatelnosti rozhodování. Na celé Masarykově univerzitě bylo v roce 2016 vyměřeno 5 928 poplatků za studium. Z tohoto celkového počtu bylo v rámci odvolacího řízení přezkoumáno 3 100 (52 %) rozhodnutí, o kterých bylo rozhodnuto následovně: Sníženo Prominuto Zamítnuto Zrušeno Neprominuto* 2 147 270 211 369 103 * Neprominuto z důvodu zmeškání lhůty pro podání odvolání. Většinu úkonů spojených se studiem a jeho evidencí mohou studenti administrovat v Informačním systému MU, který je společný pro všechny součásti. Tím se velice snižuje časová zátěž studentů a v podstatě eliminuje nutnost, aby kvůli administrativě museli být častěji fyzicky přítomni na studijním oddělení. Výhradně elektronickou cestou je dnes na Masarykově univerzitě možné podat přihlášku ke studiu či žádost o zápis do semestru, stejně tak probíhá registrace a zápis předmětů, přihlašování ke zkouškám či k tématům diplomových prací i zadávání známek vyučujícími.11 Kromě studijních oddělení jsou studentům již řadu let k dispozici také Kariérní centrum a Poradenské centrum. Kariérní centrum poskytuje individuální poradenství a nabízí výukové semináře, workshopy a další akce, které pomáhají s přípravou na zaměstnání a s překonáním aktuálních kariérních problémů. Poradenské centrum Masarykovy univerzity se nově formuje v roce 2017 v souvislosti s projektem MUNI 4.0. Jeho úkolem je poskytovat studentům a uchazečům o studium komplexní poradenství celouniverzitního dosahu; strategickým cílem je snižování studijní neúspěšnosti. K podpoře studentských mobilit na MU slouží zahraniční oddělení jednotlivých fakult a Centrum zahraniční spolupráce MU, které koordinuje mezinárodní aktivity celé MU zejména v následujících oblastech:  propagace, navazování a podpora vzájemných vztahů se zahraničními univerzitami,  mezinárodní mobilita (studentů, učitelů a neakademických pracovníků),  příprava a vedení cizojazyčných programů (krátkodobé i semestrální programy, např. TESOL, CESP, letní školy),  odborné poradenství při přípravě mezinárodních projektů v Programu celoživotního učení LLP Erasmus a v jiných mezinárodních programech (Ceepus, Aktion, Erasmus Mundus, Tempus, Jean Monnet, Comenius, Leonardo da Vinci, Grundtvig atd.), 11 Informační systém MU vznikl v roce 1999 a s postupnou elektronizací administrativy se v něm začala soustředit většina agend – např. elektronická přihláška ke studiu byla zavedena v roce 2002, ve stejném období začalo postupné rušení papírových indexů. 138  prezentace MU na vysokoškolských konferencích a veletrzích v zahraničí,  aktivity v rámci mezinárodních sítí vysokých škol (Utrecht Network, Compostela Group of Universities, ISEP). 2. Masarykova univerzita má rozvinutý systém podpory studentů při překážkách ve studiu Zákon o vysokých školách umožňuje úpravu průběhu studia studentům a studentkám (dále jen „student“) v souvislosti s péčí o dítě ve věku do 3 let (tzv. studium v uznané době rodičovství) nebo studentům, kteří jsou sportovními reprezentanty ČR. a) Uznaná doba rodičovství Podmínky studia a jeho řádného ukončení v uznané době rodičovství (dále jen „UDR“) upravuje Masarykova univerzita metodickým pokynem podrobně rozvádějícím možnosti, kterých může student využít, avšak i povinnosti, které musí splnit. V rámci UDR má student MU možnost studium kdykoliv přerušit (a to i opakovaně) bez ohledu na splnění podmínek stanovených Studijním a zkušebním řádem MU pro přerušení studia. Tato doba přerušení se nezapočítává do celkové doby studia. Další výhodou studia v UDR je možnost řádného ukončení předmětů i mimo zkouškové období, podmínky pro zápis do dalšího semestru však musí mít studenti splněny před uplynutím posledního dne období zápisu do semestru, jak ukládá Studijní a zkušební řád. Výjimku tvoří pouze studentky (výjimečně studenti), kterým je povolen odklad splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, a to po dobu, po kterou by jinak trvalo čerpání mateřské dovolené, dále prodlouženou o tutéž dobu pro splnění studijních povinností a ještě prodlouženou, a to až do konce semestru, v jehož průběhu doba pro splnění povinností uplyne. b) Sportovní reprezentant Studentům – sportovním reprezentantům je povolován buď individuální studijní plán nebo jsou jim podle potřeby upraveny podmínky studia v semestru či ve zkouškovém období, případně může být období pro splnění studijních povinností pro zápis do dalšího semestru prodlouženo apod. Student však musí předložit fakultě potvrzení o své sportovní reprezentaci, vydané sportovní organizací zastupující dané sportovní odvětví v České republice. c) Studenti se specifickými potřebami Nejen studentům, ale i uchazečům o studium se sluchovým, zrakovým nebo pohybovým postižením, se specifickými poruchami učení, s psychickým onemocněním, s poruchami autistického spektra nebo s chronickým somatickým onemocněním je určeno Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky (Středisko Teiresiás), jehož úkolem je zajišťovat, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly přístupné studentům se smyslovým nebo jiným handicapem. 3. MU disponuje komplexním systémem stipendijních programů Studentům Masarykovy univerzity je nabízeno široké spektrum stipendijních programů i stipendií vyplácených mimo stipendijní programy, podmínky a postup při poskytování stipendií studentům upravuje Stipendijní řád MU. V roce 2016 bylo na fakultách MU realizováno celkem 89 stipendijních programů. Studenti jsou o stipendijních programech i stipendiích vyhlášených mimo stipendijní programy informováni na webových stránkách jednotlivých fakult, webu MU a v registru stipendijních programů v Informačním systému MU. Stipendijní politika je na MU zajištěna pomocí stipendijní aplikace v Informačním systému MU. Na základě novely zákona o vysokých školách a Statutu MU jsou 139 rozhodnutí týkající se stipendií doručována zpřístupněním textu rozhodnutí prostřednictvím Informačního systému MU. a) Stipendia v doktorských studijních programech Studentům doktorských studijních programů v prezenční formě studia je již od roku 2013 zaručena minimální výše stipendia na podporu studia v doktorském studijním programu, která v současnosti činí 7 000 Kč. V roce 2016 bylo 1 861 studentům v doktorských studijních programech vyplaceno téměř 160 milionů korun. MU podporuje vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti svých studentů, tzv. tvůrčí stipendium v roce 2016 získalo téměř 3 000 studentů, jeho celková hodnota činila více než 56 milionů korun. b) Prospěchová stipendia Jednotlivé součásti MU nabízejí svým studentům prospěchová stipendia, oceňují své nejlepší studenty Cenou děkana konkrétní fakulty a nejlepší studenti z celé univerzity jsou oceňováni v rámci Ceny rektora MU. V loňském roce bylo formou stipendií za vynikající studijní výsledky v celkové výši 7 milionů korun podpořeno více než 1 200 studentů. c) Mobilitní stipendia Více než 3 000 studentů MU využilo v roce 2016 stipendia na podporu studia v zahraničí, na těchto stipendiích MU vyplatila 110 milionů korun. V témže roce v rámci studijního pobytu navštívilo MU téměř 200 zahraničních studentů, kterým bylo vyplaceno více než 5 milionů korun v rámci stipendia na podporu studia v ČR. d) Ubytovací stipendia Podmínky pro přiznání ubytovacího stipendia jsou stanoveny ve Stipendijním řádu MU, toto stipendium je vypláceno dvakrát ročně z dotace MŠMT určené na tato stipendia. V roce 2016 bylo v prvním stipendijním období toto stipendium přiznáno 14 493, ve druhém stipendijním období 14 708 oprávněným žadatelům, na stipendiích na podporu ubytování bylo vyplaceno více než 86 milionů korun. Prorektorka pro záležitosti studentů má možnost udělit v odůvodněných případech výjimku a přiznat stipendium i studentům, kteří podmínky pro jeho přiznání nesplňují. Jedná se především o studenty, kteří jsou evidováni ve Středisku pro pomoc studentům se specifickými nároky. e) Sociální stipendia Každoročně je studentům Masarykovy univerzity na základě podmínek stanovených v § 91 odst. 3 zákona o vysokých školách vypláceno z dotace MŠMT i stipendium v případě tíživé sociální situace studenta, a to v období od října do července daného akademického roku. V každém měsíci, ve kterém se sociální stipendium vyplácí, se počet studentů mění v závislosti na aktuálním splnění podmínek pro přiznání tohoto stipendia. V roce 2016 bylo 255 oprávněným žadatelům vyplaceno 3 175 120 Kč. f) Stipendia na podporu studentských aktivit Již pět let je na MU realizován Stipendijní program rektora MU určený pro podporu studentských aktivit, které překračují rámec jedné fakulty, případně Masarykovy univerzity. Tyto aktivity mají mít vazbu zejména na rozvoj formálního a neformálního vzdělávání, podporu strategických cílů a rozvoje hodnot MU a reprezentaci univerzity (v oblasti sportovní, kulturní, společenské a vědeckovýzkumné). Financování tohoto stipendijního programu je zajištěno ze stipendijního fondu MU; v roce 2016 bylo podpořeno 40 žádostí v celkové výši téměř 500 000 Kč. Studentům byly na žádost poskytnuty také reklamní předměty Masarykovy univerzity (trička, mikiny, bloky, propisky apod.) v celkové hodnotě 100 000 Kč. 140 SEZNAM PŘÍLOH Dokument Kategorie Umístění Statut MU Vnitřní předpis Web Jednací řád AS MU Vnitřní předpis Web Jednací řád VR MU Vnitřní předpis Web Jednací řád RVH Vnitřní předpis Web Pracovní řád MU Vnitřní předpis Web Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity Vnitřní předpis Web Schvalování, řízení a hodnocení studijních programů Masarykovy univerzity Vnitřní předpis Web Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU Vnitřní předpis Web Stipendijní řád MU Vnitřní předpis Web Statuty fakult MU Vnitřní předpis Web Disciplinární řády fakult MU Vnitřní předpis Web Jednací řády AS fakult MU Vnitřní předpis Web Statut Správní rady MU Další předpis Web Etický kodex akademických a odborných pracovníků MU Další předpis Web Grantová agentura MU Další předpis Web Knihovní řád MU Další předpis Web Pravidla pro tvorbu studijních programů Další předpis Web O studiu osob se specifickými nároky na Masarykově univerzitě Další předpis Web Zajištění přístupnosti MU pro osoby se zdravotním postižením Další předpis Web 141 Statut Etické komise pro výzkum Další předpis Příloha č. 1 Jednací řád Etické komise MU Další předpis Příloha č. 2 Jednací řád Panelu pro rovné příležitosti MU Další předpis Příloha č. 3 Organizační řád MU Další předpis Příloha č. 4 Etika výzkumu na Masarykově univerzitě Další předpis Příloha č. 5 Stipendijní program rektora MU na podporu humanitárních aktivit realizovaných studenty MU Další předpis Příloha č. 6 Pravidla pro uznávání výsledků zahraničních pobytů Další předpis Příloha č. 7 Realizace pravidel hospodaření Další předpis Příloha č. 8 Statut interního auditu MU Další předpis Příloha č. 9 Zajištění finanční kontroly na MU Další předpis Příloha č. 10 Strategické plánování na MU Další předpis Příloha č. 11 Výroční zprávy MU a součástí Ostatní dokumenty Web Výroční zprávy o hospodaření MU (2012–2016) Ostatní dokumenty Web Zpráva o vnitřním hodnocení MU (2017) Ostatní dokumenty Web Dlouhodobý záměr Masarykovy univerzity na léta 2016–2020 Ostatní dokumenty Web Dlouhodobý záměr Masarykovy univerzity na léta 2011–2015 Ostatní dokumenty Web Aktualizace a Plány realizace DZ MU na léta 2011– 2017 Ostatní dokumenty Web Dlouhodobé záměry fakult MU a jejich aktualizace Ostatní dokumenty Web Institucionální plán MU na léta 2016–2018 Ostatní dokumenty Web Report of the International Scientific Advisory Board of Masaryk University, Brno, Czech Republic Ostatní dokumenty Web Složení Rady pro vnitřní hodnocení Ostatní dokumenty Web Zápisy ze zasedání Rady pro vnitřní hodnocení Ostatní dokumenty Web 142 Formuláře pro vznik a přeměnu studijního programu Ostatní dokumenty Web Formulář pro hodnocení studijního programu Ostatní dokumenty Web Základní informace o fungování vnitřního systému zajišťování kvality Ostatní dokumenty Web Sebehodnoticí zpráva studijního programu Ostatní dokumenty Web Vyjádření hodnotitele Ostatní dokumenty Web Strategie internacionalizace MU Ostatní dokumenty Web Strategie internacionalizace MU na období 2010– 2014 Ostatní dokumenty Web Strategie internacionalizace MU na léta 2014–2020 Ostatní dokumenty Příloha č. 12 Zpráva o e-learningu v IS MU pro Radu IT Ostatní dokumenty Web Moderace poplatků za studium Ostatní dokumenty Web Seznam aktuálně nabízených e-learningových kurzů Ostatní dokumenty Web Návaznost standardů MU na další dokumenty Ostatní dokumenty Web Rámec kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání Ostatní dokumenty Web Pasportizace budov MU Ostatní dokumenty Příloha č. 13 Přehled uskutečněných vnitřních hodnocení studijních oborů MU 2008–2016 Ostatní dokumenty Web Strategický plán rozvoje knihoven na období 2017– 2020 Ostatní dokumenty Příloha č. 14 Přehled mezinárodních smluv o spolupráci uzavřených v letech 2012–2016 Ostatní dokumenty Web