Sebehodnoticí zpráva
Masarykovy univerzity
Oblast vzdělávání
Biologie, ekologie a životní prostředí
Prosinec 2017
Masarykova univerzita
Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, Česká republika
www.muni.cz
2
Obsah
1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti.............................................................................3
2. Tvůrčí činnosti............................................................................................................................14
3. Personální zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností...........................................25
4. Mezinárodní působení ................................................................................................................29
5. Spolupráce s praxí.......................................................................................................................31
6. Shrnutí.........................................................................................................................................34
Uvedené údaje jsou platné k datu odeslání žádosti o institucionální akreditaci, není-li v textu
uvedeno jinak.
3
1. POVAHA, ROZSAH A STRUKTURA VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI
B I. 1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované vysokou školou v dané oblasti
vzdělávání odpovídá popisu této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády o oblastech
vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých školách.
Shrnutí sebehodnocení:
Vzdělávání, vědecká i osvětová činnost v oblasti Biologie, ekologie a životní prostředí má na MU
dlouhou a bohatou tradici. Historicky lze rozvoj vzdělávací činnosti v této oblasti vystopovat až do
20. let minulého století, kdy byly krátce po založení univerzity biologické obory zastoupeny již třemi
ústavy situovanými na Přírodovědecké fakultě: Ústavem botanickým a fyziologie rostlin vedeným
prof. J. Podpěrou, Ústavem zoologickým vedeným prof. J. Zavřelem a Ústavem antropologickým
vedeným prof. V. Sukem. V poválečném období a dalších letech pak působila na MU celá řada
vynikajících pedagogů a mezinárodně uznávaných odborníků, kteří se rozhodujícím způsobem
podíleli na rozvoji původních biologických disciplín a založení dalších samostatných biologických
oborů (např. prof. J. Beneš – antropologie, prof. S. Hrabě – zoologie, prof. T. Martinec –
mikrobiologie, prof. S. Rosypal – molekulární biologie, prof. V. Úlehla – fyziologie rostlin).
V současné době patří bakalářské, magisterské i doktorské studijní programy pokrývající oblast
vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí k nosným programům Přírodovědecké fakulty MU,
které si udržují vysokou kvalitu a prestiž. Vzdělávací činnost v této oblasti je pokryta různorodou
nabídkou bakalářských, magisterských i doktorských oborů, které představují ucelené projekty
vysokoškolského vzdělávání pokrývající všechny základní tematické okruhy. Profily absolventů
stávajících studijních programů a oborů jsou plně v souladu s rámcovým profilem absolventů pro
danou oblast. Vysokou kvalitu má doktorské studium, v jehož průběhu se doktorandi ve většině
případů podílejí na kvalitních až excelentních výzkumných projektech a významnou měrou přispívají
k tvůrčímu výkonu univerzity. V návaznosti na uskutečňované doktorské programy jsou v oblasti
Biologie, ekologie a životní prostředí na MU akreditovány rovněž příslušné obory habilitačního a
profesorského řízení. Více než dvě třetiny existujících studijních oborů jsou ve stávající podobě
akreditovány po dobu delší než 10 let.
Ze strany někdejší Akreditační komise (dále jen AK) nebyly v souvislosti s kvalitou vzdělávání v této
oblasti v posledních 5 letech formulovány negativní výhrady k akreditovaným oborům
s výjimkou akreditace Bc. a NMgr. oboru Antropologie, kde byly v roce 2014 AK konstatovány dílčí
nedostatky týkající se personální situace, zařazení některých moderních předmětů a vědecké činnosti.
Tyto byly odstraněny nápravným opatřením realizovaným k 31. 12. 2014. Akreditace byly
biologickým studijním oborům udělovány nejčastěji na 8 nebo 6 let. Taktéž výsledky vnitřního
hodnocení vybraných studijních oborů dokládají, že vzdělávací činnost je organizována
a uskutečňována v souladu se zákonnými požadavky, vnitřními předpisy MU i s praxí obvyklou v této
oblasti vzdělávání.
Trvalý zájem studentů o biologické obory je založen nejen na široké nabídce studijních programů
a možností, ale i na pokrokovém přístupu ke studiu využívajícím moderní výukové metody
a transparentní studijní prostředí, které je podporováno rozvinutým informačním systémem
a moderní infrastrukturou. Přelomovým krokem byla v tomto směru zejména výstavba Univerzitního
kampusu v Bohunicích dokončená v letech 2010–2014 včetně moderních pavilonů pro experimentální
biologické obory a nově vybudovaných vědeckých center, která vedla k razantnímu zvýšení výkonu
univerzity v oblasti vzdělávací, vědecké i tvůrčí. Právě výstavba kampusu
a integrace moderních výukových prostor a vědeckých center se špičkovým vybavením pro základní
i aplikovaný výzkum vytvořila optimální podmínky pro zkvalitnění biologického vzdělávání, stále
dokonalejší a těsnější propojení vědy a studia a aplikace nejnovějších vědeckých výsledků do
celospolečenské praxe.
4
Výhledově stávající struktura studijní nabídky projde dílčími úpravami a modernizací v návaznosti
na nová pravidla pro tvorbu a uskutečňování studijních programů vymezená novelou zákona
o vysokých školách a vnitřními pravidly MU.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.1. Rozsah vzdělávací činnosti v univerzitním kontextu
Oblast vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí je doménou Přírodovědecké fakulty (dále
také PřF), která realizuje již řadu let široké vzdělávání ve všech typech studijních programů
i výzkumnou činnost v rámci mnoha biologických disciplín – ať jsou to již tradičně koncipované
programy ekologické a evoluční biologie, programy experimentální biologie a antropologie,
programy založené na genetice a molekulárních přístupech či obory zaměřené na specializovanou
matematickou biologii nebo ekotoxikologii. Organizačně se na vzdělávání v oblasti Biologie,
ekologie a životní prostředí podílejí zejména ústavy Přírodovědecké fakulty – Ústav antropologie,
Ústav botaniky a zoologie, Ústav experimentální biologie, Centrum pro výzkum toxických látek
v prostředí (RECETOX) a částečně Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty, které pokrývají
svými bakalářskými a magisterskými i doktorskými studijními programy dominantní části
tematických okruhů a jejichž tvůrčí činnost (viz kapitola 2) i personální obsazení (viz kapitola 3)
odpovídají jednotlivým studijním plánům. Tato pracoviště úzce spolupracují s nově vybudovanými
výzkumnými centry: Centrum strukturní biologie – CEITEC, Mendelovo centrum genomiky
a proteomiky – CEITEC a Národní centrum pro výzkum biomolekul, která realizují vzdělávání
a výzkumnou činnost v oblasti biologických věd zejména v rámci specializovaných kurzů, školitelství
bakalářských a diplomových prací a realizace doktorského studia.
Obecně přetrvává zájem studentů o různé formy studia biologického zaměření, na školní rok
2017/2018 bylo podáno na Bc. biologické obory celkem 1666 přihlášek, přijato bylo 613 a zapsalo
se 257 studentů, tento poměr přibližně kopíruje údaje i v uplynulých pěti letech.
Aktuálně reprezentují aktivní studia v oblasti Biologie, ekologie a životní prostředí (BEŽP) přibližně
3,6 % všech studií na Masarykově univerzitě. Počet aktivních studií zůstává přibližně konstantní
s více než dvěma třetinami studií v bakalářských studijních programech. Tradičně přetrvává výrazný
zájem zejména o doktorské studijní programy.
5
Graf 1: Počet aktivních studií v oblasti Biologie, ekologie a životní prostředí na MU (2007–2017)
Údaje vždy ke 4. 4. příslušného kalendářního roku.
1.2. Struktura vzdělávací činnosti
V oblasti Biologie, ekologie a životní prostředí je dosavadní vzdělávací činnost uskutečňována
prostřednictvím 28 studijních oborů ve 4 bakalářských a 4 magisterských studijních programech
Antropologie, Biologie, Ekologická a evoluční biologie, Experimentální biologie a 2 doktorských
studijních programech Biologie a Vědy o živé přírodě.
Většina oborů uskutečňovaných na Přírodovědecké fakultě MU v rámci biologické oblasti vzdělávání
má více než desetiletou historii. Struktura oborů prochází drobnými úpravami zejména v návaznosti
na vnější požadavky (zájem uchazečů, uplatnitelnost v praxi), celkový rozsah a dosah vzdělávací
činnosti je však již mnoho let stabilní. I když hlavním cílem vzdělávání je příprava odborných i
vědeckých pracovníků a taktéž učitelů středních škol, dochází v souladu s požadavky praxe i v reakci
na podněty ze strany studentů v posledních letech ke vzniku nových bakalářských
i magisterských programů profesně orientovaných na regulovaná povolání (např. obor Lékařská
genetika a molekulární diagnostika). Aktuální stav shrnuje Tabulka 1.
Tabulka 1: Aktuální přehled studijních programů (SP) a oborů (SO) akreditovaných v oblasti
Biologie, ekologie a životní prostředí
Bc. NMgr. Ph.D.
Počet SP 4 4 2
Počet SO 7 7 14
Počet SO uskutečňovaných déle než 10 let 6 6 12
Počet studií 659 252 315
Aktuální počet studijních programů: 10
Aktuální počet studijních oborů: 28
Z toho uskutečňovaných déle než 10 let: 24
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1000
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
B
M
D
6
Bakalářské studium
V bakalářském studijním programu Antropologie je pro jednooborové studium akreditován
následující obor:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Antropologie 31. 8. 2019 ano
V bakalářském studijním programu Biologie je pro jednooborové studium akreditován následující
obor:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Lékařská genetika a molekulární
diagnostika
31. 8. 2020 ne
V bakalářském studijním programu Ekologická a evoluční biologie jsou pro jednooborové
studium akreditovány následující obory:
Akreditace do: Uskutečňováno déle než 10 let
Ekologická a evoluční biologie 31. 8. 2020 ano
Biologie se zaměřením na vzdělávání 31. 8. 2020 ano
V bakalářském studijním programu Experimentální biologie jsou pro jednooborové studium
akreditovány následující obory:
Akreditace do: Uskutečňováno déle než 10 let
Speciální biologie 31. 8. 2020 ano
Molekulární biologie a genetika 31. 8. 2020 ano
Matematická biologie 31. 8. 2020 ano
Magisterské studium
V magisterském studijním programu Antropologie je pro jednooborové studium akreditován
následující obor:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Antropologie 31. 8. 2019 ano
V magisterském studijním programu Biologie je pro jednooborové studium akreditován
následující obor:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Lékařská genetika a molekulární
diagnostika pro odborné pracovníky
v laboratorních metodách
31. 8. 2020 ne
7
V magisterském studijním programu Ekologická a evoluční biologie1
jsou pro jednooborové
studium akreditovány následující obory:
Akreditace do: Uskutečňováno déle než 10 let
Botanika 31. 8. 2020 ano
Zoologie 31. 8. 2020 ano
V magisterském studijním programu Experimentální biologie jsou pro jednooborové studium
akreditovány následující obory:
Akreditace do: Uskutečňováno déle než 10 let
Speciální biologie 31. 8. 2020 ano
Molekulární biologie a genetika 31. 8. 2020 ano
Matematická biologie 31. 8. 2020 ano
Doktorské studium
V doktorském studijním programu Biologie jsou akreditovány následující obory:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Anatomie a fyziologie rostlin 31. 8. 2020 ano
Antropologie 31. 8. 2019 ano
Botanika 31. 8. 2020 ano
Ekologie 31. 8. 2020 ano
Ekotoxikologie 31. 8. 2020 ano
Fyziologie živočichů 31. 8. 2020 ano
Hydrobiologie 31. 8. 2020 ano
Mikrobiologie 31. 8. 2020 ano
Molekulární a buněčná biologie 31. 8. 2020 ano
Obecná a molekulární genetika 31. 8. 2020 ano
Parazitologie 31. 8. 2020 ano
Zoologie 31. 8. 2020 ano
V doktorském studijním programu Vědy o živé přírodě jsou akreditovány následující obory:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Bio-omika 31. 8. 2020 ne
Strukturní biologie 31. 8. 2020 ne
1.3. Povaha vzdělávací činnosti
Oblast vzdělávání je v rámci bakalářského, magisterského a doktorského studia řešena systematicky
a uskutečňována prakticky v celém rozsahu. Široké spektrum základních tematických okruhů oblasti
vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí definované v nařízení vlády č. 275/2016 Sb. je téměř
celé pokryto vzděláváním v aktuálně uskutečňovaných programech, oborech či směrech (okruh
1
Navazující magisterský obor Učitelství biologie pro střední školy je zařazen do části zprávy v oblasti Učitelství.
8
Environmentální studia je řešen na Fakultě sociálních studií, okruh Biochemie je společnou součástí
více oblastí vzdělávání a je zpracován v části zprávy spadající do oblasti vzdělávání Chemie).
Vzdělávací činnost v oblasti biologických věd je založena na koncepci třístupňového studia (studium
bakalářské – magisterské – doktorské). První stupeň vysokoškolského vzdělávání je realizován
prostřednictvím bakalářských studijních programů, které poskytují hluboké teoretické znalosti
i základní praktické dovednosti v širším oboru moderní biologie. Magisterské studium rozšiřuje
vědomosti i praktické dovednosti ze speciálních biologických disciplín podle zvoleného oboru či
směru. Na špičkovou tvůrčí vědeckou práci v oblasti biologických věd pod vedením školitele jsou
zaměřeny programy doktorského studia.
Studium je realizováno buďto jako jednooborové, zaměřené především na výchovu budoucích
vědeckých a odborných pracovníků v daném oboru, nebo jako dvouoborové, směřující k získání
kvalifikace učitele.
Studijní program Antropologie obsahuje bakalářský a na něj navazující magisterský obor
Antropologie.
Bakalářský studijní program Experimentální biologie sestává z oborů Molekulární biologie
a genetika, Speciální biologie a Matematická biologie. Bakalářský program Ekologická a evoluční
biologie obsahuje obory Ekologická a evoluční biologie a Biologie se zaměřením na vzdělávání.
U jednooborových široce profilovaných bakalářských oborů Speciální biologie a Ekologická
a evoluční biologie si studenti vybírají po skončení 2. semestru specializaci, v jejímž rámci vypracují
bakalářskou práci. Studenti bakalářského oboru Speciální biologie se registrují do specializačních
směrů Experimentální biologie rostlin, Experimentální biologie živočichů
a imunologie, Mikrobiologie a molekulární biotechnologie, Antropobiologie a antropogenetika nebo
Ekotoxikologie. Studenti bakalářského oboru Ekologická a evoluční biologie volí na konci
1. roku studia dle svého zájmu jeden ze dvou nabízených směrů, Botaniku nebo Zoologii.
Navazující magisterský studijní program Experimentální biologie sestává z oborů Molekulární
biologie a genetika, Speciální biologie a Matematická biologie. Stejně jako u bakalářského studia se
další vzdělávání v rámci magisterského studia oboru Speciální biologie člení do pěti výše uvedených
studijních směrů s vlastními doporučenými studijními plány.
V rámci navazujícího magisterského studia programu Ekologická a evoluční biologie se studijní obor
Botanika člení na směry Biosystematika rostlin, Ekologie rostlin a Fykologie a mykologie. Studenti
oboru Zoologie si během magisterského studia volí jedno z užších zaměření – Hydrobiologie,
Parazitologie, Vertebratologie nebo Zoologie bezobratlých vč. Entomologie.
Bakalářský studijní obor Biologie se zaměřením na vzdělávání je součástí dvouoborového studia
umožňujícího k pokračování v navazujícím magisterském studiu v oboru Učitelství biologie pro
střední školy směřujícího k profesní profilaci učitele biologie na středních školách. Pro přímou
přípravu absolventů pro praxi je určen profesně zaměřený bakalářský a navazující magisterský obor
studijního programu Biologie – Lékařská genetika a molekulární diagnostika pro odborné pracovníky
v laboratorních metodách, který reaguje na aktuální požadavky zdravotnictví v oblasti laboratorní
medicíny.
Na magisterské studium biologických oborů vyučovaných na Přírodovědecké fakultě navazují
doktorské studijní programy Biologie a Vědy o živé přírodě.
Doktorský studijní program Biologie zaměřený na studium živých organismů od molekulární přes
buněčnou a orgánovou úroveň po jedince, populace, společenstva a ekosystémy je realizován v rámci
12 studijních oborů – Anatomie a fyziologie rostlin, Antropologie, Botanika, Ekologie, Ekotoxikologie,
Fyziologie živočichů, Hydrobiologie, Mikrobiologie, Molekulární a buněčná biologie, Obecná
a molekulární genetika, Parazitologie a Zoologie. Vedle pracovišť MU se na něm podílejí i ústavy
Akademie věd a celá řada dalších vysokých škol a výzkumných organizací.
Doktorský studijní program Vědy o živé přírodě je multidisciplinární program zaměřený na studium
živých systémů na jeho různých úrovních. Je realizován v rámci spolupráce MU, Mendelovy
zemědělské a lesnické univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Program se
skládá ze dvou studijních oborů Strukturní biologie a Bio-omika, které svým obsahem zasahují i do
oblasti vzdělávání Chemie a navazují na projekt CEITEC.
9
Absolventi akademických biologických programů a oborů se uplatňují na pozici vědeckých
pracovníků, středoškolských učitelů nebo odborných pracovníků schopných samostatné
experimentální a laboratorní práce. Absolventi profesně zaměřeného oboru získávají odbornou
způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání Odborný pracovník v laboratorních
metodách dle zákona č. 96/2004 Sb.
Profily absolventů bakalářských, magisterských a doktorských programů pokrývajících oblasti
vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí a odpovídají rámcovému profilu absolventa
uvedenému v popisu dané oblasti vzdělávání – konkrétní profily absolventů s ohledem na typ oboru
jsou dostupné na webových stránkách PřF MU pod odkazem Uchazeči o studium2
.
Tabulka 2: Přehled oborů a jejich pokrytí tematickými okruhy
Fyziologieaanatomieživočichůarostlin
Molekulárníbiologieagenetika
Buněčnábiologie
Vývojovábiologie
Evolučníbiologie
Systémovábiologie
Botanika
Mykologie
Zoologie
Hydrobiologie
Mikrobiologie
Parazitologie
Protistologie
Virologie
Imunologie
Antropologie
Biotechnologie
Bioinformatika
Biochemie
Ekologieaochranaživotníhoprostředí
Environmentálnívědy
Bc.
Biologie se zaměřením
na vzdělávání
• • • • • •
Antropologie • • • • • •
Ekologická a evoluční
biologie
• • • • • • • • • • •
Lékařská genetika a
molekulární diagnostika
• • • • • • • • •
Matematická biologie • • • • • •
Molekulární biologie a
genetika
• • • • • • • • • • •
Speciální biologie • • • • • • • • • • • • •
Mgr.
Učitelství biologie pro
střední školy
• • • • • • • •
Antropologie • •
Botanika • • • • •
Lékařská genetika a
molekulární diagnostika
pro odborné pracovníky
v laboratorních
metodách
• •
2
http://www.sci.muni.cz/cz/PriBc/Otevirane-obory
http://www.sci.muni.cz/cz/PriMgr/Otevirane-obory
http://www.sci.muni.cz/cz/DoktorskeStudium/Prehled-programu-a-oboru
10
Matematická biologie •
Molekulární biologie a
genetika
• • •
Speciální biologie • • • • •
Zoologie • • • • • • •
Ph.D.
Zoologie •
Anatomie a fyziologie
rostlin
•
Antropologie •
Bio-omika • • • • • •
Botanika • •
Ekologie •
Ekotoxikologie •
Fyziologie živočichů • •
Hydrobiologie •
Mikrobiologie • • •
Molekulární a buněčná
biologie
• • • • • •
Obecná a molekulární
genetika
• • • • • •
Parazitologie •
Strukturní biologie • • • •
11
B I. 2. Cíle, obsah a organizace studia v rámci dané oblasti vzdělávání jsou v souladu s posláním
a strategickým záměrem vysoké školy a ostatními strategickými dokumenty vysoké školy.
Shrnutí sebehodnocení:
Cíle, obsah a organizace studia v rámci oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí jsou
v souladu s dlouhodobou strategií MU, s vnitřními předpisy, s dokumenty NAÚ a zásadními
koncepčními dokumenty pro oblast vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí na MU. Široké
spektrum základních tematických okruhů této oblasti vzdělávání je pokryto vzděláváním v aktuálně
uskutečňovaných programech, oborech či směrech. Prostřednictvím procesu vnitřní evaluace
studijních oborů/programů naplňujeme požadavek zajišťování kvality vzdělávání na MU.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.4. Záměr dalšího rozvoje vzdělávací činnosti v oblasti
Vzhledem k legislativním změnám a potřebě nově modifikovat stávající způsob realizace vzdělávání
na MU dojde v oblasti Biologie, ekologie a životní prostředí k dílčí restrukturalizaci
a přenastavení studijní nabídky některých bakalářských, magisterských i doktorských biologických
oborů. Tyto změny jsou plně v souladu s dlouhodobým záměrem MU a jejich hlavním cílem bude
zpřehlednit a zmodernizovat jednotlivé studijní programy, udržet a dále rozvíjet vysokou kvalitu
vzdělávání při zachování širokého spektra vzdělávání pokrývajícího všechny dosavadní tematické
okruhy. V souladu s novelou zákona o VŠ a pravidly pro tvorbu studijních programů na MU dojde u
jednooborového studia k přeměně některých výrazněji specializovaných bakalářských
a magisterských oborů na samostatné programy kopírující současné studium či na programy
s možností specializace. U učitelských programů se předpokládá obdoba dvouoborového studia na
principu sdruženého studia maior a minor, ovšem s tím rozdílem, že obě aprobace budou v zásadě
rovnocenné.
Přírodovědecká fakulta MU si je rovněž vědoma potřeby spolupráce s nižšími stupni škol, která vede
k zájmu mladé veřejnosti o přírodní vědy a potenciálně i o studium na PřF MU. V biologické oblasti
vzdělávání přispívají příslušné ústavy zejména organizací přednášek pro studenty středních škol,
vedením prací středoškolských studentů v rámci SOČ či pořádáním pravidelných vzdělávacích kurzů.
Ústav experimentální biologie je např. organizátorem akreditovaného vzdělávacího kurzu pro
středoškolské učitele Nové poznatky z genetiky, molekulární biologie a dalších biologických oborů,
který probíhá každoročně již 19 let. Tyto aktivity plánuje MU nadále udržovat a rozvíjet.
12
1.4.1 Bakalářské studijní programy
V rámci bakalářského studia se předpokládá v oblasti biologického vzdělávání vznik 7 následujících
studijních programů:
• Antropologie
• Biologie se zaměřením na vzdělávání
• Experimentální a molekulární biologie
spec. Buněčná biologie
spec. Experimentální biologie živočichů a imunologie
spec. Experimentální biologie rostlin
spec. Mikrobiologie
spec. Molekulární biologie a genetika
spec. Biologie člověka
• Ekologická a evoluční biologie
spec. Botanika
spec. Zoologie
• Lékařská genetika a molekulární diagnostika
• Matematická biologie a biomedicína
• Životní prostředí a zdraví
1.4.2 Navazující magisterské studijní programy
V rámci magisterského studia předpokládá do budoucna MU v oblasti biologického vzdělávání vznik
14 následujících studijních programů:
• Antropologie
• Biologie člověka
• Buněčná biologie
• Botanika
• Experimentální biologie živočichů a imunologie
spec. Fyziologie živočichů
spec. Imunologie
spec. Vývojová biologie
• Experimentální biologie rostlin
• Lékařská genetika a molekulární diagnostika
• Matematická biologie a biomedicína
• Mikrobiologie
• Molekulární biologie a genetika
• Ochrana přírody
• Učitelství biologie pro střední školy
• Zoologie
• Životní prostředí a zdraví (předpokládá se i jako cizojazyčný program Environment and
Health)
13
1.4.3 Doktorské studijní programy
Doktorské studium bude dále směrováno k samostatné tvůrčí činnosti v oboru a výchově pro
samostatnou vědeckou činnost. Oborová rada doktorského studijního programu Biologie
v současnosti preferuje transformace stávajících oborů na oddělené doktorské studijní programy,
které budou koordinovány na úrovni jednotlivých ústavů. V oblasti biologického vzdělávání se
předpokládá vznik 12 následujících doktorských programů:
• Zoologie
• Botanika
• Parazitologie
• Hydrobiologie
• Ekologie
• Anatomie a fyziologie rostlin
• Antropologie
• Fyziologie živočichů a imunologie
• Mikrobiologie
• Molekulární a buněčná biologie a genetika
• Environmental Toxicology (ang.)
• Matematická biologie a biomedicína
Doktorské studijní obory Strukturní biologie a Bio-omika zasahující do oblastí vzdělávání Biologie
a Chemie budou transformovány na programy v rámci oblasti vzdělávání Chemie.
14
2. TVŮRČÍ ČINNOSTI
B II. 1. Tvůrčí činnost související s danou oblastí vzdělávání odpovídá charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Žádá-li vysoká škola o institucionální akreditaci pro oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat
bakalářské studijní programy akademického zaměření, magisterské studijní programy nebo doktorské
studijní programy, musí uskutečňovat odpovídající vědeckou nebo uměleckou činnost; na tuto činnost
se vztahují požadavky na tvůrčí činnost uváděné v těchto standardech pro institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Tvůrčí činnosti související s oblastí vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí na MU
odpovídají charakteru vzdělávací činnosti v této oblasti. Vědecká, výzkumná a tvůrčí činnost
v biologických oborech je intenzivní a rozsáhlá, vedle tradičních ústavů Přírodovědecké fakulty je
zajišťována i nově vybudovanými špičkovými vědeckými a technologickými centry pokrývajícími svou
experimentální činností bohatou diverzitu výzkumných témat jednotlivých biologických oborů.
Tvůrčí činnost odpovídá vzdělávání v oblasti Biologie, ekologie a životní prostředí:
• svým zaměřením – na MU pracují desítky vědeckých týmů, které provádějí vědecký výzkum
pokrývající široké spektrum témat dosavadních biologických oborů,
• svou intenzitou (objemem) – výzkumný výkon v oblasti Biologie, ekologie a životní prostředí
produkuje značné množství výstupů (vědecké publikace) a představuje jednu z dominantních
oblastí výzkumu MU,
• mezinárodní excelencí – důraz je kladen na internacionální charakter výzkumu, výsledky
výzkumu dosahované biologickými obory jsou dobře srovnatelné s mezinárodními standardy,
• propojením se vzdělávací činností – výrazným zapojením studentů bakalářského,
magisterského i doktorského studia do tvůrčí činnosti, studenti jsou organickou součástí
výzkumných týmů, pracují na grantových projektech, poznatky získané tvůrčí činností jsou
organicky zapojovány do výuky.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Graf 2: Tvůrčí výkon v oblasti Biologie, ekologie a životní prostředí (2012–2016)
0
50
100
150
200
250
300
350
400
2012 2013 2014 2015 2016
Počet výstupů v letech 2012–2016
J - článek v odborném časopisu
B – odborná kniha
C – kapitola v odborné knize
D – článek ve sborníku
Ostatní
15
2.1 Organizace tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy
Tvůrčí činnost v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí je tradičně realizována
jednotlivými ústavy Přírodovědecké fakulty zajišťujícími vzdělávací činnost biologických oborů.
Kromě těchto ústavů se na tvůrčí činnosti svým přesahem do biologie částečně, avšak výrazně podílejí
i nová vědecká a technologická centra: Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX,
Národní centrum pro výzkum makromolekul, Středoevropský technologický institut (CEITEC) a
Mendelovo centrum genomiky a proteomiky. Tato pracoviště pokrývají svou experimentální činností
širokou škálu vědních disciplín z oblasti věd o živé přírodě a jednotlivých biologických oborů.
Kombinace biologických ústavů a nových špičkově vybavených výzkumných center a jejich
technologií představuje účinnou infrastrukturu, která umožňuje synergicky studovat objekty živé
přírody na všech v současné době dostupných úrovních složitosti, počínaje jednotlivými atomy přes
molekuly, molekulární uskupení, buňky až po celé organismy včetně člověka. Vědecké týmy
a pracovní skupiny personálně často přesahují rámec jednoho ústavu, neboť se často svými
výzkumnými tématy pohybují na hranicích oborů. Sdílené laboratoře umožňují úzce specializovaný
výzkum, vyšší odbornost, kvalitnější zázemí pro pokročilou výuku a především úzkou spolupráci,
a to i mezioborovou. Souhrnně lze konstatovat, že v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní
prostředí působí na MU desítky výzkumných týmů v rámci autonomních ústavů či výzkumných
center s mnoha mezinárodními vazbami, silnými publikačními i aplikačními výstupy a výzkumnými
aktivitami zásadně ovlivňujícími rozvoj biologických věd v tuzemském i celosvětovém měřítku.
S ohledem na široký rozsah biologického výzkumu prováděného jednotlivými pracovišti,
výzkumnými skupinami či jednotlivými laboratořemi bude dále rámcově popsáno pouze klíčové
výzkumné zaměření jednotlivých ústavů a center, jejichž tvůrčí činnost spadá do dané oblasti
vzdělávání, podrobné informace o všech výzkumných týmech, jejich hlavních výzkumných tématech
a programech, včetně aktivit s mezinárodním přesahem a zapojení do grantů jsou uvedeny na
webových stránkách konkrétních pracovišť.
Ústav antropologie3
Ústav antropologie se zabývá vědeckovýzkumnou činností a výukou v oblasti antropologie
v americkém bio-socio-kulturním pojetí, která zkoumá člověka jako nerozdělitelný komplex
biologické, sociální a kulturní složky a za nejpodstatnější chápe právě jejich vzájemnou interakci
a ovlivňování v průběhu evoluce a individuálního vývoje. Hlavními odbornými směry výzkumu na
pracovišti jsou paleoantropologie, forenzní antropologie, virtuální antropologie, vývojová
antropologie, bioarcheologie pohřebišť a sociokulturní antropologie.
Ústav botaniky a zoologie4
Tvůrčí činnost Ústavu botaniky a zoologie je zaměřena na ekologii, evoluci a biodiverzitu organismů.
Hlavními výzkumnými zájmy jsou systematika vyšších rostlin, bezobratlých a savců, ekologie
společenstev suchozemských rostlin a živočichů, ekologie a evoluce parazitů, behaviorální a
populační ekologie pavoukovců a netopýrů, paleoekologie a makroekologie. Výzkumná činnost je
realizována v rámci grantových projektů, mezinárodní spolupráce a řešení konkrétní problematiky ve
spolupráci s aplikovanou sférou.
Mezi hlavní témata tvůrčí činnosti patří:
• Biodiversita a biosystematika rostlin
• Výzkum vegetace
3
http://www.sci.muni.cz/anthrop/
4
http://botzool.sci.muni.cz/
16
• Výzkum rašelinišť
• Výzkum terestrických bezobratlých – evertebratologie
• Výzkum obratlovců – vertebratologie
• Výzkum biologie tekoucích vod – hydrobiologie
• Parazitologie – zaměření zejména na Monogenea
Ústav experimentální biologie5
Předmětem výzkumu realizovaného na Ústavu experimentální biologie jsou procesy a fenomény
podílející se na organizaci a fungování živých buněk, tkání a organismů. Modelovými objekty jsou
virové, mikrobiální, rostlinné, živočišné a lidské systémy, které jsou studovány rozmanitými přístupy
moderní biologie. Kromě základního výzkumu pokrývajícího vědní disciplíny molekulární biologie,
genetiky, buněčné biologie, nádorové biologie, vývojové a evoluční biologie, imunologie, fyziologie
živočichů a rostlin, mikrobiologie, virologie či molekulární antropologie je na Ústavu experimentální
biologie realizován i výzkum aplikovaný, přispívající k poznání podstaty některých genetických a
infekčních onemocnění člověka a zlepšení jejich diagnostiky nebo k realizaci nových
biotechnologických postupů.
Mezi hlavní témata, která jsou předmětem výzkumu Ústavu experimentální biologie, patří:
• principy signalizace řídící proliferaci, diferenciaci a programovanou smrt nádorových buněk,
• analýza chromozomových aberací u genetických onemocnění člověka,
• buněčné a molekulární faktory zodpovědné za imunitu hmyzu, molekulární základy
magnetorecepce u hmyzu a některé aspekty imunitních odpovědí indukovaných patogenními
mikroorganismy,
• principy tvorby reaktivních kyslíkových radikálů během stresu a kvantifikace
• fotoprotektivních mechanismů aktivovaných v komplexech pigment-protein v
• tylakoidních membránách chloroplastů,
• ekofyziologický výzkum vegetačních oáz Antarktidy (ostrov Jamese Rosse),
• molekulární diagnostika a genomika patogenních bakterií a jejich interakce s bakteriofágy,
• využití magnetických nano- a mikročástic s imobilizovanými specifickými ligandy
v molekulárně biologické diagnostice bakterií,
• vývoj metod pro evaluaci a rychlou detekci vybraných bakterií mléčného kvašení
a bifidobakterií v komplexních matricích,
• biologie vybraných zoonotických mikroorganismů, včetně virů,
• vliv faktorů vnějšího prostředí na metabolismus mikroorganismů,
• výzkum aplikací automatizovaných a poloautomatizovaných metod pro identifikaci
a charakterizaci nových kmenů bakterií s probiotickými vlastnostmi s cílem rozšíření
• specifických genetických zdrojů pro prevenci civilizačních onemocnění,
• hlavní principy enzymové katalýzy a vývoje enzymů pro environmentální a biomedicínské
aplikace,
• výzkum biologických znaků lidské populace od jejích historických kořenů až k současné žijící
lidské populaci, se zvláštním zaměřením na výzkum historické genetické informace (tzv.
ancient DNA).
5
http://www.sci.muni.cz/UEB/
17
Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX6
Centrum RECETOX je mezinárodně etablovaným pracovištěm, které se zaměřuje na studium vztahů
mezi chemickými látkami, prostředím a biologickými systémy, včetně sledování jejich důsledků na
místní, regionální a globální úrovni. Mezi sledované látky patří především perzistentní organické
polutanty, polární organické látky, toxické kovy a přírodní toxiny (cyanotoxiny). Centrum vyvíjí nové
přístupy ke studiu environmentální distribuce, přenosu, bioakumulace a účinků kontaminantů,
zahrnující hodnocení environmentálních i zdravotních rizik, environmentální modelování,
biostatistiku a environmentální informatiku. Široký odborný záběr pracovníků Centra umožňuje
zkoumat mezioborové vztahy mezi kontaminací ekosystémů a zdravím populace, biologickou
rozmanitostí nebo klimatickými změnami, hodnotit lokální i regionální dopady
a vyvíjet nové remediační či sanační technologie. Centrum nedávno získalo značnou podporu
z veřejných zdrojů na udržování a vybudování výzkumné infrastruktury, zahrnující též vybudování
biobankovního systému, který umožní studovat komplexně vliv životního prostředí na člověka
a odhalit jeho roli v rozvoji stále častěji se vyskytujících chronických onemocnění.
Odborníci z Centra se podílejí na přípravě a zavádění legislativy týkající se životního prostředí České
republiky a Evropské unie a spolupracují na přípravě a validaci nových norem. Centrum se účastní
vývoje a realizace národních a mezinárodních monitorovacích programů a je zapojeno do mnoha
významných vědeckých projektů financovaných vládou České republiky a Evropskou unií.
Aktivity Centra jsou zaměřeny také na aplikaci získávaných poznatků a vyvíjených metod v praxi,
vzdělávání v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech a expertní činnost
v dané oblasti.
Národní centrum pro výzkum biomolekul7
Výzkum v Národním centru pro výzkum biomolekul (NCBR) se orientuje na zkoumání proteinů,
nukleových kyselin, sacharidů a dalších molekul, které hrají významnou roli ve fungování živých
buněk. Poznání struktury a funkce těchto molekul umožňuje pochopit biochemické procesy
v buňkách a hledat cesty k jejich ovlivnění, což nachází uplatnění kupříkladu při vývoji nových léků
a léčebných metod. Studium DNA pomáhá pochopit mechanismy stojící za vznikem zhoubných
nádorů a přináší poznatky využitelné pro jejich léčbu. Výzkum v oblasti funkční genomiky
a proteomiky se soustřeďuje na objasnění mechanismů regulujících růst a vývoj rostlin, dále na
epigenetické procesy související s diferenciací buněk a také na úlohu telomer v procesech udržování
stability genomu. Studium proteinů nacházejících se na povrchu nebezpečných bakterií může
napomoci v léčbě nemocí způsobených těmito bakteriemi. Kromě medicínských aplikací jsou získané
znalosti využívány při výzkumu biosenzorů, které umožňují rychlé rozpoznání nebezpečných
chemických látek v prostředí nebo v lidském organismu.
Středoevropský technologický institut (CEITEC) Masarykova univerzita – Centrum strukturní
biologie8
Výzkumy v oblasti strukturní biologie jsou zaměřeny na integraci poznatků o struktuře biologicky
významných makromolekul – proteinů, nukleových kyselin a jejich komplexů. Cílem je získat
vědomosti nutné pro pochopení základních funkcí a životních procesů na molekulární a buněčné
úrovni. Jsou rozvíjeny progresivní metody strukturní analýzy s vysokým rozlišením, využívající
rentgenovou difrakci, nukleární magnetickou rezonanci, kryo-elektronovou mikroskopii
a tomografii v kombinaci s moderními metodami molekulového modelování, teoretické chemie
a bioinformatiky.
6
http://www.recetox.muni.cz/
7
http://www.ncbr.muni.cz/
8
https://www.ceitec.cz/ceitec-mu/strukturni-biologie/v5
18
Středoevropský technologický institut (CEITEC) Masarykova univerzita – Mendelovo centrum
genomiky a proteomiky9
Tvůrčí činnost Mendelova centra genomiky a proteomiky rostlin, CEITEC MU, je zaměřena na
pochopení evolučně založených strategií rostlinných systémů a jejich perspektivní využití
v biotechnologiích a zemědělství.
Tematické oblasti výzkumu a jejich aplikace lze shrnout do následujících bodů:
• Struktura genomu, karyotypu a chromozomů, jejich funkce a evoluce v rámci probíhající
fylogeneze (fylogenomika), vztahy mezi genovou a chromozomální dynamikou a divergencí
druhů, úloha epigenetických procesů v procesech regulace genové exprese a buněčné
diferenciace. Faktory zajišťující stabilitu genomu jako nástroj prevence závažných
onemocnění. Využití přirozených principů evoluce genomu a karyotypu a progresivních
metod cílené editace genomu pro získávání ekonomicky významných plodin.
• Molekulární principy hormonálních regulací u rostlin, vnitrobuněčný transport a polarita
rostlinných buněk, vývojové důsledky těchto procesů. Cílená manipulace vývoje rostlin pro
získání plodin požadovaných produkčních vlastností, tvaru a struktury. Regulace produkce
biomasy za extrémních podmínek prostředí. Vývoj fytoremediačních strategií.
• Vývoj a aplikace bioanalytických metod zejména v oblasti proteomiky, vývoj bioanalytické
instrumentace pro výzkumné i praktické aplikace.
Veškerý výzkum v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí je na MU propojený se
vzdělávací činností. Studenti bakalářského, magisterského i doktorského studia jsou výrazně zapojeni
do experimentální tvůrčí činnosti, jsou organickou součástí výzkumných týmů a pracují na
grantových projektech. Ze špičkové infrastruktury a mezinárodního charakteru pracovišť těží
zejména doktorští studenti. Disertace se standardně opírají o původní vědecké články
v renomovaných mezinárodních časopisech s IF, v rámci mobilit studenti absolvují zahraniční stáže
na mezinárodních pracovištích. Typickým rysem na našich pracovištích je také nemalý podíl
zahraničních studentů (nejen slovenských), kteří studují společně s těmi českými.
9
https://www.ceitec.cz/ceitec-mu/genomika-a-proteomika-rostlinnych-systemu/v6
19
A IV. 2. Vysoká škola předkládá zhodnocení nejvýznamnějších aktivit vysoké školy v tvůrčí činnosti
za posledních pět let v oblasti vzdělávání, pro kterou vysoká škola žádá o institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Masarykova univerzita dlouhodobě prokazuje excelentní výsledky v tvůrčí činnosti související
s biologickou oblastí vzdělávání. Biologická pracoviště jsou dlouhodobě úspěšná v získávání finanční
podpory z grantů a projektů a vedle kvalitního vědeckého výzkumu a vzdělávání se podílejí i na
využívání výsledků výzkumu v celospolečenské praxi. Dosavadní výsledky srovnávacích studií
jednotlivých oborů a specializací prokazují velmi silné postavení biologických věd na MU, což
potvrzuje i skutečnost, že nejvyšší počty prací ve Web of Science za MU vykazuje biologie. Kvalitu
a význam tvůrčí činnosti potvrzují též pravidelně pořádané konference a odborná školení
s mezinárodní účastí.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
2.2. Nejvýznamnější aktivity vysoké školy v tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy
Jednotlivé ústavy i vědecká centra podílející se na tvůrčí činnosti v oblasti vzdělávání Biologie,
ekologie a životní prostředí byly v minulých pěti letech střediskem řešení několika desítek projektů
financovaných GA ČR, TA ČR, MŠMT a AZV a dalšími institucemi. Kromě grantů z tuzemských
zdrojů zde probíhalo řešení řady významných mezinárodních projektů Evropské unie jako OPVK
a OP VaVpI aj., které podstatně zlepšily zapojení pracovišť do mezinárodních sítí výzkumu
a umožnily rozvoj instrumentace i lidských zdrojů na jednotlivých pracovištích.
Z nejvýznamnějších realizovaných aktivit jednotlivých ústavů a center v biologické oblasti lze
vyzdvihnout:
• Ústav antropologie řešil v uplynulých pěti letech celkem 20 projektů, z významných tvůrčích
aktivit ústavu zmiňme např. projekt OPVK Formování mezinárodního týmu pro výzkum
evoluční antropologie moravských populací – prof. J. Svoboda (FITEAMP) či projekt MU
Fidentis realizovaný ve spolupráci s Fakultou informatiky zaměřený na pokročilé metody
morfometrie lidského obličeje – doc. P. Urbanová.
• Na Ústavu botaniky a zoologie bylo řešeno v daném období celkově 71 projektů,
z významných aktivit lze vyzdvihnout např. centra excelence financovaná GA ČR („Plant
Diversity Analysis and Synthesis Centre – PLADIAS“, 2014–2018, „European Centre of
Ichthyoparasitology – ECIP“, 2012–2018) či mezinárodní projekty European Red List of
Habitats a pravidelné expertízy pro European Environmental Agency.
• Výzkumníci Ústavu experimentální biologie řešili v uplynulých pěti letech 116 projektů,
ze současných významných aktivit pracoviště lze zmínit např. projekty ECOPOLARIS –
Změny ve struktuře a funkci součástí terestrických polárních ekosystémů – prof.
M. Barták (MŠMT/OPVV 2017–2021), projekt Hormonální kontrola hmyzího obranného
systému“ – doc. P. Hyršl (GA ČR 2017–2019) či projekt Jsou morfogeny z rodiny Wnt
hormony? – doc. V. Bryja (2017–2019, Neuron).
• Pracovníci Centra pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX se podíleli na řešení 102
projektů, ze kterých jmenujme např. mezinárodní projekt ICARUS – prof. J. Klánová
(EU/Horizon 2020), zaměřený na vytvoření inovativních nástrojů pro hodnocení dopadů měst
na podporu řízení kvality ovzduší a správy klimatu v EU, či projekt ERA-PLANET – prof. J.
Klánová (EU/Horizon 2020), jehož cílem je posílit Evropský výzkumný prostor
20
v oblasti pozorování Země v souladu s evropskou účastí ve Skupině pro pozorování Země
(GEO) a Copernicus.
• Výzkumníci Mendelova centra genomiky a proteomiky (CEITEC) se podíleli v uplynulých
pěti letech na řešení 61 grantů, z nejvýznamnějších jmenujme např. projekt Regulation of
Plant Cell Wall Metabolism by Cytokinins: Novel Developmental Mechanisms for Biomass
Improvement – doc. J. Hejátko, MEYES/Czech-Norwegian Research Program 2015–2017,
nebo projekt Regulace rostlinné meiózy a vývoj technologií k její manipulaci – dr. K. Říha,
(OP VVV, CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_003/0000479, Posilování kapacit pro kvalitní výzkum
2017–2022).
• Pracovníci Centra strukturní biologie (CEITEC) v posledních pěti letech podali a úspěšně
získali celkem 72 grantů. Tak např. v letech 2014 a 2015 byly zahájeny dva významné
projekty v programu Evropské výzkumné rady (ERC) rámcových programů Evropské unie
pro výzkum a inovace (7.RP a H2020): PicoStructure – Structural studies of human
picornaviruses directed towards development of anti-viral compounds (dr. P. Plevka, kód
335855) a DECOR – Dynamic assembly and exchange of RNA polymerase II CTD factors
(doc. R. Štefl, kód 649030).
• V Národním centru pro výzkum biomolekul bylo řešeno v uplynulých pěti letech 27 grantů,
z nichž jmenujme např. projekt GA16-04653S zaměřený na Epigenetické mechanismy
určující stabilitu rostlinných telomer – dr. T. Fojtová či projekt GA16-01137S Faktory
genomové stability u mechu a vyšších rostlin – prof. J. Fajkus.
Významní pracovníci a jejich vybrané výsledky
Následující tabulka uvádí přehled významných pracovníků v oblasti vzdělávání a jejich 1–2
nejvýznamnější práce v posledních pěti letech. S ohledem k počtu pracovišť podílejících se na oblasti
vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí jsou uvedeni max. 3 pracovníci z každého pracoviště.
Jméno Práce Dopad
Jiří Svoboda Dolní Věstonice IIa: Gravettian
microstratigraphy, environment, and the origin
of baked clay production in Moravia. (2015)
Quat. Int. 359–360, 195–210. (společně
s Hladilová Š. et al.)
The genetic history of Ice Age Europe. (2016)
Nature 534, 7606, 200–205. (společně s Fu Q.
et al.).
Detailní mikrostratigrafie kulturních
vrstev lokality Dolní Věstonice IIa,
dokládající změny prostředí a
komplexitu života lidí v nejstarších
fázích velkých gravetských sídlišť
mladého paleolitu.
Souhrnná studie molekulární
evidence moderního člověka a
neandertálců v Evropě v mladém
paleolitu a jejich vztahů.
Petra Urbanová Testing photogrammetry-based techniques for
three-dimensional surface documentation in
forensic pathology. (2015) Forensic. Sci. Int.
250, 77–86. (společně s Hejna P. a Jurda M.)
What is the appropriate approach in sex
determination of hyoid bones? (2013) J.
Forensic. Leg. Med. 20(8), 996–1003.
(společně s Hejna P., Zátopková L. a Šafr M.)
Aplikace pokročilých metod
morfometrie a virtuální antropologie
ve dvou exponovaných oblastech
forenzní antropologie (dokumentaci
lidského těla ve forenzních případech
a analýzy lidské jazylky). Publikace
v respektovaných forenzních
časopisech.
Miroslav Králík Overall trends vs. individual trajectories in the
second-to-fourth digit (2D:4D) and metacarpal
(2M:4M) ratios during puberty and
adolescence. (2017) Am. J. Phys. Anthropol.
162(4), 641–656. (společně s Ingrová P. et al.)
Potvrzení ontogenetické stability
morfologického indikátoru
prenatálního testosteronu u dospělých
osob metodologií analýzy
longitudinálních dat.
21
An Early Upper Palaeolithic decorated bone
tubular rod from Pod Hradem Cave, Czech
Republic. (2014) Antiquity 88(339), 30–46.
(společně s Wright D. et al.)
Analýza nejstaršího ornamentálního
předmětu ve střední Evropě,
nalezeného v rámci mezinárodního
paleoantropologického výzkumu
v Moravském krasu.
Michal Horsák Drivers of aquatic macroinvertebrate richness
in spring fens in relation to habitat
specialization and dispersal mode. (2015)
Journal of Biogeography, 42(11): 2112–2121.
(společně s Rádková V., Bojková J.,
Křoupalová V., Schenková J., Syrovátka V.,
Zajacová J.)
Studie vydaná v prestižním časopise
oboru jako první definovala faktory
ovlivňující druhovou bohatost
vodních bezobratlých slatinišť –
ekologicky unikátních a silně
ohrožených stanovišť.
Milan Chytrý European Vegetation Archive (EVA): an
integrated database of European vegetation
plots. (2016) Applied Vegetation Science 19:
173–180. (společně s Hennekens S. M.,
Jiménez-Alfaro B., Knollová I., Dengler J.,
Jansen F., Landucci F., Schaminée J. H. J. et
al.)
Založení celoevropské databáze dat o
vegetaci s centrální koordinací na
Ústavu botaniky a zoologie PřF MU.
Stanislav Pekár The golden mimicry complex uses a wide
spectrum of defence to deter a community of
predators. (2017) eLife 6: e22089. (společně s
Petráková L., Bulbert M. W., Whiting M. J. &
Herberstein M. E.)
Práce popisující objev nového a
největšího mimetického komplexu na
světě, publikovaná v prestižním
mezioborovém časopise.
Jiří Damborský Different Structural Origins of the
Enantioselectivity of Haloalkane
Dehalogenases toward Linear β-Haloalkanes:
Open–Solvated versus Occluded–Desolvated
Active Sites. (2017) Angewandte Chemie
International Edition 56: 4719–4723 (společně
s Liskova, V., Stepankova, V., Bednar, D.,
Brezovsky, J., Prokop, Z., Chaloupkova, R.)
FireProt: Web Server for Automated Design of
Thermostable Proteins. (2017) Nucleic Acids
Research 45(W1): W393-W399 (společně s
Musil, M, Stourac, J., Bendl, J., Brezovský, J.,
Prokop, Z., Zendulka, J., Martinek, T., Bednar,
D.)
Design a konstrukce
enantioselektivního biokatalyzátoru.
Enantioselektivita enzymů je vysoce
ceněná vlastnost, která umožňuje
jejich využití v biokatalytické
přípravě stavebních bloků ve
farmaceutickém průmyslu. Strukturní
srovnání enantioselektivních
dehalogenás umožnilo pochopit
strukturní podstatu této vlastnosti a
konstrukci selektivních katalyzátorů
mutagenezí.
Vývoj nového webového portálu pro
predikci aminokyselinových
substitucí zvyšujících stabilitu
proteinů. Vysoké spolehlivosti
predikce je dosahováno kombinací
energetického a evolučního přístupu.
22
Vítězslav Bryja The planar cell polarity pathway drives
pathogenesis of chronic lymphocytic leukemia
by the regulation of B-lymphocyte migration.
(2013) Cancer Res. 73(5), 1491–1501 (společně
s M. Kaucká, K. Plevová, Š. Pavlová, J. Verner,
J. Procházková, P. Janovská, P. Krejčí, J.
Kotašková, P. Ovesná, B. Tichý, Y. Brychtová,
M. Doubek, A. Kozubík, J. Mayer, Š.
Pospíšilová)
Dishevelled is a NEK2 substrate controlling
dynamics of centrosomal linker proteins.
(2016) Proc Natl Acad Sci USA.113(33),
9304–9 (společně s I. Cervenka, J. Valnohova,
O. Bernatik, J. Harnoš, M. Radsetoulal, K.
Sedova, K. Hanakova, D. Potesil, M.
Sedlackova, A. Salasova, Z. Steinhart, S.
Angers, G. Schulte, A. Hampl, Z. Zdrahal)
Uvedená práce jako první identifikuje
klíčovou roli signální dráhy Wnt/PCP
v chronické lymfocytární leukémii.
Navázala na ni celá další série prací a
patentů, které se snaží tohoto
poznatku využít v inovativní léčbě
CLL.
Tato studie popisuje novou funkci
proteinu Dishevelled, klíčové
součásti tzv. Wnt signální dráhy,
v regulaci buněčného dělení a
biologie centrosomu. Tímto objevem
se otvírá nová oblast výzkumu na
poli mezibuněčné komunikace.
Jiří Doškař Molecular characterization of a new efficiently
transducing bacteriophage identified in
meticillin-resistant Staphylococcus aureus.
(2016) Journal of General Virology Volume 97,
258–268.
Objev a detailní charakterizace
bakteriofágů vyznačujících se
schopností přenášet a šířit geny pro
rezistenci k antibiotikům u
patogenních bakteriálních kmenů
stafylokoků.
Luděk Bláha EU-wide monitoring survey on emerging polar
organic contaminants in wastewater treatment
plant effluents. (2013) Water Research 47(17)
6475–6487.
Mixtures of Chemical Pollutants at European
Legislation Safety Concentrations: How Safe
Are They? (2014) Toxicological Sciences
141(1) 218–233.
Europe-wide survey of estrogenicity in
wastewater treatment plant effluents: the need
for the effect-based monitoring (2014)
Environmental Science and Pollution Research
21(18) 10970-10982.
Komplexní průzkum hladin,
biologických aktivit (estrogenita,
androgenita) a toxicity směsí látek ve
vodách Evropy. Kromě velkého
citačního ohlasu jsou výsledky
využívány v praxi (EU legislativa
WFD).
Klára Hilscherová Benchmarking Organic Micropollutants in
Wastewater, Recycled Water and Drinking
Water with In Vitro Bioassays
(2014) Environmental Science & Technology
48(3) 1940-1956
Future water quality monitoring - Adapting
tools to deal with mixtures of pollutants in
water resource management (2015) Science of
the Total Environment 512: 540–551
What level of estrogenic activity determined by
in vitro assays in municipal waste waters can
be considered as safe? (2014) Environment
International 64: 98–109.
Nové přístupy hodnocení kvality vod
s využitím biodetekčních nástrojů.
Výsledky získávají značnou
citovanost a jsou využívány v praxi
(EU legislativa WFD)
Jakub Hofman Variability of standard artificial soils: Physicochemical
properties and phenanthrene
desorption measured by means of supercritical
fluid extraction. (2012) Environmental
Pollution 163: 1–7.
Kritické zhodnocení variability
umělých půd v ekotoxikologii a jejich
využití při charakterizaci
biodostupnosti organických
toxických látek. Výsledky získávají
značnou citovanost a jsou využity
23
Fate and bioavailability of C-14-pyrene and C-
14-lindane in sterile natural and artificial soils
and the influence of aging. (2012)
Environmental Pollution 171: 3-98.
Solid phase microextraction of organic
pollutants from natural and artificial soils and
comparison with bioaccumulation in
earthworms. (2014) Ecotoxicology and
Environmental Safety 100: 44–52.
v praxi (ISO standardy, česká
legislativa).
Richard Štefl Serine phosphorylation and proline
isomerization in RNAP II CTD control
recruitment of Nrd1. (2012) Genes &
Development 26(17), p. 1891–1896, (společně
s K. Kubíček, H. Černá, J. Pasulka, D.
Hroššová, F. Loehr, C. Hofr, Š. Vaňáčová)
Práce má důležitý dopad na
pochopení mezimolekulárních
interakcí v místě přepisu genetické
informace.
Štěpánka Vaňáčová TUT-DIS3L2 is a mammalian surveillance
pathway for aberrant structured non-coding
RNAs. (2016) EMBO Journal 35(20), p. 2179–
2191 (společně s D. Ustianenko, J. Pasulka, Z.
Feketová, L. Bednařík, D. Zigáčková, A.
Fořtová, M. Zavolan)
Práce napomáhá k pochopení
metabolismu a zpracování
nekódujících RNA v lidských
buňkách.
Pavel Plevka Structure and genome release of Twort-like
Myoviridae phage with a double-layered
baseplate. (2016) Proceedings of the National
Academy of Sciences of the Unitedy States of
America 113(33), p. 9351–6.
Práce má důležitý dopad na
pochopení mechanismu infekce
Staphylococcus aureus
polyvalentními stafylokokovými
bakteriofágy.
Jiří Fajkus Phenotypic reversion in fas mutants of
Arabidopsis thaliana by reintroduction of FAS
genes: variable recovery of telomeres with
major spatial rearrangements and
transcriptional reprogramming of 45S rDNA
genes. (2016) Plant Journal Volume: 88 Issue:
3 Pages: 411–424.
Práce navazuje na předchozí objev
genomové nestability (zkracování
telomer a ztrátu rDNA genů) u
rostlinných mutantů v genech
kódujících podjednotky histonového
chaperonu CAF-1. Výsledky ukazují,
do jaké míry je tato nestabilita
reverzibilní po obnovení funkce
CAF-1.
Martin A. Lysák Diverse genome organization following 13
independent mesopolyploid events in
Brassicaceae contrasts with convergent
patterns of gene retention. (2017) Plant Journal
Volume: 91 Issue: 1 Pages: 3–21.
Pochopení role polyploidizace pro
evoluci genomu a karyotypu a
detailní analýza výsledků této
evoluce v čeledi Brassicaceae na
úrovni jednotlivých genů.
Miloslava Fojtová Compromised telomere maintenance in
hypomethylated Arabidopsis thaliana plants.
(2014) Nucleic Acids Research Volume: 42
Issue: 5 Pages: 2919–2931.
V této práci byla poprvé zjištěna
funkční souvislost mezi
epigenetickými modifikacemi
telomer a jejich stabilitou.
Ctirad Hofr Human Rap1 modulates TRF2 attraction to
telomeric DNA. (2015)
Nucleic Acids Research Volume: 43 Issue: 5
Pages: 2691–2700.
Na základě této kvantitativní funkční
studie bylo zjištěno, že protein
lidského telomerového
(shelterinového) komplexu Rap1
umožňuje přesnější a selektivnější
rozpoznání telomerové DNA
proteinem TRF2.
Jan Hejátko Light Controls Cytokinin Signaling via
Transcriptional Regulation of Constitutively
Active Sensor Histidine Kinase CKI1. (2017)
Plant Physiology Volume: 174 Issue: 1 Pages:
387–404.
Výsledky ukazují, že regulace CKI1,
která je závislá na světle, představuje
mechanistickou vazbu zodpovídající
za dobře známou interakci mezi
vývojovými procesy rostlin řízenými
světlem a hormony cytokininy.
Jan Havliš Sequence-dependent separation of
trinucleotides by ion-interaction reversedphase
liquid chromatography A structureVývoj
metod pro separaci,
identifikaci a kvantitativní analýzu
biomolekul.
24
retention study assisted by soft-modelling and
molecular dynamics. (2016)
Journal of Chromatography Volume: 1469
Pages: 88–95.
V oblasti biologického vzdělávání je MU každoročně organizátorem celé řady tuzemských, ale často
i mezinárodních konferencí a seminářů.
Ústav antropologie kromě workshopů a seminářů (celkem 14 akcí v posledních 5 letech) v oblasti
terénních i laboratorních metod ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR Brno uspořádal
mezinárodní konferenci Mikulov Anthropology Meeting (MAM 2014, 27.–29. 8. 2014), zaměřenou
na nejnovější výsledky výzkumu lidské variability a adaptability.
Z mezinárodních konferencí organizovaných Ústavem botaniky a zoologie lze zmínit např. 58th
Annual Symposium of the International Association for Vegetation Science, 19.–24. 7. 2015, Brno
(491 účastníků ze 41 zemí); 29th European Congress of Arachnology, 24.–28. 8. 2015, Brno; 13th
International Symposium on Aquatic Oligochaeta, 7–11. 9. 2015, Brno; 5th Workshop of the
European Centre of Ichthyoparasitology, 28.–30. 11. 2016, Prušánky, či 8th International
Symposium on Monogenea, 6.–11. 8. 2017, Brno.
Za Ústav experimentální biologie jmenujme např. The Biomania Student Scientific Meeting, Brno,
3. 10. 2017, XXXVI Annual Meeting of the European Culture Collections Organization, 13.–15. 9.
2017, či organizaci mezinárodní konference Wnt meeting 2016, Brno, v rámci prestižní série EMBO
Conferences.
Výzkumníci Centra pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX pořádají každoročně
mezinárodní Letní školy toxických látek v prostředí – letos proběhl již 11. ročník.
Pracovníci Mendelova centra genomiky a proteomiky rostlin CEITEC se podíleli na organizaci
mezinárodních konferencí EMBO conference on Signalling in plant development, 2015, Brno, nebo
Plant Vascular Development 2012, Vienna, Austria, či International Plant and Algal Phenomics
Meeting, Praha, 27.–30. června 2015.
Z odborných časopisů Ústav antropologie (vydavatel MUNI Press) od roku 2010 vydává mezinárodní
recenzovaný časopis Anthropologia integra (zařazen v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných
periodik vydávaných v ČR a ERIH PLUS) a od roku 2014 také jeho monografickou řadu
Anthropologia integra – Seria monographica (dosud vyšlo 5 svazků). Ústav experimentální biologie
řadu let vydává Informační listy Genetické společnosti Gregora Mendela.
25
B II. 5. Zapojení vysoké školy do činnosti zahraničních a zvláště mezinárodních odborných
organizací a do mezinárodních výzkumných projektů odpovídají charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Stálý rozvoj a podpora jak základního, tak aplikovaného výzkumu s důrazem na kvalitu
a internacionální charakter výzkumu patří k prioritám tvůrčí činnosti v oblasti vzdělávání Biologie,
ekologie a životní prostředí. Masarykova univerzita je v biologické oblasti vzdělávání zapojena do
řady velkých mezinárodních projektů a činnosti mezinárodních organizací. Aktivně se podílíme na
řešení mnoha špičkových mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojováni i naši studenti, čímž
dochází ke stále dokonalejšímu a těsnějšímu propojování vědy a studia.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
2.3 Zapojení do činnosti zahraničních organizací
Masarykova univerzita v rámci oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí disponuje
kvalitními a rozsáhlými kontakty se zahraničními institucemi. Tato skutečnost vytváří silný potenciál
k zapojení ústavů i nově vybudovaných výzkumných center do prestižních „velkých“ zahraničních
projektů a sítí. Vybudováním moderní infrastruktury byly vytvořeny vhodné podmínky pro pobyt
špičkových zahraničních výzkumníků z různých biologických oborů na Masarykově univerzitě a
jejich spolupráci s výzkumníky z MU. Z významných mezinárodních projektů či aktivit jmenujme
např.:
• Ústav antropologie aktivně spolupracuje se zahraničními výzkumnými týmy z oblasti
forenzní antropologie a virtuální antropologie, jmenovitě s University of São Paulo, Institute
of Biomedical Sciences, São Paulo, Brazil (prof. M. I. Nogueira), University of São Paulo,
Departamento de Odontologia Social, Faculdade de Odontologia da Universidade de São
Paulo, São Paulo, Brazil (prof. Rodolfo Melani), Federal University of São Paulo, Escola
Paulista de Medicina Department of Pathology, São Paulo, Brazil (prof. E. Iwamura),
Department of Sociology and Anthropology, North Carolina State University, Raleigh, NC,
USA (prof. Ann Ross).
• Pracovní skupina z Ústavu botaniky a zoologie pro výzkum vegetace koordinuje několik
celoevropských iniciativ, například celoevropskou databázi European Vegetation Archive
nebo mezinárodní aktivity ve výzkumu diverzity vegetace a biotopů v Evropě.
• Již přes 10 let se biologové MU podílejí spolu s dalšími výzkumníky na činnosti české polární
stanice J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Cílem projektu Vybudování
české vědecké stanice v Antarktidě bylo vytvořit v Antarktidě vědeckou
a technicko-logistickou bázi pro realizaci českých vědeckých programů. Základna Johanna
Gregora Mendela byla dokončena 4. března 2006 a slavnostně předána do užívání 27. února
2007. Jejím vybudováním se Česká republika zařadila mezi vyspělé státy světa, podílející se
na výzkumu ledového kontinentu. Současné biologické výzkumy, na nichž se podílejí
pracovníci MU, jsou zaměřeny na studium biodiverzity mikroorganismů či parazitologii
antarktických ryb a magnetorecepci u bezobratlých živočichů.
• Výzkumníci Ústavu experimentální biologie jsou zapojeni i do řešení řady významných
mezinárodních projektů, z nichž zmiňme např. program Swiss National Science
Foundation/SCOPES (projekt c-Myb and Ruk/CIN85 modulate the signaling in breast
cancer thereby affecting metastasis, L. Knopfová) či do 7. rámcového programu EU (projekt
26
WNT-mediated signal relay in stem cells and oncogenesis – from basic to applications, V.
Bryja).
• Součástí Centra pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX je Regionální centrum
Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a přenos technologií (SCRC), které je
vyhledávaným partnerem mezinárodních organizací OSN (UNEP, UNIDO, UNDP) v oblasti
rozvoje globálních monitorovacích a informačních systémů včetně budování potřebných
kapacit. Společně s Národním centrem pro toxické látky se podílí na realizaci dlouhodobého
monitorování životního prostředí na národní i globální úrovni (projekt MONET), které bylo
zahájeno právě v ČR a dnes je do něho zapojeno 44 zemí celého světa. Dalším dlouhodobým
projektem, k němuž RECETOX přispívá svou infrastrukturou, je Evropská dlouhodobá
studie těhotenství a dětství (ELSPAC).
• Mezi významné mezinárodní aktivity výzkumníků Mendelova centra genomiky
a proteomiky rostlin patří zapojení do řešení řady špičkových mezinárodních projektů, z nichž
jmenujme např. ROS and auxin crosstalk during plant development and stress adaptation,
FP7/PEOPLE-CIG 2013–2016 (PI Vanesa Tognetti), projekt Blunt-ended telomeres:
dissecting the novel mechanism of chromosome end protection, EMBO 2014–2016 (PI
Karel Říha).
• Významnou roli ve výzkumu CEITEC MU a jeho interakci s vědeckou komunitou v Česku
i v zahraničí hrají výzkumné infrastruktury, resp. sdílené laboratoře. Sdílené laboratoře
CEITEC jsou zapojeny do mezinárodních sítí Evropského strategického fóra pro výzkumné
infrastruktury (ESFRI) INSTRUCT (integrativní strukturní biologie), ELIXIR (data ve
vědách o živé přírodě) a Euro-BioImaging (biologické a lékařské zobrazování). Výsledkem
těchto vazeb je účast v projektech Horizon 2020 zaměřených na integraci
a rozvoj špičkových infrastruktur na evropské úrovni ELIXIR-EXCELERATE (kód 676559),
INSTRUCT-ULTRA (kód 731005) a EuBI PPII (kód 688945). Dlouhodobě se pak sdílené
laboratoře pro biomolekulární NMR spektroskopii a nověji i pro kryo-elektronovou
mikroskopii zapojují do mezinárodních konsorcií podporujících díky financování ze 7. RP a
H2020 přeshraniční přístup k výzkumným infrastrukturám (EAST-NMR, kód 228461; BIONMR,
kód 261863; iNEXT, kód 653706).
27
3. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY, TVŮRČÍ ČINNOSTI
A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ
B II. 2. Celková struktura personálního zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností
akademickými pracovníky v dané oblasti vzdělávání odpovídá z hlediska kvalifikace, věku, délky
týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá o institucionální akreditaci
a žádanému typu nebo typům studijních programů a zajišťuje:
a) garantování úrovně kvality dané oblasti vzdělávání jako celku a jejího rozvoje,
b) garantování studijních programů v této oblasti a
c) garantování výuky těchto studijních programů.
Shrnutí sebehodnocení:
Personální a kvalifikační zabezpečení vzdělávací a tvůrčí činnosti v oblasti vzdělávání Biologie,
ekologie a životní prostředí považujeme za velmi kvalitní. Akademičtí pracovníci tvoří vysoce odborný
a dlouhodobě stabilní základ pracovišť. Ústavy i další pracoviště PřF zabezpečující výuku
biologických studijních programů jsou svým personálním obsazením i kvalifikační strukturou
stabilizovanými pracovišti. Zaměstnávají řadu profesorů a docentů, kteří vyučují stěžejní teoretické
předměty určující teoretický základ oborů, a odborných asistentů a lektorů, kteří zajišťují převážně
seminární a praktickou výuku.
Řada zkušených badatelů a vysoký podíl vědecko-pedagogických hodností v kategorii profesorů
a docentů umožní i do budoucna naplňovat standardy vědecké práce a bez problémů garantovat nejen
výuku stávajících i nově transformovaných biologických studijních programů, ale i habilitační a
jmenovací řízení.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Personální zabezpečení vzdělávací činnosti v rámci stávajících bakalářských, magisterských
a doktorských programů je řešeno následovně:
Biologie – garantem bakalářského i navazujícího programu je prof. RNDr. Jaromír Vaňhara, CSc.;
Ekologická a evoluční biologie – garantem bakalářského i navazujícího programu je prof. Mgr.
Stanislav Pekár, Ph.D.; Experimentální biologie – garantem bakalářského i navazujícího programu
je prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.; Antropologie – garantem bakalářského i navazujícího programu je
doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D.
V případě doktorských studijních programů je předsedou oborové rady Biologie prof. RNDr. Luděk
Bláha, Ph.D., předsedou oborové rady programu Vědy o živé přírodě je prof. RNDr. Vladimír Sklenář,
DrSc.
Personální a kvalifikační zabezpečení vzdělávací činnosti v oblasti vzdělávání považujeme za
vyhovující, při současném složení akademického personálu lze bez problémů zajistit všechny
biologické obory. Celkově se na zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících aktivit v oblasti
vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí podílí více než 400 pracovníků. Tento počet je
dobrým předpokladem pro udržitelnost i další rozvoj výuky ve vyžadované kvalitě. Případné posílení
a obměna personálního stavu bude vedena ve směru posílení o mladé perspektivní pracovníky a také
pracovníky již zkušené zejména v nových rozvíjejících se oblastech výzkumu
i výuky.
28
Podrobné personální složení 4 klíčových ústavů PřF zajišťujících dominantní výuku bakalářských,
magisterských a doktorských biologických studijních programů je následující:
Ústav antropologie
Ústav experimentální biologie
Profesoři Docenti
Odborní
asistenti
Lektoři
Vědečtí
pracovníci
Technicko-
hospodářští
pracovníci
fyzický
počet
přepočtený
počet
fyzický
počet
přepočtený
počet
13 6,8 22 16,325 25 6 82 32
Ústav botaniky a zoologie
Profesoři Docenti
Odborní
asistenti
Lektoři
Vědečtí
pracovníci
Technicko-
hospodářští
pracovníci
fyzický
počet
přepočtený
počet
fyzický
počet
přepočtený
počet
5 3,5 15 12,4 9 5 122 14
Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX
Profesoři Docenti
Odborní
asistenti
Lektoři
Vědečtí
pracovníci
Technicko-
hospodářští
pracovníci
fyzický
počet
přepočtený
počet
fyzický
počet
přepočtený
počet
14 7,4 12 7,2 10 0 174 34
Profesoři Docenti
Odborní
asistenti
Lektoři
Vědečtí
pracovníci
Technicko-
hospodářští
pracovníci
fyzický
počet
přepočtený
počet
fyzický
počet
přepočtený
počet
3 2,4 4 2,95 5 1 3 4
29
4. MEZINÁRODNÍ PŮSOBENÍ
B II. 5. Mezinárodní působení vysoké školy mající vztah k dané oblasti vzdělávání, zejména
zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků, integrace možnosti zahraničních mobilit
do studia ve studijních programech, a předpoklady pro uskutečňování těchto činností odpovídají
charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá
institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Mezinárodní působení Masarykovy univerzity v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní
prostředí považujeme za vyhovující, intenzivně jsou podporovány zahraniční mobility studentů
i akademických pracovníků. Současné mobility vyplývají především z dlouhodobé mezinárodní
spolupráce jednotlivých pracovišť a tradičně se uskutečňují zejména v rámci výměnných pobytů
v programech INNOLEC, ERASMUS, SoMoPro nebo jsou podporovány z výzkumných (MŠMT, GA
ČR) a rozvojových (OPVK) projektů. Výrazným prvkem v biologickém vzdělávání jsou zejména
projekty „MU Life Sciences Seminar Series“, v rámci kterých se daří uskutečňovat přednáškové kurzy
špičkových zahraničních odborníků. V rámci internacionalizace studia hodláme pokračovat
a dále rozvíjet nabídku přednášek v cizím jazyce pro zahraniční i naše studenty.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Mobilita studentů všech stupňů studia je ve studijních programech biologie velmi důležitá
a nezbytná pro profil kvalitního absolventa. Také mobilita akademických pracovníků
a internacionalizace výuky je považována za důležitý nástroj pro zlepšení kvality vědecké práce
a vzdělávací činnosti. Současné mobility vyplývají především z dlouhodobé mezinárodní spolupráce
jednotlivých pracovišť a tradičně se uskutečňují zejména v rámci výměnných pobytů v programech
Erasmus, INNOLEC, SoMoPro nebo jsou podporovány z výzkumných (MŠMT, GA ČR) a
rozvojových (OPVK) projektů.
Během posledních deseti let pobývalo na zahraničních univerzitách 52 studentů bakalářského studia,
178 magisterského studia a 226 studentů doktorského studia, nejvíce v programech Erasmus a
Erasmus Mundus. Jednalo se například o univerzity v Oxfordu, Cambridge, Londýně, Cardiffu,
Liverpoolu, Bristolu nebo Lancasteru (Velká Británie); v Madridu, Barceloně, Valencii nebo
Santiagu de Compostela (Španělsko); v Oslo nebo Bergenu (Norsko); ve Florencii, Cagliari, v Bari,
Padově nebo Perugii (Itálie); v Helsinkách nebo Turku (Finsko); ve Stockholmu, Uppsale, Göteborgu
nebo Gävle (Švédsko); v Göttingenu, Tubingenu, Ulmu nebo Jeně (Německo); v Coimbře, Portu či
na Azorech (Portugalsko); ve Vídni, Innsbrucku nebo Salzburgu (Rakousko); na Krétě (Řecko);
v Bruselu, Antverpách, Gentu (Belgie); v Ljubljani (Slovinsko); v Amsterdamu, Groningenu nebo
Leidenu (Nizozemsko); v Bordeaux, Montpellier (Francie); v Curychu, Lausanne nebo Ženevě
(Švýcarsko); v Montaně, Arizoně, New Orleans (USA) a také například v Arménii, Litvě, na Islandu,
v Austrálii, Izraeli či Singapuru. Z uvedeného lze vyvodit, že naši studenti projevují zájem seznámit
se studiem na význačných univerzitách napříč Evropou i mimo ni. Předpokladem úspěšného
absolvování studijního pobytu jsou dostatečné jazykové znalosti. Kredity za absolvované zkoušky na
hostitelské univerzitě se zcela nebo částečně přenášejí do studia na MU.
30
V roce 2015 pobývalo na PřF v rámci oblasti vzdělávání 45 doktorských a 3 magisterští studenti ze
zahraničí, v roce 2016 pak 43 doktorských, 3 magisterští a 2 bakalářští studenti (nepočítaje studenty
ze Slovenska).
Během posledních pěti let vyjelo do zahraničí na různě dlouhé pobyty také 2 225 akademiků a 494
pracovníků naopak ze zahraničí přijelo k nám.
Významným prvkem je internacionalizace studia a zejména mobilita studentů v doktorských
studijních programech. V rámci programu Vědy o živé přírodě probíhá výuka výhradně v anglickém
jazyce, často i zahraničními vyučujícími. Při přijímání studentů je respektována zásada přijetí alespoň
50 % studentů ze zahraničí mimo Slovensko. Mobilita studentů v ostatních doktorských oborech ve
smyslu delších zahraničních stáží není vyžadována, ale je kreditově hodnocena
a realizuje se u naprosté většiny studentů. Zahraniční akademičtí pracovníci se též pravidelně podílejí
na vedení i oponování studentských závěrečných prací.
Důležitou součástí mezinárodního působení je konkrétní zapojení špičkových zahraničních
odborníků do výuky i výzkumu. V rámci programu Innovation Lectures (INNOLEC) se v letech
2012–2016 uskutečnilo na PřF více než 50 přednáškových kurzů s biologickou tematikou. Dále je
třeba zmínit pravidelný cyklus přednášek pro doktorské studenty Mendel Lectures probíhající již od
roku 2003 v Mendelově muzeu MU. Doposud na něm přednášelo přes 105 předních světových vědců
(včetně 13 nositelů Nobelovy ceny) z různých biologických disciplín a zúčastnilo se jich přes 1000
studentů. Od roku 2015 je tento cyklus součástí celouniverzitního projektu MU Life Sciences
Seminar Series, což je prestižní série seminářů zaměřující se na současné oblasti vědy, které
kombinují moderní metody biofyziky, výpočetního modelování, zobrazování, biochemie
a molekulární biologie s „klasickými“ disciplínami, jako je mikrobiologie, buněčná biologie,
fyziologie, genetika, toxikologie, vývojová a evoluční biologie a medicína. Do současné doby přijalo
pozvání 85 významných zahraničních vědců, v minulém akademickém roce např. nositelé Nobelovy
ceny prof. A. Yonath z Weizmann Institute of Science, Israel a prof. P. Modrich
z Howard Hughes Medical Institute, USA. Cílem série těchto seminářů je nejen pozvat do Brna
renomované řečníky ze zahraničí a zvyšovat kvalitu výuky, ale též podpořit vznik a rozvoj profesních
kontaktů mezi jednotlivými laboratořemi/odděleními pracujícími v Univerzitním kampusu Bohunice.
Pravidelná vystoupení zahraničních hostů probíhající v rámci oborových
a specializačních seminářů či konkrétních předmětů se realizují i u pregraduálního studia v mnoha
biologických oborech.
Masarykova univerzita považuje stávající směrování rozvoje mezinárodní mobility studentů
a akademických pracovníků v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí za úspěšné
(zejména v oblasti programu Erasmus a programu INNOLEC) a chce v tomto duchu dále pokračovat.
Podpora spolupráce výzkumníků se zahraničními partnery, zvyšování internacionalizace výuky i
tvůrčí činnosti zapojováním zahraničních pedagogů a vědců či nabídka předmětů vyučovaných
zahraničními vyučujícími patří ke klíčovým strategickým záměrům MU.
31
5. SPOLUPRÁCE S PRAXÍ
B II. 6. Spolupráce s praxí odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti
vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Vedle kvalitního vzdělávání a špičkového vědeckého výzkumu nezaostává biologická oblast
vzdělávání ve využívání výsledků výzkumu v celospolečenské praxi. Spolupráce s praxí probíhá na
úrovni výzkumné i výukové. Řada odborníků z praxe je zapojena do povinné výuky. V oblasti tvůrčí
činnosti díky spolupráci s firmami a podniky vznikla řada patentů, které byly využity v podnikatelském
sektoru ekonomiky. Mnohé výsledky aplikovaného výzkumu jsou také úspěšně používány ve
zdravotnictví, v souladu s požadavky praxe vznikly nové předměty či profesní obory. Spolupráci s
praxí a aplikační sférou v rámci vzdělávací činnosti v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní
prostředí považujeme za nadstandardní a chceme ji nadále rozvíjet a rozšiřovat zejména formou
zapojování odborníků z praxe do výuky, stáží studentů či společných diplomových, doktorských či
jiných projektů zaměřených na praxi.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Spolupráce s praxí je silnou stránkou biologických oborů. Existuje rozsáhlá síť spolupracujících
pracovišť či institucí, které těží z výukových i tvůrčích aktivit v této oblasti či transferu technologií.
Na technologie z oblasti biologie, ekologie a životního prostředí bylo uděleno již 13 patentů, z toho
3 zahraniční, a zapsáno 12 užitných vzorů. Chráněné technologie se týkaly například diagnostiky
a prognostiky B-buněčné chronické lymfocytární leukémie, nových mikroorganismů, ovlivnění
lignifikace v rostlinách, různých typů vzorkovačů, nových biologických léčiv, detekcí různých
chemických látek v organismu i v životním prostředí nebo metod proteinového inženýrství.
Na pracovištích, která jsou svým zaměřením orientovaná na biologii, ekologii a životní prostředí,
bylo v průběhu let 2012–2017 realizováno 10 projektů aplikovaného výzkumu podporovaných
Technologickou agenturou ČR. Jedná se o programy aplikovaného výzkumu ALFA, EPSILON
i OMEGA, do kterého se zapojili výzkumní pracovníci z Katedry environmentálních studií z Fakulty
sociálních studií. K využívání výsledků jiným subjektem bylo poskytnuto devět úplatných licencí,
výsledky a technologie z této oblasti jsou aplikačními partnery žádané, přestože jde často
o velmi rané fáze a podpora formou Proof of Concept nebo přítomnost aplikačního partnera
spolupracujícího na testování komerční uplatnitelnosti je často nezbytná.
Na Ústavu experimentální biologie v současné době končí projekt PoC – Technologie pro
kvalitativní úpravu bioplynu, tým vede doc. Monika Vítězová. O technologii již projevila předběžný
zájem komerční společnost provozující bioplynové stanice v ČR. V případě prokázání účinnosti
ověřované technologie by se technologie licencovala do této společnosti. Očekávaný výnos je v řádu
jednotek milionů korun.
V Centru pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX je evidován výstup z PoC projektu
vedeného dr. Michalem Bittnerem – Separační reverzní osmóza s deskovou membránou jako
perspektivní metoda úpravy vzorků pro stanovení endokrinních disruptorů ve vodách. V rámci
tohoto PoC bylo dovyvinuto zařízení pro zakoncentrování vodných vzorků. K tomuto zařízení má
MU uzavřenu spoluvlastnickou smlouvu se společností Asio, s.r.o. Společnost Asio bude toto zařízení
vyrábět a prodávat, smlouva určuje, že část obratu z prodeje zařízení náleží MU.
32
Zaměstnanci jednotlivých pracovišť s ohledem na realizované společné projekty a smluvní výzkum
disponují formálními i neformálními kontakty s řadou institucí a firem a usnadňují tak absolventům
kontakt s budoucími zaměstnavateli.
Z konkrétních spolupracujících institucí či firem jmenujme za Ústav antropologie např.
Archeologický ústav AV ČR Brno, Ústav archeologické památkové péče Brno či Archaia Brno.
Institut biostatistiky a analýz spolupracuje v oblasti epidemiologie, modelování a analýzy dat např. s
ÚZIS ČR, FN Brno, MOU Brno, Ústavem biologie obratlovců AV ČR, Ústavem přístrojové techniky
AV ČR či mnoha odbornými lékařskými společnostmi (Česká onkologická společnost ČLS JEP,
Česká kardiologická společnost, Česká hematologická společnost ČLS JEP, Česká myelomová
skupina).
Ze spolupracujících pracovišť Ústavu experimentální biologie lze jmenovat např. PSI, s.r.o., Drásov
– testování fluorimetrických i jiných přístrojů měřících funkce rostlin či Symbiom, s.r.o., Lanškroun
– výzkum a vývoj metod pro rozvoj mykorrhizních symbióz u rostlin, v oblasti antropogenetiky např.
Laboratoř genetických expertíz Kriminalistického ústavu v Praze, OKTE krajského ředitelství Policie
ČR, firmu Biovendor či firmu Geneproof (zavádění nových postupů do studia aDNA). V oblasti
biomedicínského výzkumu existuje rozsáhlá spolupráce genetických a molekulárně biologických
pracovišť zaměřená na vývoj či realizaci nových diagnostických metod s řadou zdravotnických
zařízení např. s FN Brno, MOU Brno, USA Brno, sanatoriem Repromeda či společností Reprofit
International. V oblasti vývoje nových léčiv, testování chemických sloučenin, kitů či vývoji
biosenzorů můžeme jmenovat spolupráci ústavu např. s firmou Contipro, Harvard University a
firmou TG Therapeutics, Inc. (USA), firmou Pepscan (Nizozemsko), Gradientech, Miltenyi Biotech,
Generi-Biotech (ČR) či Photosystem Instruments (ČR). V oblasti mikrobiologie lze zmínit spolupráci
s Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv či VÚVL v oblasti veterinární
mikrobiologie, v oblasti biotechnologií lze zmínit firmu Biomin (A) – vývoj aktivních a stabilních
enzymů pro odstraňování mykotoxinů z krmiv pro zemědělská zvířata. V oblasti zpracování a
likvidace odpadů spolupracuje Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX
s organizacemi ITA CZ, a.s., a ENVISAN-GEM, a.s. Dopady velkokapacitních výrob na životní
prostředí a související toxikologické studie jsou řešeny ve spolupráci s výrobcem stavebních hmot
Českomoravský cement. V oblasti spolupráce s praxí Mendelova centra genomiky a proteomiky
CEITEC se realizovaly 2 projekty smluvního výzkumu s firmou Photon Systems Instruments, spol. s
r. o. Další spolupráce byly realizovány v oblasti vývoje bioanalytické instrumentace s firmami
Watrex, Agilent, Pardam a Genomac. Významnými partnery spolupráce s výzkumem a praxí a
zdrojem doplňkových finančních prostředků jsou též Core Facility soustředěné v Mendelově centru
– CF Proteomics, CF Cellular Imaging a CF Plant Sciences.
Celkově byla v oblasti vzdělávání BEŽP realizovaná v letech 2012–2016 hospodářská činnost na MU
v objemu více než 800 000 Kč.
Ve všech biologických programech či oborech je kladen důraz na zapojení odborníků z praxe do
výuky.
V programu Antropologie je zapojení odborníků z praxe součástí povinné výuky předmětu Terénní
cvičení I (Bc. studium) Terénní cvičení II (NMgr. studium). V oblasti terénních výzkumů jsou
studenti standardně školeni odborníky ze spolupracujících archeologických pracovišť
(Archeologický ústav Akademie věd ČR Brno; Ústav archeologické památkové péče Brno; Archaia
Brno), kde se předpokládá jejich možné budoucí uplatnění. Získávají také zkušenosti při terénních
odběrech pro specializované laboratorní analýzy díky zvaným odborníkům na tyto metody. Ve výuce
praktických/metodických předmětů se uplatňují odborníci z praxe, např. z oblasti forenzní
antropologie a kriminalistiky (např. předmět Trichologie). Programově jsou odborníci
z praxe s příspěvky o nejaktuálnějším stavu svých oborů zváni k účasti v předmětu Seminář (I–VI),
který je povinný pro studenty celého bakalářského studia.
V programu Ekologická a evoluční biologie se odborníci z praxe podílejí na vedení specializované
výuky (přednášky, praktická cvičení, exkurze), bakalářských, diplomových a disertačních prací
(Ústav biologie obratlovců AV ČR, Botanický ústav AV ČR, Výzkumný ústav vodohospodářský,
33
Výzkumný ústav pícninářský, Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví, Moravské
zemské muzeum, správy NP a CHKO).
V programech Experimentální biologie a Biologie byl výrazným stimulem pro zapojení odborníků
z praxe projekt PASSEB Partnerství a sítě pro spolupráci v experimentální biologii, který byl řešen
v rámci OP VK v letech 2013–2014. Jeho cílem bylo vytvoření funkční sítě spolupracujících institucí
a týmů ve čtyřech základních oblastech experimentální biologie – v mikrobiologii, biologii rostlin,
biologii živočichů a biologii člověka. Do řešení projektu se zapojilo celkem 73 externích týmů, z toho
13 v oblasti mikrobiologie, 18 v oblasti biologie rostlin, 17 v oblasti biologie živočichů a 25 v oblasti
biologie člověka. Instituce, kde tyto výzkumné týmy působí, zahrnovaly jak vysoké školy (VFU Brno,
MENDELU Brno, UP Olomouc, UK Praha, ČZU Praha), tak ústavy AV ČR (Biofyzikální ústav,
Botanický ústav, Entomologický ústav, Ústav biologie obratlovců, Ústav živočišné fyziologie a
genetiky, Ústav přístrojové techniky), resortní a soukromé výzkumné ústavy (Výzkumný ústav
veterinárního lékařství, Výzkumný ústav stavebních hmot, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský,
Výzkumný ústav pícninářský, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Výzkumný ústav včelařský, Ústav
archeologické památkové péče), zdravotnická zařízení (FN u sv. Anny, FN Brno, MOU Brno),
soukromé biotechnologické firmy (Enantis, Erba Lachema, GeneProof, Photon Systems Instruments,
Symbiom). Ve spolupráci s uvedenými subjekty se podařilo zorganizovat celou řadu tematických
workshopů, exkurzí a stáží, což významně napomohlo budování kontaktů mezi studenty a jejich
budoucími zaměstnavateli a posílilo úlohu externistů při vedení i oponování závěrečných prací.
Výrazná spolupráce na poli aplikovaného výzkumu existuje i v doktorských studijních programech
Biologie a Vědy o živé přírodě. Na vedení doktorských projektů se podílí desítky externistů
z Akademie věd či dalších předních vědeckých nebo zdravotnických pracovišť, důraz je kladen na
využívání inovačního potenciálu výzkumu v praxi.
Náměty z praxe jsou podnětem i k inovaci studijních programů. Nový profesně zaměřený obor
Lékařská genetika a molekulární diagnostika reaguje na legislativní požadavky Ministerstva
zdravotnictví a výrazně zlepšuje uplatnění a zaměstnanost absolventů některých biologických oborů
(genetika, molekulární biologie, mikrobiologie) ve zdravotnictví na pozici VŠ – nelékař. Na realizaci
tohoto oboru se podílejí zdravotničtí odborníci z FN Brno a dalších externích biomedicínských
pracovišť, studenti absolvují stáže a zpracovávají své závěrečné práce na externích pracovištích.
34
6. SHRNUTÍ
Dosavadní zkušenosti Masarykovy univerzity s uskutečňováním studijních programů a oborů
v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí poskytují dostatečné záruky kvality
vzdělávací činnosti na bakalářské, magisterské i doktorské úrovni. Na základě provedeného
sebehodnocení byl pro oblast Biologie, ekologie a životní prostředí konstatován úplný soulad se všemi
požadavky na oblast vzdělávání, které tvoří součást standardů pro institucionální akreditaci
podle nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství.