Sebehodnoticí zpráva
Masarykovy univerzity
Oblast vzdělávání
Chemie
Prosinec 2017
Masarykova univerzita
Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, Česká republika
www.muni.cz
2
Obsah
1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti ............................................................................3
2. Tvůrčí činnosti............................................................................................................................13
3. Personální zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností...........................................25
4. Mezinárodní působení ................................................................................................................27
5. Spolupráce s praxí.......................................................................................................................28
6. Shrnutí.........................................................................................................................................30
Uvedené údaje jsou platné k datu odeslání žádosti o institucionální akreditaci, není-li v textu
uvedeno jinak.
3
1. POVAHA, ROZSAH A STRUKTURA VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI
B I. 1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované vysokou školou v dané oblasti
vzdělávání odpovídá popisu této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády o oblastech
vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých školách.
Shrnutí sebehodnocení:
Chemie je jednou z tradičních oblastí vzdělávání na Masarykově univerzitě, přibližně dvě třetiny
oborů mají delší než desetiletou historii. Vzdělávání v dosavadních studijních programech pokrývá
významnou většinu ze základních tematických okruhů, přičemž pro ostatní okruhy nabízí minimálně
úvodní kurzy zajišťované převážně kmenovými pracovníky. Za silnou stránku považujeme rozsáhlé a
kvalitní vzdělávání v praktické experimentální činnosti, ať již v podobě prakticky orientovaných kurzů
kurikula nebo závěrečných prací všech stupňů studia. Vysokou kvalitu má doktorské studium, v jehož
průběhu se doktorandi ve většině případů podílejí na kvalitních až excelentních výzkumných
projektech a významnou měrou přispívají k tvůrčímu výkonu univerzity. Dřívějšími akreditačními
řízeními procházely tradiční obory bez zásadních problémů, akreditace byly Akreditační komisí (AK)
udělovány zpravidla na 6 až 8 let. Nově vznikající obory byly sice často připomínkovány, vždy se však
dařilo požadavkům AK dostát nebo nedostatky průběžně odstraňovat. Pilotní vnitřní hodnoticí
procesy navíc ukazují, že případné nedostatky bude v budoucnu možno odhalit a dobře řešit vnitřními
mechanismy zajišťování kvality na institucionální úrovni. Dosavadní struktura studijní nabídky
projde dílčími úpravami v návaznosti na nové podmínky pro tvorbu a uskutečňování studijních
programů vymezené novelou zákona o vysokých školách a v souladu s dlouhodobými strategickými
záměry Masarykovy univerzity.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.1 Rozsah vzdělávací činnosti v univerzitním kontextu
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (PřF) v rámci oblasti vzdělávání Chemie
v současné době zajišťuje výuku ve dvou základních studijních programech Chemie a Biochemie
s celkem 31 obory ve třech stupních, tj. v bakalářském, magisterském a doktorském. 1
Kromě
uvedených dvou programů probíhá výuka též v programu Aplikovaná biochemie, který má pouze
jediný profesně orientovaný obor v bakalářském stupni. V posledních letech dochází k poklesu
celkového počtu studentů v bakalářském a magisterském stupni (Graf 1). Potěšitelný je průběžný růst
počtu doktorandů, kteří se zásadně podílejí na tvůrčím výkonu pracovišť a zahrnují též nejvyšší podíl
studentů z cizích zemí (mimo SR).
Uskutečňováním uvedených studijních programů jsou vnitřní legislativou PřF MU pověřeny 4
ústavy PřF, jejichž tvůrčí činnost (viz kapitola 2) a personální obsazení (viz kapitola 3) odpovídají
jednotlivým studijním plánům. Jedná se o Ústav chemie, Ústav biochemie, Centrum pro výzkum
toxických látek v prostředí (RECETOX) a Národní centrum pro výzkum biomolekul (NCBR).
Uvedené ústavy zajišťují též základní i specializovanou výuku pro jiné přírodovědné programy na
fakultě. Ústav chemie a Ústav biochemie například zajišťují teoretickou i praktickou výuku obecné,
1
V této zprávě není uvažován magisterský obor Učitelství chemie pro střední školy, který je zahrnut do oblasti vzdělávání Učitelství.
4
anorganické, organické, fyzikální a analytické chemie a biochemie pro programy Experimentální
biologie, Fyzika a Aplikovaná fyzika.
Graf 1: Počet aktivních studií v oblasti Chemie na MU (2007–2017)
Údaje vždy k 4. 4. příslušného kalendářního roku.
1.2 Struktura vzdělávací činnosti
Většina oborů uskutečňovaných na Přírodovědecké fakultě MU v rámci chemické oblasti
vzdělávání má více než desetiletou historii. V reakci na požadavky praxe, rozvoj nových či
interdisciplinárních oblastí bádání, ale i podněty ze strany studentů byly v posledních několika letech
akreditovány obory nové (např. navazující Biofyzikální chemie a Bioanalytik – odborný pracovník
v laboratorních metodách. Některé obory naopak v uplynulých letech zanikly s ohledem na
nedostatečný zájem uchazečů či nedostatečné personální zabezpečení dané oblasti
(Makromolekulární chemie v magisterském a doktorském stupni). Aktuální stav shrnuje Tabulka 1.
Tabulka 1: Aktuální přehled studijních programů (SP) a oborů (SO) akreditovaných v oblasti
vzdělávání Chemie
Bc. NMgr. Ph.D.
Počet SP 3 2 2
Počet SO 8 15 9
Počet SO uskutečňovaných déle než 10 let 6 10 8
Počet studií 441 203 294
Aktuální počet studijních programů: 7
Aktuální počet studijních oborů: 32
Z toho uskutečňovaných déle než 10 let: 24
V bakalářských studijních programech Chemie, Biochemie a Aplikovaná biochemie jsou pro
jednooborové studium akreditovány následující obory:
0
100
200
300
400
500
600
700
800
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
B
M
D
5
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Program Chemie
Chemie 31. 8. 2019 ano
Chemie konzervování – restaurování 31. 8. 2019 ano
Analytický chemik – manažer
chemické laboratoře
31. 8. 2019 ano
Biofyzikální chemie 30. 6. 2022 ne
Program Biochemie
Biochemie 31. 8. 2019 ano
Chemoinformatika a bioinformatika 31. 12. 2021 ne
Program Aplikovaná biochemie
Aplikovaná biochemie 31. 8. 2019 ano
V rámci bakalářského studijního programu Chemie je akreditován též obor Chemie se zaměřením na
vzdělávání, který je uskutečňován ve dvouoborových kombinacích s odpovídajícími obory se
zaměřením na vzdělávání na Přírodovědecké fakultě.
Akreditace do: Uskutečňováno déle než 10 let
Chemie se zaměřením na vzdělávání 1. 11. 2020 ano
V magisterských studijních programech Chemie a Biochemie jsou pro jednooborové studium
akreditovány následující obory:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Program Chemie
Analytická chemie 31. 8. 2019 ano
Anorganická chemie 31. 8. 2019 ano
Biofyzikální chemie 31. 8. 2020 ne
Fyzikální chemie 31. 8. 2019 ano
Chemie životního prostředí 31. 8. 2019 ano
Materiálová chemie 31. 8. 2019 ano
Organická chemie 31. 8. 2019 ano
Strukturní chemie 31. 8. 2020 ne
Chemie konzervování – restaurování 31. 8. 2019 ano
Program Biochemie
Analytická biochemie 31. 8. 2019 ano
Bioanalytik – odborný pracovník
v laboratorních metodách
31. 8. 2019
Biochemie 31. 8. 2019 ano
Biomolekulární chemie 31. 8. 2019 ano
Genomika a proteomika 31. 12. 2020 ne
Chemoinformatika a bioinformatika 31. 8. 2019 ne
V doktorských studijních programech Chemie a Biochemie jsou akreditovány následující obory:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Program Chemie
Analytická chemie 31. 5. 2020 ano
6
Anorganická chemie 31. 5. 2020 ano
Fyzikální chemie 31. 5. 2020 ano
Chemie životního prostředí 31. 5. 2020 ano
Materiálová chemie 31. 5. 2020 ano
Organická chemie 31. 5. 2020 ano
Program Biochemie
Biochemie 31. 5. 2020 ano
Biomolekulární chemie 31. 5. 2020 ano
Genomika a proteomika 31. 12. 2020 ne
1.3 Povaha vzdělávací činnosti
Vzdělávání ve výše uvedených programech kompletně pokrývá 8 ze základních tematických
okruhů (obecná, anorganická, organická, fyzikální, analytická chemie, biochemie, chemie materiálů,
chemická informatika), které jsou v mnoha případech deklarovány v názvech příslušných oborů (např.
Analytická chemie, Materiálová chemie, Biochemie). Při uvážení programu Experimentální biologie
(obor Speciální biologie, zaměření Ekotoxikologie) pokrývá současné vzdělávání na PřF MU z velké
části též tematický okruh toxikologie a ekotoxikologie. V rámci povinně volitelných či doporučených
volitelných předmětů jsou nabízeny též kurzy přinášející vhled do zbývajících okruhů (chemické
technologie, chemické inženýrství a jaderná chemie) a zajišťované buď interními akademickými
pracovníky (předměty Jaderná chemie, Jaderná chemie – praktikum, Radioekologie, Izotopové
metody, Izotopové metody – laboratorní cvičení, Technologie chemických výrob) nebo externími
odborníky (Chemické inženýrství).
Studenti chemických i biochemických studijních programů získávají v bakalářském studiu
teoretické i praktické znalosti v základních chemických disciplínách, s diferencovaným důrazem na
některé z nich dle příslušných oborových zaměření. V navazujících magisterských oborech je kladen
důraz na specifické znalosti jednotlivých chemických disciplín a interdisciplinární vztahy. Studenti
jsou od počátku studia aktivně zapojeni do tvůrčí činnosti pod vedením vedoucího diplomové práce.
Výuka v chemické oblasti vzdělávání na PřF MU si klade za cíl i důkladnou přípravu studentů
k praktické experimentální činnosti. Praktická laboratorní cvičení společně s bakalářskou prací, která
má zpravidla experimentální charakter, představují například u současného bakalářského oboru
Chemie téměř 30 % kreditové hodnoty povinných předmětů studijního plánu. S ohledem na kreditový
rozsah diplomové práce v magisterských studijních plánech (40–50 kreditů) je podíl experimentální
činnosti studentů ještě výrazně vyšší. Dva z bakalářských oborů (Analytický chemik – manažer
chemické laboratoře a Aplikovaná biochemie) nemají bezprostřední návaznost v magisterském studiu
a jsou koncipovány jako profesně orientované.
V návaznosti na přestěhování do nově vybudovaných prostor Univerzitního kampusu MU byly
v letech 2009–2013 za podpory projektů operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost2
vybaveny výukové laboratoře pro studenty programů Chemie a Biochemie a modernizovány náplně
praktických cvičení. V prostorách Univerzitního kampusu MU je tak celý jeden pavilon vyhrazen
potřebám experimentální výuky zejména bakalářských studentů současných programů Chemie,
Biochemie a Aplikovaná biochemie. Ústav biochemie pak navíc spravuje dvě laboratoře specificky
vybavené pro výuku posluchačů biochemických studijních programů. K dispozici je též počítačová
učebna o 24 místech, která slouží potřebám počítačově orientované chemické výuky a zkoušení (např.
2
Projekty CZ.1.07/2.2.00/07.0436 Inovace vzdělávání v chemii na PřF MU (5/2009–4/2012), CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Inovace
biochemických bakalářských programů PřF MU pro potřeby moderní společnosti (1/2011–12/2013) a CZ.1.07/2.2.00/15.0213
Inovace a rozšíření výuky zaměřené na problematiku životního prostředí na PřF MU (1/2011–12/2013), řešitelé prof. Potáček, prof.
Glatz a doc. Hofman.
7
předměty Chemická literatura, Správná laboratorní praxe, Počítače v chemii a chemometrie,
Optimalizace a hodnocení analytických metod, Strukturní biochemie aj.).
Profil absolventa bakalářského a magisterského programu Chemie odpovídá rámcovému profilu
absolventa oblasti vzdělávání Chemie v rozsahu a hloubce odpovídající náplni jeho studijnímu oboru.
Absolvent bakalářského programu tedy
• zná chemické zákonitosti a má základní znalosti fyzikálně-chemických vlastností prvků,
jejich sloučenin a jejich vzájemných reakčních přeměn,
• je schopen bezpečně pracovat v laboratořích a kriticky posuzovat rizika takové práce,
• je schopen práce s chemickou literaturou a databázemi, získávat a vyhodnocovat vlastní
experimentální data.
Absolventi bakalářských programů se uplatní nejen v chemických a biochemických laboratořích
ve všech oblastech základního výzkumu, vývojových a provozních laboratořích podnikatelské sféry,
státní správy, zdravotnictví, zemědělství, farmacie a potravinářství, ale i v řídících funkcích v oblasti
výroby, zpracování, nakládání, prodeje a likvidace chemických látek v tuzemských nebo zahraničních
organizacích. Absolventi oboru Chemie konzervování – restaurování mají navíc předpoklady uplatnit
se v institucích, které se zabývají ochranou památek kulturního dědictví, tj. v muzeích, galeriích,
knihovnách a archivech. S ohledem na důkladnější přehled o informačních technologiích se
absolventi oboru Chemoinformatika a bioinformatika mohou uplatnit též v oboru programování či
vývoje databází. S výjimkou profesně orientovaných oborů Analytický chemik – manažer chemické
laboratoře a Aplikovaná biochemie se však u absolventů bakalářského studia předpokládá další
zvyšování kvalifikace a specializace v navazujícím stupni studia.
Absolvent magisterského programu
• má pokročilé znalosti fyzikálně-chemických vlastností prvků, jejich sloučenin a jejich
vzájemných reakčních přeměn včetně širších mezioborových souvislostí,
• je schopen samostatně a bezpečně pracovat v laboratořích, s použitím literatury navrhovat
chemické experimenty a metody pro ověření jejich výsledků,
• je schopen odhalovat problémy a navrhovat řešení a optimalizace v souvislosti s provozem
chemických výrob a technologií.
Absolventi magisterského studia se uplatní ve vysoce kvalifikovaných provozech a kontrolních
laboratořích v chemickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu, v biochemických
technologiích, ve zdravotnictví, zemědělství a ochraně životního prostředí. Specialisté v oborech
Chemie konzervování – restaurování a Chemoinformatika a bioinformatika mají navíc specifické
znalosti v oblastech památkové péče a muzejnictví, respektive informačních technologií, s vyšším
stupněm samostatnosti oproti bakalářskému studiu při uplatnění v praxi. Díky akreditaci Ministerstva
zdravotnictví ČR mohou absolventi oboru Bioanalytik – odborný pracovník v laboratorních
metodách pracovat ve všech typech medicínských laboratoří na pozici vysokoškolského pracovníka
bez nutnosti absolvovat další specializované vzdělávání.
Všechny dosavadní bakalářské obory chemického i biochemických programů prošly opětovnou
akreditací v letech 2012–2014. S výjimkou oboru Chemie konzervování – restaurování byla jejich
platnost bez připomínek prodloužena na následujících 6–8 let. U oboru Chemie konzervování –
restaurování Akreditační komise ČR poukázala na nedostatečnou publikační činnost v oboru. Nižší
dosavadní výkon v tvůrčí činnosti je u tohoto oboru dán především absencí předchozí tradice.
Nicméně nedávné úspěchy při získávání účelové finanční podpory3
a těsná spolupráce s odbornými
institucemi (Moravské zemské muzeum, Technické muzeum v Brně, Národní památkový ústav) a
nižšími stupni škol (Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Turnov a Střední škola
umění a designu a Vyšší odborná škola Brno) jsou předpokladem dalšího rozvoje tvůrčí činnosti.
Všechny magisterské obory s více než desetiletou tradicí prošly opětovnou akreditací v roce 2012.
3 Projekty CZ.1.07/2.4.00/12.0036 Platforma pro památkovou péči, restaurování a obnovu (1/2011–12/2013),
CZ.1.07/2.1.00/32.0061 Inovace vzdělávání na VOŠ a zajištění prostupnosti do bakalářského studia (7/2012–6/2014),
CZ.1.07/2.1.00/32.0035 Vyšší kvalita studia na VOŠ, prostupnost do bakalářského studia blízkého oboru VŠ (7/2012–6/2014) a
DF11P01OVV017 Tradiční lidový oděv na Moravě – identifikace, analýza, konzervace a trvale udržitelný stav sbírkového materiálu
z let 1850–1950 (3/2011–12/2015), řešitel prof. Příhoda.
8
Byť byla u všech oborů akreditace prodloužena, Akreditační komise požadovala zvýšit podíl
povinných předmětů a přepracovat obsah a strukturu státní závěrečné zkoušky. Tyto požadavky se
podařilo bez problémů naplnit a Akreditační komise akceptovala kontrolní zprávu podanou
v následujícím roce.
Tři dosavadní bakalářské obory (Biofyzikální chemie, Chemie konzervování – restaurování a
Chemoinformatika a bioinformatika) byly v roce 2013 podrobeny pilotní vnitrouniverzitní evaluaci
za účasti externích hodnotitelů i studentů. Posudky hodnotitelů ukazují, že případné nedostatky bude
v budoucnu možno odhalit a prostřednictvím nově zavedených mechanismů zajišťování kvality dobře
řešit na institucionální úrovni.
Cílem doktorských studijních programů Chemie a Biochemie je příprava vysoce kvalifikovaných
odborníků, založená na vědeckém bádání a samostatné tvůrčí činnosti studentů ve vybraném oboru
pod vedením školitele. Studentské závěrečné práce mají vysokou obsahovou i formální úroveň, o
čemž svědčí četná ocenění v soutěžích, kterých se naši studenti účastní. Například v roce 2014 získal
doktorský student Ústavu biochemie první místo v soutěži o Cenu Jean-Marie Lehna za chemii,
kterou společně udílejí společnost Solvay CR a Velvyslanectví Francie v ČR, a o rok později obsadili
v téže soutěži doktorští studenti Ústavu chemie dokonce první tři místa. Studenti chemických
programů jsou též častými držiteli univerzitních ocenění – v letech 2011–2016 bylo za vynikající
studijní úspěchy a závěrečné práce rektorem uděleno 7 ocenění studentům z Ústavu chemie, 4
studentům z Ústavu biochemie a 3 z NCBR.
Tabulka 2: Vztah mezi obory a tematickými okruhy (● = zásadní/plné pokrytí, ○ = částečné pokrytí)
Obecnáchemie
Anorganickáchemie
Organickáchemie
Fyzikálníchemie
Analytickáchemie
Biochemie
Chemickétechnologie
Chemiemateriálů
Toxikologieaekotoxikologie
Chemickéinženýrství
Chemickáinformatika
Jadernáchemie
Bc.
Chemie se zaměřením na vzdělávání ● ● ● ● ● ● ○ ○
Biofyzikální chemie ● ● ● ● ● ●
Chemie konzervování – restaurování ● ● ● ○ ○ ○ ●
Chemoinformatika a bioinformatika ● ○ ● ● ●
Analytický chemik – manažer
chemické laboratoře
● ○ ○ ● ● ○
Aplikovaná biochemie ● ○ ● ○ ● ●
Biochemie ● ○ ● ○ ○ ●
Chemie ● ● ● ● ● ○ ○ ○ ○ ○
Mgr.
Chemie konzervování – restaurování ○ ○ ○ ○ ●
Analytická chemie ○ ○ ●
9
Anorganická chemie ○ ● ○ ○ ○
Bioanalytik – odborný pracovník v
laboratorních metodách
○ ● ●
Biofyzikální chemie ○ ○ ○ ● ○
Fyzikální chemie ○ ●
Chemie životního prostředí ○ ○ ○ ○ ● ○ ●
Chemoinformatika a bioinformatika ○ ● ●
Materiálová chemie ○ ○ ○ ○ ○ ○ ●
Organická chemie ○ ● ○ ○
Strukturní chemie ○ ● ○
Analytická biochemie ○ ○ ●
Biochemie ○ ●
Biomolekulární chemie ○ ● ● ○
Genomika a proteomika ○ ● ●
Ph.D.
Analytická chemie ○ ○ ●
Anorganická chemie ○ ● ○ ○
Biochemie ○ ●
Biomolekulární chemie ○ ● ●
Fyzikální chemie ○ ●
Genomika a proteomika ○ ● ●
Chemie životního prostředí ○ ○ ○ ○ ● ○ ●
Materiálová chemie ○ ○ ○ ○ ○ ○ ●
Organická chemie ○ ● ○ ○
10
B I. 2. Cíle, obsah a organizace studia v rámci dané oblasti vzdělávání jsou v souladu s posláním
a strategickým záměrem vysoké školy a ostatními strategickými dokumenty vysoké školy
Shrnutí sebehodnocení:
Cíle, obsah a organizace studia v rámci oblasti vzdělávání Chemie jsou v souladu s dlouhodobou
strategií MU. Vyšší přehlednosti studijní nabídky bude dosaženo sjednocením oborů se společným
základem do menšího počtu programů se specializacemi. Internacionalizace studia bude podpořena
vytvořením nového cizojazyčného studijního programu a zvýšením počtu cizojazyčných kurzů
v ostatních programech.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.4 Záměr dalšího rozvoje vzdělávací činnosti v oblasti
Jednou z priorit aktuálního dlouhodobého záměru MU 4
je zpřehlednění nabídky studijních
programů. V souladu s tím plánujeme sdružit většinu současných oborů, které vykazují významný
překryv v teoretickém a metodologickém základu, do aktualizovaných programů Chemie a
Biochemie, v rámci nichž budou specifika původních oborů odpovídat nově zavedeným
specializacím. Výrazněji specializované současné obory budou převedeny do nových samostatných
programů. Další ze strategických priorit univerzity je důraz na internacionální charakter výuky.
V souladu s tím plánujeme zvýšení počtu cizojazyčných kurzů v jednotlivých programech za podpory
nově udělených projektů operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (dále jen OP VVV).5
Přírodovědecká fakulta MU si je vědoma potřeby spolupráce s nižšími stupni škol, která vede
k zájmu mladé veřejnosti o přírodní vědy a potenciálně i o studium na PřF MU. V chemické oblasti
vzdělávání přispívají příslušné ústavy vedením prací středoškolských studentů v rámci středoškolské
odborné činnosti (SOČ), organizací soutěží (Chemická olympiáda) a pravidelných vzdělávacích
kurzů (ViBuCh, Letní chemické soustředění, Bioskop). Ústav chemie nabízí laboratorní výukové
prostory pro praktickou výuku partnerským středním školám. Tyto aktivity plánujeme nadále
udržovat a rozvíjet.
1.4.1 Bakalářské studijní programy
V rámci bakalářského studia předpokládáme zachování programů Chemie a Biochemie
s následujícími specializacemi odpovídajícími současným oborům.
Program Chemie:
• Chemie
• Analytický chemik – manažer chemické laboratoře
• Biofyzikální chemie
Program Biochemie:
• Obecná biochemie
• Aplikovaná biochemie
4
Dlouhodobý záměr Masarykovy univerzity na léta 2016–2020, s. 10–11.
5
Projekty CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_018/0002605 Bioanalytické technologie ve výzkumu a klinické diagnostice (9/2017–9/2022) a
CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_018/0002593 Rozvoj doktorského studia chemie (9/2017–9/2022), řešitelé prof. Glatz a doc. Mazal.
11
• Bioinformatika (původní obor Chemoinformatika a bioinformatika)
Dosavadní obor Chemie konzervování – restaurování bude s ohledem na značné odlišnosti studijního
plánu a výrazný přesah do nepřírodovědné oblasti (zajišťovaný dlouhodobou spoluprací
s Filozofickou fakultou MU) převeden na stejnojmenný program.
Na tradici současných bakalářských oborů Chemie a Speciální biologie (směr Ekotoxikologie)
naváže nově vytvořený bakalářský studijní program Životní prostředí a zdraví. Tento nový
interdisciplinární bakalářský studijní program reaguje na požadavky integrovaného vzdělávání
v oblastech Chemie a Biologie, ekologie a životní prostředí.
1.4.2 Navazující magisterské studijní programy
V rámci magisterského studia opět předpokládáme zachování programů Chemie a Biochemie
s následujícími specializacemi odpovídajícími současným oborům.
Program Chemie:
• Analytická chemie
• Anorganická chemie
• Biofyzikální chemie
• Fyzikální chemie
• Materiálová chemie
• Organická chemie
• Strukturní chemie
Program Biochemie:
• Biochemie
• Analytická biochemie
• Biomolekulární biochemie
• Proteomika a genomika
• Bioinformatika (původní obor Chemoinformatika a bioinformatika)
Nově zavedeným programem bude Biotechnologie, jehož náplň a doporučený studijní plán se formuje
za podpory projektu OP VVV.6
Současný obor Bioanalytik – odborný pracovník v laboratorních
metodách, nedávno akreditovaný společně ministerstvem školství a zdravotnictví, bude převeden na
samostatný program. Současný obor Chemie životního prostředí bude transformován společně se
zaměřením Ekotoxikologie (obor Speciální biologie, program Experimentální biologie) do nového
interdisciplinárního studijního programu Životní prostředí a zdraví.
1.4.3 Doktorské studijní programy
Ústav chemie získal v letošním roce podporu z OP VVV,7
která bude použita jednak na doplnění
a zkvalitnění přístrojové infrastruktury pro doktorské studium analytické, anorganické, fyzikální,
materiálové a organické chemie, jednak na doplnění a rozšíření kurikula o přednášky prohlubující
specializaci ve zmíněných oborech a lépe vyhovující požadavkům praxe. Zvýšení počtu přednášek v
anglickém jazyce a podpora stáží nadaných studentů v zahraničí prohloubí internacionalizaci výuky.
6
Projekt CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002418 Masarykova univerzita 4.0 (4/2017–9/2022), řešitel doc. Pitrová.
7
Projekty CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_018/0002593 Rozvoj doktorského studia chemie (9/2017–9/2022) a
CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_017/0002600 Výzkumná infrastruktura pro doktorské studium chemie (1/2018–12/2020), řešitelé doc. Mazal
a prof. Kanický.
12
Řešení projektů vyústí též ve vznik nového studijního programu Analytický geochemik, který svou
náplní bude zasahovat i do oblasti vzdělávání Vědy o Zemi.
Ústav biochemie uspěl při získání podpory v analogických projektech, zaměřených tentokrát na
vybudování infrastruktury a modernizaci doktorského studia v oblasti bioanalytických technologií.8
Konkrétním cílem projektu je vytvoření nového doktorského studijního programu Bioanalytická
chemie a inovace současného doktorského studijního oboru Fyziologie živočichů v programu
Biologie. I zde je cílem větší nabídka výuky vedené v anglickém jazyce tak, aby se jednak absolventi
mohli bez problémů zapojit do práce mezinárodních výzkumných týmů, jednak aby se zvýšila
atraktivita obou oborů pro kvalitní zahraniční studenty.
Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí využívá pro rozvoj výuky a výzkumu v rámci
doktorských studií Chemie životního prostředí a Ekotoxikologie výsledky projektu RECETOX
NETWORKING9
zaměřeného na podporu mezinárodního networkingu a růst vědeckých pracovníků
a doktorandů špičkového pracoviště v hraničních oborech výzkumu.
V rámci doktorského studia předpokládáme převedení současných 11 studijních oborů v
programech Chemie, Biochemie a Vědy o živé přírodě do nových ekvivalentních studijních programů,
které budou řízeny třemi společnými oborovými radami. Společně s výše uvedenými nově vzniklými
programy bude tedy v chemické oblasti vzdělávání MU nabízet 13 doktorských studijních programů.
V kompetenci společné oborové rady Chemie budou programy:
• Analytická chemie
• Analytický geochemik
• Anorganická chemie
• Fyzikální chemie
• Chemie životního prostředí
• Materiálová chemie
• Organická chemie
Společná oborová rada Biochemie bude koordinovat programy:
• Bioanalytická chemie
• Biochemie
• Biomolekulární biochemie a bioinformatika
• Genomika a proteomika
Společná oborová rada Vědy o živé přírodě pak bude koordinovat programy:
• Bio-omika
• Strukturní biologie
Poslední dva uvedené programy budou společně s programem Chemie životního prostředí stát na
pomezí oblastí vzdělávání Biologie a Chemie.
8
Projekty CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_018/0002605 Bioanalytické technologie ve výzkumu a klinické diagnostice (9/2017–9/2022) a
CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_017/0002599 Výzkumná infrastruktura pro rozvoj doktorských výzkumně zaměřených studijních programů
pro oblast bioanalytických technologií (9/2017–12/2020), řešitel prof. Glatz.
9
Projekt CZ1.07/2.3.00/20.0053 Podpora odborníků a mezinárodního networkingu v oblastech environmentálního výzkumu v ČR
(6/2011–5/2014), řešitel prof. Bláha.
13
2.TVŮRČÍ ČINNOSTI
B II. 1. Tvůrčí činnost související s danou oblastí vzdělávání odpovídá charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Žádá-li vysoká škola o institucionální akreditaci pro oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat
bakalářské studijní programy akademického zaměření, magisterské studijní programy nebo doktorské
studijní programy, musí uskutečňovat odpovídající vědeckou nebo uměleckou činnost; na tuto činnost
se vztahují požadavky na tvůrčí činnost uváděné v těchto standardech pro institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Tvůrčí činnosti související s oblastí vzdělávání Chemie a uskutečňované na Masarykově univerzitě
odpovídají charakteru vzdělávací činnosti v oblasti. K tvůrčí činnosti přispívají celkem 4 ústavy
Přírodovědecké fakulty MU a část Středoevropského technologického institutu. Na uvedených
pracovištích působí mnoho týmů, finančně soběstačných a se širokým spektrem výzkumných aktivit,
které tak tvoří stabilní a dlouhodobě udržitelný základ pro tvůrčí činnost v současném rozsahu i její
další rozvoj. Tvůrčí činnost proto dostatečně pokrývá všechna témata, která jsou předmětem studia
dosavadních studijních oborů, produkuje značné množství výstupů (vědecké publikace, patenty, užitné
vzory) a je mezinárodně srovnatelná až excelentní kvalitou svých výsledků. Ve většině případů má
navíc silný přesah do jiných oborů a oblastí vzdělávání (Biologie, Fyzika). Do této činnosti jsou
zapojeni studenti na všech úrovních studia zejména prostřednictvím svých závěrečných prací. Je tak
zajištěno propojení tvůrčí činnosti s výukou a budování souvislostí mezi teoretickými koncepty a
experimentem.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Graf 2: Tvůrčí výkon související s oblastí Chemie na MU (2012–2016)
0
20
40
60
80
100
120
140
2012 2013 2014 2015 2016
Počet výstupů v letech 2012–2016
J - článek v odborném časopisu
C - kapitola v knize
D - článek ve sborníku
Ostatní
14
Graf 3: Články v časopisech dle kvartilů
S nárůstem počtu publikací zároveň roste jejich kvalita – podíl článků v časopisech patřících ke
čtvrtině nejvýznamnějších v dané kategorii se postupně zvětšuje.
2.1 Organizace tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy
K tvůrčí činnosti, pokrývající chemickou oblast vzdělávání, zásadně přispívají čtyři ústavy
Přírodovědecké fakulty MU (Ústav chemie, Ústav biochemie, Centrum pro výzkum toxických látek
v prostředí, Národní centrum pro výzkum biomolekul) a některé z výzkumných týmů
Středoevropského technologického institutu (CEITEC). Na jednotlivých pracovištích působí řada
výzkumných skupin, které se zabývají širokým spektrem chemických témat a spolupracují
s republikovými i mezinárodními partnery na akademických i neakademických institucích. Členové
těchto výzkumných týmů vystupují jako vedoucí závěrečných prací studentů v bakalářském i
magisterském stupni studia i jako školitelé studentů doktorských. Na jednotlivých pracovištích je
k dispozici nejmodernější instrumentální vybavení (typicky např. v Centrálních laboratořích CEITEC
a RECETOX), jehož kapacita je sdílena jednotlivými výzkumníky, studenty, zapojenými do jejich
týmů, a spolupracujícími institucemi v rámci projektů využívání infrastruktury.
Ústav chemie ve své výzkumné činnosti pokrývá s výjimkou biochemie všechny základní oblasti
chemie – anorganickou, organickou, analytickou a fyzikální, angažuje se též ve výzkumu moderních
materiálů a v oblasti péče o národní kulturní dědictví v souvislosti s uskutečňovaným oborem Chemie
konzervování – restaurování. Důraz je kladen na experiment (organická a anorganická syntéza,
chemická analýza, studium fyzikálně-chemických dějů), vhodně doplněný teoretickými metodami
(kvantově mechanické výpočty, molekulové modelování). Tradiční oblasti výzkumu byly
v posledních letech doplněny o nové a aktuální směry (supramolekulární a medicinální chemie),
související s příchodem mladých výzkumníků s bohatou zkušeností získanou během doktorských či
postdoktorských pobytů na renomovaných zahraničních institucích (V. Šindelář, K. Paruch, J.
Švenda).
Ústav biochemie se zabývá výzkumem metabolismu mikroorganismů, živočichů a rostlin i
rozvojem (bio)analytických metod. Výzkumná činnost zahrnuje obory tradiční biochemie a
fyziologie i buněčnou a molekulární biologii. Na vybraných bakteriálních druzích jsou studovány
molekulární mechanismy energetického metabolismu včetně identifikace klíčových proteinů
s možností využití v biotechnologii a biogeochemických procesech. Dále se studuje molekulární
podstata nemocí člověka s využitím ve vývoji diagnostických metod. U rostlin se studuje molekulární
38,65 34,97
44,23
38,5
49,15
24,54
24,59
35,9
33,19
33,33
13,5 19,67
12,82
18,58
12,9923,31 20,77
7,05 9,73 4,52
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
2012 2013 2014 2015 2016
Články v časopisech dle kvartilů
% dokumentů v Q1 % dokumentů v Q2 % dokumentů v Q3 % dokumentů v Q4
15
podstata onemocnění po napadení patogenem, odhalují se vlastnosti signálních molekul a možnosti
jejich využití pro zvýšení rezistence zemědělsky významných plodin. Metabolomický výzkum
uplatňuje moderní separační metody ve sledování metabolismu léčiv, neinvazivním hodnocení
kvality embryí při asistované reprodukci a stanovení metabolitů v mikrobiálních, rostlinných a
kmenových buňkách. Výzkum v oblasti biosenzorů se zabývá vývojem multiplexních
bioanalytických systémů s optickým a elektrochemickým výstupem pro analýzu potravin a klinických
vzorků. Proteomický výzkum biomarkerů nádorových onemocnění se zaměřuje na identifikace,
kvantifikaci a charakterizace proteinů a molekulárních komplexů.
Výzkum v Národním centru pro výzkum biomolekul (NCBR) se orientuje na zkoumání proteinů,
nukleových kyselin, sacharidů a dalších molekul, které hrají významnou roli ve fungování živých
buněk. Poznání struktury a funkce těchto molekul umožňuje pochopit biochemické procesy v
buňkách a hledat cesty k jejich ovlivnění, což nachází uplatnění kupříkladu při vývoji nových léků a
léčebných metod. Studium DNA pomáhá pochopit mechanismy stojící za vznikem zhoubných nádorů
a přináší poznatky využitelné pro jejich léčbu. Výzkum v oblasti funkční genomiky a proteomiky se
soustředí na objasnění mechanismů regulujících růst a vývoj rostlin, na epigenetické procesy
související s diferenciací buněk a také na úlohu telomer v procesech udržování stability genomu.
Studium proteinů nacházejících se na povrchu nebezpečných bakterií může napomoci v léčbě nemocí
způsobených těmito bakteriemi. Kromě medicínských aplikací jsou získané znalosti využívány při
výzkumu biosenzorů, které umožňují rychlé rozpoznání nebezpečných chemických látek v prostředí
nebo v lidském organismu.
Centrum RECETOX je mezinárodně etablovaným pracovištěm, které se zaměřuje na studium
vztahů mezi chemickými látkami, prostředím a biologickými systémy, včetně sledování jejich
důsledků na místní, regionální a globální úrovni. Mezi sledované látky patří především perzistentní
organické polutanty, polární organické látky, toxické kovy a přírodní toxiny (cyanotoxiny). Centrum
vyvíjí nové přístupy ke studiu environmentální distribuce, přenosu, bioakumulace a účinků
kontaminantů, zahrnující hodnocení environmentálních i zdravotních rizik, environmentální
modelování, biostatistiku a environmentální informatiku. Široký odborný záběr pracovníků Centra
umožňuje zkoumat mezioborové vztahy mezi kontaminací ekosystémů a zdravím populace,
biologickou rozmanitostí nebo klimatickými změnami, hodnotit lokální i regionální dopady a vyvíjet
nové remediační či sanační technologie. Centrum nedávno získalo značnou podporu z veřejných
zdrojů na udržování a vybudování výzkumné infrastruktury, která zahrnuje též vybudování
biobankovacího systému, který umožní studovat komplexně vliv životního prostředí na člověka a
odhalit jeho roli v rozvoji stále častěji se vyskytujících chronických onemocnění.9
Vědecké týmy a pracovní skupiny personálně často přesahují rámec jednoho ústavu, neboť se
často svými výzkumnými tématy pohybují na hranicích oborů. Tato úzká spolupráce mezi ústavy
navíc umožňuje efektivní využití specializovaných metod a špičkového přístrojového vybavení.
Některé týmy spolupracují v rámci větších mezioborových projektů Středoevropského
technologického institutu CEITEC (např. Mendelovo centrum genomiky a proteomiky rostlin a
Centrum strukturní biologie). Nejvýznamnější výzkumná témata a skupiny jsou uvedeny níže.
Organická syntéza je východiskem pro základní i aplikovaný výzkum několika silných
výzkumných skupin. Laboratoř medicinální chemie a Laboratoř organické syntézy (K. Paruch, J.
Švenda – Ústav chemie) jsou zaměřeny především na návrh a přípravu nových netriviálních
organických sloučenin s definovanou biologickou aktivitou. V popředí zájmu jsou zejména
modulátory procesů opravy poškození DNA a buněčné diferenciace, které jsou potenciálně využitelné
v moderní protinádorové terapii. V poslední době zde byly objeveny například nové inhibitory
vybraných proteinových kináz, biologicky aktivní karbocyklické nukleosidové analogy a inhibitory
nukleáz. Výzkum probíhá ve spolupráci s Lékařskou fakultou MU a Mezinárodním centrem
klinického výzkumu (ICRC) a nově byla navázána spolupráce s britskou firmou Artios Pharma (viz
kapitola 5), která by měla výzkum posunout až do fáze klinického testování. Výzkumná skupina
supramolekulární chemie (V. Šindelář – Ústav chemie, RECETOX) si klade za cíl připravovat látky,
9
Projekty LM2015051 Výzkumná infrastruktura RECETOX (1/2016–12/2019) a CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001761 RECETOX
RI (1/2017–12/2020), řešitel prof. Klánová.
16
které jsou schopny vázat organické či anorganické molekuly a ionty. Využití mohou tyto látky
nacházet při čištění odpadních vod, detekci a odstraňování toxických aniontů a podobných aplikacích.
Výsledkem výzkumu je mimo jiné syntéza nového makrocyklu, bambusurilu, s mimořádnými
schopnostmi v komplexaci aniontů. Výzkum fotochemické skupiny (P. Klán, D. Heger – Ústav
chemie, RECETOX) zahrnuje mezioborové projekty v oblasti chemie, fyziky a environmentálních
věd, jako jsou syntéza i studium fotochemického chování tzv. fotoaktivovatelných molekul, tj.
sloučenin, které účinkem světla spouštějí svoji chemickou nebo biologickou aktivitu, nebo
mechanistické a environmentální studie fotochemického chování organických sloučenin v matrici
ledu a sněhu. Ústřední metodou, která slouží k pochopení všech studovaných dějů a reakcí, je laserová
záblesková fotolýza.
Metody organické a anorganické syntézy za účelem přípravy organických ligandů a
koordinačních sloučenin využívá i skupina strukturní chemie (R. Marek, R. Fiala, M. Munzarová, M.
Nečas, O. Jurček – Ústav chemie, NCBR). Aktuálním směrem výzkumu jsou koordinační sloučeniny
platiny a ruthenia jako potenciální protinádorová léčiva a jejich interakce s makrocyklickými
kavitandy a koordinačními polymery za účelem zvýšení stability, rozpustnosti a biodostupnosti.
Zkušenosti v teoretických výpočetních metodách a instrumentálních analytických technikách
(rentgenová krystalografie, nukleární magnetická rezonance) umožňují stanovovat strukturu a
sledovat chování i složitých supramolekulárních útvarů a přispívat k vývoji metod pro studium
paramagnetických látek prostřednictvím NMR.
Laboratoř atomové spektrochemie (V. Kanický, K. Novotný – Ústav chemie) se věnuje studiu
interakce pulsního laserového záření s pevnými látkami a využití laserové ablace i laserového
mikroplazmatu pro prvkovou a izotopovou analýzu pevných geologických, archeologických a
paleontologických materiálů. Spektrometrie laserem buzeného mikroplazmatu a hmotnostní
spektrometrie s indukčně vázaným plazmovým zdrojem ve spojení s laserovou ablací se zde využívá
k prvkovému a izotopovému mapování biologických tkání a biominerálů. Originální přístroje pro
bioanalytickou chemii jsou vyvíjeny v Laboratoři bioanalytické instrumentace (J. Preisler – Ústav
chemie). Zde sestrojený analyzátor doby letu umožňuje snížit řádově dobu nutnou pro hmotnostní
spektrometrická zobrazení. Jiným příkladem je vyvinutí nových technik pro zavádění vzorku do
atomového spektrometru, jako je tepelné odpařování diodovým laserem oceněné v soutěži Česká
inovace. Techniku lze využít pro přímé stanovení těžkých kovů v krvi bez jakýchkoli úprav.
V oblasti chemie materiálů (J. Pinkas, M. Šob, J. Sopoušek, P. Brož – Ústav chemie) probíhá
výzkum nehydrolytické sol-gelové syntézy a charakterizace porézních metalosilikátových a
metalofosfátových materiálů pro katalýzu, připravují se koordinační polymery s luminiscenčními a
magnetickými vlastnostmi, sonochemicky a solvotermálně jsou syntetizovány prekurzory pro
přípravu nanočástic kovů, oxidů a chalkogenidů. Syntéza kovových materiálů a experimentální
studium jejich vlastností je doprovázena teoretickým studiem strukturních, magnetických a
termodynamických vlastností intermetalických fází, magnetismu na hranicích zrn či výpočty
fázových diagramů metodou CALPHAD.
Výzkumná aktivita Laboratoře biofyzikální chemie a bioelektrochemie – LABIFEL (L. Trnková,
J. Hrbáč – Ústav chemie) je zaměřena především na elektrochemické metody a jejich aplikace v
oblasti biofyzikální chemie. Pracoviště LABIFEL se dlouhodobě orientuje na elektrochemii
nukleových kyselin a jejich složek. Mezi významnou prioritu patří objev a objasnění oxidačního
signálu guaninu (G pík) na visící rtuťové elektrodě. G pík je citlivým indikátorem strukturních změn
oligonukleotidů, a dává tak možnost nejen velmi rychle rozlišit DNA- od RNA-oligonukleotidů, ale
i sledovat interakci fragmentů nukleových kyselin s léčivem, s ionty solí nebo se složkami pufrů.
Environmentální chemii se věnuje několik pracovních skupin (J. Klánová, G. Lammel, B. Vrana,
M. Scheringer, P. Čupr – RECETOX), které usilují o objasnění mechanismů environmentálních
procesů ovlivňujících emise a osud chemických látek v prostředí včetně související lidské expozice.
Propojují přitom krátkodobé laboratorní experimenty s dlouhodobými terénními studiemi za využití
citlivých vzorkovacích technik a analytických metod stopové úrovně. Získaná data slouží k vývoji
databázových systémů, testování deterministických a stochastických modelů vhodných pro analýzu
vztahů, předpovídání environmentálních změn a dopadů a podporu rozhodovacích procesů. V
17
současnosti se pozornost výzkumných skupin zaměřuje zejména na expozici lidské populace
komplexním chemickým směsím. Jsou vyvíjeny nové screeningové metody pro cílenou i necílenou
analýzu emergentních látek a jejich směsí ve vzorcích vnitřního i vnějšího prostředí, vody, potravin i
spotřebních výrobků za účelem charakterizace toxických směsí typických pro inhalační, dermální či
dietární expozici. Takový velkoplošný screening je kombinován s biomonitoringem lidských tkání a
laboratorními modely schopnými předpovídat distribuci sledovaných látek v lidském těle.
Cílem ekotoxikologického výzkumu (L. Bláha, K. Hilscherová, J. Hofman, P. Babica –
RECETOX) je poznání biodostupnosti, bioakumulace a účinků toxických látek na zdraví člověka a
živé organismy v komplexu vnějšího prostředí (voda, půda, vzduch). Výzkumnící usilují o využití
nových poznatků pro tvorbu relevantních (eko)toxikologických modelů a jejich ověření analýzami
biomarkerů. Dílčí projekty se zaměřují na persistentní látky i nově objevená rizika léčiv, pesticidů,
přírodních toxinů, (nano)částic a materiálů. Jsou vyvíjeny moderní biodetekční systémy využívající
rybí, savčí a kvasinkové kultury pro využití v praxi – např. monitoring endokrinních disruptorů v
odpadních vodách a znečištěném vzduchu. Ve výzkumu se systematicky zapojují 3R principy v
toxikologii, tedy nahrazování zvířat embryonálními testy, in vitro a in silico technikami. Poslední
úspěchy výzkumu zahrnují objevení významu kmenových buněk v chemicky-indukované
karcinogenezi jater, odhalení chronických (neuro-, vývojově- a reprotoxických) účinků cyanotoxinů
a léčiv u necílových organismů a získání prvních údajů o rizicích směsí moderních pesticidů v půdách
ČR.
Mezioborový výzkum skupiny proteinového inženýrství (J. Damborský, D. Bednář, R.
Chaloupková, Z. Prokop – RECETOX) je založen na úzké spolupráci týmů zaměřených na počítačové
modelování a bioinformatiku, strukturní biologii a termodynamiku a kinetiku a mikrofluidiku.
Techniky molekulární a syntetické biologie jsou používány k přípravě unikátních proteinových
biokatalyzátorů dále aplikovatelných při ochraně životního prostředí, v chemickém průmyslu a
biomedicíně. Strukturní a kinetická charakterizace proteinů, nové metodické postupy a vyvíjené
softwarové nástroje umožňují vylepšování vlastností těchto biokatalyzátorů pro použití v
biosenzorech pro detekci látek v životním prostředí, při bioremediaci toxických odpadů a
„zelené“ výrobě chemikálií biokatalýzou. Skupina spolupracuje s biotechnologickou spin-off
společností Enantis, s.r.o.
Biochemický výzkum se soustředí na studium metabolismu mikroorganismů, živočichů a rostlin
a rozvoj (bio)analytických metod. Biochemicko-fyziologické zaměření se týká glykobiochemie (M.
Wimmerová – Ústav biochemie, NCBR), molekulární fyziologie (O. Šerý – Ústav biochemie),
molekulární patologie (T. Kašparovský, J. Lochman – Ústav biochemie), biochemie denitrifikačních
bakterií (I. Kučera – Ústav biochemie) a environmentální biotechnologie (M. Mandl, O. Janiczek –
Ústav biochemie). V těchto oblastech se řeší: strukturně-funkční studium proteinů podílejících se na
výstavbě a specifickém rozpoznávání biologicky aktivních glykokonjugátů a specifických interakcí
mezi patogenem a hostitelem; DNA testování geneticky podmíněných chorob a DNA diagnostika
virových a bakteriálních chorob v humánní a veterinární medicíně; výzkum molekulární podstaty
onemocnění a interakce mezi patogenem a hostitelem u rostlin, hledání molekulární podstaty
onemocnění u člověka, vliv změn na úrovni DNA na rozvoj a průběh daného onemocnění; distribuce
toku elektronů v rozvětveném respiračním řetězci, transport dusičnanu do buněk, enzymologie
flavindependentních oxidoreduktáz; odezva bakteriálního proteomu na změny růstových podmínek;
studium bakteriální oxidace železa(II) a anorganických sirných látek na buněčné a molekulárně
biologické úrovni ve vztahu k aktivitě acidofilních chemolitotrofních bakterií v biohydrometalurgii
(biotěžba kovů) a životním prostředí (tvorba kyselých důlních vod v odstavených dolech).
Vývojem (bio)analytických metod se zabývají skupiny analytické biochemie (Z. Glatz – Ústav
biochemie), proteomiky (P. Bouchal – Ústav biochemie) a biosenzorů (P. Skládal – Ústav biochemie,
NCBR). Tento výzkum zahrnuje: využití moderních separačních metod – vysokoúčinné kapalinové
chromatografie a kapilární elektroforézy – při kvalitativní a kvantitativní analýze biologicky
aktivních nízkomolekulárních i vysokomolekulárních látek (léčivé rostliny, klinická diagnostika,
enzymy atd.); aplikaci vysokorozlišovacích metod komplexní analýzy proteinového složení při studiu
molekulárních procesů v oblastech bakteriální fyziologie a molekulární patologie; elektrochemické
18
enzymové senzory s využitím nanomateriálů – grafen, nanotrubice a nanočástice z ušlechtilých kovů
– pro zvýšení užitečného signálu, dále využití opticky aktivních nanočástic – kvantových teček a
foton up-konvertujících luminiscenčních značek pro vývoj optických imunosenzorů, přičemž
aplikační výstupy jsou směrovány do oblasti klinických markerů a mikrobiální detekce v potravinách.
Struktura a dynamika biomolekul je předmětem zájmu několika skupin, které k jejich studiu
využívají především výpočetních metod (J. Koča, J. Šponer, P. Kulhánek – NCBR) a nukleární
magnetické rezonance (L. Žídek – NCBR). Metody počítačové chemie jsou využívány tam, kde
experimentální techniky nejsou použitelné, a společně s NMR umožňují – na rozdíl od
rentgenostrukturní analýzy a kryoelektronové mikroskopie, jež zobrazují pouze statisticky
zprůměrované struktury – získat lepší představu o dynamice biomolekul. V oblasti nukleových
kyselin je pozornost věnována zejména funkční, tj. ribozomální a katalytické RNA a v poslední době
též komplexům RNA s proteiny. V oblasti proteinů jsou v popředí zájmu například receptorové
kinázy a mechanismus jejich zapojení do signálních drah v rostlinách, proteiny důležité pro rozvoj
cytoskeletu v nervových buňkách, samouspořádání proteinů v roztocích nebo interakce peptidů
s membránami. Všechny skupiny se zároveň podílejí na zdokonalování a vývoji nových výpočetních
a instrumentálních metod pro studium struktury, interakcí a dynamiky biomolekul a vývoji nových
nástrojů pro chemickou a biologickou informatiku.
19
A IV. 2. Vysoká škola předkládá zhodnocení nejvýznamnějších aktivit vysoké školy v tvůrčí činnosti
za posledních pět let v oblasti vzdělávání, pro kterou vysoká škola žádá o institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Masarykova univerzita dlouhodobě prokazuje excelentní výsledky v tvůrčí činnosti související
s chemickou oblastí vzdělávání. Těžiště výstupů tvoří kvalitní (recenzované) vědecké publikace
v oblasti základního výzkumu, významná část má však aplikační potenciál (patenty a užitné vzory) a
zakládá předpoklady pro spolupráci s neakademickými partnery. Vědecké týmy příslušných pracovišť
jsou úspěšné v získávání grantových prostředků, což zaručuje kontinuitu bádání v jednotlivých
tematických okruzích. Kvalitu a význam instituce potvrzují též pravidelně pořádané konference a
odborná školení s mezinárodní účastí.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
2.2 Nejvýznamnější aktivity vysoké školy v tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy
Na pracovištích, která svou tvůrčí činností přispívají k chemické oblasti vzdělávání, jsou
každoročně řešeny desítky projektů základního výzkumu a několik projektů výzkumu aplikovaného.
Od roku 2012 je nebo bylo na všech pracovištích řešeno přes 150 projektů národní úrovně
financovaných ministerstvy životního prostředí, školství, zemědělství, zdravotnictví i kultury,
Grantovou agenturou a Technologickou agenturou ČR a dalšími poskytovateli, včetně interní
Grantové agentury MU (60 projektů). Z prostředků Evropské unie (rámcových programů) bylo
podpořeno přes 40 projektů. S národními i mezinárodními partnery realizují pracoviště každoročně
desítky projektů smluvního výzkumu. Za nejvýznamnější realizované projekty považujeme:
● CZ-OPENSCREEN: National Infrastructure for Chemical Biology (MŠMT/Velké infrastruktury
pro výzkum, vývoj a inovace, 1/2016–12/2019, řešitel K. Paruch) – projekt zaměřený na
vybudování a provoz výzkumného centra pro základní a aplikovaný výzkum v oblasti chemické
biologie a genetiky.
● Progresivní udržitelné technologie pro syntézy chemických specialit z oblasti kyanové chemie
(TAČR/Alfa, 1/2013–12/2016, řešitel P. Pazdera) – projekt zaměřený na progresivní udržitelné
technologie pro syntézy chemických specialit z oblasti kyanové chemie a jejich derivátů ve
spolupráci s Lučebními závody Draslovka a.s. Kolín a Výzkumným ústavem organických syntéz,
a.s.
● Centrum pokročilých bioanalytických technologií (GAČR/Projekty na podporu excelence v
základním výzkumu, 1/2012–12/2018, řešitel Z. Glatz) – cílem je vybudování
multidisciplinárního centra se znalostmi a technologiemi pro špičkový mezinárodní výzkum v
oblasti bioanalytických technologií se zaměřením na využití mikrofluidiky pro biochemické a
medicínské aplikace v úzké spolupráci se zahraničními partnery.
20
• CETOCOEN: CEntre for TOxic COmpounds in the ENvironment (MŠMT/OP VaVpI, 2010–
2013) – projekt aplikoval vědecko-výzkumné poznatky základního výzkumu do hodnocení
dopadů průmyslových činností na životní prostředí a zdravotní stav obyvatelstva a byl ojedinělým
projektem i ve světovém měřítku. Projekt CETOCOEN umožnil efektivní prezentaci a hodnocení
zdravotních a ekologických rizik kontaminace prostředí. V současnosti na něho navazuje projekt
CETOCOEN Plus (MŠMT/OP VVV, 11/2015–10/2022, řešitel J. Klánová).
• GENASIS: Global ENvironmental ASsessment Information System (Globální informační systém
pro hodnocení životního prostředí) – poskytuje přehledné informace o kontaminaci životního
prostředí toxickými chemickými látkami, zejména perzistentními organickými polutanty (POPs).
Informační systém GENASIS vznikl na Masarykově univerzitě ve spolupráci Centra pro výzkum
toxických látek v prostředí (RECETOX) a Institutu biostatistiky a analýz (IBA MU). Vývoj a
správu systému GENASIS podpořily: OP VaVpI – projekt CETOCOEN, TA ČR program Beta –
projekt ASSESSPOP a Národní infrastruktura pro výzkum toxických látek.
Těžiště výstupů tvůrčí činnosti představují recenzované publikace v mezinárodních časopisech,
jejichž počet dlouhodobě roste (Graf 2). Na technologie z oblasti chemie bylo navíc uděleno 24
patentů, z toho 8 zahraničních, a zapsány byly 3 užitné vzory. Chráněné technologie se týkaly
například nových sloučenin, prekurzorů léčiv, analytických metod či elektrochemických systémů.
Významným počinem je vydání učebnice organické fotochemie Photochemistry of Organic
Compounds: From Concepts to Practice (Postgraduate Chemistry Series, Wiley, Chichester, 2009,
autoři P. Klán, J. Wirz), která byla pozitivně recenzována v českém i zahraničním tisku. Prof. Klán
získal za autorský podíl na této učebnici též ocenění rektora MU.
Nejvýznamnější výsledky
Následující tabulka uvádí přehled nejvýznamnějších výsledků tvůrčí činnosti v oblasti vzdělávání
Chemie v posledních pěti letech. Výsledky jsou seřazeny dle hlavních autorů z MU v abecedním
pořadí.
Jméno Práce Dopad
Jiří Damborský
Method of Thermostabilization of a
Protein and/or Stabilization Towards
Organic Solvents. U. S. Patent J507-
044 (2013). (společně s Z. Prokop, T.
Koudeláková, V. Štěpánková, R.
Chaloupková, A. Gora, E. Chovancová,
J. Brezovský)
Patent na výzkum stabilizace
proteinů návrhem přístupových
tunelů.
Zdeněk Glatz
On-line Coupling of Immobilized
Cytochrome P450 Microreactor and
Capillary Electrophoresis: A Promising
Tool for Drug Development. J.
Chromatogr. A, 1437 (2016) 234–240.
(společně s J. Schejbal, R. Řemínek, L.
Zeman, A. Mádr)
Uplatnění moderních
bioanalytických technik v
biochemickém,
farmakologickém a
medicínském výzkumu.
Jakub Hofman
Variability of standard artificial soils:
Physico-chemical properties and
phenanthrene desorption measured by
means of supercritical fluid extraction.
Environ. Pollut. 163 (2012) 1–7.
(společně s L. Bielská, I. Hovorková,
K. Komprdová)
Kritické zhodnocení variability
umělých půd v ekotoxikologii
a jejich využití při
charakterizaci biodostupnosti
organických toxických látek.
21
Tomáš
Kašparovský
Changes in equol and major soybean
isoflavone contents during processing
and storage of yogurts made from
control or isoflavone-enriched bovine
milk determined using LC-MS (TOF)
analysis. Food Chemistry 222 (2017)
67–73. (společně s J. Kašparovská, K.
Dadáková, J. Lochman, S. Hadrová, L.
Křížová)
Nová metoda sledování
obsahových látek v procesu
zrání jogurtů.
Petr Klán
Searching for Improved Photoreleasing
Abilities of Organic Molecules. Acc. of
Chem. Res. 48 (2015), 3064–3072.
(společně s T. Šolomek, J. Wirz)
Přehled nejnovějších
experimentálních a
teoretických strategií
směřujících ke zlepšení
vlastností fotolabilních
ochranných skupin.
Jana Klánová
Passive Air Samplers As a Tool for
Assessing Long-Term Trends in
Atmospheric Concentrations of
Semivolatile Organic Compounds.
Environ Sci Technol. 51 (2017) 7047–
7054. (společně s J. Kalina, M.
Scheringer, J. Borůvková, P. Kukučka,
P. Přibylová, P. Bohlin-Nizzetto)
Metodická práce o interpretaci
dat z pasivního vzorkování
ovzduší.
Jaroslav Koča
PatternQuery: web application for fast
detection of biomacromolecular
structural patterns in the entire Protein
Data Bank. Nucleic Acids Res. 43
(2015) W383-W388. (společně s D.
Sehnal, L. Pravda, R. SvobodováVařeková,
C.M. Ionescu)
Práce popisuje účinné nástroje
strukturní bioinformatiky k
jemnému prohledávání
databáze
biomakromolekulárních
struktur PDB.
Igor Kučera
The flavoprotein FerB of Paracoccus
denitrificans binds to membranes,
reduces ubiquinone and superoxide,
and acts as in vivo antioxidant. FEBS J.
282 (2015) 283–296. (společně s V.
Sedláček, N. Ptáčková, P. Rejmontová)
Byla zjištěna struktura
bakteriálního flavoproteinu a
popsány jeho interakce při
ochraně buňky před následky
oxidačního stresu.
Gerhard Lammel
Chemical reactivity and long-range
transport potential of polycyclic
aromatic hydrocarbons – a review.
Chem. Soc. Rev. 42 (2013) 9333–9391.
(společně s I. J. Keyte, R. M. Harrison)
Současné poznatky o distribuci
PAH, procesů depozice PAH a
jejich chemických reakcích.
Martin Mandl
Critical values of the volumetric
oxygen transfer coefficient and oxygen
concentration that prevent oxygen
limitation in ferrous iron and elemental
sulfur oxidation by Acidithiobacillus
ferrooxidans. Hydrometallurgy 150
(2014) 276–280. (společně s E.
Pakostová, L. Poskerová)
Nový způsob definování
kritických parametrů aerace
v bioreaktorech.
22
Radek Marek
Interpreting the paramagnetic NMR
spectra of potential Ru(III)
metallodrugs: Synergy between
experiment and relativistic DFT
calculations. J. Am. Chem. Soc. 138
(2016), 8432–8445. (společně s J.
Novotný, M. Sojka, S. Komorovsky,
M. Nečas)
Významný příspěvek k
interpretaci NMR parametrů
paramagnetických látek.
Martin Scheringer
Fluorinated alternatives to long-chain
perfluoroalkyl carboxylic acids
(PFCAs), perfluoroalkane sulfonic
acids (PFSAs) and their potential
precursors. Environ. Int. 60 (2013)
242–248. (společně s Z. Wang, I. T.
Cousins, K. Hungerbühler)
Souhrn současných znalostí o
uvolňování vybraných
organických polutantů do
životního prostředí, stálosti a
expozici bioty a lidí.
Petr Skládal
Detection of Aerosolized Biological
Agents Using the Piezoelectric
Immunosensor. Anal. Chem. 86 (2014)
8680–8686. (společně s D. Kovář, Z.
Farka)
Originální kombinace
piezoelektrického senzoru a
cyklonového vzorkovače pro
analýzu biologického
materiálu.
Omar Šerý
CD36- and GPR120-mediated Ca2+
Signaling in Human Taste Bud Cells
Mediates Differential Responses to
Fatty Acids and is Altered in Obese
Mice. Gastroenterology 146 (2014)
995–1005. (společně s M. H. Ozdener,
S. Subramaniam, S. Sundaresan, T.
Hashimoto, Y. Asakawa, P. Besnard,
N. A. Abumrad a N. A. Khan)
Práce přispěla k objasnění
přenosu signálu u receptoru
CD36 v chuťových pohárcích
v závislosti na obezitě.
Vladimír Šindelář
Macrocyclic Derivatives of Glycolurils,
and Methods of Preparing and Using
the Same. U. S. Patent 8,779,120
(2014). (společně s J. Švec, V. Havel)
Patent na metody přípravy a
použití makrocyklických
sloučenin typu bambusurilu.
Mojmír Šob
Ab initio calculations of mechanical
properties: Methods and applications.
Prog. Mater. Sci. 73 (2015) 127–158.
(společně s J. Pokluda, M. Černý, Y.
Umeno)
Kvantově mechanické výpočty
mechanických vlastností
kovových materiálů včetně
posouzení vlivu příměsí.
Richard Štefl
Molecular Basis for Coordinating
Transcription Termination with
Noncoding RNA Degradation. Mol.
Cell 55 (2014) 467–481. (společně s A.
Tudek, O. P. Fuerte, T. Kabzinski, M.
Lidschreiber, K. Kubíček, A. Fořtová,
F. Lacroute, Š. Vaňáčová, P. Cramer,
D. Libri)
Objasnění molekulárních
mechanismů koordinace
terminace transkripce a
degradace nekódující RNA.
Michaela
Wimmerová
Characterization of novel bangle lectin
from Photorhabdus asymbiotica with
dual sugar-binding specificity and its
effect on host immunity. PLoS Pathog.
13 (2017) e1006564. (společně s G.
Charakterizace nového
proteinu ze skupiny lektinů a
objasnění strukturních detailů
jeho vazby s ligandy.
23
Jančaříková, J. Houser, P. Dobeš, G.
Demo, P. Hyršl)
Ústav chemie organizuje každoročně Pracovní setkání fyzikálních chemiků a elektrochemiků (v
roce 2017 16. ročník) a související Letní školu elektrochemie (v roce 2017 10. ročník). Prof. Kanický
je předsedou Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci, s čímž souvisejí i kurzy a letní školy
spektrálních metod pořádané i vícekrát do roka v Univerzitním kampusu MU. S ohledem na silnou a
etablovanou skupinu supramolekulární chemie prof. Šindeláře se v roce 2017 v Brně uskutečnila 5th
International Conference on Cucurbiturils (ICCB 2017). Brno je též tradičním místem Setkání
biochemiků a molekulárních biologů (v roce 2015 17. ročník), organizovaného Ústavem biochemie
a Národním centrem pro výzkum biomolekul, a v roce 2015 se v Univerzitním kampusu MU
uskutečnil 23. Biochemický sjezd. Centrum RECETOX každoročně pořádá Mezinárodní letní školu
toxických látek v prostředí (v roce 2017 13. ročník) a v dvouletých cyklech i česko-slovenskou
konferenci Ovzduší. Pracovníci ústavu biochemie (prof. Glatz) se v roce 2017 podíleli jako členové
organizačního výboru na organizaci celosvětové konference HPLC 2017 Prague s téměř 1400
účastníky z 55 zemí čtyř kontinentů.
Kromě uvedených konferencí a kurzů probíhají každý měsíc podzimního i jarního semestru
v Univerzitním kampusu MU přednášky hostů brněnské pobočky České společnosti chemické. Mezi
přednášejícími jsou nejen čeští odborníci, ale také zahraniční vědečtí pracovníci.
24
B II. 5. Zapojení vysoké školy do činnosti zahraničních a zvláště mezinárodních odborných
organizací a do mezinárodních výzkumných projektů odpovídají charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Masarykova univerzita je v chemické oblasti vzdělávání zapojena do několika velkých mezinárodních
projektů rámcového programu Horizon 2020 a prostřednictvím Centra RECETOX též do činnosti
mezinárodních organizací a dlouhodobých mezinárodních projektů zaměřených na monitorování
životního prostředí. Akademičtí pracovníci jsou členy redakčních rad zahraničních vědeckých
časopisů a dlouhodobými i ad hoc hodnotiteli mezinárodních projektů základního i aplikovaného
výzkumu v oblasti chemie.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Mezi velké mezinárodní projekty, do nichž jsou zapojeni výzkumníci ústavů a které pokrývají
chemickou oblast vzdělávání, patří:
● BISON (EU/Horizon 2020, CEITEC/NCBR) – Cílem projektu je rozšířit spolupráci MU se
špičkovými evropskými výzkumnými institucemi za účelem stimulace excelentního výzkumu a
inovací na MU v oblasti strukturní biologie a relevantních mezioborových oblastí, jako jsou buněčná
biologie, chemická biologie, syntetická biologie a vývoj nové generace terapeutik.
● ICARUS (EU/Horizon 2020, RECETOX) – Projekt je zaměřený na vytvoření inovativních
nástrojů pro hodnocení dopadů měst na podporu řízení kvality ovzduší a správy klimatu v EU.
Navržení a zavádění výhodných strategií pro zlepšení kvality ovzduší a snížení uhlíkové stopy v
evropských městech.
● ERA-PLANET (EU/Horizon 2020, RECETOX) – Cílem projektu je posílit Evropský výzkumný
prostor v oblasti pozorování Země v souladu s evropskou účastí na Skupině pro pozorování Země
(GEO) a Copernicus. Projekt poskytne pokročilé nástroje a technologie pro podporu rozhodování,
jejichž cílem bude lépe sledovat naše globální prostředí a sdílet informace a znalosti v různých
oblastech pozorování Země.
Součástí Centra RECETOX je Regionální centrum Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a
přenos technologií (SCRC), které je vyhledávaným partnerem mezinárodních organizací OSN
(UNEP, UNIDO, UNDP) v oblasti rozvoje globálních monitorovacích a informačních systémů
včetně budování potřebných kapacit. Společně s Národním centrem pro toxické látky (viz kapitola 5)
se podílí na realizaci dlouhodobého monitorování životního prostředí na národní i globální úrovni
(projekt MONET), které bylo zahájeno právě v ČR a dnes je do něho zapojeno 44 zemí celého světa.
Dalším dlouhodobým projektem, k němuž RECETOX přispívá svou infrastrukturou, je Evropská
dlouhodobá studie těhotenství a dětství (ELSPAC).
Někteří badatelé jsou členy redakčních rad zahraničních časopisů (prof. Glatz – Journal of
Separation Science / Wiley, prof. Scheringer – Environmental Science & Technology / ACS, prof.
Lammel – Environmental Science and Pollution Research / Springer a Atmospheric Environment /
Elsevier, Chemosphere / Elsevier, Environmental Sciences Europe / Springer, doc. Táborský –
Chemical Papers / De Gruyter, prof. Wimmerová – Glycobiology / Oxford University Press) a
dlouhodobými či adhoc hodnotiteli grantových projektů v zahraničních grantových agenturách (prof.
Bláha – EU FP7 exPost project evaluation panel, The Research Council of Norway, NORCLIMA
programme).
25
3. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY, TVŮRČÍ ČINNOSTI
A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ
B II. 2. Celková struktura personálního zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností
akademickými pracovníky v dané oblasti vzdělávání odpovídá z hlediska kvalifikace, věku, délky
týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá o institucionální akreditaci,
a žádanému typu nebo typům studijních programů a zajišťuje:
a) garantování úrovně kvality dané oblasti vzdělávání jako celku a jejího rozvoje,
b) garantování studijních programů v této oblasti a
c) garantování výuky těchto studijních programů
Shrnutí sebehodnocení:
Personální a kvalifikační zabezpečení vzdělávací činnosti v oblasti vzdělávání Chemie považujeme
za vyhovující, při současném složení akademického personálu lze bez problémů zajistit všechny
tradiční obory. Výběrová řízení na uvolněné či nově zřizované pozice preferují uchazeče
s mezinárodní zkušeností, která je předpokladem pro zavádění nových aktuálních výzkumných témat
a další rozvoj oborů.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Bakalářský a magisterský program Chemie je garantován prof. RNDr. Jiřím Pinkasem, Ph.D.,
bakalářský a magisterský program Biochemie pak prof. RNDr. Zdeňkem Glatzem, CSc. Garantem
programu Aplikovaná biochemie je doc. RNDr. Oldřich Janiczek, CSc. V rámci doktorského
programu Chemie je předsedou oborové rady (garantem programu) prof. RNDr. Jiří Pinkas, Ph.D.,
předsedou oborové rady Biochemie je prof. RNDr. Igor Kučera, DrSc. S ohledem na novou
legislativu (nařízení vlády č. 274/2016 Sb.) počítáme s obměnami garantů a snížení počtu jimi
garantovaných programů.
Všechny ústavy, které se podílejí na zajišťování výuky v chemické oblasti vzdělávání, jsou
personálně stabilizované. Zaměstnávají řadu profesorů a docentů, kteří vyučují stěžejní teoretické
předměty určující teoretický základ oborů, a odborných asistentů a lektorů, kteří zajišťují převážně
seminární a praktickou výuku. V rámci svých studijních povinností přispívají k základní, zpravidla
praktické výuce i doktorští studenti. Průběžná generační obměna je zajišťována výběrovými řízeními,
která zpravidla požadují i zahraniční či praktickou zkušenost uchazečů (na pracovištích CEITEC
prakticky výhradně).
Personální složení ústavů je následující (10/2017):
Profesoři Docenti
Odborní
asistenti
Lektoři
Vědečtí
pracovníci
Technicko-
hospodářští
pracovníci
fyzický
počet
přepočt.
počet
fyzický
počet
přepočt.
počet
ÚCh 14 8 13 9,7 5/1,6 5/4,2 38/18,8 10/8,8
ÚBioch 3 2 11 7,2 1/0,1 1/1 22/10 5/4,6
NCBR 7 1,1 12 2,8 1/0,5 0 28/9,9 6/3
26
RECETOX 14 7,4 12 7,2 10/4,8 0 174/110,5 34/24,8
Školiteli závěrečných prací studentů jsou převážně kmenoví zaměstnanci jednotlivých ústavů či
pracovišť CEITEC. Vedením disertačních prací jsou pověřováni také zahraniční pracovníci
dlouhodobě zaměstnaní na ústavech (zejména RECETOX) v rámci dlouhodobých pracovních úvazků.
S ohledem na dlouhodobé kontakty s ústavy Akademie věd ČR jsou některé práce realizovány pod
vedením jejich pracovníků (např. Ústav analytické chemie, Biofyzikální ústav). Spíše výjimečně jsou
školiteli studentů vysokoškolsky vzdělaní odborníci z jiných institucí (např. Moravské zemské
muzeum, firma Contipro). Takové spolupráce jsou v každém případě podporované a dlouhodobá
zkušenost ukazuje, že též výhodné pro všechny zúčastněné (student, MU i externí instituce).
V případech externích školitelů se na vedení práce podílí též konzultant z MU.
Při posledních reakreditacích již uskutečňovaných oborů byly Akreditační komisí vzneseny
výhrady k personálnímu zabezpečení pouze u oboru Chemie konzervování – restaurování, tedy
relativně nového oboru, který teprve vychovává novou generaci odborníků a s ohledem na silně
specializovaná témata je ve vyšší míře než ostatní obory zajišťován odborníky z praxe, což však (při
dlouhodobých pozitivních zkušenostech) považujeme spíše za výhodu než nedostatek.
27
4. MEZINÁRODNÍ PŮSOBENÍ
B II. 5. Mezinárodní působení vysoké školy mající vztah k dané oblasti vzdělávání, zejména
zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků, integrace možnosti zahraničních mobilit
do studia ve studijních programech, a předpoklady pro uskutečňování těchto činností odpovídají
charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá
institucionální akreditaci
Shrnutí sebehodnocení:
V oblasti vzdělávání Chemie lze Masarykovu univerzitu považovat za mezinárodně propojenou
instituci, která díky zahraničním kontaktům svých zaměstnanců umožňuje jednak výjezdy svých
studentů do zahraničí, jednak je cílem zahraničních studentů, přijíždějících na studijní pobyty, ale i
za účelem plnohodnotného (zejména doktorského) studia. O ještě vyšší vyváženost oboustranné
mobility studentů budeme usilovat posílením nabídky cizojazyčných kurzů. Akademičtí pracovníci
v současnosti vyjíždějí i přijíždějí nejčastěji v rámci programů evropské i mimoevropské spolupráce
(COST, KONTAKT), za fakultní podpory se daří uskutečňovat též blokové přednáškové kurzy
zahraničních odborníků.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Kromě přednášek zahraničních odborníků na pravidelných setkáních brněnské pobočky České
společnosti chemické (viz kapitola 2.2) působí na Přírodovědecké fakultě MU zahraniční učitelé
v rámci programu „Innovation Lectures“ (INNOLEC). V letech 2011–2016 se uskutečnilo více než
50 přednáškových kurzů s chemickou tematikou. Mezi přednášejícími byli akademici z univerzit
v Basileji (Švýcarsko), Sussexu (Velká Británie), Göttingenu (Německo), Rouen (Francie) aj.
Mobilita akademických pracovníků byla v uplynulých letech podporována zejména operačními
programy, v současnosti podporují výzkumnou spolupráci se zahraničními partnery především
projekty COST, KONTAKT a MOBILITY, ale také projekty Horizon 2020 zaměřené na mezinárodní
mobilitu, jako jsou RISE (Research and Innovation Staff Exchange) nebo ITN (International Training
Network).
Masarykova univerzita udržuje dvoustranné dohody s řadou evropských univerzit, na něž
vyjíždějí i studenti chemických oborů nejčastěji v rámci programu Erasmus, ve vyšších stupních
studia i za podpory jiných programů (AKTION, DAAD) či mezivládních dohod. V uplynulých pěti
letech vycestovalo na zahraniční studijní pobyty celkem 8 bakalářských, 75 magisterských a 78
doktorských studentů. Nejčastějším cílem byly na magisterské úrovni francouzské (např. Université
de Reims Champagne-Ardenne), v těsném závěsu za nimi pak španělské školy (např. Universidad de
Barcelona). Doktorandi směřují nejčastěji opět do Francie, na druhém místě je Německo (univerzity,
ale i Max-Planck Institut). Počet zahraničních zájemců o studijní pobyty je přibližně o čtvrtinu nižší.
O vyšší vyváženost oboustranné mobility studentů budeme usilovat zvýšením počtu cizojazyčných
kurzů v ostatních programech (viz kapitola 1.4).
V posledních pěti letech přispělo k tvůrčí činnosti v chemické oblasti též 18 postdoktorských,
převážně zahraničních pracovníků. Zapojení těchto kvalifikovaných badatelů umožnila jednak
podpora projektů POSTDOC,10
jednak grantové projekty vedoucích výzkumných pracovníků.
10
Projekty CZ.1.07/2.3.00/30.0009 Zaměstnáním čerstvých absolventů doktorského studia k vědecké excelenci (7/2012–6/2015) a
CZ.1.07/2.3.00/30.0037 Zaměstnáním nejlepších mladých vědců k rozvoji mezinárodní spolupráce (3/2013–9/2015), řešitel prof.
Dvořák.
28
5. SPOLUPRÁCE S PRAXÍ
B II. 6. Spolupráce s praxí odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti
vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Spolupráce s praxí v oblasti vzdělávání Chemie probíhá na úrovni výzkumné i výukové. Výzkumná
spolupráce je podporována buď projekty aplikovaného výzkumu z veřejných zdrojů, nebo přímo
firemními partnery. Objevy s komerčním potenciálem je možno za podpory Centra pro transfer
technologií (kromě jejich patentové ochrany) aplikovat v projektu spin-off. Studenti magisterských
studijních oborů mají možnost seznámit se s chemickým provozem během povinných či povinně
volitelných exkurzí a rovněž vykonávají povinnou či povinně volitelnou praxi v partnerských firmách.
Zaměstnanci jednotlivých pracovišť též s ohledem na realizované společné projekty a smluvní výzkum
disponují formálními i neformálními kontakty s řadou institucí a firem a usnadňují tak absolventům
kontakt s budoucími zaměstnavateli.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Zásadní modernizace výuky v letech 2009–2013, podpořená projekty operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost 11
byla realizována za podpory a průběžných konzultací
s partnerskými firmami (např. Fosfa, a.s., Synthon. s.r.o., Teva Czech Industries, s.r.o., ANF Data,
s.r.o., BioVendor – Laboratorní medicína, a.s., SITA CZ, a.s., ENVISAN-GEM, a.s., Českomoravský
cement, a.s., a další). Spolupráce s některými z těchto firem trvá dodnes, zejména v podobě
odborných praxí studentů magisterského studijního programu Chemie.
Většina spoluprací s firemními partnery má charakter aplikovaného výzkumu, nejvýznamnější
z nich jsou uvedeny v tabulce. Výše příslušných kontraktů se pohybují v řádech několika set tisíc až
několika milionů Kč.
Průmyslový partner Země Výzkumník PřF MU
Senergos, a.s. CZ Pavel Pazdera
VF, a.s. CZ Jiří Příhoda
Contipro, a.s. CZ Vladimír Šindelář
Artios Pharma UK Kamil Paruch
Českomoravský cement, a.s. CZ Jakub Hofman
VUSTAH CZ Martin Mandl
Senergos, a.s., nabízí komplexní výstavbu, modernizaci a servis elektrických rozvoden,
elektráren, kabelových a venkovních vedení všech napěťových hladin pro významné zákazníky v
energetice a průmyslu. Spolupráce se společností Senergos, a.s., je zaměřena na výzkum, vývoj a
11 Projekty CZ.1.07/2.2.00/07.0436 Inovace vzdělávání v chemii na PřF MU (5/2009–4/2012), CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Inovace
biochemických bakalářských programů PřF MU pro potřeby moderní společnosti (1/2011–12/2013) a CZ.1.07/2.2.00/15.0213
Inovace a rozšíření výuky zaměřené na problematiku životního prostředí na PřF MU (1/2011–12/2013), řešitelé prof. Potáček, prof.
Glatz a doc. Hofman.
29
aplikaci nových materiálů založených na grafenových strukturách. Potenciálně vznikne v nejbližších
měsících spin-off společnost MU, do které bude licencováno duševní vlastnictví týkající se výzkumu
a výroby grafenoidů. VF, a.s., působí v oblasti radiační ochrany a monitorování a nakládání s
radioaktivními odpady. Ústav chemie spolupracuje s VF, a.s., v oblasti laboratorních analýz
radioaktivních vzorků v rámci projektu zaměřeného na výzkum a vývoj senzorů pro radioaktivní
plyny a aerosoly. S vynikající kvalitou výroby a výzkumnými zařízeními je společnost Contipro, a.s.,
jedním z předních světových dodavatelů kyseliny hyaluronové a jejích aplikací. Nedávno dokončená
spolupráce se společností Contipro, a.s., byla zaměřena na výzkum možností použití bambusurilů
jako aniontových receptorů pro zdravotnické účely. Artios Pharma je biotechnologická společnost
založená ve Velké Británii (Cambridge), která se specializuje na protinádorovou léčbu identifikací
nových inhibitorů opravných mechanismů DNA. Společně s MU vyvíjí nové léčebné prostředky
cílící na DNA-nukleázu jako klíčový enzym účastnící se buněčné odpovědi na poškození DNA.
Českomoravský cement, a.s., dlouhodobě realizuje monitoring kvality ovzduší a půd v okolí dvou
provozoven – cementárny Mokrá a cementárny Radotín. V rámci monitoringu byla získána cenná
data a environmentální vzorky. Na průzkumu spolupracují studenti magisterských a doktorských
oborů. Výzkumný ústav stavebních hmot (VUSTAH), a.s., je soukromá výzkumná a experimentálně
výrobní organizace se sídlem v Brně, která se zabývá výzkumem a vývojem v oblasti stavebních hmot
a příbuzných oborech. Spolupráce s Ústavem biochemie PřF se týkala vývoje a testování přípravků
proti biokorozi betonu.
Součástí Centra RECETOX je Národní centrum pro toxické látky (NC) a Regionální centrum
Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a přenos technologií (SCRC), která společně podporují
rychlý přenos nových poznatků z výzkumu do environmentální praxe na národní i mezinárodní
úrovni. NC propojuje inovační potenciál celého RECETOX s požadavky partnerů a identifikuje
příležitosti k využití výsledků výzkumu v České republice. SCRC je vyhledávaným partnerem
mezinárodních organizací OSN (UNEP, UNIDO, UNDP) v oblasti rozvoje globálních
monitorovacích a informačních systémů včetně budování potřebných kapacit. Obě centra rozvíjejí
spolupráci s průmyslovými partnery, soukromým sektorem, orgány regionální a státní správy, ale i s
dalšími vědeckými a vzdělávacími institucemi, nevládními organizacemi a širokou veřejností na
národní i mezinárodní úrovni.
Významným úspěchem týmu prof. Damborského bylo založení vůbec první spin-off firmy MU
v roce 2006. Tato biotechnologická firma Enantis, s.r.o., získala v letošním roce podporu prestižního
grantu SME Instrument na vývoj produktů pro hojení ran.
30
6. SHRNUTÍ
Jsme přesvědčeni, že Masarykova univerzita má dobré předpoklady pro kvalitní vzdělávání v oblasti
vzdělávání Chemie s ohledem na dosavadní dlouhodobou tradici výuky i výzkumu při jeho narůstající
rozmanitosti, rozsahu i excelenci. Pracoviště, která výuku zajišťují, jsou finančně a personálně
stabilizovaná, s kvalitními domácími i zahraničními kontakty s akademickými i neakademickými
institucemi. Silnou stránkou vzdělávacího procesu je spojení teorie s experimentální činností, jejíž
podíl se prohlubuje od bakalářského do doktorského stupně. Absolventi jsou díky tomu dobře
vybaveni pro další působení jak v oblasti základního, tak aplikovaného výzkumu na domácích i
zahraničních pracovištích.