Sebehodnoticí zpráva
Masarykovy univerzity
Oblast vzdělávání
Filozofie, religionistika a teologie
Prosinec 2017
Masarykova univerzita
Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, Česká republika
www.muni.cz
2
Obsah
1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti ............................................................................3
2. Tvůrčí činnosti...................................................................................................................................13
3. Personální zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností ......................................19
4. Mezinárodní působení......................................................................................................................21
5. Spolupráce s praxí.............................................................................................................................22
6. Shrnutí.................................................................................................................................................24
Uvedené údaje jsou platné k datu odeslání žádosti o institucionální akreditaci, není-li
v textu uvedeno jinak.
3
1. POVAHA, ROZSAH A STRUKTURA VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI
B I. 1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované vysokou školou v dané
oblasti vzdělávání odpovídá popisu této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády o
oblastech vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých
školách.
Shrnutí sebehodnocení:
Masarykova univerzita v oblasti vzdělávání Filozofie, religionistika a teologie nabízí studijní
programy Filozofie, Teorie a dějiny vědy a Religionistika, které v dostatečné míře pokrývají
základní tematické okruhy specifikované pro danou oblast vzdělávání. Filozofie a
Religionistika jsou nabízeny ve všech stupních (bakalářské, navazující magisterské a doktorské
studium), Teorie a dějiny vědy jsou realizovány pouze v doktorském stupni.
Studium oborů v této oblasti vzdělávání navazuje na tradici výuky filozofie od dob založení
Filosofického semináře na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (FF MU) v roce 1919,
přičemž samotná výuka byla zahájena v roce 1921. Setrvalé bylo tradiční zaměření na
problematiku dějin filozofie od antiky po současnost, které byly prezentovány zejména
v kritických analýzách. Svébytný přístup se projevoval pak ještě výrazněji při výuce
jednotlivých filozofických disciplín – ontologie, epistemologie, metodologie věd i logiky a stále
častěji se objevovaly silné interdisciplinární vazby, zpočátku k nejbližším oborům, jako byla
historie, psychologie a některé jazykovědné disciplíny, později pak i přírodní vědy – biologie a
fyzika nejvýrazněji. Byla tak vychována řada odborníků, kteří našli uplatnění jak v institucích
převážně humanitního zaměření, tak i na pracovištích, na kterých zaměstnávání absolventů
humanitních oborů nemělo do té doby žádnou tradici (např. ministerstvo obrany, vězeňská
služba, standardizační konsorcia atd.). Situace se dále výrazně změnila po roce 1989, kdy se
postupně začaly navazovat zahraniční kontakty, ať už to byly příležitostné či systematicky
pojaté návštěvy hostujících přednášejících nebo výjezdy vlastních vyučujících na různé studijní
pobyty a letní školy. Další zásadní zlom znamenalo zapojení se do programu mezinárodní
výměny studentů, kdy se našim studentům postupně otevřely dveře na zpočátku francouzské
univerzity a postupně se pak přidaly školy v dalších zemích. Nešlo přitom jen o samotnou
zahraniční zkušenost jednotlivých studentů, ale významný byl i tlak na domácí prostředí, které
se muselo adaptovat na nově se formující situaci pod vlivem zmnožujících se mezinárodních
kontaktů, a to jak po stránce obsahové, tak formální. Bylo třeba změnit i organizaci výuky tak,
aby byla průchodná s co nejmenšími komplikacemi i pro studenty trávící semestr či dva
v zahraničí.
Jistá stabilita v postupných personálních obměnách pracovišť měla za následek i přirozenou
proměnu, resp. aktualizaci obsahu, tj. výzkumných i výukových témat a zaměření. Klíčovou
oblastí zůstávají stále dějiny filozofie, ale posiluje se v nich analytický pohled, studenti jsou
vedeni ke kritičnosti ve smyslu získávání schopností analyzovat argumenty tradičních autorit,
pracovat důsledně s textem, interpretačně jej zvládnout a na základě získaných zkušeností
nakonec nabídnout text vlastní s originálním přínosem.
Výuka religionistiky jako samostatného oboru byla zahájena v roce 1992, což činí FF MU
fakultou s nejstarší tradicí výuky religionistiky v polistopadové ČR. FF MU od počátku
uskutečňovala pětiletý magisterský program, posléze transformovaný v tříletý program
bakalářský a dvouletý navazující magisterský. Od roku 2002 realizuje v religionistice
doktorský program. Získala také akreditaci ke konání habilitačního řízení v religionistice.
4
Na FF MU, kde chybí tradice orientalistiky příznačná pro univerzitu pražskou a olomouckou,
program Religionistika od počátku představoval oproti velké části jiných fakultních programů
důležité ohnisko studia mimoevropských kultur, což nadále v úplnosti platí i po osamostatnění
sinologie a japanistiky, které se formovaly v rámci religionistického pracoviště a nadále je
s nimi udržována úzká spolupráce v oblasti výuky o náboženských tradicích Číny a Japonska a
příslušných jazyků.
Studijní program Religionistika byl na počátku koncipován s přihlédnutím především ke
zkušenostem religionistických pracovišť v USA a Německu, posléze se spolu s personálním
růstem Ústavu religionistiky a postupem empirických výzkumů pracovníků ubíral zčásti vlastní
cestou. Ve výuce a výzkumu jsou nyní dominantně zastoupeny především, ač rozhodně ne
výhradně, tři směry: (1) interdisciplinární historie náboženství, inspirovaná historickou
antropologií, kognitivní historiografií a v poslední době analýzou komplexních sítí,
(2) kvalitativní sociologický výzkum současné religiozity a (3) kognitivní věda o náboženství,
využívající metod a přístrojového vybavení experimentální psychologie v úzké spolupráci se
špičkově vybavenou fakultní výzkumnou infrastrukturou HUME lab1
.
Výsledkem více než pětadvacetiletého vývoje brněnské religionistiky je důkladné a poměrně
náročné kurikulum, které na bakalářském stupni studentům nabízí nejen úvod do oboru a jeho
dějin a klasickou náplň religionistiky, kterou je na většině evropských pracovišť úvod do
hlavních náboženských tradic světa, ale i prakticky zaměřené obeznámení s technikami
historického, komparativního, antropologicko-sociologického a kognitivně-psychologického
výzkumu. Vedle toho se v bakalářském kurikulu začíná rozvíjet také směr aplikovaný,
připravující především na zaměstnání v neziskové a mediální sféře. Magisterské studium
religionistiky je v současné době zaměřeno spíše úzce, výzkumně, i v něm bude zapotřebí
rozvíjet také směr cílící na mediální a neziskovou sféru. Doktorské studium religionistiky se
zaměřuje na původní výzkum v profilových oblastech, v nichž se na FF MU provádí
religionistický výzkum, doktorandi se věnují publikační činnosti a někteří dosahují
mezinárodně významných výsledků (výzkumná pozice na Harvardu, publikace v časopisech
Nature Journals / Human Behaviour, PLOS One, Numen aj.).
V oblasti mezinárodních kontaktů a doplnění výuky o nové postupy, které reagují na potřeby
aktuálních generací studentů, se výuka religionistiky na FF MU ubírala stejným směrem jako
výuka filozofie. Obory Filozofie, Teorie a dějiny vědy a Religionistika, realizované na MU,
spolu koherentně pokrývají příslušnou vzdělávací oblast, mají na FF MU dlouholetou tradici,
jsou velmi dobře pokryty personálně a výzkumně a jsou zapojeny do široké spolupráce s dalšími
programy, včetně celofakultních kurzů filozofie a metodologie vědy a celouniverzitních kurzů.
Samostatnou kapitolou ovlivňující způsob a mnohdy i obsah výuky představovaly a vlastně
stále představují moderní technologie a jejich stále častější zapojení jak do výuky, tak do
výzkumné práce, na které se podílejí i studenti magisterského a zejména pak doktorského studia.
Vznikla řada e-learningových kurzů a ještě více dílčích podpor pro samostudium s využitím
prvků e-learningu.
Rozvíjení dříve uvedených schopností je ostatně i perspektivou oborů této oblasti vzdělávání,
kde je třeba brát v potaz, že tyto obory povýtce nemají příliš konkrétních možností aplikace
1
HUME lab – Laboratoř pro experimentální humanitní vědy (http://www.humelab.cz) je výzkumná infrastruktura
FF MU, která disponuje lidskými zdroji vyškolenými v designování experimentálního výzkumu a kvalitním
přístrojovým vybavením. Zaměřuje se především na zkoumání různých aspektů lidského chování, jako je
skupinová solidarita, hierarchie ve skupině a další roviny skupinové dynamiky, komunikace při výuce v třídách,
zpracovávání emocí, vnímání prostoru aj. Zájemcům z Masarykovy univerzity i mimo ni nabízí jedinečné
přístrojové vybavení vhodné k laboratornímu i terénnímu výzkumu, asistenci při designování výzkumu, sběr a
analýzu dat a organizaci seminářů a stáží.
5
v praxi, koncept „uplatnění v oboru“ zde není použitelný. Absolventi nacházejí uplatnění všude
tam, kde je požadována schopnost kritické analýzy, argumentační schopnosti a v neposlední
řadě i práce s lidmi.
Velmi rádi bychom zvětšovali tlak na to, aby od nás neodcházeli absolventi jednooborově
zaměření, ale odnášeli si znalosti z dalších oblastí a oborů, pokud je přímo nevystudují v rámci
standardního studijního programu. Již nyní tak zařazujeme do nabídek povinně volitelných
předmětů kurzy jiných studijních oborů a tato tendence bude nepochybně v dalších letech sílit.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.1 Rozsah vzdělávací činnosti v univerzitním kontextu
Vzdělávací činnost v dané oblasti vzdělávání je realizována na všech stupních –
bakalářském, navazujícím magisterském i doktorském. V posledních letech došlo ke snížení
počtu uchazečů o studium, zejména v bakalářském a navazujícím magisterském stupni.
Zároveň se mírně zvýšil zájem o doktorské studium. Snižující se celkový počet studentů souvisí
mimo jiné s demografickým vývojem a rozmachem terciálního vzdělávání, kdy stejné nebo
podobné obory začaly nabízet i jiné vysoké školy v ČR.
Kvalita vzdělávací činnosti je pravidelně sledována a hodnocena. Obor Filozofie prošel
sebehodnocením v minulosti již dvakrát (jednou v rámci pilotního ověřování systému
sebehodnocení na MU, podruhé v roce 2014), obor Religionistika jednou (v roce 2014). Žádné
zásadní výhrady k podobě realizace vzdělávání v dané oblasti oponenti neměli. Na základě
poskytnutých doporučení byly především jasněji vymezeny a upřesněny požadavky na
ukončení jednotlivých předmětů (jako jeden z nástrojů předcházení studijní neúspěšnosti).
Získaná zpětná vazba z hodnocení bude použita také při vytváření nových studijních plánů
programu Filozofie. Z evaluace oboru Religionistika vzešlo doporučení srozumitelněji
komunikovat navenek identitu pracoviště a oboru a více se zaměřit na publikování ve
špičkových zahraničních časopisech; tento trend je skutečně patrný, ač pochopitelně postupný.
Graf 1: Počet aktivních studií v oblasti Filozofie, religionistika a teologie na MU
(2007–2017)
Údaje vždy ke 4. 4. příslušného kalendářního roku.
6
1.2 Struktura vzdělávací činnosti
Struktura předmětů v každém stupni studia umožňuje studentovi získání klíčových znalostí a
dovedností v povinných předmětech, které tvoří obsahovou páteř studia, rozsah povinně
volitelných předmětů dává možnost prohloubení speciálních znalostí vázaných například na
téma diplomové práce. Mezi povinně volitelnými předměty mají na filozofii klíčové postavení
interpretační semináře, na religionistice rozšiřující kurzy o náboženských tradicích a teorii a
metodologii oboru.
Tabulka 1: Aktuální přehled studijních programů a oborů akreditovaných v oblasti
Filozofie, religionistika a teologie
Bc. NMgr. Ph.D.
Počet SP 1 1 1
Počet SO 2 2 3
Počet SO uskutečňovaných déle než 10 let 2 2 2
Počet studií 213 37 68
Aktuální počet studijních programů: 3
Aktuální počet studijních oborů: 7
Z toho uskutečňovaných déle než 10 let: 6
V bakalářském studijním programu Filozofie jsou pro jednooborové studium akreditovány
následující obory:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10
let
Filozofie 31. 8. 2019 ano
Religionistika 31. 8. 2019 ano
V magisterském studijním programu Filozofie jsou pro jednooborové studium akreditovány
následující obory):
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10
let
Filozofie 31. 7. 2023 ano
Religionistika 31. 7. 2023 ano
V doktorském studijním programu Filozofie jsou akreditovány následující obory:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10
let
Filozofie 31. 12. 2024 ano
Teorie a dějiny vědy 31. 8. 2019 ne
Religionistika 31. 12. 2024 ano
7
1.3 Povaha vzdělávací činnosti
Vzdělávací činnost je realizována tak, aby student v průběhu studia získával požadované
znalosti, schopnosti a kompetence. Profil absolventa je v souladu s očekávaným profilem a
v jednotlivých stupních studia jej naplňuje v odpovídající šíři a míře podrobnosti. Absolvent
programu Filozofie získává znalost primárních textů i sekundární literatury, komplexní znalost
dějin filozofie, včetně dostatečné orientace v soudobých směrech angloamerické, francouzské
a německé filozofie. Stává se odborníkem na problematiku současných témat systematické
filozofie, etiky, teorie a metodologie vědy. Disponuje jazykovou kompetencí v aktivním
praktickém a odborném užití alespoň jednoho světového jazyka. Jeho komunikační schopnosti
ho předurčují k rychlému a flexibilnímu osvojení a rozvíjení dalších kompetencí, vyplývajících
z jeho profesního zaměření.
Absolventi bakalářského studia religionistiky na FF MU mají přehled o hlavních
náboženských tradicích minulosti i současnosti a základní vhled do teorie, metodologie a dějin
oboru, zvládají základy vybraného pramenného jazyka a prošli praktickou přípravou v oblasti
prezentačních dovedností, odborného psaní a historických, komparativních, sociologických,
antropologických a psychologických přístupů k náboženství. Nacházejí uplatnění ve školství, v
kulturních institucích, ve specializovaných oblastech cestovního ruchu, v administrativě, v
neziskových organizacích, v médiích, v oblasti přípravy projektů a grantů ve veřejném i
soukromém sektoru, ve společnostech zaměřujících se na vývoj her a volnočasových aktivit a
ve start-up projektech vyžadujících kreativní myšlení. Zaměstnavatelům mohou nabídnout
dobré analytické dovednosti, mezikulturní přehled, obeznámenost se základy hned několika
společenských a humanitních věd a jejich kvalitativních i kvantitativních metod, schopnost psát
formálně i obsahově správné texty, uvažování v globálních souvislostech a schopnost věnovat
se soustavně a dlouhodobě řešení náročných projektů.
Absolventi magisterského studia religionistiky na FF MU získali společenskovědní
a humanitní vzdělání, které je svou úrovní srovnatelné s obdobnými programy na kvalitních
zahraničních univerzitách. Umí kriticky využívat koncepty historických věd, sociologie,
kulturní a sociální antropologie, etnografie, kognitivních věd a psychologie ke konzistentnímu
a podloženému porozumění lidskému sociálnímu jednání; vyhledávat informace v různých
typech zdrojů, posuzovat jejich relevanci a provádět jejich kritické zhodnocení, rozbor a
syntézu; charakterizovat vybrané náboženské tradice a porozumět jejich dynamice; užívat
vybrané metody sběru a analýzy dat obvyklé ve společenských a humanitních vědách; připravit
kvalitní výzkumný projekt; posuzovat výzkumné projekty z hlediska proveditelnosti,
společenského dopadu a etiky výzkumu; psát formálně i obsahově korektní a přínosné texty o
fenoménech lidské kultury s využitím relevantních zdrojů a s vlastním původním vkladem;
uvažovat o jevech lidské kultury v globálních a výrazně mezioborových souvislostech;
diferencovaně aplikovat přístupy a poznatky společenských a humanitních věd v zaměstnání i
v osobním porozumění jevům lidské kultury. Absolventi magisterského studia religionistiky
jsou kompetentní k práci ve všech humanitních oblastech, které vyžadují kritické myšlení a
mezikulturní vnímavost. Nacházejí uplatnění například ve školství, v žurnalistice, ve
specializovaných oblastech cestovního ruchu, v administrativní práci, v neziskových
organizacích, v médiích, v oblasti přípravy projektů a grantů ve veřejném i soukromém sektoru,
ve společnostech zaměřujících se na vývoj her a volnočasové aktivity a ve start-up projektech
vyžadujících kreativní myšlení. Zaměstnavatelům mohou nabídnout velmi dobré analytické
dovednosti, kreativní uvažování, flexibilitu, mezikulturní přehled, dobrou obeznámenost s
východisky a metodami hned několika společenských a humanitních věd, schopnost psát
formálně i obsahově správné a původní texty, schopnost uvažovat v globálních a
mezioborových souvislostech a schopnost věnovat se soustavně a dlouhodobě řešení náročného
projektu.
8
Absolventi doktorského studia religionistiky na FF MUjsou připraveni na kariéru
akademických a výzkumných pracovníků v ČR i v zahraničí. Jsou schopni porozumět
náročným teoretickým textům z oblasti humanitních a sociálních věd; propojit obecně
teoretickou a empiricky konkrétní rovinu odborné práce v humanitních a sociálních vědách;
užívat na pokročilé úrovni vybrané metody sběru a analýzy dat obvyklé ve společenských a
humanitních vědách; navrhnout a provést náročný, soustavný, původní, metodologicky
poučený a teoreticky relevantní religionistický výzkum; ozřejmit teoretická východiska
vlastního výzkumu; zasadit výsledky vlastního výzkumu do kontextu mezinárodního bádání o
dané problematice; orientovat se v praktických i etických aspektech výzkumu a publikační
činnosti; efektivně pracovat s konstruktivní kritikou vlastních textů; sepsat kvalitní a přínosný
odborný text vyhovující mezinárodním standardům; předávat získané znalosti a zkušenosti
formou pedagogické činnosti, odborných přednášek a publikací; uplatnit získané pedagogické
zkušenosti a organizační dovednosti v praxi. Absolventi doktorského studia religionistiky
nacházejí uplatnění v pedagogické a vědecké práci v religionistice a příbuzných oborech, v
oblasti přípravy projektů a grantů ve veřejném i soukromém sektoru, v neziskových
organizacích a poradenství se zaměřením na menšiny a mezikulturní překlad, ve státní správě
na pozicích vyžadujících kulturní přehled a odborně podložené rozhodování, ve školství, ve
sdělovacích prostředcích a v překladatelství společenskovědní a humanitní literatury.
Zaměstnavatelům v akademické sféře mohou nabídnout výborný přehled o oboru religionistiky
a aktuálním dění v teorii a metodologii oboru na mezinárodní úrovni, mezioborové uvažování,
důraz na teoretickou podloženost a empirickou přesnost výzkumu a zkušenosti s výzkumem,
výukou, publikační činností a přípravou grantových přihlášek a projektů. Ostatním
zaměstnavatelům mohou nabídnout analytické dovednosti, mezikulturní rozhled, schopnost
práce na náročných a dlouhodobých projektech, samostatné a kritické myšlení a dovednost
připravovat kvalitní podklady k odborně zakotvenému rozhodování.
Absolventi oboru Filozofie na bakalářském stupni se mohou uplatnit, pokud nepokračují
navazujícím magisterským studiem, v kulturních a mediálních institucích, ve státní správě
a všude tam, kde je kladen důraz na porozumění a interpretaci textu, jsou způsobilí pracovat na
všech místech, zejména humanitního zaměření, vyžadujících kritické a systematické myšlení
nebo na manažerských postech vyžadujících flexibilitu v jednání a rozhodování.
Absolventi navazujícího magisterského studia jsou schopni aplikovat získané argumentační
dovednosti na vlastní odborné texty, samostatně formulovat výzkumný problém, navrhnout
jeho řešení a to obhájit a kriticky reflektovat filozofické pozadí a implikace problémů současné
vědy. Jsou připraveni působit jako řídící, resp. programoví pracovníci kulturních a vzdělávacích
institucí, ve školských institucích, ve vydavatelských a edičních zařízeních a jako redaktoři,
zpravodajové a recenzenti v novinách, kulturních časopisech, rozhlase a televizi. Jsou způsobilí
pracovat na všech místech zejména humanitního zaměření, vyžadujících kritické a racionální
myšlení. Jsou schopni vyhledávat informace v různých typech zdrojů, posuzovat jejich
relevanci a provádět jejich kritické zhodnocení a syntézu, porozumět základním východiskům
a přístupům společenských věd ke studiu lidské kultury, využívat různé metody sběru dat
obvyklé ve společenských a humanitních vědách, psát formálně i obsahově korektní texty,
uvažovat o jevech lidské kultury v globální a mezioborové perspektivě a aplikovat přístupy a
poznatky společenských a humanitních věd v zaměstnání i v osobním porozumění lidskému
jednání. Nacházejí uplatnění ve školství, v kulturních institucích, ve specializovaných oblastech
cestovního ruchu, v administrativě, v neziskových organizacích, v médiích, v oblasti přípravy
projektů a grantů, ve společnostech zaměřujících se na vývoj her a volnočasových aktivit a ve
start-up projektech vyžadujících kreativní myšlení. Zaměstnavatelům mohou nabídnout dobré
analytické dovednosti, mezikulturní přehled, obeznámenost se základy hned několika
9
společenských a humanitních věd a jejich kvalitativních i kvantitativních metod, prezentační
dovednosti, schopnost psát formálně i obsahově správné texty, uvažování v globálních
souvislostech a schopnost věnovat se soustavně a dlouhodobě řešení náročných projektů.
Absolventi doktorského studia oborů Filozofie a Teorie a dějiny vědy se pak navíc mohou
uplatnit jako akademičtí pracovníci nebo samostatní vědečtí pracovníci na vysokých školách a
odborných institucích sociálněvědného a humanitněvědného zaměření, dále v institucích
zaměřujících se na popularizaci a komunikaci vědy.
Obsah všech jednotlivých předmětů je průběžně inovován v souladu s nejnovějšími poznatky v
dané oblasti a na základě výsledků vlastního výzkumu přednášejících (od r. 2012 např. za
filozofii 3 samostatné projekty z Fondu rozvoje MU, další předměty byly inovovány v rámci
projektů OPVK Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických
propedeutik pro mezioborová studia (logika-rámec-rozvoje), CZ.1.07/2.2.00/28.0216, a
Filozofická fakulta jako pracoviš tě excelentního vzdě lá vá ní: Komplexní inovace studijních
oborů a programů na FF MU s ohledem na pož adavky znalostní ekonomiky (FIFA),
CZ.1.07/2.2.00/28.0228, za religionistiku 13 grantů na inovaci kurzů či programů). Pro většinu
předmětů existuje e-learningová podpora, nejčastěji v prostředí ELF (lokalizovaná varianta
prostředí Moodle), kde jsou využívány různé nástroje a moduly pro studijní činnosti (průběžné
testování, bodovaná diskuse, úkol s opravou odevzdávaný opakovaně až do vložení přijatelné
verze aj.). Student pak může volit ty, které mu nejlépe vyhovují, které odpovídají jeho
individuálním potřebám, tempu a motivacím.
Tabulka 2: Přehled oborů a jejich pokrytí tematickými okruhy
Historiefilozofie
Systematickáfilozofie
Religionistika
Biblickávědaahistorickáteologie
Systematickáapraktickáteologie
Pramennéjazyky
Bc.
Religionistika x x
Filozofie x x
Mgr.
Religionistika x x
Filozofie x x
Ph.D.
Religionistika x x
Filozofie x x
Teorie a dějiny vědy x x
10
B I. 2. Cíle, obsah a organizace studia v rámci dané oblasti vzdělávání jsou v souladu
s posláním a strategickým záměrem vysoké školy a ostatními strategickými dokumenty vysoké
školy.
Shrnutí sebehodnocení:
Cíle, obsah a organizace studia v oblasti vzdělávání Filozofie, religionistika a teologie jsou v
souladu s dlouhodobou strategií MU, vnitřními předpisy, dokumenty NAÚ a v neposlední řadě
také s dlouhodobým strategickým rozvojem a spontánním, tj. samotnými pracovníky
iniciovaným zkvalitňováním nyní uskutečňovaných studijních programů. Na MU nejsou
realizovány teologické programy, to však chápeme jako typ profilu v rámci žádoucí
diferenciace českých VŠ, nikoli jako slabinu v našem pokrytí vzdělávací oblasti. MU ostatně
tradičně nemá teologickou fakultu, kde by takové programy byly realizovány.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.4 Záměr dalšího rozvoje vzdělávací činnosti v oblasti
Naším cílem je v souladu s dlouhodobým záměrem fakulty a univerzity nabízet kvalitní
vzdělávání, které reflektuje aktuální rozvoj v dané oblasti, dále pokračovat v implementování
nových forem a metod výuky a sledovat poměr počtu studentů na učitele, aby mohl být
zachován rozsah individuálních konzultací a kvalita vedení závěrečných prací. V plánu je také
posilovat internacionalizaci výuky formou systematického zapojování zahraničních odborníků
do výuky a další podpory studentských studijních pobytů a praxí v zahraničí. Dále chceme
udržovat a rozvíjet dobré vztahy s partnerskými katedrami, podporovat výměnné hostující
přednášky, pořádat společné akce a studentské konference. Cílem je prohlubovat kontakty se
zahraničními partnerskými pracovišti, rozvíjet cílenou komunikaci směrem k uchazečům o
studium a budovat síť absolventů.
V programu Religionistika chceme zpravidelnit a rozšířit nabídku kurzů směřujících k aplikaci
v mediální a neziskové sféře, výhledově ale také cestovnímu ruchu: na aplikační oblast se
začínají zaměřovat první závěrečné práce, bude však třeba tuto možnost jiného než akademicky
výzkumného směřování aktivněji podporovat.
Ve všech oborech vzdělávací oblasti do budoucna chceme usilovat především o částečné
snížení studijní neúspěšnosti v prvních semestrech bakalářského studia a o konsolidaci v oblasti
navazujícího magisterského studia, kde obory zaznamenávají pokles zájmu, takže počet
aktivních doktorských studií již převýšil počet studií magisterských.
1.4.1 Bakalářské studijní programy
Struktura předmětů v bakalářském stupni programu Filozofie pokrývá dějiny filozofie od
nejstarších dob po současnost a základní filozofické disciplíny (ontologie, epistemologie a
etika), které na této úrovni nejsou přednášeny jinde v ČR. Velký důraz je kladen na metodologii
oboru, logiku, kritické myšlení a argumentaci. Metodologický proseminář a Filozofický
proseminář reflektují změny z hlediska návaznosti na praktické dovednosti a kompetence,
11
hlavním cílem proseminářů je uvést studenty do metodologických postupů nezbytných pro
kritickou práci s textem a psaní vlastních odborných textů. Pozornost je věnována také
příbuzným oborům a interdisciplinárním vztahům. Do budoucna chceme vytvořit vedlejší
studijní plán (tzv. minor) programu Filozofie na předmětech základních filozofických disciplín
doplněné o semináře kritického myšlení a argumentace, tak jak je to běžné na evropských a
světových univerzitách. Znalosti dějin filozofie budou studenti získávat prostřednictvím četby
a interpretace klíčových textů. Konstrukci hlavního studijního plánu (tzv. maior) chceme založit
na stávající struktuře, která bude doplněna o větší prostor pro samotnou metodologii oboru
Filozofie a volbu volitelných předmětů z příbuzných oborů.
V programu Religionistika chceme využít možnosti hlavního a vedlejšího studijního plánu k
tomu, aby si ti, kdo se především přišli dovědět o různých náboženských tradicích, avšak v
oboru ve skutečnosti nemají zájem sepsat samostatnou závěrečnou práci ani v něm působit,
vybírali religionistiku jako vedlejší obor a neprocházeli náročnou průpravou směřující k
realizaci bakalářského výzkumu. O specializaci neuvažujeme: zejména u oboru, který není
vyučován na SŠ a v žádném případě necílí na přesnou pozici na trhu práce, by byla specializace
v bakalářském studiu spíše nežádoucí. Za zásadní považujeme snížení studijní neúspěšnosti tam,
kde ji můžeme ovlivnit, např. intenzivnější komunikací, pořádáním akcí pro studenty a
postupnějším, pedagogičtějším přístupem především v prvním semestru, kde možná stále
přetrvává něco z očekávání kladených na elitní studentskou populaci příznačnou pro konec 90.
let, která se ovšem v konfrontaci s dnešními zájemci o náš obor ukazují jako nerealistická, což
přivádí prezenční i kombinovanou variantu bakalářské religionistiky do první desítky programů
s největší odpadovostí v prvním semestru na celé MU, tzn. z tohoto hlediska jeden z
nejnáročnějších programů, což je u programu, kde hlavní motivací uchazečů bývá zájem o téma,
nikoli budoucí pracovní uplatnění, nástupní plat a společenský status, zjevně dysfunkční.
1.4.2 Navazující magisterské studijní programy
Struktura předmětů v navazujícím magisterském stupni studijního programu Filozofie pokrývá
soudobé dějiny filozofie v jejich hlavních jazykových oblastech a základní disciplíny
systematické filozofie, v nichž jsou prohlubovány znalosti získané na bakalářském stupni.
Pozornost je věnována aktuálním diskusím a debatám. Z hlediska návaznosti na praxi je kladen
důraz především na interpretační a argumentační schopnosti a prezentační dovednosti, jejichž
získávání, procvičování a testování je zahrnuto do výuky a metod hodnocení. Do budoucna
chceme na tomto stupni posílit výuku předmětů zahraničními odborníky a dále pak seminární
a projektový způsob výuky, tak aby studenti získávali nejen znalosti potřebné pro pokračování
v doktorském studiu, ale také schopnosti a dovednosti využitelné na trhu práce.
V magisterské religionistice považujeme za hlavní slabinu počet kvalitních zájemců. Tento
problém pramení jednak z únavy našich bakalářských absolventů z velmi náročného studia,
jednak z malého zájmu bakalářů odjinud o navazující studium na jiné univerzitě. Dále v
magisterském studiu již nepovažujeme za příliš funkční model, kde se studenti rozptýlí do
různých zaměření, jež v magisterském studiu realizujeme. Chceme proto zavést a postavit do
jádra kurikula nové povinné kurzy, pojaté průřezově na základě převážně antropologicky
postavených státnicových okruhů (tělo, moc a autorita, norma a odchylka apod.), a přivést tak
studenty různého zaměření do společných kurzů na dané obecné téma, na jejichž výuce se bude
podílet více vyučujících tak, aby v nich byla zastoupena různá odborná zaměření, témata z
různých kultur i různé metodologie.
12
1.4.3 Doktorské studijní programy
V doktorském studiu struktura předmětů reflektuje skutečnost, že na této úrovni jde především
o samostatnou a systematickou přípravu na tvůrčí vědeckou a odbornou práci. Výuka se tedy
realizuje z větší části na základě individuálního studijního plánu, který je připravován a
aktualizován ve spolupráci se školitelem. Povinnou součástí studia jsou Doktorské semináře,
jejichž obsah tvoří zejména přednášky přizvaných odborníků z jiných domácích a zahraničních
filozofických pracovišť, průprava věnující se publikačnímu procesu nebo prezentace dílčích
výsledků studentů při přípravě doktorské práce. Nedílnou součástí seminářů je řízená diskuse
k předneseným přednáškám a referátům. Doktorští studenti průběžně zveřejňují dílčí poznatky,
aktuality, nová zjištění a metodologické přístupy v oboru a rovněž poznatky ze zahraničních
stáží a studijních pobytů, které jsou součástí jejich studia. Již v současné době se daří
doktorským studentům publikovat v kvalitních zahraničních časopisech a tento trend chceme
do budoucna ještě více podpořit, především poskytováním průběžné oponentury jejich textů
dalšími odborníky (nejen školitelem). Dále chceme pokračovat v realizaci stáží na českých i
zahraničních pracovištích.
V doktorském studiu se nám daří vést většinu doktorandů k poměrně kvalitní publikační
činnosti (z hlediska databází ERIH a výše) a nemalou část z nich dokonce k výborným
publikačním a výzkumným úspěchům. Chceme ještě o něco důsledněji institucionalizovat
proces vznikání dílčích částí práce. Daří se nám získávat doktorandy ze zahraničí (v oborech
oblasti vzdělávání asi 10 %, se slovenskými studenty dokonce asi 23 %), chceme však dále
zvyšovat jejich podíl a díky širší populaci, z níž se mohou rekrutovat potenciální zájemci, tak
rovněž rozšířit podíl doktorandů věnujících se přímo projektům řešeným jednotlivými školiteli.
Chceme také zvyšovat podíl disertačních prací odevzdaných v anglickém jazyce, obzvláště u
výrazně specializovaných a nebohemikálních témat, a autory kvalitních disertací vést k jejich
publikaci.
13
2. TVŮRČÍ ČINNOSTI
B II. 1. Tvůrčí činnost související s danou oblastí vzdělávání odpovídá charakteru
uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá
institucionální akreditaci. Žádá-li vysoká škola o institucionální akreditaci pro oprávnění
samostatně vytvářet a uskutečňovat bakalářské studijní programy akademického zaměření,
magisterské studijní programy nebo doktorské studijní programy, musí uskutečňovat
odpovídající vědeckou nebo uměleckou činnost; na tuto činnost se vztahují požadavky na tvůrčí
činnost uváděné v těchto standardech pro institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Seznam publikací pracovníků pokrývajících vzdělávací oblast, z nichž jsou níže vybrány ty
nejvýznamnější za posledních pět let, pokrývají v dostatečné diverzitě různé aspekty vzdělávací
oblasti a více než dostatečně prokazují kvalifikaci k výuce v příslušných oborech.
Nejvýznamnější publikace jsou z větší části zveřejněny v mezinárodně významných médiích
odborné diskuse. Publikace ilustrují výzkum ve speciálních oblastech, jimiž se vyznačuje profil
programů tak, jak je komunikován uchazečům (zde samozřejmě především uchazečům o
doktorské studium, kde je propojení výzkumu a výuky nejužší).
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
2.1 Organizace tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy
Tvůrčí činnost je uskutečňována a rozvíjena především v následujících oblastech:
• publikační činnost,
• vydávání odborných recenzovaných časopisů: za filozofii Studia Philosophica
a elektronický časopis Pro-Fil, zahrnuté do seznamu časopisů Rady vlády pro výzkum
a vývoj, ERIH plus a dalších pro obor relevantních databází a indexů (např.
Philosophers index), za religionistiku Religio: Revue pro religionistiku (SCOPUS,
ERIH plus, Index to the Study of Religions) a odborný studentský časopis Sacra,
• pořádání studentských odborných konferencí a soutěží,
• zapojování se do popularizačních akcí a projektů určených pro studenty středních škol
i nejširší veřejnost: Světový den filozofie UNESCO, Evropský festival filozofie Velké
Meziříčí2
, Partnerství ve vzdělávání3
a Kočovná filosofická divadelní společnost.4
2
http://www.festivalfilosofie.cz/
3
http://www.muni.cz/general/mu_partners/secondary_schools?lang=cs
4
https://www.phil.muni.cz/fil/divadlo/
14
A IV. 2. Vysoká škola předkládá zhodnocení nejvýznamnějších aktivit vysoké školy v tvůrčí
činnosti za posledních pět let v oblasti vzdělávání, pro kterou vysoká škola žádá o
institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Oblast tvůrčí činnosti je pokryta širokým spektrem aktivit, od vydávání odborných časopisů
přes publikace v prestižních domácích a zahraničních periodikách a pořádání mezinárodních
konferencí až po organizaci a účast na akcích určených pro širší odbornou i laickou veřejnost.
V posledních letech se zvyšuje počet publikací v zahraničních časopisech a nakladatelstvích,
zvyšuje se také kvalita vlastních vydávaných periodik, která jsou postupně zařazována do
mezinárodních databází a indexů.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
2.2 Nejvýznamnější aktivity vysoké školy v tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy
Mezi hlavní aktuální tematické okruhy tvůrčí činnosti vztahující se ke vzdělávací oblasti patří
ve filozofii především dějiny antické a novověké filozofie, dějiny české filozofie, současná
německá a angloamerická filozofie, logika, ontologie, epistemologie, etika, aplikovaná etika a
argumentace, v religionistice kognitivní věda o náboženství, historická antropologie, analýza
komplexních sítí v dějinách náboženství a kvalitativní výzkum současné religiozity.
V současné době jsou na pracovištích realizujících programy vzdělávací oblasti řešeny tři
grantové projekty GA ČR a dva mezioborové grantové projekty GA MU:
• Generativní historiografie antického Středomoří: Modelování a simulace dynamiky
šíření náboženských představ a forem chování (MUNI/M/1867/2014, řešitel: Mgr.
Aleš Chalupa, Ph.D.),
• Neurčitá identita (GA17-12551S, řešitel: Mgr. Radim Bělohrad, Ph.D., ve spolupráci
s Cyrilometodějskou teologickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci),
• Prameny novověké vědy (MUNI/G/0835/2016, řešitel: doc. PhDr. Daniel Špelda,
Ph.D., ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou MU a Pedagogickou fakultou MU),
• Sémantické pojmy, paradoxy a hyperintenzionální logika založená na moderní
rozvětvené teorii typů (GA16-19395S, řešitel: prof. PhDr. BcA. Jiří Raclavský,
Ph.D.),
• Ženy v české filozofii a vědě (GA17-06697S, řešitel: prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc.).
Pracovníci se podílejí na řešení interních grantových projektů (interní projekty FF, specifický
výzkum apod.). Pro rozvoj vzdělávací oblasti byla klíčová také účast na projektech OPVK:
Výzkumná síť teorie a dějin vědy (CZ.1.07/2.4.00/31.0108), Logika: systémový rámec rozvoje
oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia
(CZ.1.07/2.2.00/28.0216) a Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství
(CZ.1.07/2.3.00/20.0048).
15
Významní pracovníci a jejich vybrané výsledky
Následující tabulka uvádí přehled významných pracovníků v oblasti vzdělávání a jejich 1–2
nejvýznamnější práce v posledních pěti letech.
Jméno Práce Dopad
BĚLOHRAD,
Radim.
Self-Concern Without Anticipation.
Ethical Perspectives, Leuven, Belgie:
Centre for Ethics, KU Leuven, 2016,
roč. 23, č. 3, s. 445–472. ISSN 1370-
0049. doi:10.2143/EP.23.3.0000000.
Přesvědčivá a pečlivá kritika
současných tendencí
vysvětlovat egoistický zájem
pomocí anticipace a
psychologické kontinuity.
Inspirován teoriemi Marya
Schechtmanové, autor nabízí
originální formu narativní
teorie osobní identity.
BRÁZDA,
Radim.
Indignation as a political dynamics
category. Human affairs, Slovenská
akadémia vied, 2017, roč. 27, č. 1,
s. 48–58. ISSN 1210-3055.
Důkladný výklad a rozbor
pojmů pobouření a sociálního
stresu, který předložil P.
Sloterdijk, a zároveň kritika
jeho výkladu pojmu eleuthería.
KROB, Josef. Anthropic principle. In Encyclopedia of
Time : Science, Philosophy, Theology
& Culture. 1. vyd. Los Angeles –
London – Washington DC: SAGE,
2009. s. 19–22, 4 s. 1. TimeEncyclopedias.
I Birx, H. James.
ISBN 978-1-4129-4164-8.
Jedno z hesel zpracovaných
pro rozsáhlou interdisciplinární
a prestižní encyklopedii
věnovanou tématu času.
ŠPELDA, Daniel. The history of science as the progress
of the human spirit: The historiography
of astronomy in the eighteenth century.
Studies in History and Philosophy of
Science Part A, Elsevier, 2017, roč. 63,
č. 1, s. 48–57. ISSN 0039-3681.
doi:10.1016/j.shpsa.2017.05.004.
Text nabízí unikátní vysvětlení
způsobů, jakými byl původně
filozofický pojem lidského
ducha přenesen na dějiny
astronomie.
RACLAVSKÝ,
Jiří.
Two Standard and Two Modal Squares
of Opposition. In Beziau, Jean-Yves,
Basti, Gianfranco. The Square of
Opposition: A Cornerstone of Thought.
1. vyd. Cham, Switzerland: BirkhäuserSpringer,
2017. s. 119–142, 24 s.
doi:10.1007/978-3-319-45062-9.
Text vychází z originálního
rozvinutí transparentní
intenzionální logiky Pavla
Tichého, které zde aplikuje na
řešení jednoho konkrétního
problému z oblasti sémantiky
možných světů.
MÁCHA, Jakub. Wittgenstein on Internal and External
Relations : Tracing All the
Connections. 1st ed. London:
Bloomsbury Academic, 2015. 262 s.
Bloomsbury research in analytic
philosophy. ISBN 978-1-4742-4214-1.
Práce nabízí unikátní a osobitý
pohled na hojně komentované
a interpretované dílo Ludwiga
Wittgensteina. Díky
perspektivě, ze které se autor
na původ a vývoj
Wittgensteinova myšlení dívá,
činí viditelnými témata a
16
problémy, které dosud
zůstávaly nepovšimnuty. Jedná
se o originální, ambiciózní,
pečlivě vyargumentovaný a
detailně zpracovaný text, který
nás nutí Wittgensteinovo dílo
znovu promýšlet.
PICHA, Marek. Hume o myslitelnosti. Filosofický
časopis, AV ČR, Filosofický ústav,
2017, roč. 65, 2017, č. 2, s. 237–252.
ISSN 0015-1831.
Originální interpretace a
promyšlení vztahu mezi
myslitelností a možností,
kterému se ve své filozofii
věnoval David Hume. Autor se
zaměřil také na otázku
slučitelnosti metafyzické
maximy s Humovou
psychologií.
BĚLKA, Luboš. Buryat Buddhism and Russia: Religion
and Politics. In Kollmar-Paulenz
Karénina; Reinhardt Seline;
Skrynnikova Tatiana. Religion and
Ethnicity in Mongolian Societies:
Historical and Contemporary
Perspectives. Wiesbaden: Harrassowitz
Verlag, 2014. s. 81–96, 16 s. Studies in
Oriental Religions 69. ISBN 978-3-
447-10180-6.
Důkladný historický rozbor
proměn ve vztazích mezi
burjatskou buddhistickou obcí
a ruským státem včetně
nových, dosud nezveřejněných
poznatků.
CIGÁN, Jakub a
Tomáš
HAMPEJS.
Náboženské představy a jejich přenos:
od mysli a obsahu k tělu a kontextu.
Pantheon: religionistický časopis,
Pardubice: Univerzita Pardubice, 2014,
roč. 9, č. 1, s. 113–138. ISSN 1803-
2443.
V českém prostředí unikátní
vhled do současných trendů
v kognitivních vědách,
kritických k dřívějšímu
zaměření čistě na mysl a
opomíjejících tělesnost,
prostorovost a kontext lidského
chování.
FUJDA, Milan. What Would an Informant Tell Me
after Reading My Paper? On the
Theoretical Significance of Ethical
Commitment and Political
Transparency in Symmetrical Practice
of Studying Religion(s). Religio : revue
pro religionistiku, Brno: Česká
společnost pro religionistiku, o.s., 2015,
roč. 23, č. 1, s. 57–86. ISSN 1210-
3640.
Důležitý manifest
symetrického přístupu
k účastníkům výzkumu na
základě konkrétní případové
studie. Pomáhá do českého
badatelského prostředí uvádět
tzv. actor-network theory a
obrací se i na mezinárodní
publikum vycházející z této
metodologie.
CHALUPA, Aleš. Pythiai and Inspired Divination in the
Delphic Oracle: Can Cognitive
Sciences Provide Us with an Access to
“Dead Minds”. Journal of Cognitive
Historiography, London: Equinox
Jeden z celosvětově prvních
příspěvků nově se etablujícího
oboru kognitivní historiografie,
tedy historického bádání
systematicky využívajícího
17
Publishing, 2014, roč. 1, č. 1, s. 24–51.
ISSN 2051-9672.
doi:10.1558/jch.v1i1.24.
poznatky kognitivních věd a
experimentálního výzkumu
lidského chování.
KUNDT, Radek. Contemporary Evolutionary Theories
of Culture and the Study of Religion.
1st. London: Bloomsbury Academic,
2015. 192 s. Scientific Studies of
Religion: Inquiry and Explanation.
ISBN 978-1-4742-3224-1.
Mezinárodně významná kritika
dosavadních teorií kulturní
evoluce, jejichž dovolávání se
(neo-)darwinismu je ve
skutečnosti zavádějící, jelikož
se mu v několika klíčových
aspektech zpronevěřují. Autor
rozpracovává také alternativu –
východiska, ze kterých by
mělo vycházet evolucionistické
studium kultury, neupadávající
však do pasti kulturní evoluce.
VÁCLAVÍK,
David.
Rola religii i ateizmu w Republice
Czeskiej. Niektore aspekty
sekularizacji. In Slawomir H. Zareba;
Irena Borowik. Tradycja i inovacja w
polu refleksji socjologii religii. 1. vyd.
Warszawa: Kontrast, 2016. s. 197–209,
13 s. ISBN 978-83-62793-15-0.
Významný příspěvek k pojmu
ateismu v kontextu současné
náboženské situace v České
republice. Velký potenciál
k citovanosti polskými badateli
o sekularizaci a roli
náboženství v současné střední
Evropě.
VALTROVÁ,
Jana.
„Religion“ in Medieval Missionary
Accounts about Asia. Studi e Materiali
di Storia delle Religioni, Roma:
Univerzita La Sapienza, 2016, roč. 82,
č. 2, s. 571–592. ISSN 0393-4136.
Publikace v jednom
z nejvýznamnějších časopisů
zaměřujících se na historickou
religionistiku. Zpochybňuje
rozšířenou představu, že
středověk neznal pojem
náboženství, a ukazuje, jak
středověké setkávání
s kulturami Asie vedlo již ve
středověku ke konstituování
několika konceptů, jež se
posléze staly základem raně
novověkého pojmu
náboženství.
ZBÍRAL, David. Heretical Hands at Work:
Reconsidering the Genesis of a Cathar
Manuscript (Ms. Firenze, Biblioteca
Nazionale Centrale, Conv. soppr.
J.II.44). Revue d’histoire des textes,
Turnhout: Brepols, 2017, roč. 12, č. 1,
s. 261–288. ISSN 0373-6075.
doi:10.1484/J.RHT.5.112814.
Publikace v jednom
z nejvýznamnějších
kodikologických časopisů,
vydávaném pařížským Institut
de recherche et d’histoire de
textes. Na základě přesné
analýzy reviduje řadu omylů
dosavadního zkoumání
katarské literatury a její
geneze.
18
B II. 5. Zapojení vysoké školy do činnosti zahraničních a zvláště mezinárodních odborných
organizací a do mezinárodních výzkumných projektů odpovídají charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální
akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Pracovníci se zapojují do mezinárodního odborného institucionálního prostoru především
formou účasti ve výkonných výborech pořádaných konferencí či workshopů a formou
poskytování oponentur a posudků zahraničních projektů.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Pracoviště realizující programy vzdělávací oblasti pořádají mezinárodní konference (v
minulosti například In memoriam Odo Marquard, říjen 2015; In Sloterdijks Weltinnenraum,
duben 2017; Paganism and Politics: Neo-Pagan and Native Faith Movements in Central and
Eastern Europe, červen 2016; Homo Experimentalis: Experimental Approaches in the Study of
Religion, říjen 2012 aj.) a jejich členové se podílejí také na přípravě akcí pořádaných v zahraničí
(Before Montucla: Historiography of Science in the Early Modern Era, workshop, Bergische
Universität Wuppertal, Germany, 3.–4. března 2016). V současné době probíhají přípravy
konferencí Cognition and Language (24.–26. listopadu 2017), 4th International Conference on
the History and Philosophy of Computing (4.–7. října 2017) a 5. konference Historical Network
Research (podzim 2018).
19
3. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY, TVŮRČÍ ČINNOSTI
A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ
B II. 2. Celková struktura personálního zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností
akademickými pracovníky v dané oblasti vzdělávání odpovídá z hlediska kvalifikace, věku,
délky týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi charakteru
uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá o
institucionální akreditaci, a žádanému typu nebo typům studijních programů a zajišťuje:
a) garantování úrovně kvality dané oblasti vzdělávání jako celku a jejího rozvoje,
b) garantování studijních programů v této oblasti a
c) garantování výuky těchto studijních programů.
Shrnutí sebehodnocení:
Personální zabezpečení vzdělávací, výzkumné a tvůrčí činnosti ve vzdělávací oblasti je kvalitní
a stabilní a je dostatečnou zárukou zajištění a rozvíjení dané oblasti vzdělávání. Výuka
povinných předmětů a převážné většiny povinně volitelných předmětů na všech stupních je
zajištěna vyučujícími s minimální vědeckou hodností Ph.D., popř. CSc. Případné zapojení
talentovaných doktorských studentů do výuky probíhá pod vedením jejich školitelů. Pracovníci
svým zaměřením pokrývají základní disciplíny systematické filozofie, klíčová období dějin
filozofie, oblast teorie a dějin vědy a základní směry současné religionistiky.
Rozvoj vzdělávací oblasti je zajištěn plynulým kariérním postupem pracovníků, kteří ji zajišťují.
Religionistice by prospělo, kdyby některý z docentů v dohledné době úspěšně prošel
profesorským řízením.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
V současné době akademické činnosti v oblasti filozofie zajišťuje 16 kmenových pracovníků,
z toho 5 ve věkovém rozmezí 30–40 let, 4 ve věkovém rozmezí 41–50 let, 2 ve věkovém
rozmezí 51–64 let a 5 ve věkovém rozmezí 65–70 let. Redukovaný pracovní úvazek mají
především pracovníci ve věku nad 65 let. Další pracovníci působí v pozicích odborných
pracovníků a podílejí se na řešení grantových úkolů.
Akademické činnosti v oblasti religionistiky zajišťuje 10 kmenových pracovníků, z toho 6 ve
věkovém rozmezí 30–40 let, 2 ve věkovém rozmezí 41–50 let a 2 ve věkovém rozmezí 51–64
let.
Filozofie
Profesoři Docenti Odborní asistenti
fyzický počet přepočteno fyzický počet přepočteno fyzický počet přepočteno
4 2,9 6 4,7 6 4,9
Religionistika
Docenti Odborní asistenti
fyzický počet přepočteno fyzický počet přepočteno
3 2,5 7 6,1
20
Podstatná část akademických pracovníků má zkušenost s působením v zahraničí, ať už na
výměnných výukových pobytech (Erasmus, CEEPUS aj.) nebo při řešení projektů
(Demonstrating the functions of awe in religious systems: empirical and computational
approaches aj.). Spíše zřídkavé jsou zahraniční výzkumné a výukové pobyty přesahující dobu
jednoho semestru.
21
4. MEZINÁRODNÍ PŮSOBENÍ
B II. 5. Mezinárodní působení vysoké školy mající vztah k dané oblasti vzdělávání, zejména
zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků, integrace možnosti zahraničních
mobilit do studia ve studijních programech, a předpoklady pro uskutečňování těchto činností
odpovídají charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž
vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Mezinárodní rozměr je přítomný ve všech disciplínách oboru Filozofie, Teorie a dějiny vědy a
Religionistika. Projevuje se několika způsoby:
- využívání cizojazyčné literatury jako přirozené součásti téměř všech kurzů,
- zapojení zahraničních odborníků příležitostně i systematicky do standardní výuky,
- delší (semestrální) pobyty zahraničních vyučujících a výzkumníků,
- nabídka dlouhodobých studijních pobytů v zahraničí,
- pomoc při individuálních stážích mimo programy,
- nabídka kurzů pro zahraniční studenty,
- rozsáhlá účast akademických pracovníků na zahraničních konferencích a
- obhájené nebo připravované disertace v anglickém jazyce.
Mezinárodní působení v dané oblasti vzdělávání hodnotíme jako vyhovující. Mobilita
akademických pracovníků je dostatečná, stejně jako možnosti integrace absolvovaných
předmětů v rámci studia v zahraničí. Nabídka zahraničních pobytů pro studenty je pestrá,
přesto chceme především studentským mobilitám věnovat do budoucna zvláštní pozornost
rozvoji a péči a najít vhodné motivátory, které by vedly ke zvýšení studentských mobilit.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Zahraniční odborníci jsou do výuky oboru zapojováni formou přednášek v rámci jednotlivých
předmětů. Počet takových přednášek se postupně zvyšuje. Na MU každoročně v dané oblasti
vzdělávání hostuje přibližně 10 zahraničních odborníků. Ve stavu jednání je příprava blokové
výuky samostatných kurzů vedených zahraničními odborníky (prof. Tomislav Bracanovic,
Univerity of Zagreb; prof. Eric Olson, University of Sheffield). V podzimním semestru 2017 je
realizován kurz Religion and Migration, vedený v angličtině formou webináře s účastí
religionistických a sociologických pracovišť z několika zemí. Mezi hostující profesory a
výzkumníky, kteří strávili na pracovištích vzdělávací oblasti semestr nebo více, patří např.
Luther Martin, Donald Wiebe, E. Thomas Lawson, Michael Strmiska aj.
Pracoviště realizující programy vzdělávací oblasti nabízejí pobyty na těchto univerzitách: za
filozofii Paříž, Paris I – Sorbonne Dijon, Université de Bourgogne Lyon, Ecole Normale
Supérieure Lyon III, Jean Moulin, Universität Hannover, Univerzita Wroclaw, Univerzita
Katowice, Univerzita Komenského Bratislava, Universidad Castilla-La Mancha, Toledo,
Sveučilište u Zagrebu (ve fází přípravy jsou smlouvy s Universität Paderborn, Německo,
22
Erasmus University Rotterdam, Holandsko); za religionistiku Central European University,
Radboud University Nijmegen a univerzity v Grøningenu, Kaunasu, Lipsku, Vídni a Bratislavě.
Studenti jsou vybíráni na základě vnitřních soutěží. Výjimkou nejsou ani stáže a studijní pobyty
studentů mimo dohodnuté smlouvy.
Ve studijních plánech jsou zahrnuty speciální předměty, které umožňují uznat části studia či
stáže absolvované v zahraničí (např. Zahraniční semestrální studijní pobyt, Pracovní stáž,
Pramenné studium v zahraničí). Další uznávání pak probíhá na úrovni předmětů. Studenti
obecně vyjíždějí spíše v navazujícím magisterském studiu než v bakalářském studiu. Největší
poměr je pak v rámci doktorského studia. Z individuálních rozhovorů se studenty také vyplývá,
že jednou z nejzávažnějších překážek mobility je to, že studium v zahraničí je spojeno s
poměrně vysokými náklady, které poskytované stipendium není schopno v celém rozsahu
pokrýt, takže je nutná spoluúčast vyjíždějícího studenta. Mnoho studentů při studiu v ČR
pracuje, nicméně možnost pracovat při studiu v zahraničí vidí jako málo reálnou. V rámci
zvýšení účasti proto plánujeme dodatečnou individuální podporu ze stipendijního fondu.
Využívání především soudobé cizojazyčné literatury je přirozenou součástí výuky téměř všech
nabízených kurzů. Některé filozofické interpretační semináře a dvojice kurzů současných
religionistických teorií jsou zaměřeny speciálně na četbu cizojazyčných textů. V posledních
letech se zvýšila také nabídka předmětů vyučovaných v cizím jazyce (aktuálně nabízíme
Ludwig Wittgenstein: An introduction to his philosophy; XXth-Century Czech Philosophy;
Selected Topics in Applied Ethics; Logic in Philosophy; Orthodoxy and Heresy in the Middle
Ages; Jerusalem in Religious Confrontation; Tibetan Buddhism in Western Perspectives;
Migration and Religion: Past and Present in V4 Countries). Pro zahraniční studenty
nefilozofických oborů nabízíme každý semestr kurz Philosophy for Non-Philosophical
Disciplines Students.
23
5. SPOLUPRÁCE S PRAXÍ
B II. 6. Spolupráce s praxí odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané
oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Z charakteru oboru Filozofie vyplývá převaha teoretické výuky nad výukou praktickou, která je
nicméně obsažena v rámci předmětů věnujících se zvládnutí metodologických nástrojů a
interpretačních postupů.
Obor Religionistika na FF MU se také nevěnuje dominantně aplikační sféře, v roce 2016 byl
nicméně studijní program rozšířen o dva kurzy pokrývající tuto oblast, kterou plánujeme
postupně dále rozvíjet.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Hlavním externím partnerem oboru je Filosofický ústav Akademie věd ČR (FLÚ AV). Vztahy
s ním jsou budovány a udržovány především formou zvaných přednášek. Odborníci z jeho
jednotlivých vědeckých útvarů konají na katedře přednášky v rámci výuky jednotlivých
předmětů a členové katedry zase vyjíždějí na Filosofický ústav AV ČR představovat výsledky
vlastního výzkumu.
Studenti jsou zváni k aktivní účasti na studentských vědeckých konferencích, které jsou
pořádané buď naší katedrou, nebo katedrami na jiných VŠ. V rámci studia oboru Filozofie se
nekonají žádné praktické stáže u potenciálních zaměstnavatelů. Výjimku tvoří doktorští
studenti, kterým je nabízena stáž na FLÚ AV. Tato spolupráce je založena na smluvní dohodě
obou partnerů.
Na religionistice také není realizována praktická stáž, přímý kontakt s aplikační sférou nicméně
nabízí kurz Náboženství v mediální a neziskové sféře, věnovaný diskusím s pracovníky médií
a neziskových organizací; studenti zde jako výstup zpracovávají a realizují skutečný projekt.
Do sféry společenské aplikovatelnosti spadá také kurz Angažovaná religionistika, založený na
konceptu angažovaného výzkumu. V kontextu současné migrace z Blízkého východu a Afriky
se doposud věnoval zejména, byť nejen analýze mediálního obrazu migrantů a jeho kritické
reflexi v besedách na středních školách, v internetových diskusích, ve studentských novinách
apod. Pracovníci Ústavu religionistiky také příležitostně vystupují v médiích a přispěli
k projektu FF MU Migrace, menšiny, mezikulturní dialog.5
5
http://migrace.phil.muni.cz/
24
6. SHRNUTÍ
Všechna dosavadní sebehodnocení včetně tohoto nás opravňují k vyjádření, že v rámci MU
poskytujeme dostatečné záruky kvality vzdělávání v uvedené oblasti ve všech programech a na
všech realizovaných úrovních. Většinou jsme mohli konstatovat úplný soulad se všemi
deklarovanými požadavky a tam, kde konstatujeme podstatný soulad, jde spíše o větší míru
kritičnosti s vědomím, že ideální stav je pohyblivý cíl. V zásadě však můžeme konstatovat, že
všechny standardy a jejich požadavky podle zákonných nařízení pro akreditace splňujeme.