Sebehodnoticí zpráva
Masarykovy univerzity
Oblast vzdělávání
Mediální a komunikační studia
Prosinec 2017
Masarykova univerzita
Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, Česká republika
www.muni.cz
2
Obsah
1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti ............................................................................3
2. Tvůrčí činnosti............................................................................................................................11
3. Personální zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností...........................................23
4. Mezinárodní působení ................................................................................................................25
5. Spolupráce s praxí.......................................................................................................................27
6. Materiální zabezpečení ...............................................................................................................27
7. Shrnutí.........................................................................................................................................30
Uvedené údaje jsou platné k datu odeslání žádosti o institucionální akreditaci, není-li v textu
uvedeno jinak.
3
1. POVAHA, ROZSAH A STRUKTURA VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI
B I. 1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované vysokou školou v dané oblasti
vzdělávání odpovídá popisu této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády o oblastech
vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých školách.
Shrnutí sebehodnocení:
Mediální a komunikační studia patří k oblastem vzdělávání, které mají své kořeny už v počátcích
Masarykovy univerzity1
, soustavné vzdělávání zde má ovšem až novodobou tradici počínaje rokem
19952
v podobě oborů Mediální studia a žurnalistika a později i Žurnalistika. Obor si udržuje velmi
dobrou kvalitu a prestiž, ve stávající podobě je akreditován po dobu 20 let.
Ze strany někdejší Akreditační komise nebyla v souvislosti s kvalitou vzdělávání v této oblasti
v posledních 5 letech formulována žádná negativní stanoviska či výhrady, akreditace byly studijním
oborům udělovány na 8 nebo 6 let. Tento pohled potvrzují rovněž výsledky vnitřního hodnocení všech
studijních oborů, které dokládají, že vzdělávací činnost je organizována a uskutečňována v souladu
se zákonnými požadavky, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity i s praxí obvyklou v této oblasti
vzdělávání.
Vzdělávací činnost dlouhodobě pokrývá všechny základní tematické okruhy v oblasti Mediální a
komunikační studia, profily absolventů stávajících studijních programů a oborů jsou plně v souladu
s rámcovým profilem absolventů pro danou oblast. V oblasti Mediální a komunikační studia není na
Masarykově univerzitě akreditován žádný doktorský studijní program, což je vnímáno jako slabá
stránka a nedostatek. V návaznosti na to není pro příslušné obory akreditováno ani habilitační a
profesorské řízení.
Stávající struktura studijní nabídky projde na bakalářské i magisterské úrovni dílčími úpravami
v návaznosti na nové podmínky pro tvorbu a uskutečňování studijních programů vymezené novelou
zákona o vysokých školách a v souladu s dlouhodobými strategickými záměry Masarykovy univerzity.
S podporou operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (dále OP VVV) se připravuje
akreditace nového doktorského studijního programu. V záměru je taktéž akreditace navazujícího
magisterského studijního programu vyučovaného v anglickém jazyce.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.1 Rozsah vzdělávací činnosti v univerzitním kontextu
V oblasti vzdělávání Mediální a komunikační studia Masarykova univerzita dlouhodobě uskutečňuje
vzdělávací činnost v bakalářském a navazujícím magisterském studijním programu, které jsou
v rámci univerzity soustředěny na Fakultě sociálních studií, konkrétně na Katedře mediálních studií
a žurnalistiky (dále KMSŽ).3
Aktuálně reprezentují aktivní studia v oblasti Mediální a komunikační
1
První český uskutečněný novinářský studijní program otevřel na Masarykově univerzitě v Brně svou přednáškou Základy
žurnalizmu Arnošt Inocenc Bláha v letním semestru roku 1926/1927.
2
Výuka byla zahájena v roce 1995 na Filozofické fakultě, organizačně ji zajišťovala Katedra sociologie. Samostatná Katedra
mediálních studií a žurnalistiky se ustanovila v roce 1998 po vzniku Fakulty sociálních studií.
3
Problematikou médií se rovněž částečně zabývají například obory Teorie interaktivních médií či Teorie a dějiny filmu a
audiovizuální kultury vyučované na Filozofické fakultě. Média však zkoumají z uměnovědné perspektivy, a jsou proto zařazeny do
oblasti vzdělávání Vědy o umění a kultuře. Podobně je na tom také obor Informační studia a knihovnictví vyučovaný rovněž na
Filozofické fakultě, zařazený do oblasti vzdělávání Filologie.
4
studia přibližně 1,35 % všech studií na Masarykově univerzitě4
, což ji řadí z hlediska rozsahu
uskutečňované vzdělávací činnosti mezi malé oblasti. Pro Fakultu sociálních studií je však tato oblast
vzdělávání poměrně klíčová, protože obor Mediální studia a žurnalistika se jako jediný na
bakalářském stupni kombinuje se všemi ostatními obory na fakultě realizovanými. S ohledem na
poměrně vysokou atraktivitu oboru je v posledních sedmi letech absolutní počet aktivních studií
relativně setrvalý, dochází jen k velmi pozvolnému snižování. Poměr mezi jednotlivými typy zůstává
přibližně konstantní se čtyřmi pětinami studií v bakalářských studijních programech.
Graf 1: Počet aktivních studií v oblasti Mediální a komunikační studia na MU (2007–2017)
Údaje vždy ke 4. 4. příslušného kalendářního roku.
1.2 Struktura vzdělávací činnosti
Tabulka 1: Aktuální přehled studijních programů a oborů akreditovaných v oblasti Mediální
a komunikační studia
Bc. NMgr. Ph.D.
Počet SP 1 (+8)5
1 0
Počet SO 2 1 0
Počet SO uskutečňovaných déle než 10 let 1 1 0
Počet studií 459 128 0
Aktuální počet studijních programů: 2
Aktuální počet studijních oborů: 3
Z toho uskutečňovaných déle než 10 let: 2
4
Ke dni 4. 4. 2017.
5
Obor Mediální studia a žurnalistika je také akreditován v osmi dalších studijních programech kvůli možnosti kombinace ve
dvouoborovém studiu.
0
100
200
300
400
500
600
700
800
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Počet studií
B M
5
V bakalářském studijním programu Mediální a komunikační studia je pro jednooborové studium
akreditován následující obor:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Žurnalistika 31. 8. 2019 ne
Pro víceoborové studium je v rámci programu Mediální a komunikační studia (a dále pak
v programech Humanitní environmentalistika, Humanitní studia, Mezinárodní teritoriální studia,
Politologie, Psychologie, Sociální politika a sociální práce, Sociologie a Tělesná výchova a sport)
akreditován následující obor (v rámci studia uvnitř Fakulty sociálních studií v kombinaci s 11 obory
a v rámci mezifakultního studia v kombinaci s 2 obory garantovanými na Ekonomicko-správní
fakultě, 1 oborem garantovaným na Fakultě sportovních studií a 11 obory garantovanými na
Filozofické fakultě)6
:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Mediální studia a žurnalistika 31. 5. 2023 ano
V navazujícím magisterském studijním programu Mediální a komunikační studia je pro
jednooborové studium akreditován následující obor:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Mediální studia a žurnalistika 31. 5. 2023 ano
Doktorský studijní program Mediální a komunikační studia není akreditován. V současné době je
realizován projekt OP VVV Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů na FSS, v jehož rámci
je připravován záměr vzniku nového doktorského studijního programu Mediální a žurnalistická
studia. Předložení žádosti o akreditaci tohoto programu do schvalovacího procesu je v plánu k 30. 9.
2018.
1.3 Povaha vzdělávací činnosti
Oblast vzdělávání je v rámci bakalářského a magisterského studia řešena systematicky a pokryta
téměř v celém rozsahu. Základní tematické okruhy oblasti vzdělávání Mediální a komunikační studia,
definované v nařízení vlády č. 275/2016 Sb., se průřezově objevují prakticky ve všech oborových
předmětech v aktuálně uskutečňovaných programech a oborech. Ve stěžejních předmětech
profilového základu, především povinných teoretických, tvoří pak jednoznačně podstatnou část
kurikula daného předmětu.
Za podstatné a průřezové tematické okruhy lze považovat především „dějiny médií a komunikace“,
„teorii médií a komunikace“, „metody a techniky výzkumu médií a publika“, „tvorbu a distribuci
mediálních obsahů“ a „nová média“.
Na bakalářské úrovni je studentům poskytován základní vhled do oborové problematiky a představa
o všech jeho klíčových tématech a problémech. Obor Mediální studia a žurnalistika vyučovaný
v prezenční formě je koncipován tak, aby poskytl studentům nejen základní vědomosti a dovednosti
z oblasti žurnalistiky a mediálních studií, ale také solidní východiska jak pro uplatnění v praxi, tak
pro další studium na magisterském stupni.
Charakteristickými rysy bakalářského oboru Mediální studia a žurnalistika jsou:
 vyváženost poměru a provázanost žurnalistiky (žurnalistických studií) a mediálních studií,
6
V kombinované formě je mimo to ještě akreditován obor Mediální studia a žurnalistika, který byl v minulosti Akreditační komisí
ČR prodloužen do 31. 10. 2019 jen pro dostudování stávajících studentů a v němž už studuje pouze 1 studentka.
6
 dvouoborovost studia – předpoklad pro rozšíření odbornosti a zvýšení konkurenceschopnosti,
 multidisciplinární přístup ke studiu žurnalistiky a mediální komunikace a
 orientace výuky na reflexi nových trendů v oboru a ovládnutí žurnalistických dovedností,
rutin, hodnot a norem v měnícím se a dynamicky se rozvíjejícím prostředí.
Studijní obor se zaměřuje na výuku nových a specifických znalostních a dovednostních kompetencí
studentů, zejména nových digitálních komunikačních technologií, zakládajících nová komunikační
média, nové komunikační systémy a sítě. Zásadní význam ve výukové struktuře oboru má předmět
Odborná praxe, který pro všechny studenty prezenční formy zavádí povinnou souvislou
jednosemestrální praxi v profesionálních mediálních organizacích.
Obor Žurnalistika vyučovaný v kombinované formě je pak prioritně zaměřen především na získání
žurnalistických znalostí a praktických dovedností, provázaných samozřejmě s nezbytným
teoretickým základem. Studium slouží především pro zvýšení kvalifikace pracovníků z praxe,
případně jako doplněk prezenčním studentům k jejich hlavnímu studiu. Předpokládá se uplatnění
absolventů především v praxi, nepočítá se s dalším pokračováním v navazujícím studiu.
Magisterské studium je pojato jako navazující a jednooborové a je kvalitativně odlišné od studia
bakalářského. Charakteristickými rysy magisterského oboru Mediální studia a žurnalistika jsou:
 koncipování magisterského studia na základech bakalářského studijního programu,
 provázanost žurnalistiky (žurnalistických studií) a mediálních studií,
 multidisciplinární přístup ke studiu žurnalistiky a mediální, zejména masové a síťové
komunikace (vzhledem k povaze oboru vyváženě prolínající perspektivy sociologické,
kulturologické, psychologické, literárněvědní a historiografické),
 orientace výuky na oblast mediálněvědního výzkumu a nových médií a
 orientace na získání a ovládnutí výzkumných a manažerských dovedností, rutin, hodnot a
norem.
Program magisterského studia vychází z předpokladu, že student již získal základní vzdělání
v oboru Mediální studia a žurnalistika nebo příbuzném oboru na bakalářském stupni. Obsahové
zaměření studia je koncipováno tak, aby vedlo studenty ke kritickému myšlení a schopnostem
metodologicky podložené analýzy a interpretace mediálních obsahů, mediálních účinků, jednání
zkoumaných aktérů (mediálních publik, žurnalistů, mediálních organizací) a komunikačních a
organizačních procesů konstituujících oblast mediované komunikace; nabízelo novou látku, otevíralo
nové problémy, předkládalo nová řešení a odkrývalo nové pohledy na témata v oblasti žurnalistických
studií, mediologie (mediálních studií) a metodologie mediálního výzkumu, a to s důrazem na sociální
a psychologické aspekty mediované komunikace, roli mediované komunikace v každodennosti
mediálních publik, na problematiku mediální konstrukce sociálně-kulturní reality, politické a
ekonomické aspekty mediované komunikace a historii médií a žurnalistiky.
Důležitým segmentem oboru je metodologie mediálního výzkumu a aplikace kvantitativních i
kvalitativních výzkumných metod, jejichž zvládnutí je jedním z bazálních předpokladů profesního
uplatnění v oblasti mediální analytiky a aplikovaného (agenturního, marketingového) výzkumu.
Součástí je i získávání nových žurnalistických dovedností a dovedností spojených s dramaturgií
mediální produkce a jejich propojování a rozvíjení při tvorbě náročnějších, sofistikovaných
mediálních produktů.
Důraz je kladen také na zapojování studentů do vědecko-výzkumné činnosti katedry, což umožňuje
praktické uplatnění získaných teoretických znalostí a aktivní osvojování dovedností, ale vytváří i
předpoklad pro jejich lepší uplatnění v praxi a případné následné doktorské studium.
V obou úrovních studia jsou povinné předměty voleny tak, aby studenti získali stěžejní vědomosti
nutné pro úspěšné absolvování daného oboru a naplnění cílů studia. Předměty povinně volitelné
rozšiřují vhodným způsobem získané znalosti absolventa v daném oboru, učí studenty praktickým
dovednostem, dodávají potřebný kontext a umožňují tak studentům vlastní profilaci studia. V rámci
7
předmětů volitelných si student může rozšířit své znalosti i z jiných oborů (sociologie, psychologie,
politologie aj.).
Standardní doba studia je v souladu s průměrnou studijní zátěží, přičemž doporučený studijní plán je
formulován tak, aby tato zátěž byla včetně psaní závěrečné práce co nejvíce rovnoměrná po celou
dobu studia.
Profil absolventa všech oborů bakalářského i magisterského studijního programu Mediální a
komunikační studia odpovídá rámcovému profilu absolventa stejnojmenné oblasti vzdělávání.
Cílem bakalářského studia oboru je připravit odborníky, kteří budou schopni s pomocí
nejmodernější digitální techniky aktivně vstupovat do masové komunikace, ale budou rovněž schopni
kvalifikovaně vyhodnocovat masovou komunikaci, její produkty a její historické, sociální,
ekonomické, politické, právní, etické i psychologické kontexty a aspekty.
Absolvent bakalářského programu:
 prokazuje znalost médií a mediální komunikace a jejich role ve společnosti,
 umí kriticky reflektovat a promýšlet společenské jevy,
 disponuje analytickými a syntetickými schopnostmi v procesech shromažďování, vybírání,
zpracovávání, hodnocení a zprostředkovávání informací,
 zvládá základní žurnalistické rutiny a technologie a je schopen vytvářet a distribuovat
mediální obsahy a produkty, a to s ohledem na nejnovější trendy v oboru,
 má rozvinuté stylistické, verbální a neverbální komunikační schopnosti a dovednosti,
nezbytné pro vykonávání žurnalistické profese a příbuzných komunikačních profesí,
 je připraven na řešení konkrétních problémů praxe a práci v týmu.
Absolvent bakalářského oboru se uplatní jako žurnalista v tištěných, elektronických i online mediích,
případně na pozici nižšího managementu ve všech výše uvedených typech mediálních organizací.
Studium umožňuje rovněž pracovat v oblasti public relations jako tiskový mluvčí, v reklamních a
marketingových agenturách či jako mediální poradce.
Absolvent je připraven pokračovat také v navazujícím magisterském studiu téhož nebo příbuzného
oboru.
Cílem magisterského studia oboru je připravit odborníka, který aktivně, kriticky a inovativně
přistupuje k řešení problémů, je schopen multidisciplinárního pohledu, dokáže zkoumat, analyzovat
a interpretovat podstatné aspekty a jevy mediální komunikace, masových a digitálních médií a
mediálního trhu a publika a umí vytvářet mediální projekty a programové koncepty.
Absolvent magisterského programu:
 prokazuje znalosti médií a mediální komunikace a dokáže je uplatnit v širších společenských
souvislostech,
 umí kriticky reflektovat a promýšlet společenské jevy,
 umí získávat a zpracovávat empirická data, včetně jejich analýzy, interpretace a zasazení do
kontextu,
 ovládá metody, postupy a techniky výzkumu a analýzy médií, mediálních produktů,
komunikace a publik v jejich vzájemné provázanosti,
 má koncepční přístup k řešení problémů v multidisciplinárních oborech a schopnost si rychle
osvojovat nové poznatky a metody,
 zvládá tvorbu komplexních mediálních produktů a projektů,
 je připraven na samostatné řešení problémů v dané oblasti i řízení týmu.
Absolvent magisterského oboru se uplatní především ve výzkumu médií, mediálního trhu a
komunikace, na pozici mediálního analytika ve výzkumných institucích a v akademické sféře, jako
publicista, editor či dramaturg ve všech základních typech médií i jako odborník v oblasti mediální
8
gramotnosti a její výuky. Může také zastávat pozice středního a vyššího managementu ve všech
uvedených segmentech pracovního trhu či manažera mediálních projektů.
Absolventi se dále uplatní v základních pracovních pozicích i v manažerských pozicích v oblastech,
které s žurnalistikou a mediální komunikací souvisejí, např. jako pracovník určený pro styk
s veřejností a médii, tiskový mluvčí, mediální poradce, v reklamních agenturách nebo manažer
krizové komunikace.
Absolvent je připraven pokračovat také v doktorském studiu téhož nebo příbuzného oboru.
Tabulka 2: Přehled oborů a jejich pokrytí tematickými okruhy
Dějinymédiíakomunikace
Teoriemédiíakomunikace
Teoriemediálníkultury
Filozofiemédiíakultury
Sémiotikamédií
Metodyatechnikyvýzkumumédiía
publika
Mediálnísystémylegislativyapolitiky
Mediálnívýchova
Tvorbaadistribucemediálníchobsahů
Novámédia
Bc.
Mediální studia a žurnalistika
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Žurnalistika
*
*
*
*
*
NMgr. Mediální studia a žurnalistika
*
*
*
*
*
*
*
*
9
B I. 2. Cíle, obsah a organizace studia v rámci dané oblasti vzdělávání jsou v souladu s posláním
a strategickým záměrem vysoké školy a ostatními strategickými dokumenty vysoké školy
Shrnutí sebehodnocení:
Cíle, obsah a organizace studia v rámci oblasti vzdělávání Mediální a komunikační studia jsou
v souladu s dlouhodobou strategií MU a FSS, s vnitřními předpisy, s dokumenty NAÚ i akreditačními
materiály zpracovanými za účelem žádosti o prodloužení akreditace stávajících studijních oborů
v letech 2014 a 2016. Prostřednictvím procesu vnitřní evaluace studijních oborů/programů
naplňujeme požadavek zajišťování kvality vzdělávání na MU.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.4 Záměr dalšího rozvoje vzdělávací činnosti v oblasti
Bakalářské studium programu Mediální a komunikační studia je realizováno v prezenční i
kombinované formě, magisterské studium pouze v prezenční formě, doktorské studium není vůbec
akreditováno.
Vzhledem k legislativním změnám a potřebě nově modifikovat stávající způsob realizace vzdělávání
v oblasti Mediální a komunikační studia plánuje Masarykova univerzita ze stávajícího prezenčního
bakalářského víceoborového studia vytvořit odpovídající studijní program se studijními plány typu
maior/minor. Kombinované jednooborové bakalářské studium pak zvažuje zrušit, případně
transformovat na profesně orientovaný studijní program.
V případě navazujícího magisterského programu plánuje univerzita ze stávajícího jednooborového
studia vytvořit studijní program se specializacemi.
Na jaře 2017 započala příprava akreditace nového doktorského studijního programu Mediální a
žurnalistická studia. Předložení žádosti o akreditaci tohoto programu do schvalovacího procesu je
plánováno k 30. 9. 2018. Přijetí prvních studentů ke studiu předpokládá univerzita v podzimním
semestru 2019, případně v jarním semestru 2020.
Ve struktuře studijní nabídky v oblasti vzdělávání Mediální a komunikační studia jsou tedy s ohledem
na dlouhodobé strategické záměry Masarykovy univerzity plánovány tyto následující změny:
1.4.1 Bakalářské studijní programy
V rámci bakalářského víceoborového prezenčního studia předpokládá Masarykova univerzita
transformaci stávajícího oboru Mediální studia a žurnalistika do stejnojmenného akademicky
zaměřeného studijního programu ve sdruženém studiu s hlavním i vedlejším studijním plánem a také
vytvoření jednooborového studijního programu bez specializace. Vedlejší studijní plán má přitom
ambici nahradit jednooborové kombinované studium žurnalistiky, studenty jiných fakult vyhledávané
jako atraktivní doplněk k jejich hlavnímu studovanému oboru.
V případě jednooborového kombinovaného studia počítá univerzita se zrušením stávajícího oboru
Žurnalistika, a tedy pouze s vytvořením studijního plánu na dostudování pro stávající studenty.
1.4.2 Navazující magisterské studijní programy
V rámci magisterského studia chceme studenty vychovávat pro jejich budoucí pracovní zařazení na
mezinárodním pracovním trhu. Jako samozřejmé se v tomto kontextu jeví zavedení angličtiny jako
alternativního jazyka pro výuku i komunikaci, včetně základních povinných přednášek a seminářů.
10
Kromě vlastních pracovníků s mezinárodní zkušeností hodláme výrazněji zvýšit zapojení externích
přednášejících.
Stávající jednooborové prezenční navazující magisterské studium oboru Mediální studia a
žurnalistika plánuje Masarykova univerzita transformovat do stejnojmenného akademicky
zaměřeného studijního programu se specializacemi. Specializace budou reflektovat nejnovější trendy
v oboru a zároveň i potřeby trhu práce v oblasti komunikace. V úvaze je vytvoření 2–3 specializací
vycházejících z následujících návrhů:
 zaměření na výzkum médií, mediální komunikace, mediální produkce a publik,
 zaměření na nová/digitální média a na jejich uplatnění v žurnalistické a produkční praxi,
 zaměření na PR a media relations,
 zaměření na mediální, kulturní a kreativní průmysly.
Univerzita předpokládá také akreditaci anglicky vyučovaného magisterského programu, orientujícího
se primárně na zahraniční uchazeče o studium. Ve středně- až dlouhodobé perspektivě lze uvažovat
o vzniku společných studijních programů se zahraničními partnery. Ve fázi prvotních vyjednávání
iniciovaných potenciálními zahraničními partnery jsou v současnosti obsahově specializované
programy synergicky těžící z tematického a personálního potenciálu katedry:
 Erasmus Mundus Master v oblasti Internet Studies s University Institute of Lisbon a
Università Cattolica del Sacro Cuore, Milan.
 Joint Masters degree v oblasti Cultural Industries s Rutgers University (USA).
1.4.3 Doktorské studijní programy
Absence vlastního doktorského studijního programu je dlouhodobě vnímána jako slabá stránka
stávajícího studijního programu Mediální a komunikační studia. Absolventi magisterského studia tak
mají dosud jedinou možnost studovat doktorský program sociologie, kde mohou pod vedením
školitelů z KMSŽ zpracovávat mediálněvědní disertační témata.
Tento dlouhodobý nedostatek vedl Masarykovu univerzitu k zahájení příprav na akreditaci nového
doktorského studijního programu Mediální a žurnalistická studia, podpořeného od jara 2017
projektem Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů na FSS v rámci OP Výzkum, vývoj a
vzdělávání. Cílem je vybudování česko-anglického výzkumného programu pevně navázaného na
výzkumné aktivity katedry. Na přípravě programu se podílejí nejen pracovníci katedry, ale i
zahraniční spolupracovníci z univerzit v Akureyri, Calgary, Göteborgu, Sussexu a Vídni, s nimiž se
do budoucna počítá jako s vyučujícími, školiteli i členy oborové rady.
Akreditace doktorského studijního programu napomůže větší emancipaci oblasti vzdělávání Mediální
a komunikační studia. Studium bude designováno se zřetelným důrazem na internacionalizaci jak
kurikula, tak profesního směřování doktorských studentů. Klíčovou částí studia bude doktorská
disertační práce.
Absolvent bude připraven nejen na další akademickou kariéru v oboru (například jako vyučující na
univerzitě, výzkumník, člen mezinárodních výzkumných týmů), ale také na uplatnění v mediálněvědním
výzkumu v mimoakademické praxi (například jako analytik zaměřený na výzkum uživatelů
online médií, mediálních publik a na monitoring medializovaných témat, jako vedoucí výzkumných
týmů a analytických oddělení mediálních domů či jako analytik-manažer). Profil absolventa tedy
odpovídá jeho uplatnění jak v akademickém prostředí, tak v mediálních domech či v analytických a
výzkumných agenturách.
11
2. TVŮRČÍ ČINNOSTI
B II. 1. Tvůrčí činnost související s danou oblastí vzdělávání odpovídá charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Žádá-li vysoká škola o institucionální akreditaci pro oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat
bakalářské studijní programy akademického zaměření, magisterské studijní programy nebo doktorské
studijní programy, musí uskutečňovat odpovídající vědeckou nebo uměleckou činnost; na tuto činnost
se vztahují požadavky na tvůrčí činnost uváděné v těchto standardech pro institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Tvůrčí činnosti související s oblastí vzdělávání Mediální a komunikační studia na Masarykově
univerzitě odpovídají charakteru vzdělávací činnosti v této oblasti a jsou v souladu s hlavními
výzkumnými tématy FSS MU. Část pracovníků katedry úzce spolupracuje s výzkumným institutem
fungujícím na FSS MU (viz dále), kde vznikají špičkové publikace odpovídající standardům
mezinárodní vědy. Výzkumná činnost je také úzce propojena s výukou. Cílem je do budoucna zapojit
výrazně větší podíl zaměstnanců katedry do výzkumu a produkovat více kvalitních publikací
v mezinárodním kontextu.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Tabulka 3: Produktivita – počet publikačních výstupů v letech 2012–2016
(ISVaV – všechny typy výsledků)
2012 2013 2014 2015 2016 Celkový součet
B – odborná kniha 1 7 6 4 1 19
C – kapitola v odborné knize 17 8 3 13 4 45
D – článek ve sborníku 15 9 6 3 2 35
J – článek 15 13 13 22 18 81
O – ostatní 19 17 11 13 6 66
Graf 2: Počet publikačních výstupů v letech 2012–2016 v ISVaV
0
5
10
15
20
25
2012 2013 2014 2015 2016
Počet výstupů v letech 2012–2016 v ISVaV
B - odborná kniha
C - kapitola v odborné knize
D -článek ve
sborníku
J - článek
12
2.1 Organizace tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy
Tvůrčí činnost v oblasti Mediální a komunikační studia je v rámci Masarykovy univerzity realizována
zejména na Katedře mediálních studií a žurnalistiky, v těsném sepětí s Institutem výzkumu dětí,
mládeže a rodiny (dále IVDMR), výzkumným pracovištěm Fakulty sociálních studií. Katedra totiž
s IVDMR sdílí jednak na individuální bázi (Lukas Blinka, Kateřina Škařupová) a jednak
prostřednictvím výzkumného týmu IRTIS7
(David Šmahel, Jakub Macek, Hana Macháčková, Lenka
Dědková, Alena Macková aj.) řadu výzkumných pracovníků a badatelských témat, což je mj. dáno
také orientací IRTIS na psychologickou a sociologickou perspektivu výzkumu médií a mediální
komunikace. Členové katedry působící současně v rámci IVDMR jsou zapojeni do řady výzkumných
projektů podpořených zahraničními i domácími granty (Horizon 2020, GA ČR).
KMSŽ patří k předním tuzemským pracovištím zaměřujícím se na mediálněvědní problematiku.
Katedra má silné zázemí v oblasti kvantitativního a kvalitativního výzkumu mediálních publik a
uživatelů digitálních médií, v oblasti výzkumu novinářské profese a mediálních organizací,
v politické ekonomii médií, v historii médií, v teorii a praxi žurnalistiky a ve výzkumu lokálních
médií. Pracoviště se přitom souhrnně zaměřuje na problematiku transformace současné české
mediální krajiny, a to jak v rovině jednání mediálních publik, tak v rovině produkčních praxí.
Klíčové výzkumné aktivity pracoviště lze rozdělit do dvou vzájemně se prolínajících proudů. První
soubor výzkumných aktivit se dlouhodobě zaměřuje na témata spojená s individuálními a
societálními dopady digitálních médií a internetu. Druhý dominantní soubor výzkumných aktivit se
pak zaměřuje na výzkum producentů mediálních sdělení a analýzu mediálních organizací, a to opět
v kontextu probíhajících proměn mediálního pole nevyhnutelně souvisejících i s tématem digitalizace.
V rámci oblasti vzdělávání Mediální a komunikační studia tak jsou na Masarykově univerzitě
etablovány následující týmy a témata:
Hlavní témata týmu Dětství a dospívání v digitálním světě
Tento výzkumný tým byl podpořen projekty VITOVIN (OP VK, CZ.1.07/2.3.00/20.0184); THINLINE:
Tenká hranice mezi poruchou a zdravým životním stylem: Zkoumání online chování dnešních
mladých lidí (GA ČR GA15-05696S); Rizika používání internetu pro děti a adolescenty (GA ČR
GAP407/11/0585); Copingové strategie kyberšikany u adolescentů (COST Action) a evropským
projektem EU Kids Online8
. Členy týmu jsou David Šmahel, Hana Macháčková, Lenka Dědková.
Tematicky se členové týmu věnují psychologické perspektivě používání internetu a nových médií;
mezi konkrétní témata patří rizika a příležitosti používání internetu pro děti a dospívající (konkrétněji
např. online agrese, kyberšikana, online závislosti či interakce s neznámými lidmi na internetu),
zdraví a internet (specificky otázky problematického jezení a používání internetu) a ve spolupráci
s Fakultou informatiky také online bezpečnost.
Hlavní témata týmu Transformace současných mediálních publik
Tento výzkumný tým byl výrazně podpořen projektem VITOVIN (OP VK, CZ.1.07/2.3.00/20.0184),
projektem Nová a stará média v každodenním životě: mediální publika v čase proměny mediálních
praxí (GA ČR, GP13-15684P), Fulbrightovou komisí a projekty specifického výzkumu
(MUNI/A/1334/2016, MUNI/A/1173/2015, MUNI/A/0903/2013). Část týmu se v současnosti podílí
na projektu CATCH-EyoU – Constructing Active Citizenship with European Youth: Policies,
practices, challenges and solutions (Horizon 2020, 649538). Členy týmu jsou Lenka Waschková
7
Tým IRTIS vznikl na půdorysu společného projektu KMSŽ a IVDMR VITOVIN – Vytvoření interdisciplinárního týmu v oblasti
výzkumu internetu a nových médií podpořeného z OP VK (CZ.1.07/2.3.00/20.0184, hlavní řešitel prof. D. Šmahel) v letech 2012–
2015.
8
Viz www.eukidsonline.net.
13
Císařová, Monika Metyková, Jakub Macek, Alena Macková, Michal Tkaczyk. Tým řeší následující
témata:
Publika lokálních médií. Výzkum se věnuje publikům lokálních médií a roli lokálního zpravodajství
a lokálních médií v každodenním životě i politickém kontextu lokalit.
Důvěra v média a společenská polarizace. Výzkum se soustředí na souvislosti mezi důvěrou
mediálních publik v mainstreamová a alternativní média a societální a politickou polarizací.
Nová média, politické jednání a politická participace. Výzkum se zabývá úlohou nových médií
v politickém a občanském zapojení a ve volebním i nevolebním politickém chování.
Konvergentní publika populárních obsahů. Výzkum se věnuje proměně publik audiovizuálních
obsahů, a to s důrazem na konvergentní formy jednání, na důsledky digitalizace obsahů a na důsledky
digitalizace distribučních kanálů.
Hlavní témata týmu Proměny žurnalistické profese a Analýza mediálních obsahů
Tým byl podpořen grantem Čeští žurnalisté v komparativní perspektivě: analýza procesu
profesionalizace, profesní socializace a profesní dráhy (GA ČR, GA14-03028S). Členy týmu jsou
Jaromír Volek, Kateřina Kirkosová, Michal Tkaczyk, Marína Urbániková.
Tým realizoval rozsáhlý komparativní výzkum proměny žurnalistické profese a profesních rolí a její
veřejné recepce. Projekt ukazuje, jaké jsou příčiny a proměny veřejné ne/důvěryhodnosti českých
novinářů a jejich profese, proměny profesní identity a generační specifika a proměny profesních
motivací a hodnot žurnalistiky. Dalším cílem týmu je vytvoření laboratoře zkoumající analýzy
mediálních obsahů, proměny jazyka a řeči propagandy v českých médiích.
Hlavní témata týmu Žurnalistická studia
Tým byl podpořen granty specifického výzkumu Vybrané aktuální problémy mediálního výzkumu I,
II (MUNI/A/1173/2015, MUNI/A/1334/2016) a Média veřejné služby v České republice:
Organizační a obsahové aspekty (MUNI/A/1322/2014). Členy týmu jsou Lenka Waschková Císařová,
Monika Metyková, Jakub Macek.
Důležitými tématy týmu jsou následující: lokální publika, proměňující se novinářské praxe českých
novinářů, vlastnictví médií, politická ekonomie médií.
Hlavní témata týmu Digitální média a well-being
Tým byl podpořen grantem Nové behaviorální závislosti: hry a sexualita online (GA ČR, GA15-
19221S), a spolupracuje na grantech, např. Sexualita a internet ve druhé půlce života (GA ČR, GA17-
11384S). Členové týmu dříve pracovali na národních grantech i mezinárodních výzkumných
projektech Faktory nadměrného hraní a jejich vývoj v čase (GA ČR P407/12/1831), Generation and
intergenerations relatioships in the emerging information saturated society (Estonian Research
Councel). Členy týmu jsou Lukas Blinka a Kateřina Škařupová.
Důležitá témata jsou následující: nadužívání digitálních médií, vliv médií na zdraví, vliv médií na
chování související se zdravím (např. sexuální chování, užívání omamných látek apod.), specifické
populace (např. dospívající, senioři).
Nový tým Transformace mediálních průmyslů začíná vznikat od podzimního semestru 2017
v souvislosti s příchodem C. Michaela Elavského (2008–2017 Pennsylvania State University, USA),
který se ve své odborné práci věnuje politické ekonomii médií, mediálním průmyslům a producentům
populárních obsahů.
Kromě uvedených se na KMSŽ řeší i další výzkumná témata, kterými se individuálně zabývají další
členové pracoviště:
Tae-sik Kim se mj. zaměřuje na média a komunikační praktiky mezi korejskými imigranty v USA a
analýzu vizuálních médií.
14
Kateřina Kirkosová se věnuje výzkumu logiky a dynamiky současného českého literárního pole jako
významného odvětví kulturních průmyslů.
Jan Motal orientuje svůj výzkum na etické problémy dehumanizace a stigmatizace vybraných skupin
(uprchlíci, migranti, lidé s duševním onemocněním) v médiích.
Pavel Večeřa se zaměřuje na historická témata – obsah a formy novinářské kolaborace a vývoj médií
v Protektorátu Čechy a Morava a na reflexi významných výročí 20. století v médiích.
Veškerý výzkum v oblasti vzdělávání Mediální a komunikační studia je na Masarykově univerzitě
propojený se vzdělávací činností. Zejména v projektech specifického výzkumu se angažují
magisterští studenti mateřského programu Mediální a komunikační studia a doktorští studenti oboru
Sociologie, kteří pod vedením školitelů z KMSŽ ve svých disertačních pracích řeší mediálněvědní
témata. V aktuálně řešených grantových projektech jsou pak zapojeni postdoktorandi, kteří přišli
z jiných pracovišť fakulty.
15
A IV. 2. Vysoká škola předkládá zhodnocení nejvýznamnějších aktivit vysoké školy v tvůrčí činnosti
za posledních pět let v oblasti vzdělávání, pro kterou vysoká škola žádá o institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
V rámci katedry ve spolupráci s výzkumným institutem (IVDMR) byla realizována řada
mezinárodních projektů (Horizon) a pracovníci katedry jsou zapojeni do mezinárodních sítí (COST).
Bylo publikováno také mnoho zahraničních kvalitních publikací, publikování v zahraničí a
v časopisech ve Web of Science nebo Scopus však není zatím na katedře standardem. V tomto směru
již byly podniknuty první konkrétní kroky: S personálními změnami na katedře na počátku podzimu
2017, které zahrnuly přijetí nových seniorních i juniorních akademiků, byl na pracovišti zvýšen podíl
pracovníků systematicky a aktivně se podílejících na vědě a výzkumu. Katedra tak zřetelně posiluje
svůj potenciál účastnit se mezinárodních projektů a zvýšit podíl publikací v kvalitních mezinárodních
časopisech.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
2.2 Nejvýznamnější aktivity vysoké školy v tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy
V období let 2011–2016 byly na KMSŽ a v týmu IRTIS/VITOVIN, propojujícím katedru s IVDMR
FSS, případně ve spolupráci s dalšími pracovišti MU, řešeny 4 projekty Grantové agentury ČR
(3 standardní a 1 postdoktorský), 6 projektů financovaných fondy EU (1 projekt OP VK, 1 Horizon
2020, 1 projekt COST, 3 komunitární programy) a 1 projekt financovaný Mezinárodním
visegrádským fondem. Další projekty byly financovány interní Grantovou agenturou MU.
Následující tabulka uvádí přehled realizovaných a probíhajících projektů:
Pracoviště Název realizovaných a probíhajících grantů /
projektů
Zdroj Období
Institut pro výzkum
dětí, mládeže a rodiny,
FSS MU
EU Kids Online II (SIP-2008-KEP-321803) EU 2009–
2011
Institut pro výzkum
dětí, mládeže a rodiny,
FSS MU
EU Kids Online III (SI-2010-TN-4201001) EU 2011–
2014
Institut pro výzkum
dětí, mládeže a rodiny,
FSS MU
EU Kids Online IV (SI-2010-TN-4201001) EU 2014–
2018
Institut pro výzkum
dětí, mládeže a rodiny,
FSS MU
CATCH-EyoU – Constructing Active
Citizenship with European Youth: Policies,
practices, challenges and solutions (649538)
EU/Horizon
2020
2015–
2018
Institut pro výzkum
dětí, mládeže a rodiny,
FSS MU
Rizika internetu pro děti a adolescenty
(GAP407/11/0585)
GA ČR 2011–
2013
Institut pro výzkum
dětí, mládeže a rodiny,
FSS MU
Faktory excesivního online hraní a jejich vývoj
v čase (GAP407/12/1831)
GA ČR 2012–
2014
KMSŽ, FSS MU New and old media in everyday life: media
audiences at the time of transforming media uses
(GP13-15684P)
GA ČR 2013–
2015
16
KMSŽ, FSS MU Čeští žurnalisté v komparativní perspektivě:
analýza procesu profesionalizace, profesní
socializace a profesní dráhy
GA ČR 2014–
2016
Institut pro výzkum
dětí, mládeže a rodiny,
FSS MU
Nové behaviorální závislosti: hry a sexualita
online (GA15-19221S)
GA ČR 2015–
2017
Institut pro výzkum
dětí, mládeže a rodiny,
FSS MU
Copingové strategie kyberšikany u adolescentů
(LD11008)
MŠMT
(COST)
2011–
2012
Institut pro výzkum
dětí, mládeže a rodiny,
FSS MU
Vytvoření interdisciplinárního týmu v oblasti
výzkumu internetu a nových médií
(CZ.1.07/2.3.00/20.0184)
MŠMT
(OP VK)
2012–
2015
KMSŽ, FSS MU Summer School on Ethics and Media: Media and
its Role in the Countries of V4 (11610012)
IVF 2016
Institut pro výzkum
dětí, mládeže a rodiny,
FSS MU, FI MU, PrF
MU, ÚVT MU
Experimentální výzkum chování uživatelů ICT v
oblasti bezpečnosti perspektivou sociálních věd,
práva a informatiky (MUNI/M/1052/2013)
GA MU 2014–
2016
V roce 2017 bylo pracovníky KMSŽ podáno 5 standardních projektů Grantové agentuře ČR (Projekt
3000: Média a politika v lokální komunitě; 28. říjen 1918 v diskurzech masové komunikace v českých
zemích v perspektivě uplynulého století; Důvěra v profesionální a alternativní média v kontextu
societální polarizace české společnosti, Praxe a morální politika kopírování a stahování v České
republice: Publika, autoři, producenti a distributoři, Rodičovství v digitální éře), 1 projekt
Nadačnímu fondu Neuron do programu Impuls II pro vědce do 40 let (Kde ti všichni mladí jsou?
Proměna čtenářských preferencí mladého publika od školních časopisů k mainstreamovým médiím)
a 2 projekty Technologické agentuře ČR (Výzkum dopadu stávající legislativy a strategie Evropské
komise pro jednotný digitální trh (DSM) na český audiovizuální průmysl ve spolupráci s UPOL,
CatchyCover – čtenářská recepce knižních obálek ve spolupráci s VUT). Dále pak ve spolupráci s UK
a UPOL byl podán projekt předaplikačního výzkumu The Impact of Digitization and the European
Commission’s Digital Single Market Strategy on the Czech Audiovisual Industry: Pre-Application
Research of Risks, Challenges, and Opportunities do programu OP VVV.
Významní pracovníci a jejich vybrané výsledky
Následující tabulka uvádí přehled (v abecedním pořadí) významných výzkumně zaměřených
pracovníků v oblasti vzdělávání a jejich 1–2 nejvýznamnější práce v posledních pěti letech.
Jméno Práce Dopad
Lukas
Blinka,
Kateřina
Škařupová
Blinka, L., Škařupová, K., Ševčíková, A., Wölfling,
K., Müller, K. W., & Dreier, M. (2015). Excessive
internet use in European adolescents: What
determines differences in severity?. International
journal of public health, 60(2), 249–256.
Porovnání vlivu
psychosociálních a
mediálních faktorů na
míru nadměrného užívání
internetu u evropských
dospívajících.
Lenka
Dědková,
David
Šmahel
Cernikova, M, Dedkova, L., & Smahel, D. (2018).
Youth interaction with online strangers:
Experiences and reactions to unknown people on
the Internet. Information, Communication &
Society. Advanced online publication.
http://dx.doi.org/10.1080/1369118X.2016.1261169
Studie popisující šíři
možných typů interakcí
dětí a dospívajících
s neznámými lidmi na
internetu a jejich
pozitivních a negativních
zkušeností.
17
Lenka
Dědková
Dedkova, L., Cerna, A., Janasova, K., & Daneback,
K. (2014). Meeting online strangers offline: The
nature of upsetting experiences for adolescent girls.
Communications. European Journal of
Communication Research, 39, 327–
346. http://dx.doi.org/10.1515/commun-2014-0115.
Kvalitativní studie týkající
se obsahu negativních
osobních setkání
s neznámým člověkem
z internetu v realitě.
C. Michael
Elavsky
JUNCO, Reynold, C. Michael ELAVSKY a Greg
HEIBERGER. Putting twitter to the test: Assessing
outcomes for student collaboration, engagement and
success. British Journal of Educational Technology,
2013, roč. 44, č. 2, s. 273–287.
Dvojice výrazně
citovaných studií
přinášejících nové
poznatky v oblasti využití
digitálních komunikačních
technologií v edukačním
procesu.
C. Michael
Elavsky
ELAVSKY, C. Michael, Cristina MISLAN, C. a
Steriani ELAVSKY. When talking less is more:
exploring outcomes of Twitter usage in the largelecture
hall. Learning, Media and Technology,
2011, roč. 36, č. 3, 215–233.
Tae-sik Kim Kim, T-S (2016). Transnational communication
practices by unaccompanied Korean young students
in the United States, Asian and Pacific Migration
Journal, 25(2). 148–167.
Výzkumná zpráva
analyzuje užívání médií u
mladých korejských
migrantů. Zdůrazňuje
„transnárodní
komunikaci“ jako hnací
sílu pro jejich
oportunistický život v cizí
zemi, nikoliv jako způsob
komunikace.
Tae-sik Kim Kim, T-S & Kim, Y-M (2016). Who are (not)
Koreans?: A content analysis on Korean news
media practices covering Korean American
individuals’ success, Citizenship Studies, 20(3-4).
490–509.
Analýza ukazuje, jak
korejská zpravodajská
média spatřují hodnotu v
lidském kapitálu u
reportáží o Korejcích
žijících v zahraničí.
Zdůrazňuje důležitost role
zpravodajských médií v
definování občanství v
globalizovaném světě.
Kateřina
Kirkosová
KIRKOSOVÁ, Kateřina. Publikování knih v čase
manažerské logiky: poznámky k současnému
českému nakladatelskému poli. In Pořízková,
Lenka; Navrátilová, Martina. Literární a knižní
kultura v digitálním věku. Olomouc: Filozofická
fakulta Univerzity Palackého, 2015. s. 139–149, 11
s. ISBN 978-80-87895-49-8.
Studie diskutující a
ilustrující strategie
knižních nakladatelů
v současném českém
literárním poli.
Kateřina
Kirkosová
KIRKOSOVÁ, Kateřina. Texty a formy: knihy
vázané, brožované a elektronické pohledem
českých beletristických nakladatelů. Mediální
studia, 2016, roč. 10, č. 1, s. 29–49. ISSN 1801-
9978.
Studie zabývající se
materialitou literatury,
konkrétně nakladatelským
rozhodováním o typech
knižní vazby (hdb, ppb, e-
b).
Jakub Macek Macek, J. (2013). More than a desire for text:
Online participation and the social curation of
content. Convergence: The International Journal of
Analýza motivací
mediálních publik k
participaci na online
18
Research into New Media Technologies, 19(3),
295–302.
obsazích a k
interaktivnímu nakládání
s nimi.
Jakub Macek Macek, Jakub. (2015). Média v pohybu: K proměně
současných českých publik. Brno: MUNI Press.
Monografie uzavírající
výzkum českých
mediálních publik
probíhající v l. 2013–
2015; studie empiricky
zachycuje probíhající
posun mediálních publik
směrem ke
konvergentnímu jednání a
unikátním způsobem tuto
změnu zasazuje do obecné
tzv. strukturační teorie
lidského jednání.
Jakub Macek,
Alena
Macková
Macková, A., & Macek, J. (2014). ‘Žít Brno’:
Czech online political activism from jokes and
tactics to politics and strategies. Cyberpsychology:
journal of psychosocial research on cyberspace,
8(3).
Případová studie věnující
se komunikačním praxím
specifickým pro online
politický aktivismus.
Studie rozkrývá podmínky
komunikačního úspěchu
takto praktikované
politické participace.
Alena
Macková
Štětka, V., Macková, A., & Fialová, M. (2014). A
winding road from “Likes” to votes. In Social
media in politics (pp. 225–244). Springer
International Publishing.
Analýza využití online
sociálních sítí ve volební
kampani historicky
prvních českých
prezidentských voleb.
Studie odhaluje limity
mobilizačního potenciálu
sociálních médií.
Hana
Macháčková
Machackova, H., Dedkova, L., Sevcikova, A., &
Cerna, A. (2016). Bystanders’ supportive and
passive responses to cyberaggression. Journal of
School Violence. Advanced online publication.
http://dx.doi.org/10.1080/15388220.2016.1222499
Kvantitativní studie
specificky zaměřená na
identifikaci faktorů
spojených s aktivní versus
pasivní reakcí na online
agresi u přihlížejících.
Hana
Macháčková
Macháčková, H., Dedkova, L., Sevcikova, A., &
Cerna, A. (2013). Bystanders’ Support of
Cyberbullied Schoolmates. Journal of Community
& Applied Social Psychology, 23, 25–36.
http://dx.doi.org/10.1002/casp.2135.
Jedna z prvních
kvantitativních studií
zkoumající faktory spojené
s podporou obětí online
agrese ze strany
adolescentních
přihlížejících.
Monika
Metyková
Metyková, M. Diversity and the Media.
Basingstoke: Palgrave, 2016.
Monografie diskutuje
mediální politiky ve
vztahu k rozmanitosti
(obsahu, mediálních
tvůrců, ekonomických
hráčů atd.). Teoretické
pojednání doplňují
19
ukázky/případové studie z
praxe.
Monika
Metyková
Metyková, M. “Bridge Guard: Transnational
Artists, National Populist Politics and Cross-Border
Inter-Ethnic Relationships.” East Central Europe,
vol. 41, no. 2-3, 2014.
Studie má
interdisciplinární charakter
a přispívá k porozumění
populisticko-
nacionalistických
kulturních politik vlád
(maďarské a slovenské).
Jan Motal MOTAL, Jan. Dialog uměním: Filozofie mimésis v
kultuře dialogu. Brno: JAMU, 2016. ISBN
9788074601064.
Monografie představuje
syntetickou teorii umění
interpretující koncept
mimésis jako prostředek
mezilidského a
mezikulturního dialogu.
Jan Motal MOTAL, Jan. Dehumanization of Refugees in
Media as a Case of Moral Disengagement. Ethics &
Bioethics (in Central Europe), 2015, roč. 5, 3-4,
s. 183–196. ISSN 1338-5615.
Článek je analýzou
mediálních obsahů
zaměřených na témata
uprchlictví ve vybraných
periodikách v roce 2015,
na nichž demonstruje
dehumanizační nástroje
morální paniky.
Kateřina
Škařupová,
Lukas Blinka
Škařupová, K., Ólafsson, K., & Blinka, L. (2015).
Excessive internet use and its association with
negative experiences: quasi-validation of a short
scale in 25 European countries. Computers in
Human Behavior, 53, 118–123.
Validizační studie se
zabývá škálou měřící
nadměrné užívání
internetu u dospívajících.
Data pocházejí z 25
evropských států.
David
Šmahel
Cernikova, M, Smahel, D., & Wright, M. F. (2017).
Children’s experiences and awareness about impact
of digital media on health. Health Communication.
Advanced online
publication. http://dx.doi.org/10.1080/10410236.20
17.1298197
Kvalitativní studie
srovnávající zkušenosti a
povědomí dětí o dopadech
digitálních technologií na
zdraví dětí.
David
Šmahel
Smahel, D., Wright, M. F., & Cernikova, M.
(2014). Classification of online problematic
situations in the context of youths’development.
Communications: European Journal of
Communication Research, 39, 233–260.
Studie představuje
klasifikaci
problematických situací na
internetu v kontextu
vývoje dětí.
Marína
Urbániková,
Jaromír
Volek
J. Volek, M. Urbániková. Čeští novináři
v komparativní perspektivě. Praha, Academia, 2017,
s. 378. ISBN 978-80-200-2699-6.
Rozsáhlý komparativní
výzkum proměny
žurnalistické profese,
profesních rolí, profesní
identity a její veřejné
recepce, který poskytuje
nejen zpětnou vazbu
domácí novinářské
komunitě, politickým a
regulačním institucím, ale
i vysokoškolským
20
institucím připravujícím
budoucí novináře.
Marína
Urbániková,
Jaromír
Volek
URBÁNIKOVÁ, Marína a Jaromír VOLEK.
Between Europeanization and De-Europeanization:
A Comparative Content Analysis of the Pre-election
Presentation of the EU Agenda in the Czech Quality
Press. Communications: The European Journal of
Communication Research, 2014, roč. 39, č. 4,
s. 457–481. ISSN 0341-2059.
doi:10.1515/commun-2014-0024.
Studie popisuje roli
masových médií při
konstruování obrazu EU.
Jaromír
Volek
SILVERBLATT, Art a Jaromír VOLEK. Mediální
gramotnost. Jak rozumět obsahům médií. 1. vyd.
New York, London: Digital International Media
Literacy eBooks, KOBO Rakuten, 2016. 255 s.
Humanities. ISBN 0-275-96727-1.
Kniha poskytuje vhled do
logiky chování masových
médií, respektive jejich
vlastníků a tvůrců. Nabízí
svým čtenářům výklad
základních interpretačních
strategií, které by jim měly
poskytnout elementární
oporu při konzumaci
různých typů mediálních
obsahů.
Pavel Večeřa Večeřa, Pavel: Žurnalisté mezi zradou a kolaborací.
Moravská novinářská kolaborace před Národním
soudem. Masarykova univerzita, Brno 2014.
Komparativní historická
studie zabývající se
formami spolupráce
s okupační mocí čtyř
významných
protektorátních žurnalistů
z Moravy (A. J. Kožíšek,
J. Pelíšek, L. Zeman, J.
Hloužek) souzených po
válce před Národním
soudem.
Lenka
Waschková
Císařová
WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka. Czech Local
Press Content: When More is Actually Less.
Communication Today, Trnava: Univerzita sv.
Cyrila a Metoda v Trnave, 2016, roč. 7, č. 1, s. 104–
117. ISSN 1338-130X.
Studie zaměřující se na
proměnu obsahu lokálních
médií v důsledku jejich
komercializace a
centralizace.
Lenka
Waschková
Císařová
WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka. Český lokální
a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009. 1. vyd.
Brno: Masarykova univerzita, 2013. 340 s. ISBN
978-80-210-6478-2.
Monografie reflektující
proměnu lokálního a
regionálního tisku,
konkrétně na příkladu
výzkumu největšího
vydavatelství Vltava-
Labe-Press.
21
B II. 5. Zapojení vysoké školy do činnosti zahraničních a zvláště mezinárodních odborných
organizací a do mezinárodních výzkumných projektů odpovídají charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Zapojení Masarykovy univerzity do činnosti zahraničních organizací a do mezinárodních
výzkumných projektů za posledních pět let v oblasti vzdělávání Mediální a komunikační studia
považujeme za velmi solidní, pracovníci katedry se zúčastnili více mezinárodních projektů,
organizovali jsme mezinárodní konference, jsme členy mezinárodních asociací. Do budoucna chceme
zvýšit podíl pracovníků zapojených do mezinárodních projektů a sítí.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Masarykova univerzita v rámci oblasti vzdělávání Mediální a komunikační studia disponuje
kvalitními kontakty do zahraničí. Významné jsou v tomto směru například dlouhodobě rozvíjené a
v aktuálních projektech naplňované kontakty s Pennsylvania State University (USA), University of
Calgary (Kanada), London School ef Economics (Velká Británie), Wien Universität (Rakousko),
University of Gothenburg (Švédsko), University of Akureyri (Island), University of Tartu (Estonsko),
University of Bologna (Itálie) aj. Tato skutečnost vytváří slibný potenciál k zapojení KMSŽ do
mezinárodních, ale i domácích projektů a sítí. Vedle úspěšného zapojení do společných výzkumných
projektů (Horizon 2020, EU Kids), studijně orientovaných výměnných projektů (CEEConnect) a
mobilitních a stipendijních programů pro akademické zaměstnance (Fulbrightova komise, Aktion,
COST) tak pracoviště v listopadu 2016 například pořádalo u příležitosti 6th European
Communication Conference v Praze na základě nabídky pořadatelů dvě tematicky zaměřené
prekonference: Dealing with the Local: Media, Proximity and Community a Research of Children,
Youth and Media.
Členové katedry byli a v současné době jsou zapojeni do několika následujících prestižních
mezinárodních projektů:
EU Kids Online II, III a IV (2009 – dosud, zapojeni David Šmahel, Lenka Dědková, Hana
Macháčková): Tento dlouhodobý významný mezinárodní projekt se zaměřuje na zkoumání rizik a
příležitostí internetu pro děti ve věku 9 až 17 let. V rámci tohoto projektu vzniklo již množství
mezinárodně citovaných publikací, na kterých se členové tohoto týmu podíleli. Nyní je připravován
dotazníkový průzkum na podzim 2017, kterého se zúčastní řada evropských zemí včetně ČR.
CATCH-EyoU – Constructing Active Citizenship with European Youth: Policies, practices,
challenges and solutions (2015–2018, Horizon 2020, zapojeni J. Macek, A. Macková): Projekt
s účastí špičkových zahraničních pracovišť (Bologna, LSE, Tartu, Orebrö, Jena, Athens) se zaměřuje
na veřejnou a politickou participaci mladých (15–25), a to v evropské komparativní perspektivě.
COST Action The digital literacy and multimodal practices of young children (DigiLitEY, zapojeni
David Šmahel, Lenka Dědková, Hana Macháčková): Tato evropská síť sdružuje výzkumníky
zabývající se tématem digitální vzdělanosti a digitálních praxí u malých dětí do věku 8 let. V rámci
projektu jsou realizovány dílčí výzkumy na dané téma a připravovány publikace v mezinárodních
časopisech.
H2020 projekt ORION Open Responsible research and Innovation to further Outstanding kNowledge
(2017–2020, Horizon 2020, zapojeni Hana Macháčková, David Šmahel): Tohoto projektu se účastní
špičková zahraniční pracoviště a projekt se zabývá tématem Open Science a popularizací vědy.
22
Digital International Media Literacy eBooks (DIMLE, 2013 – dosud, zapojen Jaromír Volek): Jedná
se o mezinárodní projekt zaměřený na mediální gramotnost.
Pracovníci KMSŽ jsou také členy významných oborových mezinárodních sdružení, např. Association
of Internet Researchers (Lenka Dědková), ECREA – European Communication Research and
Education Association (David Šmahel, Jakub Macek, Lenka Waschková Císařová, Tae-sik Kim),
Association for Cultural Studies, Inter-Asia Cultural Studies Society a International Sociological
Association (Tae-sik Kim), ICA – International Communication Association (C. Michael Elavsky),
NCA – National Communication Association (C. Michael Elavsky), AEJMC – Association for
Education in Journalism and Mass Communication (C. Michael Elavsky), IPSA – International
Political Science Association (Alena Macková).
Někteří pracovníci se také podílejí na vedení mezinárodně uznávaných odborných časopisů, např.
Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace (David Šmahel – editor in chief,
Lenka Dědková – managing editor), Media Transformations (Jaromír Volek – člen redakční rady),
Central European Journal of Communication (Jaromír Volek – člen redakční rady), Mediální studia
(Jakub Macek, Jaromír Volek, Lenka Waschková Císařová – členové redakční rady), Iluminace
(Jakub Macek – člen redakční rady).
23
3. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY, TVŮRČÍ ČINNOSTI
A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ
B II. 2. Celková struktura personálního zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností
akademickými pracovníky v dané oblasti vzdělávání odpovídá z hlediska kvalifikace, věku, délky
týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá o institucionální akreditaci,
a žádanému typu nebo typům studijních programů a zajišťuje:
a) garantování úrovně kvality dané oblasti vzdělávání jako celku a jejího rozvoje,
b) garantování studijních programů v této oblasti a
c) garantování výuky těchto studijních programů.
Shrnutí sebehodnocení:
Personální zabezpečení vzdělávací činnosti v oblasti vzdělávání Mediální a komunikační studia
považujeme za početně dostatečné a stabilní. Současný počet pracovníků je dobrým předpokladem
pro uskutečnitelnost a udržitelnost výuky i rozvoj vědecko-výzkumné činnosti. Pokrytí jednotlivých
tematických okruhů, stejně tak dvou základních oborových bloků vzdělávací oblasti – mediálních
studií a žurnalistiky – je rovnoměrně rozložené. Slabinou je v současné době kvalifikační struktura
pracoviště, které trpí nedostatkem seniorních akademiků na pozicích profesorů a docentů. Současná
situace se řeší a měla by být přechodná – habilitační řízení probíhá u dvou pracovníků, minimálně u
tří dalších je potenciál zahájit toto řízení v horizontu jednoho roku. Stávajícím trendem při případné
obměně personální struktury je mezinárodní výběrové řízení.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Personální složení Katedry mediálních studií a žurnalistiky je následující:
Profesoři Docenti
Odborní
asistenti
Lektoři
Vědečtí
pracovníci
Technicko-
hospodářští
pracovníci
fyzický
počet
přepočtený
počet
fyzický
počet
přepočtený
počet
1 0,25 1 1 11 5 3 3
Personální zajištění vzdělávací činnosti v rámci stávajícího bakalářského a magisterského programu
Mediální a komunikační studia je řešeno následovně: Bakalářský a navazující magisterský studijní
obor Mediální studia a žurnalistika vyučovaný v prezenční formě garantuje prof. PhDr. David
Šmahel, Ph.D. Bakalářský studijní obor Žurnalistika vyučovaný v kombinované formě garantuje Mgr.
Jakub Macek, Ph.D.
Personální složení KMSŽ je v současné době poměrně stabilizované, ovšem – v kontrastu vůči
ostatním sociálněvědním oborům – zároveň poměrně specifické, a to ze dvou částečně spojitých
důvodů:
 Orientace bakalářského studia na výuku žurnalistiky a seminářový charakter velké části této
výuky zaměřený výrazně na předávání praktických dovedností:
o specificky posilují zastoupení zaměstnanců přicházejících z mediální praxe, kteří se
jen minimálně podílejí na výzkumu a odborné publikační činnosti,
o zvyšují podíl externistů z praxe účastnících se na výuce.
24
 Česká oborová komunita v oblasti mediálních studií jako taková se dlouhodobě nachází
v atypické personální situaci, jež je charakteristická relativně nízkým publikačním a
výzkumným výkonem a zřetelným nedostatkem oborových docentů a profesorů. Katedra
mediálních studií a žurnalistiky v tomto není výjimkou.
Podobně jako ostatní oborová pracoviště na jiných univerzitách (UK, UPOL) trpí katedra zásadním
nedostatkem seniorních akademiků – v současné době disponuje toliko jedním akademikem
jmenovaným profesorem, tj. prof. PhDr. Davidem Šmahelem, Ph.D., přičemž dosud druhý prof. PhDr.
Jiří Pavelka, CSc., ukončil k 31. 8. 2017 na Masarykově univerzitě svůj pracovní poměr. Limitovaný
je v současnosti také počet zaměstnanců věnujících se výzkumu a pravidelnému publikování, což je
navíc umocněno větším a pro zajištění výuky žurnalistiky nezbytným zastoupením lektorů a externích
odborníků zaměřených na výuku žurnalistiky.
Pozitivním faktorem je ovšem fakt, že v posledních třech letech se zvýšil počet zaměstnanců katedry
s dokončeným doktorským vzděláním, kteří z lektorské pozice přešli na pozici odborných asistentů.
Současně je ale třeba zdůraznit, že Masarykova univerzita, potažmo KMSŽ tento stav kriticky vnímá
a – s ohledem na své strategické záměry (např. internacionalizaci) – činí opatření směřující ke
zlepšení situace. Po dřívější akvizici dr. Tae-sika Kima (Ph.D. z University of Oklahoma) na pozici
postdoktoranda byla v roce 2017 vypsána dvě výběrová řízení na pozice lektora audiovize a na
odborného asistenta. Na druhou z těchto pozic od 1. 10. 2017 nastoupil dr. C. Michael Elavsky (assoc.
prof. na Pennsylvania State University).
S podzimem 2017 byla navíc zahájena systematičtější práce s postdoktorskými pracovníky: vybraní
postdoktorští výzkumníci věnující se problematice mediální komunikace a zaměstnaní dosud pouze
v rámci IVDMR FSS MU se stávají na část úvazku součástí katedry. Jejich organické zapojení do
struktury katedry je mj. předpokladem smysluplného rozvoje pracoviště i oboru (a to právě ve smyslu
profesního růstu směřujícího k habilitacím), navýšení publikačního/výzkumného výkonu katedry i
zajištění seminářové výuky konkrétních metod a technik výzkumu.
V řešení je také akutní nedostatek habilitovaných zaměstnanců. Cílem přitom je, aby profesoři a
docenti (1) plnili roli mentorů pro postdoktorandy a školitelů doktorských studentů a (2) účelně
pokrývali specifický rozsah katedrou adresovaných témat, nejobecněji tedy jak témata spojená
s výzkumnou a teoretickou prací v oblasti mediálních studií, tak témata spojená s žurnalistickou prací
a prací v oblasti profesionální komunikace.
Proces habilitačního řízení úspěšně završil 11. 10. 2017 před vědeckou radou FSV UK Mgr. Jakub
Macek, Ph.D. a jeho jmenování docentem odsouhlasilo kolegium rektora UK od 1. 12. 2017. Je dále
realistické předpokládat, že do konce roku 2018 budou habilitováni další zaměstnanci katedry.
V procesu habilitačního řízení aktuálně jsou PhDr. Jaromír Volek, Ph.D., (na FSS MU) a Mgr.
Rodrigo Morales (na FAMU). Ve fázi iniciace habilitačního řízení (na FSV UK) je dr. C. M. Elavsky,
který na katedru přišel z pozice tenured assoc. prof. na College of Communications, Pennsylvania
State University. Zřetelný potenciál zahájit habilitační řízení mají v perspektivě jednoho až třech roků
odborní asistenti PhDr. Pavel Večeřa, Ph.D., dr. Tae-sik Kim, Mgr. Hana Macháčková, Ph.D., a Mgr.
Lenka Waschková Císařová, Ph.D.
Lektoři rekrutující se z expertů z praxe budou primárně spojeni s výukou v bakalářských programech;
postdoktorandi a odborní asistenti směřující k habilitaci (obdoba tenure-track positions) budou
preferovaně provázáni s výukou v magisterských programech a s výzkumem. Habilitovaní pracovníci
budou pak preferovaně personálně pokrývat připravovaný doktorský studijní program.
25
4. MEZINÁRODNÍ PŮSOBENÍ
B II. 5. Mezinárodní působení vysoké školy mající vztah k dané oblasti vzdělávání, zejména
zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků, integrace možnosti zahraničních mobilit
do studia ve studijních programech, a předpoklady pro uskutečňování těchto činností odpovídají
charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá
institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Mezinárodní působení Masarykovy univerzity v oblasti vzdělávání Mediální a komunikační studia
považujeme za vyhovující. Podporujeme zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků
(zejména v oblasti programu Erasmus+). V rámci internacionalizace studia hodlá univerzita dále
rozvíjet stávající trend přednášek v cizím jazyce pro zahraniční i naše studenty. Zároveň však cítí
potřebu dalšího rozvíjení ucelených programů a projektů (např. v oblasti joint/double degree
programů a výuky uskutečňované v cizím jazyce).
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
V uplynulých letech KMSŽ zásadním způsobem nakročila k výraznější internacionalizaci výuky a
výzkumu, týmu akademiků i zahraničních výjezdů a stáží studentů a zaměstnanců. Vedle programu
Erasmus (resp. Erasmus+) na tom měly výrazný podíl rozvojové projekty operačního
programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále OP VK), úspěchy v získávání zahraničních
stipendií a zájem zahraničních stipendistů o spolupráci s katedrou.
Mezinárodně obsazený interdisciplinární projekt VITOVIN (2012–2015) vedený prof. Davidem
Šmahelem systematicky propojil výzkumnou činnost části členů katedry s prací zahraničních kolegů,
kteří se projektu účastnili. Seniorní zahraniční kolegové z projektu zůstávají ve vazbě na katedru coby
konzultanti připravované akreditace doktorského studijního programu a jako členové budoucí
oborové rady.
V rámci projektu OP VK se členem týmu katedry stal postdoktorand dr. Tae-sik Kim, který na katedře
zůstává i po skončení projektu.
Významnou roli v internacionalizaci pracoviště sehrává a dále bude sehrávat Fulbrightova komise.
Díky ní katedra každý akademický rok hostí americké akademiky podílející se na výuce, přičemž
spolupráce s dr. C. Michaelem Elavskym (Pennsylvania State University) získala systematičtější
charakter ústící jednak v trvalé angažmá tohoto pedagoga na katedře a jednak v intenzivnější
spolupráci s jeho mateřskou institucí (výzkumný pobyt dr. Jakuba Macka na Penn State v rámci
Fulbright-Masaryk stipendia).
Ve spolupráci s Centrem zahraniční spolupráce MU a C. M. Elavskym katedra vstoupila do přípravy
projektu CeeConnect (program semestrálních stáží pro studenty amerických univerzit).
Studenti, kteří se chtějí účastnit aktivit mobility programu Erasmus+, jsou vybíraní soutěží na úrovni
KMSŽ. Výběrová řízení jsou konána každoročně v jednom řádném a dvou dodatečných kolech.
Vzhledem ke dvoustranným dohodám se zahraničními partnery mohou studenti vyjet studovat do
kterékoli země, která se účastní programu Erasmus+, na období 3–12 měsíců.
Během uplynulého pětiletého období (2012–2016) bylo 121 studentů bakalářského studia a 81
studentů magisterského studia programu Mediální a komunikační studia umístěno na zahraničních
univerzitách. Jednalo se např. o univerzity v Lovani (Belgie), Berlíně a Karlsruhe (Německo),
26
Lillehammeru (Norsko), Bordeaux (Francie), Lisabonu (Portugalsko), Ljubljani (Slovinsko),
Valladolidu (Španělsko), Karlstadu a Stockholmu (Švédsko), Istanbulu (Turecko), Birminghamu a
Loughborough (Velká Británie). Tato skutečnost naznačuje, že bakalářští i magisterští studenti
programu Mediální a komunikační studia projevují zájem o různé typy mezinárodních studijních
projektů. Kredity za absolvované zkoušky na hostitelské univerzitě se zcela nebo částečně přenášejí
do studia na MU. Studenti musí prokázat dostatečné jazykové znalosti ke studiu v jazyce dané země.
Za posledních sedm let se počet domácích studujících v zahraničí za 1 akademický rok zvýšil téměř
o třetinu.
Učitelé se mohou účastnit v rámci programu Erasmus+ stáží v délce 1–2 týdnů. Toto období může
být prodlouženo na 6 týdnů v případě přednesení série přednášek. Zájem zaměstnanců katedry
o zahraniční výjezdy je však zatím bohužel z jejich strany limitovaný. Transfer je oboustranný,
v průběhu posledních pěti let přišli přednášet na Masarykovu univerzitu v oblasti vzdělávání
Mediální a komunikační studia učitelé z různých zahraničních vysokých škol, zejména v rámci
Fulbrightova programu.
Zkušenosti získané ze zahraničí, pobyty zahraničních hostů a trvalé angažmá zahraničních kolegů se
promítají do zvýšené nabídky anglicky vedených předmětů na KMSŽ. Za poslední 4 semestry narostl
počet předmětů vyučovaných v angličtině z 6 na jaře 2016 na 11 na podzim 2017, počet zapsaných
se ve stejném období zvedl z 95 na 225 studujících9
. Katedra tak v současnosti nabízí až 8 předmětů
za semestr vedených v anglickém jazyce a plánuje další rozšíření.10
V rovině internacionalizace je v následujících letech cílem především plně zúročit aktivity započaté
v letech 2016–2017:
 Pozornost bude zaměřena primárně na vybrané severoamerické, evropské a izraelské
univerzity, s nimiž již členové katedry spolupracují. Cílem je rozvíjet společné
výzkumné/publikační aktivity a otevřít možnost výměnných pobytů pro akademiky a
doktorské studenty s institucemi, jež o tento typ kontaktu projevily explicitní zájem a
s katedrou dosud nejsou smluvně nebo projektově provázány (Pennsylvania State University,
Rutgers University, Juniata College, University of Calgary).
 Z iniciativy dr. Tae-sika Kima katedra vstupuje do navazování kontaktů s vybranými
jihokorejskými a japonskými univerzitami.
 V testovacím režimu byl v podzimním semestru 2017 zahájen projekt CeeConnect /
CzechMates (C. Michael Elavsky, CZS MU, KMSŽ FSS MU), jenž bude částečně propojen
s výukou studentů českého magisterského programu a s předměty určenými pro studenty
programu Erasmus+.
 Nabídka anglicky vyučovaných předmětů adekvátněji reagující na poptávku zahraničních
studentů bude rozšířena, a to v synergii s projektem CeeConnect a s reakreditací
magisterského a bakalářského programu.
 Příprava magisterského studijního programu vyučovaného v anglickém jazyce a případný
vznik společných studijních programů se zahraničními partnery (např. University Institute of
Lisbon a Università Cattolica del Sacro Cuore, Milan).
 Výrazný motivační tlak bude vytvářen na zvýšení počtu zahraničních výjezdů a především
dlouhodobějších stáží akademických pracovníků katedry; tento typ aktivit bude chápán jako
integrální součást profesního rozvoje.
 Součástí připravovaného doktorského studijního programu bude povinná jednosemestrální
zahraniční stáž.
9
Do tohoto počtu jsou zahrnuty i vícenásobné zápisy, které jdou na vrub především zahraničním studentům, již přijíždějí v rámci
programu Erasmus+ a dalších mezinárodních projektů a studují více anglickojazyčných předmětů najednou.
10
Od jarního semestru 2018 například zavádí v navazujícím magisterském studijním programu povinný předmět Culture and Media.
27
5. SPOLUPRÁCE S PRAXÍ
B II. 6. Spolupráce s praxí odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti
vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Spolupráci s praxí v rámci vzdělávací činnosti v oblasti vzdělávání Mediální studia a žurnalistika
považujeme za vyhovující, silnou stránkou je především spolupráce v oblasti výuky. Vazbu na
aplikační sféru chceme dále rozvíjet a rozšiřovat formou společných nejen vzdělávacích, ale i
vědecko-výzkumných projektů a odborných stáží studentů bakalářského a nově i magisterského studia
a připravovaného doktorského studia.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Vzdělávání ve studijním programu Mediální a komunikační studia je vedeno potřebami praxe v oboru
i oborech souvisejících. Základní formou stávající spolupráce s praxí je povinná tříměsíční odborná
praxe všech studentů prezenčního bakalářského studia v redakcích všech typů médií (tisk, online,
rozhlas, televize) v České republice i v zahraničí (od roku 2009 katedra umožňuje přes program
Erasmus například praxi v týdeníku New Europe v Bruselu; jednotlivci praktikovali také v redakcích
médií v jiných zemích – v Turecku, v Polsku, ve Švýcarsku, v Norsku, v Rusku, zejména slovenští
studenti praktikují běžně na Slovensku apod.).
Odborná praxe, žurnalisticky zaměřená, nabízí studentům významnou možnost propojení předchozí
teoretické výuky i prakticky zaměřených seminářů a cvičení na katedře se skutečnou prací v reálných
podmínkách. Hlavním cílem tedy je v době tříměsíční praxe ověřit si ve výuce získané poznatky,
procvičit, rozvinout a upevnit naučené rutiny a dovednosti v reálném provozu a při řešení reálných
situací.
Spolupráce dlouhodobě (od roku 2006) funguje napříč médii soukromými i médii veřejné služby. Ke
spolupracujícím institucím v této oblasti patří všechna stěžejní tuzemská média – Vltava Labe Media,
Economia, Mafra nebo Borgis, Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář, na Slovensku
pak Mafra Slovakia, Petit Press, N Press, Perex či Tlačová agentúra Slovenskej republiky.
Povinná odborná praxe v tomto rozsahu a formátu je v kontextu českého i slovenského
žurnalistického vzdělávání jedinečná a vychází z konceptu ukotveného původně ve smlouvě
o spolupráci mezi Masarykovou univerzitou a vydavatelstvím Vltava Labe Press (nyní Vltava Labe
Media) z let 2005–2010.
Dalším formátem spolupráce s praxí jsou nepovinné stáže bakalářských studentů v oblasti public
relations. Studenti po dobu jednoho semestru (v rozsahu 120 hodin) pracují ve vybraných tiskových
nebo PR odděleních různých firem či institucí (různé PR agentury nebo tiskové oddělení Magistrátu
města Brna). Cílem je nejen porozumět fungování konkrétního oddělení, ale i vzájemným vztahům
PR a médií a především vyzkoušet si vlastní schopnosti a předpoklady profese tiskového mluvčího a
pracovníka PR oddělení v praxi. Na tyto praxe navázal projekt cvičné studentské PR agentury
realizovaný ve spolupráci Katedry mediálních studií a žurnalistiky a PR agentury Lesensky.cz.
Výrazem aktivní spolupráce s praxí je i angažmá zkušených a význačných odborníků z praxe (např.
aktivních žurnalistů či specialistů na public relations) ve výuce prakticky (dovednostně) zaměřených
předmětů a ve cvičných médiích.
28
Studenti mají možnost psát i prakticky (produktově) zaměřené bakalářské a diplomové práce, třeba
právě s konzultacemi nebo přímo pod vedením odborníků z praxe. Jedná se zejména o práce
obsahující žurnalistické produkty různého typu (články, fotografie, televizní či rozhlasové příspěvky
apod.) určené pro konkrétní cílová média. Vytvořené produkty jsou také velmi často v cílových
médiích uveřejňovány.
Do budoucna je cílem zavést povinnou odbornou praxi i do magisterského studijního programu. Na
rozdíl od bakalářského programu budou stáže orientovány podle zamýšlených specializací – na
mediální výzkum a analýzy, mediální management a marketing, mediální plánování a programování,
tvorbu mediálních projektů a public relations, případně i reklamu.
V oblasti vzdělávací činnosti se pracovníci katedry také orientují na realizaci odborných seminářů a
workshopů pro novináře a pracovníky z oblasti PR. Do budoucna je záměrem vytvořit systém kurzů
akreditovaného celoživotního vzdělávání pro pracovníky médií a další komunikační profese.
V mnohem menším, nedostačujícím rozsahu se zatím realizuje spolupráce s praxí v oblasti tvůrčí
vědecko-výzkumné činnosti. Propojení s aplikační sférou je založené zatím především na ad hoc
řešených projektech. Jako příklad lze uvést analýzu vysílání Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu
v období prezidentských voleb z roku 2013.
Cílem do budoucna je navázat s partnery z praxe systematičtější spolupráci. V současné době je
například v přípravě projekt Laboratoře analýzy mediálních obsahů, která se zaměří na využití
korpusové a kritické diskurzivní analýzy ve výzkumu mediálních textů prostřednictvím speciálně
vytvořeného softwaru. Partnerem z aplikační sféry je zde společnost Lingea, s.r.o.
29
6. MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
B II. 7. Finanční, prostorové, přístrojové, informační a komunikační vybavení a další zabezpečení
odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká
škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Specifické přístrojové vybavení, kterým disponuje Masarykova univerzita, velmi dobře pokrývá
potřeby oblasti Mediálních a komunikačních studií. Díky zapojení do operačních programů byla
příslušná pracoviště vybavena nejmodernější audiovizuální technikou.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Zapojení do tří projektů 11
OP VK v letech 2009–2015 umožnilo Katedře mediálních studií a
žurnalistiky vybudovat moderní technické zázemí pro výuku v oblasti vzdělávání Mediální a
komunikační studia a zařadit tak do vzdělávacího procesu zařízení a technologie používané
v současné mediální praxi.
V prostorách katedry tak vzniklo několik unikátních audiovizuálních pracovišť. Jedná se především
o virtuální televizní studio s klíčovacím pozadím a režijním pracovištěm, které pracuje se čtyřmi
kamerami a množstvím dalších virtuálních vstupů. Jednotka primárně vytváří výstupy ve FullHD
rozlišení, umožňuje přímé vysílání přes internet, dokáže se napojit na sociální sítě a výstupy ukládat
na ně. Studio je akusticky upravené a odhlučněné. Dalším klíčovým pracovištěm je rozhlasové studio,
které umožňuje vytvářet profesionální audio obsah vysílaný přes internet. Studio má vysílací a
nahrávací pracoviště a provozuje se v něm univerzitní studentské internetové Radio R. Pro zpracování
veškerých multimediálních obsahů je k dispozici střižna s 8 výkonnými pracovními stanicemi.
Další modernizaci a rozšíření tohoto vybavení kopírující nejnovější trendy umožní v následujících
letech nový projekt SIMU+ podpořený z OP VVV a zaměřený na vybudování potřebné výukové
infrastruktury.
Díky projektu bude možné realizovat prakticky orientovanou výuku, zázemí katedry (1)
modernizovat a (2) dobudovat tak, aby vzniklo komplexní simulační pracoviště, v němž se za účasti
odborníků z praxe (mentorů) budou simulovat reálné podmínky moderních pracovišť z praxe.
Výstupem tříletého projektu tedy bude vybudování tzv. komplexního simulačního centra, které
umožní posluchačům probaci pozic v mediální produkci, managementu médií, marketingu médií,
výzkumu mediálních obsahů a publik atd. a jež bude zahrnovat:
 simulační pracoviště I Multimediální redakce a laboratoř mediálních analýz,
 simulační pracoviště II Integrovaný multimediální newsroom,
 modernizované rozhlasové studio a
 stávající televizní studio a střižny.
Technologické, dispoziční, infrastrukturní a další změny ve vybavenosti učeben mají za cíl
reflektovat aktuální trendy a podmínky v současných redakcích, vydavatelstvích a výzkumněanalytických
institucích, se kterými se absolvent po studiu setká ve své praxi.
11
Inovace výuky na FSS MU – Katedra žurnalistiky (CZ.1.07/2.2.00/07.0458), Inovací bakalářských studijních programů k lepší
zaměstnatelnosti (CZ.1.07/2.2.00/28.0238) a Internacionalizace, inovace, praxe: sociálně-vědní vzdělávání pro 21. století
(CZ.1.07/2.2.00/28.0225).
30
7. SHRNUTÍ
Dosavadní zkušenosti Masarykovy univerzity s uskutečňováním studijních programů a oborů
v oblasti Mediální a komunikační studia poskytují dostatečné záruky kvality vzdělávací činnosti na
bakalářské, magisterské i doktorské úrovni. Na základě provedeného sebehodnocení byl pro oblast
Mediální a komunikační studia konstatován úplný soulad se všemi požadavky na oblast vzdělávání,
které tvoří součást Standardů pro institucionální akreditaci podle nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o
standardech pro akreditace ve vysokém školství.