Sebehodnoticí zpráva
Masarykovy univerzity
Oblast vzdělávání
Politické vědy
Prosinec 2017
Masarykova univerzita
Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, Česká republika
www.muni.cz
2
Obsah
1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti .....................................................................3
2. Tvůrčí činnosti ..........................................................................................................................12
3. Personální zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností.....................................20
4. Mezinárodní působení..............................................................................................................22
5. Spolupráce s praxí ....................................................................................................................24
6. Shrnutí .......................................................................................................................................26
Uvedené údaje jsou platné k datu odeslání žádosti o institucionální akreditaci, není-li v textu
uvedeno jinak.
3
1. POVAHA, ROZSAH A STRUKTURA VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI
B I. 1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované vysokou školou v dané oblasti
vzdělávání odpovídá popisu této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády o oblastech
vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých školách.
Shrnutí sebehodnocení:
Politické vědy jsou oblastí vzdělávání, která je na Masarykově univerzitě (MU) rozvíjena od roku
1990, kdy se po konci nedemokratického režimu otevřela možnost výukové a vědecko-výzkumné
činnosti v této sféře. Za tu dobu politické vědy na MU získaly velmi dobré renomé v České republice
i v zahraničí a udržují si vysokou kvalitu. Institucionálně politické vědy prošly velmi dynamickým
vývojem. Původní studium Politologie na MU doplnily na konci devadesátých let Mezinárodní vztahy
a evropská studia, které byly o několik let později rozděleny na dva samostatné obory, čímž se
vytvořila páteřní struktura této vzdělávací oblasti. V průběhu první a druhé dekády 21. století
postupně přibývaly další (počtem studentů) většinou menší obory vyučované převážně v angličtině
pokrývající vybranou výseč vzdělávací oblasti, případně s interdisciplinárním přesahem do jiných
oblastí. Vznik nových oborů souvisel s trendem internacionalizace studia a snahou zvýšit atraktivitu
studijní nabídky, což patří k hlavním prioritám MU. V úzké návaznosti na politické vědy došlo také
k etablování několika oborů zaměřených na problematiku bezpečnosti, které tato zpráva neanalyzuje,
protože jsou zahrnuty v sebehodnocení vzdělávací oblasti Bezpečnostní obory.
Realizovaná vědecko-výzkumná činnost plně koresponduje s tématy pokrývanými studijními
programy. Rozsahem a kvalitou patří brněnská politologie v českém prostředí k špičkovým
pracovištím. Je dobře ukotvena nejenom v českém, ale i v mezinárodním prostředí, a to s četnými
kontakty na významná zahraniční akademická pracoviště. Tyto zahraniční kontakty jsou využívány
nejenom ve sféře vědecké a výzkumné činnosti, ale i při výměnných pobytech studentů a učitelů.
Pracoviště, na kterých se vzdělávací a vědecko-výzkumná činnost realizuje, jsou personálně
stabilizovaná a kvalifikačně zažívají signifikantní rozvoj.
Ze strany někdejší Akreditační komise nebyla v souvislosti s kvalitou vzdělávání v této oblasti
v posledních 5 letech formulována žádná negativní stanoviska, akreditace byly páteřním studijním
oborům Politologie, Mezinárodní vztahy a Evropská studia udělovány na 8 nebo 6 let (u menších
oborů to byla obvykle kratší doba, jelikož se jednalo o první akreditaci). Dobrou kvalitu studijních
oborů potvrzují rovněž výsledky vnitřního hodnocení, které proběhlo u všech páteřních oborů, a
dokládají, že vzdělávací činnost je organizována a uskutečňována v souladu se zákonnými požadavky,
vnitřními předpisy Masarykovy univerzity i s praxí obvyklou v této oblasti vzdělávání.
Vzdělávací činnost pokrývá všechny základní tematické okruhy v oblasti politických věd, profily
absolventů stávajících studijních programů a oborů jsou plně v souladu s rámcovým profilem
absolventů pro danou oblast. V návaznosti na uskutečňované doktorské programy je v oblasti
politické vědy na Fakultě sociálních studií MU akreditován rovněž obor habilitačního a jmenovacího
řízení v oboru Politologie.
Jádro stávající struktury studijní nabídky je konsolidované. V budoucnu se předpokládají jen menší
dílčí úpravy, a to v souvislosti s tvorbou a uskutečňováním studijních programů vymezených novelou
zákona o vysokých školách a v souladu s dlouhodobými strategickými záměry MU.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
4
1.1 Rozsah vzdělávací činnosti v univerzitním kontextu
V oblasti vzdělávání Politické vědy Masarykova univerzita dlouhodobě uskutečňuje vzdělávací
činnost ve všech typech studijních programů od bakalářského po doktorské studium. Studium je
prezenční s výjimkou doktorského studia, kde je možné studovat také kombinovaně. V rámci
univerzity je výuka soustředěna na Fakultě sociálních studií MU, konkrétně na Katedře
politologie a Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií. Počtem studií se politické vědy
řadí na MU ke středně velkým oblastem vzdělávání.
V posledních deseti letech došlo k plynulému snížení počtu bakalářských studentů (Graf 1). Jedná
se o důsledek několika faktorů, zejména ukončení kombinovaného studia a cíleného zlepšování
poměru studentů připadajících na jednoho učitele v souladu se strategií MU směřující ke zvýšení
kvality studia. Jistý vliv má rovněž vývoj demografické křivky (klesá počet studentů končících
studium na střední škole). Magisterské navazující studium prodělalo v první dekádě 21. století
menší nárůst, což souviselo s dobíhajícím fenoménem velkého počtu bakalářských studentů
postupujících do magisterského studia a také s přibývajícími obory vyučovanými v angličtině.
V současné době se dá hovořit o stabilním počtu studentů magisterského studia. Doktorské
studium vykazuje dlouhodobě konstantní počet studentů.
Všechny tři stupně studia si udržují vysokou selektivitu výběru, byť mezi jednotlivými obory jsou
určité rozdíly. V přijímacím řízení do bakalářského studia se uplatňují u všech páteřních oborů
Scio testy, přičemž uchazeč o studium nesmí mít percentil nižší než 120 (součet percentilů
obecných studijních předpokladů a základů společenských věd). U magisterského studia je
podoba přijímacího řízení na jednotlivých oborech rozdílná, nejčastěji se využívají oborové
přijímací testy. Pro lepší představu je možné uvést, že například v akademickém roce 2016/2017
bylo podáno do bakalářského studia přes 2 000 přihlášek, přijato bylo necelých 600 studujících a
zapsalo se 260 studujících. U magisterského studia byl počet přihlášek necelých 700, přijato bylo
asi 300 uchazečů a zapsalo se přes 250. U doktorského studia bylo podáno necelých 30 přihlášek
a mírně nadpoloviční počet zájemců byl přijat a zapsal se do studia.
Graf 1: Počet aktivních studií v oblasti Politické vědy na MU (2007–2017)
Údaje vždy ke 4. 4. příslušného kalendářního roku.
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
B
M
D
5
1.2 Struktura vzdělávací činnosti
Tabulka 1: Aktuální přehled studijních programů a oborů akreditovaných v oblasti Politické
vědy
Bc. NMgr. Ph.D.
Počet SP 2 2 2*
Počet SO 4 7 3*
Počet SO uskutečňovaných déle než 10 let 3 4 3
Počet studií 849 297 73
* Doktorské programy a obory jsou akreditovány v češtině a angličtině, jako jediné také mají nejenom
prezenční, ale i kombinovanou formu.
Aktuální počet studijních programů: 6
Aktuální počet studijních oborů: 14
Z toho uskutečňovaných déle než 10 let: 10
V bakalářském studijním programu Politologie je pro jednooborové i dvouoborové studium
akreditován obor:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Politologie 31. 5. 2023 ano
V bakalářském studijním programu Mezinárodní teritoriální studia jsou pro jednooborové i
dvouoborové studium akreditovány následující obory:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Mezinárodní vztahy 30. 6. 2022 ano
Evropská studia 30. 6. 2022 ano
Poznámka: bakalářské obory Politologie, Mezinárodní vztahy a Evropská studia se mohou v rámci
dvouoborového studia kombinovat vzájemně, nebo případně s několika dalšími vybranými obory na
Fakultě sociálních studií MU (Sociologie, Mediální studia a žurnalistika, Bezpečnostní a strategická
studia aj.) a Filozofické fakultě MU (historie, anglistika aj.).
V bakalářském studijním programu Mezinárodní teritoriální studia je pro jednooborové studium
akreditován obor:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
International Relations and European
Politics (výuka v angličtině)
31. 5. 2020 ne
V magisterském studijním programu Politologie jsou pro jednooborové studium akreditovány
následující obory:
6
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Politologie 31. 5. 2023 ano
European Politics (výuka v angličtině) 31. 8. 2019 ano
Conflict and Democracy Studies
(výuka v angličtině)
31. 5. 2020 ne
V magisterském studijním programu Mezinárodní teritoriální studia jsou pro jednooborové studium
akreditovány následující obory:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Mezinárodní vztahy 30. 6. 2022 ano
Evropská studia 30. 6. 2022 ano
European Governance (výuka
v angličtině)
30. 6. 2022 ne
Joint Master Programme in
International Relations: Europe from
the Visegrad Perspective (výuka
v angličtině)
30. 8. 2019 ne
V doktorském studijním programu Politologie je akreditován následující obor:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Politologie (výuka v češtině a
angličtině)
31. 8. 2019 ano
V doktorském studijním programu Mezinárodní teritoriální studia jsou akreditovány následující
obory:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Mezinárodní vztahy (výuka v češtině i
angličtině)
31. 8. 2019 ano
Evropská studia (výuka v češtině i
angličtině)
31. 8. 2019 ano
1.3 Povaha vzdělávací činnosti
Oblast vzdělávání je v rámci bakalářského a magisterského studia realizována v celém rozsahu (viz
schéma níže). Všechny tematické kruhy definované v nařízení vlády č. 275/2016 Sb. jsou studijními
programy pokryty, a to déle než deset let (a v souladu se standardem B/I. 1). Uplatnění jednotlivých
tematických okruhů se přitom odvíjí od povahy příslušného oboru, stupně studia (Bc. nebo Mgr.) a
důrazu, který je kladen na získání oborového zaměření. Každý z páteřních oborů Politologie,
Mezinárodní vztahy a Evropská studia má poněkud jiné zaměření. Povinné předměty bakalářského
studia odrážejí snahu poskytnout studentům široký a současně konzistentní základ. Pokryty jsou
všechny podstatné aspekty spadající do sféry zájmu příslušného oboru. Smyslem je, aby studenti
získali základní rozhled, přičemž jednotlivé povinné předměty na sebe logicky navazují a umožňují
pronikat hlouběji do studované problematiky. Znalosti a dovednosti jsou pak rozvíjeny
prostřednictvím široké nabídky povinně volitelných předmětů. Magisterské studium na tento širší
základ navazuje a umožňuje specializaci studentů v dané tematické sféře. Na oboru Politologie mají
7
studenti na bakalářském a magisterském studiu možnost (nikoliv povinnost) absolvovat studijní
profilace složené z bloků povinně volitelných předmětů.
Bakalářské a magisterské studium má vedle přednášek významný podíl seminární a projektové výuky,
která umožňuje rozvíjení argumentačních, prezentačních, interpretačních a analytických schopností
studentů. Záměrem je mimo jiného zlepšit možnosti jejich uplatnění na trhu práce. Součástí studia je
i možnost, aby si student v rámci volitelných předmětů rozšířil své znalosti mimo politické vědy.
Anglicky vyučované obory na magisterské úrovni mají za cíl propojit vybrané aspekty politických
věd, a to někdy s významnými mezioborovými přesahy, a nabídnout zájemcům atraktivní
specializované vzdělání. Například obor Conflict and Democracy Studies je zaměřen na problematiku
vztahu demokracie, demokratizačních procesů a konfliktů. Obor tak propojuje vybrané aspekty studia
politologie a bezpečnostních studií. Double degree European Governance realizovaný společně
s Univerzitou v Utrechtu má absolventy připravit na řešení komplexních problémů ve víceúrovňovém
kontextu, proto kombinuje poznatky a přístupy politologie, ekonomie a práva.
Profil absolventa bakalářských a magisterského studijního programu Politologie plně odpovídá
profilu absolventa v této oblasti vzdělávání. Absolventi získají v závislosti na stupni studia:
• znalosti podstaty a významu politiky, znalosti politických systémů, podstaty a rozdělení moci
v těchto systémech, jakož i znalosti jejich sociálních, ekonomických, historických,
prostorových a kulturních kontextů, znalosti dějin politické filozofie.
V míře odpovídající stupni studia absolventi Politologie dokážou:
• analyzovat politické jevy, instituce, aktéry a ideje, spojovat studium politických teorií s
praktickými otázkami fungování politických institucí a jednání politických aktérů na různých
úrovních politiky, posoudit a zhodnotit odlišné interpretace politických jevů, vyhodnotit
strategie aktérů v politickém procesu.
U studijního programu Mezinárodní teritoriální studia je profil absolventa podstatně ovlivněn
specifickým zaměřením tohoto studia v rámci politických věd, což doplňuje oborová distinkce mezi
Mezinárodními vztahy a Evropskými studii.
Absolventi oboru Mezinárodní vztahy získají v závislosti na stupni studia:
• znalost a schopnost interpretace teorie mezinárodních vztahů, dějin mezinárodních vztahů,
bezpečnostně-strategické, ekonomické a mezinárodně-právní dimenze mezinárodních vztahů,
znalost a schopnost kritické reflexe zahraniční politiky vybraných států a mezinárodní
politiky ve sledovaných světových regionech, včetně problematiky mezinárodních organizací,
orientaci ve výzkumných metodách a schopnost jejich aplikace.
Absolventi oboru Evropská studia získají v závislosti na stupni studia:
• mají podrobný vhled a kompetenci v problematice evropské integrace a studia evropské
politiky, rozumí roli a postavení EU včetně klíčových mechanismů jejího fungování a
rozhodování, dokáží vysvětlit moderní politický vývoj Evropy a jednotlivých zemí, evropskou
identitu, rozumí politickým a stranickým systémům členských států EU, ovládají základy
evropského práva, základy platného primárního práva EU a dokáží se orientovat
v jednotlivých oblastech činnosti EU v rámci tzv. výlučných, sdílených a doplňkových
pravomocí.
U specializovaných magisterských oborů se profil absolventa řídí vytyčeným zaměřením studia (viz
informace výše), přičemž stále jde o profil spadající do rámce Politických věd.
8
Absolventi bakalářského a magisterského studia v oblasti politických věd mají široké možnosti
uplatnění, které plně odpovídá představě uváděné v nařízení vlády č. 275/2016 Sb. Například jde o
politicko-analytickou činnost pro veřejné a soukromé subjekty, ve státní správě, v politických
stranách, v nevládních organizacích, v mezinárodních institucích, ve strukturách EU, v médiích jako
redaktoři či političtí analytici, v pedagogické práci na středních školách. Především u absolventů
doktorského studia je časté uplatnění v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou,
výzkumem, vývojem a inovacemi.
Tabulka 2: Přehled oborů a jejich pokrytí tematickými okruhy
Politickémyšlení
Politickáteorie
Metodologiepolitickýchvěd
Politickésystémy
Mezinárodnívztahy
Evropskýintegračníproces
Mezinárodníavnitřní
bezpečnost**
Politickéchováníapolitická
komunikace
Veřejnépolitiky
Bc.
Politologie
*
*
*
*
*
*
Mezinárodní vztahy
*
*
*
*
*
Evropská studia
*
*
*
*
*
International Relations
and European Politics
(angl.)
*
*
*
*
*
*
*
Mgr.
Politologie
*
*
*
*
*
*
*
Mezinárodní vztahy
*
*
*
*
*
Evropská studia
*
*
*
*
*
*
*
Joint Master
Programme in
International Relations:
Europe from the
Visegrad Perspective
(angl.)
*
*
*
*
*
*
*
*
Conflict and
Democracy Studies
(angl.)
*
*
*
*
*
*
*
European Politics
(angl.)
*
*
*
*
*
*
*
*
9
European Governance
(angl.)
*
*
*
Ph.D.
Politologie (čeština a
angl.)
*
*
*
*
*
Mezinárodní vztahy
(čeština a angl.)
*
*
*
*
*
Evropská studia
(čeština a angl.)
*
*
*
*
*
** Historicky se v rámci studia Politologie a Mezinárodních vztahů rovněž etablovaly bezpečnostní
obory, které nicméně dnes tvoří svébytnou oblast, kterou mapuje sebeevaluační zpráva pro
Bezpečnostní obory.
10
B I. 2. Cíle, obsah a organizace studia v rámci dané oblasti vzdělávání jsou v souladu s posláním
a strategickým záměrem vysoké školy a ostatními strategickými dokumenty vysoké školy.
Shrnutí sebehodnocení:
Cíle, obsah a organizace studia v rámci oblasti vzdělávání Politické vědy jsou v souladu
s dlouhodobou strategií MU, s vnitřními předpisy a s dokumenty Národního akreditačního úřadu.
Prostřednictvím procesu vnitřní evaluace, která proběhla u všech páteřních oborů, naplňujeme
požadavek zajišťování kvality vzdělávání na MU.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.4 Záměr dalšího rozvoje vzdělávací činnosti v oblasti
Stávající podoba studia v oblasti politických věd je dlouhodobě etablovaná a v budoucnu nevyžaduje
radikální, ale pouze dílčí strukturální změny. Vzdělávací činnost bude nadále probíhat na všech třech
stupních studia od bakalářského po doktorské. Předpokládá se nahrazení oborů studijními programy
v souladu se změnami právních předpisů. Větším dílčím zásahem bude zavedení specializací
v magisterském a doktorském studiu Politologie a sloučení doktorského studia Mezinárodních vztahů
a Evropských studií. Podrobnosti rozvoje vzdělávací činnosti jsou popsány u jednotlivých úrovní
studia.
1.4.1 Bakalářské studijní programy
U bakalářského studia se do budoucna předpokládá transformace všech stávajících oborů na
programy. U stávajících oborů Politologie, Mezinárodní vztahy a Evropská studia povedou změny k
vytvoření jednooborového studijního plánu, tedy plného studijního programu, který fakticky nahradí
jednooborové studium. U původního dvouoborového studia se nově předpokládá forma hlavního a
vedlejšího studijního plánu, přičemž dojde k vytvoření odpovídající podoby studia. Výjimkou bude
pouze dosavadní obor International Relations and European Politics, u kterého se předpokládá pouze
forma jednooborového studijního plánu. Základní nabídka bakalářského studia tak projde určitou
reformou. Tato reforma v souladu s dlouhodobým záměrem MU umožňuje studentům získat širší
odborný základ.
1.4.2 Navazující magisterské studijní programy
Magisterské navazující studium je v dosavadní podobě ve všech případech jednooborové. Do
budoucna se předpokládá nahrazení všech dosavadních oborů studijními programy ve formě
jednooborového studijního plánu, což odráží etablovanost stávající podoby studia, která nevyžaduje
zásadní strukturální zásahy. U nového studijního programu Politologie se předpokládá vznik
akreditované specializace zaměřené na volební studia a politický marketing. Tato dílčí změna reaguje
na dlouhodobý vysoký zájem studentů o toto zaměření a související intenzivní výzkumnou činnost,
kterou v této tématice pracoviště realizuje. Pro financování zavedení této specializace již pracoviště
získalo projekt v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).
11
1.4.3 Doktorské studijní programy
U doktorského studia se předpokládá přeměna stávajícího oboru Politologie v program s
jednooborovým studijním plánem, přičemž součástí bude nová specializace Bezpečnostní a
strategická studia, jejíž vznik rovněž bude financován díky projektu OP VVV. Nová specializace
odráží potřebu reagovat na přibývající počet zájemců o studium s takto zaměřenými projekty
disertačních prací. U doktorských oborů Mezinárodních vztahy a Evropská studia se nově
předpokládá vytvoření společného studijního programu na místo dvou dosavadních, což vychází
zejména z podobnosti metodologických přístupů a snahy racionálně přizpůsobit strukturu studia na
této úrovni studia počtu zájemců o studium.
12
2. TVŮRČÍ ČINNOSTI
B II. 1. Tvůrčí činnost související s danou oblastí vzdělávání odpovídá charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Žádá-li vysoká škola o institucionální akreditaci pro oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat
bakalářské studijní programy akademického zaměření, magisterské studijní programy nebo doktorské
studijní programy, musí uskutečňovat odpovídající vědeckou nebo uměleckou činnost; na tuto činnost
se vztahují požadavky na tvůrčí činnost uváděné v těchto standardech pro institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Tvůrčí činnost pracovišť MU působících v oblasti politických věd plně koresponduje s tématy
pokrývanými studijními programy. Je realizována jako vědecká a výzkumná činnost, která je svým
rozsahem a významem ukotvena nejen v českém, ale i v mezinárodním prostředí. To je
dokumentováno nejen zapojením do projektů a sítí mezinárodní spolupráce, ale také publikacemi
v prestižních odborných časopisech a nakladatelstvích. Vědecká a výzkumná činnost je realizována i
na katedrách, ale pracovištěm zastřešujícím výzkumné aktivity v oblasti politických věd je
Mezinárodní politologický ústav FSS MU. Jeho personální složení ukazuje na vysokou míru propojení
výzkumu a výuky, protože naprostá většina jeho zaměstnanců působí zároveň jako profesoři, docenti
nebo odborní asistenti na Katedře politologie nebo Katedře mezinárodních vztahů a evropských
studií FSS MU.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Graf 2: Publikační výsledky související s oblastí Politické vědy na MU v letech 2012-2016.
Pozn.: Dataset publikačních výstupů zahrnuje obory WoS Political Science a International Relations.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
2012 2013 2014 2015 2016
Počet výstupů v jednotlivých letech 2012 – 2016
(ISVaV – všechny typy výsledků)
J
B
C
D
Ostatní
13
2.1 Organizace tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy
Tvůrčí aktivity v oblasti vědy a výzkumu probíhají na všech třech pracovištích politologického
charakteru, která působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Katedra politologie
(vznikla v roce 1990) i Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií (vznikla v roce 2002)
představovaly od svého založení špičková výzkumná pracoviště definující výzkum v oblasti
politologie v národním měřítku a budující postupně mezinárodní excelenci (publikační zachycení viz
graf 2). V roce 2011 došlo na Fakultě sociálních studií k institucionální reorganizaci výzkumu a
vývoje a značnou část (i když ne všechny) výzkumné aktivity převzal už předtím existující
Mezinárodní politologický ústav (MPÚ). Propojení výzkumu a výuky ve formě organického
předávání originálních poznatků a výsledků bádání studentům obou kateder však tímto krokem
narušeno nebylo, neboť drtivá většina zaměstnanců MPÚ působí zároveň jako profesoři, docenti nebo
odborní asistenti na Katedře politologie či Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií. Kromě
toho pokračuje výzkumná činnost i na katedrách, a to v tématech, která nejsou integrována do čtyř
základních výzkumných prioritních sfér MPÚ.
MPÚ působí v rámci MU od roku 1990. V jeho současné podobě jde o výsledek integrace dvou
výzkumných pracovišť – MPÚ a Institutu pro srovnávací politologický výzkum. První z nich působil
do roku 2012 jako univerzitní pracoviště zkoumající současnou českou a evropskou politiku,
ekonomiku a společnost. Mezinárodní charakter získal díky spolupráci zakladatelů z České republiky
a zahraničních partnerů ze Spojených států amerických a Nizozemí. Druhý předchůdce byl mezi lety
2005–2011 výzkumným pracovištěm FSS MU zabývajícím se komparativní politologií. MPÚ působí
dnes jako jeden z výzkumných institutů FSS MU. Dlouhodobě na MPÚ působí kolem čtyřiceti
profesorů, docentů, odborných asistentů a vědeckých pracovníků podílejících se na výzkumu.
MPÚ tak navazuje na dlouholetou tradici politologického bádání na MU. Svou činností přispívá ke
kultivaci a rozvoji politologie, mezinárodních vztahů a evropských studií a k jejich zpřístupnění
odborné a širší zainteresované veřejnosti. MPÚ se aktivně podílí na formování těchto oborů tím, že
iniciuje a realizuje vlastní výzkumné projekty, pravidelně zveřejňuje výsledky svého výzkumu v
periodických i neperiodických publikacích, koordinuje a organizuje konání odborných konferencí,
seminářů a přednášek na aktuální společenská témata.
Badatelské aktivity MPÚ se teritoriálně zaměřují zejména na Českou republiku a Evropu. Konkrétně
je vědecká aktivita ústavu profilována ve čtyřech výzkumných sférách: demokracie a demokratizace,
evropská politika, mezinárodní bezpečnost a volební studia. Tato kombinace sfér výzkumu
integrovala badatelské kapacity všech významných brněnských politologických pracovišť. Vytvořil
se tím jedinečný prostor ke komplexnímu politologickému výzkumu a uchopení aktuálních
politických fenoménů. Mezinárodní ukotvení výzkumu je garantováno intenzivní spoluprací se
zahraničními partnery zejména z Německa, Polska, Slovenska, Velké Británie nebo Nizozemí.
Klíčová témata v jednotlivých profilových směrech výzkumu zachycuje následující stručný výčet.
V závorkách uvádíme jen některé významné výzkumníky, neboť řada badatelů spolupracuje na řešení
více témat.
Ve sféře výzkumu Demokracie a demokratizace jsou zpracovávána témata česká a středoevropská
politika (zastřešující téma, k jehož výzkumu přispívají všichni výzkumníci), extremismus a
radikalismus (M. Mareš, P. Vejvodová, J. Kraus), populistické strany a populismus v politice (Vl.
Havlík, A. Valterová), nové formy organizace stran (L. Kopeček), komunální a regionální politika
v ČR (S. Balík), lidská práva a demokratizace (H. Smekal).
Ve sféře výzkumu Evropská politika jsou zkoumány zejména fenomény evropeizace politických a
stranických systémů (V. Hloušek), euroskepticismu (P. Kaniok) a vícerychlostní integrace EU (Vr.
Havlík).
Velmi silnou sférou výzkumu z hlediska kvality, mezinárodního zapojení i prostého počtu projektů a
odborných výstupů představuje výzkum Mezinárodní bezpečnosti. Zde se výzkum soustředí
14
zejména na mezinárodní politické a diplomatické vztahy (P. Suchý), civilní kontrolu armády (Z.
Kříž), energetickou bezpečnost (B. Dančák, F. Černoch), mezinárodní konflikty a jejich řešení (M.
Chovančík, Z. Bechná).
Sféra Volební studia zahrnuje analýzu voleb různých úrovní v ČR (M. Pink, J. Šedo), politickou
komunikaci a politický marketing (M. Gregor, O. Eibl) a aplikaci experimentálních metod
v politologii (R. Chytilek, L. Hrbková), přičemž MPÚ představuje jedno z prvních pracovišť
v evropském kontextu rozvíjejících tento typ výzkumu.
Další výzkum se realizuje na Katedře politologie a Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií
mimo MPÚ. Jedná se například o témata liberální politické filozofie (P. Dufek, J. Baroš), mezinárodní
politické ekonomie (O. Krpec, V. Hodulák) nebo institucí EU (M. Pitrová) a politik EU, zejména
SZBP (P. Kuchyňková, J. Urbanovská).
15
A IV. 2. Vysoká škola předkládá zhodnocení nejvýznamnějších aktivit vysoké školy v tvůrčí činnosti
za posledních pět let v oblasti vzdělávání, pro kterou vysoká škola žádá o institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Tvůrčí aktivity pracovišť Masarykovy univerzity působících v oblasti politických věd jsou v úplném
souladu se standardem. MU patří ke špičkovým českým centrům politologického výzkumu a je
významná i ve středoevropském a evropském kontextu. Všechna tři politologická pracoviště FSS MU
jsou úspěšná publikačně i grantově, přičemž do grantů jsou pravidelně a ve velkém měřítku
zapojováni studenti fakulty (primárně, ne však výlučně, v doktorském stupni studia), čímž dochází
k dalšímu propojení vědeckovýzkumné a vzdělávací činnosti. Masarykova univerzita vydává v oblasti
politických věd dva mezinárodní časopisy.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
2.2 Nejvýznamnější aktivity vysoké školy v tvůrčí činnosti
V letech 2012–2016 bylo v rámci pracovišť ve vzdělávací oblasti politických věd řešeno 13
standardních projektů Grantové agentury České republiky a dva projekty postdoktorandské, 6
projektů International Visegrád Fund, 3 projekty LLP Jean Monnet Evropské unie, 2 projekty OP VK
a 13 projektů Grantové agentury Masarykovy univerzity (z toho 10 projektů specifického výzkumu
s významným podílem studentů doktorského a magisterského studia v sestavě řešitelských týmů).
Kromě těchto projektů participovali pracovníci kateder a MPÚ na dvou projektech Evropské komise
(v obou případech 7. rámcový program). Projekt Processes influencing democratic ownership and
participation (PIDOP) (projekt 225282, řešen v letech 2009–2012) byl zaměřen na zkoumání procesů,
které ovlivňují demokratické občanství a participaci v osmi evropských zemích – Belgii, České
republice, Itálii, Německu, Portugalsku, Švédsku, Turecku a Velké Británii. Projekt bEUcitizen –
All Rights Reserved? Barriers towards EUropean CITIZENship (bEUcitizen) (projekt 320294, řešen
2013–2017) byl zaměřen na právní, ekonomické a zejména politické aspekty problematiky občanství
a občanských práv v EU a jejích členských zemích.
Tematicky pokrývala problematika řešená v těchto projektech všechny podstatné dimenze související
s výukou v programech oblasti vzdělávání politické vědy. Projekty se věnovaly například (uváděno
v abecedním pořadí): alternativní politice ve střední Evropě, českému antiklerikalismu, energetické
bezpečnosti, experimentálnímu výzkumu v politologii, extrémistickým stranám, fungování Rady EU,
globálnímu vládnutí, institucím EU, kolektivnímu politickému jednání, kvalitě demokracie ve střední
Evropě, liberální demokracii v době krize, opoziční smlouvě a jejím aktérům, ozbrojeným konfliktům
v současném světě, politickému prostoru v zemích střední Evropy, politickým stranám v nezápadních
zemích, politickým stranám ve střední Evropě, přístupu české politiky k agendě strategie Evropa 2020,
ruské zahraniční politice, soudobému paramilitarismu, soudobým výzvám středoevropským
demokraciím, vývoji evropské integrace.
Masarykova univerzita pravidelně pořádá národní i mezinárodní konference, například již od roku
2005 pravidelné prestižní Brněnské politologické symposium. Vydává rovněž dva odborné časopisy
Středoevropské politické studie indexované mj. v ERIH+ s mezinárodním významem a zejména
nejstarší politologické periodikum v České republice Politologický časopis / Czech Journal of
16
Political Science vycházející od roku 1994 a od roku 2014 publikující pouze texty v angličtině;
časopis je indexován mj. v databázi Scopus.
Významní pracovníci a jejich vybrané výsledky
Následující tabulka uvádí přehled významných pracovníků v oblasti vzdělávání a jejich 1–2
nejvýznamnější práce v posledních pěti letech. Pořadí uváděných pracovníků je abecední.
Jméno Práce Dopad
Stanislav Balík
VODA, Petr, Petra SVAČINOVÁ,
Andrea SMOLKOVÁ a Stanislav
BALÍK. Local and more local:
Impact of size and organization type
of settlement units on candidacy.
Political Geography, 2017, roč. 59,
č. 4, s. 24–35. ISSN 0962-6298.
doi:10.1016/j.polgeo.2017.02.010.
Průlomová analýza vztahu
velikosti a typu obce na podobu
kandidátek v komunální politice
zveřejněná v klíčovém periodiku
podoboru politická geografie.
BALÍK, Stanislav, Vít HLOUŠEK,
Lubomír KOPEČEK, Jan HOLZER,
Pavel PŠEJA a Andrew Lawrence
ROBERTS. Czech Politics: From
West to East and Back Again.
Opladen, Berlin & Toronto: Barbara
Budrich Publishers, 2017. 278 s.
ISBN 978-3-8474-0585-6.
Souhrnná monografie vysvětlující
současnou českou politiku za
pomocí analýzy politických,
historických, ekonomických,
společenských a mezinárodních
proměnných, které ovlivňují její
aktuální podobu.
Vlastimil Havlík
HAVLÍK, Vlastimil, Vít HLOUŠEK a
Petr KANIOK. Europeanized
Defiance – Czech Euroscepticism
since 2004. 1. vyd. Opladen, Berlin &
Toronto: Barbara Budrich Publishers,
2017. 199 s. mimo edice. ISBN 978-3-
8474-2092-7.
Konceptuálně inovativní
monografie propojující koncepty
euroskepticismu a evropeizace a
toto propojení empiricky testuje
na příkladu ČR.
Havlík Vlastimil. The Economic
Crisis in the Shadow of Political
Crisis: The Rise of Party Populism
in the Czech Republic. In Hanspeter
Kriesi and Takis S. Pappas.
European Populism in the Shadow
of the Great Recession. Colchester:
ECPR Press, 2015. s. 199–216, 18 s.
ISBN 978-1-78552-124-9.
Studie v průlomové monografii
s významným ohlasem
zachycující český případ.
Vít Hloušek
CABADA, Ladislav, Vít HLOUŠEK a
Petr JUREK. Party Systems in East
Central Europe. 1. vyd. Lanham:
Lexington Books, 2014. 220 s.
ISBN 978-0-7391-8276-5.
Komplexní práce analyzující
vývoj, podobu a logiku fungování
stranických systémů ve střední a
východní Evropě.
Jan Holzer
HOLZER, Jan, Miroslav MAREŠ,
Pavel DUFEK, Vlastimil HAVLÍK,
Monografie diskutuje koncepty
demokratizace a de-
17
Michal MOCHŤAK, Aneta
PINKOVÁ, Andrew Lawrence
ROBERTS, Petra VEJVODOVÁ a
Petr KUPKA. Challenges To
Democracies in East Central Europe.
London: Routledge, 2016. 145 s.
Routledge Advances in European
Politics, sv. 127. ISBN 978-1-138-
65596-6.
demokratizace v kontextu
aktuálních změn politické situace
ve střední a východní Evropě.
Roman Chytilek
CHYTILEK, Roman a Michal TÓTH.
Stopping the Evil or Settling for the
Lesser Evil: An Experimental Study of
Costly Voting with Negative Payoffs
in a TRS Electoral System. In Maturo,
A., Hošková-Mayerová, Š., Soitu, D.T.,
Kacprzyk, J.. Recent Trends in
Social Systems: Quantitative Theories
and Quantitative Models. Heidelberg:
Springer Verlag, 2017. s. 89–103, 15
s. Studies in Systems, Decision and
Control. ISBN 978-3-319-40583-4.
Dvě studie rozvíjející původní
metody experimentálního
výzkumu politiky obecně a
specificky volebního chování.
HRBKOVÁ, Lenka, Jozef
ZAGRAPAN a Roman CHYTILEK.
The Demand Side of Negativity and
Privatization in News: Experimental
Study of News Consumer Habits. In
Hošková-Mayerová, Šárka, Maturo,
Fabrizio, Kacprzyk, Janusz.
Mathematical-Statistical Models and
Qualitative Theories for Economic
and Social Sciences. Heidelberg:
Springer, 2017. s. 55–70, 16 s. Studies
in Systems, Decision and Control Vol
104. ISBN 978-3-319-54818-0.
Petr Kaniok
KANIOK, Petr. In the Shadow of
Consensus: Communication within
Council Working Groups. Journal of
Contemporary European Research,
London: UACES, 2016, roč. 12, č. 4,
s. 881–897. ISSN 1815-347X.
Klíčová studie analyzující
strategie různých aktérů v rámci
působení v pracovních skupinách
Rady EU a dopady těchto
strategií.
Lubomír Kopeček
KOPEČEK, Lubomír. “I’m Paying, So
I Decide”: Czech ANO as an Extreme
Form of a Business-Firm Party. East
European Politics and Societies,
SAGE, 2016, roč. 30, č. 4, s. 725–749.
ISSN 0888-3254.
Dva konceptuálně inovativní a
originální texty, které rozvíjejí a
za použití českého příkladu nově
uchopují koncept podnikatelských
stran.
HLOUŠEK, Vít a Lubomír
KOPEČEK. Entrepreneurial Parties: A
Basic Conceptual Framework.
Politologický časopis, Brno:
18
Masarykova univerzita, 2017, XXIV,
č. 2, s. 83–91. ISSN 1211-3247.
Zdeněk Kříž
CHOVANČÍK, Martin a Zdeněk
KŘÍŽ. Czech and Slovak Defense
Policies Since 1999: The Impact of
Europeanization. Problems of PostCommunism,
M. E. Sharpe, 2013,
roč. 60, č. 3, s. 49–73. ISSN 1075-
8216.
Originální aplikace konceptu
evropeizace, která rozšiřuje
možnosti jeho použití na nové
politické arény.
Michal Pink
PINK, Michal. Czech Republic:
Regional Elections Without Regional
Politics. In Schakel, Arjan H..
Regional and National Elections in
Eastern Europe Territoriality of the
Vote in Ten Countries. London:
Palgrave Macmillan, 2017. s. 83–104,
ISBN 978-1-137-51786-9.
Dvě významné studie mapující
rozdíly ve volební soutěži na
různých úrovních české politiky.
EIBL, Otto a Michal PINK. Election
Results, Candidate Lists and the
Framing of Campaigns. In Boixcu,
Ruxandra and Stefanel, Adriana and
Branea, Silvia. Political
Communication and European
Parliamentary Elections in Times of
Crisis. Perspectives from Central and
South-Eastern Europe. London:
Palgrave Macmillan, 2017. s. 255–
268, ISBN 978-1-137-58590-5.
Marek Rybář
RYBÁŘ, Marek a Peter SPÁČ.
Slovakia: The Unbearable Lightness
of Regionalization. In Arjan H.
Schakel. Regional and National
Elections in Eastern Europe. London:
Palgrave Macmillan, 2017. s. 239–
259, 21 s. ISBN 978-1-137-51786-9.
doi:10.1057/978-1-137-51787-6.
Empiricky inovativní studie
k regionalizaci středoevropské
politiky.
Věra Stojarová
STOJAROVÁ, Věra. The Far Right in
the Balkans. Manchester and New
York: Manchester University Press,
2013. 173 s. ISBN 978-0-7190-8973-
2.
Hojně citovaná monografie
významně posouvající výzkum ve
sféře stranické politiky na
Balkáně.
19
B II. 5. Zapojení vysoké školy do činnosti zahraničních a zvláště mezinárodních odborných
organizací a do mezinárodních výzkumných projektů odpovídají charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Masarykova univerzita pořádá pravidelně mezinárodní konference na témata z oblasti politických
věd, její odborníci se aktivně účastní činnosti mezinárodních odborných asociací, vystupují na
mezinárodních konferencích, jsou součástí mezinárodních projektů vědy a výzkumu, intenzivně
publikují v mezinárodních časopisech. MU vydává dva mezinárodní odborné politologické časopisy.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Participace na mezinárodních výzkumných projektech byla již shrnuta výše, stejně jako rozsáhlé
mezinárodní publikační aktivity. Zaměstnanci pracovišť působících na FSS MU v oblasti vzdělávání
v Politické vědy se aktivně účastní působení klíčových mezinárodních organizací. MPÚ organizačně
a finančně zajišťuje institucionální členství MU v European Consortium for Political Research
(ECPR). Individuálně působí řada zaměstnanců jako členové International Political Science
Association (IPSA), International Studies Association (ISA), University Association for
Contemporary European Studies (UACES) a prostřednictvím členství v České společnosti pro
politické vědy jsou také členy Central European Political Science Association (CEPSA). Tato členství
nejsou pouze pasivní, vedou k pravidelné a hojné účasti badatelů z MU na mezinárodních
konferencích, workshopech, letních a zimních metodologických školách atd. Obě katedry také ve
spolupráci s MPÚ podporují zapojení doktorandů do těchto mezinárodních organizací. Typickou
konkrétní formou takové podpory je vysílání doktorských studentů na velmi kvalitní letní a zimní
metodologické školy.
Řada zaměstnanců všech tří zmiňovaných pracovišť působí v redakčních radách zahraničních
odborných časopisů a výkonných orgánech výzkumných institucí univerzitního i neuniverzitního
typu. Pro příklad lze uvést členství Jana Holzera v panelu E.MA Directors, European Inter-University
Centre for Human Rights and Democratisation (EIUC, Benátky, Itálie) či Víta Hlouška ve výkonném
výboru Inter University Center (IUC, Dubrovnik).
Výrazný mezinárodní rozměr má i vydávání dvou časopisů MPÚ: Středoevropské politické studie /
Central European Political Studies Review a Politologický časopis / Czech Journal of Political
Science. U druhého z nich po přechodu k plně anglické verzi činí podíl zahraničních autorů textů typu
článek přes 60 %.
20
3. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY, TVŮRČÍ ČINNOSTI
A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ
B II. 2. Celková struktura personálního zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností
akademickými pracovníky v dané oblasti vzdělávání odpovídá z hlediska kvalifikace, věku, délky
týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá o institucionální akreditaci,
a žádanému typu nebo typům studijních programů a zajišťuje:
a) garantování úrovně kvality dané oblasti vzdělávání jako celku a jejího rozvoje,
b) garantování studijních programů v této oblasti a
c) garantování výuky těchto studijních programů.
Shrnutí sebehodnocení:
Personální a kvalifikační zabezpečení vzdělávací činnosti v oblasti Politických věd lze považovat za
plně vyhovující. Akademičtí pracovníci tvoří dlouhodobé a stabilní jádro vyučujících zajišťujících
výuku. Současný stav naprosto postačuje pro zajištění a udržitelnost výuky, stejně jako pro rozvíjení
výzkumu.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Personální zabezpečení pracovišť v dané oblasti vzdělávání je velmi dobré. Pracoviště disponují
početným a stabilizovaným zázemím zaměstnanců, kteří představují nejenom zkušené pedagogy, ale
i badatele. Díky dlouhodobému a systematickému tlaku se postupem času podařilo docílit výrazného
posunu v kvalifikační struktuře, díky čemuž pracoviště mají plně dostačující počet profesorů a
docentů. Umožňuje to nejenom bezproblémovou garanci vyučovaných oborů, ale i pokrytí většiny
klíčových předmětů v magisterském a bakalářském studiu habilitovanými pedagogy. Věková
struktura habilitovaných je velmi příznivá a chybí v ní lidé v důchodovém či předdůchodovém věku.
Podobně příznivá je i situace týkající se odborných asistentů, z nichž většina je ve věku 30–35 let.
Pozitivní personální perspektivu zvyšuje fakt, že každý rok se 2–3 z odborných asistentů habilitují či
některý z docentů úspěšně projde profesurou. Tento víceméně kontinuální proces bude pokračovat i
v budoucnu. Personální stabilizovanost pracovišť neznamená jejich uzavřenost. Pracoviště realizují
poměrně časté konkurzy se soutěživým průběhem, což pozitivně působí na kvalitu zabezpečování
vzdělávací činnosti.
Pracoviště výukově využívají rovněž externisty. Ti jsou nicméně v celkovém rozsahu realizované
výuky pouze okrajovým prvkem a zajišťují prakticky výhradně jen vybrané povinně volitelné
předměty. Využívání externistů je motivované snahou zapojit do výuky experty na danou
problematiku, případně odborníky z praxe.
21
Celkové personální složení Katedry politologie, Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií
a Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií MU vypadá následovně:
Profesoři Docenti Odborní asistenti
Asistenti
(bez Ph.D.)
Vědečtí
pracovníci
THPfyzický
počet
přepočtený
počet
fyzický
počet
přepočtený
počet
fyzický
počet
přepočtený
počet
6 5,2 10 9,35 33 29,95 1 11 3
Obory jsou zpravidla garantovány profesory nebo docenty. Aktuální garance jednotlivých oborů
vypadá následovně:
Obor Garant
Politologie (Bc. a Mgr.) prof. Lubomír Kopeček
Politologie (Ph.D.) prof. Jan Holzer
Mezinárodní vztahy (Bc., Mgr. a Ph.D.) doc. Zdeněk Kříž
Evropská studia (Bc., Mgr. a Ph.D.) doc. Markéta Pitrová
European Politics (Mgr.) prof. Vít Hloušek
European Governance (Mgr.) prof. Vít Hloušek
Conflict and Democracy Studies (Mgr.) doc. Stanislav Balík
Europe from the Visegrad Perspective (Mgr.) prof. Jan Holzer
International Relations and European Politics (Bc.) prof. Petr Fiala
V souvislosti s připravovanou přeměnou na studijní programy bude garance upravena v souladu se
zákonem.
22
4. MEZINÁRODNÍ PŮSOBENÍ
B II. 5. Mezinárodní působení vysoké školy mající vztah k dané oblasti vzdělávání, zejména
zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků, integrace možnosti zahraničních mobilit
do studia ve studijních programech, a předpoklady pro uskutečňování těchto činností odpovídají
charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá
institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Mezinárodní působení kateder politologie a mezinárodních vztahů a evropských studií je rozsáhlé a
týká se nejen vědecko-výzkumné, ale i pedagogické činnosti. Pracoviště Masarykovy univerzity
v oblasti vzdělávání Politické vědy mají hustou síť partnerů pro studentské i akademické mobility jak
v rámci programu ERASMUS+, tak bilaterálních vztahů. Tyto smlouvy jsou intenzivně využívány, a
to jak ve smyslu vysílání brněnských studentů a akademiků, tak ve smyslu přijímání těchto ze
zahraničí. Součástí výuky všech programů jsou pravidelně přednášky zajišťované zahraničními
vyučujícími. V oblasti Politických věd Masarykova univerzita nabízí vzdělání v anglickém jazyce
v jednom bakalářském, pěti navazujících magisterských (z toho jeden tzv. joint degree a jeden tzv.
double degree) a třech doktorských studijních oborech.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Katedry politologie a mezinárodních a evropských studií jsou dlouhodobě zapojeny do
mezinárodních aktivit v rámci celé řady programů. Nejčastěji využívaným programem jak ze strany
studujících, tak i akademiků je program Erasmus+. Obě katedry nabízí možnost obsadit přibližně 200
míst na 100 univerzitách (počet se neustále mírně mění). Studující mohou vyjíždět na pobyty v délce
3–12 měsíců, akademici realizují své pobyty v bloku jednoho až dvou týdnů s možností prodloužení
podle individuální dohody s partnerskou institucí.
Uvedený program využívají jak studenti a pedagogové vyjíždějící od nás do zahraničí, tak naopak.
Pro studující je studijní program upravený tak, aby po druhém roce studia (bakalářská úroveň) měli
větší prostor pro samotné výjezdy. Předměty absolvované na zahraničních univerzitách jsou
pravidelně uznávány jako součást penza povinně volitelných a povinných předmětů. Podobně je tomu
i na magisterském stupni, přičemž zde jsou již studující více zaměřeni na výjezdy mimo Evropu.
V akademických letech 2015/2016 a 2016/2017 se podařilo realizovat asi tři desítky výjezdů do USA,
Kanady, Izraele, Japonska, Austrálie, Jižní Koreje a dalších zemí.
Celkově se každý rok účastní výjezdů v rámci programu Erasmus+ asi 150 studujících, vetší zájem
je možné zaznamenat o evropské univerzity, ale v posledních letech stoupá zájem o studijní pobyty
na univerzitách mimo Evropu. Na doktorském studiu mají studující povinnost absolvovat zahraniční
studijní pobyt v délce minimálně tří měsíců bez přerušení.
Z univerzit, kam je možné v rámci studia (případně akademické mobility) vyjet, lze zmínit například:
Universität Konstanz, Universität Bremen, University of Utrecht, University of Groningen,
University of Maastricht, Loughborough University, University of Essex, Queen´s University of
Belfast, Università di Bologna, Sapienza Università di Roma, Science-Po Paris, Science-Po
23
Bordeaux, Science-Po Grenobles, Lille Catholic University, University of Antwerp, University of
Bergen, University of Oslo, Universidad Complutense Madrid, Universidad Granada, Universidad
Zaragoza, Universidad Navarra, Central European University, University of Tartu, University of
Tallin, University of Zagreb, Univerzity of Ljubljana nebo Ural State University Ekaterinburg.
Mimo evropské prostředí se jedná o University of Deakin v australském Melbourne, Brock University
v Kanadě, Hong Kong Baptist University, Ben-Gurion University of the Negev, Herzlyia,
Sungkyunkwan University v Jižní Koreji, University of Kansas v USA, Istanbul Bilgi University a
další. K motivaci vyjet za studiem mimo domácí prostředí pomáhají především přijíždějící studenti,
kteří se účastní anglické výuky politických věd. Jejich počet se rok od roku zvyšuje a v akademickém
roce 2016/2017 byla bilance přijíždějících a vyjíždějících studentů prakticky vyrovnaná.
Mimo studijní pobyty se studující účastní odborných stáží v parlamentech mimo ČR (německý
Bundestag, slovenský NR SR aj.) a na celé řadě českých ambasád a konzulátů. Za velice přínosné
považujeme také často realizované stáže u nadnárodních organizací, jako jsou EU, NATO a OSN.
Za zvláště zajímavou považují obě katedry dlouhodobou spolupráci s Fulbrightovou komisí. Díky ní
například v jarním semestru akademického roku 2016/2017 přednášel na obou katedrách odborník na
bezpečnostní politiku NATO Schuyler Foerster. Podobně řada zaměstnanců obou pracovišť vyjela
díky stipendiu Fulbrightovy komise do USA. V akademickém roce 2017/2018 jsou to docenti
Vlastimil Havlík (na Northwestern University) a Marek Rybář (na Wayne State University).
Každý rok rovněž přijíždí akademici z partnerských institucí. Pravidelně se například daří realizovat
kurz zaměřený na aktuální otázky politiky USA, který vede Charles Hadley z University of New
Orleans, kurz o evropské dimenzi lokální a komunální politiky vedený Wiegerem Bakkerem
z Utrechtské univerzity a kurz o sociální politice v EU, který vede John Wilton z britské Open
University. K dalším kurzům, které jsou zajišťovány vyučujícími z jiných univerzit, lze řadit otázky
politické psychologie, politiku Pobaltí, aktuální proměny polské politiky, ekonomiky energetického
sektoru, politiky inovací v Izraeli, grand strategy USA, izraelské zahraniční politiky a další.
Obě katedry uskutečňují rovněž studijní obory v angličtině. Anglicky je možné studovat všechny tři
obory doktorského studia. Ve spolupráci obou kateder je vyučován již od akademického roku
2004/2005 navazující magisterský obor European Politics kombinující výuku evropské integrace a
mezinárodních vztahů s komparativní politologií evropských zemí. Na tento průkopnický obor
navázaly v dalších letech magisterské obory Energy Security Studies a Joint Master Programme in
International Relations: Europe from the Visegrad Perspective. Druhý z nich MU uskutečňuje
společně s Jagellonskou univerzitou v Krakově, Univerzitou v Pécsi a Univerzitou Mateje Bela
v Banské Bystrici. Povahou se jedná o unikátní joint degree studijní program univerzit zemí
Visegrádské čtyřky, který je zaměřený na mezioborové studium mezinárodních vztahů, evropské
politiky, ekonomiky, společnosti a kultury perspektivou střední Evropy. Od akademického roku
2013/2014 je dále nabízen prestižní double degree magisterský obor European Governance, který
MU vyučuje ve spolupráci s Univerzitou v Utrechtu. Od akademického roku 2017/2018 zahájil výuku
nový magisterský studijní obor Conflict and Democracy Studies a rovněž začal fungovat bakalářský
obor International Relations and European Politics.
24
5. SPOLUPRÁCE S PRAXÍ
B II. 6. Spolupráce s praxí odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti
vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Pracoviště, která se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity zabývají výukou a výzkumem
v oblasti politických věd, spolupracují s praxí v obou těchto rozměrech svých aktivit. Vzhledem
k dominanci základního výzkumu se nejedná o spolupráci s aplikační sférou, avšak jak ve výuce, tak
ve výzkumu je přítomna dlouhodobá a rozvíjející se spolupráce s orgány státní a veřejné správy. Tato
spolupráce je realizována třemi základními formami: stážemi studentů bakalářského, magisterského
a doktorského studia, výukou odborníků z praxe a řešením výzkumných projektů typu tzv. rezortních
grantů.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Řada výzkumných aktivit MPÚ, Katedry politologie i Katedry mezinárodních vztahů a evropských
studií FSS MU je orientována na řešení výzkumných projektů, jejichž zadavateli jsou přímo nebo
prostřednictvím Technologické agentury ČR orgány státní správy. Výsledky těchto výzkumů jsou
výzkumné zprávy, policy papers, případně certifikované metodiky. Typickými rezorty, které pracují
s výsledky výzkumů prováděných v oblasti politických věd na Masarykově univerzitě, jsou
ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničních věcí. Konkrétně byly v uplynulých pěti letech řešeny
následující projekty:
Projekt ministerstva vnitra Metody predikce dlouhodobého geopolitického vývoje ve střední Evropě
(projekt VF20102015005, řešen 2010–2015) identifikoval potenciální hrozby budoucího politického
vývoje ve středoevropském areálu a zpracoval metodiku jejich predikce. Projekt Nekonvenční zdroje
zemního plynu – potenciál a možné důsledky pro region středovýchodní Evropy (projekt 09/02/11,
řešen 2011–2012), jehož zadavatelem bylo ministerstvo zahraničních věcí, analyzoval potenciál těžby
a využití nekonvenčních zdrojů zemního plynu ve středoevropském areálu.
Pro ministerstvo zahraničí byly zpracovány analýzy i v rámci projektů Břidličný plyn: nová oblast
česko-polské spolupráce (projekt 13_2012_czpl_iip, řešen 2012), Budoucnost ropovodu Družba jako
strategická výzva pro Českou a Polskou republiku (projekt 03_2011_czpl_iips, řešen 2011–2012) a
Dopady Energiewende na energetickou bezpečnost České republiky a Polska (projekt 96075/2016OVD,
řešen 2016).
Projekt Technologické agentury ČR v rámci programu BETA Nová role Německa v EU, budoucnost
osy Berlín–Paříž a perspektivy vícerychlostní Evropy z hlediska zahraničně-politických zájmů ČR
(projekt TB010MZV044, řešen 2012–2013) připravil analýzy pro postup české diplomacie v oblasti
evropské integrace a spolupráce s klíčovým strategickým partnerem ČR. V rámci Technologické
agentury ČR byly dále řešeny projekty Prosazování zájmů ČR v rozhodovacích orgánech EU (projekt
TB010MZV038, řešen 2012–2013) a Integrace trhů se zemním plynem v rámci regionu V4 (projekt
TB050MZV003, řešen 2016).
Zadavateli aplikovaných výzkumných projektů jsou v posledních pěti letech i zahraniční
poskytovatelé. Konkrétně se jedná o projekty Effective Monitoring, Investigation and Countering of
Violent Extremism in Cyberspace (projekt Evropské unie 4000005227, řešen 2014–2016) a
25
Politically motivated crime in the light of current migration flows (projekt Bundeskriminalamt
BKA54013, řešen 2016–2018).
Spolupráce s praxí se realizuje rovněž v rámci výuky všech oborů Politických věd. Katedra
politologie i Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU podporují rozvoj stáží a
pracovních pobytů, v neposlední řadě i v rámci programu Erasmus+.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií vybudovala síť spolupracujících institucí,
působících především při EU v Bruselu, které studentům nabízejí několikaměsíční pracovní pobyty,
jež jsou jim uznávány jako řádná součást studia. Studenti mají řadu oficiálních i individuálních
příležitostí k získání praktických zkušeností navazujících na studium. Tato praxe je podporována, i
když není povinná. Přímá podpora se odráží v tom, že stáže jsou chápány jako součást studia a
studenti vybraní v rámci institucionalizované spolupráce (LPP Erasmus) za ně získají kreditové
ohodnocení. Na stáže mohou vyjet studenti všech úrovní studia. Výběr studentů probíhá
prostřednictvím výběrového řízení. Smluvně je uzavřena spolupráce se zastoupeními některých krajů
v Bruselu (např. s Jihomoravským a Středočeským krajem), dále s Czech Liaison Office for Research
and Development v Bruselu, zájmovým sdružením Access EU! – EEIG nebo Českým centrem
v Paříži. Rozvíjí se také spolupráce s některými velvyslanectvími, českými ministerstvy,
Parlamentem ČR a Stálým zastoupením ČR při EU v Bruselu. V rámci oboru European Governance
(double degree program uskutečňovaný Masarykovou univerzitou a Univerzitou v Utrechtu) je stáž
povinnou součástí kurikula a je realizována obvykle při institucích EU nebo nizozemských či českých
institucích státní správy.
Podobně Katedra politologie dlouhodobě rozvíjí systém spolupráce s externími partnery a umožňuje
studentům a studentkám absolvování pracovních stáží k získání zkušeností a kompetencí potřebných
pro lepší pozici v roli absolventa na pracovním trhu. Konkrétní dohody fungují například s těmito
partnery: Úřad vlády, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – oddělení rovnosti žen a mužů,
Ministerstvo vnitra ČR – Odbor bezpečnostní politiky, Kancelář poslaneckého klubu a
marketingového oddělení TOP 09, Hlavní kancelář ODS, Ústav pro studium totalitních režimů, Státní
zdravotní úřad – kancelář ředitelky SZÚ a Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu
(Policejní prezidium ČR). Škála zapojených partnerů se každý rok mírně obměňuje.
Absolvování pracovních stáží je Katedrou politologie podporováno různými formami. Studující
oboru Politologie mají možnost za pracovní stáž získat kredity. Pro talentované studenty a studentky
je navíc k dispozici Masarykovo stipendium pro nadané politology, v rámci něhož mohou studující
získat finanční podporu pro absolvování stáže. Zpětná vazba v rámci komunikace s institucemi,
s nimiž katedra spolupracuje, je v oblasti stáží výborná. Pravidelně se stává, že stážujícím studentům
je po stáži nabídnuto pracovní místo.
V rámci nového studijního oboru Conflict and Democracy Studies otevíraného Katedrou politologie
FSS MU od akademického roku 2017/2018 je stáž povinnou součástí kurikula. Okruh institucí, ve
kterých bude možné stáž realizovat, zahrnuje podobně jako u výše zmíněného oboru European
Governance státní a nadnárodní instituce i nevládní organizace.
Další formou spolupráce s praxí ve výuce je účast odborníků z praxe formou jednotlivých přednášek
nebo vedení celých povinně volitelných a volitelných předmětů. Přednášky odborníků z praxe
nabízejí obě katedry. Odborníci pocházejí z institucí české státní správy a samosprávy (Ministerstvo
zahraničních věcí ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Krajský úřad Jihomoravského kraje atd.), institucí
Evropské unie (Evropská komise, Evropský parlament, COREPER), diplomatických úřadů zemí
zastoupených v ČR i ze sektoru neziskových organizací (Transparency International atd.). Při výuce
předmětů zaměřených na politickou komunikaci je pak velmi důležité využití PR expertů, tiskových
mluvčích, volebních manažerů atp.
26
6. SHRNUTÍ
Dosavadní zkušenosti Masarykovy univerzity s uskutečňováním studijních programů a oborů
v oblasti Politické vědy poskytují velmi dobré záruky kvality vzdělávací činnosti na bakalářské,
magisterské i doktorské úrovni. Na základě provedeného sebehodnocení byl konstatován úplný soulad
se všemi požadavky na oblast vzdělávání, které tvoří součást standardů pro institucionální akreditaci
podle nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství.