Sebehodnoticí zpráva
Masarykovy univerzity
Oblast vzdělávání
Právo
Prosinec 2017
Masarykova univerzita
Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, Česká republika
www.muni.cz
2
Obsah
1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti ............................................................................3
2. Tvůrčí činnosti............................................................................................................................10
3. Personální zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností...........................................18
4. Mezinárodní působení ................................................................................................................19
5. Spolupráce s praxí.......................................................................................................................21
6. Shrnutí.........................................................................................................................................23
Uvedené údaje jsou platné k datu odeslání žádosti o institucionální akreditaci, není-li v textu
uvedeno jinak.
3
1. POVAHA, ROZSAH A STRUKTURA VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI
B I. 1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované vysokou školou v dané oblasti
vzdělávání odpovídá popisu této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády o oblastech
vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých školách.
Shrnutí sebehodnocení:
Vzdělávání v oblasti Právo se na Masarykově univerzitě řadí mezi dlouhodobě realizované a
vzhledem ke skutečnosti, že Právnická fakulta (PrF) náleží mezi prvně zřízené fakulty Masarykovy
univerzity, lze konstatovat, že zde má bohatou tradici. Ve stěžejním studijním programu Právo a
právní věda si PF dlouhodobě udržuje velice dobrou pozici v konkurenci dalších tří právnických
fakult veřejných vysokých škol, a to jak po stránce kvality vzdělávání, tak i po stránce vědy a výzkumu.
Vzdělávání v dané oblasti pokrývá všechny základní tematické okruhy vymezené v nařízení vlády č.
275, což odpovídá profilu absolventa především v oboru Právo. Právnická fakulta realizuje oblast
vzdělávání jak ve formě bakalářského, magisterského, tak i doktorského studia, akreditovány jsou
taktéž příslušné obory habilitačního a profesorského řízení.
V zásadě byly všechny studijní obory v minulosti bezproblémově akreditovány, pouze v případě
navazujícího studia byl ze strany někdejší Akreditační komise formulován požadavek na předložení
ucelené sady studijních opor. Tyto byly Akreditační komisi poskytnuty a byly přijaty bez výhrad.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.1 Rozsah vzdělávací činnosti v univerzitním kontextu
Vzdělávání v oblasti Právo se na Masarykově univerzitě uskutečňuje na Právnické fakultě. Tato
realizuje svoji vzdělávací činnost ve všech typech studijních programů, tj. v pětiletém magisterském
studijním programu oboru Právo, bakalářských studijních programech, navazujícím magisterském
studijním programu a doktorském studijním programu. Právnická fakulta dále spolupracuje
s Ekonomicko-správní fakultou a Fakultou informatiky, a to na uskutečňování oborů v rámci
bakalářského studia.
Studium na právnické fakultě se dlouhodobě těší velkému zájmu uchazečů, a to ve všech
realizovaných oborech, přičemž počet přihlášek ke studiu výrazně přesahuje počty uchazečů, které je
možné ke studiu přijmout. Počet přijatých studentů ve všech oborech je v poslední době poměrně
konstantní, k větším výkyvům nedochází. Stěžení počet absolventů vychází ze studijního programu
Právo a právní věda.
4
Graf 1: Počet aktivních studií v oblasti Právo na MU (2007–2017)
Údaje vždy ke 4. 4. příslušného kalendářního roku.
1.2 Struktura vzdělávací činnosti
Právnická fakulta v oblasti vzdělávání Právo realizuje především dva stěžejní studijní programy, a to
pětiletý magisterský studijní program Právo a právní věda a doktorský studijní program Teoretické
právní vědy. Vzdělávací činnost doplňují dva bakalářské studijní programy, a to Veřejná správa a
Právní specializace, a navazující magisterský studijní program Veřejná správa.
Tabulka 1: Aktuální přehled studijních programů a oborů akreditovaných v oblasti Právo
Bc. Mgr. NMgr. Ph.D.
Počet studijních programů 2 1 1 1
Počet studijních oborů 5 1 1 17
Počet studijních oborů uskutečňovaných
déle než 10 let
4 1 0 11
Počet studií 693 2580 141 177
Aktuální počet studijních programů: 5
Aktuální počet studijních oborů: 24
Z toho uskutečňovaných déle než 10 let: 16
V bakalářském studijním programu Právní specializace jsou akreditovány následující obory:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Vyšší justiční úředník 31. 8. 2019 ne
Mezinárodněprávní obchodní studia 31. 8. 2019 ano
Obchodněprávní studia 31. 8. 2019 ano
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
B
M
D
5
V bakalářském studijním programu Veřejná správa jsou akreditovány následující obory:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Teorie a praxe trestního a správního
procesu
31. 8. 2019 ano
Veřejná správa 31. 8. 2019 ano
V navazujícím magisterském studijním programu Veřejná správa je akreditován následující obor:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Veřejná správa 31. 5. 2022 ne
V magisterském studijním programu Právo a právní věda je akreditován následující obor:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Právo 31. 8. 2019 ano
V doktorském studijním programu Teoretické právní vědy jsou akreditovány následující obory:
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10
let
Dějiny práva a římské právo 31. 5. 2020 ano
Občanské právo 31. 5. 2020 ano
Obchodní právo 31. 5. 2020 ano
Pracovní právo 31. 5. 2020 ano
Správní právo a právo životního prostředí 31. 5. 2020 ano
Teorie práva 31. 5. 2020 ano
Trestní právo 31. 5. 2020 ano
Ústavní právo a státověda 31. 5. 2020 ano
Mezinárodní a evropské právo 31. 5. 2020 ano
Mezinárodní právo soukromé 31. 5. 2020 ano
Právo informačních a komunikačních
technologií
31. 8. 2019 ne
Finanční právo a finanční vědy 31. 5. 2020 ano
Finanční právo a finanční vědy (pol.) 31. 5. 2020 ne
Finanční právo a finanční vědy (angl..) 31. 5. 2020 ne
Mezinárodní právo soukromé (angl.) 31. 5. 2020 ne
Mezinárodní a evropské právo (angl..) 31. 5. 2020 ne
Právo informačních a komunikačních
technologií (angl.)
31. 8. 2019 ne
6
1.3 Povaha vzdělávací činnosti
Vzdělávání v rámci pětiletého magisterského studijního programu Právo a právní věda pokrývá
všechny základní tematické okruhy uvedené v nařízení vlády č. 275/2016 Sb. pro oblast právo.
Studijní plán je zahrnuje do kategorie povinných předmětů a většina z nich je následně součástí i
státní závěrečné zkoušky. Tímto je zabezpečeno naplnění požadavků na profil absolventa daného
oboru. Povinné předměty však mají daleko širší záběr, bohatá je i nabídka povinně volitelných
předmětů a možností, kde studenti mohou vykonat odbornou praxi, která je taktéž povinnou součástí
studijního plánu. Vzdělávací činnost tak směřuje nejen k získání teoretických poznatků, ale taktéž
dovedností praktických. Absolvent tohoto studijního programu je dobře připraven jak k výkonu
odpovídajících regulovaných profesí či dalších pozic jako právník, tak i pro další vzdělávání v rámci
doktorského studia či práci vědeckého pracovníka. Studium je uskutečňováno výhradně denní formou,
důraz je kladen na přenos poznatků z vědy a právní praxe do výuky. V pravidelných intervalech je
prováděna evaluace výuky, které slouží nejen k udržení kvality, ale především k jejímu zvyšování.
Pokud jde o bakalářské studijní programy, jsou tyto realizovány výhradně jako kombinované a
vzhledem k profilu absolventa neobsahují všechny základní tematické okruhy, ale studentům jsou
zprostředkovány základní informace z těch oblastí, které jsou stěžejní pro daný studijní obor. Cílem
studijních programů je nejen poskytnutí znalostí, ale především získání určitého dovednostního
základu nezbytného pro výkon daných pracovních pozic. Tomu je podřízen i výběr předmětů, které
vedle obecného teoretického základu poskytují i speciální znalosti a dovednosti dle studovaného
oboru.
Vzdělávací činnost v bakalářském studiu je především orientována na přípravu studenta pro praxi či
pro navazující studium. Uplatnění tak nalezne nejen ve všech sférách výkonu veřejné správy, ale i
v rámci rezortu ministerstva spravedlnosti, policejních složek či v ekonomickém sektoru.
Navazující magisterské studium je uskutečňováno v jednom studijním programu Veřejná správa,
který je realizován stejně jako bakalářské studium pouze v kombinované formě. Základním cílem
studijního oboru Veřejná správa je poskytnout specializované profesní vzdělání pro pracovníky (a
event. volené funkcionáře) všech oblastí a úrovní veřejné správy, kde jsou při výkonu funkce potřebné
nejen právní znalosti a dovednosti. Tomu opět odpovídá struktura studijního plánu, který obdobně
jako v případě bakalářského studia, neobsahuje všechny základní tematické okruhy. Profil absolventa
magisterského studia v oboru Veřejná správa, navazujícího na bakalářské studium, je spoluvytvářen
na průsečíku získání dalších znalostí, jak pokud jde o předměty obecného základu, tak pokud jde o
předměty přímo cílené na oblast veřejné správy, a dalších dovedností, které předpokládá výkon
veřejné správy. Absolventi najdou uplatnění především na pozici úředníka, vedoucího úředníka, a
také na pozicích řídicích a manažerských. Nejedná se o právnické vzdělání, které by absolventa
opravňovalo k výkonu regulovaných profesí.
V případě doktorských studijních programů je akreditováno celkem 12 oborů v českém jazyce, 4
obory pak v jazyce anglickém a 1 v polském. Obory pokrývají v zásadě všechny základní tematické
okruhy, uskutečňován je i obor Právo informačních a komunikačních technologií, který v současné
době není zařazen mezi základní tematické okruhy pro oblast vzdělávání Právo. Studium je
realizováno jak v prezenční, tak i kombinované formě, přičemž studenti zapsaní do kombinované
formy výrazně převažují. Podstatou vzdělávání je úzká vazba mezi školitelem a studentem, který je
co nejvíce zapojován i do vědeckých aktivit příslušných pracovišť.
Vedle zmíněných studijních programů je v oboru Právo uskutečňováno rigorózní řízení, a to se
specializacemi, které pokrývají všechny základní tematické okruhy.
7
Tabulka 2: Přehled oborů a jejich pokrytí tematickými okruhy
Teoriepráva
Římsképrávo
Dějinypráva
Státověda
Občansképrávo
Ústavníprávo
Evropsképrávo
Civilníprávoprocesní
Mezinárodníprávosoukromé
Mezinárodníprávoveřejné
Obchodníprávo
Trestníprávo
Správníprávo
Pracovníprávo
Finančníprávo
Právoživotníhoprostředí
Právosociálníhozabezpečení
Bc.
Vyšší justiční úředník x x x x x x x x x x x x x
Mezinárodněprávní obchodní
studia
x x x x x x x x x x x x x
Obchodněprávní studia x x x x x x x x x x x x x x
Teorie a praxe trestního a
správního procesu
x x x x x x x x x x x x
Veřejná správa x x x x x x x x x x x x x x
NMgr. Veřejná správa x x x x x x x x x x
Mgr. Právo x x x x x x x x x x x x x x x x x
Ph.D.
Dějiny práva a římské právo x x x
Občanské právo x x x
Obchodní právo x x x x
Pracovní právo x x x x x
Správní právo a právo životního
prostředí
x x x x
Teorie práva x x
Trestní právo x x
Ústavní právo a státověda x x x x
Mezinárodní a evropské právo x x x
Mezinárodní právo soukromé x x x x x
Právo informačních a
komunikačních technologií
x x x
Finanční právo a finanční vědy x x x x
8
B 1. 2. Cíle, obsah a organizace studia v rámci dané oblasti vzdělávání jsou v souladu s posláním
a strategickým záměrem vysoké školy a ostatními strategickými dokumenty vysoké školy.
Shrnutí sebehodnocení:
Cíle, obsah a organizace studia v rámci oblasti vzdělávání Právo jsou plně v souladu se strategií
Masarykovy univerzity, jejím strategickým záměrem, vnitřními předpisy, a s dokumenty Národního
akreditačního úřadu pro vysoké školství (NAÚ). V dané oblasti vzdělávání se uskutečňuje proces
vnitřní evaluace studijních programů jako jeden z nástrojů zajišťování kvality vzdělávání na
Masarykově univerzitě.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.4 Záměr dalšího rozvoje vzdělávací činnosti v oblasti
Vzhledem k legislativním změnám a povaze studijních programů realizovaných na Právnické fakultě
byla zvolena cesta transformace jednotlivých oborů na studijní programy, a to ve všech typech studií.
Diskuse probíhají ohledně další spolupráce s Ekonomicko-správní fakultou a Fakultou informatiky o
možnosti spolurealizace vybraných studijních programů. V nejbližší době PrF neuvažuje o rozšíření
nabídky bakalářských a magisterských studijních programů, činnost bude zaměřena především na
udržení a možné rozvíjení vysoké kvality vzdělávání v již uskutečňovaných studijních programech.
V případě doktorského studia bude snaha směřovat k rozšíření studijních programů realizovaných
v anglickém jazyce.
1.4.1 Bakalářské studijní programy
V oblasti bakalářského studia dojde k přeměně studijních oborů na studijní programy. V případě dnes
existujícího studijního programu Právní specializace dojde k jeho přeměně na tři studijní programy,
a to Vyšší justiční úředník, Mezinárodněprávní obchodní studia a Obchodněprávní studia, které
budou mít povahu jednooborových studijních programů. Druhý studijní program Veřejná správa bude
transformován na studijní program Teorie a praxe trestního a správního procesu, opět v podobě
jednooborového studijního programu, a dále na studijní program Veřejná správa, v rámci kterého
vzniknou specializace, a to Všeobecná veřejná správa, Katastrální správa, Finanční správa a Správa
sociálního zabezpečení.
Všechny výše uvedené studijní programy budou mít pouze podobu kombinovaného studia se
standardní dobou studia v délce tří let.
1.4.2 Magisterský studijní program a navazující magisterské studijní programy
Studijní program Právo a právní věda, který je pro vzdělávání v oblasti právo stěžejním, je nyní
realizován v podobě jednooborového studia se standardní dobou studia 5 let, a to pouze v denní formě.
Tento bude dále uskutečňován ve stejné podobě, žádné změny zde nepředpokládáme.
Pokud jde o navazující magisterské studium, PrF realizuje jeden studijní program Veřejná správa,
opět jako jednooborové studium se standardní dobou 2 let, a to pouze v kombinované formě. Zde
žádné změny nepředpokládáme, i po transformaci se bude jednat o jednooborové studium bez
specializací. Současný stav zde považujeme za vyhovující.
9
1.4.3 Doktorské studijní programy
V případě doktorského studia je záměrem PrF převedení všech studijních oborů na studijní programy.
Doktorské studium bude i nadále uskutečňováno v podobě individuálních studijních plánů,
posilována bude role školitele, zapojení studentů do vědeckých aktivit fakulty a pozornost bude
věnována i publikační činnosti. Klíčovou částí studia bude i nadále příprava a obhajoba dizertační
práce a vykonání státní doktorské zkoušky. Předpokládáme realizaci všech budoucích studijních
programů jak v denní, tak i kombinované formě. Vedle stávajících akreditovaných oborů se v rámci
projektu Transitional Jurisprudence počítá s vytvořením čtyř nových doktorských studijních
programů, a to s programem Intellectual Property, programem Comparative Company – Foundation
and Trust Law, programem Legal Theory and Public Affairs a programem Comparative
Constitutional Law. Všechny programy budou uskutečňovány ve spolupráci s Ústavem státu a práva
Akademie věd ČR a jejich vyučovacím jazykem bude jazyk anglický.
10
2. TVŮRČÍ ČINNOSTI
B II. 1. Tvůrčí činnost související s danou oblastí vzdělávání odpovídá charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Žádá-li vysoká škola o institucionální akreditaci pro oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat
bakalářské studijní programy akademického zaměření, magisterské studijní programy nebo doktorské
studijní programy, musí uskutečňovat odpovídající vědeckou nebo uměleckou činnost; na tuto činnost
se vztahují požadavky na tvůrčí činnost uváděné v těchto standardech pro institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Právnická fakulta Masarykovy univerzity dosahuje nejlepších výsledků v hodnocení vědy a výzkumu
mezi právnickými fakultami České republiky, a to jak v počtu hodnocených výsledků, tak zejména
v počtu korigovaných bodů výsledků. Stav v této oblasti považujeme za uspokojivý, do budoucna bude
podpora i nadále směřovat k posilování aktivit v rámci vědecké činnosti akademických pracovníků a
studentů doktorských studijních programů, např. prostřednictvím podpory výjezdů do zahraničí,
zapojování do mezinárodních výzkumných projektů, účasti na odborných zahraničních konferencích
či zahraničních publikačních výstupů.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Vědecko-výzkumná činnost je oblastí, na kterou PrF zaměřuje své úsilí již od dob svého založení v
roce 1919. Tradici založily takové osobnosti první republiky jako František Weyr, Bohumil Baxa,
Jaroslav Kallab, Jan Vážný či Michal A. Zimmermann.
Dnes jsou věda a výzkum pro PrF stejně významné jako dříve. Každá katedra má zpracován svůj
vědecký profil, vědecká činnost fakulty tak pokrývá všechny základní tematické okruhy. Mimo ně je
pozornost taktéž věnována oblasti práva informačních a komunikačních technologií. Stěžejní je
v tomto ohledu činnost Ústavu práva a technologií. Ústav zajišťuje i vydávání anglického
recenzovaného časopisu Masaryk University Journal of Law and Technology (Scopus, ERIH) a
českého recenzovaného časopisu Revue pro právo a technologie (ERIH), dále organizuje mezinárodní
konferenci Cyberspace, národní konferenci České právo a informační technologie a podílí se na
organizaci odborných fór v Evropě, USA a Austrálii.
Další výzkumným pracovištěm PrF je Ústav pro otázky soudnictví (Judicial Studies
Institute/JUSTIN), který se zaměřuje na zkoumání vnitrostátních soudů, mezinárodních tribunálů a
dalších těles zapojených do správy soudnictví. JUSTIN zahájil svou činnost v září 2016 díky podpoře
od Evropské výzkumné rady (ERC Starting Grant JUDI-ARCH, 2016–2021) věnované na výzkum
stále rostoucí role nejvyšších rad soudnictví a dalších forem soudcovské samosprávy a dopadu této
role na koncept dělby moci v globalizujícím se právním řádu. JUSTIN propojuje řadu mezioborových
výzkumných projektů, jejichž předmětem bádání jsou soudy a soudci z pohledu právního,
filozofického, politologického i sociologického. Výzkum prováděný v rámci JUSTINu v současnosti
zahrnuje soudcovskou nezávislost a zodpovědnost, důvěru v soudy a soudce, transparentnost a
legitimitu soudnictví (ERC Starting Grant, projekt JUDI-ARCH: The Rise of Judicial SelfGovernment
in Europe: Changing the Architecture of Separation of Powers without an Architect),
analýzu citací a naplňování rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a lidskoprávních
orgánů OSN na vnitrostátní úrovni (projekt BeCOM: Beyond Compliance – Implementace
rozhodnutí mezinárodních lidskoprávních těles na národní úrovni financovaný Grantovou agenturou
ČR). V minulosti byl také realizován projekt LEGIS (Legislating from Strasbourg: How International
Human Rights Law Influences Domestic Legislation, Norské granty/MŠMT), který se zabýval
zákonodárnými reakcemi na judikaturu ESLP. JUSTIN cílí především na impaktované časopisy; jeho
11
členové publikovali naposledy například v European Constitutional Law Review, Hague Journal of
the Rule of Law a Zeitschrift für ausländisches öffentliches Recht und Völkerrecht.
V posledních 10 letech byl na fakultě taktéž řešen výzkumný záměr Evropský kontext vývoje českého
práva po roce 2004 (MSM0021622405). Řešení záměru bylo koncipováno na dvou úrovních
obecnosti: jednak na úrovni právního řádu jako celku, jednak na úrovni rozhodujících právních
disciplín. Výstupem zde byla mimo jiné celá řada monografií majících za cíl zpracovat teoretickometodologický
základ vývoje českého práva v nové etapě po květnu 2004 a současně vyřešit soubor
konkrétních zadání na úrovni jednotlivých odvětví práva a následně poskytnout koherentní koncepční
obraz českého práva v evropském kontextu.
Právnická fakulta Masarykovy univerzity a její akademičtí pracovníci jsou řešiteli národních i
mezinárodních výzkumných projektů. Mezi poskytovatele patří například Grantová agentura České
republiky, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Evropská unie (Horizont
2020, Lifelong Learning Programme Jean Monnet, Lifelong Learning Programme Erasmus, Marie
Curie) a další.
Každý rok se konají zcela etablované mezinárodní vědecké konference, mezi kterými je nutno zmínit
zejména konference Dny práva, Cyberspace a COFOLA.
Mezi časopisy vydávanými PrF je nutné zmínit Časopis pro právní vědu a praxi, Masaryk University
Journal of Law and Technology, Revue pro právo a technologie, MUNI Law Working Paper Series.
2.1 Organizace tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy
Vědecké profily jednotlivých kateder jsou formulovány tak, aby ve svém výsledku pokrývaly celou
oblast vzdělávání Právo.
Katedra právní teorie se zabývá především tématy, která se dotýkají problematiky: procesu
globalizace, evropeizace a pluralizace práva; ochrany práv a zákazu diskriminace menšin; domácího
násilí a jeho filozoficko-právní analýze; právního a sociálního státu v kontextu postmoderny;
konceptu právní a sociální rovnosti; tradice a perspektivy brněnské normativní právní školy,
mechanismu působení práva ve společnosti; proměn systému práva; aplikace práva; otázek právní
hermeneutiky, metodologie a teorie právní interpretace; současné kritické právní teorie; hnutí Právo
a literatura a problematiky práva jako nástroje sociální kontroly.
Katedra ústavního práva a politologie hlavní pozornost věnuje otázkám teorie ústavy, legislativy
(včetně tvorby právních předpisů v oblasti územní samosprávy), volebního práva, teorie a ochrany
základních práv a svobod, teorie státního občanství a postavení hlavy státu. S ohledem na pracovní
zaměření pracovníků katedry je trvalá pozornost věnována jednotlivým problémům ústavního a
správního soudnictví. V oblasti státovědy to jsou zejména otázky vývoje moderního státu, dělby moci
a výkonné moci, v oblasti politologie jsou to základní pojmy a procesy a dále politický systém ČR
(včetně bezpečnostní a zahraniční politiky ČR) a mezinárodní systém.
Katedra dějin státu a práva se zaměřuje ve své činnosti především na problematiku římského práva a
na něj navázanou problematiku dědického práva a vlivu římského práva na právní vývoj ve
středověku a novověku, dále problematiku vojenské správy, novějších i starších českých
a československých právních dějin v celé jejich šíři, vývoje soukromého práva, soudního řízení,
kritické edice středověkých právních pramenů, německých právních dějin, období Protektorátu
Čechy a Morava, vývoje rodinného práva na našem území a na problematiku vývoje prvorepublikové
právní vědy.
Katedra správní vědy a správního práva se orientuje zejména na oblast: evropských principů
a standardů dobré správy; transparentnosti veřejné správy a ochrany osobních údajů; územní
a zájmové samosprávy; majetkoprávní problematiky veřejných subjektů; veřejnoprávních institutů
hraničících s právem soukromým; správních procesů; diskreční pravomoci správních orgánů;
legislativní činnosti veřejné správy; soudní kontroly veřejné správy, odpovědnosti za škodu a
12
nemateriální újmu způsobenou při výkonu veřejné správy; institutu veřejného ochránce práv;
stavebního práva; živnostenského práva; vodního práva; dopravního práva; katastrálního práva;
školského práva; oblast správněvědních otázek.
V případě Katedry občanského práva jde o klíčové zaměření témat dotýkajících se: evropského
občanského práva; evropského rodinného práva; práva duševního vlastnictví; evropeizace
právnických osob neziskového sektoru; místa a vývoje českého občanského práva v rámci
středoevropského prostoru a jeho konfrontace s právními řády středo- a východoevropských zemí
včetně Rakouska a Německa s právem EU; paradigma, hodnotového, institucionálního a
systémového zakotvení občanského práva; neziskového sektoru; vývoje soukromého práva na území
ČR; domácího násilí a jeho řešení; práva ochrany spotřebitele; práva bydlení.
Výzkumné aktivity Katedry trestního práva jsou orientovány nejen na profilová právní odvětví, tj.
trestní právo hmotné a procesní, ale i na související neprávní vědní obory, především kriminologii
a penologii. Předmětem vědeckého zájmu jednotlivých učitelů katedry jsou zejména následující
témata: evropeizace trestního práva hmotného a procesního; pojetí trestného činu; subsidiarita trestní
represe; omyl v trestním právu; okolnosti vylučující protiprávnost; sankční systém trestního práva
(alternativní tresty, odnětí svobody, doživotí, vězeňství); trestní právo mladistvých; trestní
odpovědnost právnických osob; hospodářská kriminalita; právo na spravedlivý proces; mezinárodní
justiční spolupráce v trestních věcech; dokazování v trestním řízení.
Katedra mezinárodního a evropského práva se v oboru mezinárodního práva veřejného zabývá
především aplikací mezinárodního práva mezinárodními a národními soudy, mezinárodním trestním
právem, mezinárodním ekonomickým právem, mezinárodní ochranou investic, právem
mezinárodních smluv a právem diplomatickým a konzulárním. V oboru mezinárodního práva
soukromého a obchodního se katedra věnuje mezi jinými obecné části mezinárodního práva
soukromého, závazkům ze smluv, mezinárodní kupní smlouvě, evropskému mezinárodnímu právu
soukromému a procesnímu, vlivu elektronizace na mezinárodní právo soukromé, řešení
soukromoprávních sporů online, mezinárodnímu rozhodčímu řízení a mezinárodní unifikaci
hmotného soukromého práva. V oboru práva EU se katedra zabývá charakterem práva EU,
federalismem EU, předností práva EU a jeho pramenů, jazyky v právu (zejména v právu EU), volným
pohybem zboží a služeb v EU, vnějšími vztahy EU, ochranou duševního vlastnictví v mezinárodním
měřítku a v právu EU, interpretací práva EU a zdravotnickým právem EU.
Katedra obchodního práva se věnuje ve své činností především problematice práva obchodních
korporací, firemního práva a práva proti nekalé soutěži, antimonopolního práva, regulace
kapitálového trhu a práva cenných papírů, zadávání veřejných zakázek, smluvního práva v
podnikatelské praxi a problematice ekonomické analýzy práva.
Katedra finančního práva a národního hospodářství se ve své vědecko-výzkumné činnosti věnuje
zkoumání interakce práva a ekonomie, resp. ekonomiky, veřejné finanční činnosti a jejím právním
mantinelům. Do sféry zájmu katedry patří mimo jiné monetární politika a měnové právo, veřejné
finance a fiskální právo (rozpočtové právo, daňové právo, problematika právní regulace veřejného
dluhu ad.), finanční trh a právo finančního trhu. Zvláštní pozornost se upírá též na zvláštnosti eprostředí
v daných segmentech práva.
Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení se zaměřuje mimo jiné na zkoumání liberalizace
v kolektivním pracovním právu, a to především na možnosti rozšíření působnosti kolektivní smlouvy
a její normativní části. V tomto segmentu se především jedná o prosazení větší liberalizace a omezení
striktní státní regulace tam, kde to není nezbytně nutné.
V současnosti a v nejbližším výhledu je vědecko-výzkumná pozornost a činnost Katedry práva
životního prostředí a pozemkového práva zaměřena na témata odpovědnosti v právu životního
prostředí, řešení střetů zájmů v území, kontroly, dozoru a inspekce jako nástroje ochrany životního
prostředí. Volba těchto témat umožňuje uplatnění se všech členů katedry i jejich dvojjediného
zaměření na problematiku, kterou katedra zabezpečuje i ve své pedagogické oblasti, tj. jak v oblasti
práva životního prostředí, tak v oblasti práva pozemkového.
13
A IV. 2. Vysoká škola předkládá zhodnocení nejvýznamnějších aktivit vysoké školy v tvůrčí činnosti
za posledních pět let v oblasti vzdělávání, pro kterou vysoká škola žádá o institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Aktivity v oblasti tvůrčí činnosti za posledních pět let lze hodnotit jako velice dobré. Výzkumná činnost
je realizována ve všech základních tematických okruzích, mimo ně taktéž v právu informačních a
komunikačních technologií. V oborovém srovnání v celonárodním měřítku se fakulta průběžně
umísťuje na předních místech v hodnocení vědy a výzkumu. Úspěchy zaznamenává taktéž v získávání
grantů, a to i na mezinárodní úrovni. Pořádané vědecké konference se těší dlouhodobému zájmu i
v zahraničí.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
2.2 Nejvýznamnější aktivity vysoké školy v tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy
Fakultě se v oblasti tvůrčí činnosti daří průběžně naplňovat vytyčené cíle směřující k podpoře vědy a
výzkumu zejména formou realizace výzkumných projektů. Během roku 2016 byla zahájena realizace
prestižního a výjimečného projektu Evropské výzkumné rady (ERC). Také se stále daří získávat
významné projekty Grantové agentury České republiky, které doplňují portfolio projektů již
realizovaných z jiných dotačních zdrojů. Zde se jedná se celkem o 18 projektů, kterých byla
Právnická fakulta Masarykovy univerzity příjemcem v letech 2013–2017. Fakulta realizuje i projekty
komunitárních programů a stále vyvíjí snahu v získávání prostředků pro další rozvoj vědy a výzkumu.
Tyto snahy mimo jiné vyústily i k aktivitám směřujícím do strukturálních fondů Evropské unie,
konkrétně v rámci realizace projektů Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a
Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání, kterých fakulta byla a je příjemcem a hlavní
realizátorem.
Kromě standardních kateder a ústavů podporuje fakulta také výzkumné týmy. Dva z těchto týmů jsou
institucionalizovány v podobě specializovaných ústavů, a to Ústavu práva a technologií pod vedením
doc. JUDr. Radima Polčáka, Ph.D. a Ústavu pro otázky soudnictví pod vedením doc. JUDr. Davida
Kosaře, Ph.D., LL.M., J. S. D. Oba tyto ústavy jsou předními výzkumnými pracovišti, a to i
v mezinárodním srovnání, a oba jsou také úspěšnými realizátory zahraničních výzkumných projektů.
U prvního ze zmíněných probíhá dlouhodobá spolupráce s partnery z aplikační sféry.
Fakulta podporuje výzkumnou profilaci svých pracovníků různými nástroji, ze kterých vystupují
zejména interní projektové výzvy s cílem podpořit záměry, které vykazují vysokou ambici v oblasti
provádění kvalitního mezinárodního a mezioborového výzkumu. Průběžně probíhá také podpora
směrem ke zvýšení kvalifikací jednotlivých výzkumníků a podpora jejich aktivní účasti na kvalitních
mezinárodních konferencích. Dochází také k vyhlašování výběrových řízení na pozice zahraničních
postdoktorandů.
Fakulta průběžně doplňuje díla v režimu Open Access na Vědeckém webovém portálu fakulty
www.science.law.muni.cz.
14
Významní pracovníci a jejich vybrané výsledky
Následující tabulka uvádí přehled významných pracovníků v oblasti vzdělávání a jejich 1–2
nejvýznamnější práce v posledních pěti letech.
Jméno Práce Dopad
Křepelka Filip Právní aspekty léčitelství v mezinárodní
a evropské perspektivě
Časopis zdravotnického práva a
bioetiky, 3 (2016), s. 1–32
Jedná se o širokopásmovou studii
problematiky dosud v české právnické
literatuře nezkoumanou, s odpovídající
hlubokou reflexí legislativy, literatury,
včetně komparativních aspektů.
Polčák Radim Information Sovereignty: Data Privacy,
Sovereign Powers and the Rule of Law
Edward Elgar Publishing. (2017), 288
s. (společně s D. J. B. Svantesson)
Jedná se o první odbornou publikaci,
která komplexně řeší otázku státní
suverenity v prostředí informačních
sítí. Kniha zásadním způsobem mění
pohled na problém teritoriality státní
moci na internetu a díky analogii s
ochranou soukromí formuluje základní
paradigmata informačního sebeurčení
člověka a státu.
Radvan Michal Tax Law as an Independent Branch of
Law in Central and Eastern European
Countries
Lex Localis-Journal of Local SelfGovernment,
4 (2014), s. 813–827
Článek vůbec poprvé v mezinárodním
kontextu analyzuje odvětvotvorná
kritéria daňového práva, aby dospěl k
tomu, zda je toto odvětví samostatným
odvětvím práva v zemích střední a
východní Evropy, zejména v České
republice, na Slovensku, v Polsku a v
Maďarsku.
Bejček Josef Smluvní svoboda a ochrana slabšího
obchodníka
Masarykova univerzita. (2016), 516 s.
Práce soustředila důkazy o vadnosti
pouze formálně statusového přístupu
ke slabší straně ve vztazích mezi
podnikateli. Vymezila rozdíly mezi
subjektivní vyjednávací silou a
objektivní tržní moci. Dokázala
nepřijatelnost přístupu k tzv.
významné tržní síle jakožto ke druhu
kvalifikované subdominance ve
smyslu protikartelového práva a
dokázala neudržitelnost tzv. objektivní
koncepce významné tržní síly.
Vojáček Ladislav Československé pracovní soudy
Právněhistorické studie, 1 (2016), s.
73–90
Studie v renomovaném historickém
časopisu sleduje, jak se v měnící
politické a ekonomické situaci ve
druhé polovině šedesátých let a za
normalizace vyvíjela podoba zákoníku
práce a jeho realizace v praxi.
Kosař David Perils of Judicial Self-Government in
Transitional Societies
Cambridge University Press. (2016),
488 s.
Poprvé byly empiricky otestovány
důsledky zavedení modulu (tzv.
euromodelu) silné nejvyšší rady
soudnictví v postkomunistických
zemích. Práce konceptuálně posunula
15
poznání o soudcovské zodpovědnosti
(judicial accountability).
Rozehnalová
Naděžda
Instituty mezinárodního práva
soukromého
Wolters Kluwer (2016), 268 s.
Uvedená publikace se řadí v české
literatuře mezinárodního práva
soukromého k ojedinělým
právněteoretickým pracím
analyzujícím základní procesy a
přibližujícím základní právně
teoretické diskuze vedoucí k
definování uvedených institutů. Vedle
pohledu kontinentálního práva je
nabídnut i pohled práva angloamerického
a především jsou zde
nastíněny situace, v nichž dochází v
moderním období ke vzájemným
průnikům kontinentálního a agloamerického
práva.
Hurdík Jan Die Haftung für Information und Rat
nach dem neuen tschechischen
Zivilgesetzbuch
In Rudolf Welser. Rat und Auskunft als
Grundlage der Haftung bei der
Veräu3erung von Wertpapieren nach
dem Recht der CEE-Staaten mít
Beitragen zur Haftung von
Ratingagenturen. Verlag (2016), s. 57–
64
Kapitola v knize je součástí výzkumné
a každoroční publikační účasti autora
v dlouhodobém mezinárodním
projektu Forschungstelle für die
Rechtsreform und die
Rechtsentwicklung při UNI Wien,
který působí od roku 2007. Kapitola
podává analýzu českého řešení
odpovědnosti za škodu způsobenou
informací nebo radou a jeho systémové
začlenění do rámce evropských
konceptů deliktního práva.
Večeřa Miloš Hledisko účelu a smyslu v interpretaci
práva
In Aktuální otázky metodologie
právního myšlení. Leges (2014), s. 72–
119
Kapitola monografické studie rozebírá
hledisko účelu v právním uvažování a
charakterizuje, co je účelem práva.
Předkládá účel právní úpravy jako
interpretační nástroj při výkladu.
Jančářová Ilona Property and Environmental Protection
in Czechia
In Property and Environmental
Protection in Europe. Europa Law
Publishing (2015), s. 112–128
(společně J. Hanák, V. Vomáčka)
V kapitole byly vysvětleny otázky
vzájemného poměru mezi
soukromoprávní a veřejnosprávní
úpravou, a to z hlediska objektu
vlastnického práva (bylo zjištěno, že
povolení k užívání přírodních zdrojů
není předmětem vlastnictví a nemá
obecný charakter věci v právním slova
smyslu s určitými výjimkami), z
hlediska možnosti využití vlastnických
práv k ochraně životního prostředí, z
hlediska přímého a nepřímého
vyvlastnění, legitimity omezení
vlastnických práv a možností
kompenzace a rovněž i z hlediska
možností zrušení rozhodnutí
povolujících využívání soukromého i
16
veřejného majetku z důvodu ochrany
přírodních zdrojů ve veřejném zájmu.
Kalvodová Věra Trest odnětí svobody a jeho výkon.
Wolters Kluwer, 2016. 189 stran
Byly identifikovány nejzávažnější
problémy spojené s nepodmíněným
trestem odnětí svobody a jeho
výkonem a navrženy možné způsoby
jejich řešení.
17
B II. 5. Zapojení vysoké školy do činnosti zahraničních a zvláště mezinárodních odborných
organizací a do mezinárodních výzkumných projektů odpovídají charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Zapojení do činnosti zahraničních organizací a výzkumných projektů považujeme za vyhovující, do
budoucna počítáme s jejich dalším rozvojem. Fakulta se snaží dlouhodobě podporovat a motivovat
akademické pracovníky k podávání výzkumných projektů s mezinárodním přesahem či k zapojení do
projektových konsorcií. Fakulta se taktéž snaží systematicky přilákat zahraniční odborníky, a to jak
formou vlastních vypsaných programů, tak i zapojením fakulty do centralizovaných projektů pod
vedením rektorátu MU (nyní např. Operační program Výzkum, vývoj, vzdělávání a rozvojové
programy).
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Fakulta cíleně rozvíjí odborné a další partnerské vztahy s institucemi ochrany práva, zastupitelskými
a exekutivními orgány v ČR, EU i širším mezinárodním prostředí. Mezi významné výsledky v této
oblasti patří například vydání společných mezinárodních monografií. Tradičními zahraničními
partnery fakulty jsou například The John Marshall Law School Chicago (USA), Právnická fakulta
Univerzity v Bialystoku (Polsko), Fakulta práva a správy Slezské univerzity v Katowicích (Polsko),
Právnická fakulta Univerzity v Mariboru (Slovinsko) a Nottingham Trent University (Velká
Británie).
Mezinárodní výzkumné pracoviště Ústav pro otázky soudnictví (Judicial Studies Institute/JUSTIN)
svým složením odráží akademické, interdisciplinární a jazykové potřeby řešených projektů. Vedle
vedoucího Davida Kosaře sestává z 6 postdoktorských vědeckých pracovníků a 3 doktorandů z České
republiky, Slovenska, Itálie a Gruzie. Členové JUSTINu se aktivně účastní konferencí a workshopů
v ČR i v zahraničí, organizují akce s předními domácími i zahraničními odborníky a jsou členy
mezinárodních právnických vědeckých společností. Vedoucí JUSTINu David Kosař byl v červnu
tohoto roku dokonce zvolen členem Generální rady v rámci International Society of Public Law
(ICON-S).
Dále lze zmínit i Ústav práva a technologií, který je zakládajícím členem Mezinárodní akademie
práva a ICT, má stálou pozorovatelskou delegaci při UNCITRAL a dlouhodobě spolupracuje s řadou
obdobných pracovišť a spolků v EU, USA, Izraeli a Austrálii.
18
3. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY, TVŮRČÍ ČINNOSTI
A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ
B II. 2. Celková struktura personálního zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností
akademickými pracovníky v dané oblasti vzdělávání odpovídá z hlediska kvalifikace, věku, délky
týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá o institucionální akreditaci,
a žádanému typu nebo typům studijních programů a zajišťuje:
a) garantování úrovně kvality dané oblasti vzdělávání jako celku a jejího rozvoje,
b) garantování studijních programů v této oblasti a
c) garantování výuky těchto studijních programů.
Shrnutí sebehodnocení:
Personální zajištění vzdělávací činnosti v dané oblasti splňuje všechny požadavky mající za cíl zajistit
odpovídající standard výuky i tvůrčí činnosti. Specifikum vzdělávání v oblasti Právo je zapojení všech
akademických pracovišť do procesu výuky ve studijním programu Právo a právní věda. Struktura
akademických pracovníků po stránce jejich kvalifikace je vyhovující a je zárukou nejen kvalitní výuky,
ale i tvůrčí činnosti. I přes poměrně vysoký počet studentů připadajících na akademického pracovníka
je výuka zajištěna na vysoké úrovni. Všechny studijní obory jsou garantovány profesory nebo docenty,
kteří v dané oblasti aktivně působí i po stránce vědeckých výstupů. Stejně tak garantství předmětů
studijního programu Právo a právní věda je povětšinou na úrovni docentů nebo profesorů. Pokud jej
garantuje odborný asistent, předpokládá se u něj v nejbližší době zahájení habilitačního řízení. Do
budoucna počítáme s posílením docentské základny, a to především formou podpory kvalifikačního
růstu současných odborných asistentů.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Personální zabezpečení vzdělávací činnosti je postaveno na profesorech, docentech a odborných
asistentech působících na Právnické fakultě na hlavní pracovní poměr. Fakulta dlouhodobě disponuje
stabilním personálním základem a i přes relativně vysoký počet vědecko-pedagogických pracovníků
v kategorii odborný asistent dlouhodobě vykazuje vysoký standard jak v procesu výuky, tak i na poli
vědeckém. Věková struktura akademických pracovníků je vyvážená, průměrný věk je zde 45 let,
přičemž odborných asistentů v kategorii 30-39 let je celkem 35. Řada akademických pracovníků má
zkušenosti s působením v zahraničí v rámci krátkodobých i dlouhodobých stáží. Výběrová řízení jsou
vyhlašována dle potřeby tak, aby jednotlivá pracoviště, a to jak akademická, tak i neakademická, byla
stabilizovaná a s odpovídající strukturou pracovníků.
Fakulta dále spolupracuje s celou řadou odborníků z praxe, kteří vhodným způsobem v procesu
výuky zprostředkovávají studentům znalosti a dovednosti nutné při výkonu nejen právnických profesí.
V současné době je složení akademických pracovníků po stránce jejich kvalifikace následující:
Profesoři Docenti
Odborní
asistenti
Asistenti Lektoři
fyzický počet
přepočtený
počet
fyzický počet
přepočtený
počet
14 11,95 32 28,65 51 10 3
19
4. MEZINÁRODNÍ PŮSOBENÍ
B II. 5. Mezinárodní působení vysoké školy mající vztah k dané oblasti vzdělávání, zejména
zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků, integrace možnosti zahraničních mobilit
do studia ve studijních programech, a předpoklady pro uskutečňování těchto činností odpovídají
charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá
institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Mezinárodní působení v oblasti vzdělávání Právo je realizováno na velice dobré úrovni. V posledních
letech mají výjezdy akademických pracovníků do zahraničí vzestupnou tendenci, zvyšuje se i počet
navštívených zemí. Fakulta má uzavřenu celou řadu smluv o oboustranné spolupráci, dobře
propracovaný je i systém zapojování hostujících profesorů do výuky. Současný stav v dané oblasti
považujeme za plně vyhovující, do budoucna bude věnována pozornost především podpoře výjezdu
akademických pracovníků a zapojení hostujících profesorů do výuky v doktorském studiu.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Zahraniční aktivity PrF probíhají formou spolupráce jednotlivců, oborů a institucí. Primárně se tak
děje v rámci výměnného programu Erasmus+, jehož cíle fakulta naplňuje velmi aktivně: má uzavřeny
smlouvy s více než 100 univerzitami z 28 evropských zemí. Počet smluv a počet výjezdů každoročně
narůstá, přičemž vzestupnou tendenci mají též příjezdy akademických pracovníků ze zahraničí a
zahraničních studentů na výměnné pobyty. V rámci programu Erasmus+ vycestovalo např. za rok
2016 95 studentů magisterského studijního programu Právo a právní věda a 9 akademických
pracovníků.
Nejenže se zvyšuje počet přijíždějících vyučujících (za rok 2016 se jednalo o 97 hostujících profesorů
a dalších zahraničních hostů), ale stejně tak narůstá i počet kurzů vyučovaných v cizích jazycích:
fakulta nabízí více než 80 kurzů za akademický rok, z nichž polovinu tvoří kurzy zahraničních
profesorů.
Další zahraniční aktivity probíhají na základě oboustranných smluv o spolupráci. Za již tradiční lze
považovat spolupráci s The John Marshall Law School (Chicago, USA), Univerzitou v Bialystoku
(Polsko) či Universität Wien (Rakousko) formou společných projektů, publikací a krátkodobých
programů (vč. Autumn School of Legal Writing). V současné době došlo též k prohloubení vazeb
s australskými univerzitami (University of New South Wales, Sydney; Murdoch University, Perth),
ale i s kanadskou Thompson Rivers University či indickou Jindal Global University. Výměny
studentů a akademiků jsou aktuálně realizovány mimo jiné s Georgian Institute of Public Affairs
(Gruzie), Tsinghua University (Čína), Uganda Christian University či americkou UNLV William S.
Boyd School of Law, přičemž pro následující akademický rok budou rozšířeny výměny o výjezdy do
Peru (University of Lima) či Taiwanu (National Taiwan University).
Fakulta dále spolupracuje s University of California – Hastings College of the Law (USA) na bázi
nominací absolventů PF MU do programu LL.M. na této partnerské škole či s Úřadem Evropské unie
pro soukromé vlastnictví (EUIPO) a Evropským patentovým úřadem (EPO), kam PrF vysílá své
studenty a absolventy na pracovní stáže. Nabídka stáží je nově rozšířena i na základě spolupráce s
Ministerstvem zahraničních věcí ČR, a to konkrétně o stáže v rámci Stálé mise ČR při Úřadovně OSN
20
a ostatních mezinárodních organizacích v Ženevě. Snahy o vytváření double/joint degree programů
jsou zatím ve fázi úvodních návrhů, neboť si vyžadují řádnou vazbu na akreditační pravidla a postupy,
což se týká i doktorských programů v cizích jazycích. V současné době PrF realizuje 4 doktorské
studijní programy v jazyce anglickém a jeden v jazyce polském.
21
5. SPOLUPRÁCE S PRAXÍ
B II. 6. Spolupráce s praxí odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti
vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
PrF dlouhodobě rozvíjí navazování kontaktů s praxí, a to především ve sféře vzdělávání. Aktivity jsou
směřovány především do oblastí stáží, praxí a spolupráce v rámci kvalifikačních prací, a to ve všech
formách studia. V oblasti vědecko-výzkumné se jedná především o společné projektové aktivity.
Současný stav považujeme za vyhovující a do budoucna bude věnována pozornost především
posilování spolupráce s orgány veřejné moci jak na úrovni ústřední, tak i regionální a místní a
prohlubování poznatků v rámci spolupráce s aplikační sférou.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Spolupráce s praxí je realizována v rámci procesu vzdělávání formou odborných stáží a praxí
studentů magisterského studia, dále prostřednictvím předmětů typu právní klinika, které v sobě
zahrnují složku teoretickou a složku praktickou, přičemž praktická složka je realizována ve spolupráci
s externími partnery (např. Kanceláří Veřejného ochránce práv či Exekutorskou komorou ČR), dále
zapojováním odborníků z praxe do dalších forem výuky, a to především v případě povinně
volitelných předmětů, a při zpracovávání témat kvalifikačních prací.
Předmět Odborná praxe je povinnou součástí studijního plánu oboru Právo. Studenti mají příležitost
si osvojit vyšší stupeň praktických dovedností získaných od odborníků z praxe a vyzkoušet si práci
v jednotlivých právních oblastech, a to na základě svého výběru. Mohou tak působit např. v advokacii,
finanční správě, justici, státní správě a samosprávě, nestátních neziskových organizacích, notářství
apod. Snahou fakulty je stále nabídku praxí rozšiřovat o nové příležitosti. Vedle této formy praxe
studenti mohou využít nabídek v rámci programu Erasmus+, prostřednictvím kterého mohou být
zapojeni i do činnosti orgánů EU.
Další formy spolupráce s praxí byly rozvíjeny v rámci projektu Právo do praxe, praxe do práva –
partnerství pro užší sepětí výzkumu a praxe (CZ.1.07/2.4.00/31.0146). Projekt byl zaměřen na
dosažení efektivního a intenzivního přenosu a sdílení znalostí a zkušeností mezi výzkumem a praxí
v oboru právo, a to prostřednictvím iniciace a realizace systematické spolupráce v rámci partnerské
a širší kooperační sítě mezi PrF jako vědecko-výzkumnou a vzdělávací institucí a relevantními
subjekty právní aplikační sféry (včetně významných soudů, správních úřadů, advokátních kanceláří
atp.), jakož i subjekty podnikatelského a neziskového sektoru, vč. účasti zástupců normotvorby.
Součástí projektu bylo i rozvíjení spolupráce při výběru témat a vedení kvalifikačních prací
vybraných studentů v souladu s potřebami právní praxe.
Vytvoření sítě mezi různými partnery PrF, jinými fakultami Masarykovy univerzity a jejich
absolventy (zejména lékařství a mediálních studií), nevládními právnickými organizacemi, advokáty
poskytujícími pro bono služby a orgány veřejné správy bylo cílem projektu Dlouhodobé partnerství
výzkumu, praxe a výuky práva (CZ.1.07/2.4.00/17.0044).
PrF taktéž realizuje studentské soutěže, např. Ius et Societas, ve které jsou spolupracujícími partnery
Ústavní soud ČR, Nejvyšší soud ČR, Nejvyšší správní soud ČR, Nejvyšší státní zastupitelství a
Kancelář Veřejného ochránce práv.
22
V oblasti vědecko-výzkumné jednotlivé katedry a ústavy spolupracují s externími partnery především
v rámci jednotlivých řešených projektů, společných publikačních aktivit či spolupořádání odborných
vědeckých konferencí a workshopů, např. konference konané ve spolupráci s Kanceláří Veřejného
ochránce práv (Kolegiální orgány ve veřejné správě, Dotčené osoby a zastupování ve veřejné správě
apod.)
V neposlední řadě je třeba zmínit skutečnost, že akademičtí pracovníci PrF se průběžně podílejí na
řešení problémů právní praxe účastí na tvorbě návrhů právních předpisů či připomínkových řízení
k těmto návrhům, účastí na tvorbě soudní judikatury a expertizní činností. Dále působí v pracovních
či poradních orgánech a skupinách ústředních orgánů státní správy (např. rozkladových komisích).
23
6. SHRNUTÍ
Dosavadní dlouhodobě bezproblémové vzdělávání v oblasti Práva uskutečňované na Právnické
fakultě Masarykovy univerzity, a to ve všech formách studijních programů, je dostatečnou zárukou
jeho kvality. Ze sebehodnoticí zprávy vyplývá, že pro oblast Právo lze konstatovat úplný soulad se
všemi požadavky na oblast vzdělávání, které tvoří součást Standardů pro institucionální akreditaci
podle nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství.