Sebehodnoticí zpráva Masarykovy univerzity Oblast vzdělávání Psychologie Prosinec 2017 Masarykova univerzita Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, Česká republika www.muni.cz 2 Obsah 1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti ............................................................................4 2. Tvůrčí činnosti............................................................................................................................13 3. Personální zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností...........................................24 4. Mezinárodní působení ................................................................................................................26 5. Spolupráce s praxí.......................................................................................................................29 6. Shrnutí.........................................................................................................................................31 Uvedené údaje jsou platné k datu odeslání žádosti o institucionální akreditaci, není-li v textu uvedeno jinak. 3 1. POVAHA, ROZSAH A STRUKTURA VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI B I. 1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované vysokou školou v dané oblasti vzdělávání odpovídá popisu této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých školách. Shrnutí sebehodnocení: Psychologie je na Masarykově univerzitě přednášena kontinuálně od jejího vzniku v roce 1919 a patří k oblastem vzdělávání, které zde mají bohatou tradici. V roce 1926 byl na Filozofické fakultě (FF) založen Psychologický ústav, který se profiluje zejména v experimentálně-kognitivní a klinické psychologii. V roce 1998 vznikla Katedra psychologie na Fakultě sociálních studií (FSS), současně s výzkumným pracovištěm (původně Centrum pro výzkum vývoje osobnosti a etnicity, od roku 2005 Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny) s rozsáhlou badatelskou činností navazující na tradici brněnského longitudinálního výzkumu. O vzdělávání v psychologii panuje mezi uchazeči dlouhodobě vysoký zájem. O prestiži vzdělávací činnosti svědčí, jakkoli jen dílčím způsobem, umístění obou pracovišť v anketě publikované Hospodářskými novinami; mezi roky 2008 a 2015 se při porovnání kateder v České republice umístila Katedra psychologie FSS MU (dále rovněž jen KP FSS) sedmkrát na 1. místě, v roce 2016 obsadil první místo Psychologický ústav FF MU (dále rovněž jen PsÚ FF). Vzdělávací činnost pokrývá všechny základní tematické okruhy psychologie, tak jak jsou dány v nařízení vlády 275/2016 Sb. ze dne 24. srpna 2016 o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých školách (část 23 Psychologie, str. 43–44). Je v souladu rovněž s kritérii EuroPsy (The European Diploma in Psychology, EFPA). Profily absolventů stávajících studijních programů korespondují s rámcovým profilem absolventů pro danou oblast. Existující studijní programy jsou ve stávající podobě akreditovány na obou výše uvedených pracovištích pro různě dlouhá období (viz 1.1). Ze strany někdejší Akreditační komise byla v posledních 5 letech formulována některá stanoviska a doporučení, na jejichž základě byla přijata adekvátní opatření, týkající se zejména personálního zabezpečení a zvyšování kvalifikace vyučujících na jednom z pracovišť (FF MU). Stávající struktura studijní nabídky projde dílčími úpravami v návaznosti na nové podmínky pro tvorbu a uskutečňování studijních programů vymezené novelou zákona o vysokých školách a v souladu s dlouhodobými strategickými záměry Masarykovy univerzity. Struktura studijní nabídky reflektuje aktuální změny v rámci rozvoje oboru Psychologie, které jsou způsobeny širšími celospolečenskými podmínkami (např.: nedávnou novelou zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče; stanovenými mantinely obsaženými v celoevropském modelu EuroPsy atd.). Ke změnám ve struktuře studijní nabídky vede i nárůst mobility studentů a podpora internacionalizace studia zřejmá z nabídky předmětů vyučovaných v angličtině. Diverzifikace studijní nabídky (zavedené profilace v navazujícím magisterském studiu na FSS) vychází vstříc potřebám uplatnění v praxi; zvyšuje se otevřenost nabídky vůči studentům jiných oborů apod. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad 4 Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované Masarykovou univerzitou v dané oblasti vzdělávání zcela koresponduje s popisem této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých školách (B/I.1). 1.1 Rozsah vzdělávací činnosti v univerzitním kontextu V oblasti vzdělávání Psychologie uskutečňuje Masarykova univerzita vzdělávací činnost ve všech typech studijních programů. Kromě vzdělávání poskytovaného na Psychologickém ústavu FF a na Katedře psychologie FSS se vzdělávání v oblasti Psychologie uskutečňuje i na Pedagogické, Lékařské a Ekonomicko-správní fakultě. K výkonu povolání psychologa připravují pouze pracoviště FF a FSS. Aktuálně reprezentují aktivní studia v oblasti Psychologie 12,4 % všech studií na FSS MU, resp. 8,4 % všech studií na FF MU, což Psychologii řadí z hlediska rozsahu mezi významné oblasti vzdělávání zajišťované oběma fakultami. V posledních pěti letech se mění absolutní počty studií, přičemž do poklesu se promítly celostátně, a následně univerzitou uplatněné limity pro přijímací řízení, které omezily počty vysokoškoláků v našem oboru. Z grafu 1 jsou zřejmé změny v poměru mezi jednotlivými typy studií (bakalářským, magisterským a doktorským). Je zřejmé, že stoupl podíl studií v bakalářských studijních programech a naopak klesl v magisterském studijním programu. Pokles byl způsoben rozhodnutím Akreditační komice z let 2013 a 2014 umožnit pouze dostudování v pětiletém magisterském programu, přičemž navazující magisterské studium je prozatím realizováno pouze na jednom z pracovišť. Pokles počtu studentů na magisterském stupni, rovněž spolu-způsobený limity uplatněnými na počty přijatých uchazečů, nepovažujeme za žádoucí trend. K nárůstu počtu magisterských studentů povede úspěšná akreditace navazujícího magisterského studia na PsÚ FF. Graf 1: Počet aktivních studií v oblasti Psychologie na MU (2007–2017) Údaje jsou uvedeny vždy ke 4. 4. příslušného kalendářního roku. 0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 B M D 5 Tabulka 1: Počty studií v dané oblasti vzdělávání na MU (2013–2017) Rok Bc. Mgr.+ NMgr. Doktorské obory Celkem 2017 354 396 122 872 2016 283 514 139 926 2015 229 643 125 997 2014 262 699 118 1079 2013 272 741 119 1132 Počet absolventů v posledních 2 letech: FSS 2016: 53 Bc., 37 NMgr., 6 Ph.D. 2017: 54 Bc., 36 NMgr., 8 Ph.D. FF 2016: 88 Mgr., 4 Ph.D. 2017: 91 Mgr., 1 Ph.D. 1.2 Struktura vzdělávací činnosti V oblasti vzdělávání Psychologie se v současné době uskutečňuje 20 studijních oborů v 6 programech, přičemž do 3 oborů již nejsou přijímáni uchazeči – ve dvou případech došlo k útlumu a ukončení oboru (bakalářské dvouoborové studium oboru Psychologie v kombinované formě a navazující magisterský obor Psychoterapeutická studia). Struktura programů prochází změnami zejména v návaznosti na výše zmíněné vnější požadavky (zákonné úpravy), ale i vzhledem k zájmu uchazečů a uplatnitelnosti v praxi (to byl příklad vývoje a ukončení oboru Psychoterapeutická studia). Modifikace studijní nabídky jsou ale dílčí a celková struktura vzdělávání v psychologii na MU je dlouhodobě stabilní. Tabulka 2: Aktuální přehled studijních programů a oborů akreditovaných v oblasti Psychologie Bc. NMgr. Mgr. Ph.D. Počet studijních programů FF 1 FSS 1 FSS 1 FF 0 FF 1 FSS 0 FF 1 FSS 1 Počet studijních oborů FF 1 FSS 3 FSS 2 FF 2 FF 6 FSS 6 Počet studijních oborů uskutečňovaných déle než 10 let FF 0 FSS 3 FF 0 FSS 1 FF 1 FSS 0 FF 6 FSS 6 Počet studií 354 187 209 122 Aktuální počet studijních programů: 6 Aktuální počet studijních oborů: 20 Z toho uskutečňovaných déle než 10 let: 17 6 V bakalářském studijním programu Psychologie jsou pro jednooborové studium akreditovány následující obory: Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let Psychologie 31. 8. 2019 ano (na FSS) / ne (na FF) V magisterském studijním programu Psychologie jsou pro jednooborové studium akreditovány následující obory: Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let Psychologie (magisterská) 31. 10. 2019 ano Psychologie (navazující magisterská) 31. 05. 2023 ano V doktorském studijním programu Psychologie jsou akreditovány následující obory: Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let Klinická psychologie 31. 8. 2019 ano Obecná psychologie 31. 8. 2019 ano Sociální psychologie 31. 8. 2019 ano Vývojová psychologie 31. 8. 2019 ano Obě pracoviště připravují studenty v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu Psychologie. Na PsÚ FF je dosud realizován magisterský studijní program (pětileté nestrukturované jednooborové magisterské studium, v současnosti s akreditací do 31. 10. 2019 na dostudování stávajících studentů), na KP FSS je realizováno navazující magisterské studium psychologie. Od začátku plnění poslední akreditace (od září 2015) se na KP FSS uskutečňuje navazující magisterské studium ve třech profilacích jednoho studijního programu, a to v profilacích Psychoterapie a klinická psychologie, Psychologie práce a Pedagogická a školní psychologie. Na obou fakultách se vyučuje bakalářský studijní program. PsÚ FF aktuálně připravil žádost k Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství (NAÚ) o akreditaci navazujícího magisterského studijního programu Psychologie s obecnou strukturou bez specializací. Současně bude ústav usilovat i o rozšíření stávající nabídky navazujícího profesně kvalifikačního vzdělávání. Jde o následující specializační vzdělávání: Soudně znalecká činnost v psychologii, Psycholog ve zdravotnictví, Dopravní psycholog. Doktorský studijní program Psychologie je v současnosti dělen na obory: Klinická psychologie, Sociální psychologie, Obecná psychologie a Vývojová psychologie. Všechny jsou akreditovány do 31. 8. 2019 a počítá se s jejich přeměnou na studijní programy. Na KP FSS se v rámci projektu RoZa (v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání) připravuje nový výzkumně zaměřený studijní program Klinická psychologie. V návaznosti na uskutečňované obory v doktorském programu jsou v současnosti akreditována profesorská a habilitační řízení v těchto oborech: Obecná psychologie – habilitační a profesorská řízení (FSS MU, do 31. 3. 2020). Sociální psychologie – habilitační a profesorská řízení (FSS MU, do 1. 11. 2019). Vývojová psychologie – habilitační a profesorská řízení (FSS MU, do 31. 8. 2019). Klinická psychologie – habilitační řízení (FF MU, do 1. 11. 2019). Tabulka 3: Vývoj zájmu uchazečů o studium v dané oblasti vzdělávání na MU Rok Studium Počet přihlášek Počet přijatých Počet zapsaných 2017/2018 Bc. 2477 229 161 2016/2017 Bc. 2446 222 166 7 2015/2016 Bc. 2492 166 128 2014/2015 Bc. 1635 104 68 2013/2014 Bc. 2179 128 80 2017/2018 Mgr. / NMgr. 178 51 37 2016/2017 Mgr. / NMgr. 247 59 46 2015/2016 Mgr. / NMgr. 251 63 58 2014/2015 Mgr. / NMgr. 1441 183 155 2013/2014 Mgr. / NMgr. 1750 170 149 2017/2018 DS1 14 8 2016/2017 DS 38 27 26 2015/2016 DS 36 25 30 2014/2015 DS 38 29 31 2013/2014 DS 53 34 34 1.3 Povaha vzdělávací činnosti Vzdělávání v psychologii je v rámci bakalářského, navazujícího magisterského a magisterského stupně řešeno systematicky a momentálně uskutečňováno v celém rozsahu. Základní tematické okruhy oblasti vzdělávání Psychologie, definované v nařízení vlády č. 275/2016 Sb., jsou aktuálně vykryty „klastry“ předmětů vyučovaných v bakalářských a magisterských programech. Předměty jsou koncipovány tak, aby studenti získali prostřednictvím základu povinných předmětů a díky nabídce povinně volitelných předmětů stěžejní vědomosti a kompetence nezbytné pro orientaci v daném programu, jeho úspěšné zakončení a získání vysoké úrovně kvalifikace. Na obou pracovištích je v současnosti zajišťována výuka všech dominantních tematických okruhů, a to obecné, vývojové, sociální, pedagogické a klinické psychologie, psychologie osobnosti, metodologie a statistiky, psychologie práce a organizace, psychopatologie, diagnostiky a metod intervencí a psychoterapie. Povinně volitelné předměty rozšiřují znalosti oboru, dávají je do kontextu s dalšími příbuznými vědními obory a umožňují studentům prohloubení znalostí a zejména praktických kompetencí ve zvolených oblastech studia. V rámci volitelných předmětů si mohou studenti rozšířit své znalosti i z jiných společenskovědních nebo přírodovědných oborů. Standardní doba studia strukturovaná do doporučených studijních plánů je ve všech uskutečňovaných programech v souladu se studijní zátěží. Doporučený studijní plán je volen tak, aby byla zátěž rozložena rovnoměrně. Poslední semestry doporučených plánů ponechávají dominantní prostor pro sepsání závěrečné práce. MU má nastaven systém pravidelného hodnocení úrovně vzdělávací činnosti, které slouží jako podklad k jejímu dalšímu zkvalitňování (studentská předmětová anketa v Informačního systému MU, pravidelné každoroční porady garantů jednotlivých oborů/programů při přípravě studijního katalogu). Na úrovni bakalářských programů je studentům poskytována sofistikovaná orientace ve všech základních znalostních oblastech a orientace a zácvik v metodologii vědního oboru. Ve dvouoborových studiích psychologie na KP FSS je vyžadována poloviční studijní zátěž (studenti získávají minimálně poloviční počet kreditů), přičemž počet základních předmětů je momentálně stanoven na 15 (oproti 24 v jednooborovém studiu). Studenti dvouoborů jsou rovněž připravováni ke zvládnutí všech klíčových znalostních oblastí tak, aby ve vzdělávání měli možnost pokračovat v navazujícím magisterském studiu psychologie nebo příbuzného programu. Prostor pro volbu povinně volitelných předmětů je v dvouoborových studiích nižší. V rámci magisterského a navazujícího magisterského studia se klade důraz na realizaci výzkumu studenta, a to jak v rámci 1 Druhé kolo přijímacího řízení pro tento akademický rok proběhne v únoru 2018. 8 zapojení do projektů realizovaných na pracovištích nebo v rámci vlastního projektu pod vedením vedoucího práce. Většině studentů je nabídnuto zapojení do výzkumných témat řešených na pracovištích. Studenti jsou vedeni k sofistikovanějšímu zvládnutí metodologie výzkumu a k realizaci specifického výzkumného designu. V rámci přípravy na budoucí uplatnění absolvují studenti praxe na pracovištích v těch oblastech, ve kterých dochází k většinovému uplatnění absolventů (školství, zdravotnictví, poradenství, organizace a firmy). Postupně, byť zatím pomalu, přibývá zahraničních stáží již v tomto typu studia. Profil absolventa bakalářského, navazujícího magisterského a magisterského programu Psychologie plně odpovídá stanovenému/požadovanému rámcovému profilu absolventa oblasti vzdělávání Psychologie. Absolvent bakalářského programu: Bakalářské studium je rozvržené do šesti semestrů. Je organizováno tak, aby jeho absolvent získal vedle nezbytných poznatků z teoretických disciplín (obecná psychologie, sociální psychologie, vývojová psychologie, psychologie osobnosti, metodologie, psychopatologie atd.) také praktické psychologické znalosti a dovednosti (komunikační, kooperační, diagnostické, intervenční). Kromě povinných předmětů si volí další předměty podle individuálního zájmu (povinně volitelné předměty). U dvouoborového studia předpokládáme, že absolventi se uplatní v takových profesích, ve kterých budou poznatky a dovednosti z psychologie kombinovat s kvalifikací získanou ve druhém studovaném oboru. Ze zkušeností z minulosti víme, že k tomu dochází ve státní správě, sociální péči, neziskových organizacích, diplomacii, charitativních organizacích, nadacích, v médiích, v oblasti personalistiky, v nakladatelské a vzdělávací činnosti, reklamě, public relations, bezpečnostních složkách a managementu. Druhým cílem (převládajícím cílem studia zejména jednooborového oboru Psychologie) je příprava na magisterské studium jednooborové Psychologie na FSS MU. Absolvent bakalářského programu Psychologie je dobře připraven na studium navazujícího magisterského programu Psychologie. Absolvent navazujícího magisterského a magisterského programu: disponuje adekvátními odbornými znalostmi a dovednostmi a kompetencemi pro výkon povolání psychologa a prokazuje připravenost na samostatné řešení problémů v aplikačních oblastech psychologie (školství, poradenství, zdravotnictví, organizace a firmy); prokazuje pokročilé znalosti a porozumění v oboru odpovídající soudobému stavu poznání; je schopen analýz a kritického myšlení v kontextu stěžejních teorií, konceptů a metod oboru a schopen integrovat jednotlivé dílčí poznatky a přístupy; zná psychodiagnostické a intervenční postupy a metody, umí plánovat, realizovat a hodnotit psychologickou intervenci; dokáže navrhnout, samostatně realizovat a hodnotit výzkumné projekty v rámci daného oboru a prezentovat výsledky ve standardní podobě, která splňuje normy akademického diskurzu; uplatňuje etické principy v psychologické praxi; využívá získané vědecké znalosti a metody ke zvyšování lidské spokojenosti a zdraví, respektuje věkové a individuální zvláštnosti klientů při poskytování psychologické pomoci; ve výzkumné oblasti je dobře připraven, v případě zájmu a motivace může pokračovat ve vědecko-výzkumné (doktorské) dráze v profesi. Posláním navazujícího magisterského a magisterského studijního programu Psychologie je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných odborníků k výkonu profese psychologa. Absolventi studijních programů jsou zároveň dobře připraveni na navazující doktorské studium daného oboru. Mají široké celospolečenské uplatnění, a to zejména: ve školství (školní psychologové na základních školách, v pedagogicko-psychologických poradnách, v dětských domovech se školou, v diagnostických ústavech a dalších zařízeních, jakými jsou střediska výchovné nebo speciální péče), ve zdravotnických zařízeních (nejdříve jako psychologové ve zdravotnictví, po specializačním vzdělávání jako kliničtí psychologové), v manželském a rodinném poradenství, v hospicích, v organizacích a firmách (v personalistice, managementu), průmyslu a dopravě, ve výzkumných 9 ústavech zabývajících se aplikovaným výzkumem (např. Centrum dopravního výzkumu), v Armádě ČR, v oblasti marketingu, soudnictví, vězeňství a jinde. Psychologové nacházejí samozřejmě uplatnění i v akademické sféře a v institucích zabývajících se základním výzkumem. Získané vysokoškolské vzdělání ve studijním programu Psychologie, po absolvování studia k získání učitelské způsobilosti (doplňujícího pedagogického studia) v rámci celoživotního vzdělávání, může být využito při povolání středoškolského učitele psychologie. Tabulka 4: Přehled oborů a jejich pokrytí tematickými okruhy Obecnápsychologie Psychologieosobnosti Vývojovápsychologie Sociálnípsychologie Pedagogickápsychologie Psychologickámetodologie Psychologiepráceaorganizace Psychopatologie Psychologickádiagnostikaaintervence Klinickápsychologie Teoretickézákladypsychoterapie Bc. Psychologie (FSS) . . . . . . . . . . Psychologie (FF) . . . . . . . . . . . Mgr. Psychologie (FF) . . . . . . . . . . . NMgr. Psychologie (FSS) . . . . . . . . . . . Ph.D. Klinická psychologie . . Sociální psychologie . . Obecná psychologie . . Vývojová psychologie . . 10 B I. 2. Cíle, obsah a organizace studia v rámci dané oblasti vzdělávání jsou v souladu s posláním a strategickým záměrem vysoké školy a ostatními strategickými dokumenty vysoké školy. Shrnutí sebehodnocení: Cíle, obsah a organizace studia v rámci oblasti vzdělávání Psychologie jsou v souladu s dlouhodobou strategií univerzity i se stěžejními dokumenty NAÚ (Metodická příručka Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství) z roku 2017. Masarykova univerzita vykazuje v dané oblasti vzdělávání dlouhodobě stabilně vysoký zájem uchazečů o studium, přičemž stávající počet studií, studijní úspěšnost (nízký „drop-out“ studentů) i aktivní zapojení studentů do výzkumných i dalších aktivit i mezinárodní spolupráce a jejich trvale vysoké hodnocení kvality výuky skýtá záruku vysokého zájmu o studium Psychologie i v dalších letech. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad 1.4 Záměr dalšího rozvoje vzdělávací činnosti v oblasti Bakalářské, navazující magisterské i magisterské studium programu Psychologie je v současné době na MU realizováno prezenční formou (dobíhá studium v kombinované formě). O případném vzniku samostatného profesně zaměřeného programu prozatím MU neuvažuje, do budoucna bude kladen důraz primárně na akademické vzdělání. Vzhledem k legislativním změnám a potřebě nově modifikovat stávající způsob realizace vzdělávání v oblasti Psychologie se na Masarykově univerzitě dokončuje přechod z jednooborového neděleného magisterského studia na jednooborové bakalářské studium s navazujícím jednooborovým magisterským studiem (3+2). Ze stávajících dvouoborových studií se vytvářejí odpovídající studijní plány typu hlavní studijní plán, resp. vedlejší studijní plán. Vzdělávací činnost v dané oblasti na Masarykově univerzitě bude uskutečňována v souladu se zákonnými požadavky, nařízeními vlády a metodikami NAÚ a orientována především na podporu kvalitních uchazečů o studium, omezení studijní neúspěšnosti, podporu interdisciplinární a mezinárodní spolupráce a modernizaci stávajících studijních programů tak, aby reflektovaly rozvoj daného vědního oboru i potřeby aplikační sféry, respektive měnící se požadavky společnosti na absolventy. Na Psychologickém ústavu FF půjde primárně o vznik a rozvoj akademicky profilovaného navazujícího magisterského studijního programu s jednooborovým studijním plánem. Na Katedře psychologie FSS se v současnosti připravují tři podoby bakalářského studia psychologie, a to ve formách jednooborový studijní plán, hlavní studijní plán a vedlejší studijní plán – k akreditaci od roku 2019. V navazujícím magisterském studiu bude KP FSS pokračovat v profilacích, které upravují tři doporučené studijní plány. Důraz bude kladen na posilování cizojazyčných kompetencí studentů i akademických pracovníků (ověřování vstupních cizojazyčných kompetencí uchazečů o studium v rámci přijímacího řízení; zvyšování požadavků na využívání cizích jazyků v rámci výuky i při samostudiu; rozšiřování nabídky výuky akademického psaní a prezentačních dovedností v angličtině a v dalších cizích jazycích; zvyšování podílu závěrečných prací zpracovaných v cizích jazycích; využívání potenciálu hostujících zahraničních akademických pracovníků aktivním zapojením do výuky; periodická evaluace akademického výkonu jednotlivých pracovníků). Pozornost bude věnována i podpoře mobility studentů i akademických pracovníků (zvyšování počtu zahraničních studentů absolvujících krátkodobý studijní pobyt na MU; zvyšování počtu studentů účastnících se zahraničních studijních pobytů či stáží; spolupráce s Mezinárodním studentským klubem MU; rozšiřování nabídky 11 příležitostí pro oboustrannou mezinárodní mobilitu studentů i akademických pracovníků apod.). Studující a absolventi všech stupňů studia budou stejně jako akademičtí pracovníci snáze schopni uplatnit se na trhu práce v rámci EU nebo pokračovat ve studiích na zahraničních univerzitách. 1.4.1 Bakalářské studijní programy V rámci bakalářského studia předpokládá do budoucna Masarykova univerzita na Filozofické fakultě zachování jednooborového studijního programu Psychologie ve formě prezenčního jednooborového studia bez specializace. Na Fakultě sociálních studií se v současnosti připravují všechny tři podoby bakalářského studia psychologie (viz 1.4). 1.4.2 Navazující magisterské studijní programy V rámci magisterského studia usiluje Masarykova univerzita o absolventy uplatnitelné v rámci široké aplikační praxe i výzkumu, a to včetně výzkumu v mezinárodním kontextu. Bude tedy usilovat o rozšíření stávající nabídky povinných i povinně volitelných a volitelných předmětů vyučovaných primárně v anglickém jazyce, dále o prohloubení mezinárodní spolupráce v oblasti výuky a výzkumu, studentské i akademické mobility. KP FSS MU zajišťuje vzdělávání v navazujícím magisterském studijním plánu více než deset let. V rámci doposud posledního prodloužení akreditace byly v navazujícím magisterském studiu zavedeny tři profilace (Psychoterapie a klinická psychologie, Pedagogická a školní psychologie, Psychologie práce). Všichni studenti mají možnost zapojit se do řešených výzkumných projektů; v navazujícím magisterském studiu je vyučována pokročilá metodologie pro výzkum v oblasti psychologie. PsÚ FF MU aktuálně připravuje žádost o akreditaci navazujícího magisterského studijního programu Psychologie, který nepočítá se specializacemi. Do budoucna je možné, že se na základě aktuálních potřeb trhu práce ukáže jako vhodné program koncipovat se specializacemi, přičemž uvažované jsou: klinická psychologie, poradenská a školní psychologie, psychologie práce a organizace. Všechny profilace studijního programu (na KP FSS již nyní, event. v budoucnu také na PsÚ FF) mají zajištěn společný základ teoretických základních předmětů. Vybrané povinné předměty pro danou profilaci a další povinně volitelné bloky předmětů jsou koncipovány jako specifické pro jednotlivé profily absolventů a měly by primárně přispět k získání požadovaných schopností a dovedností pro samostatnou praktickou i tvůrčí práci v příslušné užší oblasti psychologie. 1.4.1 Doktorské studijní programy Doktorské studium v programu Psychologie je směrováno primárně k posílení samostatné výzkumné činnosti v oboru. Doktorští studenti jsou začleňováni do stávajících výzkumných týmů nebo vytvářejí týmy ad hoc. Studium je určeno jako příprava pro samostatnou vědeckou činnost na výzkumných pracovištích a pro kvalitní pedagogickou a výzkumnou práci na vysokých školách. Uskutečňuje se na základě kontrolovaného studijního plánu pod vedením školitele, zakončeno je státní doktorskou zkouškou a obhajobou doktorské dizertační práce. V rámci doktorského studia participují studenti na výuce, a to zejména v bakalářském studijním programu; mnozí studenti jsou kompetentními vedoucími závěrečných bakalářských prací v oblasti svého vědeckého zájmu. Pedagogická i výzkumná činnosti doktorského studenta je supervidována školitelem. Na pozicích školitelů a konzultantů úzce spolupracuje několik profesorů, docentů a doktorů z Psychologického ústavu AV ČR. 12 Doktorský studijní program Psychologie je realizován jak prezenční, tak kombinovanou formou. Současnou organizaci doktorského vzdělávání ve studijním programu se 4 obory plánujeme změnit na vzdělávání v samostatných studijních programech. Vzdělávání budou zajišťovat obě pracoviště. Odborníci specializovaní na danou oblast psychologie z FF a FSS budou interními členy nových rad studijních programů, navíc doplnění o odborníky z Lékařské, Pedagogické nebo Ekonomicko-správní fakulty. Vedle programů Obecná psychologie, Sociální psychologie, Vývojová psychologie (jen na FSS) a Klinická psychologie (jen na FF) se začalo s přípravou dalších 2 studijních programů, a to Psychologie práce a Pedagogická psychologie (oba připravovány na FSS). Na FSS byla podpořena – v rámci projektu RoZa (v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání) – příprava výzkumně zaměřeného studijního programu Klinická psychologie s předpokládaným zahájením v akademickém roce 2019/2020. K autonomii studijních programů vede zřetel k mezinárodnímu kontextu i ke specializovanému vedení doktorských studentů, včetně oborově zaměřených zahraničních stáží apod. PsÚ FF zastává odlišný názor a preferuje jednotný studijní program Psychologie. V doktorských studijních programech lze připravit blok společných povinných předmětů (metodologické předměty, předměty pro podporu mezinárodního publikování apod.). Na obou pracovištích předpokládáme stejné standardy pro úspěšný průchod studiem (větší důraz bude kladen na obhajobu dizertačního projektu v první třetině studia, publikování v mezinárodních periodicích s IF, povinný zahraniční studijní pobyt apod.). 13 2. TVŮRČÍ ČINNOSTI B II. 1. Tvůrčí činnost související s danou oblastí vzdělávání odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci. Žádá-li vysoká škola o institucionální akreditaci pro oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat bakalářské studijní programy akademického zaměření, magisterské studijní programy nebo doktorské studijní programy, musí uskutečňovat odpovídající vědeckou nebo uměleckou činnost; na tuto činnost se vztahují požadavky na tvůrčí činnost uváděné v těchto standardech pro institucionální akreditaci. Shrnutí sebehodnocení: Tvůrčí činnosti související s oblastí vzdělávání Psychologie na Masarykově univerzitě odpovídají charakteru vzdělávací činnosti v dané oblasti. Charakterizuje je bohatá diverzita a šíře řešených výzkumných témat, některé z výzkumů zabezpečují mezioborové výzkumné týmy. Tvůrčí činnost odpovídá zřetelně širokému spektru témat ve vzdělávání v psychologii. Na pracovištích se rozvíjejí relevantní základní i aplikovaná výzkumná témata (viz dále), výsledky výzkumů jsou kontinuálně přenášeny do výuky a v rámci výuky mohou na výzkumných tématech participovat i studenti – k největšímu zapojení dochází u studentů doktorských studijních programů, ale zvyšuje se podíl studentů navazujícího magisterského a magisterského studia. Tvůrčí činnost v psychologii uskutečňovaná na MU je v řadě oblastí srovnatelná se zaměřením a s výsledky dosahovanými na zahraničních univerzitách a dnes zpravidla zcela obstojí v mezinárodním srovnání (viz níže). V některých oblastech jsou vyučující a vědci z MU dokonce vůdčími postavami zkoumání v dané oblasti psychologie. Jde zejména o oblasti emerging adulthood, cyber psychology, pozitivní psychologie, výzkumy nadaných dětí nebo výzkumy v psychoterapii. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Jak ukazují graf 2 i následující tabulky, má tvůrčí výkon akademiků a výzkumníků v oblasti Psychologie na MU stoupající (příznivou) tendenci, citační ohlas prací uplatněných zejména v periodicích monitorovaných ve Web of Science je uspokojivý. Tvůrčí, resp. vědecký výkon lze celkově hodnotit jako velmi výrazný. 14 Graf 2: Tvůrčí výkon související s oblastí Psychologie na MU (2012–2016) Tabulka 5: Pokrytí v databázi Web of Science – počet výstupů v letech 2012–2016 (všechny typy výstupů) 2012 2013 2014 2015 2016 Celkem Article 23 28 32 38 39 160 Article; Proceedings Paper 2 2 Letter 1 1 Proceedings Paper 6 9 5 10 29 59 Review 1 3 3 4 3 14 Tabulka 6: Citační ohlas – indikátory odvozené z citací WoS (A-R-L-PP) Publication Year WoS Docs Times Cited % Docs Cited PP (top 1 %) PP (top 10 %) Citation Impact Average Percentile % Intl. Collab. 2012 30 252 80,56 2,78 19,44 7 55,96 41,67 2013 40 307 69,23 1,92 15,38 5,9 63,23 28,85 2014 41 248 81,48 0 7,41 4,59 59,71 35,19 2015 52 116 64,52 0 6,45 1,87 66,82 46,77 2016 73 56 29,55 2,27 10,23 0,64 79,4 28,41 2012 2013 2014 2015 2016 J – článek v odborném časopisu 47 37 53 64 76 B – odborná kniha 2 3 5 6 6 C – kapitola v odborné knize 11 19 10 15 20 D – článek ve sborníku 28 20 15 19 19 Ostatní (A, M, O, W) 93 106 85 62 82 0 20 40 60 80 100 120 Početpublikací Počet výstupů v letech 2012 – 2016 (ISVaV – všechny typy výsledků, kategorie AN) 15 2.1 Organizace tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy A IV. 2. Vysoká škola předkládá zhodnocení nejvýznamnějších aktivit vysoké školy v tvůrčí činnosti za posledních pět let v oblasti vzdělávání, pro kterou vysoká škola žádá o institucionální akreditaci. Shrnutí sebehodnocení: Aktivity Masarykovy univerzity v tvůrčí činnosti za posledních pět let v oblasti vzdělávání Psychologie považujeme za vyhovující. Dlouhodobě patříme ke grantově velmi úspěšným pracovištím, do výzkumných grantů jsou pravidelně zapojováni též pregraduální a zejména pak postgraduální studenti, jejichž prostřednictvím následně získáváme i vědecké pracovníky s úvazky na dobu určitou. Pravidelně organizujeme vědecké mezinárodní konference a vydáváme odborné časopisy. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Hlavními tematickými okruhy v oblasti základního výzkumu v oblasti Psychologie na MU jsou: Na Katedře psychologie FSS: • mateřské chování a prožívání ve vztahu k chování a citové vazbě batolat; • vývoj sociálních vztahů v období adolescence (hierarchie citové vazby) a kategorizace vývoje – explorace heterogenity a subpopulací v modelech růstu; • reliabilita měření v longitudinálním výzkumu; • ontogenetické kořeny autoritářství, rasismu a xenofobie; • psychosomatické potíže a jejich souvislost s vybranými charakteristikami pacientů a kvalitou vztahu lékař–pacient; • vztah mezi pracovní spokojeností a pracovním výkonem, včetně zkoumání dovedností leadera a jeho efektivity; • fenomenologická a narativní výzkumná metodologie.2 Na Psychologickém ústavu FF: • psychologie zdraví a biomarkery; • experimentální psychologie a kognitivní vědy; • metodologie a psychodiagnostika; • pozitivní psychologie.3 Pro obě pracoviště představuje významný potenciál výzkumná kooperace se Středoevropským technologickým institutem CEITEC, Psychologickým ústavem Akademie věd ČR a Laboratoří pro 2 Další tematické oblasti souvisejí s aplikovaným výzkumem a uvádíme jen výběr. Na FSS se řeší např.: syntetizování psychometrických charakteristik metod, současné rodičovství a vývoj dětí, diagnostika rozumových schopností u sociokulturně znevýhodněných dětí (ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání), negativní dopady psychoterapie, metodické postupy při vzdělávání v psychoterapii, kritéria měření efektivity kariérového poradenství, analýzy a interpretace textů v kvalitativním výzkumu, tvorba dotazníků aj. 3 Výzkumné záměry jsou realizovány v příslušných výzkumných a výukových centrech: PHIC – Centrum psychologie zdraví a nemoci; CEPCoS – Centrum experimentální psychologie a kognitivních věd; ACPP – Akademické centrum pozitivní psychologie; ACPS – Akademické centrum poradenství a supervize; více viz: http://psych.phil.muni.cz/vyzkum/vyzkumne-skupiny. PsÚ FF MU vykazuje úzkou spolupráci s aplikační oblastí (projekt NEWRON, projekt SPOLU, projekt neurokognitivního tréninku, klub CEREBRA a další). 16 experimentální humanitní vědy HumeLab. Psychologický ústav je vybaven světově unikátním inventářem historických přístrojů a přístrojové techniky. Katedra psychologie na FSS je tradičním pořadatelem mezinárodních konferencí Psychodiagnostika a Psychoterapeutické sympózium (bienální periodicita v letech 2007–2015). V posledních letech stále častěji vykonávají obě pracoviště rovněž soudněznaleckou činnost. Psychologický ústav FF vyniká spoluorganizací vědecké konference Sociální procesy a osobnost (od roku 1998), pořádáním mezinárodní Konference pozitivní psychologie, pořádáním mezinárodní vědecké konference Applying of principles of cognitive psychology in practice, organizací specializačních sympózií klinické psychologie nebo spoluorganizací konference Kognice a umělý život. K tvůrčí činnosti vybraných pracovníků obou pracovišť patří standardizace diagnostických metod, které jsou momentálně nejmodernějšími dostupnými prostředky pro práci s cílovou skupinou sociokulturně znevýhodněných dětí. Jejich uživateli jsou pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra a dětští kliničtí psychologové na různých zdravotnických pracovištích. Řešená témata jsou v souladu s dlouhodobými výzkumnými záměry pracovišť. Akademičtí pracovníci se podílejí na tvorbě metodiky MSMT-4842/2015. V posledních 5 letech se např. podíleli akademičtí pracovníci prof. Urbánek a dr. Širůček na vývoji IDS (Inteligenční a vývojová škála pro děti ve věku 5–10 let), vydané v Testcentru v roce 2013, nebo na vývoji CFT 20-R (Cattellův test fluidní inteligence), jehož 1. vydání české verze vyšlo v Testcentru v roce 2015. Veškerý výzkum v oblasti vzdělávání Psychologie je na Masarykově univerzitě integrovanou součástí vzdělávací činnosti, z čehož těží jak pregraduální, tak i postgraduální studenti v rámci studia i při zpracovávání svých státních závěrečných prací, které se standardně opírají o původní vědecké zdroje v renomovaných mezinárodních časopisech. V rámci doktorského studia jsou vynikající studenti, spolupracující na mezinárodním výzkumu, podporováni tzv. excelentním doktorským stipendijním programem. Masarykově univerzitě se podařilo v posledních letech rozvinout program pracovních pozic pro postdoktorandy, financovaný z projektových i vlastních institucionálních zdrojů. V oblasti Psychologie byl z prostředků OP POSTDOC I hrazen v letech 2012–2015 pobyt dr. J. Šerka s výzkumným tématem občanská a politická socializace. Nepřehlédnutelným výstupem této podpory jsou hodnotné publikace i pokračování vědce ve výzkumu a výuce na FSS MU. Univerzita se v dané oblasti vzdělávání do budoucna zaměří na podporu excelence a relevance výzkumu (vymezování výzkumných priorit a mezioborových výzkumných témat s celospolečenskými dopady; stanovování priorit akademických pracovníků i výzkumných týmů pro výzkum a vzdělávání v rámci pracoviště; rozvíjení mezifakultní a mezioborové spolupráce stávajících výzkumných týmů; rozšiřování interakce s mezinárodním výzkumem; zvýšení počtu podávaných grantových přihlášek; navýšení počtu vědeckých výsledků indexovaných ve světových databázích Web of Science a Scopus; zvýšení objemu získaných účelových prostředků na vědu a výzkum; periodická evaluace výzkumného výkonu akademických pracovníků; aktivní účast akademických pracovníků na utváření celostátního systému hodnocení vědecké a tvůrčí činnosti a zastoupení v grémiích a orgánech vědní politiky v České republice). Podporovat bude rovněž individualizované doktorské studium (podpora rozvoje talentovaných a vysoce motivovaných studentů; stipendijní podpora excelentním doktorandům; rozšiřování spolupráce s AV ČR; podpora začlenění doktorského studia do mezinárodního výzkumu; budování postdoktorských pracovních pozic). 17 2.2 Nejvýznamnější aktivity vysoké školy v tvůrčí činnosti, hlavní tematické okruhy V období let 2012–2017 bylo na obou psychologických pracovištích Masarykovy univerzity (FSS a FF), včetně Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny, řešeno celkem 19 projektů Grantové agentury ČR (GA ČR), 10 projektů Evropských strukturálních fondů (ESF), 10 projektů Grantové agentury MU (GA MU) a 34 projektů specifického výzkumu. Řešeny byly rovněž 4 mezinárodní projekty. Tabulka 7: Řešené projekty mezinárodní (2012–2017) 649538 CATCH-EyoU – Constructing Active Citizenship with European Youth: Policies, practices, challenges and solutions 259566 Young children (0–8) and Digital technology qualitative exploratory study SI-2010-TN-4201001 EU Kids Online III 225282 Processes influencing democratic ownership and participation (PIDOP) Tabulka 8: Řešené projekty GA ČR (2012–2017) – výběr pěti nejvýznamnějších V tomto období bylo na obou pracovištích řešeno, resp. řeší se celkem 19 víceletých výzkumných projektů. Níže zmiňujeme 4 z projektů v tomto období uzavřených, které se ukázaly zásadními (mj. významně zvýšily prestižní publikační aktivitu řešitelů), a 1 projekt z těch, jež se řeší, ale již nyní přináší respektovanou tvůrčí činnost. GAP407/11/0585 Rizika používání internetu pro děti a adolescenty GAP407/11/1272 Výkonová motivace rozumově nadaných studentů s dyslexií – základní determinanty a proměny v období adolescence a časné dospělosti GAP407/12/0854 Cesty do dospělosti: longitudinální výzkum vývojových trajektorií a prediktorů autonomie a identity GA14-20582S Psychologické aspekty občanské participace adolescentů GAP407/11/0141 Utváření integrativní psychoterapeutické perspektivy: analýza výcviku integrace v psychoterapii Tabulka 9: Řešené projekty ESF (2012–2017) CZ.1.07/2.2.00/28.0225 Internacionalizace, inovace, praxe: sociálně-vědní vzdělávání pro 21. století CZ.1.07/2.2.00/28.0238 Inovací bakalářských studijních programů k lepší zaměstnatelnosti CZ.1.07/2.2.00/15.0200 Inovace výuky na FSS MU – Katedra psychologie CZ.1.07/2.3.00/09.0189 Rozvoj odborného vzdělávání v kvalitativních a kvantitativních metodách výzkumu na FSS MU CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_018/0002598 Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů na FSS CZ.1.07/2.2.00/28.0239 Cílená inovace systému vzdělávání v oblastech aplikované psychologie s cílem podpory diverzifikace a internacionalizace těchto oborů CZ.1.07/1.2.17/02.0040 Centrum MU pro rozvoj nadaných dětí v JM kraji CZ.1.07/2.3.00/20.0184 Vytvoření interdisciplinárního týmu v oblasti výzkumu internetu a nových médií CZ.1.07/2.3.00/30.0009 Zaměstnáním čerstvých absolventů doktorského studia k vědecké excelenci CZ.1.07/2.3.00/30.0037 Zaměstnáním nejlepších mladých vědců k rozvoji mezinárodní spolupráce 18 Tabulka 10: Řešené projekty GA MU (2012–2017) MUNI/P/0733/2014 Příprava projektu v rámci COST Actions MUNI/M/0846/2015 Vliv metod kartografické vizualizace na úspěšnost řešení praktických a výukových prostorových úloh MUNI/21/TG53432/2016 Adaptace psychologických testů pro online počítačem administrovanou diagnostiku v psychologické praxi a personalistice CTT 11/2015 - 6/2016 Proof of Concept: Evaluace využitelnosti aplikace NEWRON u pacientů s poruchou autistického spektra MUNI/21/CEN/2014 Interkulturní odlišnosti ve zrakové percepci a interpretaci kartografické informace MUNI/21/MAL/2013 Prediktory regulačných problémov v akademickom prostredí MUNI/E/1281/2016 Publikace výsledků z nových dat v oblasti ICT bezpečnosti MUNI/P/0563/2014 Příprava projektu H2020-YOUNG-SOCIETY-2014 MUNI/M/1052/2013 Experimentální výzkum chování uživatelů ICT v oblasti bezpečnosti perspektivou sociálních věd, práva a informatiky MUNI/M/1075/2013 CELSPAC: Central European Longitudinal Study of Pregnacy and Childhood Řešené projekty specifického výzkumu MU (2012–2017) V tomto období bylo na obou pracovištích řešeno celkem 34 jednoročních projektů specifického výzkumu (v rámci specifického výzkumu jednotlivých fakult) například v těchto tématech: Utváření občanských postojů a chování v adolescenci a mladé dospělosti, Vnímání online rizik dětmi a dospívajícími (rizika digitálních technologií v oblastech: setkávání s neznámými lidmi, poruchy příjmu potravy a online hazardní hraní), Adaptace diagnostických nástrojů pro identifikaci nadaných dětí se zaměřením na rodiče a pedagogy, Longitudinální výzkum raného vývoje, Efektivita výběru leaderů, Vývoj psychoterapeutů, Psychologické koreláty zvládání zátěže u vrcholových sportovců v ČR, Ověření psychometrických vlastností diagnostických nástrojů pro screening výskytu a forem sebepoškozování u dětí staršího školního věku a řada dalších. Tabulka 11: Řešené projekty MŠMT, Jihomor. kraje a Magistrátu města Brna (2012–2017) LD11008 Copingové strategie kyberšikany u adolescentů 1679/2015 Systém podpory a rozvoje nadaných žáků a studentů JmK na Masarykově univerzitě JMK 53833/2015 Identifikace a práce s talentovanými studenty MjUNI JMK 56349/2016 Systematické vyhledávání a rozvoj nadaných dětí v JMK JMK 181885/2016 Systematické vyhledávání a rozvoj nadaných dětí v JMK – JMK 181885/2016 5SA14933 Unlocking the Potential of mHealth Technologies to Promote Behavioral Health and Active Aging in Czech Older Adults MMB 0560/2017 Konference o rozvoji nadání KORONA 2017 MMB 0561/2017 Vývoj nových diagnostických nástrojů a metod pro plošnou screeningovou a individuální identifikaci mimořádně nadaných dětí 19 Tabulka 12: Vybrané projekty ve spolupráci s aplikační sférou (2012–2017) Období řešení Název projektu Anotace Vybrané publikace 2012– současnost Projekt NEWRON Projekt NEWRON se zaměřuje formou specifického programu na děti a dospívající se specifickými vývojovými či výukovými potřebami, poruchami autistického spektra či poruchami chování, dále pak na osoby s neurodegenerativními poruchami, v dlouhodobé hospitalizaci či s poúrazovými nebo pooperačními komplikacemi na úrovni CNS. Výstupy projektu NEWRON jsou k dispozici na webových stránkách www.newron.cz. Humpolíček, P., Kozlíková, B. & Chmelík, J. (2015). NEWRON – Therapeutic Software for Free usage. Annales psychologici, Brno: Masarykova univerzita, roč. 2 (16), č. 1, s. 20–27. ISSN 2336-4939. 2016– současnost Projekt EMOCE.info Paralelně s projektem NEWRON je realizován (od roku 2016) i projekt EMOCE.info (viz www.emoce.info), jenž cílí primárně na děti a dospívající s poruchami sociálního přizpůsobení. Online hra EMOCE.info (viz: daruj.emoce.info) Tabulka 13: Významní pracovníci v oblasti vzdělávání v psychologii a jejich vybrané výsledky Následující tabulka uvádí přehled významných pracovníků v oblasti vzdělávání Psychologie a jejich 1–2 nejvýznamnější práce publikované v letech 2012–2017. Jméno Práce Dopad Prof. PhDr. Petr Macek, CSc. Macek, P., Ježek, S., Lacinová, L., Bouša, O., Kvitkovičová, L., Neužilová Michalčáková, R. & Širůček, J. (2016). Emerging Adults in the Czech Republic: Views Into and Across Different Domains of Life. In R. Žukauskienė. Emerging Adulthood in a European Context. London New York: Routledge. s. 175–201, 27 s. A Psychology Press. ISBN 978-1- 138-80847-8. Macek, P., Ježek, S. & Vazsonyi, A. T. (2013). Adolescents During and After Times of Social Change: The Case of the Czech Republic. The journal of early adolescence, London: Sage Publications, Vol. 33, N. 8, s. 1028–1046. ISSN 0272-4316. Kapitola v reprezentativní editované monografii, která prezentuje významné výsledky zkoumání fenoménu Emerging Adulthood v Evropě. Úvodní článek ve special issue časopisu Journal of Early Adolescence (IP 1.62, Q2), který autor stati editoval a který byl celý věnován výzkumům adolescentů v ČR. Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc. Čermák, I., Fikarová, T. (Eds.) (2012). Tematickoapercepční test: interpretační perspektivy. Nové Zámky: PSYCHOPROF, s.r.o., 712 stran. Hiles, D. R., Čermák, I. & Chrz, V. (2017). Narrative Inquiry. In C. Willig, W. Stainton Rogers (Eds.), The Sage Handbook of Qualitative Research První monografie o TAT v české a slovenské psychologii, mezinárodní autorský tým, autoři původních přístupů k interpretaci příběhů evokovaných TAT. Originální narativní přístup k analýze kvalitativních 20 in Psychology, London, Sage, s. 157–175. výzkumných dat v prestižní mezinárodní edici. Prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, PhD. Vybíral Z. (2014). Psychotherapy. In: Teo T. (Ed.) Encyclopedia of Critical Psychology. Springer, New York. S. 1591–1597. / Online: SpringerReference (www.springerreference.com). Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2013. DOI: 10.1007/SpringerReference_304904 2013-02-04 05:02:13 UTC. Řiháček, T., Kahancová, M., Jennings, L., Roubal, J., Vybíral, Z. (2016). Czech master therapists. In Jennings, L., Skovholt, T. M. (Eds.): Expertise in counselling and therapy: Master Therapist studies from around the world. New York: Oxford University Press. S. 19–52. Heslo v prestižní světové encyklopedii. Kapitola v knize pokrývající pohled na téma mastery v psychoterapii v několika zemích. Založeno na původním výzkumu. Prof. PhDr. David Šmahel, PhD. Šmahel, D., Brown, B., & Blinka, L. (2012). Associations between online friendship and Internet addiction among adolescents and emerging adults. Developmental Psychology, 42, s. 381–388. Šmahel, D., Wright, M. F., & Cernikova, M. (2015). The impact of digital media on health: Children’s perspectives. International Journal of Public Health, 60, s. 131–137. http://dx.doi.org/10.1007/s00038- 015-0649-z Výrazně citovaná stať na ve své době ojediněle výzkumně fokusovanou stať. Web of Science: 36 citací Web of Science: 2 citace Doc. Mgr. Lenka Lacinová, CSc. Umemura, T., Lacinová, L. & Macek, P. (2015). Is emerging adults’ attachment preference for the romantic partner transferred from their attachment preferences for their mother, father, and friends? Emerging Adulthood, 3 (3), s. 179–193. Šerek, J., Lacinová, L., Macek P. (2012). Does family experience influence political beliefs? Relation between interparental conflict perceptions and political efficacy in late adolescence. Journal of Adolescence, 35 (3), s. 577–586. Scopus: 6 citací Scopus: 3 citace Doc. PhDr. Šárka Portešová, PhD. Portešová, Š., Poledňová, I., Macek, D., Růžička, M., Straka, O., Urmanová, J.. Rozumově nadaní studenti s poruchou učení – Cesty od školních výkonových paradoxů k úspěchu. Masarykova univerzita, Brno: Muni Press, 2014. 140 s. ISBN 978-80-210-7520-7. Jediná monografie v oblasti dvojí výjimečnosti. Publikace je využívána jako klíčový zdroj v univerzitní výuce psychologie. Doc. PhDr. Martin Vaculík, PhD. Leugnerová, M., Vaculík, M., Procházka, J. The influence of candidate social effectiveness on assessment center performance ratings: A field study. International Journal of Selection and Assessment, 2016, roč. 24, č. 2, s. 150–160. Mešterová, J., Procházka, J., Vaculík, M., Smutný, P. Relationship between self-efficacy, transformational leadership and leader effectiveness. Journal of Advanced Management Science, 2015, roč. 3, č. 2, s. 109–122. Časopis s IF 1,244 (pětiletý IF). Článek přináší nová zjištění týkající se sociální efektivity a jejího vlivu na hodnocení kandidátů u výběrových řízení. Google Scholar: 8 ohlasů Mgr. Jan Širůček, PhD. Badura, P., Sigmund, E., Madarasova Geckova, A., Sigmundova, D., Sirucek, J., van Dijk, J. P., Reijneveld, S. A.: Is Participation in Organized Leisure-Time Activities Associated with School Performance in Adolescence? Research Article | published 13 Apr 2016 PLOS ONE https://doi.org/10.1371/journal.pone.0153276 Časopis v 1. quartilu 21 Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Cimino, S., Cerniglia, L., Almenara, C. A., Jezek, S., Erriu, M., & Tambelli, R. (2016). Developmental trajectories of body mass index and emotionalbehavioral functioning of underweight children: A longitudinal study. Scientific Reports, 6(1), 20211. http://doi.org/10.1038/srep20211 Mezinárodní spolupráce (Itálie, ČR, Peru) vyústila v publikaci v Q1 časopise (IF=4,85). Za první rok nasbírala 4 citace. PhDr. Tomáš Řiháček, PhD. Řiháček, T., Danelová, E., & Čermák, I. (2012). Psychotherapist development: Integration as a way to autonomy. Psychotherapy Research, 22(5), s. 556– 569. Řiháček, T., & Danelová, E. (2016). The journey of an integrationist: A grounded theory analysis. Psychotherapy, 53(1), s. 78–89. Web of Science: 5 citací Web of Science: 2 citace MUDr. Jan Roubal, PhD. Francesetti, G., Gecele, M., Roubal, J. (eds.). Gestalt Therapy in Clinical Practice. From Psychopathology to the Aesthetics of Contact. 1. vyd. Milano: FrancoAngeli, 2013. Anglicky psaná monografie z r. 2013 (760 stran, 50 autorů z 20 zemí) se stala základním mezinárodně sdíleným textem pro danou oblast. Byla přeložena do sedmi jazyků. Mgr. Lukas Blinka, PhD. Blinka, L., Škařupová, K., Ševčíková, A., Wölfling, K., Müller, K. W., & Dreier, M. (2015). Excessive internet use in European adolescents: What determines differences in severity?. International Journal of Public Health, 60(2), s. 249–256. Škařupová, K., & Blinka, L. (2016). Interpersonal dependency and online gaming addiction. Journal of Behavioral Addictions, 5(1), s. 108–114. Web of Science: 14 citací. Práce vznikla s kolegy z Department of Psychosomatic Medicine and Psychotherapy z University Medical Centre of the Johannes Guttenberg, University Mainz. Studie vyšla v časopise s IF 4,131 (1. quartil v psychiatrii). Na jaře 2017 označena jako jedna z nejpodstatnějších v oblasti zkoumání osobnosti a závislosti na hrách. Mgr. Jan Šerek, PhD. Eckstein, K., Šerek, J., & Noack, P. (in press). And what about siblings? A longitudinal analysis of sibling effects on youth's intergroup attitudes. Journal of Youth and Adolescence. doi:10.1007/s10964-017-0713-5 Časopis v 1. quartilu Mgr. Jakub Procházka, PhD. Procházka, J., Vaculík, M., Smutný, P. Psychologie efektivního leadershipu. Praha: Grada, 2013. 152 s. Psyché. ISBN 978-80-247-4646-3. Kniha zavádí nové termíny a přináší do širšího povědomí nové teorie a přístupy. Iva Burešová, Alena Slezáčková Jana Marie Havigerová Mariana Šimíková Jaroslava Dosedlová Helena Klimusová Martin Jelínek Lubomír Vašina Burešová, I., Havigerová, J. M., & Šimíková, M. (2012). Information Behaviour of Gifted Children The Qualitative Study. Procedia - Social and Behavioral Sciences, 69, s. 242–246. Dosedlová, J., Klimusová, H., Burešová, I., Jelínek, M., Slezáčková, A., & Vašina, L. (2015). Optimism and Health-related Behaviour in Czech University Students and Adults. Procedia - Social and Behavioral Sciences, 171, s. 1051–1059. Web of Science: 4 citace Web of Science: 1 citace Čeněk Šašinka Tomáš Urbánek Kubíček, P., Šašinka, Č., Stachoň, Z., Štěrba, Z., Apeltauer, J., & Urbánek, T. (2017). Cartographic Design and Usability of Visual Variables for Linear Web of Science: 3citace 22 Features. The Cartographic Journal, 54(1), s. 91– 102. Popelka, S., Stachoň, Z., Šašinka, Č., & Doležalová, J. (2016). Eyetribe Tracker Data Accuracy Evaluation and Its Interconnection with Hypothesis Software for Cartographic Purposes. Computational Intelligence and Neuroscience, Article ID 9172506, 14 pages. doi:10.1155/2016/9172506 Web of Science: 3 citace Mojmír Svoboda Pavel Humpolíček Svoboda, M., Humpolíček, P., & Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých (Vyd. 1). Praha: Portál. Publikace je využívána jako klíčový zdroj v univerzitní výuce psychologie. Řada akademiků z obou pracovišť se podílí na vydávání tuzemských vědeckých a rovněž mezinárodně uznávaných časopisů s lokalizací redakční práce na FF a FSS. Díky oběma pracovištím MU vycházejí následující vědecká a odborná periodika: • Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace (David Šmahel – editor in chief, Lenka Dědková – managing editor); časopis indexovaný ve Web of Science (ESCI), Scopus, ERIH+, EBSCO; • Psychoterapie (Roman Hytych – chief editor, Zbyněk Vybíral – senior editor, Jan Roubal – chief of board); v databázích EBSCO a ERIH+; • Annales psychologici (PsÚ FF); • PsychoLogOn (PsÚ FF); • Testfórum (Hynek Cígler – výkonný redaktor; Jan Širůček a Stanislav Ježek – členové redakční rady); časopis indexovaný v ERIH+; • Svět nadání (Šárka Portešová – hlavní redaktor; vydává Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny FSS MU spolu s Národním institutem pro další vzdělávání), • další vyučující působí v redakčních radách mezinárodních časopisů a vědeckých radách nakladatelství. 23 B II. 5. Zapojení vysoké školy do činnosti zahraničních a zvláště mezinárodních odborných organizací a do mezinárodních výzkumných projektů odpovídají charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci. Shrnutí sebehodnocení: Zapojení Masarykovy univerzity do činnosti zahraničních organizací a do mezinárodních výzkumných projektů za posledních pět let v oblasti vzdělávání Psychologie považujeme za vyhovující. Vůdčím subjektem tohoto zapojení je zejména výzkumné psychologické pracoviště Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny (IVDMR) na FSS. Vynikají však také další témata, jako výzkum psychoterapie (FSS) nebo psychologie zdraví (FF). Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Mnozí akademičtí pracovníci a výzkumníci v oblasti Psychologie na MU požívají mezinárodní prestiže a jsou zapojení do mezinárodních vědeckých struktur. Jako doklad níže uvádíme zapojení do činnosti mezinárodních výzkumných společností a asociací a do mezinárodních poradních sborů (event. redakcí) mezinárodních časopisů. Následující výčet je neúplný, ale dokumentuje šíři vědecko-výzkumného zaměření v oblasti vzdělávání Psychologie: Členství v: European Association for Research on Adolescence; Society for Psychotherapy Research; Europlat (European Psychology Learning and Teaching); ECREA – European Communication Research and Education Association; zapojení do mezinárodní standardizace dotazníku KUT (Unidimensional Scale of Comittment); Scientific Instrument Commission; International Society for Rorschach and Projective Methods; Society for Personality Assessment; International Positive Psychology Association (A. Slezáčková je v současnosti členkou Board of Advisors); European Network for Positive Psychology (od 2008); T. Urbánek je členem Standing Committee for Tests and Testing při EFPA, nyní Board of Assessment při EFPA; European Association of Personality Psychology; European Association for Methodology; International Conference on ICT Management for Global Competitiveness and Economic Growth in Emerging Economies (Z. Stránská byla opakovaně členkou Scientific and Review Committee); International Society for the Study of Behavioural Development; Society for the Exploration of Psychotherapy Integration; European Association for Gestalt Therapy (EAGT, v současnosti je J. Roubal Chair of the EAGT Research Committee) a další. Lze jednoznačně uzavřít, že Masarykova univerzita v rámci dané oblasti vzdělávání disponuje kvalitními (v řadě oblastí špičkovými) kontakty v zahraničí. 24 3. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY, TVŮRČÍ ČINNOSTI A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ B II. 2. Celková struktura personálního zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností akademickými pracovníky v dané oblasti vzdělávání odpovídá z hlediska kvalifikace, věku, délky týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá o institucionální akreditaci, a žádanému typu nebo typům studijních programů a zajišťuje: a) garantování úrovně kvality dané oblasti vzdělávání jako celku a jejího rozvoje, b) garantování studijních programů v této oblasti a c) garantování výuky těchto studijních programů. Shrnutí sebehodnocení: Personální a kvalifikační zabezpečení vzdělávací činnosti v oblasti vzdělávání Psychologie považujeme za vyhovující. Obě pracoviště v současnosti vykazují pozitivní trend v personálním rozvoji katedry/ústavu (konkrétně viz níže). Počet akademických pracovníků a věková i kvalifikační struktura vytvářejí dobrý předpoklad pro udržitelnost i rozvoj výuky. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Kvalifikační struktura akademických a výzkumných pracovníků na PsÚ FF a KP FSS naplňuje požadavky na personální zabezpečení všech typů studií. V případě garancí zároveň dojde ke generační obměně a k distribuci garancí tak, aby garanty byli vyučující vyhovující požadavkům na odborníky v dané oblasti. Garanti bakalářského studijního programu: prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, PhD. (garant stávající akreditace na FSS); Mgr. Jan Širůček, Ph.D. (budoucí garant na FSS); doc. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D. (FF). Garant magisterského studijního programu: prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc. (FF). Garanti navazujícího magisterského studijního programu: prof. PhDr. Petr Macek, CSc. (FSS); doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D. (plánovaná garantka na FF). Garanti doktorského studijního programu: prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc. (garant stávající akreditace na FF); doc. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D. (plánovaná garantka na FF); prof. PhDr. Petr Macek, CSc. (sociální psychologie na FSS); doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. (vývojová psychologie na FSS). K akreditaci jsou připravovány další tři doktorské studijní programy. Garanty budou: prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D. (klinická psychologie, FSS), doc. PhDr. Martin Vaculík, Ph.D. (psychologie práce, FSS), doc. PhDr. Šárka Portešová, Ph.D. (pedagogická psychologie, FSS). 25 Na PsÚ FF aktuálně vyučuje 10 a na KP FSS 9 akademických pracovníků s pracovním úvazkem 1,0. Dále na obou pracovištích vyučuje 23 akademických pracovníků s částečnými pracovními úvazky v rozmezí 0,2–0,9 (z toho na PsÚ FF 10 a na KP FSS 13 akademických pracovníků). Obě pracoviště se systematicky starají o profesní růst, který se za posledních pět let odráží v počtu završených habilitačních řízení (na PsÚ 2, na KP 1) a v počtu zahájených habilitačních řízení (na PsÚ 2, na KP 2). Aktuálně se připravuje na zahájení habilitačního řízení dalších 8 akademických pracovníků. Výrazný počet vědeckých pracovníků je zaměstnán v rámci plnění grantových projektů především na Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny FSS. Tabulka 14: Personální složení pracovišť zajišťujících vzdělávání v oblasti Psychologie je následující: Profesoři Docenti Odborní asistenti Lektoři Vědečtí pracovníci Technicko- hospodářští pracovníci fyzický počet přepočtený počet fyzický počet přepočtený počet 7 4,55 8 6,75 22 2 19 4 Obě pracoviště představují stabilizovaná pracoviště, která umožňují naplňovat standardy vědecké práce i vzdělávání v psychologii na vysoké úrovni v mezinárodním kontextu a nejvyšší možné úrovni v ČR. Vyrovnané a perspektivní zajištění vykazuje v současnosti KP FSS. Akademičtí pracovníci aktivně participují na utváření celostátního systému hodnocení vědecké a tvůrčí činnosti a jsou zastoupeni v grémiích a orgánech vědy a vzdělávání v České republice (hodnotitelé Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství apod.), jsou činní ve vědeckých a oborových radách vysokých škol, aktivní v redakčních radách odborných časopisů i ve strukturách MU. Současně se věnují i popularizaci výsledků vědy a výzkumu daného oboru v médiích a angažují se i v řadě aktivit určených široké veřejnosti (výuka v rámci univerzity třetího věku, účast na veřejných přednáškách a besedách, odborné příspěvky v médiích, příspěvky v rámci popularizace vědy v kontextu MU – Týden humanitních věd, Noc vědců atp., spolupráce se základními a středními školami aj.). Na výuce se podílejí rovněž odborníci z Psychologického ústavu AV ČR. Na obou pracovištích participují na výuce zejména prakticky zaměřených povinně volitelných předmětů odborníci z praxe (v současnosti přibližně 40 psychologů – externích vyučujících v bakalářském, magisterském a navazujícím magisterském studiu), včetně rozsáhlého zajištění stáží pro studenty. 26 4. MEZINÁRODNÍ PŮSOBENÍ B II. 5. Mezinárodní působení vysoké školy mající vztah k dané oblasti vzdělávání, zejména zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků, integrace možnosti zahraničních mobilit do studia ve studijních programech, a předpoklady pro uskutečňování těchto činností odpovídají charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci. Shrnutí sebehodnocení: Mezinárodní působení Masarykovy univerzity v oblasti vzdělávání Psychologie považujeme za vyhovující. Podporujeme zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků. V rámci internacionalizace studia hodláme pokračovat a dále rozvíjet stávající trend přednášek v cizím jazyce pro zahraniční i naše studenty. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Působení a výukově relevantní stáže vyučujících psychologie MU na zahraničních univerzitách Mgr. Lukas Blinka, Ph.D. – výuka na University of Akureyri, Iceland. V jarním semestru 2017 výuka předmětu Addictions, v podzimním semestru 2017 výuka v kurzech Biological foundation of human behaviour, Theories of personality a History of psychology. Doc. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D. – výuka na University of Malta (od roku 2013/2014) předmětu Positive psychology. PhDr. Zdenka Stránská, Ph.D. – na Instytut Psychologii, Uniwersytet Wrocławski, Polsko (od roku 2012/2013) opakované stáže v oblasti pedagogické a školní psychologie. Mgr. Hynek Cígler, Ph.D. – IEA, Hamburk, Německo (International Association for the Evaluation of Educational Achievement): v roce 2017 (po dobu 5 týdnů) externí konzultant projektu TALIS Starting Strong Survey, škálování měřicích nástrojů4 . PhDr. Irena Komendová, Ph.D. – stáže na pracovištích v Londýně (EMDRIA, J. Morris-Smith; Richman EMDR, Ltd.) – stáž v metodě EMDR pro děti a dospívající. Masarykova univerzita považuje stávající směřování rozvoje mezinárodní mobility studentů a akademických pracovníků v oblasti vzdělávání Psychologie za úspěšné (zejména v oblasti programu Erasmus+ a Erasmus Mundus) a chce v tomto trendu dále pokračovat. Zároveň podporuje další rozvíjení v oblasti mezinárodního působení (joint/double degree programy, výuka některých povinně volitelných předmětů v cizím jazyce). Mobilitu studentů i akademických pracovníků zajišťují obě pracoviště (KP FSS a PsÚ FF) ve spolupráci s Centrem zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity. Za posledních pět let se do mezinárodní spolupráce zapojila tímto způsobem řada studentů (se stoupajícím trendem výjezdů 4 Viz: http://www.iea.nl/oecd-talis-starting-strong-survey 27 doktorských studentů – viz tabulka 15). Prostřednictvím těchto pobytů se daří (podobně jako prostřednictvím výjezdů akademických pracovníků včetně účastí na mezinárodních kongresech a konferencích) navazovat cennou výzkumnou spolupráci se zahraničními univerzitami. V rámci koncepce studijního programu Psychologie je v daných studijních plánech kladen důraz na vytvoření adekvátního prostoru pro tzv. mobilitní okna, jež podporují rozvoj trendu mobility jeho studentů. Studijní plány pokrývající danou oblast vzdělávání vytváří v každé jejich části prostor pro mobilitu studentů, která je prostupná i v kontextu systému studia psychologie v rámci zahraničních univerzit. Nejčastějšími typy výjezdu jsou: Erasmus+, Erasmus Mundus, krátkodobé studijní pobyty a rozvojové projekty MŠMT. Tabulka 15: Mobilita pregraduálních i postgraduálních studentů Rok Bc. Mgr.+ NMgr. Doktorští studenti 2016 9 24 9 2015 8 43 6 2014 10 36 3 2013 12 34 3 2012 2 39 3 Každý rok je obsazena přibližně polovina míst, která máme pro studenty k dispozici; studovat v zahraničí by tedy mohlo ještě více studentů psychologie. Studenti, kteří se chtějí účastnit aktivit mobility programu Erasmus+, jsou vybíráni soutěží na úrovni ústavů. Vzhledem k dvoustranným dohodám se zahraničními partnery mohou jít studenti studovat do kterékoli země, která se účastní programu Erasmus+ na období 3–12 měsíců. Učitelé se mohou účastnit stáží v délce 1–2 týdnů. Toto období může být prodlouženo na 6 týdnů v případě přednesení série přednášek. Studující mají možnost studovat nebo se zapojit do výzkumných aktivit na zahraniční univerzitě, přičemž s řadou univerzit (momentálně ve 22 zemích Evropy) mají pracoviště zajišťující vzdělávání v psychologii sjednány smlouvy. Recipročně zejména z těchto univerzit přijíždějí studenti psychologie a zapisují se do předmětů vyučovaných v anglickém jazyce. Základní formou spolupráce je program Erasmus+. Tabulka 16: Spolupracující univerzity Belgie University of Liege Dánsko University of Aarhus Estonsko University of Tartu Finsko University of Turku Chorvatsko Sveučiliště u Zadru Irsko Queen´s University of Belfast Island University of Akureyri Itálie University of Bologna Litva Mykolas Romeris University 28 Malta University of Malta Německo Albert-Ludwigs-Universitaet, Freiburg Německo Technik Universitet, Dresden Německo Freie University of Berlin Německo Chemnitz University of Technology Nizozemí Rijksuniversiteit, Groningen Nizozemí University of Utrecht Norsko College of Lillehammer Polsko Uniwersytet im. Adama Mickiewicza, Instytut Psychologii, Poznaň Polsko Uniwersytet Jagielloński, Wydział Lekarski, Katedra Psychoterapii, Krakow Polsko Uniwersytet Wrocławski, Instytut Psychologii Polsko Warsaw School of Social Sciences and Humanities Portugalsko University of Porto Slovinsko University of Ljubljana Španělsko Universidad de la Laguna Španělsko University of Valladolid Španělsko Autonomous University of Barcelona Švédsko Örebro University Švýcarsko University of Neuchatel Turecko Istanbul Kemerburgaz University Turecko Kadir Has University Turecko Bilkent University UK University of Portsmouth UK Wrexham Glyndwr University Kontinuálně jsou dojednávány nové smlouvy, v současnosti s Maria Curie-Sklodowska Univeristy, Lublin nebo s Cardiff University, Wales. Psychologická pracoviště na MU budou usilovat o další rozšiřování spolupráce. V rámci vzájemné mobility a internacionalizace výuky kontinuálně přijíždějí na obě pracoviště vyučující ze zahraničí s rozsahem výukového působení (stáže) 1 týden až 1 semestr. V letech 2012– 2017 na KP FSS a PsÚ FF přednášeli a působili např.: dr. Sushama Bhosale (University of Puna, Indie), dr. Patryk Stecz (University of Lodz), Linda Finlay (Open University, UK), Johann Louw (Universita v Kapském Městě), Len Jennings (University of St. Thomas, Minneapolis), Olexandra Loshenko (Kyjevská universita), Kjartan Ólafsson (Universioty of Akureyri, Island), Kai Ruggeri (University of Cambridge), Clifford Stevenson (Nottingham Trent University), Christopher Evans (University of Roehampton, Londýn) a další. 29 5. SPOLUPRÁCE S PRAXÍ B II. 6. Spolupráce s praxí odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci. Shrnutí sebehodnocení: Spolupráci s praxí v rámci vzdělávací činnosti v oblasti vzdělávání Psychologie považujeme za vyhovující, chceme ji však dále rozvíjet a rozšiřovat formou společných výzkumných projektů aplikovaného výzkumu s praxí a stáží studentů bakalářského, navazujícího magisterského, magisterského i doktorského studia. Výsledek sebehodnocení: Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad Stěžejní výukové i výzkumné cíle v oblasti praxí a stáží na pracovištích s psychologickou povahou pracovní činnosti naplňují PsÚ FF i KP FSS v úzké spolupráci s tuzemskými i zahraničními akademickými i výzkumnými pracovišti a s aplikační sférou, jejíž supervizoři významným způsobem participují na profesní přípravě studentů. Obě vzdělávací pracoviště kooperují při zajišťování odborných praxí a stáží tak, aby byly naplněny požadavky kladené na objem hodin praxe v rámci graduálního studia psychologie (mj. projekt EuroPsy). Pro praxe studentů jsou využívány i projekty NEWRON a SPOLU, projekt neurokognitivního tréninku a klub CEREBRA 5 , využívána a studentům uznávána je také dobrovolnická praxe (s psychologickou povahou činnosti). Každý student magisterského a navazujícího magisterského studijního programu absolvuje v rámci studia minimálně 5 týdnů praxe, může však absolvovat i praxi delší.6 Zejména PsÚ FF usiluje o rozšíření stávající nabídky navazujícího profesněkvalifikačního vzdělávání. Vedle specializačního vzdělávání Soudně znalecká činnost v psychologii je v plánu (znovu)otevřít i další specializační vzdělávání.7 Studenti psychologie na MU mohou při své studijní přípravě využít v rámci realizace odborných praxí a stáží celou řadu pracovišť z aplikační sféry, především klinická a poradenská pracoviště (nemocnice a kliniky, pedagogicko-psychologické poradny či střediska výchovné péče) a mnohá personální oddělení významných státních a nestátních subjektů (přehled hlavních partnerů uvádíme níže). 5 Viz: http://psych.phil.muni.cz/vyzkum/aplikovany-vyzkum 6 Na KP FSS je využíván např. předmět Praxe – navazující. 7 Akreditovaný kvalifikační kurz Psycholog ve zdravotnictví a dále Dopravní psycholog. 30 Přehled spolupracujících pracovišť v aplikační sféře (výběr nejdůležitějších) Klinická a poradenská praxe, stáže ve zdravotnictví a pedagogické oblasti Fakultní nemocnice Brno Psychiatrická nemocnice Brno Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod Psychiatrická nemocnice Kroměříž Pedagogicko-psychologická poradna, Zachova 1, Brno Pedagogicko-psychologická poradna, Kohoutova, Brno Praxe v psychologii práce ADDA Consultants s.r.o. Agentura MotivP s.r.o. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Centrum vzdělávání všem, Jihomoravský kraj Cesta pro mladé ČEZ – Jaderná elektrárna Dukovany, útvar Psychologická diagnostika Duality s.r.o. FEI – Thermo Fisher Scientific Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje – psychologické pracoviště Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje – psychologické pracoviště IFE-CR, a.s. ITjobs, s. r. o. – personální agentura Krajské ředitelství policie Praha Oddělení psychologických služeb Krajského ředitelství policie Libereckého kraje Outward Bound – Česká cesta s.r.o. Poradenské centrum, Masarykova univerzita Randstad – personální agentura Scio Siemens, s.r.o. Student Agency UNIFER alfa a.s. 31 6. SHRNUTÍ Dosavadní zkušenosti Masarykovy univerzity s uskutečňováním studijních programů v oblasti Psychologie poskytují dostatečné záruky kvality vzdělávací činnosti na bakalářské, navazující magisterské, magisterské i doktorské úrovni. Na základě provedeného sebehodnocení byl pro oblast Psychologie konstatován úplný soulad se všemi požadavky na oblast vzdělávání, které tvoří součást standardů pro institucionální akreditaci podle nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství.