Sebehodnoticí zpráva
Masarykovy univerzity
Oblast vzdělávání
Vědy o Zemi
Prosinec 2017
Masarykova univerzita
Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, Česká republika
www.muni.cz
2
Obsah
1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti ...................................................................4
1.1 Rozsah vzdělávací činnosti v univerzitním kontextu............................................................4
1.2 Charakteristika a struktura dosavadní vzdělávací činnosti....................................................5
1.2.1 Bakalářské studium........................................................................................................6
1.2.2 Navazující magisterské studium ....................................................................................7
1.2.3 Doktorské studium.........................................................................................................7
1.3 Profily absolventů studijních programů ................................................................................8
1.4 Pokrytí jednotlivých tematických okruhů studijními obory a jeho rozsah..........................10
1.5 Zajištění souladu studia se strategickým záměrem univerzity............................................11
1.6 Záměr dalšího rozvoje vzdělávací činnosti v oblasti...........................................................11
1.6.1 Bakalářské studijní programy ......................................................................................12
1.6.2 Navazující magisterské studijní programy...................................................................12
1.6.3 Doktorské studijní programy .......................................................................................13
2. Tvůrčí činnosti..........................................................................................................................14
1.7 Charakteristika tvůrčí činnosti a záměr jejího dalšího rozvoje ...........................................14
1.8 Tematické zaměření výzkumu a pokrytí disciplín z oblasti Vědy o Zemi..........................17
1.8.1 Přehled výzkumných týmů a jejich výzkumných zaměření.........................................18
1.9 Nejvýznamnější aktivity vysoké školy v tvůrčí činnosti.....................................................21
1.9.1 Řešené granty...............................................................................................................21
1.9.2 Nejvýznamnější publikační výsledky 2012–2016 .......................................................22
1.9.3 Další příklady publikačních výsledků některých dalších autorů MU..........................22
1.10 Mezinárodní přesah tvůrčích aktivit ................................................................................25
1.10.1 Zapojení do mezinárodních organizací........................................................................25
1.10.2 Zapojení do mezinárodních projektů ...........................................................................26
3. Personální zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností ................................27
1.11 Celková struktura personálního zabezpečení výuky a její garantování...........................27
1.12 Personální pokrytí jednotlivých vědních disciplín ..........................................................28
1.13 Strategie dalšího rozvoje personálního zabezpečení .......................................................28
4. Mezinárodní působení............................................................................................................29
1.14 Mezinárodní mobilita studentů........................................................................................29
1.15 Mezinárodní mobilita akademických pracovníků ...........................................................30
1.16 Strategie dalšího rozvoje mezinárodního působení .........................................................31
5. Spolupráce s praxí ..................................................................................................................32
1.17 Oblasti spolupráce s praxí a zapojení odborníků z praxe ................................................32
6. Celkové shrnutí........................................................................................................................34
3
Uvedené údaje jsou platné k datu odeslání žádosti o institucionální akreditaci, není-li v textu
uvedeno jinak.
4
1.POVAHA, ROZSAH A STRUKTURA VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI
B I. 1. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované vysokou školou v dané oblasti
vzdělávání odpovídá popisu této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády o oblastech
vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých školách.
Shrnutí sebehodnocení:
Vědy o Zemi mají na Masarykově univerzitě dlouhodobou tradici se zvyšující se kvalitou a prestiží.
Výuka je v oblasti vzdělávání Vědy o Zemi zajišťována dominantně vlastními specializovanými
pracovišti (Ústav geologických věd, Geografický ústav a Ústav fyziky Země) s výjimkou
víceoborového studia, ve kterém se rovnocenně uplatňují i jiná pracoviště MU. Vědy o Zemi
reprezentují zhruba 1 % studentů Masarykovy univerzity.
Vzdělávací činnost v oblasti Vědy o Zemi probíhá na Masarykově univerzitě na bakalářské,
magisterské a doktorské úrovni studia (celkem 19 oborů). Téměř 70 % existujících studijních oborů
je uskutečňováno po dobu delší než deset let (celkem 13 oborů). Někdejší Akreditační komise neměla
ke struktuře oborů a jejich akreditaci závažné připomínky, takže většině oborů byly akreditace
udělené na maximální dobu. Akreditovaná jsou též habilitační a profesorská řízení.
Profily absolventů jsou v souladu s rámcovými profily absolventů pro danou oblast. Absolventi mají
s ohledem na typ studijního programu znalosti z geologických a geografických okruhů a dovednosti
požadované v nařízení vlády č. 275/2016 Sb. a nacházejí uplatnění ve jmenovaných oblastech.
Na Masarykově univerzitě jsou všechny tematické okruhy z nařízení vlády č. 275/2016 Sb. v oblasti
vzdělávání Vědy o Zemi pokryty po dobu nejméně pěti let s výjimkou okruhu Důlní měřictví. Celkově
studium ve svém rozsahu pokrývá jednotlivé tematické okruhy jak v části geologické, tak i v části
geografické způsobem dominantním: 9 geologických oborů pokrývá 12 tematických okruhů a 10
geografických oborů 13 tematických okruhů. Dva tematické okruhy jsou pokryty překryvně jak
geologickými, tak i geografickými obory, jeden tematický obor pokryt není. Svým rozsahem je tak
studium v oblasti vzdělávání Věd o Zemi jedním z nejrozsáhlejších v ČR.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.1 Rozsah vzdělávací činnosti v univerzitním kontextu
V oblasti vzdělávání Vědy o Zemi uskutečňuje Masarykova univerzita vědeckou a pedagogickou
činnosti prakticky od svého založení před sto lety. Po dobu existence univerzity zde pracovali
význační oborníci (např. Woldřich, Rosický, Zapletal, Koláček, Vitásek, Demek aj.) a MU vychovala
v oblasti Věd o Zemi celou řadu studentů a vytvořila si rozsáhlé vědecké a výukové zázemí (sbírky
vzorků, map, naplnění knihovny, přístrojové a laboratorní vybavení aj.).
Dnes Masarykova univerzita zajišťuje v oblasti vzdělávání Vědy o Zemi studium ve všech typech
studijních programů1
(s výjimkou nestrukturovaného magisterského studia). Odborné studium je
uskutečňováno především na Přírodovědecké fakultě, konkrétně pracovníky Ústavu geologických
věd, Geografického ústavu a Ústavu fyziky Země, jen některé specializované předměty (např.
Zakládání staveb apod.) jsou vyučovány ve spolupráci s Fakultou stavební Vysokého učení
technického v Brně. Víceoborové studium je na bakalářské a magisterské úrovni uskutečňováno
1
Studium učitelských oborů dotýkající se oblasti Věd o Zemi, na nichž participují též členové Katedry geografie a Katedry biologie
(zahrnuje i geologii) na Pedagogické fakultě MU, není součástí této části zprávy a je popsáno v rámci oblasti Učitelství.
5
rovnocenně ve spolupráci s dalšími pracovišti Přírodovědecké fakulty a fakultami Masarykovy
univerzity (především s Filozofickou fakultou). V případě doktorského studia spolupracuje MU
s Geologickým ústavem Akademie věd ČR a s Univerzitou Palackého v Olomouci.
S ohledem na počty aktivních studentů reprezentují Vědy o Zemi zhruba 1 % studentů Masarykovy
univerzity, což je řadí mezi menší oblasti vzdělávání. V důsledku demografického vývoje po roce
2011 prudce klesal celkový počet studentů bakalářského studia. V posledních dvou letech se pokles
významně zpomalil a počet studentů se více méně stabilizoval. V ostatních typech studia jsou počty
studentů dlouhodobě vyrovnané (viz Graf 1).
Graf 1: Počet aktivních studií v oblasti vzdělávání Vědy o Zemi na MU (2007–2017)
Vysvětlivky: B – bakalářské studium, M – navazující magisterské studium, D – doktorské studium. Údaje vždy k 4. 4. kalendářního roku.
1.2 Charakteristika a struktura dosavadní vzdělávací činnosti
Dosavadní vzdělávací činnost probíhá v rámci bakalářských, magisterských a doktorských studijních
programů a oborů, přičemž s vyšším vzdělávacím stupněm vedle náročnosti roste i stupeň
specializace a zároveň samostatnost studentů při volbě výukových předmětů. Výukové předměty jsou
rozděleny na povinné, povinně volitelné a volitelné.
V rámci povinných předmětů na úrovni bakalářských oborů je studentům geologických oborů
poskytován základní přehled o všech geologických tematických okruzích (jako jsou Dynamická
geologie, Mineralogie, Paleontologie, Geofyzika, Petrologie, Geochemie, Historická geologie,
Strukturní geologie a další) a obdobně studentům geografických oborů přehled o geografických
tematických okruzích (např. Fyzická geografie, Geografická kartografie, Regionální geografie,
Hydrologie, Meteorologie a klimatologie, Pedogeografie, Geomorfologie a další). Soustředění těchto
předmětů do prvních dvou let studia umožňuje studentům kvalifikovanou volbu jejich dalšího
směřování včetně volby tématu závěrečné práce na počátku třetího ročníku, který je dominantně
vyhrazen odborné práci (bakalářská práce a studium akademických dovedností), dále specifickým
předmětům a rozšiřujícím předmětům jiných oborů (např. matematické předměty apod.), případně
dalším povinně volitelným a volitelným předmětům. Studium je ukončeno bakalářskou státní
zkouškou a obhajobou bakalářské práce.
V navazujícím magisterském studiu je specializace pokročilá. Skladba výukových předmětů se
odvíjí od zaměření diplomové práce a od zvolených předmětů státní zkoušky podle pravidel pro
sestavování studijních plánů jednotlivých studijních oborů. Studenti si mohou významným způsobem
0
100
200
300
400
500
600
700
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
B
M
D
6
zvolit své směřování a tedy i výukové předměty. V rámci svých diplomových prací se již podstatným
způsobem zapojují do aktivní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Studium je ukončeno státní zkouškou
z jednotlivých předmětů a obhajobou diplomové práce.
Doktorské studium je směrováno k samostatné tvůrčí činnosti v dané specializaci. Zapojení do
výzkumných projektů pracoviště se zde ještě více prohlubuje. Výuka je maximálně individualizovaná
a probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Výsledky výzkumu musí být
publikované na úrovni požadované oborovou radou. Studium je zakončené státní doktorskou
zkouškou a obhajobou dizertační práce.
V oblasti vzdělávání je v současné době akreditováno celkem sedm studijních programů, v nichž je
zařazeno 19 studijních oborů (bez učitelských kombinací, viz Tabulku 1). Struktura oborů je poměrně
stabilní s postupnými změnami na základě vnějších požadavků (zájem studentů, uplatnitelnost
v praxi), většinou s příklonem k oborům s praktickou výukou. K tradičním oborům nebyla ze strany
někdejší Akreditační komise formulována negativní stanoviska, proto vždy obdržely akreditaci na
maximální možnou dobu. Pouze některé nově zaváděné a praktičtěji zaměřené obory byly v minulosti
připomínkovány, příp. akreditovány zkušebně na kratší dobu (např. Geologie aplikovaná
a environmentální či Regionální geografie a regionální rozvoj). Nyní, po prokázaném zajištění
kvality výuky a po dostatečném personálním zabezpečení, jsou i tyto obory akreditovány zpravidla
na dobu maximální.
Tabulka 1: Aktuální přehled studijních programů a oborů akreditovaných v oblasti
vzdělávání Vědy o Zemi
Bc. NMgr. Ph.D.
Počet studijních programů 3 2 2
Počet studijních oborů (SO) 8 7 4
Počet SO uskutečňovaných déle než 10 let 5 4 4
Počet studií 5104 1958 1744
Aktuální počet studijních programů: 7
Aktuální počet studijních oborů: 19
Z toho uskutečňovaných déle než 10 let: 13
1.2.1 Bakalářské studium
Pro jednooborové bakalářské studium jsou v rámci studijního programu Geologie akreditovány
následující obory (prezenční a kombinovaná forma):
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Geologie 31. 8. 2020 ano
Geologie aplikovaná a environmentální 31. 8. 2024 ne
Správní geologie 31. 8. 2019 ne
V bakalářském studijním programu Geografie a kartografie jsou pro jednooborové studium
akreditovány následující obory (pouze prezenční forma):
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Geografie 31. 8. 2020 ano
Geografická kartografie a
geoinformatika
31. 8. 2020 ano
7
V bakalářském studijním programu Aplikovaná geografie je pro jednooborové studium akreditován
následující obor (pouze prezenční forma):
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Aplikovaná geografie a
geoinformatika
31. 8. 2020 ne
Pro víceoborové bakalářské studium jsou v rámci studijního programu Geologie akreditovány
následující obory (uskutečňovány v rámci mezifakultního studia v kombinaci s bakalářským oborem
Archeologie, resp. Anglický jazyk a literatura, které jsou garantované na Filozofické fakultě MU):
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Geologie pro kombinaci s archeologií 31. 8. 2020 ano
Geologie pro víceoborové studium 31. 8. 2020 ano
1.2.2 Navazující magisterské studium
Pro jednooborové magisterské studium jsou v rámci studijního programu Geologie akreditovány
následující obory (prezenční a kombinovaná forma):
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Geologie 31. 8. 2020 ano
Geologie aplikovaná a environmentální 31. 7. 2021 ne
V magisterském studijním programu Geografie a kartografie jsou pro jednooborové studium
akreditovány následující obory (pouze prezenční forma):
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Fyzická geografie 31. 8. 2020 ano
Geografická kartografie a
geoinformatika
31. 8. 2020 ano
Aplikovaná geografie 31. 8. 2020 ne
Sociální geografie a regionální rozvoj 31. 8. 2022 ne
Pro víceoborové magisterské studium je v rámci studijního programu Geologie akreditován
následující obor (uskutečňován v rámci mezifakultního studia v kombinaci s magisterským oborem
Archeologie, který je garantován na Filozofické fakultě MU):
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Geologie pro kombinaci s archeologií 31. 8. 2020 ano
Pro magisterská studia jsou standardně akreditována též rigorózní řízení (udělování titulu RNDr.).
1.2.3 Doktorské studium
V doktorském studijním programu Geologie je akreditován následující obor (prezenční
a kombinovaná forma):
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Geologické vědy 31. 5. 2020 ano
8
V doktorském studijním programu Geografie jsou akreditovány následující obory (prezenční
a kombinovaná forma):
Akreditace do Uskutečňováno déle než 10 let
Fyzická geografie 31. 5. 2020 ano
Kartografie, geoinformatika a dálkový
průzkum Země
31. 5. 2020 ano
Regionální geografie a regionální
rozvoj
31. 5. 2020 ano
V návaznosti na uskutečňované doktorské studium jsou v oblasti Vědy o Zemi na Masarykově
univerzitě akreditovány rovněž příslušné obory habilitačního a profesorského řízení.
1.3 Profily absolventů studijních programů
Profily absolventů jsou obecně definovány jejich znalostmi a dovednostmi. Úplný rozsah těchto
znalostí a dovedností lze odvodit ze seznamu výukových předmětů, který je přehledně uveden
v každoročně vydávaných studijních katalozích Geologie a Geografie. Následující přehled obsahuje
celková shrnutí v rámci studia v oblasti vzdělávání Vědy o Zemi.
Absolventi bakalářských programů:
• mají základní znalosti hlavních disciplín geologických, resp. geografických podle typu oboru
(viz Tabulku 2 na následující straně),
• s ohledem na typ studijního oboru mají praktické dovednosti z práce v terénu a laboratoři,
resp. se softwarovým vybavením (např. GIS),
• dovedou pracovat s odbornou literaturou, analyzovat data a interpretovat je tvůrčím způsobem,
• dovedou dosažené výsledky popsat, srozumitelně prezentovat a uplatnit při spolupráci
s dalšími vědními obory.
Absolventi geologických a geografických bakalářských studijních oborů jsou dobře připraveni na
magisterské studium v navazujících oborech, najdou však též uplatnění v praxi, zejména ve firmách
zabývajících se aplikovanou geologií, životním prostředím nebo zpracováním prostorových dat, dále
v orgánech státní správy a samosprávy apod.
Absolventi navazujících magisterských programů:
• mají základní znalosti hlavních disciplín geologických, resp. geografických podle typu oboru,
podle zvoleného oboru a předmětů státní zkoušky podle svého zaměření mají hlubší znalosti
v daných tematických okruzích a metodách výzkumu (viz Tabulku 2),
• s ohledem na typ studijního oboru dovedou v terénu získat potřebná data či vzorky, dovedou
samostatně řešit konkrétní teoretické nebo praktické úlohy s využitím laboratorních přístrojů
a potřebného softwarového vybavení, dovedou zpracovat a vizualizovat prostorová data
a kartograficky je vyjádřit,
• dovedou pracovat s odbornou literaturou, analyzovat data, interpretovat je tvůrčím způsobem
a přispívat ke komplexnímu řešení výzkumu,
• dovedou dosažené výsledky popsat a srozumitelně je prezentovat, jsou připraveni na týmovou
práci.
Absolventi geologických a geografických magisterských studijních oborů najdou uplatnění
v akademických institucích (vysoké školy, Akademie věd ČR), muzeích, institucích státní služby
(Česká geologická služba, Český hydrometeorologický ústav, Český úřad zeměměřický a katastrální
aj.) a dalších orgánech státní správy a samosprávy (odbory kultury nebo životního prostředí apod.),
9
dále v soukromé praxi, zejména ve firmách zabývajících se aplikovanou geologií, životním
prostředím, krajinnou tvorbou, geodetickými a kartografickými pracemi nebo obecně zpracováním
prostorových dat.
Absolventi doktorských programů:
• vedle celkového přehledu ve svém vědním oboru mají hluboké znalosti ve své specializaci
a metodice vědecké práce a dovedou je tvůrčím způsobem uplatnit,
• dovedou samostatně řešit teoretické nebo praktické úkoly, dovedou své výsledky komplexně
syntetizovat a jsou připraveni k vědecké práci ve své specializaci,
• dovedou popsat a srozumitelně prezentovat dosažené výsledky na celostátní či mezinárodní
úrovni a zapojit se do národních nebo mezinárodních vědeckých týmů.
Absolventi doktorských programů najdou uplatnění především v základním a aplikovaném výzkumu,
tj. např. na vysokých školách, v ústavech Akademie věd ČR, institucích státní služby (Česká
geologická služba, Český hydrometeorologický ústav, Český úřad zeměměřický a katastrální aj.) a
přírodovědně orientovaných muzeích (např. v Moravském zemském muzeu). Při řešení praktických
úloh mají dobré předpoklady pro práci v mezinárodních soukromých firmách, v různých rezortních
ústavech, výzkumných, poradenských a projektových firmách, příp. v podnikatelské činnosti.
Profily absolventů geologických a geografických studijních oborů tak odpovídají rámcovému profilu
absolventa oblasti vzdělávání Vědy o Zemi.
NMgr.
Geologie
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Geologie aplikovaná a
environmentální
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Tabulka 2: Přehled pokrytí tematických okruhů akreditovanými studijními obory
Geologie
Paleontologie
Mineralogie
Geofyzika
Petrologieastrukturnígeologie
Geochemie
Environmentálnígeologie
Ložiskovágeologie
Hydrogeologie
Inženýrskágeologie
Pedologie
Geoinformatika
Fyzickágeografie
Geomorfologie
Hydrologie
Meteorologieaklimatologie
Geodemografie
Sociálníaekonomickágeografie
Regionálníapolitickágeografie
Kartografie
Geomatika
DálkovýprůzkumZeměafotogrammetrie
Geodézie
Důlníměřictví
Bc.
Geologie
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Geologie aplikovaná a
environmentální
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Správní geologie
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Geologie pro kombinaci s
archeologií
●
●
●
●
●
●
●
●
Geologie pro víceoborové
studium
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Geografie
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Aplikovaná geografie a
geoinformatika
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Geografická kartografie a
geoinformatika
●
●
●
●
●
●
●
10
Geologie pro kombinaci s
archeologií
●
●
●
●
●
Fyzická geografie
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Aplikovaná geografie
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Sociální geografie a
regionální rozvoj
●
●
●
●
●
Geografická kartografie a
geoinformatika
●
●
●
●
●
Ph.D.
Geologické vědy
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Fyzická geografie
●
●
●
●
●
●
Regionální geografie a
regionální rozvoj
●
●
●
●
Kartografie, geoinformatika
a dálkový průzkum Země
●
●
●
●
1.4 Pokrytí jednotlivých tematických okruhů studijními obory a jeho rozsah
Studium geologických a geografických oborů na Masarykově univerzitě pokrývá všechny tematické
okruhy definované v nařízení vlády č. 275/2016 Sb. s výjimkou okruhu Důlní měřictví (viz Tabulku
2), který není podrobně do studia zahrnut z důvodu výrazně technického charakteru tohoto okruhu.
Geologické obory pokrývají dominantní část tematických okruhů vztahujících se ke geologii (9 oborů
pokrývá celkem 12 tematických okruhů) a geografické obory dominantní část okruhů vztahujících se
ke geografii a kartografii (10 oborů pokrývá celkem 13 tematických okruhů). Z podstaty vzdělávací
oblasti jsou dva tematické okruhy pokryty jak geologickými, tak i geografickými studijními obory
(Pedologie a Geoinformatika).
Vysokým stupněm pokrytí tematických okruhů a s tím souvisejícím počtem oborů a studentů se
studium na Masarykově univerzitě v oblasti vzdělávání Vědy o Zemi řadí k nejrozsáhlejším a
nejúplnějším v rámci ČR.
11
B I. 2. Cíle, obsah a organizace studia v rámci dané oblasti vzdělávání jsou v souladu s posláním
a strategickým záměrem vysoké školy a ostatními strategickými dokumenty vysoké školy.
Shrnutí sebehodnocení:
Prostřednictvím procesu vnitřní evaluace studijních oborů/programů je již dlouhodobě naplňován
požadavek zajišťování kvality vzdělávání a jeho souladu se záměrem MU. Vzdělávací činnost je
organizována a uskutečňována v souladu se zákonnými požadavky, vnitřními předpisy Masarykovy
univerzity i standardy obvyklými v této oblasti vzdělávání.
Do budoucna projde stávající struktura studijních programů a oborů dílčími úpravami v návaznosti
na nové podmínky pro tvorbu a uskutečňování studijních programů, vymezené novelou zákona o
vysokých školách a předpisy souvisejícími, a také v souladu s novým dlouhodobým strategickým
záměrem Masarykovy univerzity.
Je zajištěno, že cíle, obsah a organizace studia v rámci oblasti vzdělávání Vědy o Zemi jsou v souladu
s dlouhodobou strategií MU, s vnitřními předpisy, s dokumenty Národního akreditačního úřadu pro
vysoké školství a zásadními koncepčními dokumenty pro oblast vzdělávání Vědy o Zemi na MU.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.5 Zajištění souladu studia se strategickým záměrem univerzity
Kvalita výuky je průběžně hodnocena studentskou anketou, garanty oborů a zejména mechanismem
vnitřního hodnocení. Studijní obory oblasti Vědy o Zemi byly aktivně zapojeny již do přípravného
projektu vnitřního hodnocení oborů na MU. Z toho důvodu velká část oborů z oblasti vzdělávání
Věd o Zemi již prošla univerzitním zkušebním i standardním vnitřním hodnocením
a připomínkováním. Výsledky těchto vnitřních hodnocení pak byly zohledněny při přípravě
pozdějších akreditací. Zároveň dokládají, že vzdělávací činnost je organizována a uskutečňována
v souladu se zákonnými požadavky, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity i standardy
obvyklými v této oblasti vzdělávání.
Skladba, vhodnost a obsahová náplň jednotlivých výukových předmětů je pravidelně sledována
garanty studijních programů, resp. oborovou radou, a v rámci možných změn mezi akreditacemi jsou
případně upravovány tak, aby vzdělávací činnost byla stále na dobré úrovni. Jako výstup jsou
každoročně vydávány studijní katalogy (Geologie a Geografie).
Studenti mají možnost se vyjádřit k výuce jednotlivých předmětů formou každosemestrální
studentské ankety, jejíž výsledky jsou k dispozici nejen jednotlivým vyučujícím, ale také garantům
studijních oborů a vedoucím pracovníkům. Vyhodnocení studentské ankety je součástí procesu
vnitřního hodnocení.
1.6 Záměr dalšího rozvoje vzdělávací činnosti v oblasti
Vzhledem k legislativním změnám a potřebě nově modifikovat stávající způsob realizace vzdělávání
v oblasti Vědy o Zemi plánuje Masarykova univerzita vytvořit studijní programy, příp. studijní
programy se specializacemi, převážně na podkladě mírně zjednodušené struktury dosavadních
studijních oborů, a z víceoborového studia vytvořit odpovídající studijní plány typu hlavního a
vedlejšího studijního plánu (tzv. maior a minor).
Záměrem Masarykovy univerzity je pokračovat v dosavadní výuce v oblasti vzdělávání Vědy o Zemi
ve všech stupních studia, tj. ve studiu bakalářském, magisterské a doktorském. Hlavní formou studia
12
bude studium prezenční, zatímco kombinovaná forma bude podle zkušeností aplikována u
doktorského studia a u geologických programů studia bakalářského a magisterského. Obsahově klade
Masarykova univerzita důraz na prohlubování praktických dovedností absolventů a jejich uplatnění
v praxi a vytváří k tomu potřebné podmínky tak, aby se výuka co nejvíce přiblížila práci v praxi (např.
zhotovením školního hydrogeologického vrtu v areálu Přírodovědecké fakulty, vybavením laboratoří
ústavů, počítačových učeben apod.). Záměrem je v tomto směru pokračovat a dále jej prohlubovat
(přípravou profesně zaměřených studijních programů).
S ohledem na záměry Masarykovy univerzity a předběžné diskuze s partnery uvnitř Masarykovy
univerzity (zejména Filozofická fakulta, Ekonomicko-správní fakulta, některé obory Přírodovědecké
fakulty), jsou plánovány následující změny ve struktuře studijní nabídky v oblasti vzdělávání Vědy o
Zemi:
1.6.1 Bakalářské studijní programy
V rámci bakalářského studia předpokládá do budoucna Masarykova univerzita transformaci systému
oborů na následující studijní programy:
• Geologie,
• Aplikovaná a environmentální geologie,
• Geografie (specializace: Fyzická geografie, Humánní geografie, Geografická kartografie
a geoinformatika, Geoinformatika a regionální rozvoj, Geoinformatika a trvalá udržitelnost).
Předpokladem je, že aplikované studijní programy budou podle vnější situace (zájem studentů a
soukromých firem) dále přizpůsobovány potřebám praxe nebo přímo přeměněny v profesně
zaměřené programy.
Pro sdružená studia budou navrženy dvě možnosti naplnění požadavků bloku typu maior/minor
(včetně/bez bakalářské práce podle zvoleného typu). V rámci geologických studií budou vytvořeny
jednotlivé bloky tak, aby bylo možno pokračovat v úspěšné kombinaci Geologie s archeologií nebo
Geologie s angličtinou. V geografických studiích se bude jednat o blok Odborná geografie
a kartografie a o blok Aplikovaná geografie, kartografie a geoinformatika.
1.6.2 Navazující magisterské studijní programy
V rámci magisterského studia předpokládá do budoucna Masarykova univerzita transformaci systému
oborů na následující studijní programy:
• Geologie,
• Aplikovaná a environmentální geologie,
• Geoenvironmentální rizika a sanace,
• Fyzická geografie,
• Geografická kartografie a geoinformatika,
• Sociální geografie a regionální rozvoj,
• Aplikovaná geografie a kartografie.
Jednotlivé programy budou vedle základního přehledu obsahovat výrazný podíl specializace
odpovídající stupni vzdělávání. Také magisterské studium v aplikovaných studijních programech
bude podle vnější situace dále přizpůsobováno potřebám praxe nebo přímo přeměněno v profesně
zaměřené programy. Navíc pro magisterské studium bude postupně připravována alternativní výuka
v angličtině tak, aby bylo možné studium a absolventy uplatnit také na mezinárodním trhu práce.
U geologických studií plánuje Masarykova univerzita zachování úspěšných studií Geologie
a Aplikované a environmentální geologie. Nově se plánuje příprava a akreditace profesně zaměřeného
studijního programu Geoenvironmentální rizika a sanace, jehož vytvoření a zabezpečení je součástí
projektu SIMU+ (CZ.02.2.67/0.0/0.0/16_016/0002416 Strategické investice Masarykovy univerzity
do vzdělávání). Vytvoření tohoto studijního programu je v souladu s požadavky firem z praxe na
13
kvalitu absolventů. Pro geografická studia budou připraveny čtyři výše uvedené samostatné programy,
které odpovídají studijním oborům, jejichž výuka byla v dané struktuře úspěšně ověřena již
v minulosti.
1.6.3 Doktorské studijní programy
V rámci doktorského studia předpokládá do budoucna Masarykova univerzita transformaci systému
oborů na následující čtyři studijní programy:
• Geologie,
• Fyzická geografie,
• Kartografie, geoinformatika a dálkový průzkum Země,
• Regionální geografie a regionální rozvoj.
V programu Geologie bude možná rozsáhlá specializace.
14
2. TVŮRČÍ ČINNOSTI
B II. 1. Tvůrčí činnost související s danou oblastí vzdělávání odpovídá charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Žádá-li vysoká škola o institucionální akreditaci pro oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat
bakalářské studijní programy akademického zaměření, magisterské studijní programy nebo doktorské
studijní programy, musí uskutečňovat odpovídající vědeckou nebo uměleckou činnost; na tuto činnost
se vztahují požadavky na tvůrčí činnost uváděné v těchto standardech pro institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Masarykova univerzita provádí v rámci oblasti Vědy o Zemi rozsáhlý vědecký výzkum, který se odráží
zejména v impaktovaných publikacích. V letech 2012–2016 bylo publikováno 907 výstupů vedených
v databázi Web of Science (WoS), z čehož bylo 831 původních prací (typy Article, Proceedings Paper,
Letter a Review). Více než 50 % výstupů bylo publikováno v časopisech zařazených do prvního
kvartilu nejlepších (Q1). Na vysokou kvalitu publikací ukazuje normalizovaný citační impakt (CNCI),
jehož hodnota dosáhla za rok 2016 hodnoty 1,5 (tj. citovanost převyšuje 1,5x průměr).
Výzkum v rámci oblasti Vědy o Zemi pokrývá většinu základních tematických okruhů z dané oblasti
vzdělávání. Pokrytost jednotlivých dílčích oborů vyplývá i z rozdělení publikací a ohlasů na WoS.
Tvůrčí činnost je uskutečňována tvůrčími týmy, v rámci nichž vědečtí pracovníci spolupracují na
jednotlivých projektech. Do vědeckého výzkumu a řešení projektů jsou zahrnováni i studenti, jejichž
tvůrčí činnost je podporována jak v tvůrčích týmech, tak i v rámci programů, výzev a ocenění.
Motivačně působí též ohodnocení výsledků na úrovni ústavů, fakulty či univerzity.
Zabezpečení dalšího rozvoje tvůrčí činnosti do budoucna vidí Masarykova univerzita vedle podpory
tvůrčích týmů hlavně v podpoře tvůrčí činnosti nastupujících generací. Proto plánuje pokračovat
v podpoře tvůrčí činnosti studentů, a to jak jejich zapojením do práce výzkumných týmů, tak
i vypisováním projektových výzev či motivačními pobídkami.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.7 Charakteristika tvůrčí činnosti a záměr jejího dalšího rozvoje
V oblasti Vědy o Zemi publikovali pracovníci Masarykovy univerzity v letech 2012–2016 celkem
907 výstupů vedených v databázi Web of Science (WoS), z čehož 753 bylo původních článků
(Article), 96 evidovaných konferenčních příspěvků (Proceedings Paper), 20 publikací typu Review
a další. Z hlediska časového vývoje lze konstatovat, že počet původních článků každým rokem stoupá
(viz Graf 2) a za posledních pět let se prakticky zdvojnásobil (nárůst ze 116 v roce 2012 na 213 v roce
2016). Při tom je zachována vysoká kvalita publikací. V časopisech prvního kvartilu nejlepších bylo
publikováno přes 50 % výstupů, zhruba čtvrtina v kvartilu druhém a ve třetím a čtvrtém kvartilu
dohromady pouze jedna čtvrtina (viz Graf 3).
15
Graf 2: Počet impaktovaných publikací Graf 3: Kvalita impaktovaných publikací
Pozn.: Typ „Ostatní“ zahrnuje typy Proceedings Paper, Correction,
Editorial Material, Letter, Reprint a Review.
Citační ohlasy na WoS odvozené z původních prací (typy Article, Proceedings Paper, Letter
a Review) ukazuje Tabulka 3. Z tabulky vyplývá, že v oblasti Vědy o Zemi dosahuje MU v rámci
databáze WoS převážně nadprůměrných ohlasů. Úroveň citovanosti prací dobře vystihuje index
CNCI (Category Normalized Citation Impact), který udává, kolikrát překračuje počet citací daného
článku průměr pro daný typ dokumentu, obor a rok publikování na WoS. Hodnota 1 tedy udává, že
počet citací je na průměru oboru, vyšší hodnota pak ukazuje nadprůměrnou citovanost. Rovněž tento
parametr zobrazuje rostoucí citovanost a nadprůměrnou úroveň citovanosti publikací, za rok 2016
nabyl hodnoty 1,5 (viz Graf 4 na následující straně).
Tabulka 3: Citovanost prací odborníků MU v oblasti Vědy o Zemi
Publication
Year
WoS
Docs
Times
Cited
% Docs
Cited
PP (top
1 %)
PP (top
10 %)
Citation
Impact
Average
Percentile
% Intl.
Collab.
2012 143 1672 89,51 0,7 13,99 11,69 44,42 47,55
2013 121 1379 93,39 1,65 10,74 11,4 43,55 52,07
2014 174 1501 90,8 1,72 12,64 8,63 44,95 52,87
2015 187 941 81,82 2,14 14,44 5,03 49,15 55,61
2016 246 514 60,57 2,85 13,01 2,09 56,58 54,47
PP (top x %) – procento publikací, které se nachází mezi x % nejcitovanějších článků stejného typu, ve stejném oboru a roce publikování na WoS.
Citation Impact – citační dopad (počet citací na článek).
Average Percentile – průměrný percentil článků v oboru. Percentil článku zobrazuje, kolik procent ostatních článků v daném oboru a v daném roce
je lépe citováno. Percentil 100 tedy značí, že článek obdržel 0 citací (100 % článků ve stejném oboru a roce publikování má stejně, nebo více citací).
Čím více citací článek má, tím je percentil menší.
Highly Cited Papers – počet vysoce citovaných publikací indexovaných v Essential Science Indicators (v 1 % nejcitovanějších).
0
50
100
150
200
250
2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Celkový počet publikací na WoS
Article Ostatní
0
10
20
30
40
50
60
2012 2013 2014 2015 2016
% publikací v kvartilech Q1-Q4 časopisů
na WoS
% Documents in Q1 Journals % Documents in Q2 Journals
% Documents in Q3 Journals % Documents in Q4 Journals
16
Graf 4: Průměrná hodnota indexu CNCI článků autorů MU z oblasti Vědy o Zemi na WoS
Tvůrčí činnosti v oblasti vzdělávání Vědy o Zemi je na MU realizována zejména na Ústavu
geologických věd, na Geografickém ústavu a na Ústavu fyziky Země, na kterých se přirozeným
vývojem vytvořilo devět výzkumných týmů s různou mírou formalizace:
• Komplexní výzkum minerálů, hornin a ložisek nerostných surovin (Ústav geologických věd),
• Vznik, vývoj a deformační porušení sedimentárních komplexů (Ústav geologických věd),
• Antropogenní procesy a aplikovaná geologie (Ústav geologických věd),
• Seismologický a paleoseismologický výzkum (Ústav fyziky Země),
• Klimatologie (Geografický ústav),
• Polární geovědy (Geografický ústav),
• Říční krajina (Geografický ústav),
• Geoinformatika a kartografie (Geografický ústav),
• Sociální geografie a regionální rozvoj (Geografický ústav).
Jednotlivé výzkumné týmy obvykle zahrnují zpravidla několik výzkumných skupin podle dílčího
tematického zaměření. Tvůrčí týmy a jejich skupiny do svých vědeckých aktivit zapojují studenty
všech úrovní studia, přičemž studenti studia doktorského jsou zpravidla do práce týmů a řešení
projektů zapojeni již velmi intenzivně.
Vedle toho je zapojení studentů realizováno také podporou z ústavních prostředků určených na
specifický výzkum prostřednictvím integrovaných projektů výzkumu Geologické, geodynamické
a environmentální procesy při východním okraji Českého masívu (GeoDyn) a Globální
environmentální změny v krajinné sféře Země v čase a prostoru (GlobST), přičemž tvůrčí činnost
studentů doktorských (případně magisterských) je finančně podporována v následujících kategoriích:
• podpora publikační aktivit,
• podpora aktivní účasti na konferencích,
• podpora výzkumné činnosti v rámci zpracování dizertační práce a podpora dalšího
vzdělávání mimo MU.
Motivaci studentů k tvůrčí činnosti napomáhá i oceňování těch studentů, kteří jsou autory nebo
spoluautory impaktovaných, hodnotných recenzovaných zahraničních či domácích publikací.
Oceňovány jsou publikace splňující kritéria pro bodované výstupy vědy a výzkumu podle metodiky
Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Významnou roli hraje též program GeoExcelence a udělování
ceny ústavu za nejlepší výsledek v oblasti vědy a výzkumu. Tvůrčí činnost studentů (a v rámci výuky
též učitelů) je podporována rovněž Fondem rozvoje Masarykovy univerzity. Výuka včetně terénních
1,2 1,19
1,29 1,27
1,5
0,5
0,7
0,9
1,1
1,3
1,5
1,7
2012 2013 2014 2015 2016
Category Normalized Citation Impact
17
kurzů studentů přímo v polárních oblastech byla v posledních letech podpořena projektem Polar
ecology course – geosciences v rámci Evropského hospodářského prostoru (EEA) a Norských fondů
(NF-CZ07-ICP-1-032-2014).
Záměrem dalšího rozvoje tvůrčí činnosti je vedle formální i neformální podpory vytvořených tvůrčích
týmů zejména neustálé zkvalitňování tvůrčí činnosti studentů, kteří budou nástupci současné generace
odborníků. Masarykova univerzita bude pokračovat v nastolených trendech podpory studentů, jež
byly jmenovány výše. Tato strategie dává dostatečnou záruku dalšího pokračování a rozvoje tvůrčí
činnosti na MU.
1.8 Tematické zaměření výzkumu a pokrytí disciplín z oblasti Vědy o Zemi
Ústavy se ve svém výzkumu zaměřují na několik hlavních odvětví teoretické a aplikované geologie
a geografie. V řadě témat se výzkumná činnost uvedených odvětví propojuje. Tak např. geofyzikální
výzkum je uskutečňován jak na Ústavu fyziky Země, tak částečně i na Geografickém ústavu a Ústavu
geologických věd. Rovněž pedologické otázky jsou částečně řešeny na obou posledně jmenovaných
ústavech. Výzkumná činnost Ústavu geologických věd zahrnuje zejména klasické obory, jako jsou
mineralogie, petrologie, paleontologie, strukturní geologie a geologie regionální, historická a
dynamická (včetně sedimentologie). Významně jsou zastoupeny též obory aplikované, jako je
ložisková geologie, dále hydrogeologie a environmentální geologie a s nimi spojená geochemie a
nově též inženýrská geologie. Na Geografickém ústavu se výzkumná činnost zaměřuje především na
tři základní odvětví geografie – fyzickou geografii (včetně geomorfologie, glaciologie, hydrologie,
meteorologie a klimatologie), socioekonomickou geografii (včetně regionální geografie a
geodemografie) a kartografii s geoinformatikou. Uvedené tři ústavy tak na Masarykově univerzitě
pokrývají svým výzkumem většinu základních tematických okruhů v oblasti vzdělávání Vědy o Zemi,
i když s různou mírou specializace uvnitř těchto okruhů. Rozsáhlé pokrytí oborů věd o Zemi
dokumentuje též citační ohlas pubikací podle kategorií databáze WoS (viz Tabulku 4).
Tabulka 4: Citační ohlas – indikátory odvozené z citací WoS dle kategorií (A–R–L–PP)
Name
WoS
Docs
CNCI
Times
Cited
% Docs
Cited
PP
(top 1
%)
PP (top
10 %)
% Intl.
Collab.
Aver.
Per-
centile
Citat.
Impact
Baseline* 871 1,32 6007 80,48 1,95 13,09 52,93 48,86 6,9
Environmental Sciences 325 1,34 2613 85,23 1,85 11,69 57,23 47,21 8,04
Geosciences, Multidisciplinary 141 0,94 819 74,47 0,71 5,67 43,97 57,64 5,81
Geography 85 1,78 124 47,06 1,18 9,41 9,41 67,9 1,46
Mineralogy 85 0,72 468 78,82 0 2,35 63,53 58,31 5,51
Geography, Physical 83 2,04 617 80,72 3,61 18,07 48,19 45,6 7,43
Meteorology, Atmospheric Sci. 63 1,46 603 88,89 1,59 11,11 57,14 39,87 9,57
Geochemistry & Geophysics 58 0,83 390 86,21 0 3,45 58,62 55,92 6,72
Water Resources 29 1,99 395 89,66 6,9 10,34 41,38 41,88 13,62
Geology 25 1,33 122 88 0 16 52 41,16 4,88
Paleontology 19 1,24 77 100 0 5,26 73,68 40,49 4,05
Oceanography 2 1,64 3 50 0 0 100 57,39 1,5
*Baseline: souhrnné indikátory za všechny obory. Obory se mohou u publikací vyskytovat i současně (časopis bývá zařazen k více oborům
zároveň). Další vysvětlivky: viz Tabulku 3.
18
1.8.1 Přehled výzkumných týmů a jejich výzkumných zaměření
Komplexní výzkum minerálů, hornin a ložisek nerostných surovin
Tento výzkumný tým se zaměřuje na výzkum především endogenních procesů vzniku minerálů
a hornin (včetně ložisek nerostných surovin na ně vázaných) a navazující regionálně geologické
problematiky, dále na systematiku minerálů a hornin a krystalochemická studia minerálů, která mají
na pracovišti dlouholetou tradici. Rozsáhlé je studium krystalochemie, mineralogické systematiky
a vzniku endogenních mineralizací (M. Novák, J. Cempírek, R. Škoda, Z. Losos, P. Gadas), v kterém
dosáhli pracovníci MU významného mezinárodního uznání. Skupina se zaměřuje na studium
systematiky minerálů skupiny turmalínu, minerálů vzácných zemin, uranu a thoria, dále na vznik a
mineralizaci pegmatitů, zejména lithných. Současně jsou řešeny procesy alterace minerálů. Studium
fluidních inkluzí a rudní mineralizace (M. Slobodník, Z. Losos) je zaměřeno na fluidní inkluze
hydrotermálních žil v paleozoických horninách (moravskoslezské paleozoikum, barrandien) a
sulfidickou mineralizaci. Petrologie krystalinických hornin (J. Leichmann, D. Buriánek, A. Přichystal,
J. Kotková, D. Buriánek) se zaměřuje na studium hornin brněnského masivu a na vznik durbachitů
pomocí geofyzikálních metod, mezi nimiž dominuje studium radioaktivity, a pomocí mikroskopie
v katodové luminiscenci.
Vznik, vývoj a deformační porušení sedimentárních komplexů
Tento výzkumný tým se zaměřuje převážně na sedimentologický výzkum, stratigrafii, paleontologii
a paleoekologii, které mají na Přírodovědecké fakultě již dlouholetou tradici. K tradiční
sedimentologii přistupují aspekty regionálně geologické a tektonické (strukturní geologie).
Stratigrafie paleozoika (J. Kalvoda, T. Kumpan) je zaměřena na mikropaleontologický výzkum
(Conodonta, Foraminifera) hranice devon/karbon. Stratigrafie, paleontologie a sedimentologie
kenozoických hornin (R. Brzobohatý, Š. Hladilová, N. Doláková, S. Nehyba, R. Musil, M. Ivanov)
zahrnuje studium především neogenních a kvartérních hornin a jejich paleontologického obsahu
(fosilní ryby, měkkýši, palynologie, obratlovci), což umožňuje paleoekologické rekonstrukce
prostředí. Studium deformace v křehkém a křehce duktilním prostředí (R. Melichar, M. Knížek) je
zaměřeno na příkrovové stavby tenkých desek v paleozoických horninách (barrandien,
moravskoslezské paleozoikum), studium mladých zlomů a sesuvů pomocí napjatostní analýzy.
Antropogenní procesy a aplikovaná geologie
Tento výzkumný tým se zaměřuje na výzkum geologických procesů probíhajících na zemském
povrchu včetně antropogenních aspektů a aplikovaného výzkumu s tím spojeného. Skupina
geochemie exogenních procesů a geoenvironmentalistiky (P. Pracný, J. Zeman, J. Faimon,
E. Geršlová, M. Ivanov) se zabývá šířením kontaminace těžkými kovy a možnými metodami sanace
podzemních, důlních i povrchových vod a také tepelnou přeměnou organické hmoty a degradacemi
organických (ropných) látek. Studium hydrogeologického modelování a geomechanické
problematiky (T. Kuchovský, A. Říčka, M. Knížek) provádí modelování toku podzemní vody jak pro
účely vyhledávání zdrojů pitné vody, tak pro účely studia kontaminací nebo nežádoucích přítoků
podzemní vody. Geoarcheologická studia a studia technické petrologie a mineralogie (A. Přichystal,
M. Gregerová, D. Všianský) se zabývají původem artefaktů, především rohovců a zelených břidlic,
petrografickým studiem dávné keramiky a technickými vlastnosti geomateriálů, včetně tzv. „nemocí
kamenů“.
Seismologický a paleoseismologický výzkum
Seismologický výzkum je hlavní náplní tvůrčí činnosti specialistů z Ústavu fyziky Země (P. Špaček,
J. Havíř, P. Firbas a další), který zajišťuje seismický monitoring pro Českou republiku. Tento tvůrčí
tým provozuje síť seismických stanic a vyhodnocuje jejich záznamy. Zároveň sleduje mladé,
morfologicky zřetelné zlomy a vyhodnocuje je z hlediska možného seismického rizika.
19
Klimatologie
Výzkumná činnost týmu klimatologie (R. Brázdil, P. Dobrovolný, L. Řezníčková, L. Dolák, K. Láska)
je zaměřena na studium kolísání klimatu na území České republiky na základě dokumentárních a
dendroklimatických údajů, časných přístrojových měření a pravidelných meteorologických
pozorování během posledního tisíciletí. Další oblastí výzkumu je rekonstrukce a studium vybraných
hydrometeorologických extrémů z hlediska jejich četností výskytu, sezonality, intenzity a dopadů na
přírodu a společnost. K hlavním objektům vědeckého zájmu patří historická klimatologie; historická
hydrologie; variabilita klimatu a klimatická změna; rekonstrukce klimatu na základě dokumentárních,
dendrochronologických a přístrojových meteorologických údajů; hydrometeorologické extrémy
(hlavně povodně, sucha, vichřice, krupobití) a jejich velikost, sezonalita, synoptické příčiny,
časoprostorová variabilita a dopady na společnost; homogenizace a statistická analýza přístrojových
meteorologických řad.
Polární geovědy
Rozsáhlý výzkumný tým polárních věd se opírá o antarktickou stanici J. G. Mendela, kterou
provozuje Masarykova univerzita na ostrově Jamese Rosse. Pravidelné vědecké výpravy přinášejí
nová jedinečná data. Výzkum vývoje antarktického přírodního prostředí v nejmladší geologické
historii (D. Nývlt, M. Roman, M. Kňažková, M. Lulák, J. Kavan, F. Hrbáček, T. Čejka) se zabývá
formováním reliéfu a krajiny v souvislosti s deglaciací okrajové části Antarktidy a následným
vývojem, holocenními změnami klimatu a přírodního prostředí (východiskem jsou jezerní záznamy
v severní části Antarktického poloostrova) a také vztahem zaobloukového vulkanismu a místního
zalednění. Studium stratosférického ozonu a UV záření (K. Láska, K. Čížková) je zaměřeno na
hodnocení účinku atmosférických faktorů na variabilitu slunečního UV záření v polárních oblastech
i ve střední Evropě. V rámci spolupráce s pracovištěm CEITEC MU (Středoevropský technologický
institut – Masarykova univerzita) se skupina zabývá také hodnocením vlivu UV záření na degradaci
polymerů. Vliv klimatické variability na bilanci hmoty ledovců (K. Láska, D. Nývlt, Z. Stachoň,
K. Ambrožová, J. Kavan, J. Ondruch) se zaměřuje na studium regionálních rozdílů a interpretaci
vztahů mezi ledovci a klimatem v oblasti Antarktického poloostrova. Skupina výzkumu permafrostu
a aktivní vrstvy (F. Hrbáček, D. Nývlt, K. Láska, M. Kňažková, J. Ondruch) studuje periglaciální jevy,
zejména vztah fyzikálních vlastností aktivní vrstvy a permafrostu v oblasti Antarktického poloostrova.
Říční krajina
Výzkum říční krajiny (Z. Máčka, K. Brabec, M. Šulc) se zaměřuje na interakci fluviálních procesů a
bioty, zejména na dynamiku a účinky říčního dřeva, vztah vegetační sukcese
a hydrogeomorfologických procesů na fluviálních formách, zákonitosti distribuce a dynamiky
společenstev vodních organismů, dále na změny a dynamiku aluviálních toků v historické době,
antropogenní impakt na říční systémy a v neposlední řadě na hydromorfologické a hydrobiologické
hodnocení vodních toků a jejich ekologické vazby.
Geoinformatika a kartografie
Laboratoř geoinformatiky a kartografie (M. Konečný, P. Kubíček, T. Řezník, K. Staněk, Z. Stachoň,
R. Štampach) se zabývá studiem dynamické geovizualizace se zaměřením na oblast krizového řízení,
které představuje zásadní výzvu pro společnost ve všech zemích světa. Geografické informační
systémy (GIS) a mapy (zejména elektronické) jsou vhodným nástrojem pro jejich zvládání.
Uživatelské aspekty kartografické vizualizace rozvíjejí zejména výzkum kognitivních aspektů
kartografické vizualizace v obecné rovině s důrazem na užití map, 3D-vizualizací včetně virtuální
reality, uživatelských rozhraní a kontextově orientovaných vizualizací (adaptivní kartografie).
Uživatelské aspekty jsou analyzovány pomocí testovacího nástroje vytvořeného ve spolupráci s
dalšími subjekty (Fakulta informatiky, HumeLab). Testovací nástroj je dále rozšiřován, např. o
propojení se systémy pro sledování očí (tzv. eye-tracking) a sledování uživatelské interakce. Datové
20
modelování pro účely precizního zemědělství představuje třetí okruh tvůrčí činnosti systematicky
rozvíjené v rámci této laboratoře.
Sociální geografie a regionální rozvoj
Tým sociální geografie a regionálního rozvoje (M. Jeřábek, A. Věžník, O. Mulíček, D. Seidenglanz,
R. Osman, O. Šerý) se zabývá dvěma hlavními okruhy. Jednak je to okruh čas, rytmy a mobilita,
v němž je práce výzkumné skupiny soustředěna na zkoumání každodenní časoprostorové rutiny, a to
především v prostoru měst a metropolitních oblastí. Do uceleného rámce jsou tak integrovány
klasické disciplíny geografie osídlení, geografie města či geografie dopravy. Druhým okruhem je
geografie průmyslu a zemědělství, rozvoje venkova a problematiky trhu práce. Předmětem výzkumu,
který je založen zejména na analýze terénních výzkumů v lokalitách na území České republiky, jsou
dopady sociálních, ekonomických i environmentálních změn krajinné sféry v procesu transformace
středoevropské ekonomiky po roce 1989.
21
A IV. 2. Vysoká škola předkládá zhodnocení nejvýznamnějších aktivit vysoké školy v tvůrčí činnosti
za posledních pět let v oblasti vzdělávání, pro kterou vysoká škola žádá o institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
V oblasti Vědy o Zemi dosáhli pracovníci Masarykovy univerzity významných výsledků v tvůrčí
činnosti. V posledních pěti letech byl výzkum podpořen, případně stále ještě je podporován, celkem
33 granty grantových agentur a celou řadou dalších projektů.
Publikační činnost je rozprostřena mezi jednotlivými pracovníky. Je uvedeno sedm nejvýznamnějších
publikačních výsledků, vedle toho jsou však prezentovány i příklady publikací některých dalších
pracovníků tak, aby bylo zřejmé pokrytí různých specializací v rámci oblasti Vědy o Zemi kvalitní
tvůrčí činností.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.9 Nejvýznamnější aktivity vysoké školy v tvůrčí činnosti
Mezi nejvýznamnější tvůrčí výsledky patří výsledky výzkumu podpořeného grantovými prostředky
a publikované v prestižních odborných časopisech.
1.9.1 Řešené granty
Pracovníci Masarykovy univerzity jsou úspěšní v získávání prostředků na výzkum od různých
vyhlašovatelů a grantových agentur. Například v letech 2012–2016 řešili (příp. dosud řeší) celkem
25 grantových projektů předložených Grantové agentuře ČR (GA ČR), 8 grantů od Technologické
agentury ČR (TA ČR). Z výzev vyhlášených ministerstvem školství (MŠMT) bylo získáno 32 grantů,
z Ministerstva životního prostředí ČR 2 granty a jeden grant z Ministerstva kultury ČR. Jihomoravské
centrum pro mobilitu poskytlo tři granty a Evropská unie granty dva (nejsou zahrnuty projektové
výzvy typu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost apod.). Řada grantových
prostředků byla získána rovněž z vnitřních zdrojů univerzity prostřednictvím Grantové agentury MU
a Fondu rozvoje MU.
Mezi úspěšně ukončené granty GA ČR a TA ČR lze mimo jiné zařadit např.: GA205/09/1876
Recentní deglaciace severní části ostrova Jamese Rosse, Antarktida (K. Láska), GA205/09/1297
Víceúrovňová analýza městského a příměstského klimatu na příkladu středně velkých měst
(P. Dobrovolný), GAP209/10/0605 Kolísání klimatu České republiky v období přístrojových
pozorování na základě homogenních sekulárních řad (R. Brázdil), GA14-14547S Geografie
městských rytmů (O. Mulíček), GAP210/10/1105 Stopové prvky v křemeni – zakonzervovaná
informace o vývoji silikátové taveniny (J. Leichmann), GA205/09/0103 Mělkovodní ekosystémy
středního miocénu Centrální Paratethydy: sukcese a interakce anorganické a organické složky
ekosystémů (S. Nehyba), GAP210/10/0743 Chemické složení a stupeň strukturního uspořádání
přírodních turmalínů – geochemické versus strukturní faktory (M. Novák), GAP210/11/1891 Hranice
devonu a karbonu v Evropě – multidisciplinární přístup (J. Kalvoda), TD020254 Vliv přeshraniční
spolupráce na regionální rozvoj českého pohraničí (M. Jeřábek), TA03010735 Vizuální dotazování
pro geodatabázové systémy (K. Staněk), TB0500MV004 Vypracování certifikované metodiky pro
vyhodnocování stavu infrastruktury pro prostorové informace v České republice (M. Konečný),
TB05CUZK001 Inovace Základní báze geografických dat – ZABAGED® (P. Kubíček),
TB010CBU002 Nové technologické možnosti dobývání ložisek uranu v ČR s ohledem na
minimalizaci dopadů na životní prostředí a jejich legislativní zajištění (M. Slobodník), TA02010084
Vývoj dinasu s optimalizovanými vlastnostmi s důrazem na odolnost vůči korozi (D. Všianský).
22
Z uvedeného přehledu vyplývá, že pracovníci MU jsou úspěšní v získávání grantů ve všech hlavních
dílčích specializacích.
1.9.2 Nejvýznamnější publikační výsledky 2012–2016
Následuje přehled několika nejlepších publikačních výsledků, které byly vybrány na základě kritéria
Highly Cited Paper, počtu citací, vynikající citovanosti článku vzhledem k oboru (obvykle mezi 10 %
nejcitovanějších), normalizovaného citačního dopadu (CNCI), významného podílu domácích autorů
(korespondenční autor, publikace čistě MU, apod.) a úspěchu v Pilíři II. Polotučně jsou zvýrazněni
autoři z Masarykovy univerzity (zaměstnanci, studenti), za citací práce je uvedeno zhodnocení
dopadu publikačního výsledku podle databáze Web of Science (WoS): citační ohlas, IF – impakt
faktor časopisu a jeho kvartil Q v přiřazených kategoriích (obojí jednotně za rok 2016):
Brázdil, R., Dobrovolný P., Trnka M., Kotyza O., Řezníčková L., Valášek H., Zahradníček P. &
Štěpánek P. (2013): Droughts in the Czech Lands, 1090–2012 AD. Climate of the Past, 9, 4,
1985–2002. ISSN 1814-9324, DOI: 10.5194/cp-9-1985-2013. WoS: 16× cited, IF: 3.543, Q1
in Geosciences, Multidisciplinary, Q1 in Meteorology & Athmospheric Sciences.
Černý, P., London D. & Novák M. (2012): Granitic pegmatites as reflections of their sources.
Elements, 8, 4, 289–294. ISSN 1811-5209, DOI: 10.2113/gselements.8.4.289. WoS: 41× cited,
IF: 4.038, Q1 in Geochemistry & Geophysics, Q1 in Mineralogy.
Engel, Z., Nývlt D. & Láska K. (2012): Ice thickness, areal and volumetric changes of Davies Dome
and Whisky Glacier (James Ross Island, Antarctic Peninsula) in 1979–2006. Journal of
Glaciology, 58, 211, 904–914. ISSN 0022-1430, DOI: 10.3189/2012JoG11J156. WoS: 24×
cited, IF: 3.643, Q1 in Geography, Physical, Q1 in Geosciences, Multidisciplinary.
Kalvoda J., Kumpan T. & Bábek O. (2015): Upper Famennian and Lower Tournaisian sections of
the Moravian Karst (Moravo-Silesian Zone, Czech Republic): a proposed key area for
correlation of the conodont and foraminiferal zonations. Geological Journal, 50, 1, 17–38.
ISSN: 1099-1034, DOI: 10.1002/gj.2523. WoS: 12× cited, IF: 2.978 (2016), Q1 in Geoscience,
Multidisciplinary.
Novák, M., Škoda R., Gadas P., Krmíček L. & Černý P. (2012): Contrasting origins of the mixed
(NYF Plus LCT) signature in granitic pegmatites, with examples from the Moldanubian Zone,
Czech Republic. Canadian Mineralogist, 50, 4, 1077–1094. ISSN 0008-4476, DOI:
10.3749/canmin.50.4.1077. WoS: 27× cited, IF: 0.817, Q4 in Mineralogy.
Trnka, M., Brázdil R., Olesen J. E., Eitzinger J., Zahradníček P., Kocmánková E., Dobrovolný P.,
Štěpánek P., Možný M., Bartošová L., Hlavinka P., Semerádová D., Valášek H., Havlíček
M., Horáková V., Fischer M. & Žalud Z. (2012): Could the changes in regional crop yields
be a pointer of climatic change? Agricultural And Forest Meteorology, 166, 15. 12. 2012, 62–
71. ISSN 0168-1923, DOI: 10.1016/j.agrformet.2012.05.020. WoS: 26× cited, IF: 3.887, Q1
in Agronomy, Q1 in Forestry, Q1 in Meteorology & Atmospheric sciences.
1.9.3 Další příklady publikačních výsledků některých dalších autorů MU
Následující seznam uvádí příklady některých dalších publikačních výsledků různých autorů z MU
v oblasti vzdělávání Vědy o Zemi za poslední roky:
Babek O., Kumpan T., Kalvoda J. & Grygar T. M. (2016): Devonian/Carboniferous boundary
glacioeustatic fluctuations in a platform-to-basin direction: A geochemical approach of
sequence stratigraphy in pelagic settings. Sedimentary Geology, 337, 81–99. ISSN: 0037-0738,
DOI: 10.1016/j.sedgeo.2016.03.009. WoS: 5× cited, IF: 2.373, Q1 in Geology.
23
Brzobohatý R., Kalvoda J., Frýda J. & Erban V. (2016): Strontium isotope record of the Hygophum
hygomii otoliths from the European middle Miocene. Geobios, 49, 5, 349–354. ISSN: 0016-
6995, DOI: 10.1016/j.geobios.2016.06.007. WoS: 1× cited, IF: 1.431, Q2 in Paleontology.
Dobrovolný P., Brázdil R., Trnka M., Kotyza O. & Valášek H. (2015): Precipitation reconstruction
for the Czech Lands, AD 1501–2010. International Journal of Climatology, 35, 1, 1–14. ISSN:
0899-8418, DOI: 10.1002/joc.3957. WoS: 10× cited, IF: 3.76, Q1 in Meteorology &
Atmospheric Sciences.
Geršlová E., Goldbach M., Geršl M. & Skupien P. (2016): Heat flow evolution, subsidence and
erosion in Upper Silesian Coal Basin, Czech Republic. International Journal of Coal Geology,
154, 30–42. ISSN: 0166-5162, DOI: 10.1016/j.coal.2015.12.007. WoS: 1× cited, IF: 4.783,
Q1 in Energy & Fuels, Q1 in Geoscience, Multidisciplinary.
Hanuláková D., Zeman J., Vašíček R., Přikryl R. & Kuchovský T. (2013): Determination of pore
water composition during long term interaction of bentonite substrates with water media:
comparative study. Applied Clay Science, 80–81, 69–75. ISSN: 0169-1317, DOI:
10.1016/j.c1ay.2013.06.006. WoS: 4× cited, IF: 3.101, Q2 in Chemistry, Physical, Q1 in
Materials sciences, Multidisciplinary, Q1 in Mineralogy.
Hrbáček F., Nývlt D. & Láska K. (2017): Active layer thermal dynamics at two lithologically
different sites on James Ross Island, Eastern Antarctic Peninsula. CATENA, 149, Special Issue,
Part 2, 592–602. ISSN: 0341-8162, DOI: 10.1016/j.catena.2016.06.020. WoS: 5× cited, IF:
3.191, Q1 in Geosciences, Multidisciplinary, Q1 in Soil Science, Q1 in Water Resources.
Kociánová L. & Melichar R. (2016): OATools: An Arc Map add-in for the orientation analysis of
geological structures. Computers & Geosciences, 87, 67–75. ISSN: 0098-3004, DOI:
10.1016/j.cageo.2015.12.005. WoS: 2× cited, IF: 2.533 (2016), Q2 in Computer Science,
Interdisciplinary Applications, Q2 in Geosciences, Multidisciplinary.
Kubíček P., Kozel J., Štampach R. & Lukas V. (2013): Prototyping the visualization of geographic
and sensor data for agriculture. Computers and Electronics in Agriculture. Elsevier, 97, 9, 83–
91. ISSN: 0168-1699, DOI: 10.1016/j.compag.2013.07.007. WoS: 10× cited, IF: 2.201, Q1 in
Agriculture, Multidisciplinary, Q2 in Computer Sciences, Interdisciplinary Applications.
Láska K., Witoszová D. & Prošek P. (2012): Weather patterns of the coastal zone of Petuniabukta,
central Spitsbergen in the period 2008–2010. Polish Polar Research, 33, 297–318. ISSN:
0138-0338, DOI: 10.2478/v10183-012-0025-0. WoS: 20× cited, IF: 0.636, Q4 in Ecology,
Q4 in Geosciences, Multidisciplinary.
Leichmann J., Gnojek I., Novák M., Sedlák J. & Houzar, S. (2017): Durbachites from the Eastern
Moldanubicum (Bohemian Massif): erosional relics of large, flat tabular intrusions of
ultrapotassic melts – geophysical and petrological record. International Journal of Earth
Sciences, 106, 1, 59–77. ISSN 1437-3254, DOI: 10.1007/s00531-016-1296-1. WoS: 1× cited,
IF: 2.283, Q2 in Geosciences, Multidisciplinary.
Lin H., Batty M., Jørgensen S.E., Fu B., Konečný M., Voinov A., Torrens P., Lu G., Zhu A-X.,
Wilson J.P., Gong J., Kolditz O., Bandrova T. & Chen M. (2015): Virtual Environments
Begin to Embrace Process-based Geographic Analysis. Transaction in GIS, 19, 4, 493–498.
ISSN: 1361-1682, DOI: 10.1111/tgis.12167. WoS: 14× cited, IF: 2.252, Q2 in Geography.
Losos Z., Kovář O., Houzar S. & Zeman J. (2013): Rare hydrated Mg-carbonates-hydroxides
assemblage of serpentinite fissures in Hrubšice, western Moravia (Czech Republic): a genetic
model of its formation. Neues Jahrbuch für Mineralogie, Abhandlungen, 190, 3, 253–263.
ISSN 0077-7757, DOI: 10.1127/0077-7757/2013/0242. WoS: 2× cited, IF: 0.811, Q4 in
Mineralogy.
Máčka Z., Krejčí L., Loučková B., Peterková L. (2011): A critical review of field techniques in the
survey of large woody debris in river corridors: a central European perspective.
24
Environmental Monitoring and Assessment, 181, 291–316. ISSN: 0167-6369, DOI:
10.1007/s10661-010-1830-8. WoS: 8× cited, IF: 1.687, Q3 in Environmental sciences.
Mulíček O., Osman, R. & Seidenglanz D. (2015): Urban rhythms: A chronotopic approach to urban
timespace. Time & Society, 24, 304–325. ISSN: 0961-463X, DOI:
10.1177/0961463X14535905. WoS: 8× cited, IF: 1.206, Q2 in Social Sciences.
Interdisciplinary.
Nedbalová L., Nývlt D., Kopáček J., Šobr M. & Elster J. (2013): Freshwater lakes of Ulu Peninsula,
James Ross Island, north-east Antarctic Peninsula: origin, geomorphology and physical and
chemical limnology. Antarctic Science, 25, 358–372. ISSN: 0954-1020, DOI:
10.1017/S0954102012000934. WoS: 20× cited, IF: 1.461, Q3 in Environmental Sciences, Q3
in Geography, Physical, Q3 in Geosciences, Multidisciplinary.
Nehyba S. & Opletal V. (2017): Sedimentological study of the Nikolčice Formation – evidence of
the Middle Jurassic transgression onto the Bohemian Massif (subsurface data). Geological
Quarterly, 61, 1, 138–155. ISSN 1641-7291, DOI: 10.7306/gq.1335. WoS: IF: 1.129, Q2 in
Geology.
Nývlt D., Braucher R., Engel Z. & Mlčoch B. (2014): Timing of the Northern Prince Gustav Ice
Stream retreat and the deglaciation of northern James Ross Island, Antarctic Peninsula during
the last glacial-interglacial transition. Quaternary Research, 82, 441–449. ISSN: 0033-5894,
DOI: 10.1016/j.yqres.2014.05.003. WoS: 14× cited, IF: 2.195, Q3 in Geography, Physical,
Q2 in Geosciences, Multidisciplinary.
Pracný P., Faimon J., Šráček O. Kabelka L. & Hebelka J. (2015): Anomalous drip in the Punkva
caves (Moravian Karst): relevant implications for paleoclimatic proxies. Hydrological
Processes, 30, 1506–1520. ISSN: 0885-6087, DOI: 10.1002/hyp.10731. WoS: 2× cited, IF:
3.014, Q1 in Water resources.
Radaideh, O.M. & Melichar, R. (2015): Tectonic Paleostress fields in the southwestern part of
Jordan: New insights from the fault-slip data in the southeastern flank of the Dead Sea Fault
Zone. Tectonics, 34, 9, 1863–1891. ISSN 0278-7407, DOI: 10.1002/2015TC003919. WoS:
1× cited, IF: 3.784 (2016), Q1 in Geochemistry & Geophysics.
Řezník T., Horáková B. & Szturc R. (2015): Advanced methods of cell phone localization for crisis
and emergency management applications. International Journal of Digital Earth, 8, 4, 259–
272. ISSN: 1753-8947, DOI: 10.1080/17538947.2013.860197. WoS: 8× cited, IF: 2.292, Q3
in Geography, Physical, Q2 in Remote sensing.
Slobodník M., Melichar R., Hurai V. & Bakker R.J. (2012): Litho-stratigraphic effect on Variscan
fluid flow within the Prague synform, Barrandian: Evidence based on C, O, Sr isotopes and
fluid inclusions. Marine and Petroleum Geology, 35, 1, 128–138. ISSN: 0264-8172, DOI:
10.1016/j.marpetgeo.2012.01.003. WoS: 2× cited, IF: 2.888 (2016), Q1 in Geosciences,
Multidisciplinary.
Věžník A. & Konečný O. (2011): Agriculture of the Czech Republic after accession to the EU:
regional differentiation. Moravian Geographical Reports, 19, 1, 50–62. ISSN: 1210-8812.
WoS: 15× cited, IF: 2.149, Q2 in Geography.
V posledních pěti letech byla publikační činnost ohodnocena udělením dvou cen. Za monografii
Brázdil R. et al. (2013): Climate of the Sixteenth Century in the Czech Lands byli v roce 2014 autoři
poctěni Cenou rektora Masarykovy univerzity a za knihu Brázdil R. et al. (2015): Sucho v českých
zemích: minulost, současnost, budoucnost získali její autoři v roce 2016 Cenu Josefa Hlávky za
vědeckou literaturu.
25
B II. 5. Zapojení vysoké školy do činnosti zahraničních a zvláště mezinárodních odborných
organizací a do mezinárodních výzkumných projektů odpovídají charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Masarykova univerzita se v oblasti Vědy o Zemi zapojuje do práce nadnárodních vědeckých
organizací, a to jak formou institucionálního členství, tak i formou individuálního členství svých
odborných pracovníků (např. International Stratigraphic Commission, International Mineralogical
Association, International Society of Digital Earth, International Cartographic Association aj.). Do
mezinárodní vědecké práce se MU zapojuje formou mezinárodní spolupráce na výzkumných
projektech (např. Rakousko, Čína, Argentina aj.).
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.10 Mezinárodní přesah tvůrčích aktivit
1.10.1 Zapojení do mezinárodních organizací
Pracovníci Ústavu geologických věd, Geografického ústavu a Ústavu fyziky Země jsou zapojeni do
mezinárodních organizací, ve kterých reprezentují národní zájmy České republiky. Např. prof.
Kalvoda a prof. Bábek jsou hlasujícími členy IUGS (International Stratigraphic Commission,
Subcommission of Carboniferous Stratigraphy), prof. Novák byl v letech 2001–2016 národním
zástupcem v EMU (European Mineralogical Union) a v letech 1995–2016 v IMA (International
Mineralogical Association), ve které nyní pokračuje dr. Cempírek. Prof. Novák rovněž zastával
funkci předsedy Subcommitte for Nomenclature of Tourmaline Supergroup při IMA. Doc. Geršlová
se r. 2016 stala členkou pracovní komise ICCP (International Committee for Coal and Organic
Petrology). Prof. Konečný působí, resp. působil jako viceprezident a činný prezident ISDE
(International Society of Digital Earth), viceprezident IEAS (International Eurasian Academy of
Sciences) a ICA (International Cartographic Association, Commission Cartography for Early
Warning and Crises Management – předseda komise). Pracoviště Geografického ústavu je díky
infrastrukturnímu projektu Czech Polar Research Infrastructure (MŠMT, LM2015078) pověřeno
vykonávat též aktivity spojené s členstvím České republiky v SCAR (Scientific Committee on
Antarctic Research) a v COMNAP (Council of Managers of National Antarctic Program).
Pracovníci ústavů jsou zároveň členy formálních i neformálních mezinárodních profesních organizací,
jako např. International Federation of Palynological Societies, Paläontologische Gesellschaft, The
Paleontological Society, International Association of Sedimentologists, Central European Tectonic
Studies Group, Carpatho-Balcan Geological Association aj.
Jednotlivé výzkumné týmy i významní pracovníci vykazují intenzivní a konkrétní mezinárodní
spolupráci na projektech a při organizaci mezinárodních konferencí v rámci oblasti Vědy o Zemi.
Jedná se například o program NECLIME (Neogene climatic changes), dále o DSRA (Digital Silk
Road Alliance – iniciativa ISDE od r. 2017), Open Geospatial Consortium (více jak 10leté členství),
AGILE (Association GI Laboratories in Europe, více jak 10leté členství), GWF (Global Geospatial
Forum – spolupořadatelství workshopů: Hyderabad, Amsterodam, Rotterdam), GEO (Group on
Earth Observation) a GEOSS (Global Earth Observation System of Systems – spolupráce na
konferencích v Albeně v Bulharsku, Kuichinu v Malajsii, Hyderabadu v Indii a Washingtonu v USA),
GISIG (Geographical Information Systems International Group – koordinace pro ČR na MU).
Každoročně je pořádána mezinárodní konference Students in Polar and Alpine Research. V roce 2017
bylo uspořádáno International symposium Tourmaline 2017.
26
Pracovníci MU se rovněž zapojují do redakční práce mezinárodních odborných časopisů jak formou
řádného členství v redakčních radách, tak i formou hostujících editorů speciálních čísel. Jedná se např.
o časopisy, jako jsou Phytopedon – Journal of Soil Science, Bulletin of Geosciences, Central
European Journal of Geosciences (resp. Open Geosciences), Canadian Mineralogist, Journal
of Geosciences, Polish Geological Institute Special Papers, Hydrology and Earth System Sciences
a Climate Research.
1.10.2 Zapojení do mezinárodních projektů
Masarykova univerzita je zapojena do projektu mezinárodního seismického monitoringu, jehož cílem
je poskytování technické podpory pro Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek
(CTBTO) ve shodě se závazky České republiky, které plynou ze Smlouvy o všeobecném zákazu
jaderných zkoušek (CTBT). Česká republika podepsala tuto smlouvu 12. 11. 1996 a ratifikovala ji 11.
9. 1997. Dodržování smlouvy je kontrolováno Mezinárodním monitorovacím systémem, jehož
součástí je pomocná seismologická stanice VRAC (AS26), situovaná u Vranova u Brna (ssz. od Brna)
a provozovaná Ústavem fyziky Země. Ústav provozuje v rámci tohoto projektu také tzv. Národní
datové centrum (NDC) v Brně, jehož úkolem je především udržovat bezporuchový provoz stanice
AS26 a zajišťovat přenos jejích dat do Mezinárodního datového centra CTBTO ve Vídni. V případě
detekce jaderné exploze je úkolem NDC co nejdříve informovat národní autority České republiky.
Společný rakousko-český EU-projekt Research group for radioactive waste repository and nuclear
safety (CZ 1.07/2.3.00/20.0052) rozšiřoval možnosti jednak v oblasti evaluace dlouhodobé seismické
stability území, nutné mj. pro bezpečný provoz jaderných elektráren, jednak v oblasti ukládání
jaderného odpadu v podzemní a komplexního výzkumu minerálních fází vhodných pro dlouhodobé
ukládání radionuklidů.
Jako člen konsorcia Wirelessinfo působí Geografický ústav v řadě projektů, např. v projektech DataDriven
Biotechnology (DataBio; Horizon 2020, 2017–2019), Platform for Risk Evaluation and
Management in Agriculture (PREMIA, European Space Agency, 2017–2019), Farm-Oriented Open
Data in Europe (FOODIE, evropský projekt 7. rámce, 2014–2017) a European e-Infrastructure for
Extreme Data Analytics in Sustainable Development (EUXDAT, 2017–2020).
Dlouhodobá spolupráce s IAA (Instituto Antártico Argentino) na paleolimnologii v prostoru
Antarktického poloostrova byla podporována projektem Estudios paleomagneticos y de magnetismo
ambiental en el Holoceno, registrados en suelos y sedimentos lacustres del NE de la Peninsula
Antarctica – PICTO (projekt č. 2010–0096). V posledních letech byly nebo ještě jsou řešeny i další
mezinárodní projekty jako Dynamické mapovací metody orientované na řízení rizik a katastrof v éře
velkých dat (INTER-EXCELLENCE ČR – Čína, 2017–2019), EU-China Disaster Risk Management
(European Commission: International cooperation and development, 2012–2016) nebo Assessment
and strategic development of INSPIRE compliant Geodata-Services for European Soil Data
(eContentplus, 2009–2012).
27
3. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY, TVŮRČÍ ČINNOSTI
A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ
B II. 2. Celková struktura personálního zajištění výuky, tvůrčí činnosti a souvisejících činností
akademickými pracovníky v dané oblasti vzdělávání odpovídá z hlediska kvalifikace, věku, délky
týdenní pracovní doby a zkušeností s působením v zahraničí nebo v praxi charakteru uskutečňované
vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá o institucionální akreditaci,
a žádanému typu nebo typům studijních programů a zajišťuje:
a) garantování úrovně kvality dané oblasti vzdělávání jako celku a jejího rozvoje,
b) garantování studijních programů v této oblasti a
c) garantování výuky těchto studijních programů.
Shrnutí sebehodnocení:
Personální a kvalifikační zabezpečení výuky v oblasti vzdělávání Vědy o Zemi lze považovat za
vyhovující. Pracoviště mají poměrně velký počet habilitovaných pracovníků (18 docentů
a 7 profesorů), kteří garantují jednotlivé studijní programy a vysokou kvalitu výuky v této oblasti.
Po stránce výzkumu jsou personálně zajištěny prakticky všechny tematické okruhy vlastními
pracovníky (s výjimkou okruhu Geodézie a okruhu Důlní měřictví). Většina tematických okruhů je
pokryta habilitovanými pracovníky nebo pracovníky se zkušeností z praxe.
Personální stav pracovišť je stabilizovaný, čímž je garantována dlouhodobá udržitelnost kvality
výuky. K obměně personálního zabezpečení dochází plánovanou generační obměnou a personálním
posilováním studia v prakticky zaměřených tematických okruzích.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.11 Celková struktura personálního zabezpečení výuky a její garantování
V oblasti vzdělávání Vědy o Zemi se na výuce a výzkumu podílejí tři odborná pracoviště: Ústav
geologických věd, Geografický ústav a Ústav fyziky Země. Jejich personální složení je následující:
Věkové skupiny: do 35 let 36–55 let 56–70 let 70 a více let celk.
celk. neurč. celk. neurč. celk. neurč. celk. neurč. celk.
profesor 0 0 0 0 6 6 1 1 7
40 a více hodin/týden 0 0 0 0 5 5 0 0 5
28–39 hodin/týden 0 0 0 0 0 0 1 1 1
pod 28 hodin/týden 0 0 0 0 1 1 0 0 1
přepočtený počet 0 0 0 0 5,05 5,05 0,75 0,75 5,8
docent 0 0 10 9 8 7 0 0 18
40 a více hodin/týden 0 0 9 8 5 4 0 0 14
pod 28 hodin/týden 0 0 1 1 3 3 0 0 4
přepočtený počet 0 0 9,05 8,05 5,45 4,45 0 0 14,5
odborný asistent 3 2 10 4 1 0 0 0 14
40 a více hodin/týden 3 2 10 4 1 0 0 0 14
lektor 0 0 2 1 2 1 0 0 4
40 a více hodin/týden 0 0 2 1 2 1 0 0 4
vědecký pracovník 10 2 19 6 7 3 1 1 37
28
40 a více hodin/týden 4 1 9 3 3 1 0 0 16
28–39 hodin/týden 0 0 3 0 0 0 0 0 3
pod 28 hodin/týden 6 1 7 3 4 2 1 1 18
přepočtený počet 6,1 2,2 12,85 3,6 3,9 1,55 0,05 0,05 19,75
Celkový součet 13 4 41 20 24 17 2 2 80
Dominantní většina pedagogických pracovníků má plný pracovní úvazek (40 hodin/týden), pouze
mezi vědeckými pracovníky je významný podíl i pracovníků s menšími úvazky. Věková struktura je
přívětivá, většina pracovníků spadá do věkové kategorie 36–56 let (~polovina), zhruba třetina
pracovníků je ve věkové kategorii 56–70 let a šestině pracovníků je do 35 let. Habilitovaných
pracovníků je 25, z čehož je 18 docentů a 7 profesorů. Pracoviště jsou tedy personálně poměrně
stabilizovaná a mají relativně vysoký počet habilitovaných pracovníků potřebný ke garantování
vysoké kvality výuky.
Studium bakalářského a magisterského programu Geologie je garantováno doc. RNDr. Rostislavem
Melicharem, Dr., doktorský program Geologie garantuje doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. Bakalářský
a magisterský program Geografie a kartografie je garantován prof. RNDr. Rudolfem Brázdilem,
DrSc., který zároveň garantuje i doktorský studijní program Geografie. Bakalářský studijní program
Aplikovaná geografie garantuje prof. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc.
1.12 Personální pokrytí jednotlivých vědních disciplín
Personálně jsou zajištěny prakticky všechny tematické okruhy s výjimkou již zmíněného
a nevyučovaného okruhu Důlní měřictví a dále s výjimkou okruhu Geodézie, u něhož je sice výuka
zajišťována, avšak standardní vědecký výzkum v tomto okruhu na MU neprobíhá. Většinu
zajištěných tematických okruhů pokrývají habilitovaní pracovníci. Badatelské tematické okruhy jsou
habilitovanými pracovníky pokryty všechny. Poněkud nižší podíl habilitovaných pracovníků mají
vzhledem ke svému charakteru praktické okruhy, avšak jejich výuka je zpravidla zajišťována
pracovníky, kteří mají pracovní zkušenosti z reálné praxe. Celkově lze tedy konstatovat, že je pokryta
většina tematických okruhů, a to převážně habilitovanými pracovníky nebo pracovníky se zkušeností
z praxe.
Všechny povinné předměty a dominantní většina povinně volitelných a volitelných předmětů je
garantována vlastními pracovníky s týdenní pracovní dobou 40 hodin týdně. Pracovníci s malými
úvazky a externí spolupracovníci zajišťují pouze úzce specializované části jednotlivých vědních
oborů (ve výuce jde o volitelné předměty), a to z důvodů těsnějšího spojení výuky s praxí.
1.13 Strategie dalšího rozvoje personálního zabezpečení
Na ústavech probíhá standardní generační obměna (odchody do důchodu), která je zajišťována
souběhem/překryvem výukových úvazků starších a mladých pracovníků tak, aby nedošlo k poklesu
úrovně výuky v jednotlivých předmětech. Z tohoto důvodu jsou v současnosti otevřena dvě výběrová
řízení na pozice akademických pracovníků. V současnosti probíhá u dvou pracovníků (dr. Cempírek,
dr. Škoda) habilitační řízení. Dr. Škoda bude ještě tento rok převeden do pozice akademického
pracovníka. V přípravě je předložení dalších žádostí o habilitaci (dr. Doláková, dr. Kuchovský, dr.
Všianský, dr. Mulíček) a v blízké budoucnosti se počítá s habilitačním řízením dr. Kumpana, který
bude ještě tento rok převeden do kategorie akademického pracovníka. Pokud jde o profesory,
připravují se tři řízení ke jmenování profesorem (doc. Leichmann, doc. Melichar, doc. Nehyba).
Dostatečný počet habilitovaných pracovníků i v mladší generaci tak garantuje dlouhodobou
udržitelnost dobré kvality výuky.
Vedle generační obměny dochází též k personálnímu posilování prakticky zaměřeného studia.
V minulosti byly posíleny okruhy hydrogeologie, inženýrské geologie a environmentální geologie
(dr. Říčka, dr. Knížek, doc. Geršlová), v nichž lze očekávat další kvalifikační růst pracovníků.
K obdobnému procesu dochází v sociální a regionální geografii, ale i v kartografii a geoinformatice.
29
4. MEZINÁRODNÍ PŮSOBENÍ
B II. 5. Mezinárodní působení vysoké školy mající vztah k dané oblasti vzdělávání, zejména
zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků, integrace možnosti zahraničních mobilit
do studia ve studijních programech, a předpoklady pro uskutečňování těchto činností odpovídají
charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá
institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Mezinárodní působení Masarykovy univerzity lze v oblasti Vědy o Zemi považovat za vyhovující.
Masarykova univerzita se účastní mobilitních programů (CEEPUS, INNOLEC, Erasmus+, Erasmus
Mundus aj.). V posledních pěti letech studovalo v zahraničí 122 studentů a učitelé uskutečnili
798 zahraničních výjezdů. Vedle odborné spolupráce zároveň pracovníci MU vyučují vyzvané
i pravidelné kurzy v zahraničí.
V posledních pěti letech v oblasti Vědy o Zemi přijelo studovat na MU 67 zahraničních studentů a 27
zahraničních studentů (nepočítaje studenty ze Slovenska) se zapsalo do řádného studia. Celkem
přijelo 185 zahraničních specialistů, z nichž bylo 28 pozvaných profesorů v rámci programu
INNOLEC.
Do budoucna se předpokládá další internacionalizace studia, především je v plánu postupně rozvíjet
rozsah přednášek v anglickém jazyce pro studenty MU i zahraniční studenty, což by mělo vyústit
v přípravu anglicky vyučovaného studijního programu.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
Studenti a učitelé z oblasti vzdělávání Vědy o Zemi byli během posledních let zapojeni do mobilitních
programů: CEEPUS, INNOLEC, Erasmus, Erasmus Mundus, Leonardo da Vinci, AKTION,
souhrnný Erasmus+ a další.
1.14 Mezinárodní mobilita studentů
Studenti, kteří se chtějí účastnit aktivit mobility programu Erasmus+, jsou vybíráni soutěží a musejí
mít dostatečné jazykové znalosti ke studiu v jazyce dané země. Vzhledem k oboustranným dohodám
se zahraničními partnery mohou studenti studovat v kterékoli zemi, která se účastní programu
Erasmus, po období 3–12 měsíců. Kredity za absolvované zkoušky na hostitelské univerzitě se
studentům přenášejí do jejich studia na MU podle systému ECTS (European Credit Transfer System).
Během uplynulého pětiletého období (2012–2016) v rámci mezinárodních projektů v oblasti
vzdělávání Vědy o Zemi vyjelo studovat na zahraniční univerzity 14 studentů bakalářského studia,
70 studentů magisterského studia a 38 studentů doktorského studia (Graf 5). Jednalo se např.
o univerzity v Berlíně a Bonnu (Německo) – 16 studentů, v Alicante a Oviedu (Španělsko) – 15
studentů, v Oslu (Norsko) – 12 studentů, v Ljubjlani (Slovinsko) – 11 studentů, v Szegedu (Maďarsko)
– 5 studentů, ve Vídni (Rakousko) – 4 studenti, v Portu (Portugalsko) – 3 studenti, v Bourgongne
(Francie) – 3studenti a v dalších. Tato skutečnost naznačuje, že bakalářští, magisterští i doktorští
studenti programů spadajících do oblasti vzdělávání Vědy o Zemi projevují zájem o různé typy
mezinárodních studijních projektů a stáží.
30
V rámci mezinárodních výměn přijelo v letech 2012–2016 studovat na stáž celkem 67 zahraničních
studentů. Vzhledem k tomu, že mobilita se uskutečňuje v převážné míře na základě oboustranných
smluv mezi univerzitami, přijíždějí ze zahraničí studenti na stáže ze stejných zemí, do kterých
studenti MU vyjíždějí. Jedná se především o dominující Španělsko, dále Portugalsko, ale i Turecko
a další. V řádném studiu bylo zapsáno celkem 27 cizinců (nepočítaje studenty ze Slovenska), počet
postdoktorandských pobytů byl 5. Studenti řádného studia přijížděli ze zemí jako Indie, Rusko,
Ukrajina, USA, Německo, Francie, Uzbekistán, Jordánsko, Srbsko, Nepál, Bhútán aj. Na přípravě
diplomových a dizertačních prací našich i zahraničních studentů dlouhodobě spolupracuje MU
s Energy & Geoscience Institute of University of Utah. Tradiční výuková spolupráce probíhá i s
dalšími zahraničními univerzitami (Univerzita Komenského v Bratislavě, Universität Wien,
Uniwersytet Wrocławski aj.).
1.15 Mezinárodní mobilita akademických pracovníků
Učitelé se mohou v programech mobility účastnit stáží v délce 1–2 týdnů. Toto období může být
prodlouženo na 6 týdnů v případě přednesení série přednášek. V letech 2012–2016 bylo uskutečněno
798 výjezdů učitelů do zahraniční (Graf 6), což činí průměrně kolem 160 výjezdů ročně.
Graf 5: Mezinárodní mobilita studentů v letech 2012–2016 (výjezdy)
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
2012 2013 2014 2015 2016
Početvýjezdů
bakalářské
magisterské
doktorské
31
Graf 6: Mobilita akademických pracovníků v letech 2012–2016
Do pravidelné výuky v zahraničí patří např. kurz Hidrogeología Aplicada (Kuchovský) v rámci
studijního programu Máster Universitario en Recursos Geológicos e Ingeniería Geológica
(Departamento de Geología, Universidad de Oviedo, Španělsko). Pracovníci MU měli v rámci oblasti
vzdělávání Vědy o Zemi vyzvané přednáškové kurzy na celé řadě zahraničních univerzit (Bratislava,
Leoben, Ljubljana, Oviedo, Vídeň a další).
Během posledních pěti let přijeli přednášet na Masarykovu univerzitu v oblasti vzdělávání Vědy
o Zemi učitelé z různých zahraničních vysokých škol. Celkem se uskutečnilo 185 příjezdů
zahraničních specialistů (Graf 6), což činí průměrně 37 příjezdů ročně. Velká část mobility probíhá
v rámci programu INNOLEC (Innovation Lectures). Během uplynulých let 2012–2016 se v rámci
tohoto projektu uskutečnilo na 28 přednáškových pobytů zahraničních hostů. Nejvíce hostujících
profesorů přijelo z Německa (Dill 2×, Konrad-Schmolke, Luterbacher, Schwarzbauer), dále z Itálie
(Petkov 2×, Guglielmin, Vitale), Švýcarska (Büntgen 2×, Raubal), Číny (Rovins, Liu) a USA
(Goodchild 2×), po jednom hostujícím profesorovi přijelo z Kanady (Hall), UK (Steiner), Austrálie
(Griffin) a dalších zemí. V menším rozsahu byly pobyty zahraničních pracovníků podpořeny i dalšími
projekty, přednášeli např. odborníci z Rakouska (Rieder, Melichar), UK (Carrivick), Německa
(Müller), Portugalska (Oliva) a dalších zemí.
1.16 Strategie dalšího rozvoje mezinárodního působení
Masarykova univerzita považuje stávající směrování rozvoje mezinárodní mobility studentů
a akademických pracovníků v oblasti vzdělávání Vědy o Zemi za úspěšné (zejména v oblasti
programu Erasmus+ a programu INNOLEC) a chce v tomto duchu dále pokračovat. Zároveň však
cítí potřebu dalšího rozvoje.
V plánu je zvyšovat rozsah přednášek v anglickém jazyce, a to nejen pro zahraniční, ale i pro studenty
MU. Předpokladem je, že výuka v anglickém jazyce společně s dalším rozvojem internacionalizace
studia povedou k přípravě výuky některého z prakticky zaměřených magisterských programů
v angličtině tak, aby bylo možné studium a absolventy představit také na mezinárodním trhu práce.
0
50
100
150
200
2012 2013 2014 2015 2016
Počet
Výjezdy
Příjezdy
32
5. SPOLUPRÁCE S PRAXÍ
B II. 6. Spolupráce s praxí odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti
vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci.
Shrnutí sebehodnocení:
Masarykova univerzita spolupracuje na ekonomickém základě s firmami, jejichž objekt podnikání je
blízký geologickým či geografickým tematickým okruhům. Velký rozsah má spolupráce zejména
v oboru hydrogeologie a inženýrské geologie. Masarykova univerzita zároveň poskytuje součinnost
státním orgánům a institucím státní služby. Úzké spojení výuky s praxí je realizováno též přímou
výukou odborníků-specialistů z praxe, kteří vyučují především volitelné předměty. Masarykova
univerzita plánuje další rozšiřování spojení výuky s praxí – jednak přímou výukou ve firmách
s využitím sítě partnerů, jednak vytvářením lepších podmínek pro praktickou výuku přímo na škole.
Výsledek sebehodnocení:
Úplný soulad Podstatný soulad Částečný soulad Nesoulad
1.17 Oblasti spolupráce s praxí a zapojení odborníků z praxe
V rámci oblasti Vědy o Zemi spolupracuje Masarykova univerzita vedle výzkumných organizací též
s orgány státní správy a samosprávy, institucemi státní služby a soukromými firmami jak při realizaci
přímé výuky, tak při hospodářské podpoře výzkumu včetně závěrečných prací studentů.
Ústav geologických věd na poli petrologie, tektoniky, geologického mapování, environmentální
geologie a geologie ložiskové úzce spolupracuje s Českou geologickou službou, státním podnikem
DIAMO a Správou úložišť radioaktivních odpadů a také poskytuje těmto institucím výsledky svého
výzkumu. Problematika ložiskové geologie, stratigrafie, mineralogie a dalších geologických disciplín
je předmětem spolupráce s Těžební unií, firmami HEIDELBERGCEMENT Group (Českomoravský
cement, Českomoravský štěrk) a GEOMET. Velký praktický dopad má kooperace v oblasti
hydrogeologie a inženýrské geologie, která zahrnuje jak státní orgány (Ředitelství silnic a dálnic), tak
i soukromé firmy (SG Geotechnika, iGeo, AQUA ENVIRO, GEOMIN a GEOSTAR), s nimiž je
výzkumná spolupráce velmi rozsáhlá.
Vědci z Geografického ústavu spolupracují s dalšími institucemi. Jako příklad lze uvést Magistrát
města Brna, jemuž vědci pomáhají při tvorbě analýz, interpretaci a vizualizaci dat zejména v oblasti
sociální geografie a regionálního rozvoje. Spolupráce se společností GaREP se projevila na
projektech Zpracování strategických plánů obcí Mikroregionu Mohelnicko (2017), Strategický plán
rozvoje města Česká Lípa (2016) či Zmenšující se města a regiony v České republice (2015). V rámci
aktivit Geografického ústavu byla na podporu spolupráce s firmami, smluvního výzkumu a uplatnění
poznatků vědy a výzkumu v praxi registrována ochranná známka Testováno v Antarktidě.
Masarykova univerzita ji uděluje výrobkům, které obstály v extrémních podmínkách na polární
stanici na ostrově Jamese Rosse.
Závazky České republiky, které plynou ze Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT),
zabezpečuje Ústav fyziky Země pomocí vlastní seismologické stanice VRAC (AS26), která je
součástí Mezinárodního monitorovacího systému. Ústav také provozuje Národní datové centrum
(NDC), které informuje státní orgány ČR o zjištěných jaderných explozích a předává seismické
záznamy do Mezinárodního datového centra CTBTO ve Vídni.
Úzké spojení výuky s praxí je realizováno též přímou výukou odborníků-specialistů z praxe.
Největšího rozsahu dosahuje spolupráce s odborníky z České geologické služby, praktické zkušenosti
33
přinášejí studentům též pracovníci firem GeoDrill, RWE, GeoTest, iGeo, AQUA ENVIRO nebo
Moravské naftové doly. Tito externí spolupracovníci vyučují zpravidla specializované volitelné
předměty, které rozšiřují odborný rozhled studentů. Spolupráce s Českou geologickou společností
vyústila v již tradiční systém přednášek, který je studenty hojně navštěvován. Vedle přímé výuky se
odborníci z praxe podílejí rovněž na připomínkování a úpravách studijních plánů, neboť závazným
pravidlem vnitřního hodnocení je též hodnocení odborníky z praxe.
Díky projektu Síť partnerství si Masarykova univerzita průběžně vybudovala síť partnerů, kteří
zaměstnávají absolventy oborů spadajících do oblasti vzdělávání Vědy o Zemi. Jedná se o oficiální
partnery, kterými jsou Těžební unie a Moravské zemské muzeum, a šest spolupracujících subjektů
(Georadis, MND, RWE, DIAMO, Česká geologická služba, SÚRAO), s nimiž je dlouhodobě
rozvíjena a posilována spolupráce. Podle dosavadních zkušeností studenti, kteří se zúčastnili praxe
prostřednictvím stáží a mají tak osobní kontakty se zaměstnavateli, snáze získávají zaměstnanecká
místa.
Masarykova univerzita plánuje dále prohlubovat vazbu výuky a praxe. Jedná se jednak o zvyšování
rozsahu praktické výuky a jednak o rozšiřování výuky přímo ve spolupracujících firmách. K zajištění
výuky blízké praxi nechala Masarykova univerzita v rámci projektu SIMU+ vyhloubit v areálu
Přírodovědecké fakulty školní hydrogeologický vrt. Jedná se o unikátní zařízení, na kterém budou
studenti provádět praktická hydrogeologická pozorování a měření naprosto srovnatelně, jako se to
děje při reálném terénním výzkumu. Získané dovednosti a zkušenosti tak později snadno uplatní i
v praxi. Rozšířená praktická výuka ve firmách bude rovněž součástí nově připravovaného studijního
programu Geoenvironmentální rizika a sanace. Jeho zajištění je součástí projektu SIMU+, v rámci
něhož bude zřízena a vybavena speciální modelovací učebna a zakoupeno vybavení pro
hydrogeologickou a inženýrskogeologickou praxi studentů. V rámci téhož projektu je plánována
podpora výukové praxe ve spolupracujících firmách.
34
6. CELKOVÉ SHRNUTÍ
Masarykova univerzita standardy v oblasti vzdělávání Vědy o Zemi požadované v nařízení vlády
č. 274/2016 Sb. o standardech pro akreditace ve vysokém školství a rozpracované v Metodickém
materiálu č. 25/2017 Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství splňuje následujícím
způsobem:
1. Výuka odborníků v oblasti Vědy o Zemi je zajišťována prakticky jen vlastními
specializovanými pracovišti. Z celkového počtu 19 oborů (bez učitelství) jich je téměř 70 %
vyučováno po dobu delší než deset let. Profily absolventů jsou v souladu s rámcovým
profilem absolventa. Výuka v dosavadních studijních oborech pokrývá dominantní část
základních tematických okruhů, a to jak v geologické, tak i v geografické části. Nepokryt je
pouze okruh Důlní měřictví.
2. Prostřednictvím vnitřních hodnocení, která probíhají již několik let, je systematicky
zajišťován soulad cílů, obsahu a organizace vzdělávání se strategickým záměrem MU.
Dosavadní systém výuky bude v nejbližších letech transformován tak, aby byl v souladu
s novými předpisy vyplývajícími z novely vysokoškolského zákona.
3. Masarykova univerzita provádí v rámci oblasti Vědy o Zemi rozsáhlý vědecký výzkum
a prezentuje jeho výsledky. V letech 2012–2016 bylo publikováno 907 výstupů vedených
v databázi Web of Science, z nich více než 50 % bylo uveřejněno v časopisech zařazených do
prvního kvartilu nejlepších (Q1). Výzkum byl podpořen či je podporován 33 granty získanými
od grantových agentur a celou řadou dalších projektů.
4. Výzkum v rámci oblasti Vědy o Zemi pokrývá většinu základních tematických okruhů z dané
oblasti vzdělávání a pracovníci Masarykovy univerzity v něm dosáhli významných tvůrčích
úspěchů. Šíři vědeckého výzkumu dokládá i oborově široké spektrum citačních ohlasů.
Podporu tvůrčí činnosti studentů považuje MU za základ udržení dobré úrovně výzkumu
i v budoucnosti.
5. Masarykova univerzita se v oblasti Vědy o Zemi zapojuje do práce nadnárodních vědeckých
organizací jak formou institucionálního členství, tak i formou individuálního členství svých
odborných pracovníků. Také se účastní mezinárodní vědecké práce formou mezinárodní
spolupráce na výzkumných projektech a organizováním mezinárodních konferencí.
6. Po personální stránce mají pracoviště vysoký počet habilitovaných pracovníků (7 profesorů a
18 docentů). Vědecko-výzkumně jsou pokryty téměř všechny tematické okruhy oblasti Věd
o Zemi s výjimkou Geodézie a Důlního měřictví. Generační obměna pracovníků probíhá
plánovitě a personálně posilovány jsou především praktické obory.
7. Na mezinárodním poli se MU rozsáhle zapojila do mobilitních programů. Do zahraničí vyjelo
v posledním období 122 studentů. Krátkodobě studovat přijelo 67 zahraničních studentů a do
řádného studia se zapsalo 27 zahraničních studentů (nepočítaje studenty ze Slovenska).
Celkem přijelo 185 zahraničních specialistů, z nichž bylo 28 hostujících profesorů v rámci
projektu INNOLEC. Další internacionalizace studia se plánuje rozšiřováním výuky
v angličtině.
8. V praktické oblasti MU spolupracuje s firmami v oblasti Vědy o Zemi, zejména v oborech
hydrogeologie a inženýrské geologie. Úzké spojení výuky s praxí je realizováno též přímou
výukou odborníků-specialistů z praxe. Masarykova univerzita plánuje další rozšiřování
praktické výuky.
Vzhledem k popsaným skutečnostem lze konstatovat, že podle výše uvedených předpisů Masarykova
univerzita zcela splňuje podmínky pro udělení institucionální akreditace v oblasti vzdělávání Vědy o
Zemi.