tradiční lidový *zvyk našeho kulturního okruhu, obvykle slavený na Masopustní úterý (poslední den *masopustu, po němž následuje Popeleční středa, zahajující *půst). Masopust, v lidové tradici období tanečních zábav, zabíjaček a *svateb, vrcholil právě v posledních třech dnech, zvaných ostatky (též bláznivé dny, fašank, končiny). Masopustní obchůzka není křesťanským obřadem (mimo jiné vykazuje vliv antických novoročních slavností), je však pevně zařazena do koloběhu *liturgického roku. Řád světa se obrací vzhůru nohama, aby se z chaosu mohl zrodit nový rok. Zpívá se, tančí, muži nosí ženské šaty, koledníci (též fašankáři, maškarádi) v *maskách porušují běžná společenská pravidla, vstupují na tenkou hranici mezi lidským a posvátným světem, *magie získává na síle. Maškarádi právě prostřednictvím *sympatetické magie a *kontaktní magie zajišťují *štěstí, *plodnost, *zdraví a bohatou úrodu. Obvykle přicházejí s pozváním na večerní zábavu a dostávají výslužku (*alkohol, boží milosti, koblihy, uzené maso).$S masopustní obchůzkou mohou být kromě rozmanitých rituálních úkonů (stínání kohouta) spojeny také specifické taneční a divadelní výstupy (mečový tanec, zabití matky masopustu). Konkrétní podoba průvodu se liší podle regionů, mezi tradiční a všeobecně užívané masky patří například kobyla (koník, klibna), medvěd (hrachovec, slaměný), matka masopust (caprda), bakchus (bakus), kozlík, bába s nůší, řezník, smrtka, obvykle nescházejí hudebníci. Některé masopustní maškary lze interpretovat jako postavy zemřelých předků, kteří se v přechodovém období roku nakrátko vracejí na zem (žid, charpa). Dnes se také setkáme se širokou škálou masek inspirovaných současným světem, populárními filmovými postavami počínaje a politiky konče.$Zvyk masopustní obchůzky je stále živý, na mnoha místech však přetrval spíše ve formě karnevalového průvodu nebo maškarního plesu, tedy v podobě, která nezachovává původní obchůzkový rituál lokálního společenství. (Jana Válková)