lidový *obřad spojený s křesťanským *liturgickým rokem. *Zvyk je připomínkou katolického *kultu svatého Mikuláše, slaví se v předvečer 6. prosince. V našem kulturním okruhu je stále praktikován, ne vždy však bývá dodržen obchůzkový charakter, závažnost obřadu spíše klesá a ke slovu se dostávají jeho zábavní funkce.$Podle *tradice vstupuje svatý Mikuláš do domů, dnes obvykle doprovázen čerty a *anděly. Hovoří s dětmi, připomíná jejich drobná provinění a předává jim dárky. V průběhu *historie a v závislosti na lokálních zvyklostech se v mikulášské družině objevovala maska smrtky, koně, medvěda, mouřenína i široká škála obvyklých masopustních figur (světcův doprovod po celou dobu obřadu obyčejně nemluví, omezuje se na vydávání ritualizovaných zvuků). Přestože postava dobrého *světce navštěvujícího domovy je jednoznačně spjata s křesťanskou symbolikou, zvyk je možné vykládat i jako ozvuk archaických obchůzek, které v období *adventu přiváděly zemřelé předky zpět do světa živých. (Jana Válková)