pocit a stav izolace *člověka ovládaného systémem, věcmi, ekonomikou; v *Hegelově filozofii nutný děj, jímž se člověk stává závislým na vlastních výtvorech, které omylem pokládá za pravou, ale cizí zkušenost. Dějiny i *příroda jsou jen odcizené průměty ducha. *Marxismus tento pojem objektivizuje: člověka odcizují společenské poměry, konkrétně hospodářská podstata *kapitalismu. Jelikož moderní doba je podle Karla *Marxe definována posunem od osobní závislosti k závislosti neosobního typu, a protože zprostředkovatelem společenských vztahů se stávají peníze, respektive *kapitál, práce dělníků přestává v kapitalismu vyjadřovat podstatu jejich lidství, ale stává se pouhým nástrojem obživy (ztrácí „smysl“). Dělník, nemaje kapitál, musí na trhu nabízet svoji práci. Odcizuje se tak nejen jí, ale také výsledkům své práce, svému okolí (ostatním dělníkům) a svým vlastním schopnostem. (Pavel Dufek, Jaroslav Malina)