italský architekt, stavitel a teoretik architektury; představitel vrcholné *renesance a *manýrismu. Rozvíjel odkaz klasické *antiky a vrcholné renesance a je považován za obnovitele antického architektonického tvarosloví v teorii i praxi. Palladio, pod vlivem teoretických spisů starověkého římského architekta Vitruvia (1. století př. n. l.), důsledně uplatňoval vysoký sloupový řád. Jeho budovy se vyznačují centrálním portikem s frontonem v průčelí a symetrickým půdorysem. Působivé jsou Palladiovy *vily, které jsou organicky zasazeny do přírodní scenerie.$Palladio prostřednictvím svých teoretických spisů (//I quattro libri dell’architettura// [Čtyři knihy o architektuře], 1570 aj.) a realizovaných staveb výrazně ovlivnil klasicistní architekturu. Na jeho odkaz programově navázali také stavitelé rodinných domů v 18. století, kteří jeho architektonické tvarosloví užívali v rámci georgiánského (anglického) a koloniálního (amerického) stylu. (Jaroslav Malina, Václav Soukup)