v tradičním pojetí podčeleď *lidoopů, jejíž dva *recentní rody žijí v Africe: rod *šimpanz //(Pan)// se dvěma druhy středně velkých, velmi pohyblivých a všežravých lidoopů s poměrně malým sexuálním dimorfismem a rod *gorila (//Gorilla//) s jedním nebo dvěma druhy velkých, zcela býložravých lidoopů s velkým sexuálním dimorfismem.$Oba rody spojuje řada společných znaků morfologických, ekologických, etologických, biochemických i genetických. //Paninae// mají charakteristické znaky na lebce. Frontální část je robustní a poměrně plochá, vytvářejí se výrazné nadočnicové valy, které v oblasti čelní jasně prominují a dotvářejí tím charakteristický *tvar *lebky afrických lidoopů, tedy „zaškrcení“ *neurokrania nad nadočnicovými valy. Premaxila //(*praemaxilla)// je poměrně krátká, obličej je oploštělý, někdy může v oblasti nosní i mírně prominovat. Obličej i patro jsou široké, *očnice okrouhlé a vzdálenost mezi nimi je poměrně velká. Stejně jako v případě premaxily není zde zásadního rozdílu mezi africkými lidoopy a rodem *//Homo//, tj. *homininy (jiná podčeleď) nebo *hominidy (jiná čeleď). Panini mají však oproti homininům delší čelisti a vzniká tak optický dojem užšího patra. //Apertura piriformis// je u afrických lidoopů velká a poměrně široká. Neurokranium má spíše protažený tvar a není příliš klenuté. *Mandibula není výrazně hluboká, je robustní a v oblasti //symphysis mandibulae// je vytvořena výrazná deprese (tzv. //simian shelf//). Vnitřní *řezáky jsou mírně větší než vnější, špičáky jsou velmi robustní, ale nijak zvlášť dlouhé. Pro postkraniální *skelet je typická robusticita *kostí, relativně krátký *femur a dlouhý *humerus a poměrně dlouhý *trup. Pánev je vysoká, relativně úzká a lopaty *kostí kyčelních jsou částečně ve *frontální rovině. Ruka i noha jsou poměrně krátké, stejně jako palec na ruce, palec na noze je dlouhý a částečně abdukovaný. Ruka obou rodů lidoopů je obratná a schopná sofistikované manipulace, i když jiným způsobem, než je obvyklý u současného *člověka. Typickou lokomoční adaptací afrických lidoopů je *kotníkochůze, zvláštní modifikace kvadrupední lokomoce (*kvadrupedie), propojená s obratnou stromovou lokomocí, zvláště u šimpanzů. //Paninae// často šplhají, příležitostně se i zavěšují a chodí po dvou. Typickým znakem adaptivní strategie obou rodů je využívání stromového i pozemního patra *ekosystémů podle dané situace a sezony. Řadu specifických znaků můžeme nalézt i ve stavbě svalů dolní i horní končetiny. Místo *//musculus glutaeus maximus// je u afrických lidoopů plochý sval musculus glutaeus superficialis. Mozek má rozsáhlou gyrifikaci, která je morfologicky velmi podobná člověku, významnější rozdíly nacházíme pouze v týlní oblasti *kůry mozkové. Jsou zde prakticky všechny důležité morfologické i funkční struktury charakteristické pro mozek homininů, a to včetně náznaku *Brocova centra. Pyramidové dráhy jsou krátké a končí v míše v oblasti prvních hrudních obratlů //(*vertebra thoracica)//.$Genetické a některé biomechanické analýzy však prokazují, že šimpanzi a gorily jsou navzájem mnohem méně příbuzní, než se předpokládalo, a že kotníkochůze vznikla u obou rodů paralelně. Rod //Pan// je natolik blízký rodu //Homo//, že některé taxonomie oba rody zařazují přímo do podčeledě homininů //(*Homininae)//. Žijící druhy této podčeledě se pak dělí do dvou tribů: šimpanzi //(Panini)// a lidé //(Hominini)//. Rod //Gorilla//, dnes často chápaný jako dva samostatné druhy, pak tvoří jinou podčeleď, gorily //(Gorillinae)//. Asijští lidoopi se jeví jako bazální vývojová větev celé čeledě hominidů //(*Hominidae)// a představují samostatnou podčeleď orangutani //(Ponginae)//. (Jiří Gaisler, Václav Vančata)