automobilka se sídlem v alsaském městečku Molsheimu (Francie); dnes součást koncernu Volkswagen Group; firmu založil v roce 1909 italský automobilový designér a konstruktér Ettore Arco Isidoro Bugatti (1881–1947). Ettore Bugatti však stavěl auta ještě předtím, než si založil vlastní firmu. Svůj první vůz navrhl již v devatenácti letech a v roce 1901 za něj dostal ocenění na milánském obchodním veletrhu. Tento vůz byl prodán baronu de Dietrichovi z Niederbronnu, který začal Bugattiho finančně podporovat (tak vznikla první série vozů známých jako „De Dietrichovy Bugatti“). V krátké době si Bugatti udělal dobré jméno, spolupracoval například s firmou Mathis a ve svých pětadvaceti letech se stal hlavním inženýrem ve firmě Deutz v Kolíně nad Rýnem. V roce 1909 se osamostatnil a navrhl vůz poháněný čtyřválcovou čtrnáctistovkou; předvedl ji na výstavě v Paříži, kde dostal objednávky na další produkci. Po skončení první světové války pokračoval v konstrukci soutěžních vozů; jeho pět vozů se zúčastnilo v roce 1921 Voiturette Grand Prix v Brescii, kde obsadily první čtyři místa. Díky tomu začal být oceňován také jako konstruktér vozů pro soukromé závodníky. Postupem času však začal být „brescijský vůz“ na závodním poli porážen novějšími vozy konkurenčních značek. V roce 1924 proto Bugatti navrhl a zkonstruoval legendární model //Bugatti Typo 35//, který dodnes zůstává nejúspěšnějším závodním autem všech dob (přes dva tisíce vítězných startů). V roce 1928 uvedl Bugatti další výjimečný vůz – luxusní automobil //Bugatti Royale//, který byl vyroben jen v malé sérii. Tento přístup je příznačný takřka pro veškerou produkci automobilky: v celé své dlouhé historii vyráběla vozy v omezených počtech. Také samotných modelů tato automobilka mnoho nevyrobila: většinou představovala jen možné prototypy, které nakonec k produkci nedospěly. Avšak když už se nějaký model vyráběl, byla to známka nejvyšší kvality. Skvělá technika a precizní design dávají automobilům Bugatti punc exkluzivních vozů. Každého modelu se vyrobí jen několik stovek kusů, takže si jej může dovolit jen bohatá klientela. Ani v době svého vzniku nebyly vozy Bugatti levné, dnes se však cena každého zachovalého kusu pohybuje v milionech korun, často i eur (například luxusní typ //Bugatti Royale//, jichž se do dnešní doby zachovalo jen šest, stojí kolem 15 milionů eur).# Po druhé světové válce firma postupně zanikala a pokusy o její oživení ztroskotaly. Podařilo se to až novému vlastníku – koncernu Volkswagen Group. Výsledkem nové éry automobilky se stal v roce 2005 supersportovní automobil //Bugatti Veyron 16,4//, který byl pojmenován podle francouzského automobilového závodníka Pierra Veyrona (1903–1970), jenž v roce 1939 vyhrál závod 24 hodin Le Mans s vozem //Bugatti 51A//. Motor Veyronu je vidlicový šestnáctiválec do W, má zdvihový objem 7 993, dosahuje 736 kW (tj. 1 001 koní) při 6 000 ot/min a nejvyšší točivý moment 1 250 Nm je k dispozici mezi 2 200 a 5 500 ot./min; převodovka DSG má sedm rychlostních stupňů, pohon všech kol je zajišťován pomocí mezinápravové spojky Haldex, umístěné u přední nápravy. Z 0 na 100 km/h akceleruje za 2,5 sekundy a z 0 na 300 km/h za 17 sekund. V roce 2005 vytvořil světový rychlostní rekord v kategorii sériově vyráběných vozidel o hodnotě 407,16 km/h. Design vozu vyráběného v letech 2005–2011 vytvořil designér slovenského původu Jozef Kabaň (narozen 1973), v současné době šéfdesignér automobilky Škoda Auto. Od roku 2008 se vyrábí i verze //Grand Sport//, což je Veyron s odnímatelnou střechou (karoserie targa) a od roku 2010 i verze //Super Sport// s maximální rychlostí 431 km/h, jejíž výroba je omezena na 30 kusů. Dalším produktem moderní existence automobilky je studie superluxusní limuzíny //Bugatti Galibier// (se stejným motorem jako Veyron).V plánu je také speciální Veyron (v rámci limitované edice šesti kusů //Veyron Grand Sport Vitesse// věnované osobnostem, které jsou spojeny se značkou Bugatti; mezi nimi figuruje i jméno české závodnice Elišky Junkové [1900–1994]).$ ${img{images/Bugatti_znak.jpg}{alone}}$ $Znak //Bugatti//.$ ${img{images/Bugatti_veyron_grand_sport_roadster.jpg}{alone}}$ $Automobil //Bugatti Veyron Grand Sport Vitesse//.$ Literatura:$ Kurz, Joachim (2005): //Bugatti. Der Mythos – Die Familie – Das Unternehmen.// Berlin: Econ.# Venables, David (2002): //Bugatti: A Racing History.// Osceola (Wisconsin): Motorbooks International.$# /tInternetové zdroje:/tt# {{www.bugatti.com|http://www.bugatti.com}}# Znak //Bugatti//. Pramen: {{http://i.wheelsage.org/pictures/bugatti/logotypes/autowp.ru_bugatti_logo_1.jpg|http://i.wheelsage.org/pictures/bugatti/logotypes/autowp.ru_bugatti_logo_1.jpg}}# Automobil //Bugatti Veyron Grand Sport Vitesse//. Pramen: {{http://i.wheelsage.org/pictures/bugatti/veyron/autowp.ru_bugatti_veyron_grand_sport_roadster_vitesse_12.jpg|http://i.wheelsage.org/pictures/bugatti/veyron/autowp.ru_bugatti_veyron_grand_sport_roadster_vitesse_12.jpg}}# /a(Jaroslav Malina)/aa# /tBugatti/tt$ //Muž://# Bugatti Veyron Grand Sport Super# nedbá tradice východních súter,# nemá ponětí o „básni nejzazší moudrosti“,# o životě a smrti,# o poznání a procitnutí.# Zato se vyzná v Severní smyčce,# tam, kde to sviští, kde se to honí,# kde byl zas rychlejší než v testu vloni.# Navečer čeká ho další test,# smluvil si rande pod smokvoní.# # //Žena://# Úchvatné lásky vlnobití!# Bugatti sráznou stezkou k moři se řítí …# Brzy pomine závrať a poblouzení,# milenců pár – zchvácený a uřícený –# je místo osvěžení v moři potu utopený,# nedostane v testu nejlepší vysvědčení.# Byla to engine power, nebo přírodní síly,# co nás uchopily a tolik vysílily?# # //Básnířka://# Všichni vy, ubozí pragmatici,# slyšte příběh o slavné tanečnici,# jejíž dlouhý rudý vlající šál# do paprsků bugattčina kola se zamotal,# Isadoře Duncanové navždy život vzal.# Jako by to před osudnou jízdou tušila,# k zástupu svých ctitelů nyvě pravila:# „Adieu, přátelé, odjíždím ke slávě.“# Sladkobolná story vhodná ke kávě.# # //Mravokárce://# Nakonec zaplatí závodníci,# milenci, pragmatici, tanečníci# u Charóna na pramici.# /a(Jaroslav Malina – Jan Filipský – Jaroslav Pernica)/aa