antropolog, archeolog; profesor Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (1967), PhDr. (1968), docent pro obor antropologie (1993, //Experimentální metody a jejich aplikace v antropologii a příbuzných disciplínách//), DrSc. (1994), profesor antropologie (1995). Člen oborové rady Biologie, předseda oborové komise Antropologie, předseda komise pro státní závěrečné zkoušky v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu Biologie oboru Antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, předseda habilitačních a profesorských komisí v oboru Antropologie aj. Je rovněž členem našich a zahraničních grémií a institucí.$Počátkem devadesátých let minulého století spolu s profesorem Janem Benešem a docentem Vladimírem Novotným založil Katedru antropologie (od roku 2006 Ústav antropologie) Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně jako vědecko-pedagogické pracoviště moderní celostní biologicko-socio-kulturní antropologie, která navázala na věhlasný Sukův Antropologický ústav, jehož činnost byla v letech 1948–1989 z ideologických důvodů redukována. V letech 1998–2010 byl jeho vedoucím (ředitelem), od roku 2010 po dovršení 65 let je zástupcem ředitele.$V roce 1993 spoluzaložil Nadaci Universitas Masarykiana (od roku 2004 Nadace Universitas), stal se jejím předsedou, dále předsedou Výboru Ceny Karla Engliše a předsedou Výboru Ceny Nadace Universitas Masarykiana. Zakladatel a šéfredaktor časopisu //Univerzitní noviny – List Masarykovy univerzity a Nadace Universitas Masarykiana// (od roku 2003 //Univerzitní noviny – List Nadace Universitas [Masarykiana] a Společnosti pro podporu univerzitních aktivit//), který vycházel v letech 1993–2005, zakladatel a editor šesti nadačních knižnic – Beletrie, Heureka, Miscellanea, Osobnosti, Scientia, Scintilla, kde bylo dosud publikováno více než sto svazků.$Řešitel řady projektů podpořených Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) a Fondem rozvoje vysokých škol (FRVŠ); GA ČR: //Lidská sexualita a kultura: Obecně antropologická a sexuologická analýza; Antropologie smrti: Komparační sociokulturní analýza umírání, smrti, pohřebních ritů a rituálů; Komparační analýza mezinárodního pojmosloví biologicko-socio-kulturní antropologie a z ní vyplývající návrh českého oborového pojmosloví; FRVŠ: Zavedení nového předmětu Antropologie občanské společnosti; Vytvoření publikační elektronické platformy pro učitele a studenty antropologie v České republice// aj.$V roce 2011 zahájil vědecko-umělecký projekt //Člověk–Auto / Auto–Člověk//, věnovaný zkoumání fenoménu automobilu v běžném životě v různých sociálních a kulturních souvislostech a také jeho reflexi v dílech automobilových designérů, malířů, grafiků, sochařů, fotografů a spisovatelů. Výsledky jsou uveřejňovány v rámci edice Člověk–Auto / Auto–Člověk a v encyklopedii //ČLOVĚK-AUTO-ENCYKLOPEDIE: První mezinárodní interaktivní encyklopedie o vztahu člověka a automobilu//.$Přednáší Úvod do antropologie, Antropologii etnicity, Antropologii starověku, Antropologii sexuality a další témata, vede Antropologický seminář. V letech 2001–2011 absolvovalo pod jeho vedením patnáct studentů doktorského studijního programu, v současné době je školitelem dvanácti doktorských studentů. V odborné práci se zabývá tématy z oblasti experimentální, sociokulturní a filozofické antropologie a archeologie, petroarcheologie a filozofie vědy.$Kromě více než dvou set studií, článků a esejů v odborných časopisech publikoval u nás i v zahraničí na tři desítky knih //Anwendung der Petrographie in der Archäologie// (Užití petrografie v archeologii), 1970 (s Jindřichem Štelclem), //Archeologie: Jak a proč?//, 1975, //Základy petroarcheologie//, 1975 (s Jindřichem Štelclem), //System of Analytical Archaeography// (Systém analytické archeografie), 1977, //Metody experimentu v archeologii//, 1980, //Archaeology Yesterday and Today: The Development of Archaeology in the Sciences and Humanities// (Archeologie včera a dnes: Vývoj archeologie v kontextu přírodních a humanitních věd), 1990 (se Zdeňkem Vašíčkem), //Kámen a hlína jako ekofakt a artefakt ve vývoji životního prostředí//, 1991, //O tvořivosti ve vědě, politice a umění, I–III//, 1993 (s kolektivem autorů), //První císař//, 1994, //Čína z antropologické perspektivy//, 2005 (s Josefem Kolmašem), //Slovník antropologie občanské společnosti//, 2006 (s Marií Dohnalovou), //Slovník pro studenty antropologie//, 2008 (s kolektivem autorů), //Antropologický slovník (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění) aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk// 2009, (s kolektivem autorů) aj. V roce 1993 inicioval rozsáhlý vědecko-umělecký projekt trojsvazkové knihy a výstavy //Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy// (po preprintech čtyř svazků publikovaných v letech 1999–2003 začalo dílo v definitivní podobě vycházet od roku 2007). V roce 2000 zahájil dlouholetý vědecko-pedagogický projekt //Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: Modulové učební texty pro studenty antropologie a „příbuzných“ oborů//, v jehož rámci pod jeho editorským vedením a za autorského přispění řady významných odborníků bylo dosud publikováno 40 svazků.$V roce 2010 založil časopis //Anthropologia integra: Časopis pro obecnou antropologii a příbuzné obory// a stal se jeho šéfredaktorem. V témže roce zahájil první internetovou interaktivní //Encyklopedii antropologie: První interaktivní mezinárodní encyklopedie antropologie//(http://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/encyklopedie/index.html).$Vydal také vědecko-naučné a umělecko-naučné knihy obracející se k záhadám dávné minulosti a lidské tvořivosti: //Vzpomínky na minulost aneb Experimenty odhalují tajemství pravěku//, 1982, 2., přepracované a doplněné vydání 1992, //Zasáhli mimozemšťané a katastrofy do vývoje lidstva?//, 1988, //Obdivuhodný člověk: Úvahy o lidské tvořivosti//, 1991, //Dvacet nejvýznamnějších archeologických objevů dvacátého století//, 1991, //Jak vznikly největší monumenty dávnověku//, 1994 (s Pavlem Pavlem), //Adolf Born//, 1995 (s kolektivem autorů), //Olbram Zoubek//, 1996 (s kolektivem autorů), //Alois Mikulka//, 2001, //Vincenc Makovský//, 2002 (s Jiřím Hlušičkou a Jiřím Šebkem), //Vladimír Preclík//, 2002 (s kolektivem autorů), //První císař: Tvůrce Číny a osmého divu světa//, 1994, 2., přepracované a doplněné vydání 2004, //Zdeněk Macháček//, 2005 (s Ninou Dvořákovou), //Nadace Universitas Masarykiana: 1993–2004//, 2005, //Bohumír Matal//, 2006 (s Ludvíkem Kunderou a Kateřinou Svobodovou), //Erotikon sochaře Zdeňka Macháčka//, 2008 (s Jaroslavem Zvěřinou), //Vladimír Svoboda//, 2008 (s Ninou Dvořákovou), //Vladimír Drápal//, 2010 (s Miladou Hlaváčkovou a Jiřím Hlušičkou), //Auto-Erotika aneb Kámasútra automobilového věku//, 2012 (s Janem Filipským a Jaroslavem Pernicou) aj.$Zasahuje i za hranice vědecké a vědecko-naučné činnosti a projevuje se na poli beletrie: //Amor: Počítačový systém k automatickému generování milostných scén//, 1993, 2010, //První pozemšťan: Zpráva o archeologickém podvrhu století//, 1995, //Světová katastrofa a jiné povídky s neblahým koncem//, 1996, //Smrt profesora a jiné příběhy z univerzitního prostředí//, 1997, //Smrt profesora je Světová katastrofa a jiné příběhy s neblahým koncem//, 2010, //Mluvící prahrnec a jiné prapříběhy// (2012) aj.$Malinovy vědecké a vědecko-naučné knižní publikace vyšly u nás a v cizině v angličtině, bulharštině, francouzštině, italštině, němčině, rumunštině, ruštině a slovenštině (Academia, Cambridge University Press, Editura Artemis, Electa, Mysl, Obzor, Progress aj.) v celkovém nákladu přesahujícím 1 milion výtisků.$Obdržel dvakrát Cenu rektora Masarykovy univerzity v Brně za významný tvůrčí čin (1995, 1997), Cenu města Brna (1997) v oblasti společenských věd, 3. cenu a Čestné uznání na 18. knižním veletrhu Libri v Olomouci za knihy //Vladimír Preclík// a //Vincenc Makovský// (2003), Ceny Akademického nakladatelství CERM za nejlepší knihu roku – //První císař: Tvůrce Číny a osmého divu světa// (2005) a //Kruh prstenu// (2008), Cenu prof. MUDr. Josefa Hynieho, DrSc., za nejlepší publikaci v oboru v roce 2007 (2008), Cenu Akademického nakladatelství CERM za nejlepší odbornou publikaci v roce 2009 (//Antropologický slovník//), 2010 a Cenu Akademického nakladatelství CERM za nejlepší populárně vědeckou publikaci v roce 2012 (//Mluvící Prahrnec a jiné prapříběhy//), 2012 aj.$Kontakt: Prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc., Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Vinařská 5, 603 00 Brno, e-mail: jmalina@sci.muni.cz. /a(Tereza Mikešová)/aa$ $${img{images/Malina_portret.JPG}{alone}}$Jaroslav Malina$ $${img{images/M_M_on_the_Road_02.JPG}{alone}}$M M on the road$ # /tMalina, Jaroslav: Mazda MX-5 aneb Óda na důvtip/tt$ # Ó, Mazdo, Mazdo, # japonská krásko, # šílím po tobě, lásko. # Rejdíš mi v bujných nočních snech# i v akátových jarních dnech, # až se mi tají dech. # # Ó, Mazdo, Mazdo, # už zase mám roupy, # útočí na mě silně jak kroupy, # ale až *MX-5 z nové řady# vyrazí na autostrády, # já budu první, kdo ví si rady. # # Ó, Mazdo, Mazdo, # amore mio, # dostal jsem zálusk na cabrio, # kde větru hýčkání, sluníčka laskání# a kolen šimrání# husí kůži nahání. # # Ó, Mazdo, Mazdo, # největší rozkošnice, # ty skýtáš radostí na tisíce. # Na kůži sedadel obrys ladného těla, # jako když v mechu důlek se dělá, # jízda je lepší než skvělá. # # Ó, Mazdo, Mazdo, # mé řádky touha psala. # Neví-li někdo, kde ses vzala, # pak prozradím mu na konci, # že se o tě zasloužili# přičinliví Japonci. $ # *Mazda MX-5, roadster vyráběný od roku 1989 dodnes (1. generace 1989–1997, 2. generace 1997–2005, 3. generace od roku 2005; od roku 2006 též v provedení roadster-coupé). Od zahájení produkce 1. generace do počátku února 2011 překročil počet vyrobených vozů 900 000 a MX-5 si tak drží primát nejprodávanějšího dvoumístného sportovního auta všech dob. Navzdory proměnám v průběhu tří generací si MX-5 udržuje základní koncepci takřka beze změn (mající plnit japonské úsloví //džinba ittai//, „jezdec a kůň v jednom; jezdec a kůň jedno tělo“): vpředu podélně umístěný čtyřválcový motor, pohon zadních kol a ideální rozložení hmotnosti (50:50) na obě nápravy; zavěšení s dvojitými trojúhelníkovými rameny je nezávislé; převodovka je manuální (pětistupňová nebo šestistupňová), případně i automatická. Vznik modelu MX-5 byl inspirován legendárními britskými sportovními automobily 60. a 70. let, jakými byly //Triumph Spitfire//, //Lotus Elan// nebo //Austin-Healey Sprite// a //MG Midget//. Ty se však v následujících desetiletích (v době krize britského automobilového průmyslu) „vytratily“, MX-5 se po nich stala symbolem volnosti a svobody, zejména pro mladé lidi. Mazda MX-5 se stala ikonou mezi roadstery, o čemž svědčí několik set ocenění v různých anketách a soutěžích a velké množství klubů, které založili příznivci tohoto vozu po celém světě. O výjimečné oblibě vypovídá i to, že Mazda MX-5 vstoupila i do hájemství poezie. $ # # /tMalina, Jaroslav: Mercedes-Benz SLK R 172 aneb Óda na nekrásnější z hvězd/tt$ # Mercedes-Benz Reihe SLK# není žádná ponorka, # sondern der schönste aller Sterne. # Ve všech směrech je OK # besser als Phantasie von Jules Verne. # # Mercedes-Benz třídy SLK# ist Ode an die Freude. # Co tomu říkáš, Sigmunde Freude? # Ich sage OK –# Vždycky na mě dojde. # # Capio magnam voluptatem# v mercedesce za volantem# cum pulchrissima puella –# z obou jsem blázen docela. # # Alia autoraeda ingens molestia est, # Mercedes-Benz SLK je královnou mých cest. # Ipsum currum gubernare – corporis voluptas, # SLK má něžný půvab jako dívčí pas. # I say – OK, # kdo na něj nemáš, aspoň se koukej…# # SLK a ORL –# jak se to rýmuje? # Máj je měsíc lásky# a mně srdce buší# láskou až „nad uši“. # # I ze spaní mě ruší, # jak už každý tuší# horká láska k SLK –# tak se to rýmuje! $ # *Mercedes-Benz SLK R 172, třetí generace roadsteru třídy SLK. Krátce po svém uvedení v roce 2011 vzbudila velkou pozornost odborníků a široké veřejnosti stejně jako obě předchozí generace. Dokonce inspirovala neznámého básníka k česko-německé skladbě, která si nezadá s vrcholnými díly //minnesangu// (hornoněmecky: //Minne//, „rytířská láska“, //Sang//, „zpěv“; //Minnesänger//, „zpěvák milostných písní“), německy zpívanou dvorskou poezií ve 12. až 13. století, obdobou trubadúrské a truvérské lyriky. Před osmi stoletími by autor této skladby zřejmě patřil mezi proslulé minnesängry, jakými byli německý šlechtic Walther von der Vogelweide (kolem 1170–kolem 1230, snad Würzburg) nebo český král Václav II. (27. 9. 1271, Praha – 21. 6. 1305, Praha). V osobě autora jde však patrně nejen o univerzálního vzdělance staré ražby, ale i o moderního autora s eurounijními ambicemi, neboť k dvěma slokám v česko-německé makaronštině připojil třetí latinsko-českou a čtvrtou latinsko-anglicko-českou. Pátá a šestá sloka, které jsou celé v češtině, však možná naznačují, že se přesto nevzdal(a) své české identity, že zůstal(a) vlastencem/vlastenkou.