Otto, Nicolaus August (14. 6. 1832, Holzhausen an der Heide, Německo – 26. 1. 1891, Kolín nad Rýnem, Německo), německý knihkupec, technik, konstruktér a vynálezce. Otto získal technickou dokumentaci Lenoirova spalovacího motoru Jeana Josepha Etiena Lenoira a začal jej v průběhu v 60. a 70. let 19. století zdokonalovat. V průběhu těchto experimentů se z kupce stal konstruktér a vynálezce. Chvíle prozření, která rozhodla o dalším vývoji výbušných motorů, je spjata s pokusem, při němž Otto nasál do válce palivovou směs, uzavřel výfukový ventil a navzdory postupu svých předchůdců pootočil setrvačník zpět, proti směru jeho otáčení. Ihned po zážehu následoval silný výbuch, při kterém se setrvačník roztočil do prudkých obrátek. Píst totiž výbušnou směs stlačil a zhustil do té míry, že vznikl efekt komprese. Běh motoru byl plynulejší, neboť válec procházel při jednom spalovacím cyklu čtyřmi fázemi. V průběhu 70. let 19. století Otto společně se zkušeným inženýrem a konstruktérem Eugenem Langenem (1833–1895) sestrojili a dále zdokonalovali čtyřtaktní motor, jehož chod zahrnoval fáze (1) sání palivové směsi a vzduchu, (2) komprese paliva, (3) výbuchu a (4) výfuku plynů. V roce 1878 Otto představil čtyřtaktní motor s kompresí a určil tak cestu, jíž se měl ubírat rodící se automobilový průmysl. Oba vynálezci neváhali a společně založili továrnu //Otto-Langen//. Netrvalo dlouho a motory založené na principu čtyřdobé soustavy a palivové komprese začaly dobývat svět. Za prvních deset let své existence továrna vyrobila 30 tisíc výbušných motorů. Již v tomto období se ale ukázalo, jak relativní je „síla patentu“. Otto totiž nebyl jediným objevitelem principu čtyřdobých spalovacích motorů. V roce 1862, nezávisle na Ottovi, tento motor vymyslel a technicky zdokumentoval francouzský inženýr Alphonse Eugène Beau de Rochas (1815–1893). Princip čtyřdobého spalovacího motoru používal u obráběcích strojů ve svých dílnách také německý hodinář Christian Reithmann (1818–1909), který tento pohon uvedl do praxe pět let před Ottem. Následné třenice o prvenství ve vývoji spalovacích motorů vedly ke ztrátě práva, jež na licenční poplatky zpočátku firma //Otto-Langen// uplatňovala. Vynález čtyřdobého benzinový spalovacího motoru se tak stal „veřejným vlastnictvím“. Toho využili další průkopníci automobilového průmyslu – němečtí vynálezci Gottlieb Daimler (1834–1900) a Karl Friedrich Michael Benz (1844–1929). Na vývoji spalovacího motoru měl podíl také Rudolph Christian Karl Diesel (1858–1913), který vyvinul motor, jenž směs paliva a vzduchu nezapaloval elektrickou jiskrou, nýbrž tlakem.$
Literatura:$
Langen, Arnold (1949): //Nicolaus August Otto: der Schöpfer des Verbrennungsmotors.// Stuttgart: Franck’sche Verlag.#
Seherr-Thoß, Hans Christoph Graf von (1999): //Otto, Nicolaus August. In: Neue Deutsche Biographie.// Berlin: Duncker & Humblot, 700–702.#
Sittauer, Hans L. (1990): //Nicolaus August Otto, Rudolf Diesel.// Leipzig: Teubner.#
Treue, Wilhelm (1963): //Eugen Langen und Nicolaus August Otto. Zum Verhältnis von Unternehmer und Erfinder, Ingenieur und Kaufmann.// München: Bruckmann.
/a(Jaroslav Malina)/aa