francouzská automobilka (vlastnící i rumunskou Daciu a korejský Renault Samsung Motors) se sídlem v Boulogne-Billancourtu, vyrábějící osobní i nákladní automobily, traktory, autobusy a v minulosti i motorové železniční vozy a další produkty; díky alianci s japonskou automobilkou Nissan je aktuálně čtvrtou největší světovou automobilkou.#
Kořeny společnosti sahají do roku 1898, kdy mladý kreativní konstruktér Louis Renault (1877–1944) postavil svůj první automobil (s dvoudobým motorem o objemu 273 cm3) na bázi čtyřkolky průkopníka francouzského automobilismu Julese-Alberta de Diona (1856–1946). Když pak vyhrál sázku, že jím postavený vůz dokáže vyjet v Paříži svah ulice Lepic na Montmartre, obdržel dvanáct závazných objednávek na tento automobil. Na základě objednávek i předpokladu komerčního úspěchu a rozvoje automobilismu se spojil se svými staršími bratry Marcelem Renaultem (1872–1903) a Fernandem Renaultem (1865–1909) a v roce 1899 založili firmu Société Renault Frères. Ta už o dva roky později měla 347 objednávek a v továrně v Billancourtu zaměstnávala 110 pracovníků. Louis Renault se také společně s Marcelem úspěšně účastnil motoristických závodů. V přerušeném závodě Paříž-Madrid v roce 1903, ve kterém Marcel Renault, jedoucí na prvním místě ve své třídě, zahynul, byl Louis na druhém místě. Louis Renault poté svou kariéru automobilového závodníka ukončil a věnoval se už jen prosperující firmě, kde následujících čtyřicet let plně kontroloval její chod. Podílel se na jejím rychlém růstu a také na návrzích mnoha technických řešení, používaných dodnes: hydraulické tlumiče, bubnové brzdy, turbodmychadlo, taxametr aj. Po první světové válce byl vyznamenán Řádem čestné legie za úspěšné návrhy vojenské techniky, zejména revoluční tank Renault FT-17. V roce 1929 postavil podle vzoru Henryho Forda (1863–1947) novou továrnu s pásovou výrobou a moderními metodami montáže vozů. Světová hospodářská krize v třicátých letech však těžce postihla i firmu Renault. Po okupaci Francie Německem v roce 1940 byl Louis Renault postaven před nesnadnou volbu: buď bude jeho firma (jako všechny francouzské společnosti) spolupracovat s okupanty a opravovat německé nákladní automobily a tanky, nebo bude zrušena a on ji bude muset opustit. Renault se rozhodl pro spolupráci, což bylo považováno za kolaboraci; po osvobození Francie byl zatčen a uvězněn a ve vězení v roce 1944 zemřel. Společnost Renault však již dávno zakotvila v povědomí širokých vrstev jako výrobce kvalitních automobilů – od levných lidových vozidel přes luxusní limuzíny, sportovní a závodní speciály, a proto se i přes tvrdou konkurenci a krize udržela do dnešní doby.#
Legendou se stal například //Renault 4CV//, vyráběný v letech 1947–1961, nebo populární vozidlo //R4// z let 1961–1992, který se stal třetím nejprodávanějším automobilem v dějinách (po lidovém Volkswagenu a Fordu T).#
Automobilka Renault patří mezi průkopníky v mnoha ohledech. V roce 1890 si nechala patentovat přímo řazenou převodovku a o dva roky později přeplňování motoru. V roce 1905 představila kapalinové tlumiče, po nichž následoval patent mechanické servobrzdy (1923), nastavitelného opěradla sedadel (1926) či sedadel s pružným opěradlem (1936). Firma Renault založila několik tříd, které se postupem času staly všeobecně uznávanými karosářskými verzemi. Jedním z revolučních automobilů je //Renault 16// z roku 1965, moderní rodinný vůz s výklopnými pátými dveřmi, který se stal inspirací pro pozdější vozy kategorie hatchback. V roce 1984 byl uveden model //Espace//, první evropský velkoprostorový vůz MPV. Rok 1993 přinesl jednoprostorové //Twingo//, jehož třetí generace byla představena v roce 2014 na autosalonu v Ženevě. Vůz propojil vlastnosti jednoprostorového karosářského konceptu s městskými rozměry nejmenší automobilové třídy (segment A). Zkušenosti v oblasti MPV byly využity při návrhu kompaktního vozu //Scénic//, uvedeného v roce 1996, který se stal zakladatelem kategorie MPV nižší střední třídy. V roce 1999 došlo k premiéře kreace //Avantime//, která se v takřka nezměněné podobě vyráběla v letech 2001–2003.$
${img{images/Renault_znak.jpg}{alone}}$
$Znak //Renault//.$
${img{images/Renault_znaky.jpg}{alone}}$
$Znaky //Renault// v minulosti.$
${img{images/Renault_scenic.jpg}{alone}}$
$Automobil //Renault Scénic//.$
Literatura:$
Dingli, Laurent (2000): //Louis Renault.// Paris: Flammarion.#
Fridenson, Patrick (1972): //Histoire des usines Renault.// Paris: Seuil.#
Hatry, Gilbert (1982): //Louis Renault, patron absolu.// Paris: Lafourcade.#
Chadeau, Emmanuel (1998): //Louis Renault.// Paris: Plon.#
Smith, Michael Stephen (2006): //The Emergence of Modern Business Enterprise in France.// Cambridge (Massachusetts): Harvard University Press.#
Rhoddes, Anthony (1969): //Louis Renault: A Biography.// London: Cassel.$#
**Internetové zdroje:**$
{{www.renault.com|http://www.renault.com}}#
{{www.renault.cz|http://www.renault.cz}}#
Znak //Renault//. Pramen: {{http://i.wheelsage.org/pictures/renault/autowp.ru_renault_logo_1.jpg|http://i.wheelsage.org/pictures/renault/autowp.ru_renault_logo_1.jpg}}#
Znaky //Renault// v minulosti. Pramen: {{http://i.wheelsage.org/pictures/renault/logotypes/autowp.ru_renault_logo_4.jpg|http://i.wheelsage.org/pictures/renault/logotypes/autowp.ru_renault_logo_4.jpg}}#
Automobil //Renault Scénic//. Pramen: {{http://i.wheelsage.org/pictures/r/renault/scenic/renault_scenic_3.jpg|http://i.wheelsage.org/pictures/r/renault/scenic/renault_scenic_3.jpg}}#$
/a(Jaroslav Malina)/aa$
**Renault**$
//Muž://#
Na přídi ornament frivolní#
mé choutky smyslné uvolní,#
dnes vynechám běh přespolní#
a do Renaultu usednu.#
Jeho krása geometrická#
a jízda rytmická#
přiláká vílu nejednu.#
#
//Žena://#
Ó, jaké blaho! Harmonie sfér#
a soulad v pohybech,#
Chardonnay pozdní sběr …#
Jen prosím žádný spěch,#
snad nedojde mi dech,#
jsem pohádková bytost,#
já netrénuji zrovna#
zrovna přespolní běh.#
#
//Mravokárce://#
Za sportem s Renaultem kdybyste vyrazili,#
lépe byste učinili,#
zdraví sobě upevnili.#
/a(Jaroslav Malina – Jan Filipský – Jaroslav Pernica)/aa