Sodomka mladší, Josef (7. 6. 1904, Vysoké Mýto – 9. 2. 1965, Vysoké Mýto), český automobilový designér. Narodil se ve Vysokém Mýtě manželům Josefu Sodomkovi a Kateřině Sodomkové, rozené Sedláčkové. Otec Josefa Sodomky mladšího pocházel z obce Krouna (obec od 14. století byla známa spíše pod německým pojmenováním Grunau, nyní Pardubický kraj, Česká republika), kde se v roce 1865 narodil v rodině krupaře. Josef Sodomka starší po vyučení v oboru kolářství v Cholticích u Chrudimi, odešel na zkušenou. Pracoval v kolářských firmách nejen za hranicemi tehdejšího Rakouska-Uherska, ale i v Trutnově, Jihlavě a Praze. Jeho snahou a cílem však bylo, aby získané znalosti a dovednosti zúročil ve své vlastní firmě. To se mu splnilo po roce 1895. Nejprve se usadil ve Vysokém Mýtě a zde pak (zejména díky manželčiným prostředkům) si založil vlastní výrobu kočárů a speciálních povozů a saní. V malém domku s přístavkem a zahradou na Choceňské ulici, na ploše 92 m2 s pěti výrobními dělníky, vznikl základ firmy, která si již od počátku získávala dobré jméno díky svým kvalitním výrobkům.$ Krátce po narození Josefa Sodomky mladšího se řemeslnická dílna jeho otce změnila i díky pořízení jednoduchých zařízení (zejména malého parního stroje) na továrnu, která se od roku 1905 pyšnila označením I. Východočeská parostrojní výroba kočárů J. SODOMKA, Vys. Mýto. Tato firma dosáhla vrcholu své prosperity v období let 1906–1913. V následujících letech první světové války se však firma propadla do krize. Nejen válečné hospodářské poměry, rapidní úbytek zaměstnanců, ale i vážné osobní poměry Sodomkovy rodiny (spojené zejména s úmrtím první manželky Josefa Sodomky staršího a jejich dvou dcer) způsobily, že Josef Sodomka starší musel zcela utlumit činnost své vlastní firmy a nastoupit od roku 1916 v dělnické profesi v mladoboleslavské firmě Laurin & Klement. Veškeré tyto události a zázemí, bezpochyby ovlivnily profesní a osobní kariéru Josefa Sodomky mladšího. Jednak od svých prvních krůčků byl v kontaktu s výrobou ve firmě, poznával každodenní práci při realizaci drobných i větších zakázek, učil se též z přístupu svého otce k jeho spolupracovníkům a zákazníkům. Od dětství však nikdy nežil v situaci, kdy by rodina měla dostatek prostředků, které by bylo možné vynaložit jinak, než na další investice ve firmě. Proto mu rodina nemohla poskytnout takové zázemí, aby měl více příležitostí k vyššímu vzdělání a realizaci svých snů. Po odchodu otce do mladoboleslavské automobilky musel navíc převzít mnoho úkolů v rodině, bez ohledu na svůj jinošský věk. Po ukončení školní docházky a návratu otce do Vysokého Mýta se učil v letech 1918–1920 u svého otce kolářem a návazně absolvoval odbornou kočárnicko-karosářskou školu v Kašperských Horách (v roce 1922). Díky dřívějšímu otcovu působení ve firmě Laurin & Klement vykonával též praxi v této automobilce od roku 1923 do května 1925.$ V tomto období se nejen seznamoval s tehdejšími trendy ve výrobě karoserií automobilů nesoucích značku L&K, ale získával stále nové poznatky z různých motoristických akcí. Jak sám několikrát potvrdil, mimořádně na něj zapůsobila například návštěva XVI. Mezinárodní výstavy automobilů v Praze v dubnu 1924. Zde byl zcela zaujat vystavenými automobily – ať již luxusními (//Škoda-Hispano Suiza//) nebo lidovými (//Praga Piccolo//). A jasně si uvědomoval, jaký nový výrobní program by firmě jeho otce mohl přinést úspěch – stavba automobilových karoserií.$ V červnu roku 1925 se na naléhání otce i celé rodiny vrátil předčasně zpět z Mladé Boleslavi do Vysokého Mýta. Po svém návratu ho však čekal první velký názorový střet s otcem o perspektivě a dalším fungování firmy. Otec nehodlal hledat nová východiska z prohlubujících se problémů. Nicméně nakonec přistoupil na pádné argumenty svého syna a souhlasil se stavbami a opravami karoserií automobilů jako novým programem vysokomýtské firmy. Od zhotovení první karoserie automobilu //Praga //typu// Mignon// přes sérii dřevěných koster karoserií pro osobní automobily //Praga Piccolo// se tato nová výroba zdárně rozvíjela. V roce 1926 změna výrobního programu se dotkla i v názvu vysokomýtské firmy: Carrosserie J. Sodomka Vys. Mýto. Zde je třeba podotknout, že většina tehdy stavěných karoserií vznikala přímo pod osobním vlivem Josefa Sodomky mladšího, byť technologicky vznik automobilových karoserií stále velmi připomínal stavbu kočárových karoserií. Josef Sodomka mladší inicioval pro zlepšení kvality výrobků zavedení stavby karoserií podle vzoru francouzského konstruktéra Charlese Terrese Weymanna (1889–1976). V principu šlo o dřevěnou kostru karoserie, kde dílčí části byly spojeny kovovými úhelníky. Mezi jednotlivé prvky byly vkládány výplně z plsti. Vnější část karoserie se potahovala umělou kůží (tzv. fabrikoid). Blatníky a prahy karoserie se upravovaly stejně jako u kočárů, později byly zhotovovány z plechu. Tento způsob stavby automobilových karoserií (ať osobních či užitkových) byl používán mnoho následujících let od jeho zavedení do praxe vysokomýtské karosárny.$ Josef Sodomka mladší se zaměřoval nejen na návrhy a stavbu osobních karoserií automobilů, ale od roku 1928 i na autobusové karoserie (na podvozcích Praga, Škoda, Walter), které se v dalších letech staly významným výrobním a obchodním artiklem karosárny.$ Koncem dvacátých let 20. století vzrůstala poptávka po individuálních luxusních karoseriích, zejména typu kabriolet. Na to Josef Sodomka mladší reagoval nejen osobní účastí na výstavách automobilů, soutěžích elegance, kde se s touto problematikou podrobně seznamoval, ale i kontakty s výrobci podvozků vozidel. Mimořádný vliv měl zejména osobní styk s drážďanskou karosárnou Glaeser, která byla tehdy velmi pokroková v konstrukci skládacího mechanismu střechy u kabrioletové karoserie. V roce 1930 navrhl Josef Sodomka mladší na podvozku //Tatra 30// první karoserii typu kabriolet, která zahájila významnou etapu sodomkových karoserií, a to na nejrůznějších domácích i zahraničních automobilových podvozcích. Kabriolety //Jawa, Praga, Tatra, Walter// a zejména //Aero// z domácích značek či mnohé americké, francouzské, italské nebo rakouské podvozky byly opatřeny tímto typem karoserií podle návrhů Josefa Sodomky. Kabriolety, ale i další karoserie z Vysokého Mýta, si dobývaly mimořádná uznání na autosalonech, soutěžích elegance či výstavách automobilů po celá třicátá a čtyřicátá léta 20. století.$ Josef Sodomka mladší po převzetí rozhodujících majetkových podílů ve firmě se stal v roce 1931 jejím jediným majitelem. Tak se mohl plně věnovat rozvoji spolupráce zejména s domácími výrobci, jimiž byly Tatra, Walter, později Aero a Jawa. Z této spolupráce vzniklo mnoho unikátních karoserií (například na podvozcích //Tatra T 52, Walter Regent, Aero 30, Aero 50// aj.). Některé z karoserií osobních automobilů navazovali od počátku třicátých let na nové karosářské trendy, které využívaly aerodynamické prvky v jejich siluetách.$ Nelze opomenout osobní kontakt Josefa Sodomky mladšího s JUDr. Vladimírem Kabešem (1886–1947) z firmy Aero. Kromě spolupráce na karoseriích vozů //Aero 30// a //Aero 50// byl oboustranně rozpracován záměr postavit luxusní vozidlo, jehož karoserie by vykazovala avantgardní prvky stylu karosářské linie firmy Figoni et Falashi z Boulogne sur Seine ve Francii. I když se Josef Sodomka mladší seznámil s těmito pokrokovými liniemi velmi záhy (například Pařížský autosalon v roce 1935), neúplná realizace celého záměru se posunula až do roku 1939, kdy vznikla na podvozcích vozů standardních automobilů Aero malá série speciálně karosovaných vozidel s mnoha aerodynamickými liniemi nazývaných //Aero Dynamik//.$ Celá třicátá léta 20. století byla pro Josefa Sodomku mladšího úspěšná jak v odborné designérské činnosti, tak i v podnikatelské sféře. Pod jeho vedením vznikaly nové osobní, účelové i autobusové karoserie, rodilo se mnoho odvážných návrhů, i když často nebyly realizovány (například karoserie roadster na podvozku //Rolls-Royce Phantom III//). Koncem třicátých let byla zahájena ve Vysokém Mýtě výroba i tzv. weekendových přívěsných vozů za automobily, nechyběla ani experimentální výroba větroňů. Již v roce 1934 byla postavena celokovová karoserie osobního automobilu na podvozku //Lancia//, později byly stavěny obdobně i autobusové karoserie.V druhé polovině třicátých let karosárna ve Vysokém Mýtě působila na ploše 1 922 m2 a zaměstnávala okolo 75 zaměstnanců. Patřila tak k největším firmám tohoto zaměření v rámci tehdejšího Československa.$ Na počátku čtyřicátých let vysokomýtskou karosárnu i Josefa Sodomku mladšího ovlivnila nová politická situace v Evropě. Vznik Protektorátu Čechy a Morava a podřízení jeho hospodářství Německu měl za následek postupné utlumení dosud běžné výroby osobních karoserií (a tím i jejich návrhů) a nárůst výroby autobusových a účelových karoserií včetně autobusových přívěsů. Nicméně návrh a stavba luxusní limuzíny //Maybach// pro tehdejšího prezidenta Slovenské republiky dr. Jozefa Tisa v roce 1942 byly ukázkou vyzrálé karosářské práce Josefa Sodomky mladšího a jeho spolupracovníků.$ Po osvobození Československa v roce 1945 Josef Sodomka mladší se kromě řízení vysokomýtské karosárny plně věnoval práci na dalších záměrech – návrh lidového automobilu „Baťa“, rozšíření kapacit karosárny, vybudování odborné karosářské školy ve Vysokém Mýtě, příprava a realizace automobilových exponátů pro XXVIII. Mezinárodní autosalon v Praze v roce 1947. Aktivity Josefa Sodomky mladšího pokračovaly i krátce po znárodnění jeho karosárny v roce 1948 (nová organizace podniku, příprava unikátní kabrioletové karoserie na podvozku //Tatra T 600//) – a to až do listopadu 1950, kdy byl Josef Sodomka mladší zatčen a obviněn za hospodářské trestné činy a za údajnou přípravu své emigrace. Po několika letech byl sice zcela zproštěn viny, ale po svém propuštění se již nesměl vrátit do vysokomýtské karosárny. Proto v roce 1953 nastoupil do národního podniku LIAZ Mnichovo Hradiště jako konstruktér a zkušební technik, i když samostatnou konstrukční práci v plném smyslu slova nemohl de facto vykonávat. Vyčerpán fyzickými i psychickými útrapami v období padesátých a počátkem šedesátých let zemřel téměř v zapomnění 9. února 1965 ve Vysokém Mýtě.$ Literatura:$ Tulis, Jan (1990): //Carrosserie Sodomka Vys. Mýto.// Brno: Autoklub při Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.# Tulis, Jan (2005): //Od kočárů k autobusům.// Vysoké Mýto: Karosa.# Tulis, Jan (2011): //J. Sodomka: Pohled do historie firmy Sodomka a dalších československých karosáren.// Brno: Computer Press.$ # ${img{images/sodomka_mladsi_01.jpg}{alone}}$ Obr. 1. Výuční list Josefa Sodomky mladšího. Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_02.jpg}{alone}}$ Obr. 2. //Škoda 6R// s karoserií potaženou „fabrikoidem“ z konce 20. let 20. století (výběr z děl vysokomýtské karosárny). Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_03.jpg}{alone}}$ Obr. 3. Čtyřmístný kabriolet s aerodynamickými prvky //Walter Regent// (výběr z děl vysokomýtské karosárny). Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_04.jpg}{alone}}$ Obr. 4. //Tatra T 70A// z roku 1934 (výběr z děl vysokomýtské karosárny). Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_05.jpg}{alone}}$ Obr. 5. Kabriolet //Tatra T 52// (výběr z děl vysokomýtské karosárny). Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_06.jpg}{alone}}$ Obr. 6. //Walter Junior Coupe// s otevírací střechou (výběr z děl vysokomýtské karosárny). Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_07.jpg}{alone}}$ Obr. 7. Nerealizovaný návrh luxusního roadsteru na podvozku //Rolls Royce Phantom III// (výběr z děl vysokomýtské karosárny). Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_08.jpg}{alone}}$ Obr. 8. Luxusní kabriolet //Bugatti 57// pro knížete A. Schwarzenberga (výběr z děl vysokomýtské karosárny). Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_09.jpg}{alone}}$ Obr. 9. Dvoumístné kupé //Aero 30// „Dynamik“ z roku 1939 (výběr z děl vysokomýtské karosárny). Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_10.jpg}{alone}}$ Obr. 10. Kabriolet Aero 50 „Dynamik“ s obytným přívěsem z roku 1940 (výběr z děl vysokomýtské karosárny). Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_11.jpg}{alone}}$ Obr. 11. Kočár a speciální kabriolet //Aero 50//, které byly postaveny v Sodomkově karosárně ve Vysokém Mýtě. Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_12.jpg}{alone}}$ Obr. 12. Ideový záměr výstavby nových kapacit karosárny ve Vysokém Mýtě po roce 1945. Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_13.jpg}{alone}}$ Obr. 13. Kabriolet //Tatra T 600//, jedna z nejoceňovanějších karoserií konce čtyřicátých let 20. století; v roce 1949 automobil darován J. V. Stalinovi (výběr z děl vysokomýtské karosárny). Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_14.jpg}{alone}}$ Obr. 14. Josef Sodomka mladší (1904–1965) před koncem své životní dráhy. Archiv Jana Tulise.# ${img{images/sodomka_mladsi_15.jpg}{alone}}$ Obr. 15. Renovovaný vůz //Aero 50// „Dynamik“ z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Pramen: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. /a(Jan Tulis)/aa