Slovenský chasník Jano# založil politickou stranu Ano,# myšlenku a inspiraci vnukla mu Jana,# (sou)družka jemu i straně na 100 % oddaná.# $ # Rok poté za tři „koňské“ koblihy# vyhrál Jano všechny volební dostihy.# Vládní koalici s opoziční ministranou Ne# mu jeho milá Jana i nadšený český národ promine.# V čele pidistrany Ne, se symbolem svatého *****Jana,# stojí totiž Janem, straníky i nestraníky milovaná soudružka Jana.# $ # Vysvětlivky# **politická strana**, základní forma politické organizace, cílem je obsazení mocenských pozic ve státě nebo v obcích. Na rozdíl od jiných účastníků politických vztahů, například odborů, zaměstnavatelských svazů, církví apod., politická strana usiluje svou účastí ve volbách o zastoupení ve volených státních orgánech, aby s podporou určité části populace získala přístup k politické moci, a mohla tak realizovat státní politiku odpovídající strategickým zájmům různých skupin obyvatelstva. Vznik strany vychází většinou z toho, že k řešení existujících politických rozporů, jež mohou vyplývat z hospodářských nebo mocenských zájmů, privilegií, náboženských názorů nebo nároků na moc ve státě, je třeba se spojit do zvlášť organizovaných seskupení. V dřívějších, poměrně stabilních a málo diferencovaných společenských systémech tento účel dostatečně plnily existující sociální formy (příbuzenství, lokální, etnické nebo stavovské jednotky) nebo volně vytvořená seskupení. Strany nebo jim podobné struktury vznikaly (stejně jako vytváření samostatné oblasti života společnosti – politiky) nejprve pravděpodobně v období městských civilizací (zejména antických), v pozdním středověku v Evropě, například v Anglii. Politické strany se standardně považují za klíčovou instituci liberálně-demokratických režimů, mimo jiné proto, že zprostředkovávají spojení mezi občanskou společností (jakožto dobrovolné organizace) a státem (na základě svého cíle, tedy získání politické moci). Politické strany rozdělujeme do několika „rodin“ podle ideologické příslušnosti, přičemž ve většině evropských zemí mají silné postavení strany sociálně-demokratické, konzervativní a křesťansko-demokratické; v závislosti na místních historických podmínkách se pak prosazují i strany agrární (rolnické), regionální a etnické či ekologické. Po rozpadu sovětského bloku naopak zažily ústup či přímo zánik strany komunistické.# **Jan**, v římskokatolické církvi figuruje několik svatých Janů – sv. Jan Křtitel (1. století), jenž pokřtil Ježíše Krista nebo sv. Jan Evangelista (zemřel kolem roku 100), autor čtvrtého kanonického evangelia; ale atribut pěti hvězdiček nad slunce jasněji identifikuje našeho národního světce sv. Jana Nepomuckého (umučen 20. března 1393), jenž ani při nejkrutějším mučení nikoho IV. Václavově královské bezpečnosti nezradil: mlčel a když přece jen promluvil, užil jediné slovo: „Ne“.