Odi et amo; quare id faciam, fortasse requiris.# Nescio, sed fieri sentio et excrucior.# $ # Nenávidím a miluji. Ptáš se po příčině?# Neznám ji. Vnímám jen trýzeň, co mučí mě.# $ # Závidím Catullovi ten klasický distichon,# jímž navždy udal milostné poezii nepřekonatelný tón.# $ # Nezávidím mu Lesbii alias Clodii, jejímž manželem byl tribun Celer,# zde mu totiž nastal záhy konec milostných her,# zřejmě, poeta, málo pojídal celer.# $ # zřejmě, poeta, málo pojídal celer a tak vznikl jeho malér.# $ # Vysvětlivky# **Catullus**, Gaius Valerius Catullus (asi 87 př. n. l., Verona, Itálie – asi 54 př. n. l., Řím, Itálie), římský básník; jeden z nejvýznamnějších římských lyrických básníků. Pocházel ze zámožné rodiny. Asi od roku 62 př. n. l. žil v Římě, stýkal se s politikem, právníkem, řečníkem a spisovatelem Markem Tulliem Ciceronem a dalšími významnými osobnostmi tehdejší doby i s mladými básníky přiklánějícími se k helénistickým vzorům. Na soudobé politické nešvary reagoval břitkými epigramy; psal je proti Pompeiovi, Caesarovi i jiným předním politikům. Jeho poezie odráží také intimní vztahy k přátelům či nepřátelům včetně rodinných citů, stesku po domově nebo bolest po smrti bratra. Vyvrcholení představuje série básní věnovaná lásce k Lesbii, což je krycí jméno pro Clodii, sestru proslulého demagoga Clodia Pulchra, manželku politika Quinta Metella Celera, známou svým nevázaným životem. Verše začínají horoucím vyznáním lásky, pokračují chvílemi štěstí a končí deziluzí vyvolanou jejím chováním a stupňující se v zoufalství, roztržku, kruté útoky a ponížené odvolávání. Klasický je distichon vyjadřující nepřeklenutelný rozpor mezi rozumem, který vidí Lesbiinu mravní nízkost a nenávidí ji, a citem, který si nedá poručit a miluje ji dál: „Odi et amo…“.# **celer**, zelenina vyšlechtěná z plané formy miříku celeru, pěstovaná od starověku a využívaná jako „léčivka“ a mocné přírodní afrodiziakum.# **Celer**, Quintus Metellus (1. století př. n. l.), římský politik, tribun; manžel Clodie (Lesbie), lásky básníka Catulla.# **distichon** (z latiny: //distichon//, „dvojverší“), strofa složená ze dvou veršů, v antice různá metra, dvojverší.