Mravy za božského Augusta# nebyly podle císařova gusta.# $ # Rodina byla v krizi, ta instituce chátrala,# a porodnost Římanek povážlivě klesala.# $ # Navíc jeho 3. žena, Livia Drusilla,# byla panovačná a Augusta „dusila“.# $ # Nutila ho, aby jí, dceři a pak i vnučce, u Dia!,# před spaním recitoval erotické verše Ovidia!# $ # Konečně se vzchopil a zařval jako tur:# „Vir sapiens qui pauca loquitur!“# Livia vzhlédla, znovu upadl do chmur.# $ # Vysvětlivky# **Augustus**, Octavianus A. (23. 9. 63 př. n. l., Řím, Itálie – 19. 8. 14 n. l., Nola u Neapole, Itálie), první římský císař, vládl od roku 27 př. n. l. Do vysoké politiky se dostal jako dědic a adoptivní syn Gaia Iulia Caesara. Po vítězství nad Antoniem a Kleopatrou u Aktia roku 31 př. n. l. se stal jediným vládcem Říma a Řím ovládl celé Středomoří. Augustus se vzdal mimořádné pravomoci a vystupoval nadále jako princeps („první občan“), ve svých rukou však i nadále soustřeďoval všechny nejvyšší státní hodnosti. Zavedl státní kult Apollóna jako svého ochranného boha. Upevnil mír a prosperitu římské říše, pozornost věnoval literatuře a umění, které se staly důležitým a velmi účinným nástrojem jeho politické propagandy. Výtvarné umění Augustovy doby navázalo na vzor řecké klasiky 5. století př. n. l. Její dokonalá forma stojí na počátku postupně se utvářející syntézy s oslavným a vítězným obsahem, který od výtvarných památek očekávali Římané. Augustus neměl přímého mužského potomka, proto byl nucen adoptovat syna Tiberia z prvního manželství své třetí ženy Livie Drusilly (58 př. n. l.–29 n. l.) s Tiberiem Claudiem Neronem. Z tohoto důvodu se první dynastie římských císařů vládnoucí v letech 27 př. n. l. až 68 n. l. označuje jako julsko-claudiovská. Augustus se snažil o obnovu tradičních římských ctností a upevnění manželských svazků, které měly zabránit rozkladu rodiny. Uvolnění mravů za pozdní republiky a císařství vyvolalo totiž krizi rodiny a následně i výrazný pokles porodnosti a počtu římských občanů. Augustus se snažil i tuto situaci řešit sérií zákonů, které měly upevnit rodinu, zvýšit populaci, zejména u příslušníků staré římské aristokracie, senátorů a jezdců, a zamezit cizoložství a nevěře. Občanskou morálku povýšil na věc veřejného zájmu a za cizoložství stanovil přísné tresty. Podle počtu dětí se otcové rodin těšili různým výhodám, a neženatí byli naopak sankcionováni. Byl vydán zákaz zrušení zásnub, protože ti, kteří neměli zájem oženit se, s oblibou neustále uzavírali a rušili zásnuby. V platnost vstoupilo ustanovení, že každý dospělý muž, tedy ve věku pětadvaceti až šedesáti let, musí být ženat a žena mezi dvaceti až padesáti lety vdaná. To neomezovalo počet rozvodů, ale ukládalo žít v trvalém svazku. Augustovy reformy vyvolávaly odpor římské společnosti a později musely být zmírněny. Stárnoucí a mrzutý císař s nevolí sledoval úpadek mravů, jemuž se nevyhnula ani jeho vlastní rodina, a bez soucitu poslal do vyhnanství svou dceru i vnučku a také slavného básníka Ovidia (43 př. n. l. – 17 nebo 18 n. l.), snad i proto, že jeho odvážné erotické básně podporovaly uvolněné chování tehdejší římské zlaté mládeže.# **Vir sapiens qui pauca loquitur** (z latiny), Moudrý je ten, kdo málo mluví.