Charles Bonnet, jeden z tvůrců preformismu,# měl by být prohlášen patronem feminismu.# $ # Jako biolog a filozof měl totiž pod čepicí# a když mu za ženu vnucovali jistou slepici,# ve vkusu měl jasné meze,# vymyslel teorii partenogeneze,# o tom,# že ženy bez mužů budou líp „na tom“.# $ # Sobě i všem mužům tak vystavil parte,# mohl být slavnější než Bonaparte…# Později však zjistil Charles Bonnet:# c’est bonnet blanc et blanc bonnet.# $ # Vysvětlivky# **bonnet** (z francouzštiny, výslovnost: bone), čepec (i zoologicky), čepice.# **Bonnet**, Charles (13. 3. 1720, Ženeva, Švýcarsko – 20. 5. 1793, Ženeva, Švýcarsko), švýcarský botanik, zoolog a filozof; objevitel partenogeneze u mšic. Teorii preformismu dovedl ke krajnosti založené na absurdní krabičkové teorii (německy: //Einschachtelungstheorie//, francouzsky: //emboîtement//), jejíž podstatou bylo tvrzení, že každý ženský organismus má ve svém vajíčku zárodky všech svých budoucích potomků. Všichni lidé byli podle této představy stvořeni jako do sebe zasunuté krabičky již v těle Evině. Počet těchto zárodků v Evině ovariu činil asi 200 milionů. Konec lidstva prý nastane, až se tato zásoba vyčerpá. Základem těchto Bonnetových teorií byla právě pozorování partenogeneze u mšic. V určitých směrech si však asi uvědomoval absurdnost této představy. Vyjádřil to především tvrzením, že spíše než hmotnou mají tyto zárodky podstatu duchovní. Musel rovněž připustit, že i v jiných částech těla než v ovariu se tyto zárodky nacházejí, jinak by nedokázal vysvětlit výsledky svých regeneračních pokusů. Bonnetova teorie do sebe vložených zárodků má i zajímavý aspekt fylogenetický, neboť podle Bonneta nejsou tyto zárodky stejné, ale jejich vzhled a podstata se postupně zdokonalují. Zastával dříve než Georges Cuvier (1769–1832) představu o katastrofách, při nichž byla většina forem života zničena, a z přeživších zárodků povstal nový život. Podobně jako Georges Buffon (1707–1788) se domníval, že v přírodě neexistují ostré hranice mezi druhy. Představoval si řadu přírodních bytostí uspořádanou v „une échelle des etres naturels“ („žebřík přírody“), který pokračuje od nejjednodušších anorganických elementů přes říši minerálů, rostlin a zvířat až k člověku.# **c’est bonnet blanc et blanc bonnet** (z francouzštiny), to je pěšky jako za vozem.# **parte** (z italštiny přes němčinu [die] //Parte//), úmrtní oznámení.# **partenogeneze** (z řečtiny: //parthenos//, „panna“ a //genesis//, „zrození“), způsob pohlavního rozmnožování, při němž se nový organismus vyvíjí z neoplozeného vajíčka (například u včel nebo u mšic); objevitelem partenogeneze u mšic je Charles Bonnet.# **preformisté**, přírodovědci v 17. a 18. století (Charles Bonnet, Albrecht von Haller, Nicolas de Malebranche, Marcello Malpighi, Jan Schwammerdam, Lazzaro Spallanzani, Antonio Vallisneri aj.), kteří byli přesvědčeni, že uvnitř zárodku jsou již obsaženy základy všech orgánů budoucího jedince a ontogenetický vývoj se uskutečňuje jen prostým růstem – zvětšováním velikosti. Jan Schwammerdam dovedl tuto teorii do krajnosti tím, že uvnitř zárodku je obsažen další zárodek, který v sobě rovněž zahrnuje další… Podle toho, zda budoucí jedinec byl ukryt ve vajíčku či v později objevených spermiích, rozdělili se preformisté na dva tábory – //ovulisté// (například Marcello Malpighi) a //animalkulisté// (například Antoni van Leeuwenhoek). Oba směry (jak ovulisté, tak animalkulisté) našly své extrémní polohy. V případě ovulismu to byla tzv. krabičková teorie, vycházející z představy do sebe navzájem zasunutých zárodků; jejím hlavním představitelem byl Charles Bonnet. V případě animalkulistů to pak byla mikroskopická pozorování spermií, v jejichž hlavičce jejich pozorovatelé „viděli“ miniaturního člověka s hlavou, nohama a rukama //(homunculus)//.