U příležitosti oslav
dvoustého výročí opuštění Elby císařem za pouhých 2015 eur#

(Symbolická cena za celý
komplet!)#

faksimilovala Evropská komise
EU památné březnové výtisky listu Le Moniteur:#

$

#

09. 03. 1815: „Netvor utekl
z místa svého vyhnanství.“#

10. 03. 1815: „Zlověstný
Korsičan přistál ve Francii!“#

12. 03. 1815: „Bestie
postupuje na Grenoble.“#

13. 03. 1815: „Tyran obsadil
Lyon. Jeho věrní šíří strach a děs.“#

18. 03. 1815: „Uzurpátor je
šedesát hodin od Paříže.“#

19. 03. 1815: „Pan Bonaparte
postupuje, ale Paříž nikdy neobsadí!“#

20. 03. 1815: „Zítra dorazí
Napoleon před hradby Paříže.“#

21. 03. 1815: „Císař
Napoleon je ve Fontainebleau!“#

22. 03. 1815: „Jeho
Veličenstvo císař dorazil do Tuilerií. Nic nemůže popsat radost
našeho lidu!“#

$

#

Taková byla devótnost tisku#

v těch hrozných časech
útisku.#

To se dnes přece nemůže
stát,#

ručí za to evropský
superstát.#

$

#

Vysvětlivky#

**devótnost**
(z latiny: //devotus//,
„zaslíbený [bohu]“), podlézavost, přehnaná oddanost.#

**Napoleon Bonaparte** (15.
8. 1769, Ajaccio, Korsika, ostrov spadající pod správu Francie –
5. 5. 1821, Longwood House, ostrov Svatá Helena, zámořské území
Velké Británie), francouzský generál, politik, státník a císař
(1804–1814, 1815); jeden z největších vojevůdců
v historii lidstva. Po řadě slavných vítězství vtrhl
v roce 1812 s velkou armádou do Ruska; v tomto tažení
však přecenil své síly, dostal se sice až do Moskvy, ale bez
zajištěného zásobování byl nucen k cestě zpátky, přitom
zahynula převážná část jeho armády (z půl milionu vojáků
se jich vrátilo asi 30 000). Brzy se mu podařilo vybudovat novou
armádu, ta však byla v tzv. bitvě národů u Lipska
(1813) poražena spojeneckou koalicí, která následně vstoupila do
Francie a dobyla Paříž (v březnu 1814). Napoleon byl
donucen abdikovat a byl vyhoštěn na ostrov Elbu ve
Středozemním moři. Na francouzský trůn byl dosazen neoblíbený
Ludvík XVIII; toho využil Bonaparte, v březnu 1815 se vylodil
v zálivu Golfe Juan a za široké podpory místního
obyvatelstva a armády se vydal na Paříž. Získal zpět trůn,
na němž však pobyl pouze 100 dní, než byl donucen po prohrané
bitvě u Waterloo (18. června 1815) abdikovat. Vzdal se Britům,
kteří jej deportovali na ostrov Svaté Heleny, kde strávil zbytek
svého života jako zajatec; na tomto ostrově také zemřel.